Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Mezinárodní záchranné operace

Zapojování České republiky do mezinárodních záchranných operací formou vysílání organizovaných celků 

  • Úvod
  • Způsoby poskytované pomoci do zahraničí
  • Rozhodující faktory pro vyslání záchranné jednotky do zahraničí
  • Vyslání jednotky MV-generálního ředitelství HZS ČR
  • Vyslání styčných důstojníků

Úvod

Logo USAR

Poskytování humanitární pomoci ČR se řídí zákonem č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí. Humanitární pomoc poskytovaná do zahraničí je souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům.

Základní právní normou, podle které se řídí zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací a poskytování humanitární pomoci do zahraničí, je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Tímto zákonem je Ministerstvu vnitra dána pravomoc rozhodovat v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí o humanitární pomoci poskytované státem do zahraničí a o zapojování do mezinárodních záchranných operací. V zákoně o IZS je dále určeno, že úkoly Ministerstva vnitra na tomto poli plní MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Nařízením vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb., byla závazně stanovena některá důležitá pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací.

Zásady pro vytváření jednotek HZS ČR při poskytování pomoci v rámci ČR a při zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací jsou stanoveny pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 13 ze dne 7. března 2016, ve znění Pokynu GŘ HZS ČR č. 21/2016. Odřady jsou záchranné jednotky sestavené z hasičů nejméně dvou jednotek požární ochrany nebo z hasičů nejméně jedné jednotky PO a osob začleněných ve složce integrovaného záchranného systému nebo osob poskytujících osobní, resp. věcnou pomoc.

Kontakt:

plk. Ing. Iva Brejzová
e-mail: iva.brejzova@grh.izscr.cz
tel.: 950 819 723

Způsoby poskytované pomoci do zahraničí

Z obecného hlediska lze hovořit o následujících formách okamžité humanitární pomoci:

- záchranářská (záchranná jednotka) - v rámci záchranářské humanitární pomoci do zahraničí jsou připraveny speciální typy odřadů. Odřady jsou vždy složeny tak, aby odpovídaly potřebám v místě mimořádné události (vyhledávací a záchranný, požární, povodňový, chemický a ekologický a speciální). Členy odřadu jsou hlavně příslušníci HZS ČR a dále mohou být součástí odřadu také příslušníci kynologických brigád, SÚJCHBO, SÚRAO, Policie ČR nebo lékaři.

- materiální - materiální humanitární pomoc do zahraničí je poskytována na základě konkrétní žádosti postiženého státu, která je následně českou stranou zvážena a humanitární pomoc je případně Českou republikou poskytnuta. O materiální humanitární pomoci také rozhoduje Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí,

- finanční - o poskytnutí finanční humanitární pomoci do zahraničí rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Pomoc je většinou poskytována prostřednictvím mezinárodních organizací nebo přímo na bankovní konto určené postiženým státem,

- poradenská – poradenská činnost odborníků HZS ČR a osob začleněných ve složce integrovaného záchranného systému nebo osob poskytujících osobní pomoc,

- kombinovaná – kombinace výše uvedených forem.

Rozhodující faktory pro vyslání záchranné jednotky do zahraničí

Vzdálenost a místo určení:

  • teritorium Evropy a ostatní státy světa, které požádají o pomoc pro speciálně připravené a předurčené síly v podobě záchranné jednotky, vyslání se předpokládá pozemní cestou na vzdálenost do 1000 km (17 h) nebo letecky na vzdálenost nad 1000 km a do 2500 km,
  • sousední státy ČR pro předurčené síly hasičských záchranných sborů krajů, přeprava se předpokládá pozemní cestou (výjimečně v odůvodněných případech i letecky).

Způsob přepravy:

Odřady mohou být přepravovány jak pozemní, tak leteckou cestou nebo jejich kombinací.

  • letecká přeprava umožňuje přepravu záchranných týmů na velkou vzdálenost. Na přepravu musí v místě nasazení navazovat místní přepravní prostředky poskytnuté stranou přijímací pomoc. Nákladní a osobní leteckou přepravu lze zabezpečit těmito způsoby – leteckými prostředky Armády České republiky, komerčními přepravci v ČR nebo zajištění letecké přepravy prostřednictvím Evropské Komise.
  • pozemní přeprava umožňuje přesun velkého množství prostředků, techniky a osob, možnost delší doby nasazení a je využívána především v případech poskytování humanitární pomoci na kratší vzdálenosti. Doprava osob se přednostně zabezpečuje autobusem.

kombinace obou způsobů přeprav – síly vyslané letecky mohou být doplněny pozemními silami a mohou zasáhnout do vzdálenosti až cca 2500 km (cca 60 hodin jízdy) s plnou podporou a týlovým zabezpečením první jednotky vyslané leteckou cestou.

Vyslání jednotky MV-generálního ředitelství HZS ČR

Při zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací nebo při poskytování humanitární pomoci do zahraničí je v souladu s existujícími předpisy uplatňován následující rozhodovací proces:

1. Prvotní informace

Ústřední správní úřady, zpravidla Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo zahraničních věcí, obdrží informaci o závažné mimořádné události v zahraničí (v souladu s mezinárodní smlouvou nebo mezinárodní úmluvou, od mezinárodní organizace (UN-OCHA, EU-ERCC, NATO-EADRCC, IAEA) nebo jiného zahraničního orgánu (např. zastupitelský úřad, ze sdělovacích prostředků, apod.), anebo obdrží přímo žádost o pomoc od postiženého státu. Kontaktním místem pro většinu mezinárodních organizací je operační a informační středisko MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

2. Vyhodnocení informací

Dostupné informace mezi sebou orgány státní správy konzultují a vyhodnocují je. Hodnotí zároveň možnost, zda je ČR schopna poskytnout žádanou formu pomoci. Informace o mimořádné události jsou konzultovány mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí, případně s dalšími ministerstvy a ústředními správními úřady a technicky je připraven způsob poskytnutí pomoci - jsou informovány předurčené síly a prostředky,

3. Rozhodnutí

Po vyhodnocení situace a zjištění, že poskytnutí pomoci je vhodné a možné, jsou informováni ministři vnitra a zahraničních věcí a je po nich požadováno rozhodnutí. V případě požadavku na vyslání záchranářské nebo materiální pomoci ministr vnitra navrhne možné varianty, resp. komodity, které je ČR schopna poskytnout. Ministr zahraničních věcí rozhodne o uvolnění finančních prostředků.

4. Aktivace sil a prostředků

Po rozhodnutí o poskytnutí pomoci v určené finanční výši jsou aktivovány předurčené síly a prostředky a probíhá svoz specialistů, příprava k vyslání materiální pomoci nebo záchranné jednotky, je připravována dokumentace k vyslání pomoci, je ustanoven velitel jednotky, resp. konvoje, jsou vydány valutové prostředky a jsou stanoveny další podrobnosti. V zájmu urychlení této fáze tento proces probíhá podle předem připravených modelových postupů s nezbytnými odchylkami podle konkrétní situace.

Nejvíce kroků je třeba provádět v případě vysílání záchranné jednotky. Obecně se v takovém případě činnost pracovní skupiny štábu MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR připravující zapojení záchranné jednotky do mezinárodní záchranné operace soustřeďuje především na:

  • komunikaci s Ministerstvem zahraničních věcí, orgány postiženého státu, příslušnými zastupitelskými úřady a mezinárodními organizacemi,
  • získávání aktuálních informací o situaci v místě předpokládaného nasazení jednotky a analýzu těchto informací,
  • zajišťování splnění vízových, celních a dalších obdobných povinností,
  • zajištění transportu jednotky,
  • zajištění pojištění pro členy jednotky,
  • zjišťování potřebných kontaktních informací,
  • zajištění průjezdu či přeletu nad tranzitními zeměmi,
  • zajištění přepravy z místa příletu do místa zásahu v postižené zemi,
  • zajištění map postiženého území,
  • vypracování příslušných dokumentů.

5. Realizace

Materiální pomoc nebo záchranná jednotka opouští stanoveným způsobem území státu a na místě se zapojuje do provádění záchranných prací, případně plnění dalších úkolů.

Vyslání styčných důstojníků

Spolu s vysláním záchranného odřadu se  předpokládá také vyslání styčného důstojníka (koordinátora) na místo mimořádné události. Styčný důstojník je osoba vybavená dobrými jazykovými znalostmi a organizačními schopnostmi, u které se předpokládá předchozí zkušenost s nasazením v záchranné operaci nebo při poskytování humanitární pomoci. Úkolem styčného důstojníka je zkontaktovat se s příslušným mezinárodním koordinačním centrem nebo místním orgánem krizového řízení a zajistit podmínky pro zásah českého odřadu nebo poskytnutí pomoci.

Styčný důstojník je vybírán zejména podle jazykových nároků ze seznamu styčných důstojníků předurčených pro zapojení do mezinárodních záchranných operací, který byl sestaven na základě podkladů jednotlivých HZS krajů a je veden dle ustanovení § 2 písm. b) nařízení vlády č. 463/2002 Sb.

vytisknout  e-mailem