Generální ředitel odpovídá

Dotaz č. 1
Dobrý den, pane řediteli, rád bych znal mechanismus povyšování do generálských hodností. Podle jakých kritérií jsou představitelé HZS do této hodnosti povyšováni. Děkuji.

Odpověď č. 1
Povyšování do generálských hodností se neřídí pouze dosaženými výsledky, ale má na to vliv celá řada dalších okolností a faktorů. Mechanismus povyšování do generálských hodností začíná u ministra vnitra, který návrh kandidáta předkládá vládě ČR a vláda pak navrhuje kandidáta prezidentu republiky. Konečné slovo má vždy pan prezident. U HZS ČR je řada osobností, za kterými je obrovský kus práce a kteří by si generálskou hodnost dle mého soudu zasloužili, musíme brát ale v úvahu, že hodnost generála je velice výběrová a prestižní záležitost. 

Dotaz č. 2
Vážený pane generální řediteli HZS ČR, rád bych se vrátil k tolik diskutovanému tématu nošení bradky. Můžete tedy prosím ještě jednou shrnout, jak to s nošením bradky tedy je. Mnozí z hasičů by uvítali rozšíření vyhlášky z krátce střiženého kníru i na bradku.

Odpověď č. 2
Ano, máte pravdu, že touto problematikou jsme se již zabývali. V prvé řadě je potřeba říct, že se omezení týkají pouze nositelů dýchací techniky. Vzhledem k tomu, že se jedná především o zdraví zasahujících hasičů, nechali jsme si zpracovat odborná stanoviska Státního úřadu pro jadernou a chemickou bezpečnost a Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Obě tyto odborné autority se shodly na tom, že nošení bradky v těsnící linii masky nebo polomasky ohrožuje bezpečnost jejich nositelů. Nejedná se pouze o vyšší spotřebu vzduchu, ale zejména existuje nebezpečí průniku a následné vdechnutí nebezpečných látek. Obě stanoviska jsou vyvěšena na webu HZS ČR.

Dotaz č. 3
Děkuji za odpověď na můj dotaz ohledně uznávání praxe při VŠ. Služební zákon jsem samozřejmě četl a jsem si vědom toho, že o uznatelnosti praxe rozhoduje služební funkcionář. Váš negativní názor k uznávání praxe nesdílím a jsem přesvědčen, že tato praxe by měla být uznávána. Rád bych proto upřesnil několik podstatných věcí:
- praxe byla vykonávána na dohodu o provedení činnosti (DPČ),
- praxe nebyla povinná a NENÍ v žádném případě součástí studia - jedná se o zaměstnání, za které jsme pobírali mzdu, nikoliv kredity.

Odpověď č. 3
V předchozí naší relaci jsem odpovídal na dotaz týkající se zápočtu praxe ze zkušeností získaných v rámci práce prováděné na základě dohody o provedení práce a vyslovil jsem názor, že takováto praxe by být započítávána neměla. Ve vašem upřesněném dotazu je však určitý posun. Zde už se nejedná o dohodu o provedení práce, jejímž obsahem by vždy mělo být jednorázové provedení zcela konkrétní práce zpravidla v omezeném hodinovém rozsahu, nýbrž o dohodu o pracovní činnosti, která je svým obsahem výrazně bližší klasickému pracovnímu poměru. A zcela nepochybně je podstatný rozdíl mezi řízenou praxí, kterou studenti VŠB absolvují v rámci tzv. ověřovacího programu a činností, která je sice praxí nazývána, ale jedná se zde o výkon práce v rámci dohody o pracovní činnosti. A zde je právě podstatná role konkrétního služebního funkcionáře, aby na základě údajů, které má k dispozici v určité vypovídací hodnotě posoudil, co započte a co ne. Ono skutečně záleží na tom, co je obsahem dohody o pracovní činnosti, jaký je její časový rozsah a jaké skutečné pracovní návyky či zkušenosti si zaměstnanec mohl v rámci této dohody osvojit.

Dotaz č. 4
Vážený pane řediteli Ing. Rybo, chtěl bych se zeptat na příjemce dotací: Výzva č. 19 Technika pro integrovaný záchranný systém. Dle této výzvy lze projekty realizovat pouze v exponovaném území vymezeném obcemi s rozšířenou působností. Předpokládám, že seznam exponovaných území dotčených zvýšenými riziky z mimořádných událostí způsobených změnou klimatu vzešlo z MV-GŘ HZS ČR. Chtěl bych se zeptat, z jakých dat se vycházelo, že se několik obcí ORP ve Středočeském kraji na daný seznam nedostalo. Vždyť třeba suché léto 2015 bylo v celé ČR.

Odpověď č. 4
Suché léto ještě neznamená změnu klimatu. Ministerstvo vnitra ani generální ředitelství HZS ČR není finálním zpracovatelem uvedeného dokumentu, je jím MMR. Pozice České republiky při vyjednávání specifického cíle 1.3 byla silně omezena rozhodnutím Evropské komise, že nebude podporovat plošné řešení rizik na celém území ČR vznikajících z důvodu klimatických změn a havárií nebezpečných látek. ČR musela při vyjednávání pod hrozbou úplného zrušení tohoto cíle redukovat počet území ORP ze 160 na 108. Komise odmítla v tomto programu řešení rizika povodní a dala přednost územím, kde se koncentruje několik rizik z důvodu klimatických změn – sucho, sníh, orkány a riziko z havárií nebezpečných látek, při čemž se vycházelo především z údajů ČHMÚ a jeho prognóz o změně klimatu. Dlouhodobé sucho (které je změnou klimatu) je definováno úbytkem půdní vláhy, srážek a zvýšením průměrné roční teploty. Podotýkám, že od roku 2014 byl uvedený seznam i celý IROP v připomínkovém řízení organizovaném ministerstvem pro místní rozvoj i na krajích. Nyní jej měnit nelze, mimo jiné i proto, že je schválen Evropskou komisí. V průběhu plánování alokace finančních prostředků k uvedenému cíli 1.3 došlo také k redukci finančních prostředků o jednu čtvrtinu. To je jen hrubý obrys obtížného a problematického stanovení Vámi kritizovaného seznamu.

Dotaz č. 5
Dobry den p. generální řediteli, v prosincovém díle Už ne do zdi jste se zmínil o středoškolském vzdělání. Uvedl jste, že potřebujete odborníky v oboru elektrikář aj. Nepřemýšlíte o dálkovém nástavbovém studiu se zaměřením PO pro uchazeče, kteří doposud mají výuční list?

Odpověď č. 5
HZS ČR již neumožňuje získání středoškolského vzdělání v oboru požární ochrana. Činnost Střední odborné školy požární ochrany byla ukončena z důvodů restriktivních opatření v důsledku sníženého rozpočtu. Do služebního poměru příslušníka HZS ČR jsou přijímáni občané ČR, kteří již maturitu či vyšší vzdělání mají.  O dálkovém či nadstavbovém studiu, které by umožnilo „dodělání“ maturity po výučním listu neuvažujeme.

Dotaz č. 6
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, proč jednáte o jednotkách SDH obcí s představiteli Sdružení hasičů Čech Moravy Slezska, když nemají s jednotkami SDH obcí nic společného a je to občanské sdružení jako každé jiné. Proč nejednáte spíš s obcemi nebo s veliteli těchto jednotek nebo s asociací velitelů jednotek SDH obcí - jsou to alespoň lidé, kteří vědí a znají problematiku těchto jednotek.

Odpověď č. 6
V prvé řadě musím říct, že nejednáme pouze s představiteli Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, ale jednáme i s obcemi, školíme velitele jednotek, školíme strojníky apod. Pokud se jedná o Sdružení, tak nejednáme pouze s nimi, ale i s Moravskou hasičskou jednotou, Českou hasičskou jednotou a dalšími sdruženími působícími na úseku požární ochrany. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska je největší profesní sdružení a právě jejich členové jsou ve většině případů i členové jednotek SDH obcí. V mnoha obcích rozdíl mezi Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska a jednotkou SDH obce, fakticky neexistuje, byť právně jsou to dvě různé organizace.

Dotaz č. 7
Dobrý den, mám dotaz ohledně nošení reflexních vest na zásahovém oděvu. V práci jsme nuceni používat vesty při každém zásahu na pozemní komunikaci a to i v případě nových zásahových obleků, které již mají na sobě širší reflexní pruhy. Chápu obavy našich nadřízených o naši bezpečnost, na druhou stranu mi ale přijde hloupé, navlékat si na nehořlavý oblek za 20 000 Kč silonovou vestu, když oblek sám o sobě splňuje požadavky na reflexní prvky. Jaký je Váš názor?“

Odpověď č. 7
Nošení reflexní vesty u zásahu neplatí plošně pro všechny zasahující hasiče, ale pouze pro ty, kteří při dané události usměrňují provoz na komunikaci. To je dáno i v metodickém listu Bojového řádu. Hlavním důvodem je, aby tak byli odlišení od ostatních zasahujících hasičů vizuálně pro ostatní účastníky silničního provozu. Každopádně máte pravdu v tom, že většina dnes používaných zásahových oděvů vyhovuje svými reflexními prvky i předpisům upravujícím označení osob pracujících na vozovce a je s tím takto počítáno.

Dotaz č. 8a
Dobrý den pane generální řediteli, obracím se na Vás s problémem snížení počtu bodů naturálních náležitostí, v loňském roce jsme měli 2600 bodů a letos už jen 2300 bodů. Proč se tak stalo?

Odpověď č. 8a
Problematika vystrojování je jednou z nejčastěji diskutovaných i při mých výjezdech na stanice v jednotlivých krajích. Začal bych oním údajným snížením počtu bodů. V tomto ohledu nemohu souhlasit s tím, že bychom počet bodů za poslední roky snižovali. Jedinou možností, kdy může být tato bodová hodnota krácena, je dlouhodobá nepřítomnost příslušníka v práci například v případě nemoci delší než 30 dní. Je to proto, že bodová hodnota oděvného je započtena podle počtu dní, ve kterých příslušníkovi náleží služební příjem.

Dotaz č. 8b
Můžete prosím upřesnit, jak je to například s tričky, proč jsou nová trika dražší?

Odpověď 8b
Nová trika jsme do výstrojních součástek zařadili na základě stížností z krajů na špatnou kvalitu a zastaralé užitné vlastnosti šedých triček tzv. Melé. Po poradě ekonomických náměstků a krajských ředitelů bylo rozhodnuto o zařazení nových kvalitnějších trik, která splňují všechny požadavky, ale samozřejmě se to odrazí v jejich ceně. Stará šedá trika nadále zůstala ve výstrojních součástkách například proto, že je jistě vhodnější je používat při činnostech, kde se snadno ušpiní nebo poškodí a je zbytečné při těchto činnostech používat trika funkční a dražší.
Jsem si vědom i toho, že finanční náročnost kvalitnějších výstrojních součástek bude muset jít ruku v ruce s navýšením počtu bodů. V současné době je zpravována analýza, jak se zvýšila finanční náročnost jednotlivých výstrojních součástek a od příštího roku se pokusíme počet bodů navýšit. V letošním roce ještě zvažujeme jednorázové navýšení bodů těm, kteří si v tomto roce odebrali blůzu pracovního stejnokroje PS II varianta B, u které došlo k výraznému navýšení bodů.
Obecně musím říct, že problematikou vystrojování se intenzivně zabýváme. V této oblasti pracuje výstrojní komise, ve které jsou zástupci ze všech krajů a nově dokonce i zástupci Odborového svazu hasičů. Komise se zabývá zejména kvalitou výstrojních součástek. Také problémy s letními ponožkami do zásahové obuvi, PS II varianta B nebo polokošilí s límečkem. Diskuze probíhá i o tom, co nakupovat centrálně a kde ponechat volnou ruku krajům, aby si nákup přizpůsobily vlastním potřebám. Při vývoji nových materiálů a stanovení technických podmínek výstrojních součástek jsme začali spolupracovat s Technickou univerzitou v Liberci. Věřím, že se nám postupně podaří tyto problémy vyřešit.

Dotaz č. 9
Dobrý den, pane generální řediteli, v loňském roce docházelo ve Středočeském kraji ke změnám poplachových plánů. Zohledněna byla vzdálenost nejbližší jednotky do určené obce, která není vždy ve shodě s dojezdovým časem. Jednalo se zejména o obce, které byly hraniční v hasebním obvodu jednotlivých stanic HZS.  Problém je, že v dojezdové trase je počítána nejkratší vzdálenost, tzn. mimo jiné i silnice II. a III. třídy, kde často nelze rychlost 45 km/h dosáhnout a j mnohdy není počítáno s únosností mostů a jinými limitujícími parametry vozovek pro požární techniku. Mohu se zeptat na Váš názor na tuto problematiku?

Odpověď č. 9
Pravdu máte v tom, že základním kritériem pro vytváření poplachových plánů je rychlost a kvalita poskytovaných služeb k ochraně životů a zdraví občanů. Použitá modelová průměrná rychlost 45 km/hod je v pořádku a je ověřená řadou studií. Pokud se ale jedná o mimořádné případy vycházející například z nosnosti mostů nebo údržbě silnic, je potřeba je vzít v úvahu, ale nelze je řešit obecně. Pokud máte takovéto poznatky, doporučuji vám obrátit se na vedení HZS kraje.

Dotaz č. 10
Dobrý den, pane generální řediteli, v poslední době se objevuje v České republice podle mého názoru i názoru mnoha ostatních obyvatel velký nešvar. Mám na mysli umísťování malého státního znaku - tedy erbu s českým lvem na červeném pozadí na dresy fotbalové a v poslední době dokonce i hokejové reprezentace. Přitom dříve tyto dresy obsahovaly velký státní znak, ve kterém je kromě českého lva umístěna také moravská a slezská orlice. Jako dobrovolný hasič také vím, že se tyto znaky objevují naneštěstí i na všech nově vyráběných vycházkových uniformách pro dobrovolné hasiče, což je pro mě nepochopitelné. Chtěl jsem se zeptat, zda se snad také nechystá zavedení tohoto znaku i u HZS ČR.

Odpověď č. 10
Na uniformách příslušníků HZS ČR je umístěn velký státní znak na levém rameni a znak HZS ČR na pravém rameni.  To je dáno vyhláškou č. 407/2015 Sb. § 1, kde se v odstavci 3 doslova píše: „Služební stejnokroj je označen velkým státním znakem České republiky. Velký státní znak se umísťuje na levém rukávu a je vyšívaný nebo tkaný.“ O změně této vyhlášky neuvažujeme ani k ní není důvod. Nepočítáme tedy ani se záměnou velkého státního znaku za malý.

Dotaz č. 11
Vážený pane generální řediteli, rád bych se v brzké době ucházel o místo u hasičů. Mám střední školu s maturitou. Jaké jsou mé možnosti v případě kariérního postupu? Jak se mohu stát z řadového hasiče velitelem čety, směny, stanice apod.?

Odpověď č. 11
Pokud se skutečně stanete hasičem – příslušníkem ve služebním poměru, pak u sboru máte otevřenou cestu k vyšším funkcím za podmínek stanovených zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Znamená to v prvé řadě absolvovat kurzy k získání odborné způsobilosti. Kariérní řád umožňuje postupovat po jednotlivých tarifních třídách, výjimku tvoří vysokoškoláci, kteří mohou některé třídy přeskakovat. Hasiči jsou po absolvování nástupního odborného výcviku zařazeni ve 3. tarifní třídě.  Technici služeb ve třídě 4. a velitel družstva je zařazen v 5. tarifní třídě. Z 5.TT vede cesta k 6.TT, a to už je funkce velitele čety. U funkcí velitelů je pak ještě nutnost projít psychologickými testy k prověření osobnostní způsobilosti. U příslušníka to tedy znamená, že musí být nejenom na potřebné odborné úrovni, ale musí mít i schopnost vést a řídit kolektiv spolupracovníků a rovněž tak schopnosti komunikovat s podřízenými i služebně nadřízenými kolegy. U funkcí zařazených do vyšší než 6.TT je nutné vzdělání vyššího kvalifikačního stupně, tam již maturita nepostačuje.

Dotaz č. 12
Dobrý den, když jste Vy nastupoval k hasičům, musel jste také prodělat fyzické a psychologické testy?

Odpověď č. 12
V době, kdy jsem k hasičům nastupovat, ještě nebyla povinnost tyto testy absolvovat. Od té doby se ale výkon služby u HZS radikálně změnil, například i tím, že přešel z pracovního poměru na poměr služební. Také nároky, které v současné době výkon služby na příslušníky klade, jsou mnohem vyšší a to po všech stránkách. Nicméně fyzické testy absolvuji každý rok a psychologickými testy jsem musel projít pokaždé, když jsem měnil funkci. Naposledy tedy v roce 2011 při výběrovém řízení na místo generálního ředitele.

Dotaz č. 13
Zdravím pane ředitele! Proč se na ředitelství nerozhodnete, aby se nakupovali hasičské automobily jenom od Tatry? Je to česká firma, naši lidé by dostali práci, jejich podvozky jsou bezkonkurenční a také by se navíc ušetřily náklady z hlediska údržby, výměn dílů, pneumatik apod. Vím, že tu asi jde o zákony. Ale nešlo by však vyjednat nějakou výjimku? Policie ČR taky z 90% jezdí se Škodovkami a jde to, tak proč by to nešlo u HZS ČR?

Odpověď č. 13
Vydat takové rozhodnutí nemohu z několika důvodů. Tím nejzásadnějším by byl rozpor se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Nehledě na to, že je potřeba si uvědomit, že jednotky hasičů zasahují v rozdílném prostředí i terénu. Pak je logické, že jiný typ podvozku potřebujeme pro zásahy ve velkých městech a jiné v hornatých terénech. Musím uvést i to, že obecně se názory na vhodnost jednotlivých podvozků liší i kraj od kraje. Do budoucna musíme i nadále respektovat zákon o zadávání veřejných zakázek a současně si správně stanovit požadavky na užitné vlastnosti vozidel právě s ohledem na to, kde budou požívány. Srovnání s Policií ČR není zcela na místě, protože i policie nakupuje více druhů vozidel.

Dotaz č. 14
Rád bych věděl, kolik peněz věnuje Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska na společnou reprezentaci mužů v požárním sportu? A také jaký měla tato reprezentace rozpočet v loňském roce a jaký má letos? Ptám se z toho důvodu, že například boty (myšleno sportovní běžecké) dostali sportovci naposledy před čtyřmi lety a o dalším vybavení ani nemluvě.

Odpověď č. 14
O tom jak je financováno vybavení reprezentantů v požárním sportu z řad členů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska skutečně nemám údaje a ani mi to nepřísluší. Je to otázka pro vedoucího reprezentace pana Tomáše Lefnera a pro vedení Sdružení. Hasičský záchranný sbor ČR nemůže přímo financovat vybavení osob mimo tento sbor, ale dáváme Sdružení dotaci na reprezentaci v požárním sportu. V roce 2016 to bylo 100 000,- Kč.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook