150 let profesionálních hasičů v Českých Budějovicích

Vznik nového českého státu přinesl pro hasiče, stejně tak jako pro celou Českou republiku, výraznou změnu především ve změně jazyka. Od 1. ledna 1919 jsou všechny záznamy ve staničním deníku profesionálních hasičů města České Budějovice vedeny česky.

Jednou ze zajímavostí tohoto období je, že po celou dobu měli českobudějovičtí hasiči jednoho velitele. V květnu 1919 byl jmenován hasičským mistrem – velitelem pan Maxmilián Hanousek, který jako velitel – cvičitel působil až do února 1944.

• 1919 - jednotkou městských hasičů bylo uhašeno celkem 68 požárů.

Další změnu pak v tomto období znamenal rozvoj automobilismu. Hasiči stále častěji zasahovali u dopravních nehod, do jejich činností začala více patřit záchrana osob z havarovaných vozidel, poskytování samaritánské první pomoci, ošetření a v některých případech hašení vznícených vozidel. S tím souvisely i zvýšené nároky na znalosti hasičů o konstrukci vozidel, způsobech vyprošťování cestujících a ošetřování raněných.

Na druhé straně rozvoj automobilismu pomohl i hasičům. Namáhavé ruční čerpání hasební vody nahradily spalovací motor a rotační čerpadla, nahrazení živých koňů „koňmi motorovými“ zrychlil také výjezd a zároveň dojezd hasičské jednotky. Českobudějovičtí profesionální hasiči byli vybaveni dopravním vozem s přívěsnou stříkačkou a postupně byly vyřazovány stříkačky odkázané na koňské přípřeže.

    

• 18. srpen 1922 - sbor dobrovolných hasičů si zakoupil od firmy Praga autostříkačku v hodnotě 240 000 Kč. S touto autostříkačkou zvanou „Pepka“ vyjížděl sbor dobrovolných hasičů k požárům společně s profesionálními městskými hasiči na území města i do okolí.
  „Pepina“ je dnes vzácným veteránem, kterého českobudějovičtí hasiči opečovávají dodnes. Je ve skvělém technickém stavu a každoročně se účastní celé řady přehlídek, slavností a svateb hasičů a hasiček.

 

 

Jaká byla statistika požárů v prvních letech nového českého státu, ukazují následující počty:

• 1923 – podle záznamů v knize hlášení hlídky na Černé věži bylo hlášeno městským hasičům 105 požárů,
• 1924 – českobudějovičtí hasiči zasahovali celkem u 126 požárů,
• 1925 - likvidovali celkem 95 požárů,
• 1926 - uhasili celkem 93 požárů.

V srpnu 1925 zasáhly České Budějovice silné povodně. Voda v řece Malši stoupla o 280 cm nad normál a ve Vltavě o 260 cm. Celé město bylo zaplaveno. Městský hasičský sbor z povolání posílený dobrovolnými hasiči zachraňoval osoby a majetek ze zatopených míst. S využitím loděk a pramic prováděl evakuaci osob, samaritánský odbor poskytoval první pomoc a ošetřoval raněné.

 

V roce 1928 byl z rozhodnutí městského úřadu prodán pozemek i s objekty hasičské stanice na rohu Biskupské a Radniční ulice pojišťovně Fénix. Pro výkon služby hasičského profesionálního sboru byly vyčleněny místnosti v objektu radnice, částečně bylo vybavení hasičů umístěno ještě v některých obecních domech. Současně probíhalo výběrové řízení na výstavbu nové hasičské stanice. Výsledkem tohoto řízení byla výstavba nové hasičské zbrojnice ve Vachkově, nyní Haškovy ulice v obecním tzv. Schnarchově dvoře.

• 4. květen 1919 - byla nová hasičská stanice uváděna do provozu. Stanice byla vybavená novou spojovou ústřednou s telefonním spojením s Černou věží, místnostmi pro službu hasičů z povolání, skladištěm na vozidla, stříkačky a ostatní technické prostředky. Nad skladištěm bylo 5 služebních bytů a na rozlehlém nádvoří cvičiště pro praktický a lezecký výcvik hasičů. V nové hasičské stanici zajišťovali výkon služby hasiči z povolání, dobrovolní hasiči zde cvičili a konali výborové schůze.

 

Počty požárů v letech 1928 – 1931:

• 1928 – bylo hasičům hlášeno celkem 103 požárů, z toho 38 požárů komínových,
• 1929 – hasiči likvidovali celkem 81 požárů, z toho 36 požárů komínových,
• 1930 – bylo uhašeno celkem 96 požárů, z toho 40 požárů komínových,
• 1931 – hasiči byli voláni celkem k 65 požárům.
  • 3. listopad 1931 – požár Haibachovy pily v Novohradské ulici v Českých Budějovicích, který způsobil v té době největší škodu.

Českobudějovičtí hasiči zasahovali v následujících letech u dalších velkých zásahů:

• 1932 - požár skladiště drogerie v Obecním domě na náměstí Svobody (nyní náměstí Přemysla Otakara II.),
• 1933 - požár skladiště benzinu, oleje a tuků v Novohradské ulici,
• 14. leden 1933 - nehoda nákladního automobilu značky Walter firmy Starý a syn na Rudolfově,

• 1934 - rozsáhlý požár Schwarzenbergského lesního porostu o rozloze 20 ha.

Jak vyplývá ze zprávy o činnosti městské požární policie za rok 1935, bylo hlášeno celkem 86 případů, z čehož bylo 49 požárů, 26 nehod, v 6 případech se jednalo o omyl a v 5 případech o zlomyslnost.

 

Události v zemích Evropy způsobené vzrůstajícím fašismem vedly i v ČSR k některým projevům rasové i národnostní nesnášenlivosti. V této době narůstal především v okolí města a v sousedních obcích počet požárů založených žháři. Z obav obyvatel před dalšími požáry byly ustanovovány noční hlídky a zřejmě zvýšenou pozorností a ostražitostí všech občanů tyto požáry postupně ustaly.

• 1935 - zavedeny do hasičské výstroje plynové masky, výcvik hasičů byl od té doby zaměřen na zacházení s nimi. Nový cvičební řád byl zpracován podle vojenských zásad.

• 12. června 1937 – vydání nového Požárního řádu. Ve čtyřech částech o 57 paragrafech podrobně rozpracoval zásady:
  • část I. – požární policie, stanovil způsob jejího řízení, vybavenost, přijímání zaměstnanců, preventivní prohlídky obytných budov, továren, cvičení sboru městské požární policie a dobrovolných hasičských sborů atd.,
  • část II. – zamezení nebezpečí požárů, stanovil povinnosti obyvatel v ochraně před požáry a pro jejich likvidaci, stanovil povinnosti hlídky na Černé věži v hlášení požární ústředně a při vypuknutí požáru v obvodu města druhy poplašných signálů,
  • část III. – řád hašení, stanovil nejmenší počet hasičů k vyjetí sboru městské požární policie (6 členů) i dobrovolného sboru, jejich řádnou výstroj, přednost v jízdě k zásahu, nadřízenost při řízení zásahu, použití vodovodních hydrantů apod.,
  • část IV. – ustanovení trestní, stanovil trestní odpovědnost za veškeré skutky ztěžující zásah, opomenutí, zlovolnost apod.
    Tímto požárním řádem byl zrušen Ohňopolicejní a hasičský řád z 31. prosince 1898.

Podle výkazu činnosti požárního ředitelství v Českých Budějovicích zasahovala v roce 1938 jednotka požární policie u 49 požárů a 24 nehod. V 10 případech se jednalo o planý poplach a dvakrát šlo o zlomyslnost.

V návaznosti na zřízení Protektorátu Čechy a Morava, abdikaci prezidenta dr. Edvarda Beneše a zvolení nového prezidenta dr. Emila Háchy vznikla v roce 1939 v Českých Budějovicích německá městská správa pod vedením komisaře města. Nově byl zřízen úřad krajského požárního ředitele a velitelství CPO, které vydalo nařízení k povinné účasti hasičů a ostatních obyvatel v přípravných kurzech. Němčina se opět stala úředním jazykem, ve kterém byly psány i záznamy ve staničním deníku městské požární policie v Českých Budějovicích. Podle německých norem probíhalo i vybavování technikou, výzbrojí a výstrojí.

 

• březen 1940 – odstřel ledových bariér na řece Malši velké ledové bariéry. Bariéry byly odstřelovány ve spolupráci s německými pyrotechniky.

 

V roce 1944 byl českobudějovický sbor začleněn do protektorátní policie pod názvem Feuerschutzpolizei der Stadt Budweis. V té době byly v používání požární policie parní stříkačka Knaust z roku 1892, stříkačky a dopravní vozy typu Čermák z roku 1905, Praga z roku 1921, Fiat z roku 1935, Mercedes 20 z roku 1942 a Mercedes 21 z roku 1942.

 

 

 

 

 

Se vzrůstajícím významem hlásné služby a s ohledem na přesnost údajů přijímaných hlášení o požárech, haváriích a jiných událostech včetně opatření při vyhlášení leteckého poplachu, byla v této době modernizována spojová ústředna a zkvalitněn režim výkonu služby.

 

• březen 1945 -  Hasiči v Českých Budějovicích v průběhu války likvidovali následky více než tří set leteckých náletů. Největší bombardování však ohromilo život města až na konci války - v březnu 1945. První letecký nálet byl 23. března 1945 v 13.30 hodin, kdy po vyhlášení leteckého poplachu byly rozbombardovány železniční dílny. Přitom bylo 37 osob usmrceno a 15 osob těžce zraněno. Záchranné a likvidační práce si vyžádaly velkého nasazení a úsilí městského sboru požární policie a dobrovolných hasičských sborů. Do zdaleka ještě neukončených záchranných, vyprošťovacích a odklizovacích prací provedli spojenci hned druhého dne 24. března 1945 v 11.30 hod. další velký nálet bombardovacích letadel. Ve třech vlnách bylo zasaženo a zničeno železniční nádraží, zasaženy s následnými požáry byly budovy v Havlíčkově kolonii, na Lineckém předměstí, část Suchého Vrbného, justiční palác a divadlo ve městě, úplně zničena byla budova gestapa, německého gymnázia, německého učitelského ústavu v Lannově ulici a další domy v této ulici pobořeny. Požárem bylo zasaženo i vojenské letiště. Při tomto náletu bylo usmrceno dalších 140 osob. Zničeno bylo zásobování vodou, elektřinou, plynem, v závalech ulic přerušen veškerý provoz, následkem toho vázlo zásobování potravinami atd. Likvidace požárů, vyprošťování raněných a mrtvých z trosek domů prováděla několik dní a nocí jednotka městského sboru požární policie posílená dobrovolnými hasičskými sbory z Českých Budějovic a okolí včetně samaritánských oddílů. Velkým nebezpečím při této činnosti byly svržené časované bomby. Dobrá spolupráce se v této době projevila s příslušníky české policie.

 

V těchto posledních dnech války se projevila dobrá organizovanost hasičských jednotek jak v záchranných, tak v likvidačních pracích u požárů, ale rovněž v požárně bezpečnostní, pořádkové, spojovací i informační službě. Hasiči zvládali náročné požáry způsobené ustupující německou armádou.

Dne 9. května 1945 byly České Budějovice osvobozeny jednotkami Rudé armády a skončila šestiletá německá okupace. Skončila tak válečná éra a i pro českobudějovické hasiče nastalo období velkých změn.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook