Létající přání na Valentýna
Slavit 14. února svátek svatého Valentýna se už i v Česku začíná stávat tradicí. Vzhledem k charakteru tohoto svátku si romantický večer mnozí zpestří také vypuštěním lampionu štěstí. Jen těžko si v takové chvíli uvědomí, že manipulují s otevřeným ohněm a je potřeba se k němu i podle toho chovat.
Tradice vypouštění létajících lampiónů pochází z Číny a je stará téměř dva tisíce let. Vypouštění létajících lampiónů je například nedílnou součástí tradičního čínského lampiónového festivalu. U nás není vypouštění létajících přání spojeno s konkrétním svátkem. Lidé vypouští létající přání v průběhu celého roku pro radost dětem, v rámci různých rodinných oslav, společenských či firemních akcí nebo při novoročních oslavách.
A právě s narůstajícím počtem výskytu vypouštění létajících přání na našem území se začínáme setkávat s pozvolným nárůstem počtu požárů, které mají přímou souvislost s vypouštěním těchto výrobků do volného prostoru.
Hasiči evidují od roku 2008 několik desítek požárů, u kterých byla prokázána jako příčina právě vznícení od lampionu štěstí.
Připomeňme si jeden požár, který vznikl dne 13. 2. 2011, tedy v předvečer svátku Svatého Valentýna, na náměstí v centru Zlína. Ohledání po likvidaci požáru prokázalo, že požár střechy způsobily vypuštěné lampiony štěstí z veřejné akce na náměstí. Požárem způsobená škoda byla odhadnuta na 1,5 mil. Kč. Příčinou vzniku požáru byla nedbalost při nedodržení pokynů výrobce papírových lampionů, které byly vypouštěny na nevhodném místě. Zejména vlivem nízkých teplot nedokázaly lampióny vystoupat nad střechy okolních objektů. Podle záběrů z veřejných kamer dokonce některá přání padala mezi občany na náměstí. Lampiony, které vystoupaly nad objekty, pak unášel vítr na jejich střechy. Vyšetřovatel hasičů také potvrdil, že ohledáním dalších střech domů v okolí byly rovněž nalezeny další stopy po tzv. lampionech štěstí.
Volně vypuštěný lampion štěstí je z pohledu hasičů naprosto nekontrolovatelný otevřený oheň, který se na obloze může chovat zcela nepředvídatelně a při sebemenším poškození může tento otevřený oheň spadnout na střechy domů, do lesa či kamkoliv jinam, kde velmi snadno způsobí požár.
Navíc vypuštěním otevřeného ohně do prostoru, kde není nijak pod lidskou kontrolou, se každý, kdo tak učiní, dopustí okamžitě porušení zákona o požární ochraně. Ten totiž každému nařizuje počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru. V případě nedodržení zásad požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně, mohou být lidé postiženi pokutou až do výše 20 000 Kč, pokud svým jednáním způsobí požár, mohou dostat pokutu až ve výši 25 000 Kč.
Hasiči proto vypouštění lampionů štěstí důrazně nedoporučují.
Co má vliv na schopnost létajících přání způsobit požár?
- hořák létajícího přání dokáže vyvinout vysokou teplotu, která dokáže vznítit hořlavé materiály užívané například na střešních pláštích budov nebo se vyskytující v přírodním prostředí,
- samotné materiály, ze kterých jsou létající přání vyrobena, se mohou za běžně splnitelných podmínek, vznítit a tím způsobit požár dříve, než dosáhnou požadované výšky letu,
- hořák létajícího přání hoří dostatečně dlouhou dobu, aby mohl požár způsobit i několik kilometrů od místa vypuštění.
Při pokusu, který karlovarští hasiči provedli s běžně zakoupeným lampionem štěstí, stačilo jen lehce nahnout balónek a oheň okamžitě přeskočil na papírový povrch. Balónek pak už dál neletěl, ale spadnul na zem. Hasiči tento pád nasměrovali na hromadu slámy, která od tohoto balónku začala během patnácti vteřin hořet. Při dalším pokusu vypustili hasiči přivázaný balónek do výšky zhruba tři metrů a pomocí přetlakového ventilátoru simulovali náhlý poryv větru. Balónek se ve větru začal zmítat, opět plamen přeskočil na papírový obal a znovu hořící spadl na zem.
Pokud se začtete do některých návodů těchto výrobků, zjistíte, že skoro neexistuje možnost jejich bezpečného vypouštění. Jedním z takových zásadním omezení, je nemožnost vypouštět létající přání v určitém okruhu od letišť. Pokud si tyto okruhy označíme na mapě České republiky, pak zjistíme, že prostoru, kde je možné podle tohoto hlediska bezpečně vypouštět létajících přání zbývá velice málo. Tento stav je názorně vidět na přiložené mapce s červeně vyznačenými místy, kde nelze volně vypouštět létající přání v souvislosti s bezpečnostní leteckého provozu.
Dalším zásadním bezpečnostním kritériem, které má vliv na požární bezpečnost létajících přání je stav povětrnostních a klimatických podmínek v místě vypouštění létajících přání. V návodech pro uživatele létajících přání, který je dodáván při prodeji těchto výrobků, uvádí výrobci v různých variantách toto:
- „V případě deštivého počasí a vysoké vlhkosti (např. mlhy) není vypouštění létajících přání vůbec možné. Vypouštějte létající přání pouze v klidných povětrnostních podmínkách, kdy síla větru nepřesahuje druhý stupeň Beuaufortovy škály (6 – 11 km/h). V opačném případě může dojít k poškození létajícího přání, popáleninám nebo požáru. Před vypuštěním létajícího přání zjistěte směr větru a ujistěte se, že se v letové dráze nevyskytují žádné překážky a místa se zvýšeným rizikem požáru."
- "Balón vypouštějte pouze za bezvětří!"
Při případném vypouštění létající přání by měl proto každý uživatel přesně zjistit, jaké jsou povětrnostní podmínky na daném místě. Zda je či není právě bezvětří. Nicméně na základě informací, které jsme získali od odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu, nastává tento ideální stav na území České republiky jen zcela výjimečně. Navíc proudění vzduchu je jiné těsně nad zemí a jiné ve vyšších polohách.
Závěrem je potřeba zmínit ještě jeden problém, který je spojen s vypouštěním létajících přání do volné přírody, a to je množství odpadu, které zejména při masovém vypouštění může vznikat. Odhaduje se, že při vypouštění 2 000 kusů létajících přání spadne na zem přibližně 70 kg odpadu. A pokud se zmiňujeme o padajících zbytcích létajících přání na zem, pak také nelze vyloučit možnost, že může létající přání spadnout na čelní sklo jedoucího vozidla, například na dálnici. V zahraničí jsou také zmiňované případy, kdy zbytky létajících přání sežrala zvířata na pastvinách a utrpěla tím vnitřní zranění.
Podklady poskytl: kpt. Bc. Radek Kislinger, vyšetřovatel příčin požárů generálního ředitelství HZS ČR
(HZS ČR)