Mechanismus civilní ochrany Unie
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie je stěžejním dokumentem EU v oblasti civilní ochrany. Tento legislativní nástroj umožňuje užší spolupráci zúčastněných států a lepší koordinaci a reakci na katastrofy uvnitř i mimo EU. Jeho cílem je podporovat, koordinovat a doplňovat činnosti zúčastněných států v oblasti civilní ochrany a zlepšovat účinnost systémů v oblasti prevence, připravenosti a odezvy na přírodní a člověkem způsobené katastrofy. V současné době se mechanismus civilní ochrany Unie vztahuje na 27 členských států EU, Černou Horu, Island, Makedonii, Norsko, Srbsko a Turecko. Využití některých z jeho opatření je umožněno i ostatním kandidátským zemím a potenciálním kandidátům a zemím, které jsou součástí evropské politiky sousedství. Naposledy byl mechanismus civilní ochrany Unie revidován v roce 2019.
- Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události
- Evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události
Mechanismus civilní ochrany Unie má k dispozici řadu vlastních nástrojů, díky nimž lze poskytovat pomoc, pokud o ni postižený stát požádá. Patří sem zejména Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (dále jen "ERCC") a Společný komunikační a informační systém pro mimořádné události (dále jen "CECIS"). Prostřednictvím těchto dvou nástrojů lze koordinovat a komunikovat poptávanou a nabízenou pomoc a zároveň řešit přepravu této pomoci.
ERCC je v plném provozu 24 hodin denně 7 dní v týdnu. K jeho klíčovým úlohám patří:
- fungovat jako monitorovací a koordinační platforma EU pro případy katastrof i jako komunikační středisko pro členské státy, zasažený stát a odborné pracovníky v terénu;
- vyvíjet a šířit informační produkty (denní informace o katastrofách z celého světa, satelitní mapy, atd.);
- podporovat spolupráci mezi operacemi civilní ochrany a operacemi humanitární pomoci.
CECIS především propojuje příslušné orgány a kontaktní místa v členských státech a ERCC (v případě ČR je kontaktním místem operační a informační středisko GŘ HZS ČR). Dále obsahuje databáze s informacemi o registraci a dostupnosti dobrovolně vyčleněných zdrojů zúčastněných států určených pro odezvu na katastrofy. Stejně tak umožňuje sdělování a šíření získaných zkušeností získaných při zásazích v oblasti civilní ochrany.
Dokumenty
- Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie
- Prováděcí rozhodnutí Komise č. 2014/762/EU ze dne 16. října 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí EP a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie a zrušují rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom
- Prováděcí rozhodnutí Komise č. 2018/142 ze dne 15. ledna 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie
- Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2019/420 ze dne 13. března 2019, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie
- Prováděcí rozhodnutí Komise č. 2019/570 ze dne 8. dubna 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU, pokud jde o kapacity rescEU, a kterým se mění prováděcí rozhodnutí Komise 2014/762/EU
- Prováděcí rozhodnutí Komise č. 2019/1310 ze dne 31. července 2019, kterým se stanoví pravidla fungování Evropského souboru civilní ochrany a kapacit rescEU
- Prováděcí rozhodnutí Komise č. 2019/1930 ze dne 18. listopadu 2019, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570, pokud jde o kapacity rescEU
- Prováděcí rozhodnutí Komise č. 2020/414 ze dne 19. března 2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570, pokud jde o vytváření zdravotnických zásob v rámci rescEU
- Prováděcí rozhodnutí Komise č. 2020/452 ze dne 26. března 2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570, pokud jde o kapacity zřízené pro účely odezvy na rizika s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem