Mezi dnes již zcela běžné zásahy hasičů patří i zásahy pod vodní hladinou. Od roku 1994 se začala činnost potápěčských skupin systematicky rozvíjet a před 13 lety vznikly u Hasičského záchranného sboru České republiky potápěčské skupiny. Potápěčská skupina hasičů z Olomouckého kraje je opěrným bodem pro zásahy na území čtyř krajů: Zlínského, Moravskoslezského, Jihomoravského a Olomouckého. Potápěči i zasahují zejména v případech záchrany života osob. Jde např. o topící se osoby nebo osoby probořené do ledu, různé pády do vodních toků, záchranu potápěčů, vyhledávání utonulých a pohřešovaných osob v součinnosti s policií, vyhledávaní a vyzvedávání předmětů a vozidel za pomoci zdvihacích vaků a jeřábů nebo i zajištění lezecké skupiny při práci nad vodní hladinou (např. asistence motorovými čluny s posádkou).
Vodní prostředí klade značné nároky na přizpůsobivost člověka. Kromě nutnosti zajistit dodávku dýchacího média jsou limitními faktory i hydrostatický tlak, chlad, změny vidění a slyšení, tma, vlhkost, zvýšená hustota prostředí. To dohromady představuje celkovou zátěž lidského organismu vážně ohrožující jeho existenci. Při potápění je dále ztížená komunikace mezi potápěči, omezená pohyblivost spojená s větším energetickým výdejem a hrozba nehod vlivem změn tlaku, toxických a narkotických účinků plynu a chladu. Souhrn škodlivých faktorů přitom není stálý, ale mění se v závislosti na hloubce, trvání a způsobu potápění. A při všech těchto podmínkách ještě hasič - potápěč odvádí svou práci a plní zadané úkoly.
Záchranné metody prováděných zásahů pod vodní hladinou se řadí k současnému trendu mimořádných událostí pro provádění záchranných prací a mají stále širší uplatnění. Pro takovouto činnost je nutná kvalitní odborná příprava, která se provádí formou zdokonalovacího výcviku, který pravidelně organizuje HZS Olomouckého kraje.
Hasičští potápěči jsou vycvičeni k orientaci a systematickému vyhledávání na vodních plochách a vodních tocích, vyzvedávání objemných předmětů, např. vozidel. Jsou schopni potápět se v kontaminovaných vodách, provádět manipulační práce např. řezání, pálení, montáže, vyprošťování apod. Jejich obrovskou výhodou je to, že jsou připraveni vyjet k zásahům ve dne i v noci. Také povodně v posledních letech si vyžadují nasazení potápěčů. Ne vždy je možno potápěče nasadit v lokalitách, které jsou přístupné, nebo do kterých lze zajet lodí. V těchto případech se vysazují potápěči do místa zásahu z vrtulníku, a proto každý potápěč musí být zároveň lezec.
Mezi zajímavé výjezdy potápěčské skupiny patřil zásah na Svatém Kopečku. V červnu loňského roku byli vysláni k místu určení Olomouc – Sv.Kopeček – Samotišky. Zásah potápěčů tam, kde není žádná vodní lokalita? Hned po příjezdu se situace vyjasnila. Ve svahu pod Sv.Kopečkem se nachází vodovodní nádrže pitné vody pro Olomouc. Pod vodou v uzavřených prostorách v hloubce asi dvou metrů se nacházel poškozený ventil. Voda vytékala v množství asi 1200 l/min. a v suterénu jí bylo asi 260 000 litrů.
Protože byly všechny ovládací prvky zatopeny, potápěči provedli ponor do uzavřených prostor vodárny a zastavili jeden ventil a jedno šoupě. Obsluha vodárny tak mohla přepnout dodávku vody pro Olomouc z druhé větve, aniž by občané města cokoli poznali. Efektivita zásahu a rychlost nasazení hasičů – potápěčů byla dokonce oceněna vedením společnosti MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ a.s.
Autor:
kpt.Mgr. Josef Skalka
instruktor potápění HZS Olomouckého kraje