Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 3/2014

V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár v zemědělském areálu v obci Šumná, který svým rozsahem a počtem zasahujících jednotek PO byl největším požárem na Znojemsku v loňském roce. Dále v tomto bloku naleznete základní informace a doporučení, jak zajistit požární a provozní bezpečnosti komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv a také výsledky laboratorního zkoumání sirných knotů jako iniciátoru vzniku požáru. V bloku IZS analyzujeme zásah na dopravní nehodu kamionu na dálnici D1, při níž došlo k rozsáhlému úniku kyseliny chlorovodíkové, informujeme o zásadních změnách v odborné přípravě jednotek PO a také o novelizaci typových činností složek IZS při společném zásahu. Závěry konference Ochrana obyvatelstva 2014 a rozbor nejznámějších kybernetických útoků ve světě i v ČR jsou tématy části věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA a KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ. V závěrečném bloku informujeme o průběhu humanitární pomoci Slovinsku a otevření Centra integrovaného záchranného systému v obci Frymburk. 

Před téměř čtyřmi lety byl v časopise 112 v č. 3/2010 publikován článek o zkušenostech se zaváděním psychologických preventivních a intervenčních služeb v prostředí zdravotnických záchranných služeb. V té době se problematice psychické zátěže profesionálů věnovaly jen některé organizace zdravotnických záchranných služeb, možnost intervencí nebo supervizí byla poskytována většinou jako nehmotný benefit ze strany zaměstnavatele. V současné době došlo v této oblasti k poměrně velkému posunu směrem k systémovému řešení.

Historie

Zmínky o psychické náročnosti práce v oboru urgentní medicína (tedy na zdravotnické záchranné službě a na urgentním příjmu) se objevují v odborných časopisech asi od přelomu tisíciletí. Mezi lety 2002 a 2008 proběhlo v České republice několik výzkumů psychické zátěže a stresorů záchranářů. V Praze se mezi lety 2003 a 2006 konaly certifikované kurzy CISM (Critical Incident Stress Management) s americkým lektorem, kterých se zúčastnilo i několik zájemců ze zdravotnictví a první dvě zdravotnické záchranné služby začaly s nabídkou preventivních a intervenčních technik (ZZS Středočeského a Moravskoslezského kraje). Začala se neformálně budovat síť jak uvnitř zdravotnictví, tak i mezi jednotlivými složkami IZS. Na konferencích a seminářích jsme se učili od kolegů ze složek Ministerstva vnitra, kde již systémy péče zavedeny byly, a mezi sebou jsme se snažili najít vhodný model, který by fungoval i ve zdravotnictví, kde je velké množství subjektů, zřizovatelů a v neposlední řadě i náročných oborů, přičemž psychologická náročnost se může poněkud lišit obor od oboru.

Na základě prvních zkušeností byl vytvořen i kurz pro výcvik peerů (osob určených pro kolegiální pomoc – pozn. red.), jejichž role je v systému péče o profesionály zcela zásadní. Kurz je zaměřen zejména na praktický nácvik, osnovy zahrnují 80 hodin ve třech modulech a od roku 2010 již bylo v šesti bězích proškoleno asi 90 peerů, kteří se postupně zapojují do vznikajícího systému. V letech 2008 a 2009 pak u ZZS hl. m. Prahy proběhl pilotní výzkum financovaný Ministerstvem zdravotnictví, mezi jehož výstupy patřila mimo jiné i debata o možnostech a podmínkách vytvoření celostátního modelu péče. Paradoxně je však nyní ZZS hl.m. Prahy jediná, která se v celostátním „SPIS“ (Systém psychosociální intervenční služby) neangažuje.
V roce 2010 začala vznikat pod záštitou odboru krizové připravenosti Ministerstva zdravotnictví ve spolupráci se Společností urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP celostátní síť koordinátorů v jednotlivých krajích a byly definovány postupy a podmínky poskytování psychosociálních intervencí. Podařilo se pro všechny kraje najít a jmenovat koordinátory a ti pak pokračovali v náboru a hledání peerů a pokoušeli se přesvědčit managementy jednotlivých ZZS o potřebě této formy péče o zaměstnance. Prvním rokem dokumentované a organizované činnosti systému je tedy rok 2011.

Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) v současnosti

V roce 2012 došlo ve SPIS k významné změně. Nabytím účinnosti zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, je povinností organizace tuto službu pro zaměstnance (a v případě mimořádné události i pro jiné zdravotníky, například z příjmových oddělení nemocnic) zajistit. Je to jednou z činností pracoviště krizové připravenosti.

V § 16 citovaného zákona je uvedeno:
(1) Pracoviště krizové připravenosti je určeno pro koordinaci
a) úkolů vyplývajících pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby z krizového plánu kraje, havarijního plánování a dokumentace integrovaného záchranného systému,
b) psychosociálních intervenčních služeb pro zaměstnance poskytovatele zdravotnické záchranné služby a další zdravotnické pracovníky v případě mimořádné události nebo krizové situace při provádění záchranných a likvidačních prací,
c) vzdělávání a výcviku pro plnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné služby v oblasti krizového řízení, urgentní medicíny a medicíny katastrof,
d) vzdělávání a výcvik složek integrovaného záchranného systému k poskytování neodkladné resuscitace,
e) komunikačních prostředků pro splnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné služby v integrovaném záchranném systému a v krizovém řízení.

Tím muselo dojít i ke změnám v odborné garanci systému. Po dohodě ředitelů ZZS na valné hromadě Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR (AZZS ČR) dne 2. března 2012 přešel SPIS pod tuto organizaci, s odbornou garancí ze strany Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP. Provozování webu (http://www.spiscr.info/) a další administrativu nezbytnou pro udržení systému zajišťuje odbor bezpečnosti a krizového řízení FN Brno. Od té doby dochází prostřednictvím koordinátorů a garantů systému k postupné standardizaci psychosociální péče a k jejímu rozšiřování na všechny ZZS a dokonce i na některé urgentní příjmy fakultních nemocnic (FN Olomouc a FN Hradec Králové). Ke konci roku 2013 bylo v systému aktivně zapojeno 15 psychologů (dle původní terminologie modelu CISM podle Mitchella „odborníků na duševní zdraví“), 108 peerů a 13 krajských koordinátorů. Systém má dva odborné garanty (PhDr. Lukáš Humpl a PhDr. Blanka Čepická). Psychologové se podílejí na vzdělávání poskytovatelů ve svém regionu, vedou případné skupinové intervence a v případě, že peer řeší nějakou komplikovanou intervenci, může klienta psychologovi předat do péče.

Význam celostátní sítě

Významným krokem k plošnému rozšíření bylo nesporně legislativní zakotvení v zákoně o zdravotnické záchranné službě. Díky tomu se do systému zapojily i ty záchranné služby, jejichž management o významu podobných aktivit nebyl zcela přesvědčen. Vznikly dokumenty upravující povinnosti jednotlivých poskytovatelů – vzdělávací a pracovní činnost garanta systému a odborného garanta, krajského koordinátora a peera, a také Etický kodex. Pro usnadnění komunikace je na webových stránkách i terminologický slovník, který definuje obsah jednotlivých používaných pojmů. Jsou stanoveny nejen požadavky na vzdělání jednotlivých poskytovatelů (peerů a psychologů), ale i povinnost si dovednosti udržovat praktickými opakovacími kurzy nebo účastí na pracovních konferencích. Standardizovaný výcvik v intervenčních technikách (CISM nebo kurz Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně) musí mít nejen peeři jako nejčastější poskytovatelé, ale i psychologové a koordinátoři.

Opakovací kurzy nebo aktivity pořádají buď jednotlivé zdravotnické záchranné služby, nebo je možnost účasti na pravidelné celostátní pracovní konferenci, která se koná vždy na podzim. Další možností, která nabízí poměrně jedinečný a rozsáhlý nácvik, ale i výzkum, je mezinárodní soutěž záchranných služeb Rallye Rejvíz. Od roku 2010 je pravidelně zařazována úloha s velkou psychologickou náročností pro zasahující posádky, následně jsou soutěžícím podány informace o možnosti a systému intervencí pro záchranáře, jindy byla přímo nabídnuta možnost debriefingu a některé ročníky byly spojeny i s výzkumem.
V roce 2010 byla jako mimosoutěžní úloha zařazena resuscitace dítěte, kdy během zásahu posádky došlo k ohrožení posádky střelnou zbraní otcem-policistou, byla zde tedy kumulace kritických faktorů. Tehdy také proběhl výzkum publikovaný následně v odborném tisku.

V dalším roce došlo při soutěžní úloze k úrazu jednoho člena posádky elektrickým proudem – zbylí členové museli ošetřovat svého kolegu v bezvědomí. V roce 2012 se organizátoři vrátili k mimosoutěžnímu úkolu, neboť situace neměla řešení. Když posádka dorazila na místo zásahu, k pacientce se žádným způsobem nemohla dostat – vše se odehrávalo v noci v prostorách zámku, kdy záchranáři oknem sledovali, jak žena umírá. Kulisy a pocit bezmoci umocňovaly emočně velmi sugestivní a náročnou úlohu.

V roce 2013 se plánovaný výzkum nemohl uskutečnit a úloha musela být na poslední chvíli předefinována, posádky byly vystaveny poměrně běžné situaci – verbální agresi ze strany skupiny opilých osob, z nichž jeden „turista“ byl nezávažně zraněn. Vzhledem k relativně nízké stresové zátěži (tyto situace bývají pro záchranáře nikoliv denním, ale nočním chlebem) byly po úloze poskytnuty informace o SPIS a peeři se vyptali českých posádek na znalost problematiky, systému a na názory o potřebě podobných aktivit. Poprvé byly do podobného typu úlohy zahrnuty i zahraniční posádky (limitem byly dříve počty peerů schopných probrat tématiku v angličtině). Zahraniční posádky byly dotázány na obdobné systémy v jejich zemích a na zkušenosti s nimi, výstupy byly již prezentovány na konferencích a připravuje se zpracování formou publikace v odborném tisku.

Činnost v terénu

Jako rok nula celostátního systému bereme rok 2010, kdy byli jmenováni koordinátoři a bylo to období věnované především organizaci, standardizaci a vzdělávání. Evidence počtu a druhu intervencí začíná od roku 2011, přičemž v počtu intervencí i osob, kterým byla intervence poskytnuta, je vzestupný trend.

V posledních letech vidíme jednoznačně tendenci k vyžádání individuálních intervencí. V roce 2013 bylo jen 40 intervencí skupinových a téměř 200 individuálních. Třikrát více intervencí poskytli peerové (167) oproti psychologům (ti se podíleli v 56 případech).

Jaký typ události zasáhne záchranáře, kteří jsou s lidským neštěstím, úrazy a kritickými stavy konfrontováni prakticky denně a mají v tomto směru vysokou psychickou odolnost oproti běžné populaci? Jednou z nejčastějších kritických situací bývá dopravní nehoda sanitního vozidla se zraněním někoho z posádky – kolega se najednou ocitá na druhé straně, mezi pacienty. Stejně tak je velmi zatěžující, pokud dojde k úmrtí nebo dokonce sebevraždě kolegy – v těchto případech si někdy vyžádá intervenci celý kolektiv daného stanoviště. Z profesních zásahů to bývají resuscitace, zejména neúspěšné, malých dětí nebo dopravní nehody s úmrtím několika osob (typické „diskotékové“ nehody).

SPIS tedy nabízí zapojeným organizacím především:
→ přípravu členů týmů v certifikovaném výcviku,
→ systém psychosociální podpory vycházející z mezinárodních standardů,
→ systém funkční a poskytovaný ve všech krajích ČR,
→ kompatibilitu s péčí poskytovanou v dalších krajích, možnost vzájemné výpomoci,
→ metodické vedení krajských koordinátorů,
→ udržování erudice peerů,
→ další rozvoj dovedností peerů v dané organizaci a kraji,
→ minimálně jedenkrát ročně supervizní setkání týmu organizace/kraje,
→ účast v systému vycvičených lektorů při následném vzdělávání peerů a ODZ,
→ zajištění jednotných propagačních materiálů SPIS,
→ možnost konzultace s garanty podle potřeby koordinátora/peerů,
→ odbornou garanci systému péče v daném kraji/organizaci,
→ provoz funkčních internetových stránek SPIS,
→ konzultace při tvorbě propagačních materiálů k problematice pro jednotlivé organizace.

MUDr. Jana ŠEBLOVÁ, Ph.D., Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, p.o.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook