Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 9/2014
V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme rozsáhlý zásah jednotek PO při likvidaci havárie ve skladovém areálu u Mladé Boleslavi, seznamujeme s průběhem zkoušek seskokových matrací, s možnostmi stanovení perimetru při ohledání místa po výbuchu s následným požárem, a také se způsobem zajištění požární ochrany v obchodních domech IKEA. Činnosti psychologické služby HZS ČR a specifikům práce psychologa při poskytování posttraumatické péče a pomoci lidem zasažených mimořádnými událostmi se věnujeme v bloku IZS. V části zaměřené na oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ seznamujeme s průběhem mezinárodních kurzů, zaměřených na výcvik specialistů v oblasti ochrany před účinky chemických zbraní. V analytické části se věnujeme problematice zajištění ochrany kulturních hodnot před následky ozbrojených konfliktů, nebo vymezení průřezových kritérií pro identifikaci prvku kritické infrastruktury a jejich aplikovatelnosti v České republice.
Seskoková matrace je technický prostředek požární ochrany, sloužící ke zvýšení šance přežití zachraňovaných osob v kritických případech. Je to výrobek stanovený podle nařízení vlády č. 173/1997 Sb., (příloha č. 2, poř. č. 5e) ve znění pozdějších předpisů – záchranná zařízení pro nouzový únik osob z výšek (seskokové matrace, plachty a tunely) a musí projít zkouškami a certifikací autorizovanou osobou, kterou je Technický ústav požární ochrany (TÚPO) v Praze.
Obr. 1 Tlaková láhev pro nafouknutí matraceV České republice v současné době neexistuje národní předpis (norma), který by stanovoval technické požadavky na seskokové matrace a obdobná záchranná zařízení. Pro účely zkušebnictví a posuzování je použit český překlad německé normy DIN 14151 – Seskoková záchranná zařízení.
Tato norma obsahuje tři části
→ DIN 14151 - 1: Všeobecné požadavky, zkoušky
→ DIN 14151 - 2: Seskoková plachta 8 – požadavky, zkoušky
→ DIN 14151 - 3: Seskoková matrace 16 – požadavky, zkoušky
Uvedená norma se zabývá pouze seskokovými matracemi použitelnými do záchranné výšky 16 m. Matrace s vyšší záchranou výškou jak 16 m nejsou touto normou nijak řešeny a v evropské legislativě pro ně neexistují normované zkušební předpisy. Budeme se tedy dále věnovat seskokovým matracím se záchrannou výškou do 16 m.
Požadavky na materiály seskokových matrací
Všechny díly seskokových matrací musejí být vyrobeny z materiálů, které umožňují použití v rozsahu teplot -20 °C až +50 °C, dále musejí být odolné vůči hnilobě, nadměrnému opotřebení oděrem, vůči olejům a pohonným hmotám. Horní vodorovná dopadová plocha musí být odolná vůči vznícení od padajících žhavých částí a všechny spoje (švy) musejí být chráněny proti působení tepla.
Značení matrací
Obr. 2 Zkušební pytel o váze 150 kgPodle normy se značí Seskoková matrace DIN 14151 – SP 16. Zkratka SP vychází z německého SprungPolster.
Funkční zkoušky
Rozměry a hmotnost
Maximální hmotnost seskokové matrace včetně nutného příslušenství je stanovena na 60 kg a rozměry nesmějí překročit 900 mm x 550 mm x 500 mm v transportním stavu.
Přípravný čas
Přípravný čas je doba, ve které musí být seskoková matrace připravena k použití z transportního stavu. Tato doba je stanovena na maximálně 30 s. Přípravný čas na opětovné připravení matrace mezi dvěma seskoky je stanovena na maximálně 20 s.
V praxi je k seskokové matraci připojena tlaková lahev se zásobou stlačeného vzduchu (obr. 1), která uvede matraci do pohotovostního stavu.
Pádová zkouška s pytlem písku
Tato zkouška předchází všem následujícím pádovým zkouškám. Zkušební těleso, které představuje pytel s pískem o hmotnosti 150 kg a základnou o rozměrech 800 mm x 500 mm (obr. 2), se nechá spadnout volným pádem z výšky 16 m do středu matrace. Tato zkouška se provádí celkem třikrát. Následně je kontrolována celistvost a funkčnost jednotlivých částí seskokové matrace.
Měření hodnot zpomalení
Obr. 3 Zkušební figurína pro měření zpomaleníHodnoty zpomalení se měří decelerometrem (snímač zpomalení) umístěným ve zkušební figuríně (obr. 3). Hmotnost figuríny je normou předepsaná na 75 kg. Snímač zpomalení se umisťuje do hlavy (obr. 4), hrudníku a do oblasti pánve zkušební figuríny, která se poté nechá spadnout volným pádem z výšky 16 m do středu matrace. Zkušební pády se provádějí po zádech a po nohách. Na obr. 5 je možné vidět instalaci zkušební figuríny před zkouškou měření hodnot zpomalení na koši automobilové plošiny ve zkušební výšce 16 m.
Zkušební laboratoř TÚPO je vybavena decelerometrem, který umožňuje měřit zpomalení/zrychlení ve třech osách s měřícím intervalem 1 ms. Paměť senzoru je schopna zaznamenat 22 sekund záznamu. Po každém pádu se z decelometru stáhnou naměřená data do počítače a vyhodnotí příslušným softwarem. Naměřené hodnoty nesmějí přesáhnout hranici maximálního zpomalení, která je pro hlavu 80 g po dobu maximálně 3 ms (g = 9,81 m/s2), pro hrudník a pánev 60 g po dobu maximálně 3 ms.
Stabilita matrace
Obr. 4 Čidlo zpomalení umístěné v hlavě figurínyZkouška stability se provádí pomocí pytle s pískem o hmotnosti 75 kg, který se nechá spadnout volným pádem z výšky 16 m, 500 mm od okraje a následně do rohu matrace. Při této zkoušce se matrace nesmí převrátit ani převalit.
Kontrola matrace po výcviku
Výcvik se seskokovou matrací je možný pouze se zkušebním tělesem, nikdy ne s osobami. Váha zkušebního tělesa 50 kg je předepsaná normou a výška pádu je dána 12 m.
Seskoková matrace podléhá vizuální kontrole po každém použití, minimálně však jednou za rok, pokud není stanoveno jinak. Při kontrole se musí posoudit stav všech částí matrace. Všechny výsledky opakovaných kontrol musejí být zaznamenány v dokladu o zkoušce. Opakované zkoušení seskokových matrací musí být provedeno výhradně podle instrukcí výrobce. Tyto instrukce je výrobce povinen vypracovat a musejí být uznány autorizovanou osobou.
Závěr
Obr. 5 Zkušební figurína upevněná na koši AP ve výšce 16 mSeskoková matrace musí být zkonstruována tak, aby při jejím použití byly vyloučeny nežádoucí jevy, jako jsou příliš silný náraz při dopadu, propadnutí zachraňované osoby až na zem nebo nežádoucí opuštění (vymrštění) osoby mimo dopadovou plochu. V případě nasazení seskokové matrace lze předpokládat, že zachraňované osoby nebudou na tuto situaci připraveny a tedy, že seskok nebude proveden zcela podle pokynů výrobce. Použití seskokové matrace vždy představuje riziko zranění pro zachraňované osoby, proto by mělo dojít k jejímu použití až po vyčerpání všech dostupných možností záchrany.
por. Bc. Jakub VAVERA, kpt. Ing. Miloš VEDRAL, Technický ústav požární ochrany, foto autoři