Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 3/2011
V TOMTO ČÍSLE: Informujeme o přípravách konference PYROMEETING 2011. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA uveřejňujeme zpravodajství z ocenění českých hasičů polským prezidentem. Přinášíme analýzu zásahu jednotek PO na požár přízemní haly v Praze 10, který způsobil škodu za více než 50 mil. Kč. Seznamujeme se způsoby protipožárního zabezpečení archivů v Rakousku a prezentujeme také zkušenosti se sprinklerovou ochranou hromadných garáží. V části IZS představujeme vize o směřování Policie ČR, zaměřujeme se na oblast spolupráce Služby dopravní policie s HZS ČR. V blocích OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s výsledky konferencí Medicína katastrof 2011 a Ochrana obyvatelstva 2011 a přinášíme i úvahu na téma svobodný přístup k informacím o ochraně KI. V časopisu naleznete zpravodajství z veletrhu PRAGOALARM/PRAGOSEC 2011 nebo informaci o úsporných opatřeních v oblasti vystrojování příslušníků HZS ČR. Součástí časopisu je statistická ročenka s údaji o zásazích jednotek PO v roce 2010.
- Hlavním tématem chemická a radiační bezpečnost
- Polský prezident vyznamenal české hasiče
- Plameny se rychle šířily
- Protipožární zabezpečení archivů a depozitářů v Rakousku
- Spolupráce s HZS ČR probíhá dlouhodobě na vysoké úrovni
- Největší strach mám z fenoménu hromadných neštěstí
- Svobodný přístup k informacím o ochraně kritické infrastruktury
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Jistě si všichni vybavíte základní poučku, kterou započalo naše vzdělávání v požární ochraně: „k hoření je nutná přítomnost hořlavé látky + její zahřátí na teplotu vznícení + přítomnost kyslíku“. Tato myšlenka tvoří základ filozofie požární bezpečnosti a na principu odstranění nebo omezení jednoho nebo více činitelů je založena funkce všech požárně bezpečnostních zařízení (dále jen PBZ), která zajišťují požární bezpečnost daného provozu i ochranu lidí a materiálních hodnot na úrovni požadované právními a technickými normami.
Výrazné změny v požadavcích
Za posledních 20 let, v důsledku velmi rychlého vědeckotechnického pokroku a často až překotného přijímání technických předpisů v rámci harmonizace práva evropského společenství, došlo k výrazným změnám v požadavcích na vybavení konkrétních prostor PBZ, na jejich technické provedení a vlastnosti. Současný trh nabízí velkou škálu výrobků speciálních požárně bezpečnostních zařízení rozmanité kvality i ceny a ani pro odborníky není často jednoduché se v nich správně orientovat. V České republice jsou v současnosti běžně instalována speciální zařízení na detekci vzniku požáru, další na omezení přístupu kyslíku nebo speciální hasební prostředky a hasiva. Vzrůstají ovšem také požadavky na sofistikovanost vlastních technických zařízení a jejich kompatibilitu s dalšími systémy (především elektrickou požární signalizací). Dochází ke složitému stanovování časových sledů spouštění jednotlivých PBZ, ale vždy, když bude nutné nejprve chránit lidské zdraví a životy, bude upřednostněno odvádění kouřových zplodin - tedy větrání a přívod kyslíku. Ve výsledku se pak často setkáváme s komplikovanými systémy protipožárního zabezpečení objektů, které je velmi nákladné a náročné na obsluhu a údržbu. A čím více je systém komplikovanější, tím je také zranitelnější a pozdní nebo nevhodný postup obsluhy může negativně ovlivnit i předpokládaný výsledný efekt - tedy rychlé a účinné zabránění vzniku a rozvoje požáru.
Situace je pak ještě složitější u objektů a provozů, kde je nutné požadavky protipožární bezpečnosti sladit se speciálními úkoly bezpečnostního zajištění nebo se specifickými hygienickými a klimatickými podmínkami, které vyžadují uskladněné materiály. To jsou právě například depozitáře, knihovny a archivy, které jsou umisťovány často do podzemních nebo celkově uzavřených prostor. Z hlediska zasahujících hasičů patří hašení požárů v uzavřených prostorách mezi nejnáročnější a nejsložitější zásahy, které vyžadují speciální výcvik a trénink přímo v daném prostoru. Pokud vznikne požár v archivu nebo depozitáři, je nutné navíc citlivě vyhodnotit, jak skloubit hasební práce a evakuaci cenných, často nenahraditelných materiálů, dokumentů, uměleckých děl nebo historických památek.
Inspirativní řešení
Obrázek 1Z těchto důvodů je velmi zajímavý a inspirativní přístup našich rakouských kolegů, kteří ochranu depozitářů, archivů a knihoven řeší elegantně jednoduchým a dle jejich sdělení hlavně účinným způsobem - snížením objemového množství kyslíku v chráněném prostoru. V principu se jedná o vhánění dusíku do jednotlivých chráněných požárních úseků. Při snížení objemu kyslíku z běžných 21 % na 17 % již nedochází k požárům řady materiálů (např. kabely, desky tištěných spojů), při koncentraci kyslíku 15 % a níže již v takovém prostředí nemůže dojít ke vznícení, natož k dalšímu rozvoji požáru. Samozřejmě, že základem úspěšnosti je perfektně vzduchotěsné provedení stavby, instalace měřidel poklesu koncentrace dusíku a automatická regulace jeho doplňování na požadovanou objemovou úroveň. Systém je automatizovaný a není náročný na obsluhu a údržbu. Nebrání zajištění správných klimatických a mikrobiologických podmínek, a tak poskytuje komplexně potřebnou ochranu historických památek a cenných artefaktů. A hlavně umožňuje bezpečný pobyt osob, neohrožuje lidské zdraví ani bezpečnost chráněných hodnot. Pobyt osob v prostorách se sníženou hladinou kyslíku pod 17 objemových procent kyslíku je možný po dobu čtyř hodin, pod 15 objemových procent kyslíku po dobu dvou hodin.
Srdcem celého systému je kompresor a generátor dusíku, mozkem počítač, který průběžně vyhodnocuje koncentraci dusíku v jednotlivých prostorách a řídí jeho okamžité doplnění na potřebnou hodnotu (obr. 1).
Jistě si nyní řeknete: „nic nového pod sluncem“. Dusíková, CO2, inergenová a jiná inertní nebo chemická stabilní hasicí zařízení (dále SHZ) pracují na podobném principu. V tomto popisovaném případě se však nejedná o SHZ. Rozdíl je také v tom, že SHZ jsou jednak spouštěna až v případě vzniku požáru a ještě s určitým časovým zpožděním, odvislým od času potřebného pro detekci nežádoucího stavu, prověření, zda v prostorách nejsou lidé, a teprve poté vlastním spuštěním celého systému. Tyto časové prodlevy zde nejenže odpadají, ale permanentní nedostatek kyslíku v chráněném prostoru již preventivně znemožňuje vznik požáru. Ve výsledku tak lze docílit takové vnitřní komfortnosti prostředí, které umožňuje bezpečný pobyt osob, snižuje možnost vzniku požáru na minimum a je slučitelné se speciálními klimatickými potřebami i požadavky objektové bezpečnosti.
Obrázek 2Systém (obr. 2) je certifikovaný německými a rakouskými zkušebními a certifikačními instituty VdS resp. PBST, dle VdS 2344, VdS 2562, VdS 3527, TRVB S155, ÖNORM F3037, z pohledu snížené hladiny kyslíku je schválený pro používání mezinárodní horolezeckou federací UIAA. V České republice momentálně probíhá certifikační řízení u autorizované osoby PAVUS. V Evropě se nyní v CEN/TC191 připravuje normalizační úkol pro vytvoření výrobkové normy pro tyto systémy redukování kyslíku.
Měli jsme možnost seznámit se konkrétně s ochranou prostor depozitáře ARTEX ART SERVICES GMBH, který poskytuje skladovací služby soukromým sběratelům a majitelům cenných uměleckých děl (nejvíce obrazy, koberce, nábytek) a dále archivů na vídeňské radnici, kde jsou uchovávány historické listiny a archiv města Vídně.
Jedinou podmínkou pro instalaci systému je dokonale uzavřený prostor. Prověřuje se dvěma zkouškami vzduchotěsnosti (první již při dokončení hrubé stavby). Přístup osob a četnost otevírání dveří nebo jiných manipulačních otvorů není překážkou, ale má pouze dopad na spotřebu dusíku. Do místností na vídeňské radnici se dá kdykoliv vcházet a odcházet a pracovat tam po stanovenou dobu. Stejně tak tomu je i v depozitáři ARTEX. Ve všech místnostech je přibližně 15 % kyslíku. Jestliže chceme něco odnést nebo přinést, není problém.
Pokud budou známy informace ohledně počtu otevření dveří na hodinu či na den, dá se vždy přesně spočítat a naprojektovat potřebná koncentrace. K poklesu koncentrace dusíku nedochází skokově a není tím omezeno preventivní protipožární působení, zařízení dle potřeby dusík automaticky doplní. Ze všech těchto hledisek lze závěrem shrnout, že systém je vhodný pro sklady, archivy, depozitáře atd., kde se skladují hořlavé materiály (papír, textilie, hořlavé kapaliny, potraviny, atd.), nepředpokládá se častý vstup lidí. Investované prostředky jsou bezesporu opodstatněny ve vztahu k nenahraditelné hodnotě chráněných materiálů.
Mgr. Ljubica RÁŽOVÁ, foto archiv autorky