Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 3/2011
V TOMTO ČÍSLE: Informujeme o přípravách konference PYROMEETING 2011. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA uveřejňujeme zpravodajství z ocenění českých hasičů polským prezidentem. Přinášíme analýzu zásahu jednotek PO na požár přízemní haly v Praze 10, který způsobil škodu za více než 50 mil. Kč. Seznamujeme se způsoby protipožárního zabezpečení archivů v Rakousku a prezentujeme také zkušenosti se sprinklerovou ochranou hromadných garáží. V části IZS představujeme vize o směřování Policie ČR, zaměřujeme se na oblast spolupráce Služby dopravní policie s HZS ČR. V blocích OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s výsledky konferencí Medicína katastrof 2011 a Ochrana obyvatelstva 2011 a přinášíme i úvahu na téma svobodný přístup k informacím o ochraně KI. V časopisu naleznete zpravodajství z veletrhu PRAGOALARM/PRAGOSEC 2011 nebo informaci o úsporných opatřeních v oblasti vystrojování příslušníků HZS ČR. Součástí časopisu je statistická ročenka s údaji o zásazích jednotek PO v roce 2010.
- Hlavním tématem chemická a radiační bezpečnost
- Polský prezident vyznamenal české hasiče
- Plameny se rychle šířily
- Protipožární zabezpečení archivů a depozitářů v Rakousku
- Spolupráce s HZS ČR probíhá dlouhodobě na vysoké úrovni
- Největší strach mám z fenoménu hromadných neštěstí
- Svobodný přístup k informacím o ochraně kritické infrastruktury
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Policie České republiky je spolu s HZS ČR a zdravotnickou záchrannou službou jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému. Velmi úzká je součinnost profesionálních a dobrovolných hasičů zejména s příslušníky dopravní policie. Jaké úkoly tato složka plní a jaká je úroveň její spolupráce s HZS ČR jsme se zeptali plk. Ing. Leoše Tržila, ředitele Služby dopravní policie.
Co je hlavním posláním, jaké jsou úkoly a struktura dopravní policie?
Služba dopravní policie zejména dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, šetří dopravní nehody a projednává přestupky v blokovém řízení v oblasti svěřené jí zákonem. Je podřízena Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky, které metodicky řídí nižší stupně dopravních inspektorátů na krajské a okresní úrovni.
Při nástupu do funkce ředitele Služby dopravní policie jste za svoji prioritu označil novou koncepci a její rozvoj v podmínkách reformy Policie České republiky. Co konkrétně se v této oblasti podařilo a co naopak nepodařilo dosud zrealizovat?
plk. Ing. Leoš TržilPozitivně vnímám proces postupného odbřemenění dopravní policie od nepolicejních činností a posílení jejího výkonu. Díky změně postupů v šetření dopravních nehod došlo k úbytku administrativy a policisté, kteří v daném okamžiku nešetří dopravní nehodu nebo nezpracovávají spisovou agendu doplňují základní výkon služby v dohledu nad bezpečností silničního provozu. Nevyhlašujeme již plošné dopravně bezpečnostní akce typu Kryštof, vyjma součinnostních akcí a několika akcí prováděných ročně podle plánu mezinárodní organizace TISPOL. Podařilo se získat dotaci na provoz služebních vozidel Volkswagen Passat po dálniční síti. Nepovedlo se však dosud zřídit mobilní pracoviště pro kontrolu nákladní dopravy v každém kraji České republiky a zdvojnásobit tak jejich počet. Rezervy dále spatřuji v procesu elektronizace a digitalizace činností dopravní policie, tím myslím i provázanost jednotlivých systémů a automatické využívání již jednou vytvořených dat. Na tom v současné době pracujeme.
Jaké problémy v současné době nejvíce komplikují práci dopravní policie, ať již z hlediska legislativního, zavádění nových technologií, nebo i z hlediska přístupu účastníků silničního provozu?
Nedostatky jsou především ve vymahatelnosti práva. Agenda řešení dopravního přestupku narůstá často do rozměrů větších než jsou při šetření trestného činu. Více dopravních přestupků by mělo být vyřešeno policistou přímo na místě v blokovém řízení, méně pak řešeno ve správním řízení. V nejbližší době chceme rozšířit také počet platebních terminálů z dvaceti na přibližně tři sta. V současnosti je celkem 10 % pokut hrazeno platební kartou a efektivitu tohoto způsobu platby lze očekávat. Pokud jde o hledisko přístupu účastníků silničního provozu, vztah policie a občana odráží vždy stav morálky a hodnotového rámce ve společnosti. Jde o uznání chyby. O míře zodpovědnosti a vzájemné ohleduplnosti pak vypovídá i skutečnost, že dopravní policista v sousedním Rakousku vyřeší za den v průměru tři přestupky a náš dopravní policista za stejnou dobu dvanáct.
Ke zvýšení informovanosti a bezpečnosti účastníků silničního provozu přispívá projekt JSDI - jednotný systém dopravních informací, společný projekt ministerstev vnitra i dopravy. Naplňují jeho výsledky Vaše očekávání?
Způsob sběru a zpracování dopravních informací a dat o aktuální dopravní situaci v rámci JSDI hodnotím kladně. Nedostatky však spatřuji v distribuci získaných informací, v zajištění koordinace dat s médii. Z JSDI dosud není zajištěn dostatečný tok těchto informací přímo k řidičům za volantem.
Jak hodnotíte spolupráci dopravní policie s hasiči při společných zásazích u dopravních nehod?
HZS ČR jako hlavní koordinátor integrovaného záchranného systému prostřednictvím OPIS povolává a nasazuje z Policie ČR potřebné síly a prostředky. Spolupráce obou složek pak přímo u dopravních nehod probíhá dlouhodobě na vysoké úrovni. Ocenit je třeba také činnost hasičů po zásahu u dopravní nehody, kdy suplují povinnost správce komunikace úklidem místa dopravní nehody.
Součinnost obou složek upravují Katalogové soubory typové činnosti složek IZS při společném zásahu, týkající se například společného zásahu u dopravní nehody nebo při nebezpečné poruše plynulosti provozu na dálnici. Jak hodnotíte jejich využití v praxi?
Uvedené soubory typové činnosti složek IZS jsme připomínkovali a při každém z těchto zásahů podle nich také Policie ČR postupuje. Jejich přednost vyplývá z reálného využití v praxi. V této souvislosti je možné ocenit přístup všech složek IZS a využití jejich kompetencí k daným činnostem.
Měl by být podle Vašeho názoru hasicí přístroj součástí povinné výbavy motorového vozidla?
Hasicí přístroj by se mohl stát povinnou výbavou vozidla. Otázkou je však jeho umístění ve vozidle a zejména skutečnost použití v praxi, neboť řidiči nejsou dosud školeni k operativnímu zdolávání požárů. Pro tento účel však také chybí legislativa a není vytvořen ani systém vzdělávání, jehož součástí by bylo rovněž školení řidičů zaměřené na novinky v dopravě.
V současnosti se i dopravní policie musí vyrovnat s razantními úspornými opatřeními. Jaké byly v této souvislosti přijaty postupy k zajištění plnění úkolů Služby dopravní policie?
Již nyní lze v souvislosti se snížením finančních prostředků očekávat pokles dynamického výkonu služby, což v praxi znamená například zvýšení výkonu služby na pevných stanovištích, nebo pokles provádění měření rychlosti vozidel za jízdy. Výkon bude více zaměřen na rizikové lokality a posílen do míst, kde to vyžaduje aktualizovaná dopravní situace. V každém případě musí zůstat zachovány standardy pro výkon Služby dopravní policie.
Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto autor