Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 7/2011
V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár kamionu s nákladem acetylenových lahví, který počátkem května na dva dny zablokoval provoz na dálnici D5. Podrobně se vracíme k novinkám veletrhu PYROS 2011 a seznamujeme se závěry mezinárodní konference, která se uskutečnila v červnu na zámku Český Krumlov, na níž poprvé společně řešili problematiku PO historických památek majitelé a správci historických objektů, památkáři, hasiči a výrobci zařízení PO. V bloku IZS přibližujeme květnový zásah složek IZS u DN autobusu, který v důsledku náhlého úmrtí řidiče spadl ze skalního srázu, přinášíme další díl seriálu o výcviku záchranných psů. Zpravodajství z výcviku zahraničních expertů zaměřeného na ochranu proti chemickým zbraním, představení Mechanismů civilní ochrany EU a závěry maďarského setkání generálních ředitelů civilní ochrany členských zemí EU věnovaného posouzení funkčnosti systému reakce EU na katastrofy tvoří hlavní náplň části věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA a KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ.
Dne 18. dubna 2011 v 10.02 hodin byla jednotka HZS hl. m. Prahy ze stanice č. 7 Praha-Smíchov vyslána na první pohled k běžné dopravní nehodě linkového autobusu do Prahy-Třebonic, Sárské ulice. Z události se však nakonec „vyklubala“ nehoda, která v Čechách neměla obdoby, alespoň co se technické stránky zásahu týče – linkový autobus sjel z frekventované silnice a bez jakéhokoliv brždění spadl přímo z několikametrového skalního srázu, kde zůstal zaklíněný na boku, jen pár metrů od vodní hladiny rybníka, který byl pod ním. Cestující vypadali po tomto pádu bočními okny ven.
Na místo zásahu po lanech
Průběh zásahuNa místo události byly v prvním sledu vyslány tři jednotky PO (HS-7 Praha-Smíchov, HS-2 Praha-Petřiny a HS-8 Praha-Radotín) s požární technikou. „Cestou na místo nehody jsme ještě nevěděli, k jaké události přesně jedeme. První, co nás zarazilo, byl vrtulník Policie ČR, který přistával kamsi pod úroveň země. Nehoda nebyla ze silnice nijak viditelná, autobus vůbec nebrzdil, takže nic neurazil, jen dvě pole pletiva v zeleni. Vrtulník nám tedy pomohl místo lokalizovat. Když jsme se pak podívali ze silnice, viděli jsme jen skalní sráz vysoký asi 15 metrů, visící autobus, rybník a lidi ležící dole. Žádná příjezdová cesta nebyla vidět. Okamžitě jsem si vyžádal lezecké družstvo ze stanice HS-1 Praha-Sokolská, abychom mohli dolů slanit ve více lidech. Kdybychom žádnou cestu ani později nenašli, museli by dolů slaňovat všichni,“ popsal své první dojmy ze zásahu ppor. Bc. Petr Vitásek ze stanice Praha-Smíchov. Protože je jedním z hlavních specialistů na vyprošťování lidí z havarovaných vozidel, řídil zásah hlavně po technické stránce. „Nejdříve jsme samozřejmě museli zachránit a ošetřit zraněné. První družstvo proto slezlo pomocí lezecké techniky dolů po skále. Zjistili jsme, že ve vozidle je zaklíněný pouze řidič, všichni ostatní byli na zemi pod autobusem, který visel nad nimi ve výšce asi pěti metrů ve skále. Naštěstí jsme dole našli přístupovou cestu, která byla sice úzká a nezpevněná, ale alespoň nějaká. To byla velká úleva. Půl kilometru za rybníkem pak byla ještě další, už zpevněná cesta. Okamžitě jsme tam začali posílat všechna sanitní vozidla,“ doplnil.
Dohledání zraněných
V prvopočátku musel být s použitím autojeřábu zajištěn visící autobus proti dalšímu posunu, protože hrozilo, že spadne na zraněné lidi, ležící pod ním. Dalším důležitým úkolem pro zasahující hasiče bylo dohledat všechny cestující a odnést je z rizikového místa pod autobusem, což se podařilo během prvních deseti minut zásahu. „Dalším problémem byl rybník. Obávali jsme se, že někdo mohl spadnout do vody. Po dohledání dalších osob v okolí jsme proto na místo události povolali i potápěčské družstvo ze stanice HS-6 Praha-Krč. Jejich hledání bylo naštěstí negativní. Zaklíněného řidiče v autobuse prohlédl lékař a konstatoval smrt,“ vysvětlil Petr Vitásek.
V tu chvíli už podle svých slov věděl, že HZS hl. m. Prahy nemá k dispozici takovou techniku, která by dokázala vyprostit autobus ze skály. Prostřednictvím operačního a informačního střediska HZS hl. m. Prahy byl proto povolán jeřáb Dopravních podniků hl. m. Prahy.
„Dělo se toho pak moc najednou. Do písku na nezpevněné cestě zapadávala vozidla záchranné služby, která jsme museli vyprošťovat. Bylo také nutné vykácet porost v okolí vrtulníku, protože ten nemohl vzlétnout se zraněným,“ popsal komplikace při zásahu Petr Vitásek. Důležité ale dle jeho slov bylo to, že všichni zranění, kterých bylo celkem šestnáct, byli už v péči lékařů. „Sanitní vozidla přijela velmi rychle, spolupráce se záchranáři byla výborná. Všichni zranění byli dopraveni do nemocnic nejdéle v 11.04 hodin, což byl neuvěřitelný čas. Ve chvíli, kdy všichni zranění byli předáni lékařům a na místě byl dostatek sil a prostředků, abychom všechno hladce zvládali, jsem si opravdu oddechl,“ dodal.
Vyproštění autobusu
Sárskou ulici Policie ČR celou uzavřela, protože se našlo dost zvědavců, kteří mohli každou chvíli spadnout ze srázu. Pak už bylo nutné přejít k náročnému vyproštění autobusu. Bylo zřejmé, že autobus nebude moci být vytažen nahoru, plán byl naopak takový, že vozidlo bude za pomoci jeřábů opatrně spuštěno dolů na zem, převráceno a odtaženo. „Ještě jedním jeřábem jsme zajistili autobus, abychom neohrozili zasahující hasiče, kteří vyprošťovali mrtvého řidiče, což se jim po vyříznutí předního skla povedlo. Další problém v té chvíli představoval případný únik provozních kapalin z autobusu. Stanice Praha-Radotín proto zajistila sorpční hady, které působily jako zábrana na rybníku. Vyprošťování pokračovalo. Ovládat visící autobus na třech lanech bylo dost složité, radioprovoz byl proto uvolněn pouze pro hovor jeřábníků. Hasiči jim pomáhali při uvazování lan. Celá akce trvala dlouho, ale povedla se a autobus byl potom otočen na kola, dokonce nastartován a odvezen pracovníky Dopravních podniků hl. m. Prahy,“ popsal technickou stránku akce Petr Vitásek.
kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, foto prap. Jan KOSTÍK, HZS hl. m. Prahy