Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 7/2011
V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár kamionu s nákladem acetylenových lahví, který počátkem května na dva dny zablokoval provoz na dálnici D5. Podrobně se vracíme k novinkám veletrhu PYROS 2011 a seznamujeme se závěry mezinárodní konference, která se uskutečnila v červnu na zámku Český Krumlov, na níž poprvé společně řešili problematiku PO historických památek majitelé a správci historických objektů, památkáři, hasiči a výrobci zařízení PO. V bloku IZS přibližujeme květnový zásah složek IZS u DN autobusu, který v důsledku náhlého úmrtí řidiče spadl ze skalního srázu, přinášíme další díl seriálu o výcviku záchranných psů. Zpravodajství z výcviku zahraničních expertů zaměřeného na ochranu proti chemickým zbraním, představení Mechanismů civilní ochrany EU a závěry maďarského setkání generálních ředitelů civilní ochrany členských zemí EU věnovaného posouzení funkčnosti systému reakce EU na katastrofy tvoří hlavní náplň části věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA a KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ.
Ve dnech 8. až 10. června 2011 se v Luhačovicích uskutečnil XIV. ročník konference Medicína katastrof, který letos uspořádala nově vzniklá odborná společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně – Společnost krizové připravenosti zdravotnictví pod záštitou českého ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc. a slovenského ministra zdravotnictví MUDr. Ivana Uhliarika, ředitelky Kanceláře WHO v Praze MUDr. Aleny Šteflové a hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka.
Účastníci konferenceVyhlášena byla tato základní témata: hlavní úkoly bezpečnostní politiky státu a zajištění ochrany obyvatelstva, legislativa krizového řízení, pandemie chřipky a jiná biologická rizika, podpora krizové připravenosti krajů, koncept krizové připravenosti zdravotnictví. Nejvýznamnější aktuální události vždy některou problematiku dostanou více do popředí zájmu. Letos na sebe upozornila průjmová infekce v některých zemích EU šířená bakterií enterohemoragické Echerichia coli (EHEC), a také rizika jaderné energie, jak se projevila po zemětřesení a tsunami v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiichi.
Odpovědnost státu za bezpečnost občanů
Svízelná situace ve financování většiny rezortů v České republice i na Slovensku způsobila, že požadavky na krizovou připravenost zdravotnictví se stávají nenaplnitelné. Aby se ušetřilo, v obou státech se snižuje počet lůžek, někde se nemocnice ruší, omezil se nákup nových přístrojů. K zachování určité úrovně poskytování zdravotnické péče vznikají tendence ke standardizaci nemocnic i jejich krizové připravenosti.
Aby byly naplněny požadavky Rady Evropské unie ke zvýšení ochrany národní kritické infrastruktury, došlo k úpravě legislativy a na všech úrovních je nutné uplatňovat systém hospodářských opatření pro krizové stavy. Pro podporu vyžadování věcných zdrojů při krizové situaci byl od letošního roku nasazen informační systém KRIZKOM. Byly upraveny kompetence a povinnosti na vládní úrovni a úrovni ústředních správních orgánů a nastaveny vazby mezi krizovým řízením a ochranou kritické infrastruktury, a to v České republice i na Slovensku.
V oblasti ochrany obyvatelstva se stát zaměřuje na vzdělávání učitelů a tvorbu výukových programů pro školy, ale také na preventivně výchovnou činnost pro širokou veřejnost.
Ve stavebnictví je v rámci výzkumných projektů kladen důraz na bezpečnost při projektování staveb určených pro velký počet osob nebo obsahujících shromažďovací prostory (stadiony, nákupní střediska). Zároveň se opět vyžaduje, aby se počítalo s úkryty CO.
Biologická rizika
Pravidelně každý rok se u nás vyskytují různé druhy průjmových onemocnění, střevních infekcí, salmonel a jiných bakteriálních onemocnění. Bakterie Echerichia coli je součástí naší normální střevní flóry, ale existují některé její kmeny, které jsou schopné produkovat toxiny (shiga toxin - STEC nebo verotoxin - VTEC ), enterohemoragické Echerichia coli – EHEC (má asi 200 serotypů) způsobuje destrukci střevního epitelu (krvavé průjmy) a napadá močový trakt (hemolyticko-uremický syndrom - HUS), kdy dochází k selhání ledvin. Infekce se přenáší konzumací kontaminovaných potravin (inkubační doba nyní až 8 dní) a diagnostika je velmi složitá. V květnu letošního roku byl objeven zdroj nákazy v Německu a nemoc se začala šířit do dalších států. Bohužel oficiální stanoviska se zpožďují a média způsobila v informacích zmatek, který má dopady zejména na obchodníky zeleninou (označovanou jako zdroj). Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve Stockholmu považuje epidemii za jednu z největších svého druhu na světě. Národní referenční laboratoře pro E.coli a shigely spolupracují na řešení situace.
Změna klimatu a změny v sociálně-ekonomické i politické sféře ovlivňují narůstání migrace do evropských zemí, což spolu s turistikou i cestováním obyvatelstva vůbec přispívá k importování přenosných infekčních onemocnění. Lidé navštěvují celý svět, v posledních letech u nás převládá Egypt, Tunisko, Turecko a Bulharsko. K zajištění evidence a analýzy trendů výskytu většiny infekčních onemocnění slouží v ČR informační systém EPIDAT, který obsahuje databáze případů zavlečení nakažlivých chorob k nám ze zahraničí od roku 1993 do současnosti. Na jejich tvorbě se podílejí kliničtí lékaři, mikrobiologové a epidemiologové. Nejčastější nemoci jsou průjmového a parazitálního charakteru. Přibývá také případů poranění psem.
V souvislosti s náhlým propuknutím pandemie chřipky se projednává návrh, aby v zákoně o veřejných zakázkách byla povolena výjimka na objednávku případné vakcíny, kterou pacienti potřebují okamžitě. Evropská unie zavádí registrační postupy, které mohou uspíšit dostupnost vakcín k ochraně obyvatelstva před pandemickou chřipkou.
Radiační nebezpečí
Lékaři ne vždy a včas rozpoznají symptomy nemoci z ozáření nebo se stává, že odmítají ošetřit potenciálně kontaminované osoby z obavy o vlastní zdraví. Nesprávná nebo pozdní diagnóza v řadě případů zkomplikovala následné léčení. Proto je důležité, aby zdravotnický personál byl dobře informován o rizicích z ozáření a možnostech osobní ochrany, protože provedení život zachraňujících činností a přeprava postižených se závažnými zraněními mají vždy přednost před jejich dekontaminací.
V případě radiační havárie zatím neexistuje dokonalá ochrana před přímým ozářením, ale vědci z Radiation Shield Technology Coral Gables na Floridě zveřejnili poznatky o nové technologické generaci protiradiačních ochranných prostředků, využitelných jak pro radiologické pracovníky a pracoviště ve zdravotnických zařízeních, tak zejména pro ochranu záchranářů všech kategorií při radiologických mimořádných událostech. Několik ochranných oděvů oslabujících působení alfa i gama záření téměř o 50 % až do energie 130 kev (kiloelektrovolt), z materiálů vyrobených na základě využití nanočástic, poslali také jako pomoc k likvidaci události v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiichi.
Po ničivém zemětřesení 11. března 2011 v Japonsku, kdy automatické bezpečnostní systémy okamžitě zastavily štěpnou reakci a výrobu elektrické energie v jaderné elektrárně Fukušima Daiichi, zasáhla elektrárnu vlna tsunami a vyřadila z provozu dieselové generátory, které měly reaktory chladit, a zaplavila reaktorové bloky 1 až 4 postavené na pobřeží v úrovni moře (poslední dva bloky byly postaveny již na vyvýšené plošině a vlnou zasaženy nebyly). Z důvodu nedostatečného chlazení (vzhledem ke kritické situaci a nedostupnosti jiných zdrojů byly později poškozené reaktory chlazeny mořskou vodou) došlo postupně k přehřátí aktivních zón reaktorů 1 až 3, následkem toho k intenzivní produkci vodíku, která byla příčinou výbuchu a poškození reaktorů ve dnech 12. až 15. března. Kromě toho došlo k požáru a následnému výbuchu na bazénu vyhořelého paliva 4. bloku, což vedlo k významnému úniku radioaktivních látek do atmosféry. Značná část jich byla unášena větrem nad moře. Změna směru větru a lokální sněžení 15. března způsobily rozsáhlou kontaminaci území na severozápad od elektrárny do vzdálenosti asi 50 km a v pásu širokém několik kilometrů. Do třech měsíců se chystají japonské úřady dlouhodobě přesídlit obyvatele z ohroženého území, využívají zkušeností z Černobylu (exploze jaderné elektrárny na Ukrajině); v Japonsku je však mnohonásobně vyšší hustota osídlení. Důležitá je koordinace informací, aby japonští občané nebyli dezorientováni.
Na území Slovenska po nehodě v jaderné elektrárně Fukušima Daiichi pracovníci Ústředí radiační monitorovací sítě sledovali radiační situaci. Měřili radioaktivitu v životním prostředí a v potravinách. První známky se objevily 23. března, ale záření mělo zanedbatelnou hodnotu. Přesto prý občané telefonovali s dotazy, zda by neměli zahájit jodovou profylaxi. Odborníci varují, že zbytečné užívání jódu by mohlo i některým lidem ublížit.
V České republice se záchranáři mohou při své práci rovněž setkávat se zdroji ionizujícího záření, proto jsou v běžném provozu vybaveni elektronickými dozimetry. Pro každý organizovaný výjezd jednotek PO jsou vydávány tzv. skupinové neboli anonymní dozimetry, jejichž údaje jsou pravidelně vyhodnocovány. Chemické laboratoře disponují dalšími přístroji k monitorování území a k podrobnějším analýzám.
Změna klimatu a další nové hrozby
Se změnou klimatu se začíná měnit i prostředí, ve kterém žijeme. Intenzivnější srážky způsobují častější povodně, které s sebou přinášejí mnohá hygienická rizika, kontaminaci pitné vody, komáry apod. Vyšší teploty ovlivňují kvalitu rekreačních vod, například je každoročně častější výskyt cyanobakterií (sinic) ve vodních nádržích, prodlužuje se doba květu alergenů (pylová sezona), kterých ještě vlivem příznivých podmínek k jejich růstu přibylo (dostávají se k nám i subtropické druhy rostlin). Do Evropy se stěhuje také tropický hmyz typu moskytů. Klíště obecné (přenáší boreliózu a encefalitidu) se již vyskytuje i ve výšce 1000 m nad mořem, zatímco ještě nedávno žilo maximálně do 800 metrů nad mořem. Velmi zatěžující jsou pro lidský organizmus vlny veder, kdy chronicky nemocní lidé potřebují více péče, v létě však chybí z důvodu dovolených až 40 % zdravotnického personálu, zařízení nejsou vybavena klimatizací. Staví se nízkoenergetické domy, ale neřeší se, jak se bránit slunci. Tyto faktory budou působit na zvyšující se počet starších lidí a nynější silné ročníky malých dětí. Nový projekt Světové zdravotnické organizace a Ministerstva zdravotnictví by měl vytvořit opatření k posílení připravenosti zdravotnického systému na nová ohrožení zdraví obyvatel.
Traumatologické plány
Při výskytu hromadného postižení osob na zdraví, jsou spádové nemocnice povinny přejít do krizového režimu, k čemuž jim slouží traumatologický plán. Neexistuje však metodika, podle které by se měly tyto plány zpracovávat. Každý kraj má jiný přístup. Neodpovídá ani metodika Světové zdravotnické organizace, která byla původně určena pro pandemii chřipky a její přepracování je nedostačující (např. pro velkou nemocnici je příjem 30 pacientů normální, pro malou nemocnici je příjem pěti nových pacientů kritický). Úkol, který vyplynul z konference, je metodiku sjednotit.
V rámci krizové připravenosti zdravotnických zařízení funguje ve Středočeském kraji informační systém SYPOS, který standardizuje a systematizuje procesy plánování, umožňuje sdílení a výměnu informací. Na krajské úrovni shromažďuje, sleduje a vyhodnocuje informace k traumatologickým plánům a podporuje rozhodování vedoucích pracovníků zdravotnických zařízení, správních úřadů a orgánů krizového řízení kraje v případě mimořádných událostí nebo krizových situací. Na Slovensku používají zdravotníci obdobný informační systém v rámci celé republiky.
Kulatý stůl
Hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák je toho názoru, že podnětné výstupy z konferencí se mají co nejrychleji prosadit do systému. Proto souhlasil s besedou u kulatého stolu v luhačovickém Společenském domě s odborníky, zástupci krizové připravenosti ve zdravotnictví a dalšími účastníky konference. Podělil se s přítomnými o zkušenosti z řešení krizových situací při povodních, které postihly občany ve Zlínském kraji v roce 2010, a kdy poučeni z předchozích let, rozdělili povodňovou komisi na směny po čtyřech lidech, aby nedocházelo k chybám v důsledku přetížení. Také popsal, jak se potýkal s problémy v souvislosti s událostmi známými jako kampaň s názvem „Děkujeme, odcházíme“. Někteří s odcházejících lékařů měli dva pracovní úvazky a jejich nahrazení by bylo obtížné, na porodních odděleních byly nastávající matky ve stresu, protože nevěděly, kde budou rodit, a bylo evidentní, že na operačních sálech budou chybět anesteziologové. Kdyby někdo zemřel, kdo by za jeho smrt nesl odpovědnost? Řešení bylo možné pouze právní cestou.
Zmínil závažné požáry v Otrokovicích a v Chropyni, a ocenil práci složek IZS, při jejich likvidaci. Dodal, že je nutné celý postup vyhodnotit a poučit se pro příště, například, jak se postarat o zasahující hasiče a z jakých fondů některé činnosti financovat. Dále zpřísnit kontroly v nepřehledných průmyslových areálech, sledovat jak se skladují nebezpečné látky a zda se dodržují příslušné bezpečnostní předpisy.
Hovořil také o kvalitě a bezpečnosti dovážených potravin a nutnosti zkvalitnit kontrolní systém.
Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka a Martin PALA