V ranních hodinách dne 2. května letošního roku došlo na začátku dálničního mostu přes řeku Úhlavu před tunelem Valík na 78,5 km dálnice D5 ve směru na Prahu k dopravní nehodě a požáru jízdní soupravy VOLVO s přívěsem PANAV, která převážela acetylenové lahve. Náročný zásah si vyžádal uzavření dálnice v obou směrech na dva dny.

Přepravovaný náklad

Havarovaná jízdní souprava byla složena z nákladního automobilu valníkového VOLVO, typ: FH 42R B o rozměrech: délka 8610 mm, šířka 2550 mm, výška 3210 mm, a z přívěsu nákladního valníkového PANAV, obchodní označení PVL 22 o rozměrech: délka 10 140 mm, šířka 2500 mm, výška 3800 mm.
Jízdní soupravou bylo přepravováno 14 svazků acetylenu. Svazek lahví obsahoval řadu jednotlivých lahví, které byly vzájemně mezi sebou propojeny pro potřebu současného plnění a vyprazdňování a byly vestavěny v tuhém rámu tzv. „bindlu“ pro potřeby snadné manipulace s použitím jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku. V jednom svazku se nacházelo 14 tlakových lahví se 149 kg náplně plynu. Celková převážená hmotnost acetylenového plynu byla 2086 kg. Acetylen byl rozpuštěn v dimethylformamidu (DMF) v porézní hmotě. Porézní hmoty drží rozpouštědlo DMF, ve kterém je acetylen rozpuštěn za příslušného tlaku.

Dále byl přepravován jeden svazek oxidu uhličitého, ve kterém se nacházelo 12 tlakových lahví se 450 kg náplně plynu CO₂.

Na jízdní soupravě byly převáženy také tři palety naplněné tlakovými lahvemi s chladicím plynem. Na přepravních paletách bylo umístěno 24 tlakových lahví s plynem R-404A o celkové hmotnosti plynu 240 kg, 12 tlakových lahví s plynem R-407C o celkové hmotnosti plynu 132 kg, 12 tlakových lahví s plynem R-437A (ISCEON 49 PLUS) o celkové hmotnosti plynu 144 kg, 6 tlakových lahví plynu R-417A (ISCEON 59) o celkové hmotnosti plynu 66 kg, 6 tlakových lahví plynu R-422D (ISCEON 29) o celkové hmotnosti plynu 66 kg, 6 tlakových lahví plynu R-134a o celkové hmotnosti plynu 72 kg. Zkapalněné a chladicí plyny byly nehořlavé a nevýbušné.

Průběh zásahu

Dopravní nehoda s požárem byla nahlášena na KOPIS HZS Plzeňského kraje 2. května 2011 v 07.26 hodin na tísňovou linku 112. Na místo události se jako první dostavila jednotka ze stanice Plzeň-Střed s CAS 24 od dálničního exitu Litice ve směru na Prahu, a poté jednotka ze stanice Plzeň-Slovany s CAS 24 a CAS 15 ze směru od Prahy. Již při jízdě k zásahu byl vidět stoupající černý kouř a bylo slyšet zřetelné rány od explozí hořících tlakových lahví. Jak vyplynulo ze záznamu kamerového systému instalovaného u dálničního tunelu, řidič opustil vozidlo s lehkým zraněním asi 20 s po nárazu. Po příjezdu na místo zásahu bylo zjištěno, že jde o plně rozvinutý požár, který zachvátil celý nákladní automobil, dále informační bránu s proměnným značením před tunelem a boční protihlukové zábrany. Během bojového rozvinutí docházelo k častým explozím hořících lahví, které byly roztroušené kolem místa nehody v přepravních koších a také jednotlivě. Celkové rozměry zasažené plochy na dálnici byly přibližně 15 x 30 m.

Byly povolány další jednotky PO zařazené do II. stupně požárního poplachu s důrazem na velkokapacitní cisterny. Při hasebních pracích, které spočívaly převážně v chlazení hořících lahví a ochraně ostatních bindlů, které nehořely, byla nasazena i pěna na rychlé uhašení nákladního vozidla z důvodu zamezení ohřívání relativně nepoškozených lahví. V průběhu požáru byl celý prostor monitorován termokamerou. Vzhledem k velké spotřebě hasební vody byla v průběhu zásahu nahrazena kyvadlová doprava vody dálkovou, a to z hydrantové sítě u tunelu Valík (celkový objem požární nádrže byl 150 m³) a dále z retenční nádrže u mostu, kam je svedena veškerá splašková a odpadní voda z tunelu a mostu, neboť řeka Úhlava je hlavním zdrojem pitné vody pro město Plzeň. Na místo byl povolán požární technik firmy Linde, a.s., se kterým byl konzultován další postup. Na základě jeho informací byly všechny chladící proudy z bezpečnostních důvodů postupně nahrazeny samočinnými monitory, které byly přivezeny na místo zásahu z ostatních stanic územního odboru Plzeň. Bylo tak eliminováno riziko zranění zasahujících hasičů při možném výbuchu tlakových lahví. Na místě zásahu byl zřízen týlový prostor pro odpočinek zasahujících hasičů a zajištěna strava a pitný režim. V odpoledních hodinách byly zasahující jednotky PO postupně zredukovány a po pravidelných intervalech byli zasahující hasiči střídáni. Chlazení hořících lahví probíhalo celou noc.

Druhý den dopoledne hořely již pouze tři lahve v jednom ze svazků a docházelo u nich jen k tzv. „dýchání“. Ve 12.00 hodin se na místo zásahu dostavilo náhradní vozidlo k přeložení nebezpečného nákladu a odtahová služba s těžkým vyprošťovacím automobilem k odstranění shořelého vraku vozidla. Po ukončení likvidačních prací byl kolem 16.00 hodin obnoven provoz na dálnici svedený do jízdních pruhů ve směru na Rozvadov.

Následky požáru

Následkem požáru bylo zničeno: jízdní souprava VOLVO s přívěsem PANAV, 13 svazků acetylenu, jeden svazek oxidu uhličitého, 55 tlakových lahví s chladicím plynem, portál dopravního značení včetně osazených proměnných značek a snímačů Kapsch, protihluková stěna, dilatační závěr mostu včetně izolace, středová svodidla, betonová svodidla typ new jersey, živičná vozovka a osobní věci řidiče. Předběžně vyčíslená škoda činí 18,8 milionu korun.

Příčina vzniku požáru

Řidič s jízdní soupravou projel tunelem Valík na dálničním obchvatu Plzně směrem na Rozvadov. Po projetí tunelu byl zařazen v levém jízdním pruhu, kdy předjížděl nákladní automobil modré barvy. Vlivem technické závady na vozidle VOLVO (došlo k náhlému úniku vzduchu z levé přední pneumatiky) se jízdní souprava stala neovladatelnou a vjela přes středová svodidla do protisměrné části dálnice. K projetí do protisměru došlo na 78,307 km dálnice D5 na mostě přes řeku Úhlavu, kde dosud nezjištěnou částí jízdní soupravy došlo ke střetu s levou zadní částí projíždějící nákladní soupravy Renault Magnum s návěsem Koegel, která projížděla v pravém jízdním pruhu v protisměru. Poté se jízdní souprava převrátila a část přívěsu PANAV narazila do betonových svodidel new yersey. Náklad svazků a tlakových lahví (acetylen, chladicí plyn, oxid uhličitý) se vysypal z nákladního automobilu VOLVO a přívěsu PANAV na vozovku.

Při dopravní nehodě unikly pohonné hmoty (motorová nafta) z nádrží nákladního automobilu VOLVO, a také nastal únik plynu při porušení lahvových ventilů acetylenových tlakových lahví. Následně došlo k iniciaci hořlavých par výše uvedených látek nejpravděpodobněji mechanickými jiskrami, které vznikaly při nárazech jízdní soupravy s přívěsem do svodidel, při převrácení jízdní soupravy a při vysypání nákladu na živičnou vozovku.
Na základě zjištěných skutečností byla příčinou vzniku požáru stanovena dopravní nehoda jízdní soupravy VOLVO s přívěsem PANAV, kterou byly převáženy nebezpečné věci podle vyhlášky č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.

Specifika zásahu

Požár probíhal na otevřeném prostranství s relativně dobrým přístupem. Hlavní hasební práce probíhaly během dne za standardních povětrnostních podmínek.

Negativa

→ velmi rychlý rozvoj požáru, exploze acetylenových tlakových lahví s následným explozivním hořením,
→ časově náročný zásah s uzavřením dálnice v obou směrech na dva dny.

Pozitiva

→ zásah proběhl bez zranění zasahujících hasičů i přes velké riziko,
→ možnost opětovného čerpání chladící vody z retenční nádrže (koloběh vody),
→ velmi dobrá spolupráce s technikem firmy Linde, a.s.

Závěr

Vzhledem k charakteru události, dané lokalitě a vysoké míře nebezpečí šlo o ojedinělý zásah v Plzeňském kraji. Z průběhu zásahu vyplynula nutnost nasadit co nejdříve monitory k ochlazování a eliminovat tak možné nebezpečí zranění zasahujících hasičů při případném výbuchu.

mjr. Ing. Michal PATHY, kpt. Ing. Jaroslav ŘEPÍK, foto archiv HZS Plzeňského kraje
 

Ve dnech 12. až 14. května letošního roku se na brněnském výstavišti uskutečnil mezinárodní veletrh požární techniky a služeb PYROS 2011. Hasiči a specialisté na požární bezpečnost měli možnost opět se sejít v Brně, vyměnit si zkušenosti a blíže se seznámit s novinkami v oboru požární ochrany. Také široká veřejnost si při praktických ukázkách, které se těšily velkému zájmu, udělala představu o zásahové činnosti jednotek PO.
Letošní veletrh byl poznamenán složitou ekonomickou situací a z ní vyplývajícími úspornými opatřeními, což se projevilo na počtu vystavovatelů a množství exponátů. I tak bylo možné najít nejednu novinku a zblízka se seznámit se současnou požární technikou a vybavením jednotek PO.

Požární automobily

Z předních dodavatelů požárních automobilů se veletrhu zúčastnili například Rosenbauer Int. A.G., nebo Bronto Skylift A.G., a nechyběl ani Ziegler Feuerwehrgerätetechnik GmbH a Co.KG. Z domácích dodavatelů to byly THT Polička, s.r.o., nebo ZHT Group, s.r.o. Ve většině případů šlo o symbolickou účast. To neplatilo o THT Polička, s.r.o., která v Brně představila šest cisternových automobilových stříkaček. Kromě již známých „sedmičkových“ Tater se stal předmětem nevšedního zájmu hasičů CAS 20 - MB Econic 4x2. Nápis „Ostrava!!!“ na předním skle napověděl, pro koho je určena a kdo úzce spolupracoval na vývoji tohoto městského zásahového automobilu. Nelze nezmínit stručnou charakteristiku tohoto požárního automobilu, který má nahradit anglické Denisy. Pro stavbu byl použit podvozek MB Econic s motorem o výkonu 240 kW. Celková hmotnost je 18 t. Vzduchové pérování na obou nápravách umožňuje změnu světlé výšky vozidla až o 200 mm. Nádrže na vodu s objemem 2700 l a na pěnidlo 280 l jsou integrovanou součástí celoplastové nástavby. CAS 20 je vybavena čerpadlem s jmenovitým průtokem v nízkotlakém režimu 2000 l/min a při tlaku 40 bar 250 l/min.

Strojník má k dispozici dotykový monitor se základními informacemi o vozidle s možností ovládat např. čerpadlo nebo naviják z kabiny. Rozhodovací činnosti velitele usnadňuje dotykový přenosný tablet s navigační a informační podporou jako je databáze nebezpečných látek. Dokonale řešené a praxí ověřené pracoviště velitele, integrovaná sedadla s dýchacími přístroji, osvětlení Led diodami, kombinované čerpací zařízení a řada dalších prvků aktivní a pasivní bezpečnosti představuje jen malý výčet předností této CAS. THT Polička, s.r.o. prokázala, že patří mezi výrobce s velkou invencí a schopností obstát v tvrdé konkurenci se zahraničními výrobci.

Rakouská firma Rosenbauer Int. AG představila v Brně pouze jeden požární automobil, a to typ AT LFB postavený na podvozku MB ATECO. I na něm bylo vidět několik zajímavých konstrukčních detailů. V zadní části nástavby je sklopná hydraulicky ovládaná nakládací plošina umožňující jednomu hasiči dopravit na zem z vnitřní ukládací skříně pásový nosič s přenosnou stříkačkou FOX a kontejner s navijákem na 1000 m hadic. Za pozornost stálo i vysokotlaké mlhové zařízení s průtokem 38 l/min při tlaku 100 bar, jehož součástí je plnoprůtokový naviják s pistolovou vysokotlakou mlhovou proudnicí. Bezpečné couvání usnadňuje zadní kamera. Aby toho nebylo málo, Al žebřík je uložen na střeše ve sklápěcím elektricky ovládaném nosiči.

Pokud někdo očekával větší množství výškové techniky, byl zklamán. Kromě jedné „třicítky IFA“ zdařile modernizované firmou KOV Velim, s.r.o., byla v Brně pouze jedna automobilová plošina Bronto Skylift A.G. Tento finský výrobce, v jehož široké nabídce je i rekordman s dostupnou výškou 112 m, představil v Brně typ F44RPX určený pro HZS hl. m. Prahy. Nástavba je postavena na podvozku MB Actros, opatřeném motorem MB o výkonu 300 kW. Celková hmotnost je 21,5 t a transportní výška 3,75 m. Užitečné zatížení koše je 500 kg. Jako obvykle měl nejeden návštěvník možnost nechat se vyvézt do výšky 44 m a prohlédnout si výstaviště z ptačí perspektivy. Tentokrát za zpřísněných bezpečnostních opatření.

Další avizovanou novinkou byla CAS 15 M3R na podvozku MB Unimog U20 4x4 od ZHT Group, s.r.o. Při bližším seznámení bylo zřejmé, že jde o nedokončený prototyp bez příslušenství a čerpacího zařízení. Zajímavostí je celoplastová nástavba, bohužel tvarově kontrastní s oblými tvary kabiny řidiče.

Firma THZ, s.r.o., představila CAS 20/4000/3000-S32Z na podvozku Volvo 4x4 a kombinovaný hasicí automobil KHA 60/8000/9000 – SCANIA 6x6, určený pro letiště v Českých Budějovicích. Tomu odpovídají i výkonové parametry. Motor má výkon 353 kW. Celková hmotnost je 25 t. Čerpadlo s jmenovitým průtokem 6000 l/min zásobuje lafetovou proudnici s průtokem 4700 l/min při tlaku 10 bar. Hasební zásah lze provádět vodou, pěnou a práškem.

Hasicí přístroje, požární příslušenství

Překvapivě nízká byla účast výrobců a dodavatelů hasicích přístrojů. Dřívější veletrhy PYROS, na nichž se vystavovaly stovky hasicích přístrojů nejrůznějších druhů a velikostí, připomněla expozice společnosti Červinka-Czech Republic, s.r.o. Rozhodně nezanedbatelné místo v této komoditě má Kovoslužba hasicí přístroje, a.s.

Hydraulické vyprošťovací nářadí vystavovaly firmy JaGa, s.r.o., Nordstahl, s.r.o. a Weber Hydraulik GmbH. V expozici výrobků Lukas se největší pozornosti těšila kompletní řada vyprošťovacího nářadí včetně řady „e“ s elektrickým pohonem. Tomuto domácímu představení předcházela neméně zdařilá premiéra na světové výstavě Interschutz 2010. Hasiči ocení vysokou operativnost nasazení tohoto typu vyprošťovacího nářadí, a to zdaleka nejen v obtížně přístupném terénu. Řada „e“ je důkazem, že technický pokrok ani v této komoditě nezná hranic.

Nabídku kompletního požárního příslušenství představily jak společnost Červinka, tak i Výzbrojna požární ochrany, a.s., Luing Pyrex, s.r.o., a v neposlední řadě tradiční účastník domácích a světových výstav - firma Pavliš a Hartmann, s.r.o. Ta uvedla jako novinky odlehčené rozdělovače s hmotností 4,5 kg, nové kalové čerpadlo a přetlakový ventilátor PH-VP450. Příkladná je u tohoto tuzemského dodavatele a výrobce požárních prostředků nabídka požárních hadic vlastní výroby, hydrantových systémů, proudnic a plovoucích čerpadel, která se těší stále větší oblibě i v zahraničí.

Detekční technika

Obor elektrické požární signalizace si trvale drží nejen vysoký technologický standard, ale je i pravidelně atraktivně prezentován na výstavách. To se týkalo i letošního veletrhu. Nechyběly expozice firem Schrack Seconet, Siemens, s.r.o., Astra Security, s.r.o., Inte, s.r.o., českého výrobce Lites Liberec, s.r.o., nevyjímaje.

Nejvýraznější expozici měl Siemens, s.r.o., který představil celý výrobní program zahrnující elektrickou požární signalizaci, plynová hasicí zařízení, evakuační systém a elektronické prostředky proti odcizení včetně kamerových systémů. Elektrickou požární signalizaci reprezentuje v současné době systém FS20 Sinteso, který využívá dvou řad hlásičů. S Line s algoritmovou detekcí pro náročné aplikace a C-Line s dvoustavovou algoritmovou detekcí pro běžné aplikace. První řada má novou patentovanou technologii charakterizovanou vysokou spolehlivostí. Novou technologii přenosu dat má i nadstavbový systém DMS 8000 se speciálním softwarem pro ovládání všech instalovaných technologií, zabezpečovacích a detekčních systémů a hasicích zařízení. Demonstrační panely a odborný výklad přilákaly nejednoho návštěvníka. Z hasicích zařízení byl přestaven systém SINORIX s možností aplikace všech základních syntetických a inertních plynných hasiv. Málokdo odolal nabídce zatelefonovat si do vlastního mobilu ponořeného do nevodivého a ekologicky nezávadného hasiva Novec.

Za svou pověstí kvalitního dodavatele EPS nezaostal ani rakouský Schrack Seconet. Ten představil systém Integral MX a Integral CX, jehož součástí je kombinovaný opticko kouřový a teplotní hlásič MTD 533X a nasávací systém AirSCREEN ASD 535 osazený vysoce citlivým opticko kouřovým detektorem. Lites Liberec vystavoval inovovanou řadu EPS typu MHU 115.

Nové hasicí technologie

Obor stabilních hasicích zařízení zastupovaly firmy Astra Security, s.r.o., Esto Cheb, s.r.o., Euroalarm, s.r.o., Bessy CO, s.r.o., Skanska, a.s. a již zmíněný Siemens. Jistým překvapením byla neúčast tradičních dodavatelů těchto systémů aktivní ochrany, ke kterým patří bezpochyby Minimax, TYCO nebo FASS.

Kromě nabídky standardních systémů aktivní ochrany bylo možné se blíže seznámit i s novými technologiemi hašení. Obdobně jako v Lipsku bylo na veletrhu vidět několik dodavatelů aerosolových hasicích zařízení. Jeho funkci přiblížila firma BESY CO, s.r.o., při malorozměrové ukázce hašení. Ta patří k prvním, kdo tento systém již řadu let v ČR rozšiřuje. V současné době nabízí aerosolové generátory s označením FireJack v deviti velikostech s hmotností od 0,3 kg do 3,7 kg. Nově rozšířila nabídku vysoce kvalitních plynových hasicích zařízení o aerosolové hašení také firma Esto Cheb, s.r.o. Po pečlivé úvaze zvolila aerosolový generátor STAT-X, vyráběný italskou firmou SICUREZZA. Dodává se v osmi velikostech a má mít životnost 10 let. Vysoce odpovědný přístup tohoto dodavatele dokladuje navrhování aerosolových systémů na základě ověřeného zevrubného návrhového manuálu. Kromě plynových hasicích zařízení nabízí ESTO Cheb, s.r.o., přenosné hasicí přístroje pro ochranu elektronických zařízení s hasivem FE-36, hasicí přístroje určené pro civilní letectví a mlhová hasicí zařízení španělské firmy LPG. Euroalarm, s.r.o., představil preventivní ochranný systém pracující na principu udržování sníženého obsahu kyslíku v chráněném prostoru. V daném případě jde o systém firmy Wagner uváděný na trh pod obchodním názvem OxyReduct.

Mlhové hasicí zařízení předváděla na demonstračním zařízení firma Skanska, a.s. Ta v ČR nabízí vysosokotlaké mlhové zařízení švédské firmy Ultra Fog. Návštěvníci si mohli porovnat rozdíly mezi sprinklerovým a mlhovým proudem a ověřit oprávněnost tvrzení, že při hašení mlhou je k uhašení požáru potřeba podstatně méně vody než při použití sprinklerové ochrany. To má vliv i na velikost komponentů, které tvoří mlhový vysokotlaký systém. Ty se vešly do běžné výstavní vitríny včetně vzorků trubek, spojovacích elementů, sekčních ventilů a vysokotlakých mlhových hubic.

Jak vypadá tzv. stará sprinklerová instalace a jak se s postupem času snižuje její účinnost, se mohli návštěvníci přesvědčit u stánku zkušební laboratoře a certifikačního orgánu VdS. Příklady korozí zanešených potrubí, sprinklerů a armatur byly více než přesvědčivé.

Poslední zastavení patří oboru pěnových hasicích zařízení, kde postupně dochází ke zpřísňování požadavků na používání fluoru, což může mít v budoucnosti výrazný dopad na pěnidla typu AFFF. V souladu s tímto trendem prezentovala na svém stánku německá firma Orchidee Germany GmbH pěnidla bez fluoru.

Závěr

Je zřejmé, že cesta do Brna nebyla zbytečná. Na veletrhu PYROS 2011 byla nejedna novinka, inspirace, ale i dostatek odborných informací využitelných v praxi. V návaznosti na světovou výstavu Interschutz 2010 si bylo možné udělat představu, kam se ubírá vývoj požární techniky.

Ing. Pavel RYBÁŘ, foto autor

 

Dne 18. dubna 2011 v 10.02 hodin byla jednotka HZS hl. m. Prahy ze stanice č. 7 Praha-Smíchov vyslána na první pohled k běžné dopravní nehodě linkového autobusu do Prahy-Třebonic, Sárské ulice. Z události se však nakonec „vyklubala“ nehoda, která v Čechách neměla obdoby, alespoň co se technické stránky zásahu týče – linkový autobus sjel z frekventované silnice a bez jakéhokoliv brždění spadl přímo z několikametrového skalního srázu, kde zůstal zaklíněný na boku, jen pár metrů od vodní hladiny rybníka, který byl pod ním. Cestující vypadali po tomto pádu bočními okny ven.

Na místo zásahu po lanech

Průběh zásahuNa místo události byly v prvním sledu vyslány tři jednotky PO (HS-7 Praha-Smíchov, HS-2 Praha-Petřiny a HS-8 Praha-Radotín) s požární technikou. „Cestou na místo nehody jsme ještě nevěděli, k jaké události přesně jedeme. První, co nás zarazilo, byl vrtulník Policie ČR, který přistával kamsi pod úroveň země. Nehoda nebyla ze silnice nijak viditelná, autobus vůbec nebrzdil, takže nic neurazil, jen dvě pole pletiva v zeleni. Vrtulník nám tedy pomohl místo lokalizovat. Když jsme se pak podívali ze silnice, viděli jsme jen skalní sráz vysoký asi 15 metrů, visící autobus, rybník a lidi ležící dole. Žádná příjezdová cesta nebyla vidět. Okamžitě jsem si vyžádal lezecké družstvo ze stanice HS-1 Praha-Sokolská, abychom mohli dolů slanit ve více lidech. Kdybychom žádnou cestu ani později nenašli, museli by dolů slaňovat všichni,“ popsal své první dojmy ze zásahu ppor. Bc. Petr Vitásek ze stanice Praha-Smíchov. Protože je jedním z hlavních specialistů na vyprošťování lidí z havarovaných vozidel, řídil zásah hlavně po technické stránce. „Nejdříve jsme samozřejmě museli zachránit a ošetřit zraněné. První družstvo proto slezlo pomocí lezecké techniky dolů po skále. Zjistili jsme, že ve vozidle je zaklíněný pouze řidič, všichni ostatní byli na zemi pod autobusem, který visel nad nimi ve výšce asi pěti metrů ve skále. Naštěstí jsme dole našli přístupovou cestu, která byla sice úzká a nezpevněná, ale alespoň nějaká. To byla velká úleva. Půl kilometru za rybníkem pak byla ještě další, už zpevněná cesta. Okamžitě jsme tam začali posílat všechna sanitní vozidla,“ doplnil.

Dohledání zraněných

V prvopočátku musel být s použitím autojeřábu zajištěn visící autobus proti dalšímu posunu, protože hrozilo, že spadne na zraněné lidi, ležící pod ním. Dalším důležitým úkolem pro zasahující hasiče bylo dohledat všechny cestující a odnést je z rizikového místa pod autobusem, což se podařilo během prvních deseti minut zásahu. „Dalším problémem byl rybník. Obávali jsme se, že někdo mohl spadnout do vody. Po dohledání dalších osob v okolí jsme proto na místo události povolali i potápěčské družstvo ze stanice HS-6 Praha-Krč. Jejich hledání bylo naštěstí negativní. Zaklíněného řidiče v autobuse prohlédl lékař a konstatoval smrt,“ vysvětlil Petr Vitásek.
V tu chvíli už podle svých slov věděl, že HZS hl. m. Prahy nemá k dispozici takovou techniku, která by dokázala vyprostit autobus ze skály. Prostřednictvím operačního a informačního střediska HZS hl. m. Prahy byl proto povolán jeřáb Dopravních podniků hl. m. Prahy.
„Dělo se toho pak moc najednou. Do písku na nezpevněné cestě zapadávala vozidla záchranné služby, která jsme museli vyprošťovat. Bylo také nutné vykácet porost v okolí vrtulníku, protože ten nemohl vzlétnout se zraněným,“ popsal komplikace při zásahu Petr Vitásek. Důležité ale dle jeho slov bylo to, že všichni zranění, kterých bylo celkem šestnáct, byli už v péči lékařů. „Sanitní vozidla přijela velmi rychle, spolupráce se záchranáři byla výborná. Všichni zranění byli dopraveni do nemocnic nejdéle v 11.04 hodin, což byl neuvěřitelný čas. Ve chvíli, kdy všichni zranění byli předáni lékařům a na místě byl dostatek sil a prostředků, abychom všechno hladce zvládali, jsem si opravdu oddechl,“ dodal.

Vyproštění autobusu

Sárskou ulici Policie ČR celou uzavřela, protože se našlo dost zvědavců, kteří mohli každou chvíli spadnout ze srázu. Pak už bylo nutné přejít k náročnému vyproštění autobusu. Bylo zřejmé, že autobus nebude moci být vytažen nahoru, plán byl naopak takový, že vozidlo bude za pomoci jeřábů opatrně spuštěno dolů na zem, převráceno a odtaženo. „Ještě jedním jeřábem jsme zajistili autobus, abychom neohrozili zasahující hasiče, kteří vyprošťovali mrtvého řidiče, což se jim po vyříznutí předního skla povedlo. Další problém v té chvíli představoval případný únik provozních kapalin z autobusu. Stanice Praha-Radotín proto zajistila sorpční hady, které působily jako zábrana na rybníku. Vyprošťování pokračovalo. Ovládat visící autobus na třech lanech bylo dost složité, radioprovoz byl proto uvolněn pouze pro hovor jeřábníků. Hasiči jim pomáhali při uvazování lan. Celá akce trvala dlouho, ale povedla se a autobus byl potom otočen na kola, dokonce nastartován a odvezen pracovníky Dopravních podniků hl. m. Prahy,“ popsal technickou stránku akce Petr Vitásek.

kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, foto prap. Jan KOSTÍK, HZS hl. m. Prahy

Ve dnech 8. až 10. června 2011 se v Luhačovicích uskutečnil XIV. ročník konference Medicína katastrof, který letos uspořádala nově vzniklá odborná společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně – Společnost krizové připravenosti zdravotnictví pod záštitou českého ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc. a slovenského ministra zdravotnictví MUDr. Ivana Uhliarika, ředitelky Kanceláře WHO v Praze MUDr. Aleny Šteflové a hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka.

Účastníci konferenceVyhlášena byla tato základní témata: hlavní úkoly bezpečnostní politiky státu a zajištění ochrany obyvatelstva, legislativa krizového řízení, pandemie chřipky a jiná biologická rizika, podpora krizové připravenosti krajů, koncept krizové připravenosti zdravotnictví. Nejvýznamnější aktuální události vždy některou problematiku dostanou více do popředí zájmu. Letos na sebe upozornila průjmová infekce v některých zemích EU šířená bakterií enterohemoragické Echerichia coli (EHEC), a také rizika jaderné energie, jak se projevila po zemětřesení a tsunami v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiichi.

Odpovědnost státu za bezpečnost občanů

Svízelná situace ve financování většiny rezortů v České republice i na Slovensku způsobila, že požadavky na krizovou připravenost zdravotnictví se stávají nenaplnitelné. Aby se ušetřilo, v obou státech se snižuje počet lůžek, někde se nemocnice ruší, omezil se nákup nových přístrojů. K zachování určité úrovně poskytování zdravotnické péče vznikají tendence ke standardizaci nemocnic i jejich krizové připravenosti.

Aby byly naplněny požadavky Rady Evropské unie ke zvýšení ochrany národní kritické infrastruktury, došlo k úpravě legislativy a na všech úrovních je nutné uplatňovat systém hospodářských opatření pro krizové stavy. Pro podporu vyžadování věcných zdrojů při krizové situaci byl od letošního roku nasazen informační systém KRIZKOM. Byly upraveny kompetence a povinnosti na vládní úrovni a úrovni ústředních správních orgánů a nastaveny vazby mezi krizovým řízením a ochranou kritické infrastruktury, a to v České republice i na Slovensku.

V oblasti ochrany obyvatelstva se stát zaměřuje na vzdělávání učitelů a tvorbu výukových programů pro školy, ale také na preventivně výchovnou činnost pro širokou veřejnost.

Ve stavebnictví je v rámci výzkumných projektů kladen důraz na bezpečnost při projektování staveb určených pro velký počet osob nebo obsahujících shromažďovací prostory (stadiony, nákupní střediska). Zároveň se opět vyžaduje, aby se počítalo s úkryty CO.

Biologická rizika

Pravidelně každý rok se u nás vyskytují různé druhy průjmových onemocnění, střevních infekcí, salmonel a jiných bakteriálních onemocnění. Bakterie Echerichia coli je součástí naší normální střevní flóry, ale existují některé její kmeny, které jsou schopné produkovat toxiny (shiga toxin - STEC nebo verotoxin - VTEC ), enterohemoragické Echerichia coli – EHEC (má asi 200 serotypů) způsobuje destrukci střevního epitelu (krvavé průjmy) a napadá močový trakt (hemolyticko-uremický syndrom - HUS), kdy dochází k selhání ledvin. Infekce se přenáší konzumací kontaminovaných potravin (inkubační doba nyní až 8 dní) a diagnostika je velmi složitá. V květnu letošního roku byl objeven zdroj nákazy v Německu a nemoc se začala šířit do dalších států. Bohužel oficiální stanoviska se zpožďují a média způsobila v informacích zmatek, který má dopady zejména na obchodníky zeleninou (označovanou jako zdroj). Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve Stockholmu považuje epidemii za jednu z největších svého druhu na světě. Národní referenční laboratoře pro E.coli a shigely spolupracují na řešení situace.

Změna klimatu a změny v sociálně-ekonomické i politické sféře ovlivňují narůstání migrace do evropských zemí, což spolu s turistikou i cestováním obyvatelstva vůbec přispívá k importování přenosných infekčních onemocnění. Lidé navštěvují celý svět, v posledních letech u nás převládá Egypt, Tunisko, Turecko a Bulharsko. K zajištění evidence a analýzy trendů výskytu většiny infekčních onemocnění slouží v ČR informační systém EPIDAT, který obsahuje databáze případů zavlečení nakažlivých chorob k nám ze zahraničí od roku 1993 do současnosti. Na jejich tvorbě se podílejí kliničtí lékaři, mikrobiologové a epidemiologové. Nejčastější nemoci jsou průjmového a parazitálního charakteru. Přibývá také případů poranění psem.

V souvislosti s náhlým propuknutím pandemie chřipky se projednává návrh, aby v zákoně o veřejných zakázkách byla povolena výjimka na objednávku případné vakcíny, kterou pacienti potřebují okamžitě. Evropská unie zavádí registrační postupy, které mohou uspíšit dostupnost vakcín k ochraně obyvatelstva před pandemickou chřipkou.

Radiační nebezpečí

Lékaři ne vždy a včas rozpoznají symptomy nemoci z ozáření nebo se stává, že odmítají ošetřit potenciálně kontaminované osoby z obavy o vlastní zdraví. Nesprávná nebo pozdní diagnóza v řadě případů zkomplikovala následné léčení. Proto je důležité, aby zdravotnický personál byl dobře informován o rizicích z ozáření a možnostech osobní ochrany, protože provedení život zachraňujících činností a přeprava postižených se závažnými zraněními mají vždy přednost před jejich dekontaminací.

V případě radiační havárie zatím neexistuje dokonalá ochrana před přímým ozářením, ale vědci z Radiation Shield Technology Coral Gables na Floridě zveřejnili poznatky o nové technologické generaci protiradiačních ochranných prostředků, využitelných jak pro radiologické pracovníky a pracoviště ve zdravotnických zařízeních, tak zejména pro ochranu záchranářů všech kategorií při radiologických mimořádných událostech. Několik ochranných oděvů oslabujících působení alfa i gama záření téměř o 50 % až do energie 130 kev (kiloelektrovolt), z materiálů vyrobených na základě využití nanočástic, poslali také jako pomoc k likvidaci události v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiichi.

Po ničivém zemětřesení 11. března 2011 v Japonsku, kdy automatické bezpečnostní systémy okamžitě zastavily štěpnou reakci a výrobu elektrické energie v jaderné elektrárně Fukušima Daiichi, zasáhla elektrárnu vlna tsunami a vyřadila z provozu dieselové generátory, které měly reaktory chladit, a zaplavila reaktorové bloky 1 až 4 postavené na pobřeží v úrovni moře (poslední dva bloky byly postaveny již na vyvýšené plošině a vlnou zasaženy nebyly). Z důvodu nedostatečného chlazení (vzhledem ke kritické situaci a nedostupnosti jiných zdrojů byly později poškozené reaktory chlazeny mořskou vodou) došlo postupně k přehřátí aktivních zón reaktorů 1 až 3, následkem toho k intenzivní produkci vodíku, která byla příčinou výbuchu a poškození reaktorů ve dnech 12. až 15. března. Kromě toho došlo k požáru a následnému výbuchu na bazénu vyhořelého paliva 4. bloku, což vedlo k významnému úniku radioaktivních látek do atmosféry. Značná část jich byla unášena větrem nad moře. Změna směru větru a lokální sněžení 15. března způsobily rozsáhlou kontaminaci území na severozápad od elektrárny do vzdálenosti asi 50 km a v pásu širokém několik kilometrů. Do třech měsíců se chystají japonské úřady dlouhodobě přesídlit obyvatele z ohroženého území, využívají zkušeností z Černobylu (exploze jaderné elektrárny na Ukrajině); v Japonsku je však mnohonásobně vyšší hustota osídlení. Důležitá je koordinace informací, aby japonští občané nebyli dezorientováni.

Na území Slovenska po nehodě v jaderné elektrárně Fukušima Daiichi pracovníci Ústředí radiační monitorovací sítě sledovali radiační situaci. Měřili radioaktivitu v životním prostředí a v potravinách. První známky se objevily 23. března, ale záření mělo zanedbatelnou hodnotu. Přesto prý občané telefonovali s dotazy, zda by neměli zahájit jodovou profylaxi. Odborníci varují, že zbytečné užívání jódu by mohlo i některým lidem ublížit.

V České republice se záchranáři mohou při své práci rovněž setkávat se zdroji ionizujícího záření, proto jsou v běžném provozu vybaveni elektronickými dozimetry. Pro každý organizovaný výjezd jednotek PO jsou vydávány tzv. skupinové neboli anonymní dozimetry, jejichž údaje jsou pravidelně vyhodnocovány. Chemické laboratoře disponují dalšími přístroji k monitorování území a k podrobnějším analýzám.

Změna klimatu a další nové hrozby

Se změnou klimatu se začíná měnit i prostředí, ve kterém žijeme. Intenzivnější srážky způsobují častější povodně, které s sebou přinášejí mnohá hygienická rizika, kontaminaci pitné vody, komáry apod. Vyšší teploty ovlivňují kvalitu rekreačních vod, například je každoročně častější výskyt cyanobakterií (sinic) ve vodních nádržích, prodlužuje se doba květu alergenů (pylová sezona), kterých ještě vlivem příznivých podmínek k jejich růstu přibylo (dostávají se k nám i subtropické druhy rostlin). Do Evropy se stěhuje také tropický hmyz typu moskytů. Klíště obecné (přenáší boreliózu a encefalitidu) se již vyskytuje i ve výšce 1000 m nad mořem, zatímco ještě nedávno žilo maximálně do 800 metrů nad mořem. Velmi zatěžující jsou pro lidský organizmus vlny veder, kdy chronicky nemocní lidé potřebují více péče, v létě však chybí z důvodu dovolených až 40 % zdravotnického personálu, zařízení nejsou vybavena klimatizací. Staví se nízkoenergetické domy, ale neřeší se, jak se bránit slunci. Tyto faktory budou působit na zvyšující se počet starších lidí a nynější silné ročníky malých dětí. Nový projekt Světové zdravotnické organizace a Ministerstva zdravotnictví by měl vytvořit opatření k posílení připravenosti zdravotnického systému na nová ohrožení zdraví obyvatel.

Traumatologické plány

Při výskytu hromadného postižení osob na zdraví, jsou spádové nemocnice povinny přejít do krizového režimu, k čemuž jim slouží traumatologický plán. Neexistuje však metodika, podle které by se měly tyto plány zpracovávat. Každý kraj má jiný přístup. Neodpovídá ani metodika Světové zdravotnické organizace, která byla původně určena pro pandemii chřipky a její přepracování je nedostačující (např. pro velkou nemocnici je příjem 30 pacientů normální, pro malou nemocnici je příjem pěti nových pacientů kritický). Úkol, který vyplynul z konference, je metodiku sjednotit.

V rámci krizové připravenosti zdravotnických zařízení funguje ve Středočeském kraji informační systém SYPOS, který standardizuje a systematizuje procesy plánování, umožňuje sdílení a výměnu informací. Na krajské úrovni shromažďuje, sleduje a vyhodnocuje informace k traumatologickým plánům a podporuje rozhodování vedoucích pracovníků zdravotnických zařízení, správních úřadů a orgánů krizového řízení kraje v případě mimořádných událostí nebo krizových situací. Na Slovensku používají zdravotníci obdobný informační systém v rámci celé republiky.

Kulatý stůl

Hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák je toho názoru, že podnětné výstupy z konferencí se mají co nejrychleji prosadit do systému. Proto souhlasil s besedou u kulatého stolu v luhačovickém Společenském domě s odborníky, zástupci krizové připravenosti ve zdravotnictví a dalšími účastníky konference. Podělil se s přítomnými o zkušenosti z řešení krizových situací při povodních, které postihly občany ve Zlínském kraji v roce 2010, a kdy poučeni z předchozích let, rozdělili povodňovou komisi na směny po čtyřech lidech, aby nedocházelo k chybám v důsledku přetížení. Také popsal, jak se potýkal s problémy v souvislosti s událostmi známými jako kampaň s názvem „Děkujeme, odcházíme“. Někteří s odcházejících lékařů měli dva pracovní úvazky a jejich nahrazení by bylo obtížné, na porodních odděleních byly nastávající matky ve stresu, protože nevěděly, kde budou rodit, a bylo evidentní, že na operačních sálech budou chybět anesteziologové. Kdyby někdo zemřel, kdo by za jeho smrt nesl odpovědnost? Řešení bylo možné pouze právní cestou.

Zmínil závažné požáry v Otrokovicích a v Chropyni, a ocenil práci složek IZS, při jejich likvidaci. Dodal, že je nutné celý postup vyhodnotit a poučit se pro příště, například, jak se postarat o zasahující hasiče a z jakých fondů některé činnosti financovat. Dále zpřísnit kontroly v nepřehledných průmyslových areálech, sledovat jak se skladují nebezpečné látky a zda se dodržují příslušné bezpečnostní předpisy.

Hovořil také o kvalitě a bezpečnosti dovážených potravin a nutnosti zkvalitnit kontrolní systém.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka a Martin PALA
 

Ve dnech 22. až 27. května 2011 se v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (dále jen „Institut“) uskutečnil již tradiční mezinárodní výcvik zahraničních expertů zaměřený na ochranu proti chemickým zbraním. V letošním roce to byl celkově 11. ročník, z toho počtvrté vyšší stupeň kurzu, tzv. „pokročilý“.

Organizace

Průběh výcvikuVýcvik byl pořádán pod hlavičkou Organizace pro zákaz chemických zbraní (dále jen „OPCW“) sídlící v nizozemském Haagu a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“) jakožto Národního úřadu a celý probíhal v anglickém jazyce. Finančně byl z větší části zabezpečen MV-generálním ředitelstvím HZS ČR (dále jen „GŘ HZS ČR“). Zhruba jednu třetinu rozpočtu pokryl SÚJB.

Výcviku se zúčastnilo 12 expertů ze dvanácti zemí a na jeho průběh dohlížel také jeden zástupce Technického sekretariátu OPCW (dále jen „TS OPCW“). Zastoupeny byly Albánie, Alžírsko, Filipíny, Chile, Jordánsko, Maďarsko, Maroko, Peru, Srbsko, Tunisko, Turecko a Uganda. Všechny tyto státy jsou signatáři „Úmluvy“ (Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení, 13.1.1993, Paříž) a jejich zástupci mají právo zúčastnit se výcvikového kurzu v souladu s článkem X Úmluvy.

Veškerý odborný program výcviku byl zabezpečen lektory a instruktory Institutu s výjimkou prezentace zdravotních následků zasažení bojovými chemickými látkami, kterou přednesl doc. MUDr. Bajgar z Katedry toxikologie Univerzity obrany. Logistickou podporu dále zabezpečovalo GŘ HZS ČR (oddělení zahraniční spolupráce a strukturálních fondů), a také vyčlenění pracovníci SÚJB.

Teoretická část

Vzhledem ke skutečnosti, že šlo o kurz vyššího stupně, byl jeho program zaměřen zejména na praktický výcvik. Ve velmi zkrácené teoretické části byly osvěženy vědomosti z oblasti bojových chemických látek, detekce, dekontaminace, odběru vzorků a použití osobních ochranných prostředků. Úvodní přednáška patřila již tradičně TS OPCW. Jejím obsahem byla prezentace článku X Úmluvy, který pojednává o asistenci a ochraně proti chemickým zbraním, a to jak z pohledu vztahu mezi OPCW a členskými státy, ale také mezi ostatními členskými státy navzájem. V rámci této části byla přednesena ještě témata „Integrovaný záchranný systém ČR“ a „Možnosti Institutu z hlediska terénního průzkumu a laboratorní kontroly“. Teoretická část byla zakončena ukázkou obou mobilních chemických laboratoří.

Praktická část

V úvodu praktické části dostali účastníci za úkol nejprve nastudovat a poté prakticky předvést ostatním jednotlivé detekční a ochranné prostředky, a dále pak distribuovat ze svěřeného skladu materiálu požadované prostředky svým kolegům.

V další části si účastníci vyzkoušeli krátký pobyt v ochranném oděvu SOOCO v kombinaci s maskou CM4, jako i pobyt ve zkušební plynové komoře za účelem ověření těsnosti masky. Po několika hodinách byli připraveni absolvovat cvičení v prostoru kontaminovaném imitanty bojových chemických látek a v rámci toho prověřit své schopnosti postupně ve všech základních činnostech, které se při reálné situaci provádějí (detekce, odběr vzorků a dekontaminace). Překvapením byla simulace zraněného, s jehož záchranou si museli zasahující poradit sami a nutno podotknout, že se s tímto úkolem vypořádali velmi dobře.

Závěr

Na závěr kurzu bylo provedeno nezbytné vyhodnocení, které je velmi důležité z hlediska zpětné vazby pro organizátory. Účastníci byli s průběhem a programem kurzu a s českou vstřícností velice spokojeni. Ocenili zejména logickou návaznost programu a systematickou přípravu účastníků na vrchol výcviku – cvičení v terénu. Všeobecně nejpozitivněji byl hodnocen právě praktický výcvik, a také úkoly zaměřené na osobní aktivitu a rozvoj schopností. Kurz byl v naprosté většině odpovědí hodnocen nejvyšším stupněm „vysoce efektivní“. Hlavní lektoři a instruktoři byli hodnoceni nejvyššími známkami. Zajímavostí bylo hodnocení nejzkušenějšího z celé skupiny, účastníka z Albánie, který v rámci prostoru pro kritiku kurzu uvedl, že se po celou dobu výcviku cítil natolik zaměstnaný a vtažený do programu, že mu ani nezbýval čas na přemýšlení, zda je vůbec něco špatně.

Zástupce TS OPCW již při zahájení kurzu vysoce ocenil roli Institutu v oblasti pořádání výcvikových kurzů špičkové úrovně (viz také článek v časopisu 112, č. 5/2011, s. 24) a svá slova ještě po několika dnech sledování programu umocnil tím, že dle jeho názoru byl tento kurz v mnoha aspektech lepší než doposud téměř „nedotknutelný“ kurz švýcarský.

Kurz byl oficiálně ukončen v pátek dopoledne a všichni účastníci obdrželi certifikáty o jeho absolvování.

Vzhledem k tomu, že se těchto speciálních výcvikových kurzů může každoročně ve světě zúčastnit pouze několik desítek zájemců, je třeba, aby tito specialisté šířili získané znalosti a zkušenosti dále do svých zemí, čímž se naplní poslání obdobných mezinárodních akcí.

plk. Ing. Daniel KALA, velitel kurzu, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč
 

Evropská unie a její orgány se v uplynulých deseti letech začaly zabývat mimo jiné i připraveností na řešení mimořádných událostí a na vzájemnou pomoc jednotlivých států v případě vzniku mimořádných událostí. Pomoc by měla být poskytována nejen v rámci členských států, ale i mimo Evropskou unii. Za tímto účelem bylo vydáno několik předpisů, které nastavily tzv. Mechanizmy civilní ochrany, jejichž prostřednictvím unie poskytuje pomoc.

Průběh cvičeníTato problematika spadá do působnosti Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a ochranu obyvatelstva. Pro účely vzájemné pomoci byla vytvořena pracoviště, jako je například MIC (monitorovací a informační centrum) se sídlem v Bruselu nebo informační systém CECIS, jehož prostřednictvím dochází k výměně informací mezi kontaktními body členských států (MV-generální ředitelství HZS ČR) a monitorovacím a informačním střediskem. Vedle těchto nástrojů existují i finanční mechanizmy a systém vzdělávacích kurzů. Mechanizmy civilní ochrany EU vycházejí také z již prověřených systémů mezinárodní pomoci poskytované OSN, především organizací OCHA. Systém Mechanizmů Evropské unie v oblasti civilní ochrany je postupně rozvíjen a budován, především na základě reálných mimořádných událostí.

K zajištění efektivní mezinárodní pomoci je nutné, aby týmy poskytující pomoc byly vybaveny nejen potřebnými prostředky, možností spolupráce, ale také schopny zajistit svoji soběstačnost. V posledních letech bylo definováno několik standardizovaných týmů, tzv. modulů, které mohou jednotlivé členské země zaevidovat do informačního systému a vyslat na základě vzneseného požadavku do postižené země. Jde například o moduly USAR (záchrana ve zřícených budovách), CBRN (detekce nebezpečných chemických, biologických a radioaktivních látek) a také modul velkokapacitního čerpání. S ohledem na to, že Česká republika disponuje velkokapacitními čerpadly, jejichž použití bylo prověřeno při povodních v letech 2006, 2009 a 2010, byl zaregistrován v roce 2010 i modul velkokapacitního čerpání. Vzhledem k taktickým podmínkám definovaným předpisy EU se modul skládá ze dvou velkokapacitních čerpadel typu MČS Sigma 1500 a jednoho čerpadla HFS Hydrosub, součástí modulu je také potřebné týlové zabezpečení. V případě potřeby je možné tento modul doplnit i plovoucími čerpadly, která lze využít jako materiál humanitární pomoci pro odčerpávání vody ze zatopených objektů. Standardní hodinová kapacita vody odčerpané modulem je 11 000 m3, což řadí tento modul k jedněm z nejvýkonnějších v EU. Do modulu jsou zapojeny především HZS krajů disponujících velkokapacitními čerpadly, Záchranný útvar HZS ČR a Základna logistiky Olomouc.

Cvičení MODEX.EU

Pro ověření funkčnosti systému mezinárodní pomoci jsou samozřejmě pravidelně organizována mezinárodní cvičení. Jedno z nich, s názvem MODEX.EU, se uskutečnilo ve dnech 6. až 8. května 2011 v holandském Ossendrechtu. Cvičení se účastnil odřad pro velkokapacitní čerpání vody CZERT HCP (Czech Emergency Response Team High Capacity Pumping, v překladu Český záchranný tým pro mimořádné události - velkokapacitní čerpání vody). Odřad tvořily síly a prostředky HZS Olomouckého kraje (MČS Sigma 1500), HZS Středočeského kraje (HFS Hydrosub), Záchranného útvaru HZS ČR (MČS Sigma 1500) a MV generálního ředitelství HZS ČR, a celkem čítal 25 osob. Cvičení simulovalo vznik povodně po orkánu ve fiktivní zemi Republika K-land, nacházející se mimo prostor EU. Mezi hlavní cíle cvičení patřilo především procvičit činnost koordinačního týmu EU vyslaného monitorovacím a informačním centrem a zároveň taktické možnosti a spolupráci záchranných týmů členských států EU. Celé cvičení bylo zahájeno žádostí Republiky K-land o pomoc od Evropské unie. Monitorovací a informační středisko vyslalo na místo monitorovací a koordinační tým expertů a předalo žádost o pomoc jednotlivým státům zapojeným do Mechanizmů civilní ochrany. Státy nabídly své prostředky a ty byly, po potvrzení ze strany postižené země, do ní vyslány. Kromě České republiky byly vyslány: tým velkokapacitního čerpání z Belgie, předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií z Itálie a tzv. TAST (technický asistenční tým), který zajišťoval zázemí pro činnost expertního týmu EU.

Úkolem zúčastněných týmů bylo zapojení do záchranných prací a koordinace činnosti s místními orgány krizového řízení a s místními a zahraničními záchrannými složkami v místě mimořádné události. Česká republika, po potvrzení nabídky pomoci, vyslala uvedený tým velkokapacitního čerpání již ve středu 4. května. Odřad byl vytvořen jako jednotka MV-generálního ředitelství HZS ČR a soustředěn ve Zbirohu, odkud v ranních hodinách vyjel do Holandska. Samotné cvičení začalo v pátek 6. května v 08.00 hodin. Český odřad nejprve překročil hranice do fiktivní země K-land a poté kontaktoval již přítomné koordinátory EU a místní orgány za účelem zjištění situace a co nejrychlejšího zapojení do záchranných prací. V průběhu dopoledne byla postavena základna týmu, vytipován nejvhodnější prostor pro nasazení obou čerpadel MČS Sigma 1500 a odpoledne již naplno probíhaly čerpací práce obou čerpadel současně. Čerpadlo HFS Hydrosub bylo nasazeno ve večerních hodinách téhož dne.

Cílem cvičení nebylo jen prověření technického nasazení čerpadel, ale také činnost jednotky v zahraničí, spolupráce s koordinačními orgány, místními orgány krizového řízení a reakce na další bezpečnostní hrozby. Dle obdržených informací je země K-land jednou z tranzitních zemí pro uprchlíky a jednou ze zemí, kde příjmy z organizovaného zločinu a prodeje drog jsou tolerovány státem, s čímž byla rovněž spojena bezpečnostní rizika pro zasahující. Jednotka byla několikráte překvapena skupinou uprchlíků hledajících přístřeší a potravu, a tým řešil otázku poskytování první pomoci, zabezpečení vybavení a komunikaci s osobami v nouzi. Protože v průběhu cvičení docházelo ke zhoršování bezpečnostní situace, druhý den cvičení byla činnost čerpadel přerušena a odřad se připravoval na evakuaci pod policejním dohledem. Členové odřadu byli nuceni v průběhu cvičení řešit celou řadu nestandardních situací souvisejících zejména se zhoršující se bezpečnostní situací nebo s nedostatkem paliva pro čerpadla. Vedení týmu muselo velice úzce komunikovat s koordinačním týmem EU a dalšími moduly s cílem účinně pomoci postižené zemi při zajištění bezpečnosti a nezbytné logistické podpory týmu. Podle závěru hodnotitelů český tým prokázal, že disponuje výkonnou technikou s profesionální obsluhou, která je schopna účinně pomoci. Vysoce byla ceněna i schopnost spolupráce s ostatními moduly nejen v technické rovině (propojení čerpadel a sdílení prostředků), ale i v rovině organizační, především při společném plánování, řešení úkolů a sdílení informací.

plk. Ing. Petr OŠLEJŠEK, Ph.D., HZS Olomouckého kraje, pplk. Ing. Lenka RAŠOVSKÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Lenka RAŠOVSKÁ

 

Ve dnech 23. až 25. května 2011 se v Budapešti uskutečnilo 24. setkání generálních ředitelů civilní ochrany států Evropské unie, které se koná pravidelně dvakrát ročně a je vždy jakýmsi završením půlročního snažení státu právě předsedajícího Radě EU.

Od ledna do června předsedalo Radě EU Maďarsko a hlavním cílem setkání, kterého se za Českou republiku zúčastnil  náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Ing. Miloš Svoboda, byla revize legislativy mechanismu civilní ochrany EU.

Platnost tzv. finančního nástroje pro civilní ochranu (Rozhodnutí Rady o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu, 2007/162/ES, Euratom) končí 31. prosince 2013, a je tedy potřeba provést jeho revizi. Jelikož se toho v oblasti civilní ochrany za posledních několik let událo mnoho, bylo rozhodnuto, že společně s revizí finančního nástroje se provede také revize základního dokumentu, tzv. RECAST, tedy Rozhodnutí Rady o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze), 2007/779/ES, Euratom.

Bude o vysílání sil a prostředků rozhodovat Brusel?

Účastníci setkáníDo výše zmíněné revize legislativy Evropská komise (dále jen Komise) navrhuje zakomponovat již nějakou dobu diskutované změny, a to především v oblasti posílení schopnosti samotné EU reagovat na katastrofy (Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci, KOM(2010)600 v konečném znění).

Dosavadní systém evropské reakce na katastrofy funguje na principu „ad hoc“, což znamená, že v případě žádosti postižené země nabídnou samy členské státy své týmy, tzv. moduly, popř. jiné vyžádané prostředky nebo materiální pomoc přes Monitorovací a informační středisko EU, tzv. MIC.
Tento systém, podle Komise, velmi ztěžuje plánování opatření okamžité pomoci a nemůže zajistit, že bude ve všech případech k dispozici přiměřená a dostatečná pomoc. Navrhuje tedy, aby se přešlo ze současné „ad hoc“ koordinace na systém více předvídatelný, který by umožnil efektivnější plánování.
Ideou Komise je zřízení evropských kapacit pro reakci na katastrofy založených na předem vyčleněných prostředcích členských států a předem dohodnutých pohotovostních plánech. V praxi by to znamenalo vytvořit databázi prostředků, které by se členské státy zavázaly poskytnout Komisi k vyslání do postižené země v případě, že by tak Komise (MIC) rozhodla. Tyto prostředky by byly prioritně povolávány do všech operací EU v oblasti civilní ochrany a v případě další potřeby by mohly být také doplněny o dodatečné nabídky členských států, které by pak byly poskytovány stejným způsobem jako nyní, tedy tzv. „ad hoc“.

Komise také navrhuje, aby byly na základě podrobnějších analýz vytvořeny prostředky/jednotky, které budou ve vlastnictví přímo EU a Komisí také financovány. Spravovaly by je ale členské státy, a poskytovaly na žádost Komise.

Kromě těchto návrhů by Komise chtěla docílit zjednodušení procedur a zvýšit spoluúčast Komise při financování případného transportu týmů nebo humanitární pomoci.

I když na toto téma již proběhla řada jednání, konzultací a vzrušených diskuzí, právě od tohoto setkání na úrovni generálních ředitelů se očekávala spíše politická diskuze nad samotnou podporou zmíněného systému a případnými možnostmi.

Téma bylo uvedeno jak generálním ředitelem Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (dále jen DG ECHO) panem Peterem Zanglem, tak vedoucím oddělení Reakce na katastrofy DG ECHO panem Hansem Dasem.

Následná diskuze ukázala, že existují tři skupiny členských států. První, čítající jen jeden stát, která plně podporuje a vítá ideu Komise a dokonce souhlasí také s tvorbou EU vlastněných prostředků. Druhá skupina států není vyloženě proti této myšlence, žádá ovšem detailní analýzu, s důrazem na skutečnost, že obzvláště nyní, v období finanční krize, musíme řádně promyslet hlavně finanční implikace tohoto řešení. Třetí, nejpočetnější skupina, pak zásadně nesouhlasí s vytvořením EU vlastněných prostředků. Tyto státy nejsou také příliš přesvědčeny o prospěšnosti, výhodnosti a hlavně nutnosti existence databáze prostředků členských států, které by byly stále v pohotovosti připraveny na povel Komise kdekoliv zasáhnout. Státy poukazují hlavně na to, že nebylo prokázáno, že současný systém má nějaké vážné nedostatky, v návrhu není nijak řešena finanční stránka fungování těchto jednotek v pohotovosti, a už vůbec není vyřešena a nijak reflektována otázka politické vůle a národního rozhodovacího procesu vůbec nabídnout své jednotky, a to především v případě žádosti státu mimo EU.

Komisí navrhovaný nový systém evokuje spoustu nezodpovězených otázek. Vzniká obava, že zavedením takového systému hrozí odklon od současné národní na mezinárodní úroveň zodpovědnosti za zajištění civilní ochrany (požární ochrany).

Jak to nakonec dopadne, a jakým směrem se bude civilní ochrana na úrovni EU ubírat, to podle Komise bude záležet pouze na členských státech samotných.

pplk. Ing. Tomáš MATUŠEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto autor
 

• METODIKA
Lavinový pes, jeho výcvik a nasazení
Gustav Hotový, Pavel Hořejší

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Stálé úkryty v areálu Škoda Auto, a.s.
mjr. Bc. Světlana Beránková

• Z DOMOVA
Ze staré hasičské zbrojnice vzniklo moderní zázemí pro krizové řízení
Ing. Jiří Vaníček, por. Mgr. Iva Michalíčková

• PŘÍLOHA
Metodický postup pro ověřování funkčnosti požárního odvětrání