Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 4/2012

Dubnové číslo otevíráme ROZHOVOREM s generálním ředitelem HZS ČR plk. Ing. Drahoslavem Rybou, věnovaném především ekonomické situaci sboru. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na únorový požár plnírny tlakových lahví v okrese Písek, který byl komplikován četnými explozemi propanbutanových lahví a přinášíme zajímavou úvahu o požární prevenci ve vztahu k bezdomovcům. V části IZS představujeme Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje a přinášíme reportáž o HZS podniku Třinecké železárny, a.s. Problematika ochrany vodárenství je pak hlavním tématem bloku věnovaného KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ. V časopisu dále naleznete informaci o projektu zaměřeném na psychologickou přípravu pracovníků operačních středisek a telefonních center tísňového volání 112, hodnocení činnosti Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni v roce 2011 nebo pozvánku na květnové otevření Expozice požární ochrany HZS ČR ve Zbirohu.  

V květnu budou zahájena jednání vlády o konkrétní podobě rozpočtu na léta 2013 a 2014. Tato jednání budou pro Hasičský záchranný sbor ČR klíčová, protože to, jak dopadnou, bude mít přímý dopad na jeho další fungování. V této souvislosti je nutné připomenout, že rozpočet HZS ČR se již letos snížil o 27 % a má být dále snížen v letech 2013 a 2014 o 42 % oproti roku 2010. Zásadní je i to, že inflace od roku 2001 je již více než třicetiprocentní.
Možné dopady snižování rozpočtu, jako i možná východiska řešení složité ekonomické situace, byly i hlavním předmětem rozhovoru s plk. Ing. Drahoslavem Rybou, generálním ředitelem HZS ČR.

1. května uplyne půl roku od Vašeho nástupu do funkce generálního ředitele HZS ČR. Nastupoval jste v nelehké době finančních škrtů a z toho vyplývající celkové nejistoty pro sbor. Jaký je současný stav, došlo k nějakým změnám? Jak celou situaci vnímáte s odstupem času?

Musím konstatovat, že situace, za které jsem nastupoval, mi nedovolila příliš dlouho se rozhlížet. Bylo nutné začít hned jednat. Je pravda, že v tuto chvíli jsem již lépe zorientován v mnoha oblastech, a to mi dává možnost činit konkrétní kroky.

Co se naopak nezměnilo, jsou čísla rozpočtu. Když jsem nastupoval do funkce, věřil jsem, že se černý scénář rozpočtových škrtů nevyplní. Nyní mi je jasné, že se s výrazným snížením finančních prostředků budeme muset každopádně potýkat. Jen doufám, že navrhované škrty nebudou v konečném důsledku v takové výši.

V současné době intenzivně pracujeme na hledání všech možných řešení. Zaměřujeme se především na zvýšení příjmové části rozpočtu formou vícezdrojového financování a na nalezení východiska, jak se s celou situací vypořádat.

Zmínil jste, že se již přistoupilo ke konkrétním krokům. Mohl byste je blíže definovat?

V prvé řadě jsme provedli důkladnou analýzu současného stavu sboru, všech jeho činností, jeho poslání, společenského přínosu, vývoje jeho rozpočtu a početních stavů, včetně jeho hlavních úkolů v bezpečnostním systému.

V březnu jsem panu ministrovi vnitra předložil rozsáhlou analýzu personální, organizační a ekonomické situace HZS ČR. Materiál upozorňuje zejména na faktické dopady drastických úsporných opatření na jeho spolehlivost, stabilitu a akceschopnost, a s tím související možné ohrožení bezpečnosti občanů. Dále přináší návrhy ještě únosných, ale ne nevýznamných úsporných opatření, která umožní zajistit alespoň základy funkčnosti a akceschopnosti sboru.

Čeho konkrétně by se měla navrhovaná opatření týkat?

Navržená opatření jsou rozdělena do dvou kategorií. Ta první jsou tzv. bez dopadů na služby poskytované občanům. Patří sem možnost vícezdrojového financování, ale i opatření, která povedou ke zefektivnění činnosti sboru, snížení řídícího a obslužného aparátu, sloučení některých zařízení nebo pracovišť MV- generálního ředitelství HZS ČR apod. Druhý balíček navržených opatření by již znamenal snížení úrovně poskytovaných služeb pro občany.

Jaké další zdroje financování HZS ČR navrhujete využít?

Vícezdrojové financování je pilířem náhrady části plánovaného výpadku příjmů HZS ČR pro roky 2013 a 2014 ze státního rozpočtu, a v podstatě i na období následující. Hlavním zdrojem by se mělo stát zapojení pojišťoven do financování jednotek PO, případně sloučení HZS ČR s některými dalšími organizacemi, které by v budoucnu přineslo efektivnější a operativnější řešení mimořádných událostí.

Zmínil jste financování ze strany pojišťoven? Máte představu, jak by toto financování mohlo být realizováno?

Záměry, aby se pojišťovny podílely na financování jednotek PO, navazují na několik předchozích zákonodárných iniciativ. Je to praxe, která byla u nás v různých formách aplikována do roku 1989, je běžná ve státech Evropské unie a koneckonců i u našich sousedů na Slovensku. Hodnoty uchráněné zásahovou činností jednotek PO jsou zprostředkovaně výnosem pojišťoven.

V zásadě existuje několik možností, jak tohoto dosáhnout. Lze jít cestou např. odvodu z povinného zákonného pojištění motorových vozidel, nebo cestou odvodu z veškerého neživotního pojištění, případně i zavedením tzv. živelního pojištění majetku. O všech těchto možnostech vedeme diskuse napříč celým politickým spektrem.

Kolik peněz by toto opatření do rozpočtu HZS ČR mohlo přinést?

Pokud bychom například hovořili o přibližně 4 % z tzv. zákonného pojištění motorových vozidel, mohlo by to posílit rozpočet HZS ČR a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí až o jednu miliardu korun. HZS ČR by tato částka umožnila získat téměř polovinu finančních prostředků, o které může v následujících letech přijít.

Můžete představit ještě nějaké další zdroje, ze kterých by mohl být HZS ČR v příštích letech spolufinancován?

Určitě nemůžeme opomenout prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie, které by měly směřovat do oblasti pořízení nové požární techniky. To samozřejmě významně pomůže nejen profesionálním hasičům, ale i jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí, kterým bude možné převést do užívání techniku, kterou ta nová nahradí. Dalším projektem, který by měl být spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie, je zavedení jednotné úrovně informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání.

Navrhovaným zdrojem finančních prostředků by se do budoucna mohlo stát také zpoplatnění dalších služeb a úkonů HZS ČR, ovšem za předpokladu, že tyto příjmy bude možné začlenit do rozpočtu HZS ČR a nebudou muset být odvedeny do státního rozpočtu. Řada těchto činností je již dnes zpoplatněna, například likvidační práce u dopravních nehod. Dále by bylo možné zpoplatnit například likvidační práce při haváriích způsobených mimořádnou událostí v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, nebo služby, jako je dovoz vody, otloukání rampouchů, likvidace bodavého hmyzu a podobně.

Pokud by peníze do rozpočtu nepřitekly a zároveň by se nepodařilo realizovat vícezdrojové financování, k jakým krokům by bylo nutné přistoupit?

Pokud by k této variantě došlo, potom by se naplnil černý scénář, o kterém v poslední době hovoříme. Každý jistě chápe, že pokud celkové výdaje na provoz a investice činily v loňském roce 6,9 miliardy korun, tak není možné ušetřit dalších 1,5 miliardy korun bez zásahu do početních stavů. V nejhorším případě by mohlo dojít až k rušení stanic. Změny, ke kterým bychom byli takto donuceni, by se neobešly bez změny celé řady zákonů a velkého zásahu do celého integrovaného záchranného systému.

Hodně diskutovaná je v současné době i oblast požární prevence a její nezastupitelná úloha. Dotknou se úsporná opatření i této oblasti?

Bohužel musím konstatovat, že ano, z čehož nemám vůbec radost, protože požární prevence je něco, na co může být Česká republika pyšná. Pokud ji omezíme, důsledek nutně pocítíme v nárůstech požárů. Navrhovaná opatření směřují například do oblasti výkonu stavební prevence, kde by bylo nutné rozšířit výčet staveb, které HZS kraje nebude z hlediska požární bezpečnosti posuzovat. Jednalo by se například o rodinné domy, základnové stanice mobilních operátorů, stavby plotů a další podobné stavby.

Na to by navázalo zjednodušení systému kontrolní činnosti, kdy by již nebylo možné vykonávat kontroly v takovém rozsahu, jako doposud.

A redukce by se nevyhnula ani činnostem v oblasti vydávání znaleckých posudků v oboru požární ochrany. Tuto činnost by v budoucnu zabezpečovali pouze soudní znalci zapsaní v seznamu soudních znalců a specializovaná pracoviště.

Jak by se tato situace mohla promítnout do fungování sboru, a která z navrhovaných opatření upřednostňujete Vy osobně?

Všechny výše zmiňované varianty směřující ke snížení výdajů by měly značný dopad na vnitřní bezpečnost České republiky. Občané by tento dopad pocítili ve snížené úrovni poskytovaných služeb.

Všechna navrhovaná opatření jsou z mého pohledu špatná a velmi neradi bychom k nim přistupovali. Mým základním cílem je nerušit pokud možno žádnou stanici a všechny kroky směřovat tak, aby nebyly v budoucnu nevratné. Já osobně rozhodně preferuji opatření bez dopadu na občana. Pokud se týká těch ostatních, tak jsem panu ministrovi předložil důkladnou analýzu možností, včetně jejich přínosů, ale i negativních důsledků pro občany. Tato opatření by znamenala, že přijedeme k zásahu později, nebo v menším počtu, nebo s menším množstvím techniky, než doposud. Chtěl bych ubezpečit, že v současné době není snahou mojí ani ministra vnitra otevírat a jakkoliv měnit zákon o služebním poměru a tudíž veškeré snižování stavů příslušníků uvažujeme generovat z přirozené odchodovosti. V tuto chvíli je na panu ministrovi, případně na bezpečnostní radě státu nebo vládě, kterou variantu vyberou. Chci věřit, že bude rozhodnuto ve prospěch občanů našeho státu.

Co byste na závěr vzkázal hasičům, a to nejenom těm výjezdovým, ale i těm, kteří sedí v kancelářích a vykonávají dobře a poctivě svoji práci, a kteří se teď patrně nejvíc bojí o svoje místo?

Rád bych všem vzkázal, že jsem nenastupoval do funkce generálního ředitele HZS ČR proto, abych bezmocně přihlížel, jak se v současné době dobře organizovaný a plně funkční sbor rozpadá na kusy. Dlouhou řadu let mnozí z vás tvrdě pracují, věnují práci ve prospěch sboru svůj volný čas, energii, nápady, a to často jen z čistého nadšení a přesvědčení, že dělají dobrou věc. Díky Vám všem je HZS ČR vysoce akceschopnou záchrannou složkou České republiky, disponující kvalitně vycvičenými profesionály, moderní požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany. Velmi dobrý stav HZS ČR potvrzují nejen výsledky každodenní zásahové činnosti a činnosti celého sboru během rozsáhlých mimořádných událostí, ale také mimořádně vysoká důvěra ze strany veřejnosti. Proto apeluji na Vás všechny, abyste i v těchto těžkých chvílích stáli při sobě, tak aby si každý na svém místě mohl v budoucnu říci, že udělal vše pro zachování jednoty sboru, dostál služebnímu slibu a nezklamal důvěru veřejnosti. Věřte, že i já se budu ze všech sil snažit nezklamat Vaši důvěru.

kpt. Mgr. Nicole ZAORALOVÁ, tisková mluvčí MV-generálního ředitelství HZS ČR

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook