Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 12/2010

V TOMTO ČÍSLE: K atmosféře vánočních svátků se redakce rozhodla přispět rozborem několika kuriózních zásahů hasičů, vesměs se šťastným koncem. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár v Praze na Florenci, který si vyžádal devět lidských životů. Objasňujeme nové podmínky zajištění požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Seriál k problematice požárního inženýrství završujeme zásadami zpracování kvantitativní analýzy při specifickém posouzení vysoce rizikových podmínek požární bezpečnosti. V části IZS informujeme o úspěchu USAR odřadu při cvičení „CZERT IEC 2010“. V blocích OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s ochrannými opatřeními realizovanými v okolí zimních stadionů a chladicích zařízení, hodnotíme cvičení „Krize 2010“ a bilancujeme desetiletí aplikace krizového zákonodárství. V neposlední řadě přinášíme ohlédnutí za dvaceti lety činnosti ČHJ a seznamujeme s výsledky ankety Sportovec Ministerstva vnitra 2010.  

Bývalá viniční usedlost Kolčavka v Praze-Libni je v současnosti sídlem ústředí České hasičské jednoty (ČHJ). Toto významné občanské sdružení si v letošním roce připomnělo dvacet let od svého zrodu.

Počátky vzniku

Na počátku vzniku ČHJ byl otevřený dopis hasičského sboru Praha 10-Kolovraty adresovaný v únoru 1990 Ústřednímu výboru Svazu požární ochrany ČSR, ve kterém byl vznesen požadavek odstoupit od byrokratických metod řízení a navázat na tradice českých hasičských jednot.

„ČHJ zahájila činnost registrací svých stanov na Ministerstvu vnitra dne 10. května 1990 s cílem vytvořit organizaci založenou na demokratických principech. Založením tak navázala na tradice Ústřední Zemské hasičské jednoty království českého i historických organizací České zemské hasičské jednoty a Zemské hasičské jednoty v Čechách,“ přibližuje počátky vzniku ČHJ její prezident Ing. Vasil Silvestr Pekar.

Poslání

Prezident ČHJ Ing. Vasil Silvestr PekarPrezident ČHJ Ing. Vasil Silvestr PekarČHJ v rámci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, spolupracuje s Ministerstvem vnitra, samosprávnými orgány, obcemi, právnickými osobami i podnikajícími fyzickými osobami při plnění úkolů na úseku požární ochrany. Její úloha je naplňována zejména při zřizování a zabezpečování činnosti jednotek SDH obcí a odborné přípravě jejich členů, provádění preventivních požárních kontrol, preventivně výchovné činnosti na úseku požární ochrany a údržbě požární techniky nebo věcných prostředků požární ochrany.

Při oslavách dvacetiletí ČHJ v rámci letošních Hasičských slavností v Litoměřicích byl poprvé k vidění prapor ČHJ. Texty na jeho rubu a líci „Bližnímu ku pomoci“ a „Ni zisk ni slávu“ nesou naplňovaný závazek k ochraně životů občanů a majetku před požáry, poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných událostech, při kterých je ohrožen život a zdraví občanů, a také princip dobrovolnosti a samofinancování činnosti ČHJ.

Struktura

Hasičské sbory ČHJ vznikají registrací prezidia na základě dobrovolného rozhodnutí nejméně sedmi členů ČHJ v obci nebo její části. Hasičské sbory ČHJ se sdružují v župy, které tvoří minimálně tři hasičské sbory ČHJ. Nejvyšším orgánem ČHJ je sjezd delegátů svolávaný prezidiem jednou za pět let. Základním článkem jsou hasičské sbory obcí a jejich samosprávné nejvyšší orgány, kterými jsou na dané úrovni valná hromada hasičských sborů ČHJ, valná hromada hasičské župy a sjezd ČHJ. Aktuální otázky v obdobích mezi zasedáním prezidia řeší sekretariát složený z prezidenta, jeho náměstků a jednatelky.

„V současnosti evidujeme téměř sedm tisíc členů ve 117 hasičských sborech ČHJ a v pěti župách, kterými jsou Povltavská, Sionská, Východočeská, Svaté Markéty a Podvysocká,“ uvádí Ing. Pekar.

Připravenost

Činnost ČHJ potvrzuje obětavost členů a připravenost hasičských sborů obcí pomáhat při požárech, povodních a dalších mimořádných událostech. Vedle toho se úspěšně podílí na zajišťování úkolů spojených s vypsanými granty, pořádání soutěží, odborné přípravě a aktivním zapojení mládeže do svých řad. Školení a výcvik členů hasičských sborů ČHJ se uskutečňuje v součinnosti s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Každoročně se prohlubuje spolupráce ČHJ se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska a s Moravskou hasičskou jednotou, a to zejména v rámci pořádání soutěží, které jsou nedílnou součástí školení a výcviku.

„Do budoucna chceme ještě více zefektivnit spolupráci se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska i s Moravskou hasičskou jednotou a vytvořit jednotné hasičské hnutí jako určitou vyšší společenskou autoritu k prosazování společných cílů. Naší snahou je také prohloubení spolupráce se všemi občanskými sdruženími na úseku požární ochrany v ČR v rámci Národního výboru CTIF,“ bilancuje činnost ČHJ Ing. Pekar.

Muzeum ČHJ

Ve dvorním traktu historické usedlosti Kolčavka bylo před třemi lety otevřeno Muzeum ČHJ. Na ploše 100 m2 je umístěna expozice zápřahových ručních stříkaček, dvoukolových a přenosných ručních stříkaček, džberových stříkaček i podpažnic (berlovek). Téměř všechny vystavené exponáty jsou funkční.

Historická hasičská technikaHistorická hasičská technikaV uličce času je zachycena historie hašení požárů představená rozsáhlou sbírkou hasicích přístrojů a řadou dalších zajímavostí z technického vybavení hasičů. „Historickou hasičskou techniku získáváme zejména nákupem nebo darem od přátel. Sbírka zahrnuje i exponáty pocházející od mých předků. Když si prohlížíte historická vědra, nebo hydrofory, šprycky, hydronety, vždy cítíte poctivost, fortel našich předků i tu pýchu na jejich práci,“ zamýšlí se Ing. Pekar.

K zajímavým exponátům patří membránový signalizační přístroj „Tyfon“, zaujmou louče, přenosné lampy, nebo třeba azbestový ochranný oděv používaný ještě v nedávné minulosti. Ke shlédnutí je připravena jedna z největších sbírek historických hasičských přileb a výstrojních součástek z období rakouské monarchie a první republiky v Čechách obsahující přes 150 exponátů.

Muzeum, které stojí za to navštívit, je umístěno na adrese Praha 9, Kolčavka 5. Pro veřejnost je otevřeno po předchozí telefonické dohodě na čísle +420 602 338 665 a v období duben – červen a srpen – říjen o víkendech pravidelně od 13.00 do 17.00 hodin.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto Milan VÁVRŮ

 

vytisknout  e-mailem