Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům

Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání

 

Hlavní menu

 
 

Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 2/2010

V úvodu přinášíme hodnocení činnosti HZS ČR v uplynulém roce a připomínáme 1. výročí vzniku „Evropského dne linky 112“. V části Požární Ochrana analyzujeme zásah na požár dobývacího velkostroje v lomu Bílina, seznamujeme s požárním zabezpečením železničního tunelu Březno u Chomutova a zabýváme se problematikou toxikologie lesních požárů. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA je ohlédnutí za prvním rokem působnosti Záchranného útvaru HZS ČR Hlučín a zhodnocení výsledků loňského předsednictví Francie, České republiky a Švédska v Radě Evropské unie v oblasti civilní ochrany. V části zaměřené KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme rozsáhlý materiál věnovaný cvičení orgánů krizového řízení v zónách havarijního plánování jaderných elektráren. V části INFORMACE najdete rozhovor s genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem, generálním ředitelem HZS ČR, o přípravě výstavby nového celorepublikového střediska pro vzdělávání a výcvik hasičů, a analýzu problematiky volného pohybu služeb.  

  1. Rekordní škody způsobené požáry v domácnostech
  2. Požár dobývacího velkostroje
  3. Toxikologie lesních požárů
  4. Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně po prvním roce své působnosti
  5. Výsledky předsednictví Francie, České republiky a Švédska v Radě EU v oblasti civilní ochrany
  6. Cvičení orgánů krizového řízení v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
  7. Obdobná instituce nám citelně chybí
  8. Volný pohyb služeb
Mezi významná jaderná zařízení ve smyslu ustanovení § 2 písm. h) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, patří v podmínkách České republiky zejména obě jaderné elektrárny, patřící do skupiny ČEZ, a.s., která je držitelem povolení k provozu jaderného zařízení.
 
 
Mírové využití jaderné energie se stalo přirozenou součástí energetického mixu řady vyspělých států naší planety. Výjimkou není ani Česká republika. Bez ohledu na to jaký typ reaktoru bude zvolen, lze předpokládat, že jaderné elektrárny budou mít zásadní vliv na rozvoj ekonomiky i v budoucnu. V celosvětovém kontextu zatím neexistuje lepší energetický zdroj, který by současně pokryl rostoucí nároky na energii a přitom nepřispíval ke zhoršování životního prostředí.[1]
 
 
Zasedání ústředního krizového štábuZasedání ústředního krizového štábuZóna havarijního plánování
Zóna havarijního plánování (ZHP) je oblast v okolí jaderného zařízení, v níž jsou na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie uplatňovány požadavky z hlediska havarijního plánování a ochrany obyvatelstva pro případ radiační havárie. Pro Jadernou elektrárnu Temelín (obr. 1) se ZHP, která zasahuje na území Jihočeského kraje a správní obvody obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP) České Budějovice, Týn nad Vltavou, Písek, Prachatice, Tábor a Vodňany, člení na dvě pásma. Vnitřní část je tvořena plochou kruhu o poloměru 5 km (hranice vnitřní části ZHP) se středem v kontejnmentu prvního výrobního bloku a správním územím obcí, které se nacházejí na hranici uvedeného kruhu. Do vnitřní části ZHP jsou s ohledem na náročnost přípravy a provedení  evakuace zahrnuty i větší obce ležící na rozhraní vnitřní a vnější části ZHP (např. Týn nad Vltavou). Celkem se jedná o pět obcí s celkovým počtem téměř deset tisíc obyvatel. V případě radiační havárie je pro toto území plánováno vyrozumění orgánů a organizací a provedení neodkladných ochranných opatření bez ohledu na směr šíření radioaktivních látek a bez ohledu na výsledky monitorování radiační situace.
 
 
Vnější část ZHP je tvořena plochou mezikruží o poloměru 5 až 13 km, tj. hranicí vnitřní části ZHP a kruhem o poloměru 13 km se středem v kontejmentu prvního výrobního bloku a správním územím obcí, které se nacházejí na hranici uvedeného kruhu. Tato část zóny zahrnuje celkem 31 obcí s více než 17 tisíci obyvateli. V případě radiační havárie je pro toto území plánováno vyrozumění orgánů a organizací a provedení neodkladných ochranných opatření bez ohledu na směr šíření radioaktivních látek a bez ohledu na výsledky monitorování radiační situace s výjimkou evakuace osob, která by byla prováděna na základě doporučení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v závislosti na výsledcích monitorování radiační situace a reálných meteorologických podmínkách.[2]
 
 
Zóna havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany (obr. 2) je rozdělena do tří pásem představujících kružnice (pásma) o poloměrech 5 km, 10 km a 20 km od středu jaderné elektrárny. Zóna zasahuje na území dvou krajů, a to kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a správní obvody obecních úřadů ORP Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Velké Meziříčí (kraj Vysočina) a Ivančice, Rosice, Znojmo, Moravský Krumlov (Jihomoravský kraj). V celé ZHP se nachází celkem 165 obcí s více jak 95 tisíci obyvateli. V pásmu o poloměru 5 km je 8 obcí se 4 tisíci obyvateli, v pásmu 5 až 10 km je 30 obcí s více jak 9 tisíci obyvateli a v pásmu 10 až 20 km je 127 obcí s více jak 82 tisíci obyvateli [3].
 
 
Ochranná opatření
Pro území ZHPjsou plánována v souladu s vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., ochranná opatření k omezování ozáření osob a životního prostředí při radiační mimořádné události, kterými jsou:
 
 
  • neodkladná ochranná opatření zahrnující ukrytí, jodovou profylaxi a evakuaci obyvatelstva,
  • následná ochranná opatření zahrnující přesídlení, regulaci požívání radionuklidy kontaminovaných potravin, vody a krmiv.
Ochranná opatření při radiačních haváriích se provádějí vždy, jsou-li odůvodněna větším přínosem, než jsou náklady na opatření a škody jimi způsobené, a mají být optimalizována co do formy, rozsahu a trvání tak, aby přinesla co největší rozumně dosažitelný přínos. Ochranná opatření mají formu plánů konkrétních činností pro příslušné sektory ZHP.
 
 
Vnější havarijní plány
Pro obě ZHP jsou v souladu s ustanovením § 10 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 27 vyhlášky č. 328/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb., zpracovány plány k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí - vnější havarijní plány. Z hlediska atomového zákona je vnější havarijní plán souborem plánovaných opatření k likvidaci radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků, který se zpracovává pro ZHP. Zpracovateli plánů jsou příslušné hasičské záchranné sbory krajů (HZS Jihočeského kraje pro ZHP Jaderné elektrárny Temelín a HZS kraje Vysočina jako koordinující HZS kraje v případě ZHP Jaderné elektrárny Dukovany) ve spolupráci s dotčenými obecními úřady ORP a dotčenými správními úřady, a to na základě podkladů předaných držitelem povolení k provozu jaderného zařízení, podkladů připravených dotčenými krajskými úřady, obcemi a jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému (IZS). Obsah zpracovaných vnějších havarijních plánů odpovídá příloze č. 2. k vyhlášce č. 328/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb., a člení se na informační část, operativní část a plány konkrétních činností.
 
 
V souladu s ustanovením § 28 odst. 2 vyhlášky č. 328/2001 Sb., se vnější havarijní plán prověřuje minimálně jedenkrát za tři roky cvičením. Tato vícestupňová cvičení se zahrnují do plánu cvičení orgánů krizového řízení na tříleté období, který je každoročně upřesňován a schvalován Bezpečnostní radou státu (BRS). Podpůrně je využíván materiál „Zásady pro přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení České republiky“, rovněž projednaný a schválený BRS.
 
 
Poznatky ze cvičení
„ZÓNA 2008“
Podle Plánu cvičení orgánů krizového řízení na léta 2007 až 2009, schváleného usnesením BRS ze dne 18. ledna 2007 č. 3, proběhlo ve dnech 26. až 28. listopadu 2008 vnitrostátní vícestupňové cvičení orgánů krizového řízení vybraných ústředních správních úřadů (ÚSÚ), kraje Vysočina a Jihomoravského kraje pod názvem „ZÓNA 2008“, se zaměřením na řešení mimořádné události 3. stupně vzniklé v důsledku simulované havárie na ČEZ, a.s., Jaderné elektrárně Dukovany[4].
Cílem cvičení, které probíhalo ve čtyřech obdobích za simulované meteorologické situace, bylo
 
 
a) procvičit
  • činnost ÚSÚ a jejich pracovních orgánů, krajů a obcí při odezvě na vznik radiační havárie včetně přijímání neodkladných a následných ochranných opatření při vzniku mimořádné události 2. stupně a následně 3. stupně,
  • činnost při sdělování informací médiím a informování obyvatelstva,
  • činnost sil a prostředků složek IZS, včetně vyčleněných sil a prostředků Armády ČR a dotčených subjektů při plnění vybraných úkolů podle vnějšího havarijního plánu,
b) prověřit
  • informační toky po horizontální i vertikální linii podle vnějšího havarijního plánu a podle platných mezinárodních úmluv pro případ radiační mimořádné situace,
c) ověřit
  • zpracované dokumenty, zejména vnitřní a vnější havarijní plán[4].
 
 

Jaderná elektrárna DukovanyJaderná elektrárna Dukovany

Cvičení se uskutečnilo v prostorách Jaderné elektrárny Dukovany, na pracovišti Ústředního krizového štábu (ÚKŠ), krizových štábů dotčených ÚSÚ, krizových štábů krajů a ve vyčleněných prostorech pro praktické činnosti. Za přípravu, provedení a vyhodnocení cvičení odpovídalo Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV-GŘ HZS ČR) v součinnosti ČEZ, a.s., SÚJB, Ministerstvem obrany a dotčenými ÚSÚ a orgány kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Cvičení se zúčastnila řada hostů a pozorovatelů, včetně zahraničních. Cvičení probíhalo podle zpracované dokumentace bez zásadního narušení. Novinkou proti předchozím cvičením bylo úspěšné využití videokonference mezi pracovištěm ÚKŠ, krizovými štáby kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a pracovištěm Krizového koordinačního centra SÚJB.Přestože bylo možné v rámci vyhodnocení cvičení konstatovat, že stanovené cíle byly splněny, byla v průběhu cvičení identifikována řada dílčích problémů, které byly ve vyhodnocení (schváleno usnesením Výboru pro civilní nouzové plánování ze dne 26. května 2009 č. 311) uvedeny a k jejichž řešení byly stanoveny následující úkoly a opatření [5]:
  • popsat systém zajištění údajů o předpovědi a skutečné situaci při radiační havárii, včetně úkolů a odpovědnosti jednotlivých úřadů v tomto systému (SÚJB, do 30. listopadu 2009, splněno),
  • zhodnotit současný stav vnějších havarijních plánů pro ZHP jaderných elektráren, projednat s dotčenými resorty způsoby řešení jednotlivých opatření a následně připravit pokyny pro provedení jejich aktualizace s důrazem na plány konkrétních činností (MV, do 31. května 2009, splněno),
  • provést aktualizaci vnějších havarijních plánů podle vydaných pokynů s důrazem na plány konkrétních činností (HZS kraje Vysočina, HZS Jihomoravského a Jihočeského kraje, do 31. října 2009, splněno),
  • zpřesnit systém, způsob, formu a prostředky pro předávání informací a hlášení mezi ÚSU; zpřesnit odpovědnost operačních center, dle článku 8 odst. 6 Statutu ÚKŠ (MV, řeší se),
  • zpracovat metodický materiál pro informování veřejnosti po vzniku radiační havárie (MV, do 31. prosince 2009, splněno – zpracován návrh materiálu, využitelný pro všechny typy mimořádných událostí),
  • vyhodnotit ustavení a činnost ad hoc zřizované odborné pracovní skupiny ÚKŠ pro radiační havárie v průběhu cvičení a předložit návrh na další řešení (MV, do 30. listopadu 2009, splněno – doporučeno tuto odbornou pracovní skupinu v první fázi řešení radiační havárie nezřizovat).
V rámci zpracování vyhodnocení cvičení a k řešení jeho závěrů proběhla řada pracovních jednání zainteresovaných orgánů, v rámci kterých se z velké části dařilo nacházet reálná řešení a tím i odborná nasměrování zejména v oblasti monitorování radiační situace a v úpravě (aktualizaci) vnějších havarijních plánů. Ta byla provedena na základě pokynů MV-GŘ HZS ČR k 31. říjnu 2009. Úpravy se týkaly zejména plánů konkrétních činností (plán záchranných a likvidačních prací, plán evakuace, plán dekontaminace, plán monitorování, plán veterinárních opatření, označování kontaminovaných oblastí). Změna filosofie plánování ochranných opatření v ZHP jaderných elektráren a následné úpravy vnějších havarijních plánů bude předmětem dalších jednání dotčených ministerstev, ÚSÚ a krajských úřadů. V působnosti MV-GŘ HZS ČR byla pro řešení dalších souvisejících otázek zřízena pracovní skupina z vybraných HZS krajů, která bude mít za cíl navrhnout možné (obecné) úpravy vnějších havarijních plánů.
 
 
Příprava cvičení „ZÓNA 2010“
Snahou všech zúčastněných stran je řešit úkoly dlouhodobějšího charakteru v rámci přípravy cvičení „ZÓNA 2010“, která byla zahájena v souladu s Plánem cvičení orgánů krizového řízení na léta 2010 až 2012, schváleným usnesením BRS ze dne 5. října 2009 č. 32. Obsahem cvičení je řešení simulované radiační havárie, tentokrát na Jaderné elektrárně Temelín. Pro tento úkol byl zřízen zpracovatelský tým ze zainteresovaných ÚSÚ a dotčených orgánů a institucí Jihočeského kraje. V rámci týmu byla ustavena řídící skupina (zástupci MV-GŘ HZS ČR, SÚJB, Ministerstva obrany, ČEZ, a.s. – Jaderné elektrárny Temelín, HZS Jihočeského kraje a Krajského úřadu Jihočeského kraje), která se dosud sešla ke dvěma pracovním jednáním. V měsíci listopadu se uskutečnila první plánovací porada kompletního zpracovatelského týmu, na níž byl projednán Záměr k provedení cvičení včetně harmonogramu přípravy, provedení a vyhodnocení cvičení. Záměr, schválený ministrem vnitra dne 17. prosince 2009, předpokládá obdobné cíle a obsah plánovaného cvičení s těmito odlišnostmi:
 
 
  • cvičení je plánováno na dva dny (22. až 23. září 2010) ve třech obdobích,
  • námět cvičení předpokládá jeho zahájení v momentu překlasifikace události na mimořádnou událost třetího stupně (radiační havárie),
  • bude řešena činnost při přijímání neodkladných ochranných opatření při vzniku radiační havárie,
  • bude prakticky procvičena činnost celostátní radiační monitorovací sítě s důrazem na předávání výsledků monitorování, a to letecké monitorovací skupiny (vrtulník Armády ČR + osádka Státního ústavu radiační ochrany s příslušným vybavením) a mobilních monitorovacích skupin (5 osob z HZS ČR, 2 z ČEZ, a.s., 2 ze SÚRO),
  • budou rozvinuta stanoviště pro dekontaminaci osob a stanoviště pro dekontaminaci techniky v prostoru letiště Bechyně (síly a prostředky HZS ČR a Armády ČR),
  • předpokládá se rozvinutí materiální základny humanitární pomoci ze sil a prostředků HZS ČR (Záchranný útvar HZS ČR Hlučín),
  • bude procvičena koordinace požadavků na věcné zdroje na úrovni krizových štábů krajů a ÚKŠ (odborná pracovní skupina ÚKŠ pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji).
Příprava cvičení probíhá v souladu se schváleným harmonogramem, v současné době se dokončuje návrh námětu cvičení.
 
 
Seznam literatury:
[1]   http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez.html
[2]   Vnější havarijní plán pro zónu havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín (aktualizace říjen 2009)
[3]   Vnější havarijní plán pro zónu havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany (aktualizace říjen 2009)
[4]   Záměr k provedení cvičení „ZÓNA 2008“, č.j. PO-861-5/OOB-2007 ze dne 30. listopadu 2007
[5]   Vyhodnocení cvičení „ZÓNA 2008“ (schváleno usnesením 43. schůze Výboru pro civilní nouzové plánování ze dne 26. května 2009 č. 311)
[6]   Záměr k provedení cvičení „ZÓNA 2010“, č.j. MV-76501-3/PO-2009 ze dne 26. listopadu 2009.
 
 
plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK,
ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Milan Vávrů
 

 

vytisknout  e-mailem 

 

© 2024 Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, všechna práva vyhrazena

Mapa serveru | Kontakty | Prohlášení o přístupnosti | RSS