Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 3/2010
V úvodu se věnujeme zrodu nového Hasičského sboru ČR, jehož desetiletou existenci si v letošním roce připomínáme. V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na požár skládky komunálního odpadu u obce Želeč v okrese Tábor. Přinášíme také krátké zamyšlení nad přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností 34A a věnujeme se problematice zajištění požární ochrany ve společně užívaných prostorách staveb. V části IZS připomínáme Evropský den linky 112, a informujeme o problematice preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb. V části OCHRANA OBYVATELSTVA uvádíme zkušenosti z řešení tzv. bleskové povodně způsobené přívalovými dešti, která v létě roku 2009 postihla okolí řeky Kamenice na Děčínsku. V části KRIZOVÉ ŘEŠENÍ se věnujeme řešení zvláštních povodní v Libereckém kraji. Krátce vzpomínáme na teroristický útok na tokijské metro, ke kterému došlo před patnácti lety.
- Jak se zrodil nový sbor
- Požár skládky komunálního odpadu
- Krátké zamyšlení nad přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností 34A
- Zajištění požární ochrany ve společně užívaných prostorách staveb
- Evropský den linky 112
- Preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb
- Varování návštěvníků Českého Švýcarska před povodňovou vlnou
- Zvláštní povodně a jejich řešení v Libereckém kraji
- Před patnácti lety došlo k chemickému teroristickému útoku na tokijské metro
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Při příležitosti Evropského dne linky 112 se 11. února 2010 konala v prostorách Evropského domu v Praze diskuze na téma Integrovaná komunikace pro rychlejší pomoc občanům, kterou organizovalo Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK, MV-generální ředitelství HZS ČR a zastoupení Evropské komise v ČR.
Z diskuzního setkáníHlavními diskutujícími byli Klára Rundová, zástupkyně vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice, PhDr. Miloš Balabán PhD., vedoucí Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK, náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. František Zadina, plk. Ing. Jiří Chalupa, ředitel odboru CNP a strategií MV-GŘ HZS ČR, plk. Ing. Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení MV-GŘ HZS ČR, a MUDr. Otomar Kušička, vedoucí úseku operačního řízení Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje.
Klára Rundová seznámila přítomné s výsledky veřejného mínění – eurobarometrem, které Evropské komise zveřejnila při příležitosti Evropského dne linky 112: „Eurobarometr zjišťuje jak jsou občané Evropské unie o lince 112 informováni a jak ji využívají. Průzkum byl proveden ve všech sedmadvaceti zemích Evropské unie v lednu tohoto roku. Potěšující je, že Češi jsou ze všech zemí Evropské unie s touto linkou nejlépe obeznámeni – má ji v povědomí 61 % dotázaných respondentů a 96 % Čechů se domnívá, že linka 112 je užitečná.“
PhDr. Miloš Balabán, PhD., vidí v lince 112 nástroj pro větší bezpečí občanů. „Linka 112 je velice blízká občanům České republiky a občanům Evropské unie. Je to velice silný nástroj proto, aby se občané cítili bezpečněji. Důkazem toho je například i evropské ocenění, které obdržel HZS ČR za progresivní a technologické řešení telefonních center tísňového volání 112.“
Na jeho slova navázal plk. Ing. František Zadina, který také vyjádřil přesvědčení, že jednotné evropské číslo tísňového volání je cesta správným směrem. „Občan, který se ocitne v tísni, ať už je to v České republice nebo v některé ze zemí Evropské unie, má potřebu rychlé a účinné pomoci. Vybavovat si ve stresu různé národní linky tísňového volání příslušných zemí je, myslím si, velkým handicapem, který neprospívá potřebné rychlosti a účinnosti.“ Dále vyzdvihl, že se Česká republika chopila úkolu zavedení linky tísňového volání 112 konstruktivně a neřešila pouze problém jazykový, ale také technologický proces. „Velkou přidanou hodnotu pro složky integrovaného záchranného systému spatřuji například v identifikaci volajícího, v lokalizaci místa události, v přelivech událostí, které umožňují zvyšovat kapacitu tísňového volání!“
V České republice je nejrychlejší propojení člověka v tísni s operátorem – asi 5,6 s, což je výjimka v rámci Evropské unie. Druhá věc je povědomí o lince tísňového volání, které před rokem bylo 58 % a v současné době je to 61 %, což je velice dobrý výsledek. Slouží k tomu nejrůznější osvětové akce pro veřejnost, jako např. akce HZS krajů, které linku 112 při příležitosti Evropského dne linky 112 představovaly veřejnosti. „Chci při této příležitosti poděkovat všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na zrodu a realizaci projektu linky TCTV 112. A chci popřát všem lidem, kteří se ocitnou na území České republiky v tísni, aby pro ně byla tísňová linka 112 vždy oporou,“ zakončil Ing. František Zadina.
Plk. Ing. Jiří Chalupa se mimo jiné věnoval historickým milníkům ve vývoji linky tísňového volání 112. „Prvním milníkem byl 29. červenec 1991, kdy bylo Radou Evropské unie přijato rozhodnutí o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání. Pro finanční a časovou náročnost zavedení tohoto projektu byl dán termín zavedení jednotné linky 112 do konce roku 1996. Zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v České republice se uskutečnilo na základě usnesení vlády z dubna 2000, ve znění usnesení vlády z dubna 2002.“ Pro tyto potřeby bylo vybudováno čtrnáct center tísňového volání. Dalším mezníkem byl 7. březen 2002, kdy byla přijata směrnice Evropského parlamentu, která určila, že linka 112 musí být pro občany bezplatná, musí vyloučit diskriminaci a má zvyšovat povědomí o tomto projektu.
O přínosu linky 112 a o jejím budoucím vývoji hovořil plk. Ing. Luděk Prudil, který se touto problematikou zabývá dlouhou dobu, během které musel reagovat i na celou řadu kritik. „Je potřeba říci, že Česká vláda dvakrát rozhodla o tom, že vedle čísla 112 zůstanou v platnosti národní čísla tísňového volání a na tom se staví budoucnost celé oblasti tísňového volání v České republice. Možná v budoucnosti Hasičský záchranný sbor České republiky, který v současné době přijímá tísňová volání 112 i 150 usoudí, že číslo 150 utlumí, ale zatím k tomu neuzrál čas.“ Dále hovořil o přínosu a změnách, které se zavedením linky 112 v České republice souvisejí: „Při zavádění linky 112 jsme si stanovili vysoké cíle. Chtěli jsme, například zmodernizovat technologii, a tím poskytnout výrazně více informací operátorům tísňového volání a občanovi garantovat nově a lépe službu při vzniku mimořádných událostí. Dále jsme chtěli eliminovat počet zlomyslných volání – to se nám zatím příliš nepodařilo, protože zavedením linky 112 jsme si tuto oblast ještě zvětšili, ale nasadili jsme celou řadu obraných mechanizmů. V současné době je například v Parlamentu České republiky k projednání novelizace zákona o elektronických komunikacích, který přispěje k eliminaci zlomyslných volání,“ uvedl Ing. Luděk Prudil.
Počet hovorů na lince 112 v minulém roce byl téměř 3,5 milionu. Významně také roste počet hovorů z telefonů registrovaných v jiných zemích než v České republice, tzn., že povědomí o lince 112 stoupá. S tím souvisí také zavádění zcela nových trendů v odbavování tísňových hovorů. Dřívější systém odbavování tísňových hovorů fungoval tak, že na tísňovém volání byla událost přijata a všem ostatním partnerům byly informace následně předány telefonicky. Tento proces ovšem zdržuje výjezd záchranných složek k akci. Přechod na datovou komunikaci zajistí, že všechna potřebná data jsou předána všem subjektům ve stejnou dobu, takže mohou všichni zahájit operační řízení a vyjet k mimořádné události v jeden okamžik. Typický je případ dopravní nehody, kdy bylo zdržení v řádech až několika minut. U HZS ČR byla v této souvislosti například změněna dělba práce, byly vytvořeny dvě skupiny lidí na operačním středisku – jedna se zabývá tísňovým voláním a druhá operačním řízením.
Ačkoliv je linka 112 jedním z dílčích úspěchů evropské integrace a informovanost o ní se v poslední době zlepšila, přesto tři ze čtyř občanů EU stále nevědí, že v případě nouze mohou v rámci EU volat číslo 112 a kontaktovat jak policii, tak hasiče nebo lékařskou pomoc.
Luboš CHOTT, foto Simone Radačičová