Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 4/2010

V úvodu přinášíme druhý díl seriálu věnovaného 10. výročí vzniku nového Hasičského záchranného sboru České republiky. V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na požár skláren v Heřmanově Huti v Plzeňském kraji. Dále informujeme o vývoji tvorby předpisů pro čištění komínů v roce 2009. V části věnované IZS seznamujeme s činností hasičů při nálezech neznámých látek. V tematickém bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se zkušenostmi s využíváním geografického informačního systému HZS Olomouckého kraje v oblasti krizového řízení. Dále INFORMUJEME o zasedání Správní rady Nadace Policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni, která projednala především Výroční zprávu Nadace za rok 2009. V březnu se také v Bílých Poličanech uskutečnilo slavnostní vyhodnocení nejlepších sportovců – jednotlivců a kolektivů z řad profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu. Příloha je tentokrát zaměřena na Rozhodování v krizových štábech.  

Na Štědrý večer 24. prosince 2009 došlo k technické havárii sklářské pece a následnému požáru provozu sklárny Stölze Union, s.r.o., Heřmanova Huť. Rozsah požáru, nebezpečí nejen pro zasahující hasiče a následně i škoda způsobená požárem, řadí tento požár na přední místa roku 2009.

Obec Heřmanova Huť se nachází v Plzeňském kraji a je vzdálena asi 20 km na západ od Plzně. Leží v nadmořské výšce 380 m a skládá se ze tří katastrálních území Dolní Sekyřany, Horní Sekyřany a Vlkýš, v nichž žije téměř dva tisíce obyvatel.

Popis objektu

Sklářská výroba byla zahájena v Heřmanově Huti krátce po II. světové válce přetransformováním podniků výroby a zpracování kovů a také hlubinné těžby černého uhlí. Provozní budovy a technologické objekty jsou tedy vesměs z poloviny dvacátého století. V návaznosti na předcházející výrobu jsou budovy velmi členité a ve většině případů spojené s okolními objekty a provozy technologickými zařízeními a také stavebními konstrukcemi.

Jednotlivé provozy podniku jsou umístěny do podzemního podlaží a několika nadzemních podlaží, přičemž jsou jednotlivá podlaží rozčleněna do více požárních úseků o různých rozměrech. Objekty, příčky i nosné prvky jsou zděné. Prostupy v požárně dělících konstrukcích nejsou osazeny požárně odolnými uzávěry. V nejstarší části provozu nejsou prostupy vůbec uzavíratelné. Střešní konstrukce je dvojího typu. Celodřevěná trámová se sedlovými střechami opatřenými střešními světlíky, kdy krytinu tvoří kovové plechy izolované dehtovým papírem a podbité po celé ploše dřevěnými prkny. Velké haly jsou zastřešeny klenutou obloukovou střechou složenou z celodřevěných šroubovaných vazníků stáčených do oblouku. Tyto vazníky jsou zároveň nosnou konstrukcí střechy. Obloukové vazníky byly pobity po celé ploše prkny. Střešní krytinu tvořil vlnitý plech. Vrchol oblouků zakončoval zvýšený střední světlík se sedlovou střechou a skleněnými výplněmi. Světlík tvořil hřbet střechy po celé délce objektu.

Na provozní budovy je stavebně napojen administrativní objekt se sociálním zázemím zaměstnanců, velín provozu podniku společně s podpůrnými zařízeními, jako je trafostanice 22 kVA a kompresorovna. Po celém podniku jsou vybudovány zpevněné asfaltové a dlážděné komunikace, ve kterých vedou železniční vlečkové koleje. Komunikace jsou vyhovující jako nástupní plochy pro nasazení požární techniky. Jako zdroj požární vody jsou v podniku rozmístěny podzemní požární hydranty napájené z vlastní vodárny. U podzemního hydrantu je vždy umístěn požární přístřešek s hydrantovým nástavcem, klíčem a nejnutnějšími technickými prostředky. Kromě toho je ve vzdálenosti 220 metrů od podniku „Sklárenský rybník“ s vydatnou zásobou vody pro hašení.

Po privatizaci státního podniku Sklo Union v devadesátých letech dále fungovaly v areálu podniku dvě sklářské firmy, a to Sklárna Heřmanova Huť a již zmíněná firma Stölze Union, s.r.o. Do privatizace také v podniku byla jednotka sboru dobrovolných hasičů. Ta však zanikla.

Průběh zásahu

První obrázek.Na Štědrý den 24. prosince 2009 nebyl provoz sklárny v běžném režimu. Vzhledem ke dnu pracovního klidu byl v útlumu a do služby nastoupili pouze pracovníci zajišťující nepřetržitý chod sklářských pecí. Krátce po 19.30 hodině došlo k závadě vyzdívky vany největší sklářské pece, která v té době obsahovala 120 tun rozžhavené skloviny. Vlivem masivního úniku taveniny do znečištěné záchytné vany v 1. PP došlo k vyvržení taveniny zpět do prostoru haly s tavícími pecemi. Žhavá sklovina se zachytila na hořlavých materiálech a mimo jiné i na dřevěných konstrukcích střechy ve výšce 20 metrů nad podlahou haly. Během několika málo sekund došlo ke vznícení většiny hořlavých materiálů v hale o rozměrech 40 x 80 metrů.

Zaměstnanec velínu podniku, shodou okolností sousedícího s provozem tavby skla, viděl celou havárii, neboť je velín opatřen skleněnou výplní do prostoru provozu pecí, a ihned oznámil požár na TCTV 112. V tu dobu se již další dva zaměstnanci snažili organizovat zásah od podzemního požárního hydrantu jedním útočným proudem C52 směrem, kde bylo uloženo větší množství tlakových lahví. Před příjezdem jednotek PO zajistil pracovník velínu odpojení podniku od zemního plynu a vypnutí elektřiny v zasažených provozech. Vzhledem k tomu, že podniková vodárna zásobuje i veřejnou síť, zastavil přívod vody do veřejné sítě ve prospěch podnikové hydrantové sítě.

Operační a informační středisko HZS Plzeňského kraje vyhlásilo v 19.35 hodin požární poplach pro jednotky PO v prvním stupni poplachu. Na místo zásahu vyjely jednotky stanice Nýřany s CAS 20, JPO II Nýřany s CAS 32, CAS 16 a VEA, JPO III Heřmanova Huť s CAS 16 a DA 12 a jednotka ze stanice Stříbro s CAS 32. První na místo zásahu přijela jednotka ze stanice Nýřany. V tu dobu byla celá hala včetně střešní konstrukce zachvácena požárem. Velitel družstva ihned požádal o vyhlášení druhého stupně požárního poplachu. Po průzkumu příslušníci převzali útočný proud od zaměstnanců a pokračovali v chlazení tlakových nádob z bezprostřední blízkosti vývěru skloviny u tavící pece. Následně se na místo zásahu dostavily jednotky SDH obcí Nýřany a Heřmanova Huť

Druhý obrázek.Na základě informací zaměstnanců o množství tlakových nádob v hale a v zámečnické dílně, nařídil velitel zásahu (VZ) okamžitou evakuaci tlakových lahví do bezpečí. Než však zahájily jednotky bojové rozvinutí, došlo k výbuchu tlakové nádoby o obsahu 30 kg propan butanu. Příslušníci, kteří prováděli její chlazení, ihned zahájili ústup do bezpečí mimo budovu. Vlivem exploze dále došlo k porušení statiky hořící střechy, která se posléze zřítila do provozu sklářských pecí. Jednotky SDH obcí Heřmanova Huť a Nýřany mezitím evakuovaly z hořícího polozříceného objektu a ze zámečnické dílny 11 tlakových lahví převážně určených pro autogenové svářecí soupravy. Na místo zásahu se dále dostavila jednotka ze stanice Stříbro a VZ vydal rozkaz k přeskupení sil a prostředků. Prvořadým úkolem bylo zabránit šíření požáru po střechách objektů, v chodbách provozních budov a na ostatní provozy, které nebyly zasaženy. VZ vydal pokyn k vytvoření dvou úseků, a to úseku 1 na severní straně a úseku 2 na jižní straně hořícího objektu. Průběžně se na místo požáru dostavovaly jednotky z druhého stupně poplachu JPO II Stod s CAS 32, CAS 16, JPO III Kladruby s CAS 15, JPO III Stříbro s CAS 32, jednotka stanice Plzeň-Střed s CAS 32 a AP 37, JPO III Chotěšov s CAS 25, JPO III Pňovany s CAS 24 a JPO V Přehýšov s CAS 16. Tyto jednotky byly nasazovány bezprostředně po příjezdu na jednotlivé úseky, kde prováděly obranu proti šíření požáru po střechách výrobních hal, v chodbách mezi provozem tavby a administrativním oddělením a v prostoru velína podniku, kam se požár šířil po vysypání skleněných výplní stěn. Dále VZ na místo události povolal týlový kontejner ze stanice Plzeň-Slovany a předal velení zásahu řídícímu důstojníkovi, který zřídil štáb velitele zásahu.

Vzhledem k náročnosti zásahu a nebezpečí na místě zásahu povolává VZ posádku ZZS Plzeňského kraje. Zdravotníci zůstávají v týlu místa zásahu v pohotovosti.

Třetí obrázek.Ve 21.23 hodin dochází k dalším dvěma explozím tlakových propan butanových lahví, které se již nepodařilo evakuovat ze zřícené haly. Po explozi jsou požárem zasaženy provozní zásoby hydraulického oleje. Energetik podniku informuje VZ o množství vody ve vodojemu podniku. Při současném nasazení sil a prostředků bylo více než pravděpodobné, že voda vystačí na hašení maximálně 45 až 60 minut. Na místo události byla povolána část jednotek PO ze třetího stupně poplachu pro zajištění dálkové dopravy vody hadicemi z blízkého Sklárenského rybníku. Na místo události přijíždějí jednotky SDH obcí Ves Touškov a Kostelec s DA 12 a přívěsnými stříkačkami PMS 12. Tyto jednotky jsou ihned nasazeny na utvoření dopravních vedení dvou proudů B75 od rybníku na oba úseky. Mimo to je vyčleněno několik CAS na zřízení kyvadlové dopravy vody. Vzhledem k narušení konstrukcí střech a také vzhledem k námraze, byly jednotky PO zasahující na střechách staženy. Na jejich místo byla nasazena AP 37 se stabilním monitorem. Tento krok se ukázal jako opodstatněný, jelikož výkon monitoru bezpečně nahradil několik útočných proudů.

Ve 22.45 hodin proběhla lokalizace požáru. VZ nařizuje postupnou redukci sil a prostředků na obou úsecích. Některé jednotky PO jsou odesílány zpět na své základny až do 25. prosince 00.15 hodin. Krátce po půlnoci zůstávají na místě požáru pouze jednotky stanic Nýřany, Plzeň-Střed, Plzeň-Slovany a jednotky SDH obcí Nýřany a Heřmanova Huť. Tyto jednotky pokračovaly v dohašování ohnisek a rozebírání konstrukcí do 25. prosince 16.20 hodin.

V průběhu zásahu se na místo zásahu dostavili ředitel HZS Plzeňského kraje a řídící důstojník MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Následky požáru

Požár zachvátil plochu o celkové výměře 3200 m2. Došlo k úplné destrukci střechy provozu tavby skla a některých technických a technologických zařízení v tomto provozu. Škoda způsobená požárem byla předběžně vyčíslena na 380 milionů korun.

Jednotky PO svým včasným zásahem uchránily hodnoty, jejichž výše dosáhla 200 milionů korun.

Zásahem hasičů byla dále uchráněna technologie studeného konce výroby (třídírna, kompresorovna, sklad výrobků, nouzový zdroj, expedice, formárna) a administrativní část budovy.

Příčina vzniku požáru

Technická závada na průtoku tavicího agregátu. Vlivem koroze došlo k zeslabení žáruvzdorného materiálu v průtoku tavicího agregátu a následnému prasknutí bloku kamene.

Specifika zásahu

Do 20 minut po ohlášení požáru na místě události zasahovalo 32 hasičů, kteří měli k dispozici pět CAS s celkovým množstvím vody 22,6 m3. Požár při příjezdu jednotek PO vykazoval II. fázi, o čemž vypovídá i stupeň odhoření dřevěné střešní konstrukce. Vývoj situace značně ovlivnily tři výbuchy tlakových lahví o obsahu 30 kg, které nebylo již možné evakuovat. Dalším specifikem zásahu byla přítomnost porušené sklářské pece. Podle prvotních odhadů zaměstnanců podniku uniklo do provozu přibližně 60 tun žhavé skloviny. Dalších 60 tun zůstalo v tavící vaně pece. Značně poškozená vyzdívka ovlivňovala i nasazení útočných proudů. V každém případě bylo nutné zabránit průniku vody do prostoru tavící pece, neboť by mohlo dojít k výbuchům a vyvržení skloviny do okolí.

Síly a prostředky

Jednotky PO jsou v této lokalitě velmi dobře vybaveny, a to bez ohledu na kategorizaci. I tento fakt měl značnou zásluhu na zdárném průběhu zásahu. Na místě události zasahovaly čtyři jednotky HZS Plzeňského kraje, deset jednotek SDH obcí, celkem 106 hasičů, 14 příslušníků Policie ČR a tři záchranáři ZZS Plzeňského kraje. V průběhu zásahu bylo nasazeno celkem 32 kusů požární techniky.

Negativa

  • teploty pod bodem mrazu – značné nebezpečí pádu hasičů, zamrzání armatur,
  • přítomnost tlakových lahví, které již nebylo možné evakuovat,
  • nebezpečí zřícení konstrukcí a částí budov,
  • přítomnost velkého množství roztavené skloviny v porušené tavící peci.

Pozitiva

  • přes velké množství zasahující techniky, hasičů, meteorologickou situaci a rozměry mimořádné události nedošlo k žádnému zranění zasahujících nebo úmrtí,
  • zvolenou taktikou nasazení sil a prostředků byly uchráněny značné materiální hodnoty,
  • dostatek vody pro hašení a chlazení,
  • dobrá spolupráce se zástupci podniku a místní samosprávou.

npor. Robert KUČERA, HZS Plzeňského kraje,
foto archiv jednotky stanice Nýřany

vytisknout  e-mailem