Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 4/2010

V úvodu přinášíme druhý díl seriálu věnovaného 10. výročí vzniku nového Hasičského záchranného sboru České republiky. V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na požár skláren v Heřmanově Huti v Plzeňském kraji. Dále informujeme o vývoji tvorby předpisů pro čištění komínů v roce 2009. V části věnované IZS seznamujeme s činností hasičů při nálezech neznámých látek. V tematickém bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se zkušenostmi s využíváním geografického informačního systému HZS Olomouckého kraje v oblasti krizového řízení. Dále INFORMUJEME o zasedání Správní rady Nadace Policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni, která projednala především Výroční zprávu Nadace za rok 2009. V březnu se také v Bílých Poličanech uskutečnilo slavnostní vyhodnocení nejlepších sportovců – jednotlivců a kolektivů z řad profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu. Příloha je tentokrát zaměřena na Rozhodování v krizových štábech.  

V současné době se stále častěji setkáváme s různými mapovými a navigačními systémy. Nastal rozsáhlý boom navigací a mapových služeb, které jsou nabízeny například na internetu (mapy.cz, mapy google.cz apod.). Tyto mapové servery jsou však určeny pro širokou veřejnost, mají jen několik vrstev jako je „standardní“, „letecká“, „turistická“ a kromě základního zobrazení neumožňují rozsáhlejší práci s mapovým podkladem.

 Mapový server HZS  Olomouckého kraje

.Také Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje (dále jen „HZS kraje“) již řadu let provozuje vlastní mapový server, který je však konstruovaný na míru Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), složek integrovaného záchranného systému (IZS) a krizových štábů. Jeho uživatelé tak mají k dispozici nejrůznější funkce a především celou řadu tematických vrstev využitelných při tvorbě havarijních a krizových plánů nebo při řešení vzniklých mimořádných událostí a krizových situací.

 Tematické vrstvy

Hlavní devízou mapového serveru HZS kraje jsou data, která potenciální uživatel na komerčních serverech nenajde. Kromě vrstev tvořících topografický podklad je zde k dispozici také množství tematických vrstev z oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Tyto vrstvy jsou na serveru tematicky rozděleny do jednotlivých složek.

Pro oddělení komunikačních systémů jsou zde k dispozici vrstvy koncových prvků varování (sirén), převaděčů a kamer. Všechny jsou doplněny popisnými informacemi, např. u vrstvy koncových prvků varování lze jednoduše zjistit druh sirény, její výkon, adresu umístění, dosah signálu nebo zobrazit fotografii sirény i s jejím umístěním na objektu.

Nejpočetnější soubor představují vrstvy pro potřeby krizového řízení, konkrétně vrstvy pro tvorbu plánů mimořádných opatření. Speciálně pro tyto potřeby byly vytvořeny vrstvy ohrožujících objektů, zón havarijního plánování, silničních uzávěr policie, zdravotnických zařízení, míst nouzového ubytování a stravování a evakuačních středisek. Také tyto vrstvy samozřejmě obsahují, kromě základních informací, jako je adresa objektu, kontaktní osoby, spojení apod., další specifické údaje (ubytovací a stravovací kapacita, kapacita hygienických zařízení atd.). Jsou zde vedeny rovněž přehledy o napojení na energetické sítě případně možnost připojení na náhradní agregát.

Dalším často využívaným souborem je vrstva tzv. záplavových území. K dispozici jsou vrstvy jak pro přirozené, tak pro zvláštní povodně. Pro plánování opatření v době povodní je nejvýznamnější vrstvou záplavové území, které je vykresleno zvlášť pro různé intenzity povodní (5/20/100 letá voda). Rovněž jsou zde již zakresleny vrstvy s reálným rozsahem povodní v roce 1997, resp. v roce 2006. Za zmínku však stojí i vrstvy zvláštních povodní, které poskytují informace o záplavovém území a jednotlivých profilech s uvedením předpokládaného průběhu průlomové vlny v reálném čase a vrstva mostů na příslušném vodním toku, kde je nejdůležitějším atributem teoretická odolnost vůči průlomové vlně.

Další zajímavostí mapového serveru je aktuální zobrazení směru větru. Data pro tuto vrstvu jsou načítána přímo z databáze Českého hydrometeorologického úřadu. Za zmínku stojí také vrstva dětských táborů, poskytující informace o počtech dětí a vedoucích, o kontaktech a době organizování dětského tábora atd., jejímž garantem je Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje (obr. 1).

Přínosem mapového serveru ve správě HZS Olomouckého kraje není jen rozšířená základna dat, která na jiných mapových serverech není k dispozici, ale také flexibilita při reakci na mimořádné události nebo krizové situace. Tímto způsobem mohou být například přidána operativní data pořízená při povodních v rámci Geografické služby Armády České republiky (Vojenský topografický ústav v Dobrušce), což bylo i v praxi ověřeno při povodni v dubnu roku 2006.

Funkce pro práci s mapou

.Také na komerčních mapových serverech jsou dnes k dispozici základní funkce pro práci s mapou – základní nástroje pro práci s mapovým oknem (přibližování, oddalování, posun), vyhledávání adresy, měření vzdálenosti nebo velikosti plochy. Tím však tento výčet funkcí většinou končí a pro potřeby krizového řízení je nedostačující. Proto je mapový server HZS kraje rozšířen o řadu dalších funkcí, kterými jsou:

Info – umožňuje pořízení výpisu dostupných informací o kterémkoli prvku v mapě.

Dotaz – umožňuje výběr objektů z aktivní vrstvy pomocí logických operátorů a dostupných atributů. Je například možné vyhledat místa pro nouzové ubytování s kapacitou větší než sto osob (obr. 2).

Dosah – vytváří tzv. obalové zóny kolem vybraného objektu a zároveň také vybírá objekty z určené vrstvy, které se v daném dosahu od objektu nacházejí. Je tedy možné např. vytvořit obalovou zónu o stanoveném poloměru, v jejímž středu je daný ohrožující prvek (např. zimní stadion) a zjistit, jestli se v daném dosahu nachází koncový prvek varování zapojený do jednotného systému varování a vyrozumění, počet ohrožených obyvatel nebo firem apod.

Dosah z bodu – jedná se o alternativu k funkci „Dosah“. V tomto případě však uživatel nevybírá konkrétní objekt, ale může kliknutím myší do mapy, nebo zadáním souřadnic stanovit libovolný bod, kolem kterého chce vytvořit obalovou zónu.

Převod souřadnic – pomocí této funkce mohou uživatelé prostřednictvím jednoduchého formuláře převádět souřadnice mezi systémy JTSK a WGS-84. Vstupní souřadnice je možné rovněž zadávat pouhým kliknutím myší do mapy.

Výpočet azimutu – pomocí této funkce mohou uživatelé vypočítat azimut mezi dvěma uživatelsky zadanými body. Jednotlivé body lze stanovit zadáním souřadnic do formuláře nebo kliknutím myší do mapy a souřadnice vybraného místa se do formuláře zapíší automaticky.

 Karty obcí

.Pro sběr dat od obcí byla v posledních letech vyvinuta aplikace „Karty obcí“ (obr. 3), shromažďující informace o všech obcích Olomouckého kraje. Jsou zde uloženy nejen základní informace o obcích a kontaktech na orgány obce, ale také o silách a prostředcích na území obce využitelných k řešení mimořádných událostí nebo krizových situací, o prostředcích varování a vyrozumění, o významných a ohrožujících objektech, o jednotkách sboru dobrovolných hasičů obcí, o orgánech krizového řízení a mnoho dalších. Všechny objekty uložené v této aplikaci je možno zobrazit v prostředí mapového serveru, nebo přímo z této aplikace vyhledat v katastru nemovitostí. Aplikace „Karty obcí“ a její propojení s geografickým informačním systémem (GIS) zvítězila v soutěži posterů na 17. konferenci GIS ESRI 2008.

Další využití mapového serveru

.Mapový server HZS kraje není určen pouze pro potřeby HZS ČR. Prostřednictvím „Krizové sítě Olomouckého kraje“ (dále jen „krizové sítě“) jsou jeho služby zpřístupněny dalším subjektům Olomouckého kraje, kterými jsou krajský úřad, zdravotnická záchranná služba, Policie České republiky, Magistrát města Olomouce, Městská policie Olomouc, Město Prostějov, Městská policie Prostějov, Město Přerov, krajská hygienická stanice a další. Výše uvedené organizace k mapovému serveru přistupují prostřednictvím zabezpečené intranetové sítě.

Hlavním integračním prvkem pro GIS v krizové síti je „mapový portál“. Každá složka krizové sítě má tak přístup ke svým specifickým mapovým datům i k datům společným. V případě řešení mimořádné události nebo krizové situace potom všechny složky IZS pracují nad jednou mapou se stejnými popisy a symboly.

Mapový server je nejviditelnějším, nikoli však jediným využitím GIS u HZS Olomouckého kraje. Prostřednictvím lokálních aplikací jsou vytvářeny mapy pro potřeby krizových a havarijních plánů, jsou tištěny záložní mapy pro krajské operační a informační

středisko, mapy pro správu majetku HZS Olomouckého kraje případně i pro ostatní složky IZS. Geografické informační systémy jsou HZS kraje využívány i při některých cvičeních (např. cvičení INTEX), při nichž byly veškeré informace průběžně převáděny do digitální podoby tak, aby je bylo možné v prostředí GIS vizualizovat, provádět potřebné analýzy a plánovat opatření. Pro plány řešení mimořádných událostí jsou tvořeny mapy se zakreslením zón havarijního plánování, objektů nouzového ubytování, informací o ohrožujících objektech atd. Díky tomu, že všechny tyto informace jsou uloženy ve formě GIS vrstev, je možné si informace zobrazit nejen jako součást krizových a havarijních plánů, ale také v prostředí již zmiňovaného mapového serveru (obr. 4).

.Nejen v rámci cvičení, ale i při řešení konkrétních mimořádných událostí nebo krizových situací je GIS využíván při práci krizových štábů. Uživatelé mohou ovládat mapové prvky přímo, tj. prostřednictvím interaktivní tabule (obr. 5), kde mohou nad mapovým polem přidávat poznámky, situační nákresy atd. a tyto v reálném čase ukládat do paměti počítače k dokumentování průběhu řešení jednotlivých situací (epizod).

GIS u HZS kraje je postaven na platformě ESRI, která je jedním z největších světových producentů software v oblasti GIS. Lokální analýzy a úpravy dat jsou řešeny v prostředí ArcGIS Desktop 9.x, mapový server je vytvořen pomocí technologií ArcIMS. Data jsou uložena v relační geodatabázi Oracle a přístup k nim je realizován prostřednictvím ArcSDE. Do budoucna plánuje HZS kraje přechod na technologii ArcGIS Server, která poskytuje nové nástroje pro správu a administraci geoinformačních informací a technologií včetně nových možností v oblastí prezentace dat prostřednictvím mapového serveru se zaměřením na mapové a geoprocessingové služby.

Předpokládaný rozvoj GIS

Z hlediska dalšího rozvoje GIS v oblasti krizového řízení je potřeba zmínit především pilotní projekt v oblasti mapování rizik dle předlohy HZS Moravskoslezského kraje, jehož cílem bude pomocí GIS nástrojů lokalizovat zdroje nebezpečí na území Olomouckého kraje.

plk. Ing. Jaroslav ČERNÝ,
por. Mgr. Kamil KOŘÍNEK,
HZS Olomouckého kraje,
foto archiv autorů

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook