Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 6/2010
V úvodu přinášíme další díl SERIÁLU k 10. výročí vzniku nového HZS ČR. Tomuto výročí je věnován i ROZHOVOR s generálním ředitelem HZS ČR genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem. V části zaměřené na oblast POŽÁRNÍ OCHRANY analyzujeme zásah na požár v budově nádraží v Hradci Králové, při kterém muselo být evakuováno několik desítek osob a seznamujeme také s některými požadavky na odvod kouře a tepla ven z objektů. V bloku IZS pokračuje seriál „Doprava ve velkých městech a dojezd jednotek požární ochrany“. Jeho druhý díl se věnuje vlivu řidiče na zlepšení nebo udržení dob dojezdu. V části věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA a KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ přinášíme výsledky průzkumu výuky tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí na ZŠ a SŠ a mapujeme systém civilního nouzového plánování v NATO. V časopisu dále seznamujeme např. s výsledky soutěže HASIČ ROKU 2009, přinášíme reportáž z BAMBIRIÁDY či zamyšlení nad webovou prezentací činnosti SDH obcí.
- Působnost sboru zůstane nezměněna
- Evakuaci osob komplikovalo silné zakouření
- Jak zpracovat dokumentaci požární ochrany
- Vnímání výuky ochrany člověka za mimořádných událostí v současném systému vzdělávání
- Civilní nouzové plánování v NATO a jeho národní úroveň
- Mimořádně zdařilá premiéra
- Poznámka k webovým prezentacím SDH obcí
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Již přes deset let se v základních a středních školách s větší nebo menší úspěšností vyučuje tematika ochrany člověka za mimořádných událostí. Za tuto dobu systém prošel určitými změnami, které měly na výuku předmětné problematiky nemalý vliv. I přes skutečnost, že se stav vzdělávání v této oblasti snažily zmapovat některé diplomové práce studentů oborů ochrany obyvatelstva a krizového řízení, nebyl proveden oficiální odborný průzkum, který by byl adekvátně využitelný pro další rozvoj této oblasti.
Průběh výuky
Z tohoto důvodu byla navázána spolupráce mezi Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR) a Ústavem pro informace ve vzdělávání, který v rámci čtvrté vlny tzv. rychlých šetření provedl v roce 2009 průzkum ve výuce tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí na vybraných základních a středních školách, a to z hlediska vnímání její potřebnosti, praktické realizace ve škole a spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému (IZS). Osloveno bylo celkem 4000 škol, z toho se průzkumu zúčastnilo 2725 škol, tj. 68 %. Tento vzorek je možné považovat za reprezentativní.
Průzkum byl rozdělen do čtyř základních oblastí, které se týkají výuky dané tematiky:
→ celkový postoj škol k tematice ochrana člověka za mimořádných událostí;
→ samotná výuka tematiky a její formy;
→ zdroje informací k výuce a pro přípravu pedagogů;
→ spolupráce s HZS ČR.
Projekt rychlých šetření periodicky zjišťuje názory a postřehy na aktuální problémy ve školství. Uskutečňuje se prostřednictvím internetové komunikace s využitím systému rychlého sběru dat v rámci stálého panelu škol. Otázky jsou obvykle směřovány na ředitele mateřských, základních, středních, speciálních a vyšších odborných škol. Vzhledem k tomu, že uvedený způsob umožňuje získat informace ve velmi krátkém čase, tato šetření představují významný zdroj informací mapující aktuální postřehy a názory ředitelů škol.
Hlavní závěry průzkumu
Výukové pomůcky
Tematiku ochrany člověka za mimořádných událostí zařazuje do své výuky více než polovina škol. Mnohem častěji se jedná o školy s veřejným zřizovatelem (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; kraje; obce) oproti školám s neveřejným zřizovatelem (soukromý nebo církevní subjekt). Nezbytnost přípravy v této oblasti je zvlášť intenzivně vnímána v základních školách, méně ve školách středních, z hlediska velikosti pak ve větších školách oproti školám menším. Aktivnější postoj k výuce zaujímají základní školy z kraje Vysočina a Středočeského kraje, školy s velkým počtem žáků a školy se speciálními třídami. Pasivnější jsou v Jihomoravském kraji a v hl. m. Praze, a dále na školách s malým počtem žáků a s běžnými třídami. Stávající způsob výuky ochrany člověka za mimořádných událostí, tj. jako součást výuky ve více předmětech, vyhovuje nejlépe 2007 dotazovaným školám (73,7 %). Pouze ve 13 případech z dotazovaných škol (0,5 %) bylo zaznamenáno, že by tato tematika neměla být součástí výuky na základních nebo středních školách (viz tabulka).
|
Odpověď
|
Abs.
|
%
|
|---|---|---|
|
samostatný předmět
|
109
|
4,0
|
|
součást více předmětů
|
2007
|
73,7
|
|
volitelná oblast výuky, která čerpá hodiny z disponibilní dotace
|
282
|
10,3
|
|
jiný
|
314
|
11,5
|
|
žádný, tato výuka by neměla být zařazena do škol
|
13
|
0,5
|
|
Celkem
|
2725
|
100,0
|
Graf 1 (Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, Rychlá šetření 4/2009) Ve více než polovině základních škol se s touto tematikou setkávají žáci již v prvních ročnících a tento počet s vyššími ročníky narůstá, v pátých ročnících probíhá výuka ve více jak dvou třetinách škol (68 %). Ve středních školách je trend opačný, což je způsobeno tím, že některé učňovské obory nemají čtvrtý ročník a výuka ve vyšších ročnících je orientována zejména na maturitní předměty. Nejdůležitější formou výuky je řešení modelových situací, další v pořadí je teoretická, fyzická a psychická průprava. Na druhé straně spektra stojí znalostní soutěže a branné kurzy. Důležitost různých forem výuky ochrany člověka za mimořádných událsotí v závislosti na typu a velikosti školy udává graf 1.
Nejžádanějšími typy výukových pomůcek jsou multimediální programy, filmy a názorné učební pomůcky, které jsou využívány ve více než 60 % škol; téměř na všech školách jsou využívány běžně dostupné letáky a další informační materiály.
Kvalitu dostupných učebnic a materiálů většina respondentů nedokázala posoudit, což může být způsobeno neznalostí pomůcek, ale i skutečností, že učitelé si netroufají hodnotit odbornou stránku těchto pomůcek.
Graf 2 (Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, Rychlá šetření 4/2009) Pro přípravu na výuku využívají učitelé odbornou literaturu, informace z médií a webové prezentace dotčených institucí. Školy s celkově aktivnějším přístupem k dané problematice využívají také informace přímo od složek IZS a znalosti ze školení pořádaných v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Velká část škol uvádí, že jejich učitelé se nezúčastnili žádného z kurzů pro výuku tematiky ochrana člověka za mimořádných událostí, ale přesto tyto školy spolupracují s HZS ČR (prezentace, ukázky, exkurze, apod.). Za pozornost stojí fakt, že školy, jejichž učitelé se zúčastnili přípravy v této oblasti, dokážou lépe pojmout tuto tematiku při výuce i při přípravě praktických cvičení.
Podle výrazné většiny škol (79,2 %) je stávající průprava žáků v této oblasti dostatečná. Za nedostatečnou ji považuje 17,4 % z celkového počtu dotazovaných škol.
Samozřejmě že tento průzkum pracuje pouze s určitou množinou škol, ale dle kritérií výběru lze mluvit o reprezentativním vzorku, jehož odpovědi již mohou hodně napovědět o stavu výuky ochrany člověka za mimořádných událostí na školách, a tudíž výsledky průzkumu mohou sloužit jako vodítko pro další směřování práce se školami, a to jak na úrovni MV-GŘ HZS ČR, tak na úrovni HZS krajů.
S podrobnými informacemi o provedeném průzkumu je možné se seznámit jak na internetových stránkách www.hzscr.cz v sekci „ochrana obyvatelstva“ pod bodem „pomoc školám“, tak přímo na stránkách Ústavu pro informace ve vzdělávání http://www.uiv.cz/clanek/368/1950.
plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorky a Michal MLYNKEC