Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 9/2010

V TOMTO ČÍSLE: V úvodu zveřejňujeme rozhovor s brig. gen. Milošem Svobodou, ve kterém se podrobně věnujeme plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva v průběhu desetiletí existence HZS ČR v novém uspořádání. V části zaměřené na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah při likvidaci následků exploze a požáru v průmyslovém podniku v Otrokovicích a popisujeme také zásady zpracování kvalitativní analýzy při specifickém posouzení vysoce rizikových podmínek požární bezpečnosti. V bloku IZS informujeme o průběhu mezinárodního cvičení DESTRUCTION 2010. Přinášíme zpravodajství z ničivých povodní, které postihly na počátku srpna severní Čechy. Nácvik přípravy personálu zařízení CO, modernizace prvků varování a analýza rizik obvodu ORP jsou hlavními tématy části OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. Dále INFORMUJEME například o průběhu sněmu evropských hasičských škol, druhém ročníku Velké hasičské soutěže a v neposlední řadě také o jubilejním 10. celostátním hasičském festivalu dechových hudeb.  

Plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva představuje jednu ze zásadních kvalitativních změn charakterizujících vznik nového Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) v roce 2001. K výrazným změnám došlo rovněž v oblasti požární prevence. Jak nové úkoly splnil sbor v uplynulém desetiletí jsme se zeptali brig. gen. Ing. Miloše Svobody, náměstka generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost.

V čem spatřujete význam ochrany obyvatelstva? Máme k řešení úkolů ochrany obyvatelstva dostatečné nástroje?

Jedním z hlavních cílů, kterého má být dosaženo ve snaze státních i nestátních účastníků procesu zajišťování bezpečnosti, je ochrana obyvatelstva odpovídající potřebám a možnostem České republiky na začátku 21. století. Naší snahou je k dosažení tohoto cíle přistupovat komplexně. To znamená, že trvale a důsledně analyzujeme bezpečnostní situaci z hlediska současných i očekávaných bezpečnostních hrozeb a s využitím všech existujících možností vytváříme předpoklady pro přípravu a realizaci potřebných opatření v následujících čtyřech – odborné veřejnosti dobře známých – základních oblastech. Na prvním místě je třeba uvést oblast předcházení vzniku mimořádných událostí a krizových situací, dále připravenost sil a prostředků k provedení zásahu, zajištění jejich včasné a efektivní reakce na vznik události a konečně také připravenost k obnově území, a zejména funkcí životně důležitých infrastruktur (dodávky energií, doprava, telekomunikace, zásobování obyvatelstva apod.).

Jsem rád, že mohu konstatovat, že máme k plnění úkolů ochrany obyvatelstva vytvořeny potřebné, a jak se v posledních deseti letech ukázalo, také dobře fungující nástroje. Svoji úlohu plní prevence, havarijní plánování, krizové řízení a mnohokrát velmi tvrdě prověřený integrovaný záchranný systém. Ale také systém hospodářských opatření pro krizové stavy a následné obnovy území. Ne, že by nebylo co dolaďovat a zlepšovat, například v oblasti ochrany tzv. životně důležité (kritické) infrastruktury, ale  zmíněné nástroje ochrany obyvatelstva mají nezbytnou a současným podmínkám vcelku odpovídající oporu v právních předpisech.

Ochrana obyvatelstva patří podle kompetenčního zákona mezi základní působnosti Ministerstva vnitra, přičemž přímý výkon státní správy a s tím související koordinační, organizační a ve stanoveném rozsahu také některé výkonné činnosti zajišťuje, podle příslušných právních předpisů, Hasičský záchranný sbor ČR. Ale z povahy věci vyplývá, že naprostá většina úkolů ochrany obyvatelstva je zajišťována v úzké součinnosti s dalšími věcně příslušnými orgány státní správy, bezpečnostními a záchrannými sbory, orgány samosprávy, jakož i s dobrovolnými organizacemi působícími v dané oblasti.

V souvislosti se zásadními změnami na politické mapě světa se v 90. letech minulého století dostala ochrana obyvatelstva na okraj společenského zájmu. Co vedlo k postupnému přehodnocení tehdejšího přístupu?

V daných souvislostech je třeba si připomenout, že pojem ochrana obyvatelstva nebyl v ČR před rokem 1989 ve smyslu dnešních výkladů, ale hlavně obsahu, využíván. Převažovalo jeho vnímání jako civilní obrany a byl tedy spojován především s válečnou terminologií. Po skončení studené války došlo k situaci, kdy částečně vlivem celkového společenskopolitického uvolnění, částečně setrvačností lidského myšlení a přiznejme si, že částečně také vlivem některých negativních zkušeností, nebylo možné dát uvedeným pojmům jiný – nový obsah. Dá se říci, že ještě nejméně v první polovině 90. let minulého století jsme nebyli v problematice „kam s civilní obranou?“ na potřebné úrovni jednotní.

K postupnému přehodnocení přístupů vedla na jedné straně prodlužující se časová vzdálenost od konce studené války a přesvědčení/uvědomění si, že u nás existují konkrétní kapacity, metody a schopnosti využitelné pro ochranu obyvatelstva a na druhé straně potřeba systémově řešit ochranu před mimořádnými událostmi velkého rozsahu, případně krizové situace způsobené nevojenskými hrozbami. V našich podmínkách šlo zejména o povodně, hromadné nákazy zvířat (ptačí chřipky, nemoci šílených krav), výpadky elektroenergetické soustavy, vichřice, sněhové kalamity apod.

Na základě desetileté zkušenosti je možné konstatovat, že po začlenění do působnosti HZS ČR se ochrana obyvatelstva po několikaletém hledání svého místa a úlohy v oblasti bezpečnosti dostala do podoby organizačně dobře uspořádaného a efektivně fungujícího systému orientovaného proti reálně existujícím hrozbám.

Proč vlastně byla oblast ochrany obyvatelstva (tehdy civilní ochrany) převedena z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra?

V podmínkách ČR byla civilní obrana převedena z podřízenosti Federálního ministerstva vnitra do podřízenosti Ministerstva národní obrany k 1. lednu 1976. Byla součástí rezortu obrany, aby pro případ války podléhala vojenské kontrole a řízení. Měla své orgány na úrovni okresů a představovala model spolupráce armády s podniky, místní správou a občany, což bývá v euroatlantickém prostoru obvykle spíše v kompetenci ministerstev vnitra. Nějakou dobu po roce 1989 trvalo, než přetvořená státní správa a samospráva začaly reagovat na rychlé transformační kroky v rezortu obrany a uvědomily si, že civilní ochrana má některé speciální technické prostředky pro záchranné a likvidační práce, ojedinělé technologické vybavení (např. celoplošný systém sirén pro varování obyvatelstva), připravené odborníky a organizační schopnosti, které může využít jakýkoliv bezpečnostní systém státu nejen při vojenských, ale i při nevojenských hrozbách. Velký impuls pro vážné uvažování kompetentních orgánů o provedení zásadních racionalizačních změn v podmínkách ČR přinesly povodně v roce 1997. V celosvětovém měřítku pak teroristický útok z 11. září 2001.

Ochrana obyvatelstva je nadevší pochybnost organizována a zajišťována především civilními (nevojenskými) prostředky a současně platí, že z hlediska četnosti řešených událostí je zejména o nevojenských hrozbách. Proto bylo nezbytné upravit dosavadní „vojenskou“ organizaci civilní obrany a převést ji od Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra, tedy tam, kam nejenom z logiky věci patří. A jak jsem již naznačil, svoji úlohu při rozhodování o začlenění ochrany obyvatelstva do působnosti Ministerstva vnitra nepochybně sehrála i mezinárodní dimenze – tedy skutečnost, že v demokratických státech patří výkon státní správy a zajišťování úkolů ochrany obyvatelstva do nevojenské oblasti.

Co znamenalo začlenění ochrany obyvatelstva do struktury HZS ČR pro samotný sbor? Jaké má sbor v této oblasti kompetence a úkoly a jakou konkrétní pomoc může občanům v případě mimořádné události poskytnout?

Tak především je třeba otevřeně říci, že naše situace před 1. lednem 2001 nebyla vůbec jednoduchá. V tomto náročném období bylo nutné organizačně, personálně, technicky i logisticky připravit celou řadu změn, naučit se zvládat nové úkoly a vybudovat bezpečnostní sbor ve zcela nových podmínkách, který však bude i nadále spolehlivou zárukou ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot našich spoluobčanů. Takzvané „překlopení“, tedy zcela zásadní změna organizační struktury HZS ČR a významné rozšíření naší působnosti, provedené „ze dne na den“, muselo totiž proběhnout tak, aby se to navenek nepoznalo. Tedy abychom přes všechny nutné reorganizační úkony byli schopni kontinuálně a na potřebné úrovni plnit naše dosavadní i nové úkoly.

Sloučení požární ochrany s civilní ochranou bylo podle mého názoru jedním z velmi podstatných momentů v procesu výstavby nového bezpečnostního systému státu, postaveného v dané oblasti na integrovaném záchranném systému a roli HZS ČR v něm. Je jistě přinejmenším vhodné na tomto místě připomenout skutečnost, že si velmi vážíme všech, kteří v té době HZS ČR a nový bezpečnostní systém podporovali a pomáhali rozvíjet. Mám tím na mysli nejenom příslušníky a občanské zaměstnance sboru, ale také poslance, senátory, představitele státní správy, samosprávy, naše kolegy z dalších bezpečnostních a záchranných sborů, jakož i členy a funkcionáře dobrovolných občanských sdružení.

Situace se za 10 let fungování nového bezpečnostního systému státu natolik změnila, že obyvatelstvo očekává pomoc zejména od základních složek IZS, to je od hasičů, policistů a zdravotnických záchranářů. HZS ČR se v současné době kromě přímého výkonu státní správy v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva a krizového řízení podílí na řešení velmi širokého spektra mimořádných událostí. Hašení požárů dnes představuje přibližně „jen“ 20 % naší činnosti. Lidé vidí, že kromě hašení požárů se hasiči podílejí na záchraně osob a odstraňování následků dopravních nehod, povodní, zasahují při technických a technologických haváriích, odstraňují následky působení mimořádných událostí na životní prostředí, dokážou poskytnout pomoc při řešení následků hromadných nákaz zvířat, atd. Lidé však nevidí, že HZS ČR se podílí na činnosti bezpečnostních rad, organizuje a koordinuje celou řadu úkolů v oblasti krizového řízení, havarijního plánování, významně pomáhá při řešení mimořádných událostí většího rozsahu nebo krizových situací v krizových štábech. Že hasiči jsou připraveni poskytovat a v případě potřeby také poskytují všestrannou odbornou a organizační pomoc a podporu starostům obcí při plnění jejich úkolů v dané oblasti. HZS ČR ale také provozuje informační systémy, linky tísňového volání a poskytuje informace pro krizové řízení od centrální po místní úroveň, koordinuje nasazení složek IZS při společných zásazích. Organizuje získávání vědeckých poznatků pro další rozvoj bezpečnostního systému formou bezpečnostního výzkumu. Uskutečňuje státní požární dozor, posuzuje stavební dokumentaci, podílí se na humanitární pomoci v ČR i zahraničí…

Uplynulé desetiletí bylo charakteristické snahou o koncepční a systémové řešení ochrany obyvatelstva. Čeho se podařilo dosáhnout?

Propojení požární ochrany s civilní ochranou byl základní systémový úkol. Byl splněn v legislativní i organizační úrovni. Pro praktické zajištění byla zvolena cesta „Koncepcí ochrany obyvatelstva“, které měly za úkol stanovit konkrétní, dílčí a především kontrolovatelné úkoly. První koncepce byla schválena usnesením vlády č. 417 ze dne 22. dubna 2002 a byla koncipována na období do roku 2006 s výhledem do roku 2015. Druhá – navazující  koncepce, byla schválena usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008 do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Obě jsou v souladu s Ženevskými úmluvami, bezpečnostní strategií ČR a bezpečnostní politikou Evropské unie.

Stanovené koncepční úkoly se nám dosud dařilo vcelku dobře plnit. Zejména je pak realizovat v praxi – tedy promítnout je do každodenního života. Možná i proto se zdá, že naše působení a výsledky ovlivnily obyvatelstvo ČR tak, že začalo vnímat ochranu obyvatelstva jako pozitivní, praktické a potřebné úsilí bezpečnostního systému státu. Otázkou do budoucna však zůstává, do jaké míry budeme schopni vzhledem k ekonomickým podmínkám ochranu obyvatelstva alespoň udržet na stávající úrovni, přestože bychom ji mnohem raději dále rozvíjeli. Hlavně proto, že si velmi dobře uvědomujeme, že to je a bude potřebné.

Při hodnocení bychom neměli opomenout mezinárodní aktivity České republiky v této oblasti zejména v období našeho předsednictví v Evropské unii v roce 2009.

MV-generální ředitelství HZS ČR zastupuje zájmy ČR v oblasti civilní ochrany v mezinárodních organizacích, což ovšem zdaleka neznamená pouze Evropskou unii. Zmínil bych například povinnosti vyplývající z členství ČR v NATO (Výbor pro civilní nouzové plánování, Výbor pro civilní ochranu), v Úřadu pro koordinaci poskytování humanitární pomoci při OSN, ve Visegrádské čtyřce, ale také při mnoha mezinárodních bilaterálních aktivitách. V tomto směru má zásadní význam vyslání našeho styčného důstojníka do Stálé delegace ČR při NATO, který v Bruselu současně působí jako náš zástupce v orgánech EU. V samotné Evropské unii máme v gesci Pracovní skupinu Rady pro civilní ochranu (PROCIV) a spolugesci za Výbor pro civilní aspekty krizového řízení (CIVCOM), pod Komisí poté Výbor pro civilní ochranu (CPC) a mnoho expertních skupin, např. pro dopravu, záchranné moduly, ochranu kritické infrastruktury.

Nejnáročnější bylo pro ČR období od 1. ledna 2009 do 30. června 2009, kdy probíhalo předsednictví ČR v Radě EU, a kdy jsme předsedali PROCIVu. Největším úspěchem CZ PRES v oblasti civilní ochrany bylo dosažení přijetí Závěrů Rady o zvyšování informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany. Dále ČR řešila např. sdělení Komise o prevenci, konzulární koncept „Lead State“, snižování rizik katastrof v rozvojových zemích, Unii pro Středomoří, ochranu kritické infrastruktury a spolupráci EU s mezinárodními organizacemi (např. OSN) a podepsala za Radu EU tripartitní deklaraci jednotného tísňového čísla 112, kterou byl 11. únor zaveden jako Evropský den čísla 112.

Pokud jde o akce konané na území ČR v průběhu CZ PRES, v únoru 2009 se v Brně uskutečnil seminář na téma Zvýšení informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany za účasti 80 delegátů z 24 států, Komise a Sekretariátu Rady. V dubnu 2009  v Praze proběhlo tradiční Setkání generálních ředitelů civilní ochrany států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských států, kterého se zúčastnilo více než 90 zahraničních delegátů z 30 zemí.

Jedním z problémů je příprava samotných občanů. Určitě bylo dosaženo významných výsledků ve výchově dětí a mládeže, složitější je to s dospělou populací. Existuje vůbec nějaké řešení?

HZS ČR usiluje v rámci své činnosti o maximální využití vhodných forem k informování všech skupin obyvatelstva o možných mimořádných událostech a správných postupech v případě ohrožení. Všeobecně známé zkušenosti dokazují, že pouze dobře informovaný občan je nejen lépe připraven předcházet vzniku mimořádné události, ale v případě již vzniklé mimořádné události také schopen se účinněji chránit a pomoci ostatním. Proto HZS ČR klade v této oblasti důraz na aktivní preventivně výchovnou činnost.

Obsahové zaměření a formy preventivně výchovné činnosti na úsecích požární ochrany a ochrany obyvatelstva vychází ze současných legislativních norem a z potřeby dosažení znalostí a dovedností obyvatelstva k jeho chování při vzniku mimořádných událostí.

Z hlediska přímého působení je velice efektivní práce s dětmi a mládeží v rámci výuky na základních a středních školách. Tato cílová skupina je velice vnímavá a nejlépe vstřebává nové informace. Možnosti opakování a praktických procvičování rovněž zvyšují efektivitu procesu. HZS ČR úzce spolupracuje s MŠMT na náplni školní výuky v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí, připravuje soutěže, podporuje činnosti zájmových sdružení a neziskových organizací. I přes veškeré úspěchy však HZS ČR nepolevuje v hledání dalších možností ke zlepšení výuky v dané problematice, ale také v podpoře činností, které připravují děti a mládež na běžná rizika a na rizika spojená s mimořádnými událostmi a krizovými situacemi.

U dospělého obyvatelstva však naráží HZS ČR na řadu úskalí. Předávání informací je u této skupiny náročnější a ovlivňují jej různé vedlejší faktory: nedostatek času, přesycenost různými komerčními informacemi, náročnost předání informací, nezájem aktivně přistupovat k získávání informací, různorodé odlišné zájmy apod. Negativně působí i prioritní předpoklad, že občanům bezprostředně nehrozí žádné nebezpečí, informace tedy považují za zbytečné, nebo neprojevují o tento druh informací potřebný zájem.

Proto se HZS ČR snaží předávat pro ochranu životů, zdraví a majetkových hodnot důležité informace této skupině alespoň v minimální míře nenásilnou a přijatelnou formou. K zajímavým a poměrně úspěšným aktivitám z poslední doby patří společný projekt HZS ČR a nejvýznamnějších českých dopravních společností nazvaný „Bezpečné cestování“, v rámci kterého je v prostředcích hromadné dopravy cestující veřejnost informována o možných nebezpečích a o správném jednání v případě ohrožení nebo krizové situace. Tento projekt probíhá od roku 2006 a ve své historii prošel třemi etapami. Projekt se během své existence za výrazné pomoci HZS krajů rozšířil do velkých měst po celé ČR a lze se s ním setkat nejen v dopravních prostředcích, na zastávkách, v prostorách patřících dopravcům, ale i ve školách, na obecních úřadech apod.

Dalším důležitým nástrojem k informování dospělé populace jsou média, zejména televize a rozhlas. Pro sdělení informací cestou televizního vysílání vytvořil Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč seriál krátkých videoklipů „Štěstí přeje připraveným“. Tyto krátké klipy slouží jako návod, jak se zachovat při nebezpečných situacích, do kterých se může každý z nás dostat. Na základě licenčních smluv (opravňujících seriál vysílat) je zajištěno jeho vysílání v 66 regionálních a kabelových televizích. Díky tomu mají možnost videoklipy shlédnout téměř dva miliony diváků.

Současně s výše uvedenými velkými projekty probíhají na regionální úrovni menší, avšak neméně důležité aktivity – především informování občanů regionálními rozhlasovými stanicemi, spolupráce s dalšími organizacemi (BESIP, autokluby, Český červený kříž), organizace odborných konferencí, předávání informací v rámci ukázkových činností, tvorba materiálů a jejich distribuce občanům, spolupráce s občanskými sdruženími apod.

Preventivní působení na dospělou populaci je složité, ne však neřešitelné, neboť v posledních letech přibývá mnoho nástrojů, které umožňují na tuto část populace cíleně působit. Jsou to jak možnosti, které nabízí internet, tak i nově vznikající televizní a rozhlasové stanice, které mají zájem občany informovat a vzdělávat. Proto se domníváme, že se podaří nalézt optimální řešení, které umožní vzdělávat dospělé obyvatelstvo v co nejširší míře.

Nemůžeme se nezmínit o další významné oblasti, která spadá do Vaší gesce – požární prevenci. Změnily se v této oblasti, ve srovnání s obdobím před rokem 2001, zásadním způsobem kompetence a úkoly sboru?

Samozřejmě, právní úprava na úseku požární ochrany účinná od 1. ledna 2001 zavedla zcela nové prvky jak do oblasti požární prevence, tak i do oblasti výkonu státního požárního dozoru. Ale nejen ta, v uplynulých deseti letech probíhal intenzivní vývoj v celé předpisové základně, která se této oblasti úzce dotýká. Za zmínku stojí především reforma veřejné správy spojená s ukončením činnosti okresních úřadů v roce 2002 a se zřízením krajů. Tento akt měl mimo jiné také přímý vliv na již zmiňované změny organizační struktury celého sboru. V této souvislosti došlo také k převedení některých vybraných činností ze zrušených okresních úřadů na HZS ČR. Rovněž přijetí nového správního řádu v roce 2004 a vydání nového stavebního zákona v roce 2006 vyvolalo byť nepřímé, ale zásadní změny právní úpravy v oblasti požární ochrany. V důsledku tohoto vývoje musely logicky následovat příslušné úpravy v oblasti výkonu státního požárního dozoru. Generální ředitelství HZS ČR muselo vypracovat návrh nového prováděcího předpisu týkajícího se technických podmínek požární ochrany staveb, podílet se na návrzích změn  právních předpisů pro oblast prevence závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Největším úspěchem v poslední době bylo přijetí nové právní úpravy v oblasti čištění a kontrol komínů, kouřovodů a k nim připojených spotřebičů paliv, která nahradila stávající, již téměř 30 let starou vyhlášku.

Uplynulých 10 let probíhalo rovněž ve znamení příprav na vstup ČR do EU. Z těchto důvodů musela být zpracována celá řada technických předpisů souvisejících zejména s „volným pohybem zboží“ a „volným pohybem služeb“. Paralelně probíhala také spolupráce na přípravě předpisů neupravených komunitárním právem. I když věcnými gestory tohoto harmonizačního procesu byla většinou jiná ministerstva, ústřední správní úřady nebo jimi řízené subjekty, promítly se výsledky této činnosti také do oblasti požární prevence.

Nyní je již ČR řádným členem EU a proto může legitimními unijními mechanismy přímo ovlivňovat tvorbu a vývoj právních předpisů na úrovni EU. Tato skutečnost způsobila výrazný nárůst činností, při nichž je nutné v rámci notifikačního procesu se zabývat nejen návrhy evropských předpisů, ale současně s nimi harmonizovat stávající domácí předpisovou základnu. Zmíněné činnosti kladou vysoké nároky na odbornost a informovanost zpracovatelů a jejich přímé zapojení do činnosti pracovních skupin zřízených EU.

V oblasti technických specifikací probíhala průběžná implementace požadavků sekundárního práva EU/ES také do souboru českých technických norem z oblasti požární bezpečnosti staveb do souvisejících norem. Cílem této činnosti bylo a je odstraňovaní bariér volného pohybu zboží a sjednocování nároků na bezpečnost staveb i pracovišť v EU. Masivním způsobem byly přebírány a zaváděny harmonizované evropské normy, zejména z oblasti požárně bezpečnostních zařízení, jako jsou elektrická požární signalizace, stabilní hasicí zařízení nebo zařízení pro odvod kouře a tepla do soustavy ČSN. Rovněž plnění úkolů v rámci programu interoperability EU se projevilo zaváděním právních předpisů a českých technických norem z oblasti požární bezpečnosti tunelů.

Výše uvedené skutečnosti se odrazily v činnosti na úseku prevence. V rámci metodického řízení HZS krajů byla vypracována celá řada pokynů a metodických pomůcek, např. k jednotnému postupu příslušníků HZS ČR při kontrolní činnosti, stavební prevenci, ale i zjišťování příčin vzniku požárů a k optimalizaci této činnosti. U vybraných provozovatelů činností se na základě aktuálních potřeb a na základě analýz např. ze zjišťování příčin vzniku požárů (národní kulturní památky, obchodní řetězce, zdravotnická zařízení, ubytovací zařízení, čerpací stanice PHM apod.) v rámci celé ČR přistupuje k provádění jednotných kontrolních akcí.

Pro potřeby krajů a obcí byly vydány metodické materiály se zaměřením na věcný obsah obecně závazných vyhlášek obcí a nařízení krajů, které jsou vydávány na základě zmocnění ze zákona o požární ochraně. Byla vydána i pomůcka pro starosty zabývající se akcemi typu „technopárty“.

Nepřetržitý vývoj technické i předpisové základny znamená i trvalou potřebu zvyšování odborných a kvalifikačních předpokladů příslušníků HZS ČR zařazených na úseku prevence. Proto je této oblasti věnována zvýšená pozornost. Kromě existujícího sytému vzdělávání jsou zařazovány nové prvky a témata, jednorázové monotematicky zaměřené vzdělávací akce cíleně zaměřené na zvládnutí aplikace nových právních předpisů nezbytných pro výkon státní správy. V zájmu rozšíření odborných znalostí příslušníků HZS ČR zařazených na úseku prevence jsou rovněž realizovány doplňkové vzdělávací kurzy prevence zaměřené na kontrolní činnost, stavební prevenci, zjišťování příčin vzniku požárů a preventivně výchovnou činnost. Aktivity jsou směřovány i do oblasti celoživotního vzdělávání příslušníků, což je naplňováno ve spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, Českým vysokým učením technickým v Praze a Profesní komorou požární ochrany.

Kam bude směrována činnost HZS ČR v oblasti ochrany obyvatelstva a požární prevence v příští dekádě? Dají se očekávat zásadní změny v jeho působnosti a úkolech?

HZS ČR se podílel na tvorbě zákonů a koncepcí pro ochranu obyvatelstva, požární ochranu, krizové řízení, integrovaný záchranný systém, preventivně výchovnou činnost. Jednotlivé koncepční dokumenty jsou vzájemně provázány, doplňují se a podmiňují. A to mimo jiné zásadním způsobem přispívá k efektivitě systému a garantuje racionální postup při plnění našich současných i budoucích úkolů. Některé koncepční a strategické záměry jsou  směřovány až do roku 2020, přičemž k jejich realizaci je třeba učinit značné množství dílčích kroků. To je však ve většině případů podmíněno potřebnou mírou ekonomické podpory.

Je ale pravda, že naše další počínání v oblasti naplňování koncepčních cílů a vytváření podmínek pro další rozvoj systému v rámci působnosti HZS ČR je závislé na faktorech, které bohužel můžeme v současné situaci jen velmi těžko nějakým zásadním způsobem ovlivnit. I kdybychom tisíckrát prokázali, že péče o bezpečnost se vyplácí, že peníze investované do této oblasti zdaleka nejsou promarněny, že dokážeme efektivně hospodařit, tak realita je taková, jaká je. Bohužel. V současné době navrhovaná úsporná opatření na výdajové straně státního rozpočtu jsou v tomto směru plošně nemilosrdná a ve svém výsledku pro ochranu obyvatelstva dokonce nebezpečná. Jsem přesvědčen o tom, že úspory „za každou cenu“ v dobře fungujícím bezpečnostním systému se mohou z hlediska budoucnosti velmi prodražit.

Stejně jako v jiných oblastech lidské činnosti i u nás platí, že nějaký znatelný pokrok v oblasti bezpečnosti nebude možný bez podpory výzkumu a bez systémového vyhodnocování potřebných informací a trendů. Je nasnadě, že naše další kroky budou závislé především na vývoji bezpečnostního prostředí, na změnách, které ještě dnes nevidíme, na prostředcích, které jen s obtížemi budeme schopni získávat, ale zejména na lidech, příslušnících a občanských zaměstnancích HZS ČR, kteří dnes a denně prokazatelně naplňují jeho základní poslání – obětavě, spolehlivě a profesionálně ochraňují životy, zdraví a majetkové hodnoty občanů České republiky.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook