Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK VII ČÍSLO 11/2008

V TOMTO ČÍSLE: Popisujeme komplikovaný ZÁSAH při srážce automobilů v Husovickém tunelu v Brně, přinášíme zpravodajství z PŘEHLÍDKY složek IZS v Praze, informace o průběhu taktického CVIČENÍ na řece Berounce, vyhodnocení ODBORNÉ PŘÍPRAVY velitelů a strojníků jednotek SDH obcí. Seznamujeme se závěry mezinárodního SEMINÁŘE k problematice udržitelného rozvoje a mezinárodní KONFERENCE věnované otázkám bezpečí a řízení bezpečnosti z pohledu veřejné správy. PŘEDSTAVUJEME společnost Dekonta, a.s., INFORMUJEME o novinkách v Letecké službě Policie ČR, SEZNAMUJEME s výsledky ankety o nejlepšího sportovce rezortu Ministerstva vnitra za letošní rok. Součástí časopisu je i speciální PŘÍLOHA obsahující seznam osobností a kolektivů oceněných u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu.  

Lidé využívají oheň ve svých příbytcích již po staletí. Neustále se vyvíjí způsob a režim spalování používaných spotřebičů a s tím souvisejí také změny ve složení a teplotě spalin. Na rozvoj výpočetních postupů, konstrukčního a materiálového řešení a celkový přístup k navrhování komínů reagují také změny v legislativě a normalizaci.

V lednu roku 2008 byla vydána nová ČSN 73 4201, která platí, stejně jako její předchůdkyně z roku 2002, pro navrhování a provádění komínů a kouřovodů a připojování spotřebičů. Platí pro komíny vedené uvnitř budovy nebo po její vnější stěně. Zabývá se komíny samostatnými i společnými, které jsou určené pro odvod spalin spotřebičů na plynná, kapalná a pevná paliva. Uvádí způsob kontrol spalinových cest a informace o údržbě a čištění. Tato norma stanoví požadavky pro navrhování a provádění nových i modernizaci stávajících komínů a kouřovodů.

Spalinová cesta

Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv a místně obvyklých povětrnostních podmínek byl zajištěn bezpečný odvod spalin komínem nebo svislým kouřovodem s funkcí komínu, nad střechu budovy a jejich rozptyl do volného ovzduší, aby tím nenastalo jejich hromadění a nebyly překročeny přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší ani v nejbližším okolí. Musí být také zajištěna požární bezpečnost všech prostorů, kterými spalinová cesta prochází. Nesprávně provedená spalinová cesta navíc snižuje účinnost spotřebičů.
Je nutné, aby konstrukce stěny komínu umožňovala tepelnou roztažnost komínového průduchu, aby nedocházelo k porušení těsnosti komínového průduchu a dalších částí konstrukce komínu. Spalinová cesta musí být rovněž navržena a provedena tak, aby byla po celé délce kontrolovatelná a čistitelná. Je nutné umožnit bezpečný a trvalý přístup k příslušným otvorům pro kontrolu, čištění a k ústí komínu.
Každá dokončená spalinová cesta musí být na viditelném místě trvalým způsobem označena identifikačním štítkem (např. kovovou destičkou s vyrytými údaji). Informace, které identifikační štítek obsahuje, jsou minimálně tyto:

a) identifikace výrobce systémového komínu nebo komínových vložek,
b) označení výrobku podle ČSN EN 1443, a dále např. požární odolnost a u plastových vložek i třída reakce na oheň – další informace viz ČSN EN 1443,
c) identifikace montážní firmy (jméno, adresa, telefon),
d) datum instalace komínu.

Spalinová cesta musí samozřejmě splnit požadovanou požární odolnost také při požáru v prostorech, kterými prochází (norma zavádí pojem „požární odolnost z vnějšku ven“ – tzn. proniknutí požáru z jednoho požárního úseku do druhého přes průduch komínu). Požadovaná požární odolnost je klasifikována třídou EI podle ČSN EN 13501-2:2008. Toho může být dosaženo těmito způsoby:

a) spalinová cesta sama vykazuje požadovanou požární odolnost,
b) spalinová cesta je vestavěna do šachty, jejíž stěny mají požadovanou požární odolnost,
c) spalinová cesta společně s opláštěním jako celek mají požadovanou požární odolnost.

Pozn.: ČSN EN 13501-2:2008 v článku 7.5.11. uvádí klasifikaci komínů. Tato klasifikace se vztahuje na komínové výrobky, určené pro zabudování do stálé konstrukce a na komíny a komínové výrobky, jejichž jeden nebo více vnějších povrchů se nachází uvnitř budovy. Tepelná expozice je dána působením stálé teploty 1000 °C, udržované po dobu 30 minut (po tom, co bylo po 10 minutách dosaženo úrovně 1000 °C). Povrch komínu, který je vedený uvnitř budovy nebo po její vnější stěně, musí vyhovovat požadavku izolace. To znamená, že při teplotě okolí 20 °C maximální teplota přilehlých materiálů nepřesáhne 100 °C. Pokud výše uvedeným kritériím komín vyhoví, použije se pro označení odolnosti při vyhoření sazí písmeno G s údajem o vzdálenosti v mm od hořlavých stavebních materiálů (např. G60). V opačném případě je komín označen písmenem O.
V komínovém plášti, komínové vložce a kouřovodu musí být vytvořen dostatečný počet otvorů pro kontrolu a čištění spalinové cesty po celé její délce. Umístění kontrolních, čisticích, vymetacích a měřicích otvorů je dovoleno pouze v místech, kde není nebezpečí požáru nebo exploze. Na požární bezpečnost se nesmí zapomínat také při vybírání sazí. Stále zůstává v platnosti, že podlaha kolem vybíracích otvorů, které se navrhují u komínů pro spotřebiče na pevná a kapalná paliva, má být nehořlavá nebo s nehořlavou povrchovou úpravou do vzdálenosti nejméně 600 mm od povrchu komínu a do vzdálenosti 300 mm od vnější hrany komínových dvířek na obě strany.

Konstrukční uspořádání komínů

Jednovrstvý zděný komín se navrhuje jen pro občasně využívané stavby a převážně s přirozeným tahem pro suchý provoz, zejména pro spotřebiče na pevná paliva. Vnější povrch jednovrstvého zděného komínu má být omítnut nebo vyspárován, popř. opatřen obkladem z nehořlavých hmot, zejména v místech nepřístupných po dokončení stavby (tj. v hořlavých stropních konstrukcích, v půdním prostoru až do úrovně povrchu krytiny). V místech, kde jsou kolem komínového tělesa konstrukce ze dřeva nebo jiných hořlavých hmot, musí být zdivo komínu omítnuto nebo vyspárováno. Vícevrstvý komín musí být proveden z materiálů podle požadavků čl. 6.3 ČSN 73 4201:2008 tak, aby bylo zaručeno tepelné a dilatační oddělení komínové vložky od komínového pláště.
Pojistný (rezervní) komín, který je normou nově definován, se zřizuje v bytových nebo rodinných domech s centrálním vytápěním, u kterého může dojít k dlouhodobému výpadku dodávky z důvodu přírodní katastrofy, technické poruchy nebo společenské krize. Tento pojistný komín je určen pro připojení lokálního spotřebiče na pevné palivo, který po nezbytně dlouhou dobu umožní vytápění alespoň jedné místnosti bytu. Není nutný v bytech nebo rodinných domech, kde je jiný spotřebič na pevné palivo s odvodem do komínu, např. uzavíratelný krb na dřevo.

Materiály komínů

V kapitole týkající se požadavků na materiály komínů došlo také k mnoha změnám. Byly především aktualizovány odkazy na platné normy. Dále jsou v textu uvedeny pouze ty změny, které jsou z hlediska požární ochrany nezanedbatelné.
Komíny a komínové vložky se navrhují z materiálů:
a) nehořlavých, popř. hořlavých (dle čl. 3.1.4 ČSN 73 0810:2005) pro spotřebiče se zaručenou nízkou výstupní teplotou spalin a pro mokrý provoz podle čl. 3.24 ČSN EN 1443:2004,
b) s nasákavostí nejvýše 20 % měrné hmotnosti – celá konstrukce komínu,
c) odolných proti mrazu – části konstrukce přímo vystavené atmosférickým vlivům a v půdním prostoru,
d) odolných proti účinkům spalin a jejich kondenzátům.
Materiály komínového průduchu (komínový plášť jednovrstvého komínu nebo ochranné pouzdro, komínová vložka) musí být třídy reakce na oheň A2 podle ČSN EN 13501-1:2007 (nehořlavé podle ČSN 73 0823). Pro konstrukce komínů teplotní třídy odpovídající dosažené zkušební teplotě podle čl. 6.3.1 ČSN EN 1443:2004 a pro mokrý provoz podle čl. 3.24 téže normy, mohou být použity i vhodné materiály z plastů, laminátů apod.
Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné proti vyhoření sazí (třída G) musí mít bod tání vyšší než 1000 °C. Minimální teplota použitelnosti je dána teplotní třídou komínů. Izolační vrstvu mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou může nově tvořit také vzduchová mezera nebo sypký materiál.
Odolností proti účinkům spalin se rozumí zejména odolnost při namáhání teplem, odolnost proti degradačnímu působení kondenzátů spalin, odolnost proti teplotám při vznícení sazí apod. U spotřebičů na pevná paliva je nutné přihlížet i k abrazivním účinkům pevných částí ve spalinách. Šrouby, upevnění, přídavné opěry apod. musí podle požadavků nové normy ČSN 73 4201:2008 splňovat požadavky pro daný účel komínu, tj. odolnost proti korozi, tepelnou odolnost, požadovanou pevnost v tahu a tlaku.
Nové vydání normy umožňuje používání plastů na výrobu systémových komínů a komínových vložek. Tloušťky a druhy materiálů z plastů však musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylenu (PP, PPs) a polyvinylidenfluoridu (PVDF), a to pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz.

Komínový plášť

V problematice komínového pláště došlo z hlediska požární ochrany k několika změnám. Komínový plášť musí být z konstrukce druhu DP1 podle ČSN 73 0810:2005. Z podmínky pro teplotu vnějšího povrchu zděného komínového pláště, která by neměla být vyšší než 52 °C, se stalo pouze doporučení. U přistavěných komínů platí tato podmínka do výšky 2500 mm nad terénem nebo jinou přístupnou plochou (např. nad terasou). Požární odolnost komínového pláště se beze změny volí v závislosti na stupni požární bezpečnosti požárního úseku, kterým prochází, podle tabulky 12, položka 10, písmeno b) ČSN 73 0802. Komínový plášť je z hlediska požární bezpečnosti staveb považován za šachtu.
Nejmenší dovolená vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínového pláště jednovrstvých komínů se stanoví podle ČSN 73 3150 Tesařské spoje dřevěných konstrukcí – Terminologie, minimálně však musí být 50 mm. Pro systémové komíny nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů musí být deklarována výrobcem. Nejen systémový komín, ale také individuální komín, který prochází hořlavou stěnou, musí být opatřen průchodkou nebo ochranným krytem, udržujícím odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu nebo, v případě stěny s dutinami, konstrukčním prvkem s nehořlavou výplní.

Komíny nad střechou

Změny přináší ČSN 73 4201:2008 také ve vyústění komínů nad střechou. Jestliže jsou ve střešní rovině šikmé střechy umístěna okna vikýřů obytných místností, musí být výška ústí komínu nad nejvyšším bodem okna nejméně 1000 mm u oken ve vzdálenosti rovné nebo menší než 1500 mm. U střešních oken je oblast, kde nesmí být umístěn komín, vymezená plochou 1000 mm do stran, 2000 mm pod oknem a 1000 mm nad oknem. Vliv sousední budovy nebo jiné, např. přírodní, překážky na ústí komínu se podle ČSN 73 4201:2008 uvažuje pokud:
a) vodorovná vzdálenost (L) mezi ústím komínu a budovou je menší než 15 m,
b) při pohledu od ústí komínu na vodorovnou šířku se vytvoří úhel větší než 3° (úhel alfa),
c) při pohledu od ústí komínu je převýšení nad vodorovnou rovinou pod úhlem větším než 10° (úhel beta).
Jestliže lze předpokládat úlet jisker z komínu (např. při topení dřevem), které by mohly v jeho okolí způsobit požár hořlavých materiálů, montuje se na ústí komínu lapač jisker. Norma doporučuje montovat lapač jisker i na komíny volně stojících nebo přistavěných zahradních krbů.
Jsou-li v jednom komínu spolu s komínovými průduchy i průduchy větrací, nebo vzduchové, musí být ústí těchto průduchů upraveno tak, aby zabraňovalo vnikání spalin ze sousedních komínových průduchů (např. nižším vyústěním, vyvedením do boku komínového pláště, prodloužením komínových průduchů nástavcem apod.). Nově je předepsána nejmenší vzdálenost ústí vzduchového průduchu, větracího průduchu, nebo ústí zadního větrání od roviny střechy na 500 mm. Ostatní vzdálenosti a výšky komínů podle původní normy zůstávají zachovány.

Odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší

ČSN 73 4201:2008 nově připouští odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší, tedy pouze pro spotřebiče na plynná paliva do jmenovitého výkonu 7 kW. Výjimka umožňuje odvod spalin stěnou fasády i při vyšších výkonech, např. při rekonstrukci bytových domů a u rodinných domů, kdy nelze zajistit odvod spalin komínem nad střechu budovy, do jmenovitého výkonu spotřebiče 14 kW, při dodržení určitých podmínek. Jednou z těchto podmínek je, že od vyústění nesmí být na fasádě použit hořlavý materiál do vzdálenosti 0,5 m ve vodorovném a svislém směru, nad vyústěním do vzdálenosti 1,5 m.

Lhůty kontrol a čištění

Výkonnost a bezpečnost spalinové cesty závisí na řádném a pravidelném provádění kontroly a čištění spalinové cesty. Nové lhůty kontrol a čištění jsou uvedeny v příloze E ČSN 73 4201:2008 (viz tab. 1). Každou kontrolu je nutné dokumentovat provozní revizní zprávou, kterou provádí odborně způsobilá osoba (revizní technik komínů).

Závěr

Nepravidelně kontrolovaný a nedostatečně čištěný komín může způsobit řadu komplikací, hrozí možnost požáru nebo otravy spalinami. O tom, jak často se takové případy stávají, hovoří statistiky.
Požárů, u kterých byl příčinou vzniku nedostatečně zabezpečený komín, bylo v roce 2007 v České republice celkem 263, zemřel při nich jeden člověk, 18 osob bylo zraněno. Požáry vzniklými od komínu byly způsobeny škody za téměř 45 milionů korun. Pokud je příčinou požáru špatný komín nebo jeho stav, je za škody odpovědný majitel. Nekvalitně provedený komín se však může prodražit i bez požáru. Jestliže při pravidelné kontrole kominík zjistí nějakou závadu, může majiteli nemovitosti provoz komínu zakázat.

Tab. 1 Roční četnost kontrol a čištění dle ČSN 73 4201:2008
Výkon připojeného spotřebiče paliv
Činnost
Palivo
Pevné
Kapalné
Plynné
Celoroční provoz
Sezónní provoz
Do 50 kW včetně
Kontrola a čištění spalinových cest
Výběr tuhých znečišťujících částí a kondenzátu
Provozní revize
Od 50 kW do 5 MW
Kontrola a čištění spalinových cest
Výběr tuhých znečišťujících částí a kondenzátu
Spotřebiče paliv
viz poznámka
Provozní revize
Pozn.: Kontrolu a čištění spotřebičů na kapalná a plynná paliva provádí servisní pracovník s osvědčením příslušného výrobce spotřebiče paliv na základě jeho pokynů. Četnost provádění kontrol a čištění se řídí návodem k obsluze příslušného spotřebiče paliv.
 
Ing. Pavla LUKÁŠOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem