Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 1/2009
V TOMTO ČÍSLE: PRIORITY předsednictví České republiky v Radě EU, SEZNAMUJEME s posláním a činností pracovní skupiny pro civilní ochranu (PROCIV). ANALYZUJEME komplikovaný zásah na požár Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, přinášíme POZNATKY o možnostech efektivního provozování rozvodů požární vody. INFORMUJEME o stavu zavedení jednotného čísla tísňového volání 112 v Evropě a organizaci jeho příjmu. Přinášíme HODNOCENÍ cvičení orgánů krizového řízení a složek IZS ZÓNA 2008 v Jihomoravském kraji, věnujeme se problematice ochrany EVROPSKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY, informujeme o PROJEKTU Národního centra pro krizovou připravenost. PŘÍLOHA časopisu obsahuje kalendářní přehled nejvýznamnějších domácích i zahraničních oborových VELETRHŮ pořádaných v roce 2009.
- Naší hlavní prioritou je zlepšení informovanosti obyvatel Evropské unie o problematice civilní ochrany
- Požár Průmyslového paláce
- Eliminace rizik rozvodů požární vody a zvýšení efektivity jejich provozování
- Ostrava hostila mezinárodní cvičení vyhledávacích a záchranných odřadů
- Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva u právnických a podnikajících fyzických osob
- Dotace na koncové prvky jednotného systému varování a vyrozumění
- Národní centrum pro krizovou připravenost
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
MV-generální ředitelství HZS ČR intenzivně připravuje vybudování unikátního Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek integrovaného záchranného systému (IZS). Toto celostátní centrum vznikne do roku 2013 v Hradci Králové.
Projekt vybudování Národního centra je součástí Integrovaného operačního programu 2007 až 2013 (IOP), který jako jeden z programů na využívání strukturálních fondů Evropské unie v České republice schválila v prosinci 2007 Evropská komise. Projekt počítá s rozpočtem 74 mil. EUR, z čehož 85 % by mělo být uhrazeno ze strukturálních fondů Evropské unie.
Hlavním cílem projektu je vytvoření potřebné centralizované infrastruktury pro jednotný celostátní systém vzdělávání a výcviku složek IZS, a to včetně nácviku jejich součinnosti v podmínkách blížících se reálným krizovým situacím. Projekt zároveň umožní užší propojení s vědeckými a výzkumnými programy a jejich ověřování v záchranářské praxi. Vybudováním Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS dojde k vytvoření infrastruktury nezbytné pro dosažení potřebné úrovně odborné přípravy v oblasti krizového řízení a havarijního plánování ve státní a místní správě, zefektivnění řízení a koordinace IZS, zvýšení účinnosti prevence přírodních, technologických a bezpečnostních rizik, zdokonalení koordinace reakce na krizové situace a mimořádné události.
„Záchranné složky musí být připraveny včas, pohotově a efektivně zasáhnout a úspěšně řešit nejrůznější mimořádné události, jako jsou živelní pohromy nebo technologické havárie. Toto moderní národní vzdělávací, výzkumné a výcvikové středisko bude sloužit nejen celému Hasičskému záchrannému sboru ČR, ale i jiným složkám IZS – policii, zdravotnické záchranné službě a dalším,“ vysvětluje generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán.
Součástí Národního centra bude mj. školní kapacita pro 500 až 700 osob a odpovídající počet obslužného personálu, školní požární stanice, kapacity pro bezpečnostní výzkum, specializované výukové laboratoře a výcvikové prostory – například simulátory, trenažéry. V Národním centru bude rovněž vybudován polygon o rozloze až 19 ha pro praktický výcvik, který dosud HZS ČR chybí. Zřízeny budou i další prostory pro součinnostní nácvik základních složek IZS. Své sídlo v areálu Národního centra najde také expertní pracoviště pro koordinaci, podporu a rozvoj informačních a komunikačních systémů IZS a krizového řízení, dále národní analytické středisko krizových informací a expertních služeb s vazbou na Evropskou unii, školní kapacita pro komunikační systémy IZS, krizové řízení a tísňové volání apod.
Vlastní činnost budoucího Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS lze rozdělit do tří základních oblastí:
Praktický výcvik součinnosti základních složek IZS
V rámci projektu bude vytvořena prostorová i materiální základna pro nácvik připravenosti a koordinaci jednotlivých složek IZS v podmínkách blížících se reálným krizovým situacím. Vybudováním jednotného celostátního systému součinnostního výcviku složek IZS budou vytvořeny podmínky pro průběžné zvyšování kvalifikace
a kompetence těchto složek a členů krizových štábů státních orgánů, krajů a obcí.
Nový systém vzdělávání
Projekt vychází z již déle zvažovaného konceptu restrukturalizace systému vzdělávání příslušníků a zaměstnanců HZS ČR. Prostorová centralizace rozhodujících oblastí vzdělávání vytvoří podmínky pro zkvalitnění teoretické výuky a praktického výcviku, který takto bude probíhat v podmínkách blížících se skutečným krizovým situacím a umožní účinnou spolupráci jednotlivých složek IZS při reálném zásahu. V Národním centru projde ročně školením minimálně 2000 osob.
Bezpečnostní výzkum
Do areálu Národního centra by se měl přestěhovat stávající Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, což je výzkumné a vzdělávací zařízení MV-generálního ředitelství HZS ČR. Tak dojde k užšímu propojení mezi vzděláváním a výcvikem záchranářů, realizací vědeckých a výzkumných programů a jejich ověřováním v záchranářské praxi. Připravenost na nové hrozby a mimořádné události totiž vyžaduje efektivní a rychlé získávání a praktické využívání nových znalostí, moderní techniky i technologií. Propojení vědecko–výzkumných aktivit s pedagogickou činností je tak nutností. V tomto ohledu se počítá také s využitím vědeckého potenciálu stávajících vysokých škol v regionu.
Město Hradec Králové bylo vybráno jako nejlepší možné pro sídlo připravovaného Národního centra. Má výhodnou polohu z hlediska dopravní dostupnosti z celé republiky, je zde možnost spolupráce s odborníky z vysokých škol v Hradci Králové a Pardubicích a v neposlední řadě nezbytná navazující infrastruktura.
Národní centrum vznikne v části bývalého vojenského areálu v Hradci Králové s navazujícím regionálním letištěm, jehož některé prostory nejsou v současnosti využity. Projekt tak přispěje nejen ke zlepšení připravenosti státních institucí, představitelů měst a obcí, krizových štábů a složek IZS na řešení mimořádných událostí a krizových stavů, ale výrazně napomůže i revitalizaci místa a sociálně-ekonomickému rozvoji města Hradec Králové. Projekt přispěje ke zvýšení zaměstnanosti v regionu a současně podpoří rozvoj podnikatelské sféry.
O potřebnosti vytvoření jednotného Národního centra svědčí i skutečnost, že Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropské unii, jež obdobné zařízení dosud nevlastní.
Ing. Vladimíra KRACÍKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR