Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 1/2009
V TOMTO ČÍSLE: PRIORITY předsednictví České republiky v Radě EU, SEZNAMUJEME s posláním a činností pracovní skupiny pro civilní ochranu (PROCIV). ANALYZUJEME komplikovaný zásah na požár Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, přinášíme POZNATKY o možnostech efektivního provozování rozvodů požární vody. INFORMUJEME o stavu zavedení jednotného čísla tísňového volání 112 v Evropě a organizaci jeho příjmu. Přinášíme HODNOCENÍ cvičení orgánů krizového řízení a složek IZS ZÓNA 2008 v Jihomoravském kraji, věnujeme se problematice ochrany EVROPSKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY, informujeme o PROJEKTU Národního centra pro krizovou připravenost. PŘÍLOHA časopisu obsahuje kalendářní přehled nejvýznamnějších domácích i zahraničních oborových VELETRHŮ pořádaných v roce 2009.
- Naší hlavní prioritou je zlepšení informovanosti obyvatel Evropské unie o problematice civilní ochrany
- Požár Průmyslového paláce
- Eliminace rizik rozvodů požární vody a zvýšení efektivity jejich provozování
- Ostrava hostila mezinárodní cvičení vyhledávacích a záchranných odřadů
- Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva u právnických a podnikajících fyzických osob
- Dotace na koncové prvky jednotného systému varování a vyrozumění
- Národní centrum pro krizovou připravenost
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Naší hlavní prioritou je zlepšení informovanosti obyvatel Evropské unie o problematice civilní ochrany
Po období prvních šesti měsíců letošního roku bude Česká republika vykonávat předsednictví v Radě Evropské unie (dále jen „Rada“). MV-generální ředitelství HZS ČR získalo plnou odpovědnost za předsedání pracovní skupině pro civilní ochranu (PROCIV). O prioritách České republiky v oblasti civilní ochrany a činnosti PROCIV jsme hovořili s pplk. Ing. Jiřím Chalupou, výkonným předsedou PROCIV.
Co je úkolem a posláním PROCIV?
Pracovní skupina je vytvořena v Radě EU a obecně lze říci, že jejím cílem je zlepšení civilní nouzové připravenosti na národní, evropské a mezinárodní úrovni. Každá členská země EU po dobu předsednictví v Radě EU předsedá také této skupině, která se obvykle schází každý měsíc.
Za francouzského předsednictví se zabývala otázkami výcviku, spolupráce EU a OSN, společnou zásahovou činností modulů civilní ochrany a začala se zabývat otázkou větší propojenosti operačních středisek zemí EU. Výsledkem práce skupiny za francouzského předsednictví jsou závěry Rady EU, které byly v prosinci roku 2008 schváleny na nejvyšší úrovni, tzn. Evropskou radou (tj. na úrovni hlav států). V závěrech jsou obsažena doporučení pro činnost jednotlivých členských států EU a Evropskou komisi (Pozn. red. – dále jen „Komise“).
Jak probíhala příprava na plnění našeho předsednictví v této skupině?
K tomu, aby Česká republika zvládla předsednictví, byla na MV-generálním ředitelství HZS ČR vytvořena tzv. předsednická skupina, která má čtrnáct členů. Ve skupině jsou jak příslušníci generálního ředitelství HZS ČR, tak HZS krajů, konkrétně HZS hl.m. Prahy a HZS kraje Vysočina. Všichni členové museli splnit určité požadavky a podmínky. Tato skupina má za úkol pomáhat předsedovi při řízení činnosti PROCIV během našeho předsednictví. V jejím čele stojí generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, jeho zástupcem je náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost plk. Ing. Miloš Svoboda. Výkonným předsedou jsem já, mým zástupcem je plk. Bc. Jiří Musílek, vedoucí oddělení civilní nouzové připravenosti MV-GŘ HZS ČR, který má zároveň v ČR na starosti přípravu agendy, komunikaci a koordinaci činnosti s dalšími dvěma pracovními skupinami zřízenými na Ministerstvu vnitra. Obě skupiny slaďují činnosti Ministerstva vnitra při předsednictví, řeší priority a komunikují se stálým zastoupením ČR při EU v Bruselu.
Můžete přiblížit konkrétní mechanizmus našeho předsednictví?
Tomuto procesu předcházela řada koordinačních jednání jak s Komisí, tak s Radou, kdy se v podstatě upravoval plán práce na první pololetí letošního roku. V polovině prosince jsme museli předložit agendu na první jednání PROCIV. Následovalo jednání jak s Radou tak s Komisí, kde jsme si ujasňovali, co budeme řešit během tohoto pololetí, jaké jsou priority naše, priority Komise a Rady, co vše se dostane na program jednání PROCIV v době našeho předsednictví a jaký bude program a obsah lednového jednání.
První oficiální jednání za našeho předsednictví proběhne v Praze ve dnech 7. až 8. ledna v Praze, kdy se uskuteční tzv. předávací jednání zástupců Francie, která nám předsednictví předává, Švédska, které bude předsedat Radě EU od července 2009 a zástupců Sekretariátu Rady EU a Komise, na němž společně projednáme otázky předsednictví. Zástupci Francie budou dokladovat splnění svých priorit, my seznámíme s našimi prioritami a představami o práci po dobu našeho předsednictví a Švédové budou informovat o zámyslech jejich předsednictví. Setkání bude na úrovni vedoucích PROCIV za jednotlivé země.
Co je hlavní prioritou českého předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany?
Naší největší prioritou je zlepšení informovanosti obyvatel EU o problematice civilní ochrany s cílem zvýšit jejich povědomí o možnostech prevence, varování před mimořádnými událostmi a vhodném chování při jejich vzniku a v jejich průběhu. Tato oblast se dělí na tři části - informování obyvatel obecně; informování diplomatického personálu, který je na zastupitelstvích v tzv. třetích zemí (země mimo EU) o mechanismu civilní ochrany EU, což by mělo přispět ke zlepšení jejich informovanosti v případech, kdy na místo katastrofy přijedou záchranné týmy a moduly z EU; a informování obyvatel ve smyslu zlepšení bezpečnosti zasahujících záchranářských jednotek, ať již se jedná o hasiče nebo zdravotnické záchranáře, kteří se při některých zásazích častokrát stávají terčem útoků obyvatel.
Naše idea je taková, že bychom toto téma, byť je obsaženo v některých právních předpisech EU, ale zatím se šířeji nerozebíralo, měli otevřít a naznačit určité cesty pro další předsednictví Švédska, Španělska, Belgie, Polska, které by na určitých tématech mohly pracovat dále. V lednu budeme o této naší hlavní prioritě obsáhle informovat členské země EU. K tomu připravujeme dokument, který projednáme na jednání PROCIV a rozešleme všem členským státům EU. V únoru se v Brně uskuteční k této problematice pracovní seminář, z něhož vzejdou určité expertní závěry, které budou přetransformovány na Závěry Rady, a které se stanou vodítkem pro další práci. Tento dokument by měl být schválen na červnové Radě pro spravedlnost a vnitro v Bruselu.
Hovoříme o hlavní prioritě. Na které další oblasti se budeme zaměřovat?
Priorit je samozřejmě více. Budeme pokračovat v prioritách francouzského předsednictví, co se týká výcviku. Ty byly schváleny Radou a byl vydán úkol Komisi, aby vypracovala první dokumenty, podle kterých vznikne síť výcvikových center uvnitř EU. Tato výcviková centra budou mít jednotná pravidla pro výcvik záchranářů. Komise bude tuto problematiku řešit během našeho předsednictví a měla by představit své návrhy během předsednictví Švédska.
Další prioritou je ochrana evropské kritické infrastruktury, která zahrnuje množství oblastí, jako např. spolupráci se třetími zeměmi a tvorbu informační systém o evropské kritické infrastruktuře.
Aktuální se jeví spolupráce s výborem pro konzulární činnost COCON a výborem pro humanitární a potravinovou pomoc COHAFA. Otázka civilní ochrany a humanitární pomoci je velmi blízká, takže s těmito výbory budeme úzce spolupracovat ať již v podobě pozvání na pracovní semináře, nebo v podobě vzájemné informovanosti v řešených problémech.
V neposlední řadě je našim dalším cílem zlepšit spolupráci mezi EU a NATO, čímž chceme naplnit oficiální slogan našeho předsednictví „Evropa bez bariér“.
Předpokládá se, že v rámci našeho předsednictví budeme plnit řadu dalších úkolů.
Kromě předsednictví v Radě EU budeme plnit i operativní úkoly. Pokud např. v některé „třetí zemi“ dojde k živelní katastrofě nebo k technologické havárii, tak předsednická země musí na politické úrovni rozhodnout, zda je to záležitost mechanizmu CO nebo záležitost krizového řízení. Styčným místem pro rozhodování České republiky je OPIS generálního ředitelství HZS ČR. Zároveň, jako předsednická země, můžeme vyslat svého experta do expertní skupiny Monitorovacího a informačního střediska Komise, která bude vysílána do postižené země.
Významnou akcí, kterou budeme v rámci našeho předsednictví zaštiťovat, je vyhlášení Evropského dne jednotného čísla tísňového volání 112, které se uskuteční ve dnech 10. a 11. února 2009 v Bruselu. Smyslem akce, kterou pořádá nevládní organizace EENA (organizace pro propagaci čísla 112 v Evropě) ve spolupráci s Evropským parlamentem, je zabezpečit větší informovanost obyvatelstva o tomto čísle. Na této akci, která zapadá do kontextu naší priority zvýšit informovanost veřejnosti, budeme prezentovat naše zkušenosti se zavedením čísla 112 a jeho mediální propagací.
Dalším úkolem je zabezpečení všech akcí, které budou po dobu našeho předsednictví probíhat v České republice, např. setkání ministrů a pracovních skupin. Z našich akcí je to nejen už zmiňovaný únorový pracovní seminář v Brně, ale také setkání generálních ředitelů civilní ochrany zemí EU, které se uskuteční v dubnu v Praze.
(Poznámka redakce - rozhovor se uskutečnil v prosinci loňského roku)
plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL
Požár Průmyslového paláce
Ve čtvrtek 16. září 2008 v 19.13 hodin je na krajské operační i informační středisko HZS hl. m. Prahy (KOPIS) nahlášen požár Průmyslového paláce v areálu Výstaviště Praha. Podle prvního volajícího se jedná o požár stánku vystavovatele v levém křídle Průmyslového paláce. Výška plamenů je přibližně dva metry. Další ohlášení přichází až za dvě minuty. Volající oznamuje, že celé levé křídlo Průmyslového paláce je v plamenech. Poté se všechny telefony rozdrnčí a do příjezdu první jednotky PO na místo zásahu obdrží KOPIS téměř 50 oznámení.
Popis objektu
Hasební zásah
V této fázi zásahu jsou všechny proudy nasazeny na rozhraní levé a střední části Průmyslového paláce s cílem vytvořit požární stěnu, která by zabránila dalšímu šíření ohně. Do inkriminovaného místa dopadá přibližně 6000 l.min-1. Značně prohořelá levá strana objektu se zatím nehasí. Během zásahu dochází v zasažené části k postupnému zřícení konstrukcí. Ve 20.28 hodin se provádí celkový průzkum na střeše v centrální části. V tomto okamžiku velitel zásahu konstatuje, že se pravděpodobně podaří zachránit celou střední i pravou část objektu. V 20.46 hodin je vyhlášena lokalizace. Poté se část sil a prostředků přesouvá na dohašování již zasaženého levého křídla. Ve 23.03 hodin se většina jednotek vrací na základny. Jednotky, které zůstávají na místě, provádějí dohašovací práce. Likvidační práce pokračují ještě do večerních hodin následujícího dne. V 19.22 hodin je požár likvidován. Během zásahu dochází vlivem účinků sálavého tepla ke zranění dvou příslušníků HZS hl. m. Prahy, z nichž jeden je převezen ZZS k ošetření do nemocnice a druhý je ošetřen na místě.
Další nebezpečí
Prvotním průzkumem je zjištěno, že v objektu se nikdo nenachází. Ve spolupráci s bezpečnostním technikem se vyhodnocují další možná nebezpečí. V okolních objektech výstaviště probíhají kulturně společenské a sportovní aktivity. KOPIS po konzultaci s velitelem zásahu doporučuje organizátorům všechny akce v areálu ukončit. Kolem místa požáru se shromažďuje značné množství lidí. Ve spolupráci s Policií ČR se podaří dostat dav do bezpečné vzdálenosti. Dále je nutné zajistit hladký dojezd dalších cisteren. Jsou zde automobily, které je nutné odklidit. Na místo případu je z preventivních důvodů povolána ZZS. V 19.23 hodin operační důstojník KOPIS o případu informuje vedení HZS hl. m. Prahy, MV-generální ředitelství HZS ČR a operační a informační středisko Krizového štábu Magistrátu hl. m. Prahy. V 19.29 hodin je vyhlášen III. stupeň poplachu. V 19.44 hodin z rozhodnutí ředitele HZS hl. m. Prahy operační důstojník vyhlašuje „Zvláštní stupeň poplachu“ a je zřízen štáb velitele zásahu.
Z důvodu zajištění požární bezpečnosti na území hl. m. Prahy je v 20.00 hodin požádán KOPIS Středočeského kraje o dvě posilové jednotky do zálohy. Ve 20.15 hodin ředitel HZS hl. m. Prahy rozhodl o svolání 50 % záloh ze směny A.
KOPIS obdrží telefonickou informaci, že v budově by se mohlo nacházet větší množství rtuti (až 10 kg). Informační zdroj se odvolává na vystavovatele. Vzhledem k povaze výstavy (Pragodent) se možnost výskytu nebezpečné látky začne prověřovat. Bezpečnostní technik, který je na místě zásahu, nemá o nebezpečných látkách žádné informace. Postupně je kontaktováno vedení výstavy i zástupci vystavovatelů. Oddělení protiplynové služby provádí podrobný průzkum a další měření v nezasažené části objektu. Velitel zásahu nařizuje dočasně provádět všechny hasební práce v dýchací technice. Výsledek je negativní. Na místě zásahu se nenacházela žádná nebezpečná látka.
Zásobování vodou
V okamžiku příjezdu první jednotky PO byla požárem zasažená plocha přibližně 4700 m2. Aby se zabránilo dalšímu šíření požáru, bylo nutné v co nejkratší době dostat na místo zásahu značné množství požárních cisteren. Do doby než se vytvoří 2. úsek jsou problémy s dodávkou vody. Na místo zásahu postupně vyjíždějí jednotky PO z devíti stanic HZS hl. m. Prahy (celkem 10). V 19.23 hodin operační důstojník KOPIS nestandardně vyhlásil hromadný poplach pro všechny jednotky SDH na území hl. m. Prahy (celkem 25). Na místo zásahu tak přijíždí nezvykle velký počet techniky. Distribuci vody je ale potřeba koordinovat. Vznikají dvě koordinační centra pro dopravu vody na místo požáru. Na jižní straně je distribuční centrum č. 1, které zásobuje převážně úsek č. 1 a částečně úsek č. 3. Nájezd požární techniky je přes hlavní vstupní bránu na výstaviště. Distribuční centrum č. 2 je na severní straně. Dodává vodu na úsek č. 2 a 3. Do tohoto prostoru automobily najíždějí přes zaměstnaneckou vrátnici. Vznikají tři hlavní čerpací stanoviště. První je zřízeno v areálu výstaviště. Místní hydrantová síť je ale nedostatečná. Na křižovatce ulic Veletržní - Dukelských hrdinů se rovněž čerpá z hydrantové sítě. Třetí čerpací stanoviště je vytvořeno na Vltavě. Pomocí plovoucích čerpadel se doplňuje v ulici Za Elektrárnou. Díky dostatečnému počtu cisternových automobilových stříkaček a dobré koordinaci distribučních center se daří dodávat vodu na místo požáru v dostatečném množství. Výpadky jsou pouze lokální a krátkodobé. Na místo požáru je dodáváno 4000–6000 l.min-1 (pozn. autora - to jsme netušili, že přesně za tři týdny zvládneme dodávat až 12 000 l.min-1 při požáru tržnice SAPA).
Časový sled
16. října 2008
19.13 - na KOPIS byl nahlášen požár na výstavišti
19.14 - vyslány jednotky HS - 3, 1, 6, 10
19.18 - vyslány jednotky HS - 2, 5, 6, 7
19.20 - první jednotka PO na místě zásahu, vytvoření úseku č. 1 - hranice levého křídla a centrální části z jižní části objektu, nasazena výšková požární technika
19.29 - vyhlášen III. stupeň poplachu
19.30 - doporučena evakuace všech osob v areálu výstaviště
19.32 - na místo požáru postupně dojíždí další povolaná požární technika, vytvoření úseku č. 2 - hranice levého křídla a centrální části ze severní části objektu, nasazena další výšková požární technika, proveden násilný vstup do vnitřních prostor centrální části, průzkum nezasažených prostor, aktivace jednotek SDH
19.44 - vyhlášen „zvláštní stupeň poplachu“, zřízen štáb VZ – zřízeny 3 úseky a 2 koordinační centra pro zásobování vodou
20.00 - požádán o výpomoc HZS Středočeského kraje
20.15 - svolání 50% zálohy směny A
20.46 - Lokalizace požáru
neověřená informace, že se v objektu nachází větší množství rtuti, informován vedoucí CHTS HZS hl. m. Prahy, zásah probíhá kompletně v dýchacích přístrojích
21.23 - výsledky měření a průzkumu na toxické látky jsou negativní
22.40 - stahování a střídání jednotek PO, dohašování lokálních ohnisek, rozebírání konstrukcí.
17. října 2008
19.22 – Likvidace požáru.
Zasahující jednotky
HZS hl. m. Prahy
→ 9 jednotek HS: 1-Sokolská, 2-Petřiny, 3-Holešovice, 4-Chodov, 5-Strašnice, 6-Krč, 7-Smíchov, 8-Radotín,10-Satalice)
→ 33 požárních automobilů
→ 123 hasičů.
Jednotky SDH obcí
→ 25 jednotek (Březiněves, Ďáblice, Dolní Měcholupy, Dubeč, Horní Měcholupy, Chodov, Cholupice, Kbely, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Kunratice, Letňany, Lipence, Lochkov, Lysolaje, Nebušice, Písnice, Řeporyje, Řepy, Satalice, Stodůlky, Suchdol, Třebonice, Zličín)
→ 36 požárních automobilů
→ 152 hasičů.
Zálohové jednotky
→ HZS Středočeského kraje, stanice Mělník a Říčany (2 požární automobily,10 hasičů)
→ zálohy HZS hl. m. Prahy (75 hasičů).
Specifika zásahu
Negativa
→ charakter konstrukce levého křídla - nadměrné požární zatížení stropu a velké skleněné plochy, které usnadnily rychlý rozvoj požáru,
→ vysoká intenzita sálavého tepla,
→ značně přetížený radioprovoz,
→ nedostatečná organizace příjezdu jednotek PO v počátku zásahu,
→ mylné informace o potencionálním nebezpečí,
→ nedostatečné zásobení vnější požární vodou ve smyslu ČSN 730873.
Pozitiva
→ příznivé povětrnostní podmínky,
→ dostatečné nasazení sil a prostředků,
→ požární odolnost konstrukce mezi levým křídlem a střední částí,
→ minimální plocha otvorů mezi levým křídlem a střední částí,
→ nízká intenzita zakouření v objektu,
→ dostatečně velké nástupní plochy pro požární techniku,
→ spolupráce s jednotkami SDH obcí,
→ koordinace jednotek PO při zásobování požární vodou.
→ vhodně zvolená taktika zásahu,
→ uchráněné hodnoty.
Příčina vzniku požáru
Ke zjištění příčiny vzniku požáru byla stanovena expertní komise, jejímž úkolem bylo provést výkon státního požárního dozoru zjišťováním příčin vzniku požáru. V průběhu šetření bylo stanoveno několik verzí příčiny vzniku požáru, které byly průběžně prověřovány. Zejména se jednalo o technickou závadu, nedbalost či úmysl.
Závěr
V okamžiku příjezdu prvních jednotek PO bylo celé levé křídlo Průmyslového paláce zasaženo v plném rozsahu. Zásah byl nesmírně složitý z hlediska nasazení sil a prostředků. Všechny síly a prostředky bylo proto nutné nasadit tak, aby nedocházelo k dalšímu šíření požáru. Za tímto účelem byla vytvořena vodní stěna mezi levým křídlem a střední částí objektu. Tento záměr se podařilo realizovat i díky několika pozitivním okolnostem, které celý případ doprovázely. Ideální bezvětří umožnilo provádět kvalitní zásah ze všech stran. Velké nástupní plochy umožňovaly dostatečné rozvinutí výškové požární techniky. Byla vytvořena dvě koordinační centra pro zásobování vodou, která zajišťovala trvalý přísun hasebních látek na místo zásahu. Rychlé zřícení konstrukce v levém křídle pomohlo při dalším hašení. Hořlavé materiály se sesunuly níže a hořlavou střešní konstrukci věže tak bylo snadnější ochlazovat. Prostupy mezi levým křídlem a věží se pak podařilo uchránit pomocí proudů B 75 a C 52. Díky velkému nasazení a příkladné odvaze zasahujících příslušníků se podařilo požár zastavit. V neposlední řadě pak u obdobných případů musíme mít notnou dávku štěstí.
Tento požár se svým rozsahem a následky řadí k největším v historii České republiky. Odhadnutá škoda byla stanovena na jednu miliardu korun.
npor. Bc. Josef KŘEN, velitel zásahu, foto prap. Leoš KUČERA a prap. Radek KRAHULÍK, plánek nasazení ppor. Ing. Václav KRATOCHVÍL, Ph.D.,
HZS hl. m. Prahy
Eliminace rizik rozvodů požární vody a zvýšení efektivity jejich provozování
U plošně rozsáhlých průmyslových areálů nebo podnikatelských zón je jednou z podmínek stavebního povolení výstavba vnitřních rozvodů vody pro požární zabezpečení staveb. U těchto systémů je nutné zajišťovat nejen průběžnou údržbu zařízení, ale také provádět hydraulické zkoušky za účelem ověření, plní-li trubní rozvody předpoklady provozovatele. Velmi často z různých důvodů se při zkouškách zjistí, že v případě potřeby by očekávaný efekt nesplnily. Příčin bývá celá řada, o základních se zmiňuje autorka v tomto článku.
Základní rozvaha o výstavbě požárního zabezpečení
U nově budovaných průmyslových areálů nebo multifunkčních zón je jednou z podmínek stavebního povolení vybudování vnitřních rozvodů vody pro účely požárního zabezpečení objektů. Dle jejich charakteru a vypočtené potřebě vody k hašení požárů je často zvažováno, zda nové trubní rozvody budovat společné pro spotřební účely i požární zabezpečení staveb nebo zcela technicky oddělené. Při vypočtených dimenzích potrubí ≤ DN 100 mm je vhodné budovat jednotný systém pro oba účely. U těchto systémů lze bez větších problémů zajistit dostatečnou rychlost proudění vody a tím následně její dostatečnou čerstvost, včetně alespoň minimálního zdravotního zabezpečení.
Pokud je potřeba požárního zabezpečení vyšší a je nutné budovat řady o DN 150 mm, DN 200 mm a výše, je vhodné stavět separátně rozvody vody spotřební a požární. K tomuto závěru je několik důvodů:
→ provozně – technický,
→ zdravotně – bezpečnostní,
→ ekonomický.
Provozně technické aspekty
Při výstavbě nových rozvodů nebo rekonstrukci stávajících činí zemní práce přibližně 70 % - 80 % celkových nákladů na stavební dílo. Pokud lze uložit do jedné stavební rýhy společně vodovodní řad spotřební vody současně s vodovodním řadem určeným pro požární vodu, náklady se výrazně sníží. Reálně se zvýší pouze o cenu trub, tvarovek a armatur menších dimenzí, zpravidla DN 63 mm – 90 mm při použití plastových materiálů, nebo DN 80 – 100 mm při použití litinových trub. Současně tímto opatřením investor trvale sníží provozní náklady nutné k periodickým proplachům systému společných požárních a spotřebních účelů. Vždy se jedná o nemalé náklady, pokud chceme a musíme zajistit trvalou čerstvost pitné vody pro uživatele. Při současné průměrné ceně vodného a stočného 55 Kč/m3, která se bude v následujících letech dále zvyšovat a životnosti díla asi 70 až 90 let, stojí rozvaha za pozornost.
Zdravotně bezpečnostní důvody
Provozovatel veřejných vodovodů nebo vnitřních rozvodů, ke kterým patří i požární rozvody vody, musí sledovat kvalitu vody [1]. Distribuovaná voda nesmí překročit:
→ nejvyšší mezní hodnotu ukazatele s prahovým účinkem,
→ mezní hodnotu organoleptického ukazatele jakosti pitné vody,
→ mezní hodnotu regulačního rizika u vybraných látek s bezprahovým účinkem.
Riziko, že dojde k sekundárnímu nebo terciálnímu znečištění vody u kombinovaných požárně – spotřebních vodovodů je poměrně vysoké. Při nedodržování provozních režimů, které u těchto společných trubních systémů téměř nikdy neumožní vytvořit v oblasti rychlosti proudění vody v potrubí optimální prostředí, téměř vždy dochází ke zhoršení mikrobiologických, biologických a fyzikálně – chemických ukazatelů vody.
Ekonomické vlivy provozování systémů
Poměrně vysoké škody vznikají již při mnohem nižších ztrátách. I při pouhém úniku 0,3 l.s-1 (tj. jedna malá skrytá porucha), což nebývá výjimečná situace vyskytující se na vnitřních rozvodech spotřební nebo požární vody, činí roční náklady jen v poplatních za vodné a stočné pro vodárenskou společnost asi 520 000 Kč.
Širší strategické posouzení výstavby požárních rozvodů vody
Na základě informace o systému zásobování oblasti, předpokládané průměrné délce výluky dodávky vody a průměrném ročním počtu poruch vztahujících se k danému objektu, může provozovatel provést vlastní analýzu rizik a rozhodnout se pro výstavbu vlastní akumulace požární vody nebo projednat s vodárenskou společností náhradní místo odběru s potřebnou kapacitou.
Prověřování hydraulické účinnosti rozvodů požární vody v areálech
Závěr
Příspěvek byl zpracován v rámci projektu Ministerstva vnitra VD20062008A04.
Literatura
[1] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] KROČOVÁ, Š.: Provozování distribučních sítí pitných vod, VŠB, Ostrava 2004, ISBN 80-248-0606-1.
doc. Ing. Šárka KROČOVÁ, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství
Ostrava hostila mezinárodní cvičení vyhledávacích a záchranných odřadů
Jednotky požární ochrany v Moravskoslezském kraji mají již několik let možnost využívat areál „Dolní oblasti“ společnosti Vítkovice (dále jen „Dolní oblast“) k provádění odborné přípravy, především její praktické části. Jedná se o unikátní prostor bývalé těžké hutní výroby včetně návazných technologických provozů a rozsáhlých venkovních prostor, u něhož se však předpokládá v roce 2009 zahájení první etapy plánované sanace. Z tohoto důvodu a také s ohledem na přípravu v rámci plánované mezinárodní certifikace USAR odřadů České republiky v roce 2010, bylo již v loňském roce rozhodnuto zorganizovat v Dolní oblasti mezinárodní cvičení USAR odřadů „OSTRAVA 2008“. Cvičení se uskutečnilo ve dnech 4. až 7. listopadu 2008 ve Frýdku-Místku, areálu Dolní oblasti Vítkovice, prostorách ČSAD REALITY Ostrava, a.s., a dále v objektech bývalých kasáren Hranečník v Ostravě.
Námět cvičení
V nočních hodinách 2. listopadu 2008 byla část České republiky zasažena větrnou smrští ESTER. Nejzávažnější škody byly zaznamenány v Moravskoslezském kraji, především ve městě Ostrava a přiléhajících průmyslových zónách (chemická továrna a elektrárna ve Vítkovicích a opravárenský komplex ČSAD blízko centra města Ostravy). Výrazným způsobem došlo k poškození infrastruktury také v okresech Karviná, Frýdek-Místek a Opava. Větrná smršť způsobila řadu škod v rozvodech elektrické energie, odřízla řadu částí Moravskoslezského kraje a způsobila ve stovkách případů zřícení budov nebo jejich částí. Podle prvních informací bylo potvrzeno více než tisíc obětí, více než dva tisíce osob je nezvěstných. Více než 70 km komunikací je poškozeno, včetně 29 mostů. Síly a prostředky jednotek požární ochrany v rámci plošného pokrytí nebyly schopny realizovat všechny záchranné a likvidační práce v potřebném rozsahu, proto Česká republika požádala cestou mechanizmu Evropské unie o mezinárodní pomoc orientovanou v první fázi na činnosti USAR (vyhledávání a záchrana osob ve staticky narušených budovách). Mezinárodní pomoc byla realizována nasazením dvou USAR odřadů střední kategorie z Československa (fiktivní země), jednoho těžkého USAR odřadu z Polska, jednoho středního USAR odřadu z Maďarska a lehkého USAR odřadu z Estonska.
Cílem bylo prověřit akceschopnost jednotlivých odřadů, jak při samostatném nasazení, tak při společném plnění některých úkolů. Pro kolegy z Polska to byla vítaná a téměř poslední možnost vyzkoušet si procedury před jejich vlastním klasifikačním cvičením, které podstoupí v dubnu 2009.
Průběh cvičení
Jako místo pro založení „BoO“ (z anglického Base of Operations), tedy základny pro USAR odřady, byl organizátory zvolen prostor bývalých kasáren Hranečník v Ostravě. Pro záchranné jednotky bylo prvním úkolem v rámci cvičení nalézt místo BoO a kontaktovat zástupce LEMA. Dále pak v místě BoO vybudovat základnu pro tým, založit a provozovat „OSOCC“ (z anglického „On-Site Operational Coordination Centre“) v souladu s INSRAG Guideline. OSOCC je koordinačním orgánem mezinárodních týmů v místě mimořádné události pro zefektivnění jejich nasazení a usnadňuje především přenos informací a potřeb z místního krizového orgánu (LEMA) k jednotlivým týmům a zpětný přenos informací od týmů. OSOCC byl zřízen a fungoval po celou dobu cvičení. Do OSOCC měl povinnost každý tým obsadit svého zástupce. Organizačními opatřeními (rozsáhlá dokumentace včetně popisů jednotlivých budov v sektorech s GPS souřadnicemi a dalšími nutnými informacemi) se povedlo zajistit, že jeho činnost probíhala v reálném čase a členové OSOCC museli řešit a koordinovat řadu úkolů a požadavků vznesených ze strany LEMA.
Průběh cvičení byl organizačně zajišťován neustálou přítomností tzv. „velitelů sektorů“, kteří byli odpovědni za provedení prací a bezpečnost při cvičení v jednotlivých sektorech. Jako velitelé sektorů byli také využiti vytypovaní příslušníci HZS Jihomoravského kraje, územního odboru Brno a HZS Středočeského kraje. Vizitkou práce velitelů sektorů je, mimo jiné, také skutečnost, že během cvičení nedošlo ke zranění zasahujících záchranářů.
Bylo záležitostí jednotlivých velitelů odřadů, jakou strategii provádění záchranných prací zvolí (systém rotace směn, nepřetržité nasazení všech členů odřadu atd.) pro splnění podmínky nepřetržitého dvoudenního nasazení. Organizačně bylo cvičení připraveno tak, že v době ukončení činnosti na sektoru byly členům OSOCC distribuovány cestou LEMA další úkoly a požadavky pro nasazení, takže se povedlo všechny nasazené odřady udržet po dobu cvičení v sektorech. Problematickou se jevila nutnost „opětovné přípravy“ sektoru pro nasazení dalšího týmu. Díky velmi dobré koordinaci se obavy nepotvrdily a tak byly maximálně využity nejlépe připravené sektory s řadou pečlivě naaranžovaných scénářů.
Organizátoři cvičení připravili pro cvičící týmy i řadu dalších dílčích úkolů, které provázely základní námět nepřetržité práce týmů v sektorech a nepřetržitou akceschopnost OSOCC. Jednalo se např. o organizované návštěvy zástupců medií u týmů, nutnost poskytnou rozhovor v anglickém jazyce, připravit a absolvovat tiskovou konferenci se zástupci medií včetně zvládnutí připravených emočních projevů, apod.
Převládala pozitiva
Zástupci jednotlivých týmů měli možnost vyjádřit se k úrovni a průběhu cvičení. Hodnocení byla převážně pozitivní. Cvičení bylo organizováno s cílem zvýšit úroveň připravenosti USAR CZ Ostrava, USAR CZ Praha, umožnit diskuzi nad různými přístupy k řešení dílčích problémů a zvýšit obecnou informovanost příslušníků HZS ČR o problematice mezinárodních záchranných operací. Cíle cvičení se podařilo naplnit. Cvičení se podařilo zrealizovat na potřebné úrovni odpovídající nasazení zahraničních týmů díky mimořádnému nasazení příslušníků zařazených do organizačního týmu (HZS Moravskoslezského kraje, HZS Jihomoravského kraje,. HZS Středočeského kraje, MV-generálního ředitelství HZS ČR), detailní znalosti jednotlivých sektorů a vynikající spolupráci se 157. záchranným praporem v Hlučíně. „Poděkování si zaslouží nejen cvičící za své nasazení, ale zejména organizátoři, kteří jak z hlediska výběru prostor, tak procvičovaných úloh, věrně simulovali podmínky, s nimiž se mohou záchranáři reálně setkat. Důraz byl položen na soběstačnost týmů. Cvičení bylo obrovskou zkušeností pro všechny zúčastněné,“ zhodnotil výsledky cvičení náměstek generálního ředitele HZS ČR pro IZS a operační řízení plk. Ing. František Zadina.
Cvičení obdobného rozsahu zaměřené výhradně na činnost USAR týmů a přijetí mezinárodní pomoci, nebylo dosud v rámci HZS ČR realizováno.
kpt. Ing. Richard FRANC, mjr. Ing. Radim KUCHAŘ, mjr. Ing. Vojtěch NEZVAL, foto ppor. Stanislav KOSTKA, HZS Moravskoslezského kraje
Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva u právnických a podnikajících fyzických osob
Znalosti a dovednosti zaměstnanců právnických a podnikajících fyzických osob, které jsou nezbytné k činnosti během mimořádných událostí a krizových situací, včetně připravenosti k sebeochraně a vzájemné pomoci nejsou vždy na požadované úrovni. A to především proto, že u většiny právnických a podnikajících fyzických osob neexistuje ucelený systém přípravy na zvládání mimořádných událostí a krizových situací a úroveň obecného povědomí vrcholového managementu o nutnosti této přípravy je nedostatečná a velmi často podceňovaná. Rovněž mnozí zaměstnanci nejsou schopni docenit, že znalosti základních opatření ochrany obyvatelstva slouží nejen ku prospěchu jejich, ale také ku prospěchu celé organizace. V rámci objektivity je nutno konstatovat, že v České republice existuje určitá množina právnických a podnikajících fyzických osob, které se této problematice věnují na velmi dobré úrovni.
V současné době, kdy nás ohrožují především živelní pohromy, technologické havárie nebo terorizmus, si uvědomujeme skutečnost, že základním nástrojem k úspěšnému zvládání mimořádných událostí či krizových situací (dále jen „MU“ a „KS“) jsou kvalitně připravení odborníci zainteresovaní do oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva jak ve státní správě a samosprávě, tak i u právnických a podnikajících fyzických osob (dále jen „PaPFO“).
Základem úspěchu zabezpečení co nejlepší ochrany zaměstnanců je předpoklad kvalifikačně připravit v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva nejen vedoucí pracovníky organizací, příp. jejich specialisty, ale také samotné zaměstnance na MU a KS, které je mohou ohrozit (návaznost na širší informovanost), a zároveň je naučit, jak pružně reagovat a tyto situace zvládat a jaké prvky ochrany uplatňovat. To znamená zajistit odpovídající úroveň znalostí a dovedností zaměstnanců v ochraně a sebeochraně.
Vzdělávání zaměstnanců dle platné legislativy
Vzdělávání, které je realizováno formou školení u většiny PaPFO, je především zaměřeno na oblast požární ochrany a ochrany zdraví při práci v návaznosti na příslušnou legislativu (např. zákon o požární ochraně1), zákoník práce2)).
Především tam, kde je organizace zdrojem ohrožení, stanovuje specifická legislativa právnickým a podnikajícím fyzickým osobám určité povinnosti na ochranu jejich zaměstnanců (např. atomový zákon3), zákon o prevenci závažných havárií4)).
Velmi často je opomíjena skutečnost, že také podle zákona o integrovaném záchranném systému5) PaPFO, u které v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady může dojít k MU, je povinna vůči svým zaměstnancům zajistit informování o hrozících MU a plánovaných opatřeních, varování, evakuaci, případně ukrytí, organizování záchranných prací, organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci [8].
Koncepce a vzdělávání obyvatelstva
Již v rámci „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“ bylo „Harmonogramem realizace základních opatření ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“ stanoveno vytvoření podmínek a zahájení profesního, kvalifikačního a doplňujícího vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva, která je součástí celkového vzdělávání v oblasti krizového řízení [2]. Toto opatření bylo důležitým krokem ke zvýšení úrovně připravenosti nejen pracovníků veřejné správy, ale také vybraných pracovníků (specialistů) právnických a podnikajících fyzických osob.
Stejně tak v „Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“ je uvedeno, že potřeba profesního, kvalifikačního a doplňujícího vzdělávání je stále potřebná. V „Harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“ je jedním z opatření vytvoření Programu výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při MU a KS. [3]
Při vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva se vychází z „Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení“, která byla schválena usnesením Bezpečností rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14. V této koncepci je upravena příprava a vzdělávání státních a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců u právnických a podnikajících fyzických osob (jednou z cílových skupin jsou zaměstnanci u PaPFO, jejichž pracovní náplň je dotčena povinnostmi ve vztahu ke krizovému plánování, např. subjekty hospodářské mobilizace, zdravotnictví, významné subjekty v oblasti energetiky, chemického průmyslu, dopravy, spojů atd.) [4].
Vzdělávání u právnických a podnikajících fyzických osob
Cílem vzdělávání zaměstnanců u PaPFO by měla být snaha připravit zaměstnance na všechny eventuality, které mohou nastat během MU a KS, tak aby byli schopni na nastalou situaci vhodně reagovat. Důležité je, aby byli seznámeni s připravenými ochrannými opatřeními a zároveň byli poučeni o žádoucím chování během MU a KS včetně sebeochrany a vzájemné pomoci.
Vzdělávání musí být orientováno jak na vrcholový management, tak na všechny zaměstnance, je však nutno respektovat jejich pracovní zařazení a vzdělávání profilovat a realizovat v souvislosti s pracovními pozicemi, které tito zaměstnanci zastávají. Mělo by být také spojeno s mírou odpovědnosti za realizaci a plnění úkolů spojených s ochranou zaměstnanců a činnostech při MU a KS.
Příprava a realizace vzdělávání by mohla být rozčleněna např. takto:
→ vedoucí pracovníci organizace (vrcholový management) – odpovídají za celkovou připravenost organizace na činnost za MU a KS a za ochranu svých zaměstnanců a majetku před dopady MU a KS;
→ odborný orgán krizového řízení, vč. ochrany zaměstnanců (krizový manager) – zabezpečuje koordinaci příprav na MU a KS, tzn. koordinuje krizové plánování, navrhuje, příp. vytváří podmínky pro uskutečňování krizových opatření, činnosti havarijního či krizového štábu, vzdělávání v oblasti krizového řízení a ochrany zaměstnanců, nácviků atd.;
→ vedoucí jednotlivých organizačních celků (pracovišť) – zabezpečují přípravu a realizaci krizových opatření ve svěřené působnosti a ochranu svých pracovišť a pracovníků, vč. vzdělávání (např. formou školení, odborných seminářů);
→ zaměstnanci – aktivně se účastní procesu vzdělávání, získávají znalosti o chování za MU a KS.
Při tvorbě systému vzdělávání zaměstnanců je nutno konkretizovat (vyspecifikovat) základní rozsah znalostí a dovedností, zaměření a formy přípravy. Vhodné je se zaměřit jak na získání teoretických znalostí, tak dle potřeby i praktických dovedností. K tomu je vhodné stanovit:
→ cíl vzdělávání;
→ cílové skupiny;
→ obsah a rozsah učební látky;
→ vyučovací metody, formy studia;
→ organizační podmínky, příp. materiální podmínky;
→ termíny provedení;
→ odpovědnost za zajištění vzdělávání.
Možnosti a způsoby (formy) vzdělávání
Vedení PaPFO se rozhodne, jaký způsob vzdělávání je pro ni nejefektivnější. Může zkombinovat i několik způsobů, a to dle svých požadavků na úroveň vzdělání svých zaměstnanců, možností (např. finančních) a podmínek (výukové prostory, jejich vybavení technikou apod.). Formy vzdělávání jsou různé:
→ školení, odborné semináře na pracovišti (jako lektoři mohou působit vlastní zaměstnanci – odborně připravení, nebo lektoři externí);
→ účast na školeních, seminářích nebo kurzech v různých vzdělávacích zařízeních a centrech;
→ odborné konference včetně zahraničních;
→ odborné stáže včetně zahraničních;
→ praktické ověřování znalostí (nácviky, cvičení, tréninky, simulace, modelování),
prezenční nebo kombinované vysokoškolské studium;
→ distanční forma vzdělávaní (podpora e-learningu);
→ celoživotní vzdělávání.
Spolupráce s orgány kraje, obcí s rozšířenou působností, obcí a se složkami IZS
V rámci České republiky je průběžně vytvářena koncepce krizového řízení a metodika krizového plánování. Je zajišťováno odborné zázemí pro plánování, přípravu, koordinaci a sjednocení postupů orgánů veřejné správy a PaPFO při jejich přípravě na zvládání MU a KS. Pro zabezpečení potřebného profesionálního standardu při řešení koncepčních a strategických úkolů podporuje vláda vědu, výzkum a vzdělávání v problematice vnitřní bezpečnosti [1].
Některými právními předpisy jsou orgánům kraje, obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“), obcím a hasičskému záchrannému sboru kraje stanoveny působnosti v oblasti informování a provádění školení, např. :
→ hasičský záchranný sbor kraje plní úkoly obecního úřadu ORP (§ 12 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.) a mimo jiné seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi [8];
→ obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva; za tímto účelem organizuje jejich školení [8];
→ hasičský záchranný sbor kraje seznamuje obce, PaPFO s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení [9];
→ obecní úřad obce seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení [9];
→ krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci veřejnosti v zóně havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie [7];
→ prováděcí předpis konkretizuje, které osoby se informují (jedná se o osoby, které mají v zóně havarijního plánování místo bydliště, místo výkonu práce nebo místo podnikání) [5].
Také provozovatel „rizikové činnosti“ má povinnost nejen zaměstnance, ale také fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně informovat o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie [7]. Držitel povolení podle zvláštního právního předpisu3 má za povinnost poskytovat veřejnosti informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany [6]. Takto získané informace by PaPFO měly využít a zakomponovat do obsahu svých vzdělávacích programů a během vzdělávacího procesu (školení) předat svým zaměstnancům.
Ministerstvo vnitra v součinnosti s Ministerstvem obrany a Správou státních hmotných rezerv bylo po odborné stránce pověřeno realizací výše zmíněné „Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení“ a koordinací vzdělávacího procesu bylo pověřeno Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“). Za účelem informování a vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva jsou MV-GŘ HZS ČR a hasičskými záchrannými sbory krajů vydávány a poskytovány různé pomůcky, příručky, metodiky, brožury, informační letáčky apod., z nichž jsou některé dostupné také na webových stránkách Ministerstva vnitra nebo hasičských záchranných sborů krajů, a které lze také využít ke vzdělávání zaměstnanců.
Zde se také nabízí určitá možnost formy spolupráce PaPFO se složkami integrovaného záchranného systému, především s hasičskými záchrannými sbory krajů, které by na základě požadavků ze strany PaPFO vstoupily do procesu vzdělávání jejich zaměstnanců.
Hasičské záchranné sbory krajů zejména proto, že někteří vybraní příslušníci HZS ČR absolvovali kurz školitelů v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, které je opravňuje k výkonu odborných činností na úseku ochrany obyvatelstva, krizového řízení a havarijního plánování, včetně vzdělávání.
Závěr
Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů ČR základní povinností a tedy i funkcí státu. Zahrnuje soubor činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. Ochrana obyvatelstva se organizuje na základních principech a jedním z nich je, že starost o ochranu obyvatel náleží státu. Právnické a podnikající fyzické osoby zajišťují úkoly ochrany obyvatelstva ve vztahu ke svým zaměstnancům [2].
Pokud má být dosažena odpovídající úroveň přípravy zaměstnanců PaPFO na vznik a dopady MU a KS, je nutno vytvořit v rámci organizace kvalitní systém vzdělávání na všech úrovních včetně finančního a materiálního zabezpečení. Tento proces vzdělávání by měl pokračovat získáním nezbytných dovedností a návyků směřujících k žádoucímu chování během MU a KS, sebeochraně a poskytování vzájemné pomoci. Získání dovedností a návyků je otázkou času a periodických nácviků. To vyžaduje aktivní přístup jak vrcholového managementu tak všech zaměstnanců k celému procesu vzdělávání a přípravy.
Použitá literatura
[1] Bezpečnostní strategie ČR [cit. 23. 1. 2008]. URL: http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=6344.
[2] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015, schválená usnesením vlády ČR ze dne 22. dubna 2002 č. 417, ve znění usnesení vlády ze dne 5. ledna 2005 č. 21, vydalo MV-GŘ HZS ČR, Praha 2003, ISBN 80-86640-13-2.
[3] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválená usnesením vlády ČR ze dne 25. února 2008 č. 165, vydalo MV-GŘ HZS ČR, Praha 2003, ISBN 978-80-86640-91-4.
[4] Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení, schválená usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14 [cit.23.1.2008]. URL: http://www.mvcr.cz/dokument/2004/vzdelani/koncepce_hasici.html.
[5] Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií.
[6] Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[7] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti a s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
[8] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[9] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
kpt. Ing. Danuše KRATOCHVÍLOVÁ, HZS Moravskoslezského kraje, kpt. Ing. Danuše KRATOCHVÍLOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
1) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti a s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
5) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Dotace na koncové prvky jednotného systému varování a vyrozumění
Poskytování účelových dotací vybraným obcím (dále jen „dotace“) v rámci rozvoje jednotného systému varování a vyrozumění zabezpečuje Ministerstvo vnitra–generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR) z prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Rozvoj koncových prvků tohoto systému předpokládá participaci obcí na jednom ze základních úkolů ochrany obyvatelstva pro zajištění ochrany jeho životů, zdraví a majetkových hodnot.
Podmínky pro poskytování dotací
Dotaci lze poskytnout pouze na základě písemné žádosti obce. Tato žádost se podává na MV-GŘ HZS ČR (dále jen „poskytovatel“) prostřednictvím místně příslušného hasičského záchranného sboru kraje (dále jen „HZS kraje“), a to nejpozději do 30. dubna roku předcházejícího tomu, v němž má být dotace poskytnuta. Na poskytnutí dotace není právní nárok. Poskytnutím dotace se rovněž nezakládá nárok na poskytnutí další dotace z rozpočtu poskytovatele v případě, že akce nebo projekt je rozdělen na několik etap a bude pokračovat i v dalších letech.
Základní kritéria pro poskytnutí dotace
Pro případné přidělení dotace musí veškeré koncové prvky jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV), které budou financovány z dotace, splňovat podmínky stanovené poskytovatelem (viz č.j. MV-24666-1/PO-2008 „Technické požadavky na koncové prvky varování připojované do jednotného systému varování a vyrozumění“). Místně příslušný HZS kraje posoudí žádost z hlediska účelnosti a potřebnosti pro dané území, zejména s ohledem na zpracovaný havarijní plán kraje (případně vnější havarijní plány pro zóny havarijního plánování, pokud se v nich daná obec nachází). Posouzení je neoddělitelnou součástí žádosti o přidělení dotace. HZS kraje současně přiděluje jednotlivým žádostem prioritu v rámci kraje.
Ekonomické požadavky
Výše dotace na výstavbu koncového prvku varování JSVV bude pro příslušný rok vyhlašována poskytovatelem, může však podle zásad dosáhnout maximálně 70 % nákladů akce v běžném roce, včetně připojení do systému JSVV.
Příjemce musí při čerpání dotace postupovat v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. Výběr dodavatele musí být proveden v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
Příjemce dotace je povinen tuto dotaci použít jen v daném rozpočtovém roce a k účelu, na který mu byla poskytnuta. Pokud poskytnuté rozpočtové prostředky nebudou vyčerpány v běžném roce, peněžní ústav spravující čerpací účet odvede jejich zůstatek do státního rozpočtu při finančním vypořádání se státním rozpočtem.
Postup při rozhodování o poskytnutí dotace obci
O poskytnutí a výši dotace rozhoduje generální ředitel MV-GŘ HZS ČR na základě návrhu odborné komise poskytovatele. Rozhodování komise předchází kontrola, vyhodnocení stanovených kriterií a stanovení pořadí podaných žádostí pro přiznání dotace. Nutnou podmínkou pro zařazení žádosti do pořadníku je získání nejméně 135 bodů podle stanovených kritérií.
Kritéria pro vyhodnocení žádosti o poskytnutí dotace obci
Kritéria pro vyhodnocování žádostí o poskytnutí dotace jsou přílohou zásad a tvoří je zejména počet obyvatel obce; ohrožení obce přirozenou nebo zvláštní povodní; dislokace obce v zóně havarijního plánování; způsob, jakým je varování v obci zajištěno za stávajícího stavu; zahrnutí obce do havarijního plánu kraje; informace o tom, zda je žádost o dotaci podávána opakovaně; priorita, kterou žádosti přiznal HZS kraje. Každé kritérium má stanoveno určité bodové ohodnocení a na základě získaného počtu bodů je zpracován pořadník, který je předkládán zmiňované odborné komisi.
Schválením zásad došlo nejen k novelizaci dříve platných zásad, ale i k jejich principiálnímu sjednocení s dokumentem „Zásady pro poskytování účelových dotací vybraným obcím v rámci reprodukce požární techniky pro jednotky požární ochrany“.
Úplné znění Zásad pro poskytování účelových dotací vybraným obcím v rámci rozvoje koncových prvků varování jednotného systému varování a vyrozumění, včetně příloh, je možné nalézt na stránkách www.hzscr.cz v části ochrana obyvatelstva.
pplk. Ing. Luboš VOTÍPKA, MV-generální ředitelství HZS ČR
Národní centrum pro krizovou připravenost
MV-generální ředitelství HZS ČR intenzivně připravuje vybudování unikátního Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek integrovaného záchranného systému (IZS). Toto celostátní centrum vznikne do roku 2013 v Hradci Králové.
Projekt vybudování Národního centra je součástí Integrovaného operačního programu 2007 až 2013 (IOP), který jako jeden z programů na využívání strukturálních fondů Evropské unie v České republice schválila v prosinci 2007 Evropská komise. Projekt počítá s rozpočtem 74 mil. EUR, z čehož 85 % by mělo být uhrazeno ze strukturálních fondů Evropské unie.
Hlavním cílem projektu je vytvoření potřebné centralizované infrastruktury pro jednotný celostátní systém vzdělávání a výcviku složek IZS, a to včetně nácviku jejich součinnosti v podmínkách blížících se reálným krizovým situacím. Projekt zároveň umožní užší propojení s vědeckými a výzkumnými programy a jejich ověřování v záchranářské praxi. Vybudováním Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS dojde k vytvoření infrastruktury nezbytné pro dosažení potřebné úrovně odborné přípravy v oblasti krizového řízení a havarijního plánování ve státní a místní správě, zefektivnění řízení a koordinace IZS, zvýšení účinnosti prevence přírodních, technologických a bezpečnostních rizik, zdokonalení koordinace reakce na krizové situace a mimořádné události.
„Záchranné složky musí být připraveny včas, pohotově a efektivně zasáhnout a úspěšně řešit nejrůznější mimořádné události, jako jsou živelní pohromy nebo technologické havárie. Toto moderní národní vzdělávací, výzkumné a výcvikové středisko bude sloužit nejen celému Hasičskému záchrannému sboru ČR, ale i jiným složkám IZS – policii, zdravotnické záchranné službě a dalším,“ vysvětluje generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán.
Součástí Národního centra bude mj. školní kapacita pro 500 až 700 osob a odpovídající počet obslužného personálu, školní požární stanice, kapacity pro bezpečnostní výzkum, specializované výukové laboratoře a výcvikové prostory – například simulátory, trenažéry. V Národním centru bude rovněž vybudován polygon o rozloze až 19 ha pro praktický výcvik, který dosud HZS ČR chybí. Zřízeny budou i další prostory pro součinnostní nácvik základních složek IZS. Své sídlo v areálu Národního centra najde také expertní pracoviště pro koordinaci, podporu a rozvoj informačních a komunikačních systémů IZS a krizového řízení, dále národní analytické středisko krizových informací a expertních služeb s vazbou na Evropskou unii, školní kapacita pro komunikační systémy IZS, krizové řízení a tísňové volání apod.
Vlastní činnost budoucího Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS lze rozdělit do tří základních oblastí:
Praktický výcvik součinnosti základních složek IZS
V rámci projektu bude vytvořena prostorová i materiální základna pro nácvik připravenosti a koordinaci jednotlivých složek IZS v podmínkách blížících se reálným krizovým situacím. Vybudováním jednotného celostátního systému součinnostního výcviku složek IZS budou vytvořeny podmínky pro průběžné zvyšování kvalifikace
a kompetence těchto složek a členů krizových štábů státních orgánů, krajů a obcí.
Nový systém vzdělávání
Projekt vychází z již déle zvažovaného konceptu restrukturalizace systému vzdělávání příslušníků a zaměstnanců HZS ČR. Prostorová centralizace rozhodujících oblastí vzdělávání vytvoří podmínky pro zkvalitnění teoretické výuky a praktického výcviku, který takto bude probíhat v podmínkách blížících se skutečným krizovým situacím a umožní účinnou spolupráci jednotlivých složek IZS při reálném zásahu. V Národním centru projde ročně školením minimálně 2000 osob.
Bezpečnostní výzkum
Do areálu Národního centra by se měl přestěhovat stávající Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, což je výzkumné a vzdělávací zařízení MV-generálního ředitelství HZS ČR. Tak dojde k užšímu propojení mezi vzděláváním a výcvikem záchranářů, realizací vědeckých a výzkumných programů a jejich ověřováním v záchranářské praxi. Připravenost na nové hrozby a mimořádné události totiž vyžaduje efektivní a rychlé získávání a praktické využívání nových znalostí, moderní techniky i technologií. Propojení vědecko–výzkumných aktivit s pedagogickou činností je tak nutností. V tomto ohledu se počítá také s využitím vědeckého potenciálu stávajících vysokých škol v regionu.
Město Hradec Králové bylo vybráno jako nejlepší možné pro sídlo připravovaného Národního centra. Má výhodnou polohu z hlediska dopravní dostupnosti z celé republiky, je zde možnost spolupráce s odborníky z vysokých škol v Hradci Králové a Pardubicích a v neposlední řadě nezbytná navazující infrastruktura.
Národní centrum vznikne v části bývalého vojenského areálu v Hradci Králové s navazujícím regionálním letištěm, jehož některé prostory nejsou v současnosti využity. Projekt tak přispěje nejen ke zlepšení připravenosti státních institucí, představitelů měst a obcí, krizových štábů a složek IZS na řešení mimořádných událostí a krizových stavů, ale výrazně napomůže i revitalizaci místa a sociálně-ekonomickému rozvoji města Hradec Králové. Projekt přispěje ke zvýšení zaměstnanosti v regionu a současně podpoří rozvoj podnikatelské sféry.
O potřebnosti vytvoření jednotného Národního centra svědčí i skutečnost, že Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropské unii, jež obdobné zařízení dosud nevlastní.
Ing. Vladimíra KRACÍKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Řešení nejen pro požární ochranu velkostrojů
Ing. Ladislav Hanuška
· POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Evropská kritická infrastruktura
pplk. Ing. Helena Hanzlíková
· POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Špinavá bomba a možnosti její likvidace
Ing. Stanislav Lichorobiec
· PŘÍLOHA
Veletrhy a výstavy pořádané v České republice a v zahraničí v roce 2009