Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 11/2009

SLAVNOSTNÍ odhalení pomníku policistům a hasičům, kteří zahynuli při výkonu svého povolání. Pomník je umístěn v areálu Muzea Policie ČR v Praze. ROZBOR zásahu jednotek PO na požár provozní a skladové haly na druhotné zpracování starých pneumatik v obci Tušimice na Chomutovsku. ZÁVĚRY odborné konference požární ochrany Mosty, PŘEDSTAVENÍ nové učebny požární prevence v SOŠ PO a VOŠ PO ve Frýdku-Místku a ANALÝZA tlakových lahví dostupných na českém trhu. SEZNÁMENÍ s průběhem odborné konference Bezpečná Evropa, která se uskutečnila v září v Hradci Králové. V rámci konference byl představen projekt Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS, na jehož základě se začne s výstavbou budoucí Akademie HZS ČR. ZAMYŠLENÍ nad stavem v oblasti limitních koncentrací nebezpečných látek v ochraně obyvatelstva. PŘÍLOHA časopisu je věnována slavnostnímu předání medailí a plaket HZS ČR, udělených u příležitosti státního svátku – Dne vzniku samostatného československého státu. 

  • Otevřená srdce
  • Oheň zničil drticí mlýny na pneumatiky
  • Analýza tlakových lahví na českém trhu
  • Bezpečná Evropa
  • Vzdělávací projekt pro Gruzii
  • Periodické zkoušky vyhrazených tlakových zařízení

Otevřená srdce

Pomník policistům a hasičůmPomník policistům a hasičům
Kladení věncůKladení věnců
Zpěvačka Lucie BíláZpěvačka Lucie Bílá

Poprvé v dějinách záchranných a bezpečnostních sborů byl 13. října 2009 v areálu Muzea Policie ČR odhalen pomník policistům a hasičům, kteří zahynuli při výkonu svého povolání. Pietní akt se uskutečnil za přítomnosti pozůstalých rodin, nejvyšších představitelů Ministerstva vnitra, Policie ČR, HZS ČR, Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni, odborových svazů a dalších hostů.

Socha „padlého bojovníka“ byla vytvořena z šumavského dioritu akademickým sochařem prof. Kurtem Gebauerem a jména všech policistů a hasičů, kteří položili své životy při výkonu služby od roku 1918, budou ručně vepsána do pamětní knihy Muzea Policie ČR.


„Práce policistů a hasičů není jen povolání, ale také poslání, které bohužel může skončit tragicky, a ti, kteří se rozhodli pomáhat a zachraňovat životy druhých, přicházejí o svůj život. Tímto pomníkem vznikla možnost poklonit se a poděkovat za jejich činy a každý, kdo k pomníku přijde, aby pocítil hrdost na ty, kteří se obětovali,“ řekl MUDr. Mgr. Ivan Langer, předseda správní rady Nadace policistů a hasičů.


Jménem vdov a sirotků vystoupily Ivana Jahelková a Ivana Klimešová, aby poděkovaly všem, kteří nejsou lhostejní k neštěstí druhých. Vždyť nikdo z nás neví, co ho potká a kdy bude potřebovat pochopení. Vyzdvihly význam Nadace policistů a hasičů - vzájemná pomoc v tísni, která zprostředkovává solidaritu a spoluúčast společnosti s osudy pozůstalých rodin a poskytuje jim psychickou i finanční podporu a pomoc. Za doprovodu smutečních tónů Hudby Hradní stráže a Policie ČR byly poté k pomníku položeny věnce a zazněly čestné salvy. Po pietním ceremoniálu byl program ukončen služebním slibem třiceti nových příslušníků Policie ČR.


Vyvrcholením slavnostního dne byl večerní koncert Lucie Bílé, poslední ze sedmi z jejího turné (v Olomouci, Ostravě, Brně, Hradci Králové, Plzni, Českých Budějovicích a Zlíně), kterými podpořila Nadaci policistů a hasičů. „Příběhy nadačních rodin jsou velmi bolestné, snad budou pro ně mé koncerty pohlazením a pro ostatní důležitým poznáním,“ uvedla zpěvačka v ateliérech TV Barrandov, kde se tentokrát neveřejný koncert konal a při něm předala Lucie Bílá symbolický šek na 140 000 Kč.


Na setkání nadačních rodin se členy správní a dozorčí rady nadace, které se konalo 14. října 2009, byli poprvé pozváni také policisté a hasiči těžce tělesně postižení následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služebních povinností. Ředitel nadace PhDr. Vladimír Šutera, CSc., je přivítal v „rodinném nadačním společenství“, do něhož byli přijati a oznámil, že také jim nadace bude podle individuálních potřeb pomáhat.
Hosty tohoto setkání byli i přátelé z polské nadace obdobného zaměření, kteří se loni v létě starali o naše nadační rodiny rekreující se v Polsku.



Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka a Milan VÁVRŮ

 

 


 

Oheň zničil drticí mlýny na pneumatiky

Dne 6. září 2009 byl v 09.08 hodin na krajské operační a informační středisko HZS Ústeckého kraje (KOPIS) nahlášen požár provozní a skladové haly na druhotné zpracování starých pneumatik v obci Tušimice, okres Chomutov. Škoda vzniklá požárem byla stanovena na 30 milionů korun. Na zásahu se podílelo šest jednotek PO a celkem 31 hasičů.


Požár drtících mlýnůPožár drtících mlýnůPopis objektu
Jedná se o objekt provozní haly a technologického zařízení na druhotné zpracování starých pneumatik v Tušimicích. Celá stavba je provedena jako trojlodní hala nepravidelného půdorysu. Střední loď slouží jako expedice a ve východní lodi je vybudováno zázemí, kanceláře a inspekční pokoje.


Skladová a provozní hala: původně samostatně stojící objekt byl po přestavbě upraven na rozměry 30 m x 15,5 m (výška 6,5 m) a obestavěn dvěmi novými loděmi. Obvodový plášť tvoří z vnějšku profilový trapézový plech, z vnitřku plastová fólie se skelným pletivem. Mezivrstvu tvoří tepelná izolace z minerální vlny. Střešní plášť se skládá z kovových I nosníků a trapézového plechu. Podlaha je z betonového potěru. Ze severozápadní strany plynule navazuje přístřešek sloužící jako mezisklad gumových polotovarů a přípravna na zásobování mlecích strojů v hale, v tomto prostoru se nachází vstupní dveře do haly. Další vstup do haly tvoří sekční vrata v jihovýchodní stěně. Prostor celé haly zaplňuje strojní a dopravníková technologie na zpracování použitých pneumatik.
 

Stručný popis výrobního procesu: ve venkovním manipulačním prostoru dochází k prvotnímu očištění a rozřezání pneumatik. Skladování a nakládání na pásový dopravník probíhá pod přístřeškem na severozápadní straně haly. Po pásovém dopravníku je polotovar dopravován do dvou drticích mlýnů typového označení ELDAN MPR200T (rok výroby 2008). Za výstupy z těchto strojů dochází na soustavě pásových přepravníků k oddělení gumového granulátu od kovového odpadu (ocelová výplň pneumatik) a chemlonového prachu a vlákna. Gumový granulát je plněn do velkoobjemových vaků. Kovový odpad je lisován do válcových puků, chemlonový prach a vlákno jsou odsávány ventilátory a filtry a shromažďovány v pytlích.


Průběh zásahu
Po ohlášení požáru na KOPIS vyhlásil operační důstojník v 09.09 hodin poplach pro jednotku HZS podniku (HZSP) ČEZ, a.s., Elektrárny Tušimice. Dále byl v 09.10 hodin vyhlášen poplach pro jednotku HZS Ústeckého kraje stanice Klášterec nad Ohří, jednotku SDH obce Kadaň a HZSP Severočeské doly, a.s., Tušimice DNT (jednotka DNT). V průběhu zásahu byly postupně na místo povolány další jednotky, jednotka SDH obce Klášterec nad Ohří a jednotka HZS Ústeckého kraje ze stanice Chomutov.
 

V 09.11 hodin se na místo požáru dostavila jako první jednotka HZSP ČEZ, a.s., Elektrárny Tušimice s požární technikou CAS 25 a CAS 32. Evakuace zaměstnanců proběhla samovolně, ještě před příjezdem jednotky. Přesto velitel jednotky požadoval od směnového mistra zjištění početního stavu zaměstnanců a potvrzení, že jsou všichni mimo budovu. Jednotka PO začala provádět průzkum s jedním zavodněným proudem C 52 od CAS 32. Druhým proudem od CAS 25 byl prováděn hasební zásah na severozápadní straně budovy přes přístřešek vzduchové filtrace. V 09.20 hodin se na místo události dostavila jednotka SDH obce Kadaň s technikou CAS 24 a jednotka HZSP Severočeské doly s požární technikou CAS 40 a CAS 32.


Bylo vytvořeno přívodní vedení od nadzemního hydrantu k CAS 40 a dále rozvinuto dopravní vedení jeden B 75 rozdělovač a dva útočné proudy C 52. Od CAS 24 bylo prováděno ochlazování budovy v proluce oddělující budovu expedice. V 09.23 hodin se na místo události dostavila jednotka HZS Ústeckého kraje stanice Klášterec nad Ohří s požární technikou CAS 15 a CAS 32. Velitel jednotky ze stanice Klášterec nad Ohří rozhodl o provedení průzkumu v dýchacích přístrojích. Od CAS 32 bylo vytvořeno dopravní vedení B 75 rozdělovač a jeden útočný proud C 52 do prostoru haly přes dvoje garážová vrata na jihovýchodní straně objektu a nasazení přetlakové ventilace. V 09.25 hodin převzal velitel jednotky ze stanice Klášterec nad Ohří po dohodě s velitelem jednotky HZSP stanice Elektrárny Tušimice velení na místě zásahu. V 09.35 hodin se na místo události dostavila jednotka SDH Klášterec nad Ohří s technikou CAS 24, CAS 32 a AP 20. Jednotky DNT s CAS 32, CAS 40 a jednotku SDH Klášterec nad Ohří s CAS 32 určil velitel zásahu (VZ) ke kyvadlové dopravě vody. Jednotka SDH Klášterec nad Ohří dostala od VZ za úkol vytvořit v dýchacích přístrojích dva útočné proudy C 52 od CAS 32 jednotky stanice Klášterec nad Ohří také do prostoru haly přes dvoje garážová vrata. PP 20 byla ustavena přibližně v polovině haly na jihozápadní straně a měla za úkol ochlazování střechy, přívodní vedení bylo od CAS 32 stanice Klášterec nad Ohří. V této době byl na místě zásahu dostatek sil a prostředků. VZ z důvodu větší přehlednosti a optimálního nasazení sil a prostředků rozdělil místo požáru na dva úseky. Úsek č. 1 byl zřízen z jihovýchodní strany vstupem přes garážová vrata a jeho úkolem byla likvidace požáru pásového dopravníku a násypky gumové drtě. Úsek č. 2 byl zřízen na severozápadní straně objektu a jeho úkolem byla likvidace požáru drtičů pneumatik a dalšího technologického zařízení. V úseku č. 1 byly nasazeny celkem tři proudy C 52, v úseku č. 2 tři proudy C 52 a jeden proud B 75.


Lokalizace a likvidace požáru
Nasazenými proudy postupně došlo ke snížení intenzity hoření a požár byl v 11.00 hodin lokalizován. Nadále bylo prováděno hašení všech zbylých ohnisek požáru, např. izolace a prachu z drcení pneumatik mezi střechou a stropem. Dále probíhalo vyhledávání a likvidace skrytých ohnisek v sendvičové stěně objektu. Tato činnost probíhala až do 15.00 hodin, kdy bylo rozhodnuto některé jednotky PO odeslat zpět na základny. Celý den 6. září 2009 až do druhého dne do 06.47 hodin, kdy byla hlášena likvidace požáru, probíhaly dohašovací práce, a to jednotkami SDH Kadaň, SDH Klášterec nad Ohří a HZS Ústeckého kraje stanice Klášterec nad Ohří. V 07.00 hodin bylo místo zásahu písemně předáno zástupci provozovatele k dalšímu střežení vlastními silami.


Místo požáru bylo ještě v průběhu celého 7. září 2009 monitorováno a byly prováděny dohašovací práce. Celkem bylo při zásahu použito 95 000 litrů vody a 50 litrů pěnidla.


Následky požáru

  • zničena kompletní technologie drticích mlýnů,
  • zničena vzduchotechnika,
  • zničena elektroinstalace,
  • poškozeny elektrické rozvaděče,
  • poškozen střešní plášť.
     

Příčina vzniku požáru
Příčina vzniku požáru je doposud v šetření. Na expertizní činnosti v souvislosti se zjišťováním příčiny vzniku požáru se podílí Technický ústav požární ochrany Praha. V souvislosti s dosud známými údaji lze předpokládat, že jednou z nejpravděpodobnějších možných příčin vzniku požáru je technická závada.


Specifika zásahu


Negativa:

  • zásah probíhal v silně zakouřeném objektu,
  • omezený nástupní prostor pro zasahující požární techniku,
  • velké množství hořlavého materiálu uskladněného v objektu i mimo něj.

 

Pozitiva:

  • přes náročnost hasebního zásahu nedošlo k žádnému zranění,
  • akceschopnost jednotek SDH,
  • dobrá spolupráce s pracovníky firmy.



nprap. Bc. František MOULIS
, HZS Ústeckého kraje, foto archiv HZS Ústeckého kraje 

 

 

Analýza tlakových lahví na českém trhu

V polovině 90. let se začaly u HZS ČR zavádět kompozitní tlakové lahve určené pro izolační dýchací přístroje vzduchové. Kompozitní tlakové lahve se staly velkým hitem, protože ve srovnání s klasickými ocelovými tlakovými lahvemi měly výrazně nižší hmotnost, čímž se hasičům zásadně ulehčila práce. Kompozitní tlakové lahve jsou oproti klasickým ocelovým tlakovým lahvím o 6 kg lehčí. V současnosti začíná období, kdy HZS krajů budou muset řešit náhradu kompozitních tlakových lahví, jimž končí životnost (15 let), tlakovými lahvemi novými. Pro rozhodnutí, zda si pořídit klasické ocelové, lehčené ocelové nebo kompozitní tlakové lahve, může posloužit následující krátká analýza stavu tlakových lahví na českém trhu a u HZS ČR. Z průzkumu u HZS krajů vyplývá, že celkový počet tlakových lahví určených pro izolační dýchací přístroje vzduchové je přibližně 12 400, z toho je 5700 ocelových (46 %) a 6700 kompozitních (54 %).
Hasiči s tlakovými lahvemiHasiči s tlakovými lahvemiOcelové tlakové lahve
Klasické ocelové tlakové lahve vyrábí Vítkovice Cylinders, a.s. (bývalý název Lahvárna Vítkovice). Tyto lahve se vyrábějí z trubek nebo zpětným protlačováním. Výroba ocelových tlakových lahví metodou zpětného protlačování a protahování za tepla (vstupním materiálem je válcovaný sochor) zajišťuje produkci vysoce jakostních lahví. Výroba ocelových bezešvých tlakových lahví je technologií výroby z bezešvých trubek. Pro uzavírání trubkového konce (dna) se používá metoda rotačního kování s přídavným ohřevem v průběhu uzavírání. U obou metod následuje po tváření strojírenské zpracování a zkoušení. Lahve jsou vyráběny z nízkolegované chrom-molybdenové oceli. V posledních letech se na trhu objevují tzv. lehčené ocelové tlakové lahve s pracovním tlakem 300 bar určené pro izolační dýchací přístroje. Jedním z důležitých výrobců těchto tlakových lahví je rakouská společnost Worthington Cylinders. Na českém trhu zastupují výrobce lehčených ocelových tlakových lahví výrobci nebo dodavatelé dýchacích přístrojů. Lehčená ocelová tlaková lahev je ve srovnání s klasickou ocelovou lahví stejného průměru a zpravidla je asi o 40 mm delší. Tloušťka pláště klasické ocelové tlakové lahve je minimálně 4 mm. Lehčené ocelové tlakové lahve mají plášť silný méně než 3 mm, proto je jejich hmotnost výrazně nižší. Šestilitrová lehčená ocelová tlaková lahev s lahvovým ventilem váží 7,6 kg, což je o 3 kg méně než ocelová tlaková lahev klasická.

 
Kompozitní tlakové lahve
Kompozitní tlakové lahve se vyrábějí ovinutím velmi pevných spojitých vláken a epoxidové pryskyřice na bezešvé pouzdro ze slitiny hliníku, která vyhovuje mezinárodní specifikaci ISO AlMg1SiCu. Jako zpevňující materiál se používá skelné, aramidové nebo uhlíkové vlákno. Tato vlákna jsou obalena kolem hliníkového jádra lahve (pouzdra) v souvislém vinutí vláknité výztuže, která zcela překrývá pouzdro a odhaleno zůstává pouze hrdlo tlakové lahve. Za hliníkovým pouzdrem následuje kompozitní vrstva z uhlíkových vláken a epoxidové pryskyřice, povrch lahve tvoří skelná vlákna a epoxidová pryskyřice.

 
Pouzdro tlakové lahve slouží jako těsnicí membrána a samo o sobě plní funkci tlakové nádoby. Hlavní podíl na maximální strukturální pevnosti kompozitní tlakové lahve mají vlákna. Pryskyřice chrání vlákna před účinky okolního prostředí a umožňuje ve vytvořené kompozici z radiálně a axiálně vinutých vrstev zátěžový přenos mezi vlákny.

 
Kompozitní tlakové lahve se ještě před standardní tlakovou zkouškou podrobují procesu autofretáže, při které se uměle zvyšuje tlak v lahvi tak, že pouzdro přesáhne svou mez napětí a způsobuje si trvalou plastickou deformaci. Výsledné zbylé napětí v pouzdře a tlakové napětí ve vláknině při nulové hodnotě vnitřního tlaku optimálně využívají dynamické mechanické vlastnosti pouzdra a vláknové matice.

 
Výrobci kompozitních tlakových lahví jsou Luxfer Gas Cylinders, Worthington Cylinders, MCS, Ullit, SCI nebo EADS. Z důvodů marketingové strategie nemohou být zákazníky výše uvedených společností HZS krajů, ale pouze výrobci nebo dodavatelé dýchacích přístrojů. Důležité je mít na zřeteli, že tlaková lahev na vzduch musí být podle Evropské směrnice 89/686/EHS (osobní ochranné prostředky) schválena jako celek společně s izolačním dýchacím přístrojem.

 
Dalším výrobcem kompozitních tlakových lahví je švédská společnost Interspiro. Kromě „klasické“ technologie výroby kompozitních tlakových lahví využívá při konstrukci namísto hliníkového lineru liner plastový. Další vrstvy – uhlíková vlákna a epoxidová pryskyřice a skelná vlákna a epoxidová pryskyřice zůstávají stejné. Právě aplikace plastového lineru prodlužuje životnost kompozitních tlakových lahví. Výrobce garantuje neomezenou životnost (NLL = Non Limited Life)! Kompozitní tlakové lahve jsou označovány názvem Spirolite Cylinders. Interspiro nabízí dva typy s pracovním tlakem 300 bar a s vodním objemem 6,8 l a 3,4 l. Pro účely dýchacích přístrojů připadá v úvahu první typ, jehož hmotnost je 4,7 kg, délka 563 mm a průměr 160 mm.

 
Společnost Interspiro má v ČR zastoupení. Cena Spirolite Cylinders je však velmi vysoká. Konkurence Spirolite Cylinders poukazuje na zásadní problém těchto lahví, kterým je spojení plastového lineru a kovového hrdla (plast na kov), na které se šroubuje lahvový ventil, ve vztahu k pracovnímu tlaku 300 bar, což způsobuje úbytek tlaku. Výrobce Interspiro proti tomu argumentuje tím, že spojení plastového lineru a kovového hrdla vydrží 200 000 cyklů tlakových zkoušek, a to hovoří za vše. Žádný z německých výrobců izolačních dýchacích přístrojů nepoužívá Spirolite Cylinders. Reference kolegů hasičů ze Skandinávie, kde jsou tlakové lahve Spirolite Cylinders poměrně rozšířeny, se do vydání tohoto článku nepodařilo získat.

 
Srovnání kompozitních a ocelových tlakových lahví

Hmotnost a rozměry
Kompozitní tlakové lahve jsou při stejném objemu více než dvakrát lehčí než ocelové tlakové lahve. Např. kompozitní tlaková lahev o vodním objemu 6,9 l váží 4,5 kg (odlehčená kompozitní dokonce 4,0 kg), zatímco ocelová tlaková lahev o vodním objemu 7 l váží 10,5 kg. Kompozitní tlaková lahev o vodním objemu 9 l váží 5,3 kg, zatímco ocelová tlaková lahev o vodním objemu 9 l váží 12,3 kg, což je již 2,5krát větší hmotnost.

 
Lehčené ocelové tlakové lahve „leží“ hmotnostně mezi lahvemi kompozitními a ocelovými. Např. lehčená ocelová tlaková lahev o vodním objemu 6 l váží 7,6 kg, což je o 3 kg více než lahev kompozitní a o 3 kg méně než lahev ocelová.

 
Lehčené ocelové tlakové lahve se vyrábějí běžně o vodním objemu 6,0 l, zatímco lahve kompozitní o vodním objemu 6,8 l nebo 6,9 l, což při tlaku 300 bar představuje rozdíl v objemu vzduchu 240 až 270 l, a tudíž možnost využít kapacitu dýchacího přístroje déle o více než 5 minut.

 
Kompozitní tlakové lahve jsou oproti klasickým ocelovým širší a kratší. Kompozitní tlaková lahev o vodním objemu 6,8 l, resp. 9 l jsou přibližně o 20 mm, resp. 40 mm širší než stejně velké lahve ocelové, ale jsou o 100 mm, resp. 220 mm kratší. Lehčené ocelové tlakové lahve mají stejné délku jako lahve kompozitní (510 mm) a jsou stejně široké (140 mm) jako lahve klasické ocelové.

 
Údaje hmotností a rozměrů tlakových lahví jsou uvedeny v první a druhé tabulce. Výše uvedená srovnání hmotností různých druhů tlakových lahví jsou uvedena na rozdíl od údajů v tabulkách včetně lahvového ventilu, jehož hmotnost činí přibližně 0,5 kg pro všechny druhy tlakových lahví.

 
Cena
Výrobce klasických ocelových tlakových lahví může prodávat tlakové lahve rovnou HZS kraje bez mezičlánku, kterým jsou např. u prodeje kompozitních nebo lehčených ocelových tlakových lahví výrobci nebo dodavatelé dýchacích přístrojů.

 
Cena klasických ocelových tlakových lahví o vodním objemu 6 a 7 l se pohybuje mezi 8000 až 9000 Kč. Velmi podobnou cenu mají rovněž šestilitrové lehčené ocelové tlakové lahve. Nejnižší ceny kompozitních tlakových lahví s životností 15 let a 20 let se pohybují okolo 12 000 Kč, průměrná cena je asi 15 000 Kč. Rozdíly v ceně mezi dvěma různými dodavateli jsou až 5000 Kč. Kompozitní tlakové lahve společnosti Interspiro s životností 30 let stojí asi 24 000 Kč. Cena stejných tlakových lahví společnosti Luxfer Gas Cylinders zatím nebyla stanovena, ale na základě sdělení společnosti by měla být podobná jako cena kompozitních lahví s životností 20 let. Ceny společnosti Interspiro jsou výrazně vyšší než ostatních výrobců nebo dodavatelů kompozitních tlakových lahví.

 
Ceny kompozitních tlakových lahví s neomezenou životností nebyly zatím ze Švédska potvrzeny, ale nelze předpokládat, že budou lacinější než 25 000 Kč za kus. V tabulce s cenami tlakových lahví vyšší hodnota v intervalu odpovídá cenám společnosti Interspiro.

 
Místo práce s tlakovými lahvemiMísto práce s tlakovými lahvemiŽivotnost
Pro ocelové tlakové lahve vyrobené podle ČSN EN 1964-2 a zkoušené podle ČSN EN 1968 není důvod k vyřazení pro překročení životnosti (platí tzv. neomezená životnost). Ve výše uvedených normách tedy není uveden důvod k vyřazení tlakové lahve pro překročení životnosti. Pro ocelové tlakové lahve, které byly vyrobeny před 08/2002, však platí i nadále životnost 40 let. Projde-li tlaková lahev úspěšně periodickou kontrolou a zkoušením (pro tlakové lahve určené pro dýchací přístroje je stanovena každých pět let), lze tlakovou lahev používat další období. Přesto zástupce společnosti Worthington Cylinders – Dräger Safety uvádí životnost lehčených ocelových tlakových lahví 40 let, to samé tvrdí zastoupení Luxfer Gas Cylinders.
Naproti tomu životnost kompozitních tlakových lahví je ve většině případů pouze 15 let, novější kompozitní lahve mají životnost 20 let a od ledna 2010 se začnou prodávat kompozitní tlakové lahve s životností 30 let. Vztah mezi životností a počtem cyklů zkušebního přetlaku je dán následujícím vztahem:
N = Y x 250 cyklů/rok;
N – počet cyklů zkušebního přetlaku bez poškození trhlinou nebo vzniku netěsnosti,
Y – životnost tlakové lahve.


Tlakové lahve s životností 15 let musí bez poškození odolat 3750 cyklům a lahve s životností 30 let dokonce 7500 cyklům. Při výrobě kompozitních tlakových lahví s životností 20 let - typ L65C, které jsou na českém trhu již několik let, se použil liner z hliníkové slitiny s lepšími fyzikálními vlastnostmi a s vyšší hustotou, než byly hodnoty původního lineru, a větší množství karbonových a skelných vláken. Aby se nezvýšila hmotnost nově vyráběných tlakových lahví, byla vyvinuta nová vlákna s menší hustotou, tzv. superlight vlákna.

 
Podle vyjádření společnosti K&V, která se mj. dlouhodobě zabývá periodickými kontrolami a zkoušením velkého množství kompozitních tlakových lahví, jejich technický stav plně odpovídá životnosti 15 let. Největším technickým problémem pro kompozitní tlakové lahve používané 13 nebo 14 let jsou závažné změny v geometrii propojovacího závitu mezi tlakovou lahví a lahvovým ventilem.

 
Kompozitní tlakové lahve s životností 30 let se začnou prodávat v ČR od roku 2010. Zatím probíhají testy pro jejich typové schválení. Pro výrobu těchto kompozitních lahví se použila nová generace superpevných vláken, jejichž dodavatelem je japonská společnost.

 
Podle ČSN EN ISO 11623 Lahve na přepravu plynů – Periodická kontrola a zkoušení tlakových nádob z kompozitových materiálů, která platí od března 2003, musí mít tlakové lahve vyrobené z kompozitních materiálů vyznačenu některou z kategorií životnosti, a to 15, 20 nebo 25 let. U starších kompozitních lahví, kde není životnost označena, je životnost 15 let, a takové musí být vyřazeny z provozu po jejím uplynutí.

 
Prodloužení životnosti kompozitních tlakových lahví výrobce ani příslušná ČSN EN nedoporučuje. Přesto, dostane-li uživatel souhlas od Institutu technické inspekce (ITI), je prolongace životnosti legitimní. Tlakové zkoušky, na základě nichž lze životnost kompozitní tlakové lahve prodloužit, musí provádět autorizovaná osoba (certifikát potvrzený ITI). Před vlastními zkouškami je vyhodnocen vnější stav tlakové lahve a pak následuje zkouška neinvazivní defektoskopickou metodou na principu akustické emise. Na základě výsledků těchto zkoušek a závěrečné tlakové zkoušky autorizovaná osoba rozhodne, zda prodlouží životnost kompozitní tlakové lahve a když ano, zda o 1, 2 nebo dokonce tři roky. Cena za prodloužení životnosti by se měla pohybovat okolo 600 Kč s DPH.

 
Nová generace kompozitních tlakových lahví označovaná Spirolite Cylinders od švédské společnosti Interspiro nabízí kompozitní tlakové s neomezenou životností. Garantuje, že jejich tlakové lahve vydrží 200 000 cyklů zkušebního přetlaku bez poškození trhlinou nebo vzniku netěsnosti. Jednoduchým dosazením do výše uvedeného vztahu zjistíme, že životnost těchto tlakových lahví je 800 let!?

 
Nepočítáme-li HZS hl. m. Prahy, u kterého se z důvodu nahrazení dýchacích přístrojů firmy Scott dýchacími přístroji firmy Dräger Safety muselo počítat s pořízením nových kompozitních tlakových lahví, nebude mít v následujících třech letech vyřazení kompozitních tlakových lahví v souvislosti s ukončením jejich životnosti u ostatních HZS krajů dramatický průběh. V tomto ohledu se vymykají jen HZS Plzeňského kraje a HZS Zlínského kraje, kde skončí životnost 25 % kompozitních tlakových lahví. V následujících třech letech se celkově vyřazení kompozitních tlakových lahví bude týkat asi 2000 lahví (včetně HZS hl. m. Prahy), tj. 17 % z celkového počtu všech tlakových lahví, které jsou určeny pro izolační dýchací přístroje, a 31 % z celkového počtu kompozitních tlakových lahví.

 
Pevnost
Kompozitní tlakové lahve mají desetinásobnou rezervu pevnosti. Pro ocelové tlakové lahve je tato rezerva pouze tří až pětinásobná. Tím se do značné míry eliminuje riziko následků nepřípustného ohřevu tlakové lahve nebo poškození pláště nádoby působením vnějších sil.Kompozitní tlakové lahve nevybuchují v otevřeném ohni a v ohni hoří bez výbuchu. Teplem dojde k roztavení vnitřní vrstvy a vzduch postupně uniká vrstvou sklolaminátu. Ocelové tlakové lahve při zahřátí nad přípustnou teplotu vybuchují a její úlomky působí jako střepiny granátu.

 
Odolnost proti mechanickému poškození
Kompozitní tlakové lahve jsou svou konstrukcí a hlavně použitými materiály náchylnější na mechanické poškození (oděry, vrypy ostrých předmětů apod.). Na druhou stranu, ocelová tlaková lahev je složena pouze z jednoho materiálu, takže její poškození může mít fatální následky, zatímco kompozitní tlaková lahev, nepočítaje epoxidové vrstvy, je složena ze tří vrstev materiálu, takže poškození horní vrstvy nemusí znamenat poškození následující vrstvy, ani nebezpečí pro uživatele. (Tím není řečeno, že poškození povrchu kompozitní tlakové lahve není důvodem pro její vyřazení z provozu). Podle většiny HZS krajů jsou kompozitní tlakové lahve vyřazovány z důvodu poškození povrchu velmi zřídka.

 
Odolnost proti chemikáliím je těžko srovnatelná, protože povrch ocelové tlakové lahve mohou porušit anorganické minerální kyseliny nebo silná oxidační činidla, zatímco povrch kompozitní tlakové lahve může být narušen některými organickými rozpouštědly. Nicméně chemická odolnost není zásadním problémem, protože lze těžko očekávat, že chemické působení kapalné látky bude dlouhodobé.

 
Odolnost proti korozi
Lepší odolnost proti korozi na povrchu tlakové lahve je dána materiálem, který se použije pro její výrobu. Kompozitní tlakové lahve mají lepší odolnost proti korozi než lahve ocelové. Tento rozdíl se zmenšuje nátěrem ocelových tlakových lahví. Mnohem markantnější je však koroze uvnitř nádob, kde antikorozní vlastnosti lineru vyrobeného z hliníkových slitin oproti středně legované oceli, byť s 1 % Cr a 0,2 % Mo, jsou nabíledni. Ocelové tlakové lahve jsou tak mnohem choulostivější na přítomnost vzdušné vlhkosti, která se může do lahve dostat při úplném vypuštění vzduchu z tlakové lahve při nedodržení zásady o zbytkovém přetlaku.

 
Periodická kontrola a zkoušení
Podle ČSN EN 1968 Lahve na přepravu plynů – Periodická kontrola a zkoušení bezešvých ocelových lahví se provádí periodické kontroly ocelových a kompozitních tlakových lahví, které jsou určeny pro dýchací techniku, každých pět let. Proces tlakové zkoušky kompozitních tlakových lahví je časově náročnější, protože kromě tlakového hydrostatického testu se provádí test změny objemu při tlakové zátěži. Autorizovanou osobou pro provádění periodických kontrol a zkoušení je u HZS ČR Opravárenský závod Olomouc. Některé HZS krajů mají rovněž oprávnění k provádění těchto kontrol, ale spíš nahodile. Používané lahvové ventily jsou sice technicky různé, ale cenově shodné.

 
Pružnost
Tato vlastnost způsobuje lepší schopnost se vyrovnat se změnami tlaku při plnění kompozitních tlakových lahví než lahví ocelových.

 
Použití tlakových lahvíPoužití tlakových lahvíEkologická likvidace
Ocelové a lehčené ocelové tlakové lahve se zbaví lahvového ventilu a potom se znehodnotí, nejlépe rozřezáním na tři díly, přičemž jeden řez má porušit hrdlo lahve a závit. Nakonec se jednotlivé znehodnocené části dají do šrotu.

 
Kompozitní tlakové lahve se znehodnotí stejným způsobem jako lahve ocelové. Liner lze dát do šrotu a karbonoplastová část se musí ekologicky zlikvidovat. Způsob ekologické likvidace kompozitních tlakových lahví nedokázali vysvětlit ani výrobci technických plynů. Některé firmy dodávající kompozitní tlakové lahve jako součást izolačních dýchacích přístrojů v současnosti zpracovávají jistý systém ekologické likvidace. V každém případě, ekologická likvidace kompozitních tlakových lahví, na rozdíl od lahví ocelových, nebude zadarmo.

 
Vyjádření HZS krajů
V letošním roce byla provedena u HZS krajů anketa, jejímž předmětem byla odpověď na otázku: „Které tlakové lahve k dýchacím přístrojům preferuje Váš HZS kraje? Ocelové nebo kompozitní? Zohledněte všechny pohledy (bezpečnost, uživatelské vlastnosti, životnost).“ Do ankety se zapojilo 12 ze 14 HZS krajů (86 %). Respondenty byly příslušníci zodpovědní za chemickou službu na HZS krajů. Dva respondenti se vyslovili pro ocelové tlakové lahve (17 %) a 10 HZS krajů (83 %) preferuje lahve kompozitní.

 
V drtivé většině HZS krajů jsou na prvních výjezdech kompozitní tlakové lahve a při výměně dýchacího přístroje jsou opět preferovány lahve kompozitní. Ocelové tlakové lahve jsou umístěny na záložních vozidlech nebo na vozidlech, která mají menší počet výjezdů.

 
Závěr
Přehledné srovnání parametrů jednotlivých druhů tlakových lahví je uvedeno v tabulce. Jednotlivé parametry jsou označeny „+“, „-“ nebo „N“, přičemž hmotnost a rozměry, cena, životnost a vyjádření HZS krajů obdržely dvojnásobnou váhu s možností ohodnotit až dvěma „+“ nebo naopak dvěma „-“ (označeny tučně). Významy znaků:
a) „+“, je-li daný parametr lepší než u ostatních tlakových lahví,
b) „-“, je-li daný parametr horší než u ostatní tlakových lahví,
c) „N“, nelze-li prokázat lepší nebo horší parametr nebo odchylka parametru je nevýznamná.
Z přehledu vyplývá, že nejhůře jsou hodnoceny klasické ocelové tlakové lahve a kompozitní tlakové lahve s životností 15 let. Naopak lehčeným ocelovým a kompozitním tlakovým lahvím s životností 30 let nebo neomezenou životností bude patřit budoucnost.

 
(Článek byl napsán na základě podkladů a informací HZS krajů, Opravárenského závodu Olomouc, Dräger Safety, EuroFire, Interspiro, K&V, Luxfer Gas Cylinders, MEVA, MSA Auer, R&T ČR, Stimax International, Vítkovice Cylinders, Worthington Cylinders).

pplk. Ing. Jiří MATĚJKA, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce
 
Parametry klasických ocelových tlakových lahví Vítkovice Cylinders
Vodní objem
 
5 l
 
6 l
 
7 l
 
8 l
 
9 l
 
provozní tlak
 
300 bar
 
300 bar
 
300 bar
 
300 bar
 
300 bar
 
zkušební tlak
 
450 bar
 
450 bar
 
450 bar
 
450 bar
 
450 bar
 
vnitřní průměr
 
140 mm
 
140 mm
 
140 mm
 
140 mm
 
140 mm
 
délka
 
475 mm
 
550 mm
 
625 mm
 
700 mm
 
775 mm
 
hmotnost prázdné TL bez lahvového ventilu
 
7,8 kg
 
8,8 kg
 
9,8 kg
 
10,8 kg
 
11,8 kg
 
 
 
Parametry celokompozitních tlakových lahví LUXFER Gas Cylinders
Typ
 
L19C
 
L29C
 
L45D
 
L65C
 
L65F
 
L65E
 
L65B
 
L87A
 
vodní objem
 
2 l
 
3 l
 
4,7 l
 
6,8 L
 
6,9 L
 
6,9 L
 
6,8 L
 
9 L
 
specifikace
 
CE
 
CE
 
CE
 
CE
 
CE
 
CE
 
CE
 
CE
 
provozní tlak
 
300 bar
 
300 bar
 
300 bar
 
300 bar
 
300 bar
 
300 bar
 
300 bar
 
300 bar
 
zkušební tlak
 
450 bar
 
450 bar
 
450 bar
 
450 bar
 
450 bar
 
450 bar
 
450 bar
 
450 bar
 
průměr
 
103 mm
 
114 mm
 
137 mm
 
157 mm
 
156 mm
 
161 mm
 
161 mm
 
178 mm
 
délka
 
376 mm
 
442 mm
 
490 mm
 
525 mm
 
522 mm
 
523 mm
 
525 mm
 
554 mm
 
hmotnost prázdné TL bez lahvového ventilu
 
1,2 kg
 
1,9 kg
 
3,4 kg
 
4 kg
 
3,5 kg
 
4,09 kg
 
4,4 max.
 
4,8 kg
 
životnost
 
15 let
 
15 let
 
15 let
 
15 let
 
15 let
 
20 let
 
30 let
 
15 let
 
vnitřní závit
 
M18x1,5 ISO
 
M18x1,5 ISO
 
M18x1,5 ISO
 
M18x1,5 ISO
 
M18x1,5 ISO
 
M18x1,5 ISO
 
M18x1,5 ISO
 
M18x1,5 ISO
 
 
 
Ceny tlakových lahví v Kč s DPH
Tlaková lahev
 
Životnost
 
Vodní objem 6 l
 
Vodní objem 7 l
 
Vodní objem 9 l
 
ocelová
 
40 let nebo NLL*
 
8 200
 
8 500
 
9 000
 
lehčená ocelová
 
40 let nebo NLL*
 
6 000–8 100
 
-
 
-
 
kompozitní
 
15 let
 
-
 
12 000–15 000
 
16 200–20 500
 
20 let
 
-
 
12 100–17 100
 
-
 
30 let
 
-
 
15 000**–24 200
 
19 000–28 400
 
NLL*
 
-
 
> 25 000
 
-
 
 
* NLL = neomezená životnost (vyrábí jen Interspiro).
**
Výrobci (mimo Interspira) začnou tlakové lahve prodávat od ledna 2010 a tvrdí, že cena bude v průměru jako u tlakových lahví s životností 20 let.
 
 
Srovnání parametrů jednotlivých druhů tlakových lahví
Parametr
 
Ocelové tlakové lahve
 
Kompozitní tlakové lahve
 
klasické
 
lehčené
 
životnost 15 let
 
životnost 30 let
 
životnost neomezená
 
hmotnost a rozměry
 
--
 
+
 
++
 
++
 
++
 
cena
 
++
 
++
 
-
 
-
 
--
 
životnost
 
++
 
++
 
--
 
+
 
++
 
pevnost
 
-
 
-
 
+
 
+
 
+
 
odolnost proti mechanickému poškození
 
+
 
+
 
-
 
-
 
-
 
odolnost proti korozi
 
-
 
-
 
+
 
+
 
+
 
periodická kontrola a zkoušení
 
+
 
+
 
N
 
N
 
N
 
pružnost
 
N
 
N
 
+
 
+
 
+
 
ekologická likvidace
 
+
 
+
 
-
 
-
 
-
 
vyjádření HZS krajů
 
--
 
N
 
++
 
++
 
++
 
Poměr +/-
 
7/6
 
8/2
 
7/5
 
8/3
 
9/4
 
 
 

Bezpečná Evropa

Eliščino nábřeží v Hradci Králové se 30. září 2009 stalo místem pestré prezentace složek integrovaného záchranného systému ČR, doprovodného programu odborné konference pod názvem Bezpečná Evropa, konané v Kongresovém centru Aldis. Záštitu nad akcí převzali ministr pro místní rozvoj Ing. Miroslav Kalous, hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír Franc a primátor města Hradce Králové Ing. Otakar Divíšek.

Hlavní představitelé konferenceHlavní představitelé konference

Konferenci předcházela tisková beseda, na které byl novinářům představen projekt nazvaný „Národní centrum pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS“, na jehož základě se začne s výstavbou budoucí Akademie Hasičského záchranného sboru ČR na bývalém královéhradeckém vojenském letišti ve Věkoších za přibližně dvě miliardy korun. Bude sloužit jako vzdělávací a výcvikové centrum s centralizovanou infrastrukturou pro jednotný celostátní systém vzdělávání a praktický výcvik složek IZS, který bude úzce propojený s aktuálními vědeckými a výzkumnými programy.

 
„Jak chápeme pojem Bezpečná Evropa?“ zeptal se genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, generální ředitel HZS ČR. „Má-li být Evropa bezpečná, musí být bezpečný každý její stát, který je povinen zajistit obyvatelstvu servis poskytující určitý komfort bezpečí, aby měl každý občan potřebné informace a ochranu v případě krizové situace. Proto potřebujeme kvalifikované a perfektně připravené záchranáře složek IZS, bezchybně fungující operační systém a dobře informovanou veřejnou správu, včetně starostů i těch nejmenších obcí.“

Odborná konference byla rozdělena na část seznamující s Integračním operačním programem (IOP) a projektem Národní centrum pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS, a to z hlediska základních složek IZS. Se svými zkušenostmi se přijeli podělit také odborníci ze Slovenska. V následující části byly představeny další projekty.

 
Integrační operační program
Modernizace a zefektivnění činností v oblasti veřejné správy, zkvalitnění veřejných služeb a podpora řízení územního rozvoje je hlavním cílem IOP, se kterým seznámil účastníky konference Ing. Rostislav Mazal z Ministerstva pro místní rozvoj. IOP je jedním z osmi programů pro období 2007 až 2013 financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj a obsahuje šest prioritních os rozdělených na oblasti intervence. Podporuje pouze inovativní projekty a předpokladem je předfinancování z vlastních zdrojů. Ing. Miloš Ciniburk z Ministerstva vnitra vysvětlil možnosti strukturálních fondů Evropské unie a zaměřil se na Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, které pokrývá oblast intervence 3.4 a prolíná se s oblastí Rozvoje informační společnosti ve veřejné správě (1.1). Výsledkem je projekt operačních středisek, jehož příjemcem se stalo MV-generální ředitelství HZS ČR. Do oblasti intervence 2.1 – Zavádění informačních a komunikačních systémů v územní veřejné správě patří např. projekt Systém varování obyvatelstva.

 
Mgr. et Mgr. Jan Bodnár z Ministerstva zdravotnictví se ve svém příspěvku zabýval oblastí intervence 3.2 – Služby v oblasti veřejného zdraví, jejímž cílem je zvýšit kvalitu a dostupnost standardizované zdravotní péče, vytvořit efektivní systém prevence, modernizovat řízení kvality a nákladovosti v systému poskytování zdravotnických služeb. Plánované výzvy v rámci IOP 3.2 jsou zaměřeny především na modernizaci a obnovu vybavení specializovaných pracovišť kardiologických a popáleninových center (traumatologický, kardiologický a cerebrovaskulární program přednemocniční neodkladné péče).

 
Ukázka vyprošťováníUkázka vyprošťováníJednotné vzdělávání a výcvik v reálnějších podmínkách
Budoucí Akademie HZS ČR by měla integrovat dosavadní vzdělávací zařízení HZS ČR (výjimkou zůstane Odborné učiliště PO Brno-Líšeň), aby úroveň kvalifikace byla v celé ČR jednotná, a za uspořené náklady mohly výuka a praktický výcvik probíhat v moderně vybavených laboratořích a školních požárních stanicích, a součinnostní cvičení složek IZS na kvalitním polygonu v podmínkách blížících se reálným krizovým situacím. Zde bude také možné připravit perfektně fungující koordinaci složek IZS, účelnou komunikaci a řízení všech činností. Pro aktuální využití výsledků vědeckého bádání a výzkumu i jejich ověřování v praxi se do areálu akademie přestěhuje také Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Celý projekt navazuje na dlouhodobé cíle bezpečnostní strategie ČR a měl by přinést dokonalejší připravenost složek IZS. Gestorem projektu je MV-generální ředitelství HZS ČR.

 
Zkušenosti ze Slovenska
Zahraniční hosté z Ministerstva obrany Slovenské republiky se podělili s účastníky konference o informace a zkušenosti z výcvikového zařízení ve vojenském prostoru Lešť v okrese Zvolen. V objektu specializovaného zdravotnictví a výcviku se cvičí vojáci, hasiči, policisté, celníci, horští záchranáři a další složky IZS. Jsou jim k dispozici moderní trenažéry, virtuální simulátory, laboratoře s kombinovanou simulací. Výcvik probíhá také v terénu přizpůsobeném skutečnému prostředí, kde obvykle dochází k mimořádným událostem (dálnice, železnice, sídliště obytných domů, zabahněný příkop). Zdravotní stav cvičících je sledován monitorovacím centrem propojeným s klinikou. Zátěž při výcviku je srovnatelná se zátěží vrcholového sportovce, proto je dohled zdravotníků nevyhnutelný a zanedbatelná není ani pomoc při vyrovnávání se stresem. „Realizace projektu v Lešti smazala rozdíly mezi rezorty a složkami IZS. Zařízení využívají všechny složky a všem cvičícím je poskytována kvalifikovaná péče,“ řekl brig. gen. MUDr. Pavol Maslík, Ph.D., ředitel Ústavu speciálního zdravotnictví a výcviku Ministerstva obrany Slovenské republiky Lešť.

 
Další projekty

Transport raněnéhoTransport raněnéhoInformační systém IZS
„Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému“ (IS IZS) je projekt garantovaný MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Jeho základní myšlenka, jak řekl Bc. Jiří Lazar Žižka, manager projektu, sleduje provázanost Národního systému příjmu tísňového volání, jednotné datové prostředí a jednotný geografický informační systém. Operační střediska Policie ČR, HZS ČR a ZZS krajů budou fungovat podle jednotného konceptu s nasazením moderních technologií, aby bylo dosaženo vyšší úrovně interoperability. Projekt umožní plně dostupné tísňové volání, přesnější určení místa mimořádných událostí a díky rychlejším zásahům snížení jejich následků.

 
Humanitární pomoc
Další z projektů spolufinancovaný z IOP, jehož předkladatelem je MV-generální ředitelství HZS ČR, nese název „Národní základna humanitární pomoci“ a na konferenci o něm informoval ve svém příspěvku Ing. Vlastimil Gothard. Pro vybudování základny byl vybrán objekt ve skladovém areálu HZS ČR v obci Zbiroh v okrese Rokycany, a to především pro jeho výhodnou polohu a dobrou dopravní dostupnost. Skladovací kapacita po rekonstrukci a dostavbě bude minimálně 2500 m2 (3739 m2). Cílem projektu je zdokonalení systému logistiky tak, aby bylo možné rychle přijímat a třídit technickou a věcnou pomoc, ale také zabezpečit vysílání humanitární pomoci při mimořádných událostech jak na území ČR, tak i do zahraničí. V krizových stavech bude základna kromě ostatních lokálních kapacit HZS ČR propojena také s kapacitami Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zdravotnictví, apod., a také s kapacitami pro poskytování humanitární pomoci při společném koordinovaném postupu v rámci Evropské unie. Užívání objektu by mělo být zahájeno 1. listopadu 2010.

 
Stan humanitární pomociStan humanitární pomociKontaktní a koordinační centra Policie ČR
Také zástupci Policie ČR představili účastníkům konference svoje projekty „Kontaktní a koordinační centra a Mobilní kontaktní a koordinační centra“ (MKKC). V souladu s koncepcí ochrany obyvatelstva budou po celém území ČR zřízena kontaktní a koordinační centra, která by měla zajistit nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádných událostí, jejich vyhodnocení a zásah, případně koordinaci při vzniku kalamitní situace. Zároveň by v centrech měli občané získat potřebné informace a v případě potřeby nalézt útočiště (ochranu a pomoc). Při vzniku krizových stavů budou centra sloužit jako prvotní zóna bezpečí s možností zajištění základních lidských potřeb. Podobnou funkci budou plnit MKKC s tím, že se mohou operativně přesouvat a poskytovat občanům informace o ochraně před ohrožením nebo opatřeních k odstranění vzniklých následků mimořádných událostí přímo v daném místě. Pro větší akceschopnost Policie ČR, zejména v případě technologických nebo živelních katastrof, budou úkoly MKKC zajišťovat speciální motorová vozidla (Volkswagen Transporter 4Motion) s moderní informační a komunikační technikou a dalším specifickým vybavením (odolná výpočetní technika, kontejner první pomoci a první záchrany, osvětlovací zařízení, proměnná informační LED tabule, megafon, přístřešek, elektrocentrála).

 
Doprovodný program
Program pro veřejnost obsahoval soutěže pro děti s preventivní tematikou, ukázky činnosti hasičů, policistů a zdravotníků a také jejich technického vybavení, ochranných oděvů a pomůcek, logistického zajištění pro ochranu obyvatelstva při mimořádných událostech, protipovodňové ochrany, hasicích a dekontaminačních prostředků a dalšího vybavení. Zájemci mohli vidět záchranné práce na vodní hladině řeky Labe, nad střechami sledovat simulovaný zásah vrtulníku letecké záchranné služby s podvěsem, při němž se záchranáři slaňovali i s raněným k lůžku vozidla ZZS nebo ukázku práce policejních kynologů se psy. Zajímavé bylo také vyprošťování zaklíněné raněné osoby z havarovaného vozidla, obojživelné pásové vozidlo, ale například i Ramanův spektrometr k detekci nebezpečných látek.

 
Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto autorka
 

Vzdělávací projekt pro Gruzii

V letech 2008-2009 se v rámci Programu transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR uskutečnil v Gruzii vzdělávací projekt pro pracovníky tamních samospráv a neziskových organizací. Realizátorem bylo Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o.p.s. (dále jen „VCVS ČR“).


Návštěva z GruzieRuská invaze do Gruzie v srpnu 2008 a její následky ukázaly v praxi naléhavou potřebu vzdělávání místní správy a dalších institucí v oblasti řešení mimořádných situací a přípravy na ně. Do projektu proto bylo dodatečně zařazeno vzdělávání na témata krizové řízení a havarijní plánování.


Kurz proběhl v listopadu 2008 v hlavním městě Gruzie Tbilisi. Hlavním tématem bylo objasnění základů problematiky krizového a havarijního plánování a principů integrovaného záchranného systému v České republice. Úloha jednotlivých složek a jejich spolupráce v integrovaném záchranném systému byla účastníkům demonstrována i na příkladech skutečných událostí a na řešení případových studií.


Kurz byl účastníky hodnocen velmi pozitivně; přinesl jim řadu nových a cenných informací a znalostí. V následujícím období se ukázalo, že byl pro ně velmi inspirativní a motivoval je k dalším aktivitám, ale zároveň se ukázala potřeba dalšího vzdělávání a získání praktických zkušeností z fungujícího systému v této oblasti.


VCVS ČR proto ve spolupráci s Českou asociací hasičských důstojníků, o.s., a Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje připravilo další projekt – studijní pobyt deseti představitelů a pracovníků veřejné správy z Gruzie v České republice, Na realizaci projektu se podařilo získat finanční prostředky od nadace Open Society Fund.


Stáž se uskutečnila v září 2009. Ve skupině byli, kromě představitelů měst a kraje Guria, také zástupci partnerské gruzínské vzdělávací organizace Civitas Georgica, gruzínský hasič a novinář. Cílem studijní cesty bylo v praxi představit integrovaný záchranný systém v podmínkách České republiky a ukázat jeho úrovně, složky, jejich úlohy a vzájemnou spolupráci včetně komunikace s obyvatelstvem. Celá stáž byla postavena na posloupnosti: stát -> kraj-> obec s rozšířenou působností -> obec.


Účastníci stáže navštívili pracoviště operačního a informačního střediska MV-generálního ředitelství HZS ČR. Přítomní byli seznámeni s úlohou jednotek PO, postavením MV-generálního ředitelství HZS ČR a státoprávním uspořádáním České republiky v souvislosti s přípravou a řešením mimořádných událostí. Současně byl také objasněn význam tohoto národního koordinačního centra pro mimořádné události včetně spolupráce s orgány Evropské unie a Severoatlantické aliance. Samostatná část byla věnována objasnění účelnosti a organizaci tísňové linky 112 včetně jejího softwarového vybavení a ukázce organizace, prostorů a podmínek práce krizových štábů pro koordinaci řešení vnitrostátních i mezinárodních mimořádných událostí.


Další částí odborné stáže byla návštěva Základny logistiky Olomouc, skladu Drahanovice a Základny civilní ochrany Luže v Šumperku, Skladu materiální humanitární pomoci v Hamrech (patřící k HZS Olomouckého kraje), skladů a hasičských zbrojnic sborů dobrovolných hasičů obcí Hanušovice, Vrahovice nebo jedné z nejnovějších hasičských zbrojnic v Brodku u Prostějova. Zde byli přítomní seznámeni s úlohou jednotlivých subjektů v krizovém řízení, připraveností a organizací práce krizového štábu včetně nezbytné dokumentace. Stážisté si také prohlédli připravené podmínky pro nouzové ubytování a nezbytné materiální vybavení.


Samostatný blok stáže tvořilo seznámení s připraveností na mimořádné události z úrovně spolupráce územního odboru HZS Olomouckého kraje a města Prostějov. Při ukázce pracoviště krizového řízení obce se přítomní seznámili s jeho úlohou a určením, a dále se zkušenostmi z konkrétního řešení mimořádných situací.


Neméně zajímavá přednáška hlavního psychologa HZS ČR uzavřela odbornou část stáže. Zahraničním účastníkům byla přednesena úloha psychologické služby včetně poskytování psychosociální pomoci na území zasaženém mimořádnou událostí a zkušenosti z posttraumatických týmů.


Nejdůležitější a nejužitečnější však pro ně bylo praktické seznámení s fungováním složek integrovaného záchranného systému, zejména HZS ČR, kde oceňovali především propracovaný profesionální způsob fungování a pozornost, která je věnována odbornému vzdělávání a výcviku. Velmi obdivovali vybavenost a technické zázemí profesionálních jednotek PO, včetně spolupráce s dobrovolnými hasiči.


Ing. Martin ŽAITLIK,
Česká asociace hasičských důstojníků, o.s.,
HZS Olomouckého kraje, foto autor

Periodické zkoušky vyhrazených tlakových zařízení

Jednou z oblastí činnosti Opravárenského závodu (OZ) Olo­mouc je provádění revizí vyhra­zených technických zařízení. Vyhrazená technická zařízení jsou určena na základě zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškami stanovuje, která technická zařízení v působnosti orgánů a organizací státního odborného dozoru se považují za vyhrazená a zároveň určuje jejich zařazení do tříd, popř. skupin.

Revize automobilového speciáluRevize automobilového speciálu
Vyhláška č.18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů, určuje vyhrazená tlaková zařízení a stanovuje některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
Organizace může provádět periodické zkoušky nádob pouze na základě oprávnění.
 
 
OZ Olomouc má pro tuto činnost oprávnění vydané Institutem pro technickou inspekci, a to na periodické zkoušky vyhrazených tlakových zařízení pro revizní místo v rozsahu:
nádoby k dopravě plynů
  • kovové tlakové nádoby – lahve na stlačený vzduch do objemu 20 l,
  • kompozitní tlakové nádoby – na stlačený vzduch do objemu 20 l.
K provádění zkoušek kompozitních lahví jsou zaměstnanci navíc proškoleni zástupcem výrobce.

 
Revizní technici vlastní dále oprávnění k revizím pro tlakové nádoby stabilní bez omezení objemu, pracovního media a přetlaku. I zde osvědčení vydává po ověření odborných znalostí a přezkoušení Institut technické inspekce jako organizace státního odborného dozoru.
 
 
K provádění měření tloušťky stěn kovových nádob vlastní revizní technik „Certifikát k měření tlouštěk ultrazvukovým tloušťkoměrem“, vydaný u APC – Association for Personnel Certification.
 
 
OZ Olomouc provádí u HZS ČR následující revize:
  1. nádob k dopravě plynů bez omezení tlaku do 20 l objemu,
  2. tlakových nádob stabilních pro všechny druhy plynů bez omezení objemu nebo přetlaku, což jsou zejména:
    • vzdušníky kompresorů, expandery kotlů topení, kanálové zdviháky, výrobníky sodové vody apod.,
    • tlakové nádoby s membránou,
    • vzduchojemy motorových vozidel a mnoho dalších.
Dále revizní technici OZ Olomouc provádějí školení obsluh tlakových nádob stabilních a pracovníků plníren tlakových lahví.

 
Revize ocelových a kompozitních lahví na přepravu plynů
Pracoviště provádí pravidelné pětileté periodické zkoušky nádob na dopravu plynu v rozsahu kovové a kompozitní lahve pro nejedovatá, nevýbušná a nežíravá média. Kromě toho musí být podrobeny pravidelným vnitřním prohlídkám po 2,5 letech tlakové lahve pro potápění.

 
Součástí vnější prohlídky je kontrola značení a údajů na nádobě - označení výrobce, výrobní číslo a rok výroby, název plynu (náplň), hmotnost nádoby, zkušební a plnicí přetlak, datum předchozí zkoušky, vnitřní objem v litrech a hmotnost nádoby udaná výrobcem. Rozdíly mezi původními a naměřenými hodnotami hmotnosti a objemu mohou indikovat úbytek tloušťky stěny. Dále se provede kontrola vnějšího a vnitřního povrchu nádoby, případně je dle potřeby provedena sanace povrchu.
 

Kontrola ventilu spočívá ve vizuální prohlídce stavu ventilu a kontrole funkce ventilu, stavu jeho připojovacího závitu. Vadné a neopravitelné ventily se vyřadí. Vnitřní prohlídka nádoby se provádí průmyslovým endoskopem, fibroskopem nebo svítilnou.

 
Tlaková zkouška se provádí za účelem ověření pevnosti. Provádí se zásadně vodou.

 
Vlastní tlaková zkouška spočívá v zatížení nádoby na zpravidla jedenapůlnásobek maximálního povoleného přetlaku dle údajů výrobce. Objeví-li se nadměrná deformace nebo trhlina, vyřazuje se nádoba z provozu a znehodnocuje se. U kompozitních lahví se navíc kontroluje dodržení maximální povolené trvalé deformace lahve, způsobené tímto nadměrným přetlakem. Následně se voda vypouští a provádí se důkladné vysušení. Namontuje se zpět lahvový ventil a provede se pneumatická zkouška těsnosti. Při pneumatické zkoušce těsnosti se revidovaná lahev natlakuje vzduchem na nejvyšší povolený plnicí přetlak. Následně se kontroluje těsnost závitového spojení a vlastního lahvového ventilu. Vzduch nesmí obsahovat stopy vlhkosti, mechanických nečistot, oleje nebo aromatických sloučenin.

 
Po ukončení revize revizní technik provádí značení lahví (přelepkou či ražením dle druhu nádoby). Značí se datum zkoušky, datum následující revize ve formátu „rok rok/měsíc měsíc“ a značka zkušebny (revizního místa). Výsledek zkoušky se zapisuje do revizní knihy, která musí být evidována a po ukončení zápisů archivována v souladu s ČSN minimálně 10 let.


Revize tlakových nádob stabilních
Zákonné revize tlakových nádob stabilních jsou prováděny dle čl. 89 až 122 ČSN 690012 a vyplývají z požadavků právních předpisů. Vždy jsou však platné dispozice k provádění revizí a prohlídek z pasportu nádoby. Tyto mohou změnit normativní ustanovení. Výrobcem může být omezena i životnost tlakové nádoby.

 
Obecně zde platí následující lhůty revizí:
  1. každá nádoba musí být v okamžiku namontování a před prvním spuštěním podrobena výchozí revizi, kterou musí provést autorizovaná osoba, zaštiťující montážní firmu, pokud tato montážní nebo dodavatelská firma není autorizovanou osobou ve smyslu právních předpisů sama,
  2. nejpozději do čtrnácti dnů od zahájení provozu musí být provedena první provozní revize,
  3. ve lhůtě ne delší než jeden rok musí být každoročně provedena tzv. provozní revize, kdy revizní technik překontroluje evidenční údaje ze štítku, vnější stav nádoby, její těsnost a zkontroluje správnou funkci a sladění bezpečnostní výstroje, tedy pojišťovacího ventilu, tlakového spínače a manometru. Zkontroluje způsob provozu, kvalitu práce pověřených a oprávněných obsluh zařízení za předchozí období, vedení stanovené dokumentace a platnost oprávnění obsluh. Vyhodnotí bezpečnost a hospodárnost celého zařízení. Zkontroluje určení osoby zodpovědné za bezpečný a hospodárný provoz na organizační jednotce,
  4. ve lhůtě ne delší pěti let musí být provedena vnitřní prohlídka, kdy revizní technik kromě činností vázaných na provozní prohlídku provede demontáž revizních otvorů, sanaci a kontrolu vnitřních stěn nádoby. V případě nálezu silně zkorodovaných či problematických míst provede měření tloušťky stěn a porovnání jejich hodnot s požadavky výrobce, uvedenými v pasportu nádoby. Po provedení kontroly a zkompletování nádoby provede zkoušku těsnosti celé sestavy,
  5. ve lhůtě ne delší než devět let musí být provedena tlaková zkouška, kdy je nádoba, stejně jako u nádob na dopravu plynů, podrobena vnitřnímu přetlaku zpravidla ve výši jedenapůlnásobku maximálního povoleného přetlaku. Sledují se deformace nádoby, rosení na povrchu, zvukové a vizuální projevy. Nesmí dojít ani k nadměrné deformaci, projevující se poklesem tlaku po dobu zkoušky. Podmínky zkoušky definuje výrobce v pasportu tlakové nádoby, což je obdoba technického průkazu motorového vozidla, jehož předložení spolu s existencí továrního štítku na nádobě je při revizi nutnou podmínkou uznání schopnosti dalšího provozu. Další kroky této tlakové zkoušky jsou shodné s vnitřní revizí a provozní prohlídkou.
Výjimku z těchto obecných pravidel tvoří revize expanzních nádob s membránou nebo vakem, známější obecně pod názvem „Expanzomaty“ a revize vzduchojemů motorových vozidel.

 
Expanzní nádoby s membránou či vakem
Lhůty a způsob provedení revizí jsou dány předpisem výrobce (zejména českými):
  • každoroční provozní prohlídka s vizuální kontrolou stavu nádoby až po nejbližší uzavírací armaturu a její těsnost. Revizní technik zkontroluje správnou funkci a sladění bezpečnostní výstroje, tedy pojišťovacího ventilu, tlakového spínače a manometru. Zkontroluje způsob provozu, kvalitu práce pověřených a oprávněných obsluh zařízení za předchozí období, vedení stanovené dokumentace a platnost oprávnění obsluh. Vyhodnotí bezpečnost a hospodárnost celého zařízení. Zkontroluje určení osoby zodpovědné za bezpečný a hospodárný provoz na organizační jednotce,
  • následuje pětiletá pravidelná zkouška těsnosti dle předpisu výrobce, spočívající v zatížení nádoby maximálními povolenými tlaky na vodní i plynové straně, které nejsou v běžném provozu využity a jejich znovunastavení na provozní tlaky stanovené projektem či provozními předpisy kotelny, ohříváku užitkové vody nebo vodárny (pokud jsou k dispozici, jinak empiricky revizním technikem).
Lhůty jsou u zahraničních výrobců stanoveny jinak:
Je nutné dodržet včetně požadavků na tlakové zkoušky jedenapůlnásobek maximálního pracovního přetlaku na vodní straně.

 
Vzduchojemy
  • jsou to tlakové nádoby stabilní, sloužící jako zásobník stlačeného vzduchu k ovládání některých zařízení motorových vozidel. Vzduchojemy smějí být uvedeny do provozu a užívány pouze, splňují-li požadavky bezpečného provozu. Technická dokumentace je uložena u výrobce. Od roku 2000 výrobce dodává k výrobkům „PASPORT“, pokud:
  • jejich stav neohrožuje bezpečnost, dále pokud u nich byly dle staré normy úspěšně provedeny předepsané zkoušky, mají dokumentaci archivovánu u výrobce a značení minimálně v rozsahu platných předpisů v době výroby nebo dovozu vozidla. Jejich bezpečnostní výstroj a příslušenství je podle dokumentace a platných norem funkční a úplné, bylo vyzkoušeno a odpovídá požadavkům vztahujícím se na ně a jsou instalovány v souladu s požadavky bezpečného provozu.
Životnost vzduchojemů byla v minulosti omezena ČSN 303507 na 15 let. Tato norma stanovovala zkoušky po uplynutí sedmi let, a to zkoušku těsnosti, revizi povrchové ochrany, neporušenosti štítku a vlastní nádoby. Zrušení této ČSN k 1. květnu 2000 znamená, že životnost vzduchojemů je nyní omezena pouze jejich technickým stavem. Na provedení silničních vozidel a jejich kontrolu v provozu se vztahuje zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Navíc i v zákoně č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, je zmíněno, že z platnosti tohoto zákona jsou vyňata technická zařízení podléhající dle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku Ministerstva dopravy. Předpisem stanovujícím rozsah a způsob provádění kontrol je vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů, která v příloze č. 7 pod číslem kontrolního úkonu 215 stanovuje kontrolu vzduchojemů a pod číslem kontrolního úkonu 216 stanovuje kontrolu těsnosti brzdové soustavy. Jiné zkoušky nejsou předepsány.

 
Opravárenský závod Olomouc nabízí HZS ČR provedení těchto revizí:
  1. každoroční prohlídky vzduchojemů osobami oprávněnými k obsluze tlakových nádob stabilních v HZS ČR, obsahující:
    • vizuální kontrolu vnějšího povrchu – koroze pod třmeny a štítkem, promáčkliny či trhliny, stav nátěru a výrobního štítku, těsnost vlastní nádoby a celé brzdové soustavy při provozním přetlaku,
    • záznam do provozní knihy techniky.
  2. po pěti letech provozu kontrola vzduchojemů motorových vozidel revizním
    • technikem s vypracováním zápisu o revizi vzduchojemu bez demontáže vzduchojemu z vozidla.
Při revizi s periodou pěti let revizní technici OZ Olomouc postupují následovně:
  1. kontrola výrobního štítku, na kterém se kontrolují následující identifikační údaje - výrobce, výrobní číslo nádoby, měsíc a rok výroby, nejvyšší pracovní a zkušební přetlak, objem pracovního prostoru v litrech, typ tlakové nádoby,
  2. následuje demontáž např. odkalovacího šroubu, vnější a vnitřní prohlídka nádoby. Kontroluje se výskyt trhlin, deformace povrchu nádoby, vznik důlkových a plošných korozí, stav úkosů, čistota a stav stěn nádoby, stav ochranných povlaků, neporušenost míst se zvýšeným namáháním (lemy, švy, svary,..). V případě pochybností se provede ultrazvukové měření tlouštěk stěn problematických míst.
Měření síly stěny se provádí pomocí ultrazvukového tloušťkoměru. V případě vyhovujícího nálezu se nádoba uzavře, provede se pneumatická zkouška těsnosti a prohlásí za schopnou dalšího bezpečného a hospodárného provozu po dobu pěti let.
 

V případě nálezu na rozhraní bezpečných hodnot tloušťky stěn lze provést přepočet životnosti vzduchojemu - kontrolní výpočet a stanovení nové doby životnosti vzduchojemu (dovoleného počtu provozních cyklů).
 

Tlaková zkouška pomocí tlakové zkoušečky se po demontáži vzduchojemu provádí pouze ve výjimečných případech.

 
Jestliže vzduchojem vyhověl, revizní technik, který zkoušku prováděl, vystaví revizní zprávu na vozidlo patřičné registrační značky s uvedenou dobou životnosti vzduchojemů (před uplynutím této doby je nutné vzduchojemy předložit znovu k revizi). Na závěr musí revizní technik do revizní knihy zapsat výsledek revize.

 
Ing. Martin SCHOLLER, Ing. Luděk ZAJONC,Opravárenský závod Olomouc,
foto archiv autorů
 

 

vytisknout  e-mailem