Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 8/2009

V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu jednotek PO na požár skladovací haly v Mladé Boleslavi, který komplikovala zřícená střešní konstrukce, ZKUŠENOSTI s využitím ohňového trenažéru v OUPO v Brně, informace o realizaci preventivního programu HASÍK v Jihomoravském kraji. Seznamujeme s alternativami LIKVIDACE velkochovů drůbeže nakažené chřipkou ptáků. Připomínáme šedesáté VÝROČÍ podepsání Ženevských úmluv, informujeme o možnostech POSKYTOVÁNÍ humanitární pomoci postiženému obyvatelstvu. Hodnocení PŘEDSEDNICTVÍ ČR v Radě EU v oblasti civilní ochrany je hlavním tématem části časopisu zaměřené na krizové řízení. Dále seznamujeme s VNĚJŠÍMI HAVARIJNÍMI PLÁNY na území Pardubického kraje a přinášíme úvahu k problematice PROJEKTOVÁNÍ územního rozvoje a ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI rozvíjeného území. Informujeme například o realizaci pilotního preventivního projektu BEZPEČNÉ BYDLENÍ nebo o průběhu letošního ročníku soutěže RALLYE REJVÍZ. 

Návštěva dětí ve stanici HZS kraje

Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva je v České republice v posledních několika letech opět na vzestupu. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále jen „HZS JMK“) se snaží přispět ke změně neradostného stavu ve znalostech obyvatel v oblasti sebeochrany při mimořádných událostech podporou moderních a atraktivních vzdělávacích projektů. Kromě vlastního projektu „Vaše cesty k bezpečí“, alias „Chytré blondýnky“ (viz časopis 112 č. 10/2008), se HZS JMK podílí již třetím rokem na programu „Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva“.

V tomto příspěvku se zaměřujeme na konkrétní poznatky z výuky v Jihomoravském kraji, zejména na naše působení ve speciálních školách (pro nevidomé a slabozraké a v diagnostických ústavech), kde je tento typ osvěty zatím v naprostých začátcích.

Vznik programu

Program „Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva“ (dále jen „program Hasík“) vznikl v roce 1996 v Bruntálu. Jeho autory jsou příslušníci HZS Moravskoslezského kraje Bohdan a Štěpán Mikulkovi, kteří se s problematikou výuky požární prevence pro děti setkali při své stáži v Kanadě a Velké Británii. Neocenitelným pomocníkem, který spolupracuje na metodice výuky, je dětský psycholog Mgr. Miroslav Piňos, ředitel Pedagogicko-psychologické poradny v Bruntále (více o obecných aspektech tohoto programu viz časopis 112 č. 5/2009 nebo na www.hasik.cz).

Realizace programu v Jihomoravském kraji

Výuka v rámci programu Hasík byla v Jihomoravském kraji zahájena v roce 2007, kdy byla vyškolena první dvojice instruktorů z řad HZS JMK. Dalším krokem bylo zapracování tohoto programu do stávající Koncepce preventivně výchovné činnosti HZS JMK (dále jen „Koncepce PVČ HZS JMK“), která tvoří rámec celému programu a zaštiťuje jej. V této fázi bylo naprosto neocenitelné, že jsme nemuseli udělat téměř nic jiného, než převzít bohaté zkušenosti HZS Moravskoslezského kraje (dále jen „HZS MSK“) a upravit je na podmínky našeho kraje.

Následně byl program nabídnut ředitelům základních škol. Při projednávání zahájení výuky s jednotlivými řediteli škol, případně s dalšími organizačními složkami, které mají výuku ve školách ve své gesci, nám opět velmi pomohly dosavadní poznatky z Moravskoslezského kraje. Zkušenosti, o které se s námi kolegové z HZS MSK a Mgr. Miroslav Piňos podělili, nám ušetřily obrovské množství času. Dalším bodem, který určoval „bytí nebo nebytí“ programu v JMK, byl nábor nových instruktorů. Program byl představen managementu HZS JMK (včetně ředitelů územních odborů a velitelů stanic) a také vedoucím představitelům dobrovolných hasičů. Velkou váhu při rozhodování o účasti na výcviku má pro nové instruktory z řad sborů dobrovolných hasičů obcí (SDH) fakt, že se jedná o program akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Do konce roku 2008 bylo proškoleno 48 instruktorů z řad HZS JMK a SDH, kteří působí na 49 školách JMK. Za dané období prošlo výukou 3750 dětí. Díky tomu, že se výuky velmi často chtějí účastnit i vyučující, můžeme mezi proškolené počítat také téměř stovku pedagogů.

Jedním z motivujících prvků této práce je její dobrovolnost. Ne každý umí s dětmi pracovat a ne každý odborník je dobrým pedagogem. Výcvik programu Hasík naučí instruktory komunikovat s dětmi a jednoznačně určí okruh informací, které jsou děti daného věku schopny vnímat. Zkušenosti instruktorů se velmi zřetelně odráží i na jejich další práci, při které mají komunikovat s veřejností. I když se občas setkáváme s názory některých kolegů, že díky prevenci „bereme hasičům práci“, kladný ohlas mezi samotnými hasiči, nadšení dětí, jejich rodičů i pedagogů ukazuje, že jsme se vydali správnou cestou.

Průběh a zaměření výuky

Působení instruktorů na školách je rozděleno do tří hodin. První dvě hodiny probíhají ve třídě, časový rozestup je asi jeden měsíc. Po delší době (asi tři měsíce) následuje exkurze dětí do nejbližší stanice, příp. požární zbrojnice SDH, kde se formou soutěže zopakuje vše, co se děti naučily. Poté následuje samotná prohlídka stanice (požární zbrojnice) pod vedením hasiče. Někdy se stane, že během návštěvy dojde k výjezdu jednotky PO, což pro děti představuje velký zážitek.

Výuka probíhá hravou a názornou formou v jednotlivých třídních kolektivech a je jiná na prvním a jiná na druhém stupni (2. a 6. třída základní školy). Na prvním stupni je těžiště výuky směřováno do oblasti požární prevence. Zde se děti seznámí s prací hasiče, jak vypadá, jakou má výstroj a výzbroj. Dále se učí respektu z ohně a zásadě, že dětem oheň do rukou nepatří. I ve druhé třídě jsou však děti schopny přivolat telefonicky pomoc hasičů, policie nebo zdravotnické záchranné služby, rozeznají varovný signál a vědí, co mají po jeho zaznění dělat.

Na druhém stupni dochází k prohloubení znalostí dětí v této oblasti (zejména širší poznatky z oblasti ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému, například zásady evakuace z místa bydliště a s tím související evakuační zavazadlo, zásady ochrany při úniku nebezpečných látek a rozšíření znalostí v oblasti zdravovědy, apod.).

Z našich dosavadních zkušeností vyplývá, že reakce ředitelů škol (případně jejich zástupců) na program Hasík bývají kladné. Učitelé se naší výuky mohou a nemusí účastnit. V nepřítomnosti učitelů jsou však děti více otevřenější a komunikativnější. Samozřejmě, v některých případech to nejde jinak, než právě s pomocí vyučujících (například při výuce nevidomých nebo neslyšících dětí a dětí v diagnostických ústavech).

Zkušenosti ze speciálních škol

Zcela specifická je výuka ve školách pro děti se zdravotním omezením nebo v diagnostických ústavech. I v těchto školách instruktoři programu Hasík v JMK působí a získávají tak cenné zkušenosti s tímto typem výuky. Dle našich poznatků se v těchto školách zatím děti s výukou v této oblasti a v uvedené podobě nikdy nesetkaly.

Na podzim loňského roku proběhla výuka ve speciální základní škole pro nevidomé v Brně. Vzhledem k tomu, že v dnešní době je nevidomých dětí poměrně málo a nemělo by cenu vyučovat v tomto případě pouze druhou třídu, rozhodli jsme se, že spojíme celý první stupeň dohromady, což rozšířilo počet na 14 dětí. Věděli jsme, že se v tomto případě musíme na výuku důkladně připravit. Bylo třeba modifikovat stávající výukové postupy s ohledem na rozdílný věk a postižení dětí a vše detailně konzultovat s pracovníky školy. Příprava šla například až do takových detailů, jako třeba dávat si pozor na věty typu: „Viděli jste…“ apod. Nicméně zajímavým poznatkem pro nás bylo, že zrakově postižené děti tato slova samy používají, což nám usnadnilo náš další výklad. Celá hodina proběhla bez problémů.

Dalším specifickým školským zařízením, kde probíhá výuka programu Hasík, je Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče v brněnských Pisárkách. V tomto zařízení jsou umístěny děti s poruchami chování. Obecně je v těchto zařízeních dvacet až třicet chovanců, kteří zde jsou pouze na přechodnou dobu několika týdnů. Proto jsme uzpůsobili výukový program na „jednorázovou akci“ s důrazem na to, že i když toho probereme málo, děti si musí zapamatovat co nejvíc (i zde bylo nutné výuku upravit s ohledem na jistá specifika, například v oblasti volání na tísňové linky, protože máme poznatky, že část z nich opakovaně volá na tyto linky a hlásí falešné bomby ve školách nebo v jiných budovách). Museli jsme zde zdůraznit fakt, že telefonní hovory jsou nahrávány a v dnešní době již není problém identifikovat volání z mobilního telefonu. Dále jsme se dětem snažili vysvětlit také to, že zneužití linky se může kdykoliv obrátit proti nim a když budou potřebovat pomoc, tak se k nim nemusí dostavit včas.

Často se stává, že tyto nepřizpůsobivé děti ze zařízení utečou. V celé budově se proto zamykají všechny dveře, na oknech bývají mříže a na každém okně jsou řetízky, aby se okna nedala otevřít více než na 10 cm. Při výuce v takovém prostoru je třeba adekvátně upravit i části přednášky, týkající se evakuace, resp. nouzových východů.

Pedagogové nás před vlastní výukou upozorňovali, že nám děti v diagnostickém ústavu zřejmě nevydrží věnovat pozornost delší dobu. Naopak, při konzultaci návštěvy tohoto zařízení s naším dětským psychologem jsme se dozvěděli, že tyto děti jsou rády za každou nevšední návštěvu a budou nám věnovat více pozornosti, než jakékoliv výuce. Potvrdilo se, že děti (i přes občasné projevy nekázně) měly o téma zájem a po skončení výuky nám některé z nich přišly i poděkovat.

Další související akce

Maskot programu – plyšový dráček Hasík – se objevil letos na jaře i v některých požárních automobilech jihomoravských hasičů. Hlavním účelem je mít možnost darovat tuto hračku dětem, které se stanou účastníky či svědky vážné události, u které hasiči zasahují. Plyšový dráček pomůže dětem odvrátit pozornost od prožitých traumat. Od začátku března do poloviny května letošního roku byl takto dráček Hasík ve čtyřech případech darován dětem v Jihomoravském kraji.

Instruktoři programu Hasík se se svým maskotem a výukovými a propagačními materiály účastní také řady dalších akcí. Z těch větších lze jmenovat např. Dny hasičů na hradě Pernštejně, veletrhy PYROS/ISET a Medical Fair, kde jsme měli svůj stánek a pořádali hry pro děti. Dále se účastníme akce IPA dětem, která probíhá v Břeclavi. Mezinárodní Policejní Asociace (angl. zkratka IPA) zde pravidelně pořádá setkání dětí, jejichž rodiče zahynuli při plnění služebních povinností u Policie ČR. Součástí setkání je prezentace činnosti složek IZS. Mimo to se zúčastňujeme Dětských dnů, Dnů otevřených dveří a mnoha jiných akcí, pořádaných pro děti v Jihomoravském kraji.

Závěr

Program Hasík považujeme za moderní a smysluplný projekt ke zlepšení znalostí žáků základních škol v oblasti požární prevence a ochrany obyvatelstva. Na základě dosavadních poznatků z praxe i teorie (například poznatky, publikované v letošním roce v bakalářské práci K. Houskové „Identifikace nedostatků žáků ve výuce v oblasti ochrany při nouzových situacích“ na Policejní akademii ČR v Praze) HZS JMK hodlá v podpoře tohoto projektu pokračovat a rozšiřovat řady instruktorů, protože zájem ze strany základních škol je velký. Tento program se stal jedním ze stěžejních prvků v oblasti vzdělávání veřejnosti v sebeochraně při mimořádných událostech, které realizuje HZS JMK v Jihomoravském kraji.

por. Bc. Dana TRUBAČOVÁ, mjr. Mgr. Miroslav MENŠÍK, kpt. Bc. Pavla PRAŽÁKOVÁ, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv autorů
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook