Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 8/2009

V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu jednotek PO na požár skladovací haly v Mladé Boleslavi, který komplikovala zřícená střešní konstrukce, ZKUŠENOSTI s využitím ohňového trenažéru v OUPO v Brně, informace o realizaci preventivního programu HASÍK v Jihomoravském kraji. Seznamujeme s alternativami LIKVIDACE velkochovů drůbeže nakažené chřipkou ptáků. Připomínáme šedesáté VÝROČÍ podepsání Ženevských úmluv, informujeme o možnostech POSKYTOVÁNÍ humanitární pomoci postiženému obyvatelstvu. Hodnocení PŘEDSEDNICTVÍ ČR v Radě EU v oblasti civilní ochrany je hlavním tématem části časopisu zaměřené na krizové řízení. Dále seznamujeme s VNĚJŠÍMI HAVARIJNÍMI PLÁNY na území Pardubického kraje a přinášíme úvahu k problematice PROJEKTOVÁNÍ územního rozvoje a ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI rozvíjeného území. Informujeme například o realizaci pilotního preventivního projektu BEZPEČNÉ BYDLENÍ nebo o průběhu letošního ročníku soutěže RALLYE REJVÍZ. 

Krizové situace a mimořádné události mobilizují a prověřují síly a schopnosti profesionálů i nevládních organizací. Společné úsilí pak vede k poskytování účinné a rozmanité pomoci postiženému obyvatelstvu. Humanitární pomoc poskytovaná postiženému obyvatelstvu se tak stává významným prvkem při odstraňování následků mimořádné události.

Druhy humanitární pomoci

Rozeznáváme humanitární pomoc:

→ věcnou, která zahrnuje poskytování hmotných produktů k přiměřenému uspokojování potřeb postiženého obyvatelstva,
→ finanční zahrnující poskytnutí finančních prostředků, jež jsou využívány pro nákup věcných prostředků, zajištění služeb a speciálních prací k zabezpečení základních životních potřeb postiženého obyvatelstva,
→ poskytování služeb a speciálních prací, jako jsou opravy domů, desinfekce a čištění studní nebo např. obnova elektrorozvodů.
Na humanitární pomoci se převážnou měrou podílejí nestátní neziskové organizace, které úzce spolupracují s Hasičským záchranným sborem ČR (dále jen „HZS ČR“) a při mimořádné události nebo krizové situaci se podílejí na průzkumu a realizaci potřeb humanitární pomoci pro postižené obyvatelstvo. Při vzniku těchto událostí nebo situací je vhodné zařadit, nebo alespoň přizvat zástupce nevládních organizací do krizového štábu příslušného orgánu krizového řízení. Uvedené opatření přináší zrychlené a efektivní rozhodování o použití humanitární pomoci, zároveň se tato skutečnost pozitivně projevuje na kvalitě, rychlosti a adresnosti humanitární pomoci.

Nevládní organizace se zaměřují především na pomoc:

→ materiální při zajišťování životních potřeb postiženého obyvatelstva, a to hlavně v podobě dodávek balené pitné vody, potravin a ošacení,
→ při zajišťování služeb nouzového ubytování a stravování,
→ při odstraňování následků v podobě dodávek stavebních a desinfekčních materiálů a dodávek úklidového materiálu,
→ při organizování dobrovolnické činnosti,
→ psychologickou, psychosociální a duchovní.

MV-generální ředitelství HZS ČR má na celostátní úrovni uzavřeny smlouvy s občanským sdružením ADRA, Českou biskupskou konferencí, Českým červeným křížem a Ekumenickou radou církví v ČR. V posledních letech se projevila spolupráce s těmito nevládními organizacemi při poskytování humanitární pomoci obyvatelstvu zejména v době rozsáhlých povodní (1997, 2000, 2002, 2006, 2009). Tato pomoc se vyznačovala velkou rozmanitostí od pomoci finanční při zřízení dárcovských účtů a poskytnutí vybraných finanční prostředků postiženým obcím, přes materiální pomoc v podobě dodávek balené pitné vody, potravin a oblečení až po pomoc dobrovolnickou, zaměřenou na odstraňování následků povodní. Nevládní organizace pomáhají zejména na regionální a místní úrovni, a to na základě smluv uzavřených s HZS krajů.

Psychologická, psychosociální a duchovní pomoc

V České republice je několik organizací, které jsou schopny poskytovat tento druh pomoci, liší se však úrovní připravenosti svých členů a také rozdílným pohledem na charakter nabízené psychologické, psychosociální nebo duchovní pomoci.

Hnutí psychosociálního intervenčního týmu, které po svém vzniku prošlo cestou hledání, pokusů a omylů, si vytvořením „veřejného závazku“, prací na přípravě „standardů psychosociální práce“ a vytvořením „profilu člena psychosociálního intervenčního týmu“ ujednotilo pohled na problematiku a vytvořilo jednotnou strukturu pomoci v psychosociální a duchovní oblasti. Zároveň s jednotným přístupem je podporován vznik a činnost regionálních, komunitně zaměřených dobrovolnických týmů, jejichž členové jsou kvalifikovaní v různých odbornostech a zároveň jsou členy různých organizací. Hlavním smyslem je dlouhodobé doprovázení občana a komunity po neštěstí.

Jedním z pilířů pro práci psychosociálního intervenčního týmu ČR je „veřejný závazek“: Psychosociální intervenční tým ČR (dále jen „PIT“) je mezioborové uskupení lidí, kteří se zabývají pomocí orientovanou na komunity postižené nějakým neštěstím. Veřejný závazek PITu pak stanoví čeho a jakým způsobem je možné dosáhnout.

Posláním PITu je:

→ působit s využitím místních komunitních týmů na sociální, psychické, duchovní a tělesné potřeby lidí, postižených mimořádnou událostí nebo krizovou situací,
→ podporovat možnosti společenství v místě mimořádné události anebo krizové situace,
→ usilovat o zlepšení připravenosti obyvatelstva na mimořádné události nebo krizové situace, poskytovat podporu při zvládání jejich dopadů zejména ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Cílem PITu je podpora síly a zdrojů zasažených lidí a obcí při svépomoci a poskytování vzájemné pomoci mezi obyvateli, obcemi apod., podpora poskytovatelů psychosociální krizové pomoci a podpora přípravy na mimořádné události nebo krizové situace a na zvládání jejich dopadů.

K dosažení výše uvedených cílů PIT provádí následující činnosti:

→ koordinační, tj. podpora připravenosti obyvatelstva, vytváření návrhů pomoci „šitých na míru“ podle charakteru mimořádné události nebo krizové situace, průběžné vedení záznamů o události, závěrečná a vyhodnocovací setkání po poskytnutí pomoci,
→ vzdělávací, tj. předávání zkušeností, osvěta, příprava členů PIT před akcí, týmová spolupráce,
→ přímé poskytování terénní krizové pomoci lidem zasaženým mimořádnou událostí nebo krizovou situací a vykonávání specializovaných činností.

Cílovou skupinu pak tvoří lidé a obce, které zasáhla mimořádná událost nebo krizová situace, včetně poskytovatelů psychosociální krizové pomoci.
PIT se řídí následujícími zásadami:

Mezioborovost - PIT tvoří občané, odborníci různých profesí (sociální pracovníci, duchovní, psychologové, právníci, novináři apod.). Spolupracuje s místními lidmi a s představiteli veřejné správy, se členy církví, s pracovníky neziskových organizací, se zástupci složek integrovaného záchranného systému a dalšími.
Vnímavost k duchovním potřebám - lidé v PITu jsou si vědomi, že neštěstí probouzí otázky po smyslu a po pokračování života za hranicí smrti. Doceňují také důležitost rituálů, které umožňují jednotlivci i společenství se vyrovnávat se žalem.
Úcta k rozmanitosti osobních přesvědčení a hodnot - veškeré činnosti PITu jsou prováděny v duchu úcty k náboženské, etnické, majetkové atp. rozmanitosti lidí. Rozmanitost je i principem nabízené pomoci, sestavování týmů v rámci PITu a spolupráce PITu navenek.
Zaměření na komunitu a terén - v této části PIT vychází z přesvědčení, že všichni mohou být nositeli pomoci. Při své činnosti pracuje v terénu, kde pěstuje partnerský postoj ke všem zúčastněným, podporuje je a hledá zdroje pomoci v celé komunitě.
Týmovost - členové PITu jsou si vědomi, že pomoc při mimořádných událostech a krizových situacích vyžaduje týmovou spolupráci a podporu jedince v rámci týmu. Procházejí společným výcvikem v připravenosti na neštěstí, vzájemně se informují, spolupracují při vyhodnocování pomoci, společných poradách a dalším vzdělávání.
Dobrovolnost - většina činností PITu je vykonávána členy PITu dobrovolně za úhradu nákladů, bez nároku na odměnu.

Závěr

Lze říci, že nevládní organizace mající ve svém statutu „humanitární pomoc“ jsou veřejné, dobrovolné humanitární organizace s mezinárodní, celostátní, ale i s regionální působností. Slouží k všeobecně prospěšným účelům a v době mimořádné události nebo krizové situace, spolupracují s krizovými štáby a zaměřují svou činnost na ochranu obyvatelstva, majetku, zvířat a ke snižování škod na životním prostředí. V poslední době vystupuje při mimořádné události do popředí i otázka psychologické, psychosociální a duchovní pomoci postiženému obyvatelstvu a právě tuto pomoc jsou nevládní organizace schopné realizovat. Toto dokazuje účast PITu při vážných dopravních nehodách (srážka tramvají v Ostravě-Vřesině, dopravní nehoda u Panenského Týnce) nebo jiných závažných událostech (např. pád poškozeného stromu ve Zlíně).

kpt. Ing. Zdeněk PROCHÁZKA, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook