Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 8/2009

V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu jednotek PO na požár skladovací haly v Mladé Boleslavi, který komplikovala zřícená střešní konstrukce, ZKUŠENOSTI s využitím ohňového trenažéru v OUPO v Brně, informace o realizaci preventivního programu HASÍK v Jihomoravském kraji. Seznamujeme s alternativami LIKVIDACE velkochovů drůbeže nakažené chřipkou ptáků. Připomínáme šedesáté VÝROČÍ podepsání Ženevských úmluv, informujeme o možnostech POSKYTOVÁNÍ humanitární pomoci postiženému obyvatelstvu. Hodnocení PŘEDSEDNICTVÍ ČR v Radě EU v oblasti civilní ochrany je hlavním tématem části časopisu zaměřené na krizové řízení. Dále seznamujeme s VNĚJŠÍMI HAVARIJNÍMI PLÁNY na území Pardubického kraje a přinášíme úvahu k problematice PROJEKTOVÁNÍ územního rozvoje a ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI rozvíjeného území. Informujeme například o realizaci pilotního preventivního projektu BEZPEČNÉ BYDLENÍ nebo o průběhu letošního ročníku soutěže RALLYE REJVÍZ. 

Chemický provoz

Vzhledem k trvalému zájmu státu na všestranném zvyšování bezpečnosti ve všech oborech lidské činnosti byla s ohledem na rizika vyplývající z průmyslové výroby vypracována soustava legislativních nástrojů, stanovující pro provozovatele objektů a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek (dále jen „provozovatel“) povinnost zavedení a udržování systému prevence závažných havárií.

S tím bezprostředně souvisí oblast havarijního plánování, které je preventivním nástrojem, jehož účelem je poznat existující rizika v daném regionu, zvýšit povědomí o nich, minimalizovat následky případných závažných havárií a v maximální míře tak zabezpečit ochranu obyvatelstva, životního prostředí, hospodářských zvířat, majetkových a kulturních hodnot.

Pardubický kraj lze charakterizovat jako kraj s rozvinutou zemědělskou a průmyslovou výrobou. Z hlediska potenciálu způsobit závažnou havárii jsou nejvýznamnější podniky chemického a petrochemického průmyslu. Ty jsou v rámci kraje lokalizovány zejména v Pardubicích a nejbližším okolí, kde se chemický průmysl počal rozvíjet již v první polovině minulého století. Postupně zde byly budovány významné chemické provozy (Synthesia, Explosia, UMA, Paramo), obchodní a projekční organizace, školy (VŠCHT, SPŠCH) a výzkumné ústavy (VÚOS, VUSPL, VÚPCH). Byly zde položeny základy dnešní chemické a petrochemické výroby. Chemický průmysl tak výrazně ovlivnil pardubický region a  samotné město Pardubice. Současně s rozvojem chemického průmyslu v kraji se zvyšovalo množství nebezpečných látek a chemických přípravků používaných v technologických procesech, skladovaných a transportovaných jednotlivými provozovateli a zároveň tak rostlo riziko vzniku závažné havárie.

Povinnosti provozovatelů

Vstup do Evropské unie přinesl pro Českou republiku povinnost harmonizovat legislativní prostředí a mimo jiné zavést direktivy týkající se havarijního plánování do českého právního řádu. V roce 1999 tak byl přijat zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií [1], který nabyl účinnosti k 29. lednu 2000, a následně řada prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu.

K 1. červnu 2006 byl tento zákon nahrazen zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií [2], stejně tak byly nově přijaty všechny prováděcí právní předpisy.  Legislativně tak byl stanoven systém prevence závažných havárií a upraveny jak povinnosti provozovatelů, tak působnosti orgánů veřejné správy na tomto úseku.

Provozovatel objektu nebo zařízení s potenciálem způsobit závažnou havárii je povinen zpracovat odpovídající seznam, ve kterém je uveden druh, množství, klasifikace a fyzikální forma všech nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení. Poté navrhne krajskému úřadu zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B. V případě vydání rozhodnutí krajského úřadu o zařazení do skupiny B je povinností provozovatele zpracovat pro daný objekt nebo zařízení bezpečnostní zprávu, vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování.

Příslušný krajský úřad stanoví v souladu se zvláštním právním předpisem [3] a na základě dodaných podkladů zónu havarijního plánování, což je území v okolí objektu nebo zařízení, v němž jsou uplatňovány požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu a v němž se zajišťuje veřejné projednávání stanovených dokumentů. Vnější havarijní plán je preventivní dokument, který slouží k zajištění havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování, a který stanovuje postupy složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) pro případ potenciální závažné havárie.

Vnější havarijní plán se člení na informační část, operativní část a plány konkrétních činností a je zpracováván minimálně ve dvou vyhotoveních. Jedno vyhotovení se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, druhé se ukládá na krajské operační a informační středisko HZS kraje. V případě řešení závažné havárie se v závislosti na šíření uniklé nebezpečné látky uplatňují ochranná opatření stanovená vnějším havarijním plánem, zejména vybranými plány konkrétních činností (plán vyrozumění, varování obyvatelstva, záchranných a likvidačních prací, evakuace osob, individuální ochrany obyvatelstva, dekontaminace, monitorování, regulace pohybu osob a vozidel, traumatologický plán, zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a další). Nejdůležitější informace jsou zpracovány ve formě operativních karet pro jednotlivé zdroje rizik.

Tvorba plánů a jejich aktualizace

V roce 2003 bylo Krajským úřadem Pardubického kraje (dále jen „krajský úřad“), na základě zvýšeného rizika, vyplývajícího z množství nebezpečných látek v provozovaných objektech a zařízeních, uváděného v dokumentaci zpracované provozovateli, zařazeno pět subjektů  do skupiny B a bylo stanoveno pět zón havarijního plánování. Krajský úřad, který podle zákona o prevenci závažných havárií zajišťuje zpracování vnějšího havarijního plánu, vyhlásil výběrové řízení na zpracovatele vnějších havarijních plánů pro stanovené zóny havarijního plánování (vybrána byla firma Ekonox, s.r.o.). Následně byl ze strany krajského úřadu a Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje (dále jen „HZS kraje“) stanoven harmonogram prací pro zpracování uvedených plánů, na jehož realizaci se kromě výše uvedené firmy podílel rovněž HZS kraje. V březnu 2004 byly po projednání v bezpečnostní radě kraje zpracované vnější havarijní plány schváleny hejtmanem Pardubického kraje.

V letech 2006 až 2007 došlo u některých subjektů, zařazených dříve do skupiny A nebo subjektů nezařazených, k navýšení množství nebezpečných chemických látek nad stanovené limity a byly tedy, v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 zákona o prevenci závažných havárií, rozhodnutím krajského úřadu zařazeny do skupiny B (viz přehled v tabulce 1).  Ve dvou případech (Ing. Josef Kořínek, p.f.o.; UNION CONSULTING, s.r.o.) bylo na základě údajů v bezpečnostních zprávách provozovatelů krajským úřadem rozhodnuto nestanovovat zóny havarijního plánování pro tyto subjekty a nebyly tedy ani zpracovávány vnější havarijní plány.

V prvním čtvrtletí roku 2008 bylo ze strany krajského úřadu přistoupeno k revizi a aktualizaci dosud zpracovaných vnějších havarijních plánů. Realizací tohoto úkolu byla pověřena firma TLP, s.r.o.  V rámci aktualizace byly do vnějších havarijních plánů zapracovány zejména změny, které nastaly u jednotlivých provozovatelů (kontaktní údaje, množství a druhy nebezpečných látek). V případě Poličských strojíren, a.s.  bylo ke stanovení zóny havarijního plánování nově použito vhodnější metodiky, publikované ve vyhlášce Českého báňského úřadu [4], která je právně relevantním dokumentem v oblasti nakládání s výbušninami. Tím došlo ke dvojnásobnému zvětšení dosahu účinků závažné havárie oproti výpočtům za použití metodiky TEC-DOC 727.

Z tohoto důvodu byly provedeny odpovídající změny v bezpečnostní dokumentaci, včetně vnějšího havarijního plánu. Všechny aktualizované vnější havarijní plány pro stanovené zóny havarijního plánování v rámci Pardubického kraje byly hejtmanem kraje schváleny koncem roku 2008.

Účast HZS kraje

Pokud jde o účast HZS kraje, zpracovává zejména podklady pro operativní části vnějších havarijních plánů. Vzhledem k tomu, že provozovatel má největší povědomí o potenciálních rizicích ve svém objektu a zná případná opatření k minimalizaci nehod a mimořádných událostí, HZS kraje navázal spolupráci s těmi, kterých se týkala povinnost předání podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování. Příslušníci HZS kraje jednají se zástupci provozovatelů také v souvislosti s přípravou, provedením a vyhodnocením integrovaných kontrol prevence závažných havárií.

Je třeba připomenout, že z pohledu HZS kraje sehrává významnou roli v problematice havarijního plánování také informování veřejnosti. HZS kraje, který podle zákona o IZS [5] plní úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností, mimo jiné seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi nebo podle krizového zákona [6] seznamuje obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.
Vysoce účinná je aktivní komunikace s veřejností např. formou cvičení havarijní připravenosti, v rámci kterých se veřejnost stává účastníkem nácviku žádoucího chování. Jedním z takových bylo cvičení s názvem „Nebezpečí 2006“, jehož námětem byla havárie spojená s hrozbou úniku velkého množství kapalného chlóru a cílem cvičení bylo prověřit reálnost vnějšího havarijního plánu Synthesia, a.s., včetně prověření komunikace mezi jednotlivými složkami IZS. Při tomto cvičení byla poprvé provedena reálná evakuace obyvatel obce v počtu téměř 200 osob. Další cvičení složek IZS k prověření vnějších havarijních plánů budou realizována v roce 2011.

Literatura

[1] Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
[2] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
[3] Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu.
[4] Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.
[5] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[6] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

nprap. Ing. Hana ŠEPSOVÁ, foto archiv HZS Pardubického kraje

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook