Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 1/2011

V TOMTO ČÍSLE: Ohlédnutím za rokem 2010 završujeme seriál věnovaný vzniku HZS ČR v nové organizační struktuře. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár výrobní haly v průmyslové zóně v Otrokovicích, představujeme skupinu střelmistrů HZS ČR, věnujeme se nestandardním technologiím hašení požárů. Využití technologií GIS je náplní části zaměřené na IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA informujeme o využití plynového analyzátoru GDA 2, seznamujeme s projektem zaměřeným na vzdělávání dětí a mládeže v oblasti ochrany člověka, jeho zdraví a majetku. V části KRIZOVÉ ŘÍZENÍ se zaměřujeme na problematiku zpracování dokumentace u obcí ohrožených zvláštní povodní v Plzeňském kraji. V časopisu dále najdete například poznatky o možnostech antidotní léčby při zasažení nervově paralytickými látkami, závěry z mimořádných tematických kontrol bezpečnosti odkališť v ČR. PŘÍLOHA obsahuje přehled oborových veletrhů a výstav pořádaných v roce 2011.  

Ve dnech 30. září až 2. října loňského roku bylo hlavní město Praha hostitelem 36. zasedání Hazmat komise, která působí při Mezinárodním technickém výboru pro prevenci a hašení požárů (CTIF). Hazmat komise byla založena již v roce 1993, jednání v Praze se však uskutečnilo vůbec poprvé. Toto zasedání bylo jednou z nejvýznamnějších událostí loňského roku, které byly pořádány MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a spojeny s přijetím zahraniční delegace.

Hazmat komise

ZasedáníZasedání
Slovo Hazmat je zkratkou, která se v posledních letech dostala do slovníku mnoha jazyků, češtinu nevyjímaje. Je spojována s nebezpečnými látkami (Hazardous Materials). Komise nesoucí tento název se zabývá zejména chemickou, radiační a biologickou bezpečností.

Hazmat komise pracuje při CTIF již více než 17 let. Komise má 29 členů z 24 zemí světa (Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Polsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, USA). Předsedou komise je Tore Eriksson ze Švédska, který je zároveň místopředsedou CTIF.

Členy komise jsou osoby, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s chemickou, radiační nebo biologickou bezpečností. Největší počet delegátů se rekrutuje z řad hasičských záchranných sborů jednotlivých států, dále pak z civilní ochrany, technických a zkušebních ústavů požární ochrany nebo požárních škol, ale i soukromých společností, které se zabývají výrobou chemických látek. Členem je například důstojník hasičského záchranného sboru rotterdamského přístavu, který má na starosti překladiště největšího nákladního přístavu v Evropě se zásobníky širokého spektra chemických látek, ředitel technického ústavu požární ochrany nebo požární školy, nebo pracovník agentury zabývající se technickou pomocí při chemických haváriích.

Hazmat komise pracuje ve třech subkomisích. Legislativní subkomise připravuje pozměňovací návrhy evropských technických předpisů například v oblasti tlakových lahví, ochranných oděvů nebo ADR, RID nebo ADN, které jsou předkládány ke schválení legislativní radě CTIF a následně příslušnému výboru Evropské ekonomické komise.

Úkolem operační subkomise je na základě rozborů některých zásahů, které jsou spojeny zejména s průmyslovým únikem nebezpečných látek nebo nehodami na silnici, železnici či námořní přepravě, navrhnout optimální metodické postupy.

Česká republika má zastoupení v CBRN subkomisi, která se zabývá CBRN látkami ve vztahu k taktice vedení zásahu s těmito látkami, jejich detekci, průzkumu, monitorování nebo dekontaminaci.

Hlavní body pražského zasedání

Pražského jednání Hazmat komise se zúčastnilo 24 delegátů z 18 zemí světa (Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Finsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Švédsko, USA).

Jedním z nejdůležitějších bodů jednání byla volba předsedy komise, protože současný předseda vykonával funkci již dvě funkční období. Bohužel se nepodařilo nového předsedu zvolit a celý proces volby byl přesunut na následující zasedání.

Hlavním bodem programu legislativní subkomise bylo určit strategii pro prosazení tzv. „Emergency Action Code“ (EAC). První čtení ve výboru pro vnitřní dopravu Evropské ekonomické komise rozdělilo delegáty na dvě skupiny, z nichž jedna s návrhem souhlasila a druhá byla proti. Protiargumentace švýcarské strany přispěla k tomu, že návrh se musí do dalšího zasedání výboru pro vnitřní dopravu přepracovat.

Záměrem EAC je rozšířit současnou oranžovou tabulku na dopravních jednotkách o další informace. V současnosti v horní části tabulky je uvedeno identifikační číslo nebezpečnosti reprezentované dvěma až třemi symboly, které označují druh nebezpečnosti převážené látky (výbušná, hořlavá, toxická atd.). V dolní části je UN číslo se čtyřmístným číselným označením, k němuž je přiřazena konkrétní nebezpečná látka. Návrh nového způsobu označování nákladů s nebezpečným zbožím spočívá v rozšíření současné oranžové tabulky s UN číslem a Kemlerovým kódem o třetí část – kombinaci číslic a písmen (podobné Hazchem kódu), které kódují vedení zásahu, a to zejména způsob hašení, ochranné prostředky a základní opatření na ochranu obyvatelstva. Přijetí návrhu by znamenalo výraznou změnu ADR, RID a ADN.

Operační subkomise se zabývala aktualizací příručky TOKEVA, která obsahuje v podstatě technické směrnice, metodické a taktické postupy při likvidaci událostí spojených s nebezpečnými látkami a chemickými haváriemi. Příručka byla vydána v rámci TOKEVA projektu v „Emergency Service College“ v roce 1996 a projekt byl financován skandinávskými zeměmi (the Nordic Council of Ministers). Svého času byly směrnice TOKEVA základním dokumentem evropských záchranných složek. Jelikož od vydání příručky uběhlo více než 15 let, je třeba některé kapitoly aktualizovat a dát do souladu se současným stavem poznání a technickým a přístrojovým vybavením jednotek požární ochrany, civilní ochrany, armády nebo policie.

Dalším důležitým bodem je „Hydrogen Project“, který počítá s tím, že během několika desetiletí se vodík stane nejpoužívanějším palivem ve všech sférách lidské činnosti. Cílem projektu je definovat rizika, která s sebou palivo budoucnosti přinese a začít je řešit. Jediným výstupem je zatím směrnice pro bezpečné přečerpávání vodíku, která je na webových stránkách komise.

CBRN subkomise diskutovala zejména skutečnost, jak včlenit některé členy Hazmat komise do iniciativ Evropské komise, kterými jsou moduly civilní ochrany nebo projekt „CBRN Task Force“ a na něj navazující „EU CBRN Action Plan“. Hazmat komise chce participovat na stavbě modulu detekce a modulu dekontaminace, kde chce zúročit nepochybné zkušenosti a znalosti některých svých členů. V této souvislosti konstatovala, že některé aktivity Evropské komise a NATO nejsou koordinovány, proto by bylo třeba začít spolupracovat na vyšší úrovni.

Důležitým výsledkem práce pražského jednání CBRN subkomise byly srovnávací údaje v radiační ochraně zúčastněných států, konkrétně limitů pro omezování ozáření pro obyvatelstvo, radiační pracovníky a zasahující osoby a hodnoty příkonů dávkového ekvivalentu a plošné aktivity pro stanovení nebezpečné a bezpečnostní zóny. Údaje jsou k dispozici na webových stránkách Hazmat komise a jistě se využijí při novelizaci metodických listů nebo typových činností.

Na základě nizozemských zkušeností byly prostředky pro hromadnou dekontaminaci za posledních deset let využity sporadicky, přičemž pořizovací náklady na ně znamenaly vynaložení nezanedbatelných finančních prostředků. Proto možná přichází Nizozemsko v oblasti hromadné dekontaminace s novými přístupy, které souvisejí s preferencí rychlých způsobů na bázi „suché dekontaminace“ před mokrým způsobem dekontaminace. Ke svlékání kontaminovaných oděvů využívají speciálního nože. Členové subkomise přijali tyto přístupy ve smyslu univerzálního řešení hromadné dekontaminace velice rezervovaně.

Důležitým bodem programu je rovněž sdílení a výměna informací mezi delegáty. Hazmat komise využívá webových stránek www.ctif-hazmat.gasilci.org. Důležité materiály včetně materiálů generovaných Hazmat komisí jsou umístěny na těchto webových stránkách. Detailnější přístup vyžaduje registraci. Z důležitých materiálů, které byly získány, lze uvést například „Emergency Response Guidebook“ (příručka pro velitele zásahu „Emergency Response to Terrorism“), výcvik hasičů v případě úniku chlóru, oxidu uhelnatého, lihu a nafty nebo databázi nebezpečných látek BIG. Belgický kolega dal k dispozici a využití členům komise manuál pro likvidaci událostí spojených s únikem a následným požárem plynovodu se zemním plynem, které obsahují velmi zajímavé údaje ověřené při několika po sobě jdoucích zásazích.

Národní reporty

V rámci zasedání má každý člen komise možnost prezentovat technické nebo legislativní novinky nebo zásahy s výskytem nebezpečných látek, které se v jeho zemi udály v posledním období.

Pro ilustraci uvádím několik témat, která byla prezentována: kontejnerový dekontaminační modul pro osoby a činnost „National Institute for Public and Environment“ (Nizozemsko), zřícení domů v Antverpách, flexibilní tlakové láhve (USA), testování tlakových lahví na acetylén (Anglie), informace o opatřeních v souvislosti s konferencí o klimatických změnách v Kodani nebo vydání finské vyhlášky k používání zábavní pyrotechniky.

Velmi zajímavá byla prezentace belgického kolegy o společnosti BIG (Brandweerinformatiecentrum Gevaarlijke Stoffen). Vzhledem k tomu, že Belgie je tvořena několika jazykovými komunitami, z nichž ne všechny si navzájem rozumějí, existuje nadnárodní centrum, které zabezpečuje 24 hodinovou službu pro potřeby hasičů v případě událostí s výskytem nebezpečných látek, tvoří databáze nebezpečných látek a aktualizuje je.

Český delegát informoval komisi o ničivých povodních v roce 2010, bezpečnostních opatření v souvislosti s podpisem smlouvy prezidentů Obamy a Medveděva, cvičení Zóna 2010, novém vybavení prostředky chemického a radiačního výzkumu a alternativách likvidace velkochovů drůbeže nakažených virem chřipky ptáků.

Doprovodný program

Veškerá jednání se uskutečnila v objektu Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra Spiritka, kde byli účastníci konference rovněž ubytováni. Objekt Spiritka poskytl služby vysokého standardu.

Zasedání Hazmat komise bylo spojeno rovněž s reprezentací České republiky a HZS ČR. Někteří účastníci jednání přijeli již 26. září, poslední odjížděli až 6. října, protože návštěvu Prahy spojili rovněž s prohlídkou jejích pamětihodností. V rámci společenské reprezentace republiky měli delegáti jednání možnost navštívit reprezentační prostory Pražského hradu, interiéry Národního divadla, sklárny Rückl Crystal Nižbor a pivovar Plzeňský Prazdroj. V rámci studijního programu delegáti navštívili Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany v Kamenné u Příbrami. Průběh jednání, organizace akce a doprovodný program byl ohodnocen delegáty a jejich doprovodem závěrečným bouřlivým potleskem.

Závěr

Účast v CTIF Hazmat komisi je významným počinem, který přináší své konkrétní výsledky ať v souvislosti s aktualizací metodických listů Bojového řádu jednotek požární ochrany a úpravou typových činností složek IZS, tak nového vybavení věcnými prostředky požární ochrany.

pplk. Ing. Jiří MATĚJKA, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora

 

vytisknout  e-mailem