Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 11/2011

V úvodu přinášíme rozhovor s genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem, jehož působení v čele sboru končí poslední listopadový den. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár skladové haly v Plzni, seznamujeme s výsledky kontrol PO v tržnicích, novelou vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb a předpisy, které upravují zásobování požární vodou. V části IZS hodnotíme cvičení Nové Mlýny 2011 a také představujeme jednotku vojenských hasičů letiště Praha-Kbely. Zkušenosti z přípravy jednotek SDH obcí a německý přístup k managementu rizika tvoří hlavní náplň bloku OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s projektem RESPO a s výsledky zkoušek unikátního opatření k zmírnění následků blackoutu a informujeme mimo jiné o závěrech semináře k problematice připravenosti území na mimořádné události, který se uskutečnil v polovině října v Lázních Bohdaneč. Pro příznivce POŽÁRNÍHO SPORTU je připraveno zpravodajství z 5. mistrovství HZS ČR v disciplínách TFA.  

Mezinárodní cvičení rakouských a českých hasičů „Nové Mlýny 2011“ se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. září v lokalitě vodní nádrže Nové Mlýny I. a na řece Dyji u obcí Brod nad Dyjí a Drnholec. Hlavním námětem cvičení byly záchranné a likvidační práce při případných povodních, se kterými mají obě země velké zkušenosti.

Příprava cvičení

Vodní dílo Nové Mlýny sestává ze tří přehradních vodních nádrží pod Pálavou (Horní Mušovská, Střední Věstonická, Dolní Novomlýnská) na řece Dyji a v současné době je využíváno také k rekreačním účelům, rybolovu, windsurfingu nebo lodní dopravě. Nádrže se také využívají na závlahy a výrobu elektřiny. Vodní dílo bylo vystavěno v 70. letech 20. století, aby zamezilo každoročním záplavám a zvýšilo intenzitu zemědělské výroby. Do jaké míry se plány na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů slučují s požadavky dnešní doby, je věcí diskuse. Pod pálavskými vrchy se dnes jeví rozsáhlá vodní plocha se dvěma ostrůvky, která zapůsobí na každého návštěvníka.

Cvičení se uskutečnilo na základě mezinárodní smlouvy č. 139/2000 Sb.m.s. mezi Českou republikou a Rakouskem o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích a Dohody o spolupráci mezi spolkovou zemí Dolní Rakousko a kraji Jihomoravským, Jihočeským a krajem Vysočina. Z pohledu Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (dále jen „HZS JmK“) se jednalo o organizaci jednoho z největších mezinárodních cvičení ve své historii, a to jak počtem nasazené techniky tak i hasičů, kteří se aktivně do cvičení zapojili.

Cvičení se začalo připravovat v první polovině letošního roku, kdy byl Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „HZS ČR“) osloven zástupci rakouských hasičů s žádostí o umožnění cvičení na vodní nádrži Nové Mlýny. Mezi hlavní důvody uskutečnění této akce bylo zejména prohloubení znalostí a výměna zkušeností při řešení povodní většího rozsahu na mezinárodní úrovni.

HZS JmK vybral jako základnu cvičení Autokemp ATC Merkur Pasohlávky, a to z několika důvodů. Jednak zde má základnu místní skupina Vodní záchranné služby ČČK Brno-střed (dále jen „VZS ČČK“), se kterou HZS JmK dlouhodobě spolupracuje na výborné úrovni a která se také významně spolupodílela na organizaci cvičení. Dalším důvodem bylo vhodné dispoziční řešení a dostatečné kapacity ATC Merkur včetně vhodných příjezdových komunikací i pro těžkou požární techniku. Nesmírně důležitá však byla vstřícnost majitele ATC Merkur, obce Pasohlávky, k požadavkům ze strany organizátorů cvičení.

Hlavní cíle cvičení

ověření platných mezinárodních smluv,
praktický nácvik koordinace řízení zásahu a spolupráce jednotek požární ochrany (dále jen „jednotky PO“) ze dvou států na rozsáhlém území,
výměna zkušeností a taktických postupů při provádění záchranných a likvidačních prací na vodní hladině,
logistická podpora činností jednotek PO.

Průběh cvičení

Síly a prostředky

S ohledem na námět cvičení byly vytipovány síly a prostředky, které jsou určeny především na záchranné a likvidační práce při povodních. Z České republiky se cvičení zúčastnili:
HZS JmK,
jednotky SDH obcí Březí a Drnholec,
HZS kraje Vysočina,
Záchranný útvar HZS ČR (ZÚ HZS ČR),
Školní a výcvikové zařízení (ŠVZ HZS ČR) – střediska Brno a Borovany,
Letecká služba Policie ČR (LS Policie ČR).

Cvičení se za Českou republiku zúčastnilo dvacet požárních automobilů a 110 ha­sičů.

V Rakousku zajišťují zásahovou činnost především jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí. Profesionální jednotky PO jsou pouze ve větších městech. Téměř všechny jednotky SDH Dolního Rakouska mají ve své výbavě cisternové automobilové stříkačky, technické automobily a čluny a při rozsáhlejších povodních vytvářejí odřady v počtu asi 30 osob, které nasazují na místech mimořádných událostí. Cvičení na Nových Mlýnech se zúčastnily dvě jednotky vodní záchranné služby Dolnorakouské pohotovostní služby ochrany obyvatel (tzv. odřady), dále logistická skupina hasičské jednotky v Mistelbachu a potápěčská skupina Dolní Rakousko sever. Celkově se za rakouskou stranu na cvičení podílelo 120 hasičů, 40 zásahových vozidel a osm plavidel.

Činnost na místě cvičení

Oficiální část cvičení byla zahájena zasláním žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci z krajského operačního a informačního střediska HZS JmK na zemskou varovací centrálu Dolního Rakouska v Tullnu. Tímto okamžikem bylo zahájeno cvičení pro jednotky HZS JmK, které poskytovaly týlové zabezpečení a činnost mobilního operačního střediska na místě cvičení. V odpoledních hodinách se na místo dostavil i spojový kontejner ze ŠVZ HZS ČR, který zajišťoval spojení v místě zásahu mezi cvičícími jednotkami PO prostřednictvím nezávislého digitální opakovače tzv. IDR.

V rámci cvičení si HZS JmK vyzkoušel koordinaci velkého počtu jednotek PO na relativně malém území s využitím štábu velitele cvičení. Velitel cvičení rozdělil prostor cvičení do tří sektorů a osmi úseků. V každém sektoru byl určený velitel z řad příslušníků HZS JmK s rakouským protějškem. Pro vzájemnou komunikaci byli využíváni tlumočníci z řad příslušníků HZS JmK (spojoví technici TCTV 112).

Rakouské jednotky byly rozděleny na logistickou jednotku a povodňové odřady. Cílem rakouských jednotek bylo mimo jiné i zabezpečení ochrany obyvatelstva v podmínkách povodní. Logistická jednotka zabezpečovala stravování a nouzové ubytování pro všechny své členy. Kapacita polní kuchyně byla v řádech stovek osob. Při přípravě cvičení bylo ze strany rakouských kolegů nabídnuto, že polní kuchyně zajistí stravování i pro české kolegy, což se při cvičení velmi dobře osvědčilo.

Činnosti v sektorech

Sektor č. 1 DRNHOLEC

Úsek č. 1: U obce Drnholec rakouští hasiči cvičili sestavení provizorního přívozu s technickými prostředky lezeckých záchranářů. K tomuto účelu byl využit vrhač lana, který jako pohon používá stlačený vzduch s možností nastavení až na maximální tlak 30 MPa. Následně probíhala záchrana osob v transportní záchranné vaně. Tato simulace ukázala jednu z možností jak postupovat v případě potřeby záchrany osob přes vodní tok. Dále hasiči nacvičovali záchranu osob s použitím hliníkového člunu s kapacitou asi 20 osob. Člun byl vybaven sonarem, navijákem ke stabilizaci ve vodním proudu a sklopným předním čelem ke snadnému nastupování osob nebo transportu těžších břemen. S ohledem na velmi nízký ponor člunu lze konstatovat, že jeho využití zejména na říčních tocích se v praxi velmi dobře osvědčilo.

Úsek č. 2: Most přes řeku Dyji tvořil pomyslné rozdělení mezi úsekem č. 1 a č. 2. Byl na něm prováděn nácvik stavby mobilních protipovodňových vaků WATERWALLS WW 120/4. Byly použity tři vaky s technickými parametry - délka 4 m, šířka 2,2 m, konstrukční výška asi 1,4 m, objem vody asi 7200 l a hmotnost jednoho prázdného vaku asi 82 kg. Toto stanoviště bylo obsluhováno jednotkami HZS JmK a jednotkami SDH obce Drnholec. Pro porovnání taktických možností byla také prováděna stavba protipovodňové zábrany z použitím standardních prostředků, tj. protipovodňových tandemových pytlů s pískem. Jako velmi účinné se ukázalo propojení obou technických prostředků, a to zejména s ohledem na utěsnění protipovodňových vaků a stávající pevné protipovodňové betonové hráze.

Sektor č. 2 BROD NAD DYJÍ

Úsek č. 3: Na tomto úseku byly prováděny praktické ukázky pouze rakouských hasičů. Na mostě přes řeku Dyji u obce Brod nad Dyjí byl prováděn nácvik uvolňování mostního profilu od naplavenin při povodních s využitím jednolanové techniky kombinované s možnostmi hydraulické ruky na podvozku Mercedes Unimog a motorového navijáku. Rakouští kolegové při cvičení blokovali jeden jízdní pruh. Provoz na mostu byl omezen dopravním značením a doprava musela být usměrňována hasiči jednotky SDH obce Březí.

Sektor č. 3 ATC MERKUR

Na úseku č. 4 probíhal výcvik s mobilní čerpací stanicí MČS 1500. Po ustanovení techniky se prakticky provádělo velkoobjemové čerpání vody z vodní laguny. Velmi názorně se prezentovala možnost nasazení a využití při rozsáhlých povodních. Vzhledem k podmínkám v ATC Merkur rozhodl velitel cvičení, že MČS 1500 nebude spuštěna na vodní hladinu. Čerpadlo tak bylo ustaveno na břehu a vodu nasávalo sacími hadicemi. Vynikající souhru obsluhy i nevídané výkonové parametry ocenili rakouští hasiči, kteří velkokapacitními čerpadly zatím nedisponují.

Úsek č. 5: Na tomto úseku hasiči z HZS kraje Vysočina prováděli výcvik s pásovým obojživelným automobilem BOBR, který je schopen zdolávat všechny typy povrchů, ať jde o bahnitý terén, sníh nebo vodu. Dokáže se pohybovat v obtížně přístupném terénu a plavat na vlastní pohon na vodní hladině rychlostí až přibližně 6 km/hod. BOBR je zkonstruován tak, že se dokáže otočit na místě. Při zásahu je možné využít naviják, který je umístěný u vozidla vpředu a může vyvinout tažnou sílu až 9 t. Vozidlo je určeno pro šest osob, anebo pro potřebné záchranářské vybavení pro zásah v nepřístupném terénu. Na tomto cvičení bylo vozidlo poprvé vyzkoušeno v praxi na otevřené vodní hladině a postupně byly vyzkoušeny jeho taktické možnosti nasazení.

Dále byla prezentována možnost záchrany a evakuace velkého počtu osob nebo techniky pásovým transportérem PTS 10 ZÚ. Dokáže přepravit náklad o hmotnosti 5 t po souši, 10 t po vodě, 72 stojících osob nebo 12 lehátek se zraněnými.

Multifunkčnost uvedených zařízení ocenili zástupci obou zemí, kteří mohli sledovat některé činnosti přímo z těchto vozidel na vodní hladině.

Úsek č. 6: Tam rakouští hasiči nacvičovali stavbu provizorního pontonu s konstrukcí pro vyzvedávání břemen z vodního dna, stavbu provizorního mola a vyhledávání předmětů na vodním dně. Rakouští hasiči využívají dva postupy vyhledávání potopených věcí, a to prostřednictvím potápěčů nebo tažením řetězu mezi dvěma loděmi. Vyhledané břemeno bylo vytaženo s použitím konstrukce na provizorním pontonu, který se skládal ze dvou člunů, spojených dřevěnými vazbami a lanovými úvazy. Pohyb tohoto pontonu pak zajistila tažná loď. Zručnost a taktika výstavby jak pontonu tak mola byly na velmi vysoké úrovni. Na výstavbu byly použity pouze úvazy a jednoduché kovové kramle. Montáž i demontáž tak byla časově nenáročná, přesto systémově velmi funkční.

Úsek č. 7: Na tomto úseku byla prezentována záchrana osob z vodní hladiny s použitím palubního jeřábu na vrtulníku Policie ČR Bell 412. Ukázku předvedli příslušníci HZS JmK, sloužící společně s policisty na letecké základně LS Policie ČR v Brně-Tuřanech. Námětem cvičení byla záchrana tří osob z vodní hladiny nádrže Horní Mušovská. Figuranti byli z řad členů VZS ČČK Brno-střed. Spolupráce pilotů, palubního technika a leteckých záchranářů ukázala, že předvedená taktika zásahu zajišťuje rychlou a účinnou záchranu a zvyšuje bezpečnost a standard při záchranných pracích. S činností leteckých záchranářů se rakouští kolegové měli možnost také seznámit formou prezentace již uskutečněných zásahů a výcviků, včetně prohlídky vrtulníku a vybavení technickými prostředky.

Úsek č. 8: Na tomto úseku byl proveden výcvik opěrného bodu Morava, který je určený pro provádění záchranných a likvidačních prací trhavinami. Skupina střelmistrů HZS ČR, společně s potápěči ZÚ HZS ČR a členy VZS ČČK Brno-střed započala přípravy na odstřel naplavenin, které pro účely cvičení simuloval dubový kmen o průměru 1,36 m a délce 6 m. Na odstřel byla použita plastická trhavina Austrogel a Semtex o celkovém množství 10 kg. Úspěšný odstřel byl za potlesku přihlížejících pozorovatelů a hostů symbolickým ukončením celého cvičení a signálem pro zahájení příprav k odjezdu všech jednotek na své základny.

Vyhodnocení cvičení

Negativa
nedostatečné zázemí pro mobilní operační středisko ze zdrojů HZS JmK,
nevhodná vnitřní dispozice spojového kontejneru ŠVZ HZS ČR pro reálný zásah.

Pozitiva

vhodně zvolený systém řízení a koordinace cvičení prostřednictvím štábu velitele cvičení,
dostatek tlumočníků s dobrou jazykovou znalostí,
využití mobilního operačního střediska, zajištění radioprovozu pomocí IDR,
výborná spolupráce s místní skupinou VZS ČČK Brno-střed,
týlové zabezpečení HZS JmK pro cvičící hasiče,
samostatnost a vysoké pracovní nasazení všech zúčastněných příslušníků HZS ČR a členů jednotek SDH,
výborná spolupráce s Jihomoravským krajem,
výborná spolupráce s provozovatelem Autokempu ATC Merkur,
výborná spolupráce se Zdravotnickou záchrannou službou Jihomoravského kraje,
výborná praktická zkušenost s využitím interaktivní tabule z výbavy spojového kontejneru ŠVZ HZS ČR,
disciplína a ochota spolupracovat ze strany rakouských kolegů,
vysoká úroveň logistické podpory rakouských hasičů,
velmi dobré informování hostů v průběhu cvičení,
profesionální úroveň pracovníků Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Boh­daneč, kteří zajišťovali video dokumentaci cvičení,
velmi dobrá spolupráce s tiskovou mluvčí MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Mezinárodní cvičení „Nové Mlýny 2011“ splnilo všechny cíle vytýčené před jeho konáním. Mechanismy, které jsou nastaveny při poskytování mezinárodní pomoci na úrovni operačních středisek, jsou plně funkční. Zkušenosti získané společným cvičením je možné aplikovat do praxe.

Poděkování patří všem, kteří se cvičení zúčastnili a umožnili jeho uskutečnění. Cvičení bylo finančně podpořeno Jihomoravským krajem a obcí Pasohlávky.

plk. Mgr. Martin OUJEZSKÝ, por. Ing. Radek MIŠKAŘÍK, HZS Jihomoravského kraje, foto mjr. Ing. Josef SLANÝ, kpt. Ing. Ivana SVITÁKOVÁ 

vytisknout  e-mailem