Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 11/2011
V úvodu přinášíme rozhovor s genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem, jehož působení v čele sboru končí poslední listopadový den. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár skladové haly v Plzni, seznamujeme s výsledky kontrol PO v tržnicích, novelou vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb a předpisy, které upravují zásobování požární vodou. V části IZS hodnotíme cvičení Nové Mlýny 2011 a také představujeme jednotku vojenských hasičů letiště Praha-Kbely. Zkušenosti z přípravy jednotek SDH obcí a německý přístup k managementu rizika tvoří hlavní náplň bloku OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s projektem RESPO a s výsledky zkoušek unikátního opatření k zmírnění následků blackoutu a informujeme mimo jiné o závěrech semináře k problematice připravenosti území na mimořádné události, který se uskutečnil v polovině října v Lázních Bohdaneč. Pro příznivce POŽÁRNÍHO SPORTU je připraveno zpravodajství z 5. mistrovství HZS ČR v disciplínách TFA.
- Hořící hala znemožnila zásah zevnitř
- Novela vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb
- Nové Mlýny hostily společné cvičení českých a rakouských záchranářů
- Jubileum Asociace velitelů HZS podniků
- Projekt Bezpečná Šumava
- Unikátní opatření proti blackoutu úspěšně vyzkoušeno v praxi
- Výbor Evropské komise pro civilní ochranu
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Členské státy EU jsou v posledních letech stále častěji vystaveny řadě možných krizí a mimořádných událostí a ne vždy disponují odpovídajícími kapacitami umožňujícími těmto událostem čelit. Hrozby nejsou omezeny hranicemi členských států a vyžadují účinnější postupy řešení katastrof a dlouhotrvajících krizí. Na podporu úsilí členských států při odezvě na závažné mimořádné události a na podporu zesílené spolupráce mezi členskými státy v oblasti civilní ochrany byl proto zřízen finanční nástroj, na jehož základě byl vytvořen výbor Evropské komise pro civilní ochranu.
Obecné souvislosti
Výbor pro civilní ochranu (Civil Protection Committee) byl zřízen jako pomocný výbor Komise při přípravě rozhodnutí Rady ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu (2007/162/ES, Euratom). Výbor však vznikl již v roce 1998 jako pomocný výbor Komise při přípravě rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 1997 o zavedení Akčního programu Společenství v oblasti civilní ochrany (98/22/ES). Tehdy však šlo o výbor pro Akční program. Později, respektive po přijetí rozhodnutí Rady ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (2001/792/ES, Euratom), se tento výbor přejmenoval na výbor pro Akční program a mechanismus v oblasti civilní ochrany (dále jen „výbor”).
Akční program Společenství v oblasti civilní ochrany (dále jen „Program”), který byl přijat v roce 1997 a posléze v roce 1999, a jehož doba platnosti měla uplynout na konci roku 2004, ale byla prodloužena až do konce roku 2006, byl zaměřen na podporu úsilí členských států k ochraně osob, majetku a životního prostředí na vnitrostátní, regionální a místní úrovni v případě přírodních nebo technologických katastrof. Kromě toho Program měl napomoci realizovat opatření usnadňující spolupráci, výměnu zkušeností a vzájemnou pomoc mezi členskými státy.
V rámci Programu se výbor v období let 1998 až 2006 zabýval veškerými aspekty, tedy převážně materiály, postupy a opatřeními, které v případě přírodních a technologických katastrof podporovaly ochranu obyvatelstva - tvorba národních plánů ochrany obyvatelstva, snižování zranitelnosti a ochrana proti účinkům zbraní hromadného ničení, otázky přesunů a migrace obyvatelstva (zejména uprchlíků), humanitární pomoc, varování a informování veřejnosti nebo zajištění expertů. V rámci výboru mohli zástupci členských států přispívat zkušenostmi a novými postupy v oblasti řešení následků všech závažných mimořádných událostí od požárů, železničních nehod, úniků chemických látek až po povodně, hurikány a zemětřesení.
Realizace Programu byla v rámci výboru pravidelně vyhodnocována. Členské státy měly vzhledem k pravidelným jednáním výboru přehled o všech činnostech Společenství, a také možnost podílet se v rámci procesu schvalování každoročního pracovního programu na určování priorit a výše finančních prostředků pro plnění konkrétních cílů Programu.
Veškeré činnosti a projekty financované v rámci tohoto Programu musely být v souladu se zájmem většiny členských států a zahrnovat určitý proces zlepšování způsobilosti v civilní ochraně, dovolující v případě katastrof zdokonalit prevenci, připravenost, akceschopnost, bezprostřední pomoc, odhalování a studium příčin katastrof, analýzu socioekonomických důsledků katastrof, zlepšování prostředků a způsobů předvídání apod. V rámci výboru je také projednáváno organizování seminářů, výcvikových kurzů, výměny odborníků a technického personálu, cvičení, mobilizace odborných schopností a jiných činností týkajících se civilní ochrany.
Činnost výboru pro civilní ochranu
Po přijetí finančního nástroje pro civilní ochranu, na jehož základě vznikl výbor pro civilní ochranu (dále jen „CPC”), se i nadále řešila veškerá výše zmiňovaná problematika. Význam CPC od přijetí dalších důležitých dokumentů, jako je rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2007 (2007/779/ES, Euratom) o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze), Sdělení o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy, Sdělení na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy a všech přijatých závěrů Rady týkajících se civilní ochrany, značně vzrostl, a to i z důvodu, že zároveň došlo k výraznému nárůstu počtu operací v oblasti civilní ochrany, projektů, vzdělávacích kurzů, cvičení, apod.
To se samozřejmě odrazilo na rozpočtových prostředcích pro civilní ochranu. V porovnání s rokem 2007 se rozpočet pro civilní ochranu v roce 2011 zvýšil o 186 %, jak ukazuje Tabulka 1. Navýšení rozpočtu umožnilo také použití finančních prostředků z rezerv na mimořádnou pomoc a na pomoc obětem přírodních katastrof nebo ozbrojených konfliktů mimo Evropskou unii, a to v důsledku sloučení generálních ředitelství civilní ochrany s humanitární pomocí, ke kterému došlo v lednu 2011.
V souvislosti se vzrůstajícím počtem mimořádných události vzrostl od roku 2007 také rozpočet na dopravu a s tím spojenou logistiku (Tabulka 2), dále na vysílání expertů (Tabulka 3), semináře a školení (Tabulka 4), cvičení, údržbu a další rozvoj monitorovacího a informačního střediska (MIC) a společného komunikačního a informačního systému pro případ výskytu mimořádné události (CECIS), výměnu expertů a zadávání projektů.
Návrh pracovního programu na rok 2012
Jelikož rozsah a četnost katastrof v posledních letech stále rostou, je i nadále nutné v rámci CPC posilovat schopnost EU na tyto mimořádné události reagovat. Současné tlaky na rozpočet vyvolané ekonomickou krizí vyžadují od členských států a Evropské komise větší úsilí zaměřené na účinné využívání omezených zdrojů. Členské státy se s Evropskou komisí dohodly, že řada přijatých opatření v rámci pracovního programu na rok 2012 bude vycházet z nedávno přijatého dokumentu „Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci (dokument Rady EU 15614/10)“. Návrh pracovního programu na rok 2012 bude proto podporovat především dvě osy z činností uvedených právě v tomto sdělení:
Zřízení evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace s cílem zlepšit plánování operací EU v oblasti civilní ochrany (vypracovat referenční scénáře pro hlavní typy katastrof uvnitř a mimo EU, zjistit a zmapovat hlavní stávající prostředky, které by mohly být na základě těchto scénářů vyčleněny členskými státy při reakci EU na naléhavé případy, vypracovat pohotovostní plány pro využití těchto zdrojů včetně dopravy a přezkoumat je na základě zkušeností získaných z nových naléhavých případů a mimořádných opatření). I když ne všichni členové CPC s touto ideou souhlasili, Evropská komise byla nakonec vyzvána, aby se touto myšlenkou vážně zabývala. Přípravné práce by měly začít na podzim roku 2011.
Vytvoření střediska reakce na mimořádné situace (na bázi současného MIC), které bude k dispozici 24 hodin denně a ponese odpovědnost za koordinaci reakce EU na civilní katastrofy. Finanční prostředky, které budou zajištěny z rozpočtu civilní ochrany a humanitární pomoci, budou určeny k nákupu a na vývoj specializovaných informačních a komunikačních služeb (včetně monitorovacích prostředků, které byly vyvinuty v rámci iniciativy Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti GMES, nebo evropského programu družicové navigace GALILEO) a/nebo na opatření, která by zajistila bezpečnost, odolnost a kontinuitu MICu. Kromě toho by se mělo pokračovat na vývoji webového informačního nástroje pro kontaktní místa civilní ochrany
a humanitární pomoci (založeném na stávajícím systému 14 bodů pro humanitární pomoc a na systému CECIS pro civilní ochranu).
Jednání o konečném znění návrhu pracovního programu na rok 2012 v rámci CPC stále probíhají. Doba platnosti finančního nástroje pro civilní ochranu však vyprší 31. prosince 2013. Jakým směrem se pak bude civilní ochrana na úrovni EU dále ubírat, bude záležet pouze na členských státech samotných a jejich názorech v jednotlivých výborech a pracovních skupinách. CPC je vzhledem ke svému vlivu na rozpočet pro civilní ochranu vhodným místem, kde mohou členské státy další vývoj v této oblasti ovlivnit.
Veškerá jednání výboru pro civilní ochranu probíhají v Bruselu v budově ”Albert Borchette Conference Centre (36 rue Froissart)”. Jednání se účastní kromě Evropské Komise a všech členských států EU i Norsko, Island, Lichtenštejnsko (země Evropského sdružení volného obchodu ESVO), Chorvatsko, Turecko a bývalá jugoslávská republika Makedonie (kandidátské země do EU).
Tabulka 1: Rozpočet pro civilní obranu v letech 2007 až 2011
Tabulka 2: Rozpočet na dopravu a logistiku v letech 2007 až 2011
Tabulka 3: Rozpočet na vysílání expertů v letech 2007 až 2011
(20 000+51 000)
(200 000+600 000)
(0+170 000)
(50 000+800 000)
(16 000+136 000)
(130 000+1 340 000)
(6 000+200 000)
(50 000+600 000)
(50 000+227 000)
Tabulka 4: Rozpočet na MIC a CECIS
___________________________________
1) Původní rozpočet na tuto položku činil 9 milionů EUR. Na 19 milionů EUR se rozpočet navýšil v důsledku převodu 10 milionů EUR z rezerv na mimořádnou pomoc.
2) Rozpočet je rozdělen na vysílání expertů uvnitř a mimo EU.
3) Rok 2011 ještě neskončil. Je tedy velmi pravděpodobné, že se počet řešených mimořádných událostí a celkové využité finanční prostředky do konce roku navýší.
kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora