Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 2/2011

V TOMTO ČÍSLE: V úvodu přinášíme základní statistické údaje o činnosti HZS ČR v loňském roce. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár v KV Aréně v Karlových Varech a seznamujeme také s problematikou certifikace požární techniky a s novinkami, které přinesl loňský rok v oboru sprinklerových zařízení. V bloku IZS se v rozhovoru s náměstkem generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Františkem Zadinou ohlížíme za uplynulou dekádou novodobé historie HZS ČR. Vyhodnocení Harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 a objasnění podstatných změn v novele krizového zákona tvoří hlavní náplň bloků OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. Dále INFORMUJEME například o prioritách probíhajícího předsednictví Maďarska v Radě EU v oblasti civilní ochrany, nebo o řešení ochrany kritické infrastruktury v Německu.  

Povinnost zpracovávat koncepci ochrany obyvatelstva je Ministerstvu vnitra dána ustanovením § 7 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento úkol, stejně jako další opatření v oblasti ochrany obyvatelstva, plní generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“).

V pořadí první „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“ byla vládou přijata v roce 2002 (usnesení vlády ze dne 22. dubna 2002 č. 417). V průběhu roku 2007 zpracovalo MV-GŘ HZS ČR ve spolupráci s dotčenými ministerstvy a ústředními správními úřady další „Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“ (dále jen „koncepce“). Po projednání ve Výboru pro civilní nouzové plánování (11. prosince 2007) a v Bezpečnostní radě státu (17. ledna 2008) projednala koncepci vláda na svém jednání dne 25. února 2008 a přijala usnesení č. 165, kterým koncepci schválila. V příloze tohoto usnesení byl zveřejněn „Harmonogram realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“ (dále jen „harmonogram“).

Jedním z opatření, stanovených v harmonogramu Ministerstvu vnitra s termínem plnění v roce 2010, je průběžně sledovat a koordinovat vývoj a plnění úkolů u zainteresovaných ministerstev v oblasti ochrany obyvatelstva v případě nevojenských krizových situací a vyhodnotit plnění harmonogramu. Tento úkol byl realizován zpracováním materiálu „Vyhodnocení Harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“, v němž je zhodnoceno plnění jednotlivých opatření harmonogramu. Materiál zpracovalo opět MV-GŘ HZS ČR ve spolupráci s dotčenými resorty a předložilo jej k projednání ve Výboru pro civilní nouzové plánování (21. září 2010), v Bezpečnostní radě státu (19. října 2010) a následně ve vládě, která při projednávání dne 1. prosince 2010 přijala usnesení č. 859, kterým:

→ vzala na vědomí vyhodnocení harmonogramu;
→ schválila Aktualizovaný harmonogram realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 (byl zveřejněn jako příloha tohoto usnesení);
→ zrušila přílohu k usnesení vlády ze dne 25. února 2008 č. 165 (harmonogram);
→ uložila ministrům a vedoucím ústředních správních úřadů realizovat opatření obsažená v harmonogramu.

Plnění opatření harmonogramu

Mezi opatření harmonogramu, která byla v uplynulých dvou letech beze zbytku splněna, lze zařadit delimitaci a předání 157. záchranného praporu Hlučín Hasičskému záchrannému sboru ČR. Toto bylo provedeno v souladu s materiálem „Transformace resortu Ministerstva obrany“ (schválen usnesením vlády ze dne 22. října 2007 č. 1194). Útvar byl předán k 31. prosinci 2008 včetně techniky, materiálu a části osob, k 1. lednu 2009 tak vznikl Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR, jako organizační složka státu, která plní zejména mimořádné úkoly Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „HZS ČR“). Záchranný útvar HZS ČR byl od svého vzniku několikrát úspěšně nasazen k provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech a krizových situacích.
Dalším splněným opatřením bylo zpřístupnění povodňového informačního systému veřejnosti – toto bylo realizováno na webové stránce www.povis.cz, a digitální Povodňový plán ČR byl umístěn na webové stránce www.dppcr.cz. V rámci „Operačního programu životního prostředí“ se podařilo vytvořit podmínky pro rozšiřování informačního systému i na úrovni krajů a obcí a je využíván. Postup prací a možnosti využívání byly konzultovány se zástupci spolugestora (MV-GŘ HZS ČR), především v oblasti varování a informování obyvatelstva. K plnění opatření o tvorbě Programu výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích byla ustanovena pracovní skupina složená ze zástupců dotčených resortů. Na úvodním jednání pracovní skupiny dne 29. ledna 2009 bylo dohodnuto, z důvodu úzké provázanosti, že se tento úkol bude řešit společně s opatřením týkajícím se navržení začlenění tematiky „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ do studijních programů pedagogických fakult. Vytvořená pracovní skupina zpracovala podrobnou analýzu stávající situace v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchovy ve vzdělávacím procesu na základních a středních školách, na které se rovněž podílely vybrané HZS krajů a BESIP. Analýzou bylo zjištěno, že jednotlivé tematiky mají podobný nebo dokonce stejný výchozí rámec pro vzdělávání. Proto pracovní skupina navrhla řešit vzdělávání na školách v těchto oblastech společně a vytvořit podmínky pro skloubení všech problematik do jednoho vyváženého celku. V tomto duchu byly vytvořeny návrhy „Studijních základů z oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchovy“ pro budoucí i stávající učitele, které budou předloženy vládě ČR v roce 2011. Toto opatření bude součástí vznikajícího Programu výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích.
Z důvodu posunutí termínu novelizace balíku tzv. krizové legislativy bylo posunuto i plnění opatření týkajícího se stanovení základních technických požadavků na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany (v návaznosti na stavební zákon) a dále plnění opatření k vytvoření legislativních podmínek pro HZS krajů k účinnějšímu prosazování požadavků ochrany obyvatelstva již ve fázi územního a stavebního řízení. Rozpracování technických požadavků v rámci vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, bylo zahrnuto do přípravy novelizace krizové legislativy, realizované na základě dokumentu „Aktualizace optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky“ (schválen usnesením vlády ze dne 9. ledna 2008 č. 7). Pro vytvoření legislativních podmínek pro HZS krajů k účinnějšímu prosazování požadavků ochrany obyvatelstva již ve fázi územního plánování se podařilo v rámci účasti v pracovní skupině na zpracování návrhu „Strategického rámce udržitelného rozvoje České republiky“ implementovat problematiku bezpečnosti, zahrnující také problematiku ochrany obyvatelstva, do plánů rozvoje krajů. Rozvojem a modernizací prvků bezpečnosti území v něm stanovených se přispěje k vytváření podmínek a prostředí, které umožní kvalitní život obyvatel na území krajů.

Ministerstvo životního prostředí má podle harmonogramu za úkol připravit koncepci environmentální bezpečnosti před působením zdrojů rizik antropogenního a přírodního původu, které by mohly způsobit rozsáhlé poškození životního prostředí. Vzhledem k posunutí termínů dokončení zásadních strategických a koncepčních dokumentů, které tvoří nezbytný podklad pro dopracování koncepce environmentální bezpečnosti (Státní politika životního prostředí, Strategie přizpůsobení se změně klimatu, Politika ochrany klimatu ČR, Strategický rámec udržitelného rozvoje, strategické dokumenty EU a NATO k omezování katastrof a další navazující materiály), bude realizace tohoto opatření dokončena v nově stanoveném termínu. Hlavním úkolem pro zachování environmentální bezpečnosti je dopracování systému konkrétních legislativních, technických, organizačních a informačních opatření, snižujících riziko vzniku krizových situací vzniklých v důsledku působení zdrojů rizik antropogenního a přírodního původu, které by mohly způsobit závažné poškození životního prostředí.

Realizace opatření k analýze možností a stanovení základních požadavků na projektování staveb, ve kterých dochází ke shromažďování velkého počtu osob a které mohou být potenciálně ohroženy mimořádnými událostmi vyplývajících z bezpečnostních rizik, byla přesunuta do výhledu do roku 2020. Bylo tak učiněno z důvodu širokého záběru řešeného úkolu a tato problematika bude řešena v rámci bezpečnostního výzkumu. Je třeba si uvědomit, že bezpečnost staveb je velice úzce spojena s ochranou obyvatelstva, zdraví a majetku, se zachováním kulturních a historických památek a ochranou kritické infrastruktury. Stavební opatření a ochranu obyvatelstva již není možno oddělit od všech ostatních bezpečnostních hledisek a rizik. Tato skutečnost se promítá do všech oblastí spojených se stavebnictvím (zejména v územním plánování, architektuře, stavebním inženýrství a výzkumu). Takto pojatá bezpečnost staveb se nyní začíná projednávat i v jednotlivých státech Evropské unie. Nové pojetí bezpečnosti v oblasti stavebnictví povede k omezení škod a má přímý dopad na ochranu obyvatelstva.

kpt. Ing. Danuše KRATOCHVÍLOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook