Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 2/2011

V TOMTO ČÍSLE: V úvodu přinášíme základní statistické údaje o činnosti HZS ČR v loňském roce. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár v KV Aréně v Karlových Varech a seznamujeme také s problematikou certifikace požární techniky a s novinkami, které přinesl loňský rok v oboru sprinklerových zařízení. V bloku IZS se v rozhovoru s náměstkem generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Františkem Zadinou ohlížíme za uplynulou dekádou novodobé historie HZS ČR. Vyhodnocení Harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 a objasnění podstatných změn v novele krizového zákona tvoří hlavní náplň bloků OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. Dále INFORMUJEME například o prioritách probíhajícího předsednictví Maďarska v Radě EU v oblasti civilní ochrany, nebo o řešení ochrany kritické infrastruktury v Německu.  

Jedním z hlavních legislativních úkolů Ministerstva vnitra na rok 2010 byla novelizace zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dne 30. prosince 2010 byla rozeslána částka 149 Sbírky zákonů ČR, ročník 2010, která obsahuje novelu krizového zákona a dvě nařízení vlády k provedení některých jeho ustanovení.

Důvody novelizace

Hlavním důvodem pro přijetí zákona č. 430/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona“) byla nutnost zapracovat do právního řádu České republiky požadavky Směrnice Rady Evropské unie č. 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu (dále jen „směrnice“). Lhůta pro transpozici směrnice byla stanovena nejpozději do 12. ledna 2011.

Pro zapracování směrnice byla, jako nejefektivnější řešení, zvolena transpozice do krizového zákona. Důvodem pro toto rozhodnutí byl fakt, že kritická infrastruktura včetně její ochrany svou povahou jednoznačně patří do oblasti zachování základních funkcí státu a ochrany obyvatelstva a v případě jejího narušení i na nezbytné zabezpečení její funkčnosti přijetím krizových opatření. Navrhované řešení znamená optimální skloubení nástrojů daných krizovým zákonem s potřebami kritické infrastruktury. Veškeré povinnosti a kompetence tak jsou uvedeny v jednom právním předpise (na rozdíl od varianty přijetí samostatného zákona pro problematiku kritické infrastruktury).

Dalším podstatným důvodem pro zpracování návrhu novely zákona byla potřeba právní úpravy pro řešení problematiky kritické infrastruktury na národní úrovni, jako výchozího předpokladu pro vymezení evropské kritické infrastruktury, a tedy i pro splnění požadavků vyplývajících ze směrnice. Problematika kritické infrastruktury nebyla do nabytí účinnosti novely zákona, tj. do 1. ledna 2011, upravena.

Cílem novely zákona bylo rovněž upravit nejasné vztahy a kompetence v oblasti krizového řízení na krajské a obecní úrovni a realizovat některé další úkoly a zásady, vyplývající z materiálů projednaných v předchozích letech vládou, k nimž byla přijata následující usnesení:

→ usnesení vlády ze dne 21. září 2005 č. 1214 k optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR;
→ usnesení vlády ze dne 22. listopadu 2006 č. 1325 k Souhrnné analýze působností vykonávaných orgány územních samosprávných celků (konsensuální návrhy řešení byly uvedeny v příloze usnesení vlády);
→ usnesení vlády ze dne 9. ledna 2008 č. 7 k Informaci o plnění optimalizace současného bezpečnostního systému ČR;
→ usnesení vlády ze dne 25. února 2008 č. 170 o Harmonogramu dalšího postupu zpracování dokumentů Komplexní strategie ČR k řešení problematiky kritické infrastruktury a Národního programu ochrany kritické infrastruktury (harmonogram byl přílohou usnesení vlády), ve znění usnesení vlády ze dne 2. března 2009 č. 222 (aktualizovaný harmonogram byl opět uveden v příloze usnesení vlády).

Při zapracování těchto úkolů byla zvolena filozofie nepřenášet na orgány samosprávy ty působnosti, které mohou efektivně zabezpečit orgány a instituce státní správy. Podle krizového zákona koordinuje výkon státní správy v oblasti krizového řízení Ministerstvo vnitra, jako ústřední orgán státní správy, kterému toto přísluší také podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. m) tzv. kompetenčního zákona (zákon č. 2/1969 Sb.). Úkoly Ministerstva vnitra v této oblasti zajišťuje generální ředitelství HZS ČR, které mimo jiné koordinuje přípravy na krizové situace a jejich řešení na ústřední úrovni a prostřednictvím hasičských záchranných sborů krajů příslušné úkoly krizového řízení realizuje na úrovních kraj, obec s rozšířenou působností, obec.

Zásadní změny vyplývající z novely zákona

→ vymezení základních pojmů pro účely zákona,
→ úprava ustanovení týkajících se stavu nebezpečí,
→ vymezení orgánů krizového řízení,
→ vypuštění ustanovení týkajících se tzv. určených obcí,
→ stanovení zpracovatele krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností, kterým je hasičský záchranný sbor kraje (krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytují součinnost),
→ úprava problematiky předávání údajů vyžadovaných, shromažďovaných a evidovaných za účelem přípravy na krizové situace hasičským záchranným sborem kraje,
→ úprava problematiky poskytování údajů a zajištění dálkového přístupu do základních registrů hasičskému záchrannému sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení,
→ úprava problematiky zřizování pracovišť krizového řízení u krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
→ vymezení ostatních orgánů s územní působností,
→ nová úprava finančního zabezpečení krizových opatření,
→ vymezení problematiky zabezpečení závaznými geografickými podklady,
→ vymezení pojmu zvláštní skutečnosti,
→ vymezení problematiky kritické infrastruktury včetně ochrany kritické infrastruktury,
→ úprava problematiky kontroly v mezích působnosti zákona,
→ vymezení přestupků, správních deliktů a pokut,
→ úprava vztahu ke správnímu řádu,
→ úprava problematiky evidence údajů o přechodných změnách pobytu za krizových stavů,
→ přechodná ustanovení,
→ účinnost novely zákona je stanovena k 1. lednu 2011.

Nařízení vlády

V souvislosti s novelou krizového zákona byla ve shora citované částce Sbírky zákonů zveřejněna následující nařízení vlády k provedení některých jeho ustanovení:

→ nařízení vlády č. 431/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. (dále jen „novela nařízení vlády“);
→ nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.

Zásadní změny vyplývající z novely nařízení vlády:

→ vypuštění definice zvláštních skutečností,
→ vymezení obsahu činnosti bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností,
→ složení bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností,
→ vymezení obsahu činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností,
→ složení krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností,
→ stanovení četnosti jednání bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností (nejméně dvakrát ročně),
→ náležitosti krizového plánu (základní, operativní a pomocná část) včetně stanovení jejich obsahu,
→ stanovení odlišností v obsahu jednotlivých částí krizového plánu ministerstva a jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje a krizového plánu obce rozšířenou působností,
→ způsob zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou působností,
→ náležitosti plánu krizové připravenosti (základní, operativní a pomocná část) včetně stanovení jejich obsahu,
→ náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury,
→ způsob zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury,
→ změna tříletého cyklu souhrnné aktualizace krizových plánů a plánů krizové připravenosti na čtyřletý cyklus,
→ přechodná ustanovení,
→ zrušena příloha č. 4 (jednací řád bezpečnostní rady),
→ účinnost novely nařízení vlády je stanovena k 1. lednu 2011.

Nařízení vlády o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury:

→ průřezovým kritériem pro určení prvku kritické infrastruktury je hledisko
► obětí s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin,
► ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu, nebo
► dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob;
→ odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury jsou uvedena v příloze k nařízení vlády v těchto odvětvích
► energetika (elektřina, zemní plyn, ropa a ropné produkty),
► vodní hospodářství,
► potravinářství a zemědělství,
► zdravotnictví,
► doprava (silniční, železniční, letecká, vnitrozemská vodní),
► komunikační a informační systémy (technologické prvky pevné a mobilní sítě elektronických komunikací, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání, satelitní komunikace, poštovních služeb, a informačních systémů),
► finanční trh a měna,
► nouzové služby (integrovaný záchranný systém, radiační monitorování, předpovědní, varovná a hlásná služba),
► veřejná správa (veřejné finance, sociální ochrana a zaměstnanost, ostatní státní správa, zpravodajské služby).

V souvislosti s nabytím účinnosti novely krizového zákona a jeho prováděcích právních předpisů bude nezbytné ze strany MV-GŘ HZS ČR v průběhu roku 2011 novelizovat další dokumenty nelegislativního charakteru, jako jsou Metodiky zpracování krizových plánů, nebo Směrnice Ministerstva vnitra ze dne 8. října 2004 č.j.: PO-365/IZS-2004, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti.

plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK, plk. Ing. Daniel MIKLÓS, pplk. Mgr. Marika ROSINOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv HZS Plzeňského kraje
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook