Dne 31. ledna 2011 se v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR uskutečnila tradiční bilanční tisková konference, na které generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán a jeho náměstci brig. gen. Ing. Miloš Svoboda a plk. Ing. František Zadina seznámili zástupce médií s činností sboru v uplynulém roce.

Zásahová činnost

Jednotky PO v loňském roce zasahovaly u celkem 111 652 událostí, z toho u 23 911 událostí spojených s živelní pohromou. Počet zásahů výrazně ovlivnily nepříznivé klimatické podmínky – přívaly sněhu a především bleskové jarní a srpnové ničivé povodně, které postihly 551 obcí a vyžádaly si celkem 10 lidských životů.

Nejčastěji hasiči zasahovali u technických havárií, kterých bylo 62 964, což je o 33 % více než v roce 2009.

Nejvíce událostí vznikalo v pondělí (16,0 %) a v lednu (11,0 %), nejméně v neděli (12,3 %) a v říjnu (6,2 %).

Při zásazích jednotky PO bezprostředně zachránily nebo evakuovaly z ohrožených prostor celkem 37 895 osob, pomoc byla poskytnuta celkem 15 321 zraněným osobám (převážně u dopravních nehod, technických pomocí a požárů).

Při zásahové činnosti bylo zraněno 458 hasičů, z toho 287 profesionálních.

Požáry

Jednotky PO likvidovaly v loňském roce celkem 17 937 požárů. Jde o výrazný pokles v porovnání s rokem 2009, kdy bylo evidováno 21 150 požárů.

Tragická je však bilance následků. Vzrostl počet úmrtí a zranění při požárech. V loňském roce zemřelo při požárech 131 osob (v roce 2009 jich bylo 117). Při požárech bylo zraněno 1061 osob (oproti roku 2009 se tento počet zvýšil o 81 osob). Z celkového počtu 131 usmrcených při požárech byly tři děti ve věku do 15 let, 104 osob ve věku 15 až 60 let a 24 osob ve věku nad 60 let.

Nejvíce úmrtí a zranění při požárech bylo zaznamenáno v domácnostech (68 usmrcených a 551 zraněných). Při požárech v dopravě zemřelo 30 osob a zraněno bylo 194 osob.

Škody způsobené požáry se vyšplhaly na téměř dvě miliardy korun. Hasiči před požárem uchránili majetek za 11,5 miliard Kč.

Nejvíce požárů vzniklo v domácnostech (2507 požárů), následují požáry v dopravě (2025).

Nejčastějšími příčinami vzniku požárů byly technické závady (2908) a nedbalost dospělých (2554). Oproti roku 2009 se snížil počet úmyslně založených požárů na 1638, což je o 103 méně než v roce 2009. Mírný nárůst zaznamenal počet požárů způsobených závadami komínů (318) a topidel (171). Ve 221 případech byla příčinou vzniku požárů hra dětí s ohněm.

Ohlédnutí za uplynulou dekádou

V rámci hodnocení byla statisticky zhodnocena zásahová činnost jednotek PO za desetiletí existence HZS ČR v novém organizačním uspořádání. Za toto období bylo zaznamenáno celkem 1 069 969 událostí se zásahem jednotek PO. Vzniklo 208 444 požárů. Celkové škody způsobené požáry dosáhly 22,4 miliard Kč.

Při požárech zemřelo 1278 osob a zraněno bylo 9 859 osob.

Jednotky PO za posledních deset let bezprostředně zachránily a před hrozícím nebezpečím evakuovaly celkem 250 305 osob.

Výkon státního požárního dozoru

V roce 2010 bylo realizováno celkem 12 933 kontrolních akcí na dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Kontrolní akce obsáhly 1144 komplexních kontrol, 8341 tematických kontrol a 3448 kontrolních dohlídek. Většina kontrol byla provedena u právnických a podnikajících fyzických osob (12 516).

Celorepublikové kontrolní akce

→ prostory bývalých zemědělských, průmyslových, vojenských a podobných areálů,
→ provozovatelé činností ve veřejném stravování,
→ provozovatelé činností v autoservisech a opravnách osobních vozidel,
→ právnické osoby provozující činnost v národních parcích,
→ mimořádné tematické kontroly odkališť,
→ kontroly z důvodu nepříznivého počasí.

V oblasti stavební prevence bylo orgány SPD vydáno 74 861 stanovisek. Orgány SPD se zúčastnily 2231 územních a stavebních řízení a 27 262 řízení o uvedení stavby do užívání.

V oblasti zjišťování příčin vzniku požárů orgány SPD zpracovaly 9559 spisů o požárech a bylo vypracováno 463 požárně technických expertíz.

Ochrana obyvatelstva a krizové řízení

→ Parlamentem České republiky byl schválen zákon č. 430/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů,
→ usnesením vlády č. 859 byl schválen Aktualizovaný harmonogramem realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020,
→ v září se uskutečnilo cvičení orgánů krizového řízení a složek IZS Zóna 2010 zaměřené na řešení mimořádné události vzniklé v souvislosti se simulovanou radiační havárií na JE Temelín,
→ v listopadu byla ve Zbirohu slavnostně otevřena Národní základna humanitární pomoci, jejíž zřízení výrazně přispěje ke zdokonalení systému logistiky v případě mimořádných událostí.

Ocenění USAR odřadu

Ve zkrácené bilanci loňského roku nelze opomenout vysoké ocenění, které získal vyhledávací a záchranný USAR odřad HZS ČR. Stal se jedním z patnácti týmů světa, který obdržel INSARAG certifikát stupně HEAVY opravňující k zapojení do mezinárodních záchranných operací v zemích postižených katastrofou s následkem zřícení budov.

S nižším rozpočtem

V závěru tiskové konference genmjr. Miroslav Štěpán upozornil na skutečnost, že v letošním roce bude sbor hospodařit s rozpočtem o bezmála 1,8 mld nižším, než v loňském roce. Nejvýrazněji se tato skutečnost projeví v oblasti investic, na jejíž úkor musely být prostředky přesunuty na zajištění provozu. „Rok 2011 přežijeme, ale je nutné řešit rok 2012,“ zdůraznil generální ředitel HZS ČR s tím, že pro zajištění plnění úkolů sboru bude v příštím roce nutné navýšení rozpočtu o 800 milionů korun. Jednu z možností obnovy požární techniky spatřuje v získání prostředků pro její nákup z fondů Evropské unie. To se však může podařit nejdříve v roce 2012.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto Milan VÁVRŮ

 

Dne 27. září 2010 vznikl požár v garážích multifunkční haly KV Arény v Karlových Varech. Vlivem požáru, zejména vývinem vysokých teplot a velkého množství kouře a sazí, byla způsobena škoda téměř 20 milionů korun.

Popis objektu

Požár KV Arény KV Aréna byla v Karlových Varech vybudována a otevřena v létě 2009. Mimo jiné je také domovem karlovarského hokejového týmu HC Energie.

Objekt je určen pro sportovní a kulturní akce. Skládá se ze dvou sportovních hal spojených podzemním koridorem (tzv. „krčkem“), hlavní haly (KV Arény) a tréninkové haly. V „krčku“ se nachází především technologie chlazení ledových ploch se čpavkovým hospodářstvím, ve kterém je 2900 kg čpavku, a navazují na něj podzemní garáže. V obou halách jsou ledové plochy. Objekt je vybaven kamerovým systémem, místním rozhlasem a požárně bezpečnostními zařízeními - elektrickou požární signalizací (EPS), zařízením pro odvod tepla a kouře. Ovládání uvedených zařízení je soustředěno do prostoru velínu s nepřetržitou obsluhou. V KV Aréně je zaměstnáno asi 20 osob ke správě a údržbě, z toho jsou ve směně v každé době, kromě obsluhy velínu, přítomni tři zaměstnanci a člen bezpečnostní služby.

Základní využití hlavní haly představují vrcholové hokejové zápasy. Dále zde mohou být pořádány jiné sportovní a kulturní akce. Při pořádání sportovních a kulturních akcí (produkcí) může počet přítomných v tréninkové hale dosáhnout až 300 osob, v hlavní hale s použitím výsuvné tribuny a uzpůsobeného sezení na ploše až 7400 osob.

Objekt je z ocelobetonové konstrukce o rozměrech 109 m x 75 m a výšce střechy 23 m a má celkem pět nadzemních podlaží, přičemž je situován ve svažitém terénu. Obvodové a vnitřní konstrukce tvoří cihelné bloky, střecha je z lehké ocelové skořepiny. Část prostor je prosklená. Střecha je pochozí a dosažitelná pevnými žebříky.

V tréninkové hale mohou být pořádány menší sportovní a kulturní akce. Jedná se o objekt o rozměrech 109 m x 75 m a výšce střechy 16 m, který má celkem čtyři nadzemní podlaží. Je také situován ve svažitém terénu a konstrukce jsou zhruba shodné s hlavní halou.
Hromadné garáže, ve kterých došlo k požáru, se nacházejí v I. NP, půdorys má tvar obdélníku. Garáže jsou ze tří stran uzavřené a jedna delší strana je otevřená.

Hasební zásah

Požár v KV Aréně byl signalizován EPS. Způsob hlášení byl ovšem nestandardní. Po opakovaných signálech byla kontaktována obsluha velínu KV Arény s dotazem na situaci. Obsluha potvrdila, že se jedná o požár v garážích. Krajské operační a informační středisko HZS Karlovarského kraje vyhlásilo I. stupeň požárního poplachu. Následným šetřením bylo zjištěno, že obsluha velínu KV Arény při signalizaci požárního čidla „požár“ opakovaně resetovala ústřednu EPS v domnění, že se jedná o poruchu. Tak se stalo, že požární poplach nebyl vyhlášen systémem EPS a tudíž nebyly aktivovány ani další prvky požárně bezpečnostního zařízení – automatické vyhlášení požární poplachu a evakuace v KV Aréně, nebyla spuštěna přetlaková ventilace únikových cest a nebylo otevřeno zařízení pro odvod tepla a kouře.

Po příjezdu prvních jednotek PO na místo zásahu zřídil velitel zásahu (VZ) své velitelské stanoviště ve velíně a vnitřním rozhlasem vyhlásil evakuaci objektu a na monitorech kamerového systému sledoval její průběh. Obsluha velínu informovala VZ, že hoří v „podzemních“ garážích a že se jedná o požár energo kabelu ve spojovacím koridoru hal. Do prostoru garáží byla nasazena dvě družstva ze stanice Karlovy Vary s úkolem provést důkladný průzkum a likvidaci požáru. Průzkumem v prostoru garáží bylo zjištěno, že se nejedná o požár kabelu, ale že v garáži hoří něco jiného a dochází k silnému vývinu kouře a tepla. V důsledku vysokých teplot dochází k odprýskávání betonového stropu za doprovodu zvukových efektů (výbuchy v rychlém sledu). Do prostoru garáží byli nasazeni řádně jištění hasiči v dýchacích přístrojích se dvěma útočnými proudy C 52. Pro snadnější orientaci v zakouřeném prostoru jsou útočné proudy vybaveny termokamerami. Po přiblížení k ohnisku požáru bylo zjištěno, že došlo k požáru osobního automobilu a plastové nádrže na ukládání sněhu. V poměrně krátkém čase byl vyhlášen III. stupeň požárního poplachu.

Z důvodu přítomnosti osob na střeše KV Arény povolal VZ výškovou požární techniku techniku k záchraně osob ze střechy hlavní haly a určil skupinu k jejich záchraně, ale osobám se před příjezdem výškové požární techniky podařilo najít únikovou cestu ze střechy a opustit ji. Na monitorech ve velíně VZ zjistil, že se v tréninkové hale na ledě pohybuje velký počet osob a v hlavní hale se pracuje na úpravách pro konání mistrovství světa v basketbalu. Osoby na opakované výzvy opouštěly prostory KV Arény.

V době příjezdu prvních jednotek PO se v KV Aréně nacházelo asi 300 osob, většina z nich opustila KV Arénu samostatně. Jednotky PO zachránily 30 osob (doprovod při vyvedení ze zakouřených prostor). VZ dostal informaci o jedné osobě, která byla pro silné nadýchání zplodin hoření převezena k ošetření zdravotnickou záchrannou službou. Na velíně začaly postupně selhávat technologie. Z důvodu zakouření velína změnil VZ stanoviště a místo zásahu rozdělil na tři úseky: 1. úsek – garáže, spojovací choba, 2. úsek – tréninková hala, 3. úsek – hlavní hala.

Odvětrávání zakouřených prostor

Jednotky PO na úseku č. 1 byly nasazeny na lokalizaci požáru v prostoru 1. NP – garáže, tréninková hala. Na příkaz velitele úseku jednotka PO obsluhovala dva útočné proudy a prováděla zásah do prostoru garáže. Od pracovníka KV Arény bylo místo ohniska požáru určeno v okolí jímky na sníh v 1. NP tréninkové haly. Z důvodu vysokého zakouření a téměř nulové viditelnosti postupovali hasiči na obou proudech současně a udržovali mezi sebou kontakt. Z dokumentace zdolávání požáru objektu bylo zjištěno, že k požáru došlo v prostoru pod strojovnou technologie chlazení. Po dohodě s VZ byla vyslána průzkumná skupina vybavená termokamerou na průzkum strojovny chlazení a kotelny ve 2. NP tréninkové haly. Zde bylo s použitím termokamery průzkumem zjištěno zakouření prostor a zvýšení teploty podlahy. Nebylo zjištěno narušení technologie ve strojovně ani v kotelně. Po návratu skupiny do nástupního prostoru 1. úseku a předání informací VZ byla tato skupina velitelem úseku nasazena do prostoru garáží na kontrolu uzavření dveří do propojovacích věží nejprve v tréninkové hale a poté i z garáží VIP. Byly zjištěny otevřené dveře z VIP garáží do schodišťového prostoru 1. věže KV Arény, kudy se pravděpodobně rozšířil kouř do vyšších podlaží KV Arény. Po provedené kontrole uzavření všech schodišť byla nasazena přetlaková ventilace do prostoru garáží (celkem čtyři přetlakové ventilátory v paralelním postavení). Nasazení ventilátorů bylo účinné a prostor garáží byl rychle odvětrán. Po provedeném dílčím odvětrání garáží byly dva ventilátory přesunuty do 2. NP pro odvětrání spojovací chodby mezi halami. Po částečném odvětrání prostoru garáží byla nasazena průzkumná skupina, která provedla kontrolu interiérů asi 15 automobilů zaparkovaných v garážích tréninkové haly. V průběhu zásahu bylo průzkumem zjištěno, že informace o požáru energo kabelu je mylná. Šlo o požár plastové nádrže pro ukládání sněhu z rolby, která byla uložena v garážích, a dále byl požárem zasažen jeden osobní automobil. Plastová nádrž o rozměrech 3,5 m x 4,5 m x 2,5 m a hmotnosti asi jedné tuny byla z polypropylenu. Z tohoto důvodu došlo k velkému vývinu zplodin hoření s vysokým obsahem sazí a k vývinu vysokých teplot požáru. Vysoké teploty a velké množství sazí byly důvodem vysoké škody způsobené požárem. Došlo k poškození konstrukce stropu a celý prostor garáží byl pokryt silnou vrstvou sazí. Požárem byl poškozen přívodní kabel do technologie chlazení a zplodinami požáru bylo poškozeno celkem 20 zaparkovaných osobních automobilů.

Z důvodu ustavení požární techniky na komunikaci požadoval VZ uzavření ulice Západní v prostoru před KV Arénou. Uzavření ulice a regulaci dopravy zajistili příslušníci Policie ČR ve spolupráci s Městskou policií Karlovy Vary.

Po zjištění, že došlo k odprýskání betonového povrchu stropu a uvolnění velkého množství ocelových výztuh, byl na místo zásahu povolán statik, aby zjistil stabilitu stropu a případně stanovil další postup. Nařízené opatření statika zajistil majitel objektu. Šlo o zajištění poškozeného stropu podpěrami v metrovém rastru.

Jednotkám PO na úsecích 2 a 3 byly VZ vydány rozkazy k provedení průzkumu v určených prostorách a případné evakuaci osob, které se v halách nacházejí, ke kontrole prostor, zda se požár nešíří skrytými místy – technologie, energo kanály a podobně. Dále VZ nařídil kontrolu pronajatých kanceláří a uzavřených prostor. Jednotky PO byly vyzvány, aby nepoužívaly násilné vstupy do uzavřených prostor, pouze v odůvodněných případech, které nahlásí předem VZ. Kontrola obou hal proběhla bez násilných vstupů.

Požár byl zlikvidován v 18.47 hodin VZ provedl kontrolu všech prostor a povolil pokračování příprav na mistrovství světa v basketbale žen. Ve večerních hodinách už probíhaly první tréninky.

Příčina vzniku požáru

Postupným prověřováním skutečností, zjištěných ohledáním a šetřením, byly vyloučeny verze technické závady na elektroinstalaci, samovznícení hořlavých materiálů a protiprávního jednání při manipulaci s iniciačním zdrojem. Jednoznačně bylo konstatováno, že iniciátorem požáru byl elektrický zkrat na elektroinstalaci motorového vozidla, ke kterému došlo v důsledku poškození izolace na silovém elektrickém kabelu před zaparkováním. Následkem elektrického zkratu, který inicioval hořlavou izolaci silového kabelu a plastové součásti umístěné v bezprostřední blízkosti místa zkratu a ke vzniku požáru. Příčinou vzniku požáru byla technická závada na elektroinstalaci osobního automobilu.

Poznatky ze zásahu

Ze zpracovaného požárně bezpečnostního řešení nevyplývá nutnost vybavení garáží stabilním hasicím zařízením. Osobně se domnívám, že instalací alespoň polostabilního hasicího zařízení (dále jen „PSHZ“) by nedošlo k tak rozsáhlým škodám (v porovnání s poměrně „triviálním“ požárem jednoho automobilu). Přítomnost PSHZ by ovlivnila rozvoj požáru především v těchto parametrech:

→ dodávka vody do místa hoření je možná ihned po příjezdu jednotky PO na místo zásahu. Prvotně se připojí CAS na plnící místo a naplní se potrubní systém vodou, souběžně (popřípadě následně) může probíhat průzkum, dohledání informací v DZP, příprava průzkumné skupiny, zajištění přístupu atd. V době přípravy průzkumu již z PSHZ probíhá hašení,
→ po připojení CAS zasahujících jednotek PO na PSHZ a natlakování systému dojde k aplikaci hasební látky přímo do míst zasažených požárem z otevřených sprinklerových hlavic. Tím se volný rozvoj požáru výrazně zpomalí, popřípadě je požár lokalizován nebo uhašen,
→ s ohledem na sníženou světlou výšku stropu se omezí šíření horkých zplodin hoření, v prostoru dojde ke snížení teploty, prostor nebude silně zakouřen, bude lepší viditelnost a tím se usnadní přístup k těsné blízkosti ohniska požáru pro zasahující hasiče a následná likvidace požáru bude rychlejší, snazší a bezpečnější.

Specifika zásahu

Pozitiva

→ v halách se nekonalo žádné utkání, ani představení, haly nebyly plně obsazeny, nebylo zapotřebí provádět hromadnou evakuaci osob,
→ hromadné garáže nebyly plně obsazeny, jednotlivé automobily byly od sebe v dostatečné vzdálenosti a nedošlo mezi nimi k šíření požáru,
→ vysoké nasazení a profesionální přístup všech zasahujících hasičů,
→ spolupráce s ostatními složkami ISZ byla na perfektní úrovni.

Negativa

→ velký vývin kouře a silné zakouření prostor, které ztěžovalo hasební zásah,
→ otevřenými dveřmi do únikových chodeb, které byly odvětrávány došlo k šíření kouře do obou hal,
→ fatálním pochybením obsluhy velínu při vyhodnocování hlášení ústředny EPS, neustálým resetováním ústředny EPS nedošlo ke spuštění PBZ a automatickému vyhlášení poplachu.

Více než samotný zásah byly zajímavé jeho okolnosti v kontextu dané doby - požár vznikl den před zahájením finálové skupiny Mistrovství světa v basketbalu žen, které v ČR organizovala mezinárodní basketbalová federace (FIBA). S ohledem na vrcholící přípravy, včetně bezpečnostních, se v průběhu požáru prověřovala také varianta úmyslného zapálení. Prověřována byla také varianta výbuchu s následným požárem. Tyto verze byly následně (řády týdnů) vyloučeny, ale po dobu konání šampionátu bylo nutné přijmout adekvátní bezpečnostní opatření, aby byl zajištěn bezpečný průběh MS. K tomu se sešel krizový štáb města Karlovy Vary, který svolal primátor hned druhý den ráno po likvidaci požáru. S ohledem na význam akce, která byla přenášena do 128 zemí a které se účastnily týmy z nejrůznějších států světa, byla případné hrozbě úmyslného útoku věnována odpovídající pozornost. Díky spolupráci města Karlovy Vary, vedení KV Arény, Policie ČR i organizátorů FIBA nedošlo k narušení průběhu šampionátu a díky vysokému nasazení celého týmu lidí mohla být zahájena utkání finálové skupiny v plánovaných termínech. Semifinálová utkání a ukončení šampionátu sledovali prezident republiky a někteří členové vlády. Ukončením MS byla ukončena také přijatá bezpečnostní opatření (např. předsunuté síly a prostředky HZS Karlovarského kraje).

mjr. Ing. Jiří BERNÁŠEK, HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

 

Certifikace výrobků je založena na posouzení shody s danými požadavky, kterou lze dokladovat, že výrobek má vlastnosti vyhovující zákazníkům a jeho uživatelům. Jedním z hledisek přístupu k certifikaci výrobků je rozlišení na certifikaci povinnou nebo dobrovolnou.

Povinná certifikace se vztahuje na výrobky, u kterých je tato povinnost dána zákonem. To je základní rozdíl od certifikace dobrovolné, tj. certifikace takových výrobků, na které se tato povinnost nevztahuje a je prováděna na základě požadavku některé ze zainteresovaných stran (výrobci, uživatelé apod.). Výrobky užívané hasiči k výkonu svého povolání v převážné míře podléhají povinné certifikaci.

Legislativní základna

Povinnost posuzovat shodu s danými předpisy u stanovených výrobků je dána obecně zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Podle definice jsou stanovenými výrobky ty, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, práva a povinnosti osob, které tyto výrobky uvádějí na trh nebo je distribuují.

Zákon č. 22/1997 Sb. upravuje způsob stanovení technických požadavků na dané výrobky, práva a povinnosti osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona, které souvisejí s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo se státním zkušebnictvím a také způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a technických norem.

Výrobky, na které se vztahuje povinnost posouzení, jsou vyjmenovány v příslušných nařízeních vlády. V oblasti požární ochrany (dále jen „PO“) jde především o nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů.

Toto nařízení uvádí ve své příloze následující věcné prostředky PO:

→ hasicí přístroje,
→ hasiva (kromě vody bez přísad),
→ požární hadice,
→ požární proudnice a armatury,
→ výrobky určené pro zásahovou činnost jednotek PO,
→ žebříky,
→ hydraulická vyprošťovací zařízení,
→ zásahové požární automobily (s výjimkou automobilů VA a VYA s hmotností do 2000 kg, automobilových jeřábů a automobilů vyprošťovacích) a kontejnery,
→ požární čerpadla,
→ záchranná zařízení pro nouzový únik osob z výšek,
→ zvedací vaky.

Dalšími nařízeními vlády, která zahrnují mimo jiné i výrobky související s danou problematikou, jsou nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a č. 190/2002 Sb., která stanovují technické požadavky na stavební výrobky, a nařízení vlády č. 21/2003 Sb., které zahrnuje oblast osobních ochranných prostředků.

Jednotlivá nařízení vyjmenovávají stanovené výrobky a zároveň určují pravidla pro jejich posouzení a pro činnost posuzujících subjektů.

Konkrétní technické vlastnosti a parametry vybraných výrobků jsou posuzovány na základě požadavků technických norem a dalších technických předpisů, mezi něž patří vyhlášky příslušných úřadů, v našem případě především vyhlášky Ministerstva vnitra. V dnešní době již většina technických norem nese označení ČSN EN, čili se jedná o normy přejaté z evropského systému. V menší míře jsou dále používány i ostatní platné normy, např. ČSN, ISO a DIN.

Mezi důležité technické předpisy v oblasti prostředků pro hasiče dále patří:

→ vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb. Tato vyhláška stanoví ve spojení s celou řadou dalších norem technické požadavky na požární zásahové automobily;
→ vyhláška č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška stanoví technické podmínky vybraných věcných prostředků PO, jejichž splnění je podmínkou pro jejich zařazení do vybavení jednotek PO.

Na základě konkrétních požadavků jsou zpracovány technické požadavky pro jednotlivé výrobky. Při tom jsou samozřejmě prioritní bezpečnostní hlediska a funkčnost výrobků.

Postup certifikace

Celý proces posouzení shody výrobků s danými požadavky lze rozdělit na dvě oddělené etapy. První zahrnuje vyzkoušení požadovaných vlastností výrobku v akreditované zkušebně. Výstupem z těchto zkoušek je zkušební protokol. Úkolem zkušebny není posouzení, zda výrobek splňuje nebo nesplňuje dané požadavky, ale pouze konstatování dosažených výsledků. Komplexní posouzení výrobku a rozhodnutí, zda výrobek je ve shodě s danými požadavky či nikoliv, je provedeno až v následné etapě nezávislým certifikačním orgánem. Ten na základě zkušebního protokolu a dalších potřebných podkladů (technická dokumentace, výkresy, návody k použití, protokoly z dalších zkušeben atd.) rozhodne, zda je možné na výrobek udělit certifikát.

Výrobky, které splní dané požadavky, obdrží certifikát, na jehož základě může jeho držitel (např. výrobce) vydávat Prohlášení o shodě. Tyto výrobky mohou být využívány při činnosti jednotek HZS ČR.

Celý průběh posuzování shody je svázán přísnými pravidly. Posouzení shody může provádět pouze instituce, která má zavedený systém kvality a je pro tuto činnost řádně akreditována národním akreditačním úřadem. V případě ČR se jedná o Český institut pro akreditaci (ČIA). V Technickém ústavu požární ochrany (TÚPO) je řádně akreditován Certifikační orgán pro certifikaci výrobků č. 3080 (COV) a Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1011. 2.
TÚPO je zároveň jmenováno Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví (ÚNMZ) pro činnosti v oblasti posuzování požární techniky Autorizovanou osobou (AO 221) a současně působí pro vybrané výrobky jako Notifikovaná osoba v rámci EU. COV je současně pracovištěm autorizovaných výkonů v rámci AO 221. Z toho titulu pracovníci COV zastupují AO 221 v rámci externí spolupráce a udržují potřebné kontakty svou účastí na koordinačních poradách Autorizovaných osob (dále také „AO“).

Činnost akreditovaných subjektů a Autorizovaných osob je podrobována pravidelným kontrolám ze strany ČIA, resp. ÚNMZ. Tato kontrola je prováděna formou dozorových akcí.

Vydaný certifikát zůstává majetkem certifikačního orgánu, který jej může odejmout a zrušit v případě, že zjistí porušení daných pravidel držitelem certifikátu. Pracovníci certifikačního orgánu a ostatní účastníci procesu certifikace jsou povinni zachovávat důvěrnost informací získaných v této souvislosti. Informace o daném výrobku nebo o výsledcích dosažených v průběhu certifikačního procesu lze třetí osobě poskytnout pouze na základě souhlasu příslušného žadatele o certifikaci.

V současnosti má žadatel o posouzení shody možnost obrátit se na kterýkoliv řádně akreditovaný subjekt pro příslušnou oblast činnosti v ČR i v zahraničí a může požádat buď o kompletní certifikaci, popřípadě o provedení části zkoušek. Pokud je podklady ze zahraničního subjektu řádně doloženo (zkušební protokoly, certifikáty apod.), že posuzovaný výrobek byl posuzován a zkoušen podle stejných kritérií jako v ČR, měly by být výstupy z tohoto posouzení uznány i v ČR. Doložení požadavku uznatelnosti podkladů je dnes již poměrně jednoduché u subjektů ze zemí EU. Zde se dá snadno ověřit, zda je zkušebna nebo certifikační orgán akreditován příslušným národním akreditačním orgánem a je zařazen v evropském akreditačním systému. Problémy jsou často s uznatelností dodaných podkladů z ostatních, především mimoevropských zemí.

Odlišná situace je u výrobků, pro které existují specifické národní normy a předpisy. V těchto případech je nutné postupovat především podle těchto předpisů. Jako příklad lze uvést zásahové požární automobily, kde se posouzení řídí především vyhláškou č. 35/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb.

Při certifikaci výrobků, pro něž neexistují žádné technické normy a předpisy, je potřebné nejdříve vytvořit technické požadavky. To lze například na základě vlastností výrobku deklarovaných výrobcem nebo na základě požadavků uživatele. I zde jsou důležitá především hlediska bezpečnosti a funkčnosti.

Dozorové akce u klientů

Certifikační orgány mají povinnost provádět pravidelnou kontrolu (většinou jednou ročně) držitelů certifikátů u výrobků, u kterých je to určeno. Finanční náklady procesu certifikace, včetně nákladů za následné dozory, nese vždy žadatel.

Pracovníci COV průběžně provádějí kontrolní dozorové návštěvy se zaměřením na systém řízení výroby certifikovaných výrobků. Akce jsou vždy zaměřeny na skutečnosti týkající se okolností výroby konkrétního certifikovaného výrobku. Činnost pracovníků COV lze při dozoru lze rozdělit na dvě části. V první části se zaměřují na způsob administrativního zajištění výroby, vedení a ukládání související dokumentace, její dohledatelnost a dostupnost, možnosti jednoznačné identifikace výrobku, způsoby kontroly dílčích částí i kompletního výrobku během procesu výroby, způsob identifikace případných neshod, personální zajištění výroby a případně další okolnosti související s výrobou. Ve druhé části je prováděna fyzická kontrola výrobních prostor a jednotlivých pracovišť a je zjišťováno, zda je výroba zajištěna v souladu se zavedeným systémem řízení výroby.

Nové technické požadavky

V důsledku vydávání nových norem jsou v COV průběžně zpracovávány, případně aktualizovány, technické požadavky na posuzované výrobky. V současnosti má COV TÚPO vytvořeno přibližně 80 souborů technických požadavků na posuzované výrobky. Tyto požadavky jsou vytvářeny ve spolupráci s pracovníky akreditovaných zkušebních laboratoří, popřípadě s pracovníky generálního ředitelství HZS ČR a pracovníky dalších AO.
Stav nově vydávaných norem v COV je průběžně sledován elektronickou cestou na základě zakoupených licencí na ÚNMZ.

Certifikace speciální nebo atypické požární techniky

V případě speciální a atypické požární techniky se jedná z hlediska posouzení shody o poměrně složitou záležitost. Z praxe TÚPO lze uvést dva případy, které již byly realizovány. V prvním případě se jednalo se o posuzování hasicího zařízení, jehož základem je přenosné čerpadlo Tohatsu určené do helikoptéry. V druhém případě se jednalo o posuzování vysokotlakého hasicího a řezacího zařízení Cobra ze Švédska. Především u helikoptéry tvoří požární prvky pouze část rozsáhlejšího systému a nemalou úlohu zde hraje posouzení celého systému příslušnými institucemi z hlediska dalších speciálních předpisů (např. letecké a jiné předpisy).

Prvním krokem před zahájením vlastního procesu posouzení shody u atypické požární techniky musí být specifikace vlastností a parametrů, které budou od výrobku nebo celého systému vyžadovány. V návaznosti na to bude určeno příslušenství, kterým bude vybaven. Toto musí provést budoucí uživatel ve spolupráci s výrobcem a dalšími dotčenými institucemi. Teprve až budou vyjasněny tyto záležitosti a bude zpracována detailní technická specifikace, je možné přistoupit k vypracování podkladů pro certifikaci. Nejdříve budou určeny normy a předpisy, podle kterých bude daný výrobek nebo systém posuzován. Následuje vypracování technických požadavků pro posouzení shody, určení druhu a rozsahu zkoušek, které budou prováděny a institucí, které jsou schopny je provést. Jsou stanoveny podklady a dokumentace, které bude nutné pro posouzení doložit a v neposlední řadě je též kalkulována celková cena za certifikaci.

V příslušenství složitějšího systému bývá celá řada dílčích prostředků požární ochrany, které podléhají samostatně povinné certifikaci. Je proto nutné přistupovat ke každému takovému prostředku zvlášť. To znamená, že každý jednotlivý použitý věcný prostředek požární ochrany je nutné prokázat vlastním certifikátem nebo prohlášením o shodě. Pokud takový výrobek dosud certifikován nebyl, musí i u něj nejdříve proběhnout celý proces posouzení shody se všemi náležitostmi.

Teprve po splnění výše uvedených podmínek je možné provést komplexní posouzení.

Problémy vznikající při posuzování výrobků

Pracovníci Certifikačního orgánu se často při své práci setkávají s mylným pochopením principů činnosti COV.

Základním omylem je domněnka části žadatelů, že výrobku musí být certifikát udělen, zvláště pokud došlo již k zaplacení zkoušek a posouzení. Pokud jsou u výrobku konstatovány neshody s danými požadavky, certifikační orgán nemůže a přímo nesmí certifikát udělit do té doby, než budou neshody odstraněny.

Jedním z častých jevů je podání žádosti o posouzení výrobku až v době, kdy je výrobek již zakoupen pro potřeby hasičů. Následně pak vznikají nepříjemnosti v případě, že již zakoupený a případně do služby zařazený výrobek nevyhoví některým z daných požadavků a nemůže mu buď být udělen certifikát vůbec a nebo až po průtazích způsobených odstraňováním zjištěných nedostatků.

Dalším problémem ze strany žadatelů je dokládání nedostatečných podkladů a někdy i v dlouhých termínech, často až po několikáté urgenci.

Častou domněnkou ze strany uživatelů požární techniky (hasičů, zřizovatelů apod.) je přesvědčení, že certifikační orgán má pravomoc rozhodovat o tom, zda výrobek může být zakoupen a uveden do provozu. Toto je zásadní omyl, neboť certifikační orgán pouze konstatuje, zda výrobek splňuje požadavky či nikoliv a vydaný certifikát je vlastně vyjádřením tohoto konstatování. Rozhodnutí o koupi a uvedení do provozu je na příslušných vedoucích zaměstnancích nakupující instituce; je na nich, zda budou konstatování COV akceptovat či ne.

Skladba certifikovaných výrobků

Počet certifikátů vydaných v TÚPO v období od roku 2005 až do 31. března 2010 je uveden v grafu.

 

 

 

Dominantní skupinu mezi certifikovanými výrobky tvoří zásahové požární automobily. Jedná se především o cisternové automobilové stříkačky. AO 221 ale provádí certifikaci i všech ostatních kategorií zásahových požárních automobilů, jako jsou dopravní automobily, technické automobily, automobilové žebříky, rychlé zásahové automobily, požární kontejnerové nosiče, kombinované hasicí automobily, práškové hasicí automobily, velitelské automobily a další.

Další certifikační subjekty pro výrobky z oblasti PO v České republice

V oblasti posuzování shody výrobků souvisejících s PO kromě Certifikačního orgánu v TÚPO částečně působí např. PAVUS Praha (stavební výrobky, hasiva, hadice, stabilní hasicí zařízení), TZUS Praha (stavební výrobky), SZÚ Brno (hasicí přístroje), VÚBP Praha (přilby a OOP), VVUÚ Ostrava (dýchací přístroje), VTÚPV Vyškov (automobily-naklápění), ITC Zlín (ochranné oděvy a boty) a další.

plk. Ing. Vladislav STRAKA, Technický ústav požární ochrany
 

Povinnost zpracovávat koncepci ochrany obyvatelstva je Ministerstvu vnitra dána ustanovením § 7 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento úkol, stejně jako další opatření v oblasti ochrany obyvatelstva, plní generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“).

V pořadí první „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“ byla vládou přijata v roce 2002 (usnesení vlády ze dne 22. dubna 2002 č. 417). V průběhu roku 2007 zpracovalo MV-GŘ HZS ČR ve spolupráci s dotčenými ministerstvy a ústředními správními úřady další „Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“ (dále jen „koncepce“). Po projednání ve Výboru pro civilní nouzové plánování (11. prosince 2007) a v Bezpečnostní radě státu (17. ledna 2008) projednala koncepci vláda na svém jednání dne 25. února 2008 a přijala usnesení č. 165, kterým koncepci schválila. V příloze tohoto usnesení byl zveřejněn „Harmonogram realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“ (dále jen „harmonogram“).

Jedním z opatření, stanovených v harmonogramu Ministerstvu vnitra s termínem plnění v roce 2010, je průběžně sledovat a koordinovat vývoj a plnění úkolů u zainteresovaných ministerstev v oblasti ochrany obyvatelstva v případě nevojenských krizových situací a vyhodnotit plnění harmonogramu. Tento úkol byl realizován zpracováním materiálu „Vyhodnocení Harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“, v němž je zhodnoceno plnění jednotlivých opatření harmonogramu. Materiál zpracovalo opět MV-GŘ HZS ČR ve spolupráci s dotčenými resorty a předložilo jej k projednání ve Výboru pro civilní nouzové plánování (21. září 2010), v Bezpečnostní radě státu (19. října 2010) a následně ve vládě, která při projednávání dne 1. prosince 2010 přijala usnesení č. 859, kterým:

→ vzala na vědomí vyhodnocení harmonogramu;
→ schválila Aktualizovaný harmonogram realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 (byl zveřejněn jako příloha tohoto usnesení);
→ zrušila přílohu k usnesení vlády ze dne 25. února 2008 č. 165 (harmonogram);
→ uložila ministrům a vedoucím ústředních správních úřadů realizovat opatření obsažená v harmonogramu.

Plnění opatření harmonogramu

Mezi opatření harmonogramu, která byla v uplynulých dvou letech beze zbytku splněna, lze zařadit delimitaci a předání 157. záchranného praporu Hlučín Hasičskému záchrannému sboru ČR. Toto bylo provedeno v souladu s materiálem „Transformace resortu Ministerstva obrany“ (schválen usnesením vlády ze dne 22. října 2007 č. 1194). Útvar byl předán k 31. prosinci 2008 včetně techniky, materiálu a části osob, k 1. lednu 2009 tak vznikl Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR, jako organizační složka státu, která plní zejména mimořádné úkoly Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „HZS ČR“). Záchranný útvar HZS ČR byl od svého vzniku několikrát úspěšně nasazen k provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech a krizových situacích.
Dalším splněným opatřením bylo zpřístupnění povodňového informačního systému veřejnosti – toto bylo realizováno na webové stránce www.povis.cz, a digitální Povodňový plán ČR byl umístěn na webové stránce www.dppcr.cz. V rámci „Operačního programu životního prostředí“ se podařilo vytvořit podmínky pro rozšiřování informačního systému i na úrovni krajů a obcí a je využíván. Postup prací a možnosti využívání byly konzultovány se zástupci spolugestora (MV-GŘ HZS ČR), především v oblasti varování a informování obyvatelstva. K plnění opatření o tvorbě Programu výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích byla ustanovena pracovní skupina složená ze zástupců dotčených resortů. Na úvodním jednání pracovní skupiny dne 29. ledna 2009 bylo dohodnuto, z důvodu úzké provázanosti, že se tento úkol bude řešit společně s opatřením týkajícím se navržení začlenění tematiky „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ do studijních programů pedagogických fakult. Vytvořená pracovní skupina zpracovala podrobnou analýzu stávající situace v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchovy ve vzdělávacím procesu na základních a středních školách, na které se rovněž podílely vybrané HZS krajů a BESIP. Analýzou bylo zjištěno, že jednotlivé tematiky mají podobný nebo dokonce stejný výchozí rámec pro vzdělávání. Proto pracovní skupina navrhla řešit vzdělávání na školách v těchto oblastech společně a vytvořit podmínky pro skloubení všech problematik do jednoho vyváženého celku. V tomto duchu byly vytvořeny návrhy „Studijních základů z oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchovy“ pro budoucí i stávající učitele, které budou předloženy vládě ČR v roce 2011. Toto opatření bude součástí vznikajícího Programu výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích.
Z důvodu posunutí termínu novelizace balíku tzv. krizové legislativy bylo posunuto i plnění opatření týkajícího se stanovení základních technických požadavků na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany (v návaznosti na stavební zákon) a dále plnění opatření k vytvoření legislativních podmínek pro HZS krajů k účinnějšímu prosazování požadavků ochrany obyvatelstva již ve fázi územního a stavebního řízení. Rozpracování technických požadavků v rámci vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, bylo zahrnuto do přípravy novelizace krizové legislativy, realizované na základě dokumentu „Aktualizace optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky“ (schválen usnesením vlády ze dne 9. ledna 2008 č. 7). Pro vytvoření legislativních podmínek pro HZS krajů k účinnějšímu prosazování požadavků ochrany obyvatelstva již ve fázi územního plánování se podařilo v rámci účasti v pracovní skupině na zpracování návrhu „Strategického rámce udržitelného rozvoje České republiky“ implementovat problematiku bezpečnosti, zahrnující také problematiku ochrany obyvatelstva, do plánů rozvoje krajů. Rozvojem a modernizací prvků bezpečnosti území v něm stanovených se přispěje k vytváření podmínek a prostředí, které umožní kvalitní život obyvatel na území krajů.

Ministerstvo životního prostředí má podle harmonogramu za úkol připravit koncepci environmentální bezpečnosti před působením zdrojů rizik antropogenního a přírodního původu, které by mohly způsobit rozsáhlé poškození životního prostředí. Vzhledem k posunutí termínů dokončení zásadních strategických a koncepčních dokumentů, které tvoří nezbytný podklad pro dopracování koncepce environmentální bezpečnosti (Státní politika životního prostředí, Strategie přizpůsobení se změně klimatu, Politika ochrany klimatu ČR, Strategický rámec udržitelného rozvoje, strategické dokumenty EU a NATO k omezování katastrof a další navazující materiály), bude realizace tohoto opatření dokončena v nově stanoveném termínu. Hlavním úkolem pro zachování environmentální bezpečnosti je dopracování systému konkrétních legislativních, technických, organizačních a informačních opatření, snižujících riziko vzniku krizových situací vzniklých v důsledku působení zdrojů rizik antropogenního a přírodního původu, které by mohly způsobit závažné poškození životního prostředí.

Realizace opatření k analýze možností a stanovení základních požadavků na projektování staveb, ve kterých dochází ke shromažďování velkého počtu osob a které mohou být potenciálně ohroženy mimořádnými událostmi vyplývajících z bezpečnostních rizik, byla přesunuta do výhledu do roku 2020. Bylo tak učiněno z důvodu širokého záběru řešeného úkolu a tato problematika bude řešena v rámci bezpečnostního výzkumu. Je třeba si uvědomit, že bezpečnost staveb je velice úzce spojena s ochranou obyvatelstva, zdraví a majetku, se zachováním kulturních a historických památek a ochranou kritické infrastruktury. Stavební opatření a ochranu obyvatelstva již není možno oddělit od všech ostatních bezpečnostních hledisek a rizik. Tato skutečnost se promítá do všech oblastí spojených se stavebnictvím (zejména v územním plánování, architektuře, stavebním inženýrství a výzkumu). Takto pojatá bezpečnost staveb se nyní začíná projednávat i v jednotlivých státech Evropské unie. Nové pojetí bezpečnosti v oblasti stavebnictví povede k omezení škod a má přímý dopad na ochranu obyvatelstva.

kpt. Ing. Danuše KRATOCHVÍLOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

1. Připravit koncepci environmentální bezpečnosti před působením zdrojů rizik antropogenního a přírodního původu, které by mohly způsobit rozsáhlé poškození životního prostředí (závažné havárie, poruchy kritické infrastruktury, živelní pohromy).
Odpovídá: ministr životního prostředí
Součinnost: Ministerstvo vnitra
Termín: 2011

2. V návaznosti na stavební zákon stanovit základní technické požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo pro místní rozvoj
Termín: 2012

3. Vytvořit legislativní podmínky pro hasičské záchranné sbory krajů k účinnějšímu prosazování požadavků ochrany obyvatelstva již ve fázi územního a stavebního řízení.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo pro místní rozvoj
Termín: 2012

4. Stanovit a realizovat zásady pro modernizaci a výstavbu systému varování a informování obyvatelstva, vyrozumění orgánů krizového řízení a složek integrovaného záchranného systému v ČR a přerozdělení odpovědností za jednotlivé části tohoto systému, zvláště za infrastrukturu a za koncové prvky varování, včetně finančního podílu.
Odpovídá: ministr vnitra
Termín: 2013

5. Zabezpečit realizaci ministerských směrnic pro civilní nouzové plánování Severoatlantické aliance na příslušná období v oblasti ochrany obyvatelstva ČR.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: dotčená ministerstva a ostatní ústřední správní úřady
Termín: podle platnosti směrnic

6. Zapojit se do projektů spojených s ochranou obyvatelstva a zajišťovat finanční prostředky z fondů Evropské unie k jejich realizaci.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: dotčená ministerstva a ostatní ústřední správní úřady
Termín: 2013

7. Vytvořit podmínky pro zřizování víceúčelových zařízení za účelem dekontaminace, vypracovat zásady a postupy při dekontaminaci většího počtu osob a pro dekontaminaci zraněných a doplnit moderní mobilní prostředky pro zabezpečení tohoto úkolu.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo zdravotnictví
Termín: 2013

8. Stanovit postupy pro distribuci vytvořených zásob nouzového přežití do postižených oblastí.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Správa státních hmotných rezerv a gesční ministerstva podle své působnosti
Termín: 2013

9. Zajistit věcné prostředky pro ochranu obyvatelstva a prostředky individuální ochrany pro určené kategorie osob systémem hospodářských opatření státu.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Správa státních hmotných rezerv
Termín: 2013

10. K provádění dekontaminace osob a techniky vybavit předurčené jednotky Hasičského záchranného sboru ČR (opěrné body) mobilními prostředky.
Odpovídá: ministr vnitra
Termín: 2013

11.  Průběžně sledovat a koordinovat vývoj a plnění úkolu u zainteresovaných ministerstev v oblasti ochrany obyvatelstva v případě nevojenských krizových situací a vyhodnotit plnění Aktualizovaného harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: ministerstva a ostatní ústřední správní úřady
Termín: 2013

Výhled do roku 2020

→ Analyzovat možnosti a stanovit základní požadavky na projektování staveb, ve kterých dochází ke shromažďování velkého počtu osob a které mohou být potenciálně ohroženy mimořádnými událostmi vyplývajícími z bezpečnostních rizik.
Odpovídá: ministr pro místní rozvoj
Součinnost: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví

→ Dokončit kontrolu funkčnosti majetku zaúčtovaného podle opatření Ministerstva financí č. j. 221/84067/2001.
Odpovídá: ministr vnitra

→ Pokračovat ve vybavování a přípravě složek integrovaného záchranného systému, včetně zařízení civilní ochrany, k plnění úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích.
Odpovídají: zřizovatelé složek integrovaného záchranného systému

→ Dokončit obměnu elektrických rotačních sirén za moderní koncové prvky varování, které umožní vyslání varovného signálu, po kterém bude vyslána tísňová informace, v zónách vnějšího havarijního plánování a na územích ohrožených povodněmi. V těchto lokalitách umístit detektory pro měření fyzikálních a chemických veličin.
Odpovídá: určení provozovatelé
Součinnost: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí a dotčené správní úřady

→ Vybudovat selektivní obousměrný systém ovládání a monitorování stavu koncových prvků varování, který současně zajistí přenos informací z detektorů měření výšky hladiny vodních toků ve vybraných lokalitách a úniku nebezpečných látek u vybraných subjektů, které tyto látky skladují nebo vyrábějí.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a dotčené správní úřady

Navrhnout opatření ke zvýšení bezpečnosti osob, majetku a životního prostředí při přepravách vysoce rizikových nebezpečných věcí.
Odpovídá: ministr dopravy
Součinnost: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zdravotnictví, Státní úřad pro jadernou bezpečnost

 

Jedním z hlavních legislativních úkolů Ministerstva vnitra na rok 2010 byla novelizace zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dne 30. prosince 2010 byla rozeslána částka 149 Sbírky zákonů ČR, ročník 2010, která obsahuje novelu krizového zákona a dvě nařízení vlády k provedení některých jeho ustanovení.

Důvody novelizace

Hlavním důvodem pro přijetí zákona č. 430/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona“) byla nutnost zapracovat do právního řádu České republiky požadavky Směrnice Rady Evropské unie č. 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu (dále jen „směrnice“). Lhůta pro transpozici směrnice byla stanovena nejpozději do 12. ledna 2011.

Pro zapracování směrnice byla, jako nejefektivnější řešení, zvolena transpozice do krizového zákona. Důvodem pro toto rozhodnutí byl fakt, že kritická infrastruktura včetně její ochrany svou povahou jednoznačně patří do oblasti zachování základních funkcí státu a ochrany obyvatelstva a v případě jejího narušení i na nezbytné zabezpečení její funkčnosti přijetím krizových opatření. Navrhované řešení znamená optimální skloubení nástrojů daných krizovým zákonem s potřebami kritické infrastruktury. Veškeré povinnosti a kompetence tak jsou uvedeny v jednom právním předpise (na rozdíl od varianty přijetí samostatného zákona pro problematiku kritické infrastruktury).

Dalším podstatným důvodem pro zpracování návrhu novely zákona byla potřeba právní úpravy pro řešení problematiky kritické infrastruktury na národní úrovni, jako výchozího předpokladu pro vymezení evropské kritické infrastruktury, a tedy i pro splnění požadavků vyplývajících ze směrnice. Problematika kritické infrastruktury nebyla do nabytí účinnosti novely zákona, tj. do 1. ledna 2011, upravena.

Cílem novely zákona bylo rovněž upravit nejasné vztahy a kompetence v oblasti krizového řízení na krajské a obecní úrovni a realizovat některé další úkoly a zásady, vyplývající z materiálů projednaných v předchozích letech vládou, k nimž byla přijata následující usnesení:

→ usnesení vlády ze dne 21. září 2005 č. 1214 k optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR;
→ usnesení vlády ze dne 22. listopadu 2006 č. 1325 k Souhrnné analýze působností vykonávaných orgány územních samosprávných celků (konsensuální návrhy řešení byly uvedeny v příloze usnesení vlády);
→ usnesení vlády ze dne 9. ledna 2008 č. 7 k Informaci o plnění optimalizace současného bezpečnostního systému ČR;
→ usnesení vlády ze dne 25. února 2008 č. 170 o Harmonogramu dalšího postupu zpracování dokumentů Komplexní strategie ČR k řešení problematiky kritické infrastruktury a Národního programu ochrany kritické infrastruktury (harmonogram byl přílohou usnesení vlády), ve znění usnesení vlády ze dne 2. března 2009 č. 222 (aktualizovaný harmonogram byl opět uveden v příloze usnesení vlády).

Při zapracování těchto úkolů byla zvolena filozofie nepřenášet na orgány samosprávy ty působnosti, které mohou efektivně zabezpečit orgány a instituce státní správy. Podle krizového zákona koordinuje výkon státní správy v oblasti krizového řízení Ministerstvo vnitra, jako ústřední orgán státní správy, kterému toto přísluší také podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. m) tzv. kompetenčního zákona (zákon č. 2/1969 Sb.). Úkoly Ministerstva vnitra v této oblasti zajišťuje generální ředitelství HZS ČR, které mimo jiné koordinuje přípravy na krizové situace a jejich řešení na ústřední úrovni a prostřednictvím hasičských záchranných sborů krajů příslušné úkoly krizového řízení realizuje na úrovních kraj, obec s rozšířenou působností, obec.

Zásadní změny vyplývající z novely zákona

→ vymezení základních pojmů pro účely zákona,
→ úprava ustanovení týkajících se stavu nebezpečí,
→ vymezení orgánů krizového řízení,
→ vypuštění ustanovení týkajících se tzv. určených obcí,
→ stanovení zpracovatele krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností, kterým je hasičský záchranný sbor kraje (krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytují součinnost),
→ úprava problematiky předávání údajů vyžadovaných, shromažďovaných a evidovaných za účelem přípravy na krizové situace hasičským záchranným sborem kraje,
→ úprava problematiky poskytování údajů a zajištění dálkového přístupu do základních registrů hasičskému záchrannému sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení,
→ úprava problematiky zřizování pracovišť krizového řízení u krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
→ vymezení ostatních orgánů s územní působností,
→ nová úprava finančního zabezpečení krizových opatření,
→ vymezení problematiky zabezpečení závaznými geografickými podklady,
→ vymezení pojmu zvláštní skutečnosti,
→ vymezení problematiky kritické infrastruktury včetně ochrany kritické infrastruktury,
→ úprava problematiky kontroly v mezích působnosti zákona,
→ vymezení přestupků, správních deliktů a pokut,
→ úprava vztahu ke správnímu řádu,
→ úprava problematiky evidence údajů o přechodných změnách pobytu za krizových stavů,
→ přechodná ustanovení,
→ účinnost novely zákona je stanovena k 1. lednu 2011.

Nařízení vlády

V souvislosti s novelou krizového zákona byla ve shora citované částce Sbírky zákonů zveřejněna následující nařízení vlády k provedení některých jeho ustanovení:

→ nařízení vlády č. 431/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. (dále jen „novela nařízení vlády“);
→ nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.

Zásadní změny vyplývající z novely nařízení vlády:

→ vypuštění definice zvláštních skutečností,
→ vymezení obsahu činnosti bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností,
→ složení bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností,
→ vymezení obsahu činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností,
→ složení krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností,
→ stanovení četnosti jednání bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností (nejméně dvakrát ročně),
→ náležitosti krizového plánu (základní, operativní a pomocná část) včetně stanovení jejich obsahu,
→ stanovení odlišností v obsahu jednotlivých částí krizového plánu ministerstva a jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje a krizového plánu obce rozšířenou působností,
→ způsob zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou působností,
→ náležitosti plánu krizové připravenosti (základní, operativní a pomocná část) včetně stanovení jejich obsahu,
→ náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury,
→ způsob zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury,
→ změna tříletého cyklu souhrnné aktualizace krizových plánů a plánů krizové připravenosti na čtyřletý cyklus,
→ přechodná ustanovení,
→ zrušena příloha č. 4 (jednací řád bezpečnostní rady),
→ účinnost novely nařízení vlády je stanovena k 1. lednu 2011.

Nařízení vlády o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury:

→ průřezovým kritériem pro určení prvku kritické infrastruktury je hledisko
► obětí s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin,
► ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu, nebo
► dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob;
→ odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury jsou uvedena v příloze k nařízení vlády v těchto odvětvích
► energetika (elektřina, zemní plyn, ropa a ropné produkty),
► vodní hospodářství,
► potravinářství a zemědělství,
► zdravotnictví,
► doprava (silniční, železniční, letecká, vnitrozemská vodní),
► komunikační a informační systémy (technologické prvky pevné a mobilní sítě elektronických komunikací, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání, satelitní komunikace, poštovních služeb, a informačních systémů),
► finanční trh a měna,
► nouzové služby (integrovaný záchranný systém, radiační monitorování, předpovědní, varovná a hlásná služba),
► veřejná správa (veřejné finance, sociální ochrana a zaměstnanost, ostatní státní správa, zpravodajské služby).

V souvislosti s nabytím účinnosti novely krizového zákona a jeho prováděcích právních předpisů bude nezbytné ze strany MV-GŘ HZS ČR v průběhu roku 2011 novelizovat další dokumenty nelegislativního charakteru, jako jsou Metodiky zpracování krizových plánů, nebo Směrnice Ministerstva vnitra ze dne 8. října 2004 č.j.: PO-365/IZS-2004, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti.

plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK, plk. Ing. Daniel MIKLÓS, pplk. Mgr. Marika ROSINOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv HZS Plzeňského kraje
 

 • PREVENCE
Přelomový rok v oboru sprinklerových zařízení
Ing. Pavel Rybář

• METODIKA
Označení hasičů na přilbách
kpt. Ing. Jakub Nebesář

• PŘÍLOHA
Kalendář hlavních sportovních soutěží na období od ledna 2011 do ledna 2012

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
v platném znění k 1. lednu 2011 

Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
v platném znění k 1. lednu 2011

Nařízení vlády č. 432/2010 Sb. o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury