Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 5/2011
Hlavním tématem úvodního bloku je problematika požární ochrany zařízení, která jsou v těchto měsících v různých souvislostech velmi často skloňována - fotovoltaických elektráren.V části požární ochrana analyzujeme také zásah na požár jedné z fotovoltaických elektráren.V bloku IZS najdete první ze seriálu článků zaměřených na přípravu záchranných psů, hodnocení činnosti složek IZS v uplynulém roce nebo se seznámíte s činností hasičů podniku Škoda Auto, a.s. Poznatky a zkušenosti z problematiky ochrany před zvláštními povodněmi a z šíření poplašných zpráv hromadnými sdělovacími prostředky při povodni v roce 2009 jsou hlavními tématy bloků věnovaných ochraně obyvatelstva a krizovému řízení. Dále přinášíme reportáž z předávání Zlatých záchranářských křížů za rok 2010, hodnocení 14. ročníku konference požární ochrany Červený kohout, pozvánku do Českého Krumlova na velmi zajímavou červnovou konferenci k požární ochraně historických památek nebo nahlédnutí do práce záchranářů na Islandu.
Dne 20. dubna 2011 se v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR konala pracovní porada představitelů složek integrovaného záchranného systému (IZS), na které účastníci řešili základní otázky spolupráce a součinnosti při plnění společných úkolů při mimořádných událostech. Hlavní část programu byla zaměřena na likvidaci následků povodní v Libereckém kraji v létě 2010.
Pracovní porada představitelů složek IZS
Činnost IZS v roce 2010 a další rozvoj
Jak pracoval IZS v roce 2010, zbilancoval plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška, ředitel odboru IZS a výkonu služby MV-generálního ředitelství HZS ČR. Informoval, že k součinnosti složek IZS při zásahu došlo v loňském roce každých 5 minut a 49 sekund. Jako již každoročně, opět se hasiči a záchranáři potýkali s povodněmi, a za poslední leta získali v tomto směru řadu cenných zkušeností. Rutinní záležitostí se stalo například vyhlášení stavu nebezpečí, pro které je důležitá úzká vazba mezi záchrannými složkami a orgány státní správy. Ve Zbirohu byla vybudována Národní základna humanitární pomoci, odkud jsou distribuovány do postižených oblastí základní potřeby (hygienické, úklidové a dezinfekční prostředky) k likvidaci následků povodní nebo jiných mimořádných událostí. S opakujícími povodněmi byl navýšen počet vysoušečů, které jsou nasazovány ze zásob MV-generálního ředitelství HZS ČR, z pohotovostních zásob Státní správy hmotných rezerv (SSHR) i z majetku nevládních humanitárních organizací. Byla poskytnuta i mezinárodní pomoc našich povodňových odřadů s výkonnými čerpadly (odčerpávaly povodňovou vodu v Polsku a v Maďarsku). Čerpání pohonných hmot bylo umožněno prostřednictvím karet SSHR u stanic ČEPRO (Euro).
K největším součinnostním cvičením IZS patřilo cvičení Železniční nehoda 2010 ve Starém Plzenci, kde došlo k fiktivní srážce mezinárodního rychlíku s nákladním vlakem, řešilo některé problémy vzniklé při zvládání skutečné události ve Studénce v srpnu 2008. V rámci cvičení DESTRUCTION 2010 se konalo klasifikační cvičení českého USAR odřadu, který získal prestižní mezinárodní certifikát speciální jednotky pro vyhledávání a záchranu osob ze zřícených budov.
Nyní jsou připravovány nové soubory typových činností složek IZS při společných zásazích (STČ-11/IZS Chřipka ptáků, STČ-12/IZS Psychologická pomoc a STČ-13/IZS Reakce na teroristický útok v metru), některé budou novelizovány (STČ-06/IZS Technopárty, STČ-06/IZS Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně) a byly uzavřeny další dohody o spolupráci nebo o plánované pomoci na vyžádání.
Vyšší pozornost vyžadují ochrana obyvatelstva a systémy humanitární pomoci. Budou potřebovat více sil a prostředků, které by z velké části měly zastat dobrovolnické (73 tisíc dobrovolných hasičů) a nevládní organizace, s nimiž navazuje HZS ČR stále užší a účinnější spolupráci. Důležitá je odborná příprava (znalosti i výcvik)velitelů a vedoucích složek IZS pro jejich spolupráci na místě zásahu.
Povodně v Libereckém kraji
O průběhu loňských rozsáhlých povodní na Liberecku referoval plk. Ing. Roman Hlinovský, ředitel HZS Libereckého kraje. Popsal velmi rychlý nástup živelní pohromy, kdy vodou nasycená půda již neabsorbovala vydatné srážky a z nenápadných potoků a říček se z hodiny na hodinu stávaly veletoky. Krajské operační středisko se soustředilo na co největší vysílání sil a prostředků k záchraně lidských životů. Velmi užitečným se stal i obojživelný pásový automobil, který byl neustále v terénu, dobře se uplatnil také týlový a velitelský kontejner. Armáda ČR, Policie ČR, městské a obecní policie, Český červený kříž, Horská služba, Celní správa, Povodí Labe a Ohře a řada dalších organizací vyslala pomoc, například Správa železniční a dopravní cesty poskytla tanky, k záchranným pracím bylo zapůjčeno také vznášedlo. Plk. Hlinovský hodnotil: „lidé pracovali ve dne i v noci (někteří již třetí den) a odmítali odpočinek, který bylo nutné jim nařídit, aby se následkem únavy nedopouštěli chyb. Někteří hasiči a záchranáři se pouštěli do velmi riskantních akcí pro záchranu osob, které neuposlechly výzvu k evakuaci.“
Celé zasažené území bylo rozděleno do šesti sektorů a velitelé sektorů převzali vedení krizových štábů měst a obcí, odborníci na krizové řízení poskytovali starostům legislativní podporu. Mnohde nebyla dobře zpracovaná krizová dokumentace, v obcích nevěděli, co po kom mají vyžadovat, když vypadl elektrický proud, přestal fungovat internet, varovné SMS došly pozdě nebo nedošly vůbec v důsledku přetížené sítě a komunikace často neměla zpětnou vazbu, chyběl funkční systém varování a vyrozumění, aktuální kontakty apod.
Nasazení vrtulníků
V severní a severovýchodní části okresu Liberec došlo k zatopení pozemních komunikací a evakuace nejohroženějších osob byla možná pouze prostřednictvím vrtulníků. Jejich osádky hledaly osoby a zachraňovaly je ze střech, stromů i ze sloupů pro vedení vysokého napětí. Byly nasazeny vrtulníky Armády ČR i Policie ČR. Do některých zatopených oblastí nebylo možné se dostat pozemními cestami a bylo nutné slanit z vrtulníku k postiženým občanům, kteří na záchranu čekali na vyvýšených, jinak nedostupných místech. Letecká služba Policie ČR vyslala jak vrtulníky ve verzi záchranné, v nichž osádka poskytla raněným lékařskou a zdravotnickou péči, a odvážela je do nemocnic, tak vrtulníky ve verzi policejní s termokamerou k vyhledávání osob a objektů. Plk. Ing. Pavel Forst z Policie ČR popsal přesuny letounů z letecké základny v Praze a ze základny Brno-Tuřany a zmínil také problémy s leteckým palivem. Plk. Ing. Miloslav Lafek z Ministerstva obrany informoval o silách a prostředcích, které nasadila Armáda ČR při likvidaci následku povodní a jak se osvědčilo Společné operačního centra MO v systému krizového řízení.
Péče o fyzické a psychické zdraví postižených i záchranářů
Za Český červený kříž přednesl zprávu o situaci v péči o postižené při povodních v Libereckém kraji Ing. Stanislav Hrdlička, který se zaměřil především na činnost vodní záchranné služby. Sdělil, že po vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem kraje se dohodly krizový štáb Frýdlantu a vedení ZZS Libereckého kraje o vyslání odřadu z Jihomoravského kraje, Oblastní stanice Vodní záchranné služby Nové Mlýny do regionu Frýdlantska. V Heřmanicích byl vybudován Mobile Emergency unit (Heřmanický M.A.S.H.), který 12 srpnových dní sloužil jako stanové středisko záchranné činnosti. Pracovaly v něm družstvo zdravotnické (i mobilní ambulance, distribuce léků) a družstvo ženijně-technické (zajistilo sprchy s teplou vodou i pro záchranáře, rozbory pitné vody a dezinfekci studní, dohlíželo na bezpečnost při používání vysoušečů v mokrém vodivém prostředí, odstraňovalo naplavené překážky z vodního toku). Ke spolupráci složek IZS a zástupci státní správy poznamenal: „Rozhodování a řízení starosty nebo jím pověřeného člena zastupitelstva obce bylo zmatečné, nekoordinované, mnohdy poznamenáno osobními vazbami, únavou a stresem. Pak například povolaná strojní a ženijní technika stála.“
V libereckém Centru Generace bylo zřízeno koordinační centrum pro poskytování psychosociální pomoci, kde pracovali krajští psychologové, tým posttraumatické péče a další odborníci i proškolení dobrovolníci nestátních neziskových organizací. Postižení potřebovali především krátce stabilizovat, aby mohli fungovat v nadcházejících situacích, z letáků se dozvěděli základní informace o místech s pomocí a důležitých kontaktech. Plk. PhDr. Zuzana Vrbová z MV-generálního ředitelství HZS ČR vyložila, jak byla síť psychologické pomoci koordinována a podtrhla důležitost včasného předávání informací.
Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto archiv redakce a František ŠPAČEK