Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 5/2011
Hlavním tématem úvodního bloku je problematika požární ochrany zařízení, která jsou v těchto měsících v různých souvislostech velmi často skloňována - fotovoltaických elektráren.V části požární ochrana analyzujeme také zásah na požár jedné z fotovoltaických elektráren.V bloku IZS najdete první ze seriálu článků zaměřených na přípravu záchranných psů, hodnocení činnosti složek IZS v uplynulém roce nebo se seznámíte s činností hasičů podniku Škoda Auto, a.s. Poznatky a zkušenosti z problematiky ochrany před zvláštními povodněmi a z šíření poplašných zpráv hromadnými sdělovacími prostředky při povodni v roce 2009 jsou hlavními tématy bloků věnovaných ochraně obyvatelstva a krizovému řízení. Dále přinášíme reportáž z předávání Zlatých záchranářských křížů za rok 2010, hodnocení 14. ročníku konference požární ochrany Červený kohout, pozvánku do Českého Krumlova na velmi zajímavou červnovou konferenci k požární ochraně historických památek nebo nahlédnutí do práce záchranářů na Islandu.
O jižních Čechách se říká, že jsou krajem lesů, vod a strání. Mají krásnou přírodu, nezasaženou průmyslovým rozvojem a jinými negativními důsledky lidské civilizace. Přesto i zde v posledních deseti letech došlo k řadě mimořádných událostí, které si vyžádaly vyhlášení krizového stavu a aktivaci všech dostupných sil a prostředků k jejich eliminaci.
Vodní díloOd roku 2002 jsme zde zažili řadu rozsáhlých povodní, větrných smrští a epizootických nákaz, které ukázaly nutnost věnovat se problematice ochrany obyvatelstva jak při odstraňování důsledků těchto mimořádných událostí, tak i z hlediska prevence a přípravy na jejich řešení.
Jednou z významných oblastí je ochrana obyvatelstva před zvláštními povodněmi, které mohou nastat v důsledku narušení hrází vodních děl, nebo také pouhým nerespektováním povodňového ohrožení a nesprávnou manipulací se zadržovanou vodou, pozdním upouštěním vodních zásob k vytváření retenčních prostorů pro vyrovnávání povodňových vln a regulaci průtoku vody korytem vodního toku.
Jihočeský kraj se rozkládá v povodí řeky Vltavy a částečně řeky Moravy. Na svém území má tři vodní díla I. kategorie, tři vodní díla II. kategorie, 50 vodních děl III. kategorie a svými účinky působí i vodní dílo III. kategorie Nová Říše z kraje Vysočina, tedy celkem 57 vodních děl vedených v seznamu Ministerstva zemědělství. Z tohoto počtu je šest přehrad na řekách, sedm protipovodňových hrází a poldrů, dvě úložiště odpadů (odkaliště) a jeden přivaděč do úpravny vody. Zbývajících 41 vodních děl jsou rybníky využívané především k intenzivnímu chovu ryb a částečně také jako protipovodňová ochrana, zejména rybniční soustava v Třeboňské pánvi na řekách Lužnice a Nežárka.
Rozdílný přístup
Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyzval HZS Jihočeského kraje v roce 2005 vlastníky a provozovatele všech výše uvedených kategorizovaných vodních děl k předložení podkladů pro zpracování jednotlivých plánů ochrany území před zvláštní povodní. Přestože mají provozovatelé vodních děl povinnost zpracovat tyto podklady uloženu vodním zákonem, byla tato dokumentace zpracována pouze pro vodní díla v Povodí Vltavy, s.p. a Povodí Moravy, s.p., pro úložiště odpadu (odkaliště) a přivaděč do úpravny pitné vody. Po projednání situace v Bezpečnostní radě Jihočeského kraje a opětovném vyzvání všech zbývajících vlastníků a provozovatelů vodních děl jsme získali podklady pro zpracování dalších plánů ochrany území pod vodním dílem před účinky zvláštních povodní, a to od měst Tábor a Týn nad Vltavou, která vlastní vodní díla Jordán a Hlinky. Ostatní vlastníci a provozovatelé však na naši výzvu nereagovali, slibovali předložení dokumentace v pozdějším termínu nebo vyžadovali finanční dotaci na zpracování této zákonem stanovené podkladové dokumentace k vyhodnocení účinků zvláštní povodně ve vodotečích pod kategorizovaným vodním dílem a stanovení zátopového území až do vzdálenosti, kdy tato zvláštní povodeň dosáhne úrovně Q 100.
Současný stav
V současné době jsou v souladu s Metodickým pokynem odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ČR č. 14/2005 pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní v Jihočeském kraji zpracovány tyto plány pro 16 vodních děl (pro tři vodní díla – ochranné hráze a vyrovnávací jezy na vodních tocích – se plány nezpracovávají). Při zpracování plánů jsme kladli hlavní důraz na přesné vyhodnocení účinků zvláštních povodní v jednotlivých obydlených místech a na dopravních stavbách, což lze dobře vyčíst z kvalitně zpracovaných podkladů, dodaných jednotlivými vlastníky a provozovateli vodních děl. Dále jsme řešili zabezpečení varování a evakuace z ohrožených a zasažených prostorů v závislosti na včasném oznámení hrozícího narušení vodního díla. V neposlední řadě jsme seznámili s možným ohrožením a způsobem ochrany všechny obce, jejichž katastry by zasáhla průlomová vlna v případě narušení hráze vodního díla. K tomu jsme zpracovali jednotný vzor obsahu plánu, jednotný tabulkový přehled i jednotnou dokumentaci dotčených obcí k evakuaci obyvatelstva z ohrožených oblastí, resp. dokumentaci evakuačních středisek v obcích mimo zátopové území. Ke zpracování plánů jsme přistoupili po analýze, ve které bylo vyhodnoceno jako nejohroženější území Českobudějovické pánve, kde se stékají řeky Vltava a Malše společně s řekou Stropnice a v němž mohou působit účinky celkem tří zvláštních povodní (mimo dalších pěti zvláštních povodní, jejichž účinky jsou ve městě jen lokální nebo již omezené dostatečnou kapacitou vodního koryta). Současně jsme čerpali ze zkušeností a vyhodnocení účinků povodní v roce 2002, kdy došlo k zaplavení území v rozsahu téměř se shodujícím s možným záplavovým územím při zvláštní povodni vodního díla Lipno. Po vyhodnocení jsme dospěli k závěru, že rozsah zátop z vodních děl Lipno I., Římov a Humenice je na území města České Budějovice téměř shodný (to způsobuje zúžení koryta řeky Vltavy za obcí Hluboká nad Vltavou, zpomalení odtoku a v důsledku toho vznik „jezera“ v kotlině města), a proto je nezbytná evakuace téměř 58 000 obyvatel buď do nezatopených částí města nebo do okolních obcí po dobu minimálně jednoho týdne. K tomu jsme město rozdělili na pět částí a určili v nich evakuační střediska a trasy přesunu obyvatel do míst náhradního ubytování. Samostatně jsme řešili evakuaci jeslí a mateřských škol, základních škol I. stupně, speciálních škol, nemocnic a dalších zařízení (domovy důchodců, ústavy sociální péče) v zátopové oblasti města, včetně zabezpečení odvozu dětí, ležících pacientů, přestárlých osob a personálu do míst náhradního ubytování. K těmto přesunům jsme uzavřeli dohodu o plánované pomoci na vyžádání s Dopravním podnikem města České Budějovice, a.s., ve které jsme určili dobu a počet přistavených autobusů do jednotlivých míst a trasy pro přepravu. Počítáme také s využitím zobrazovacího informačního systému, vybudovaného na zastávkách a v prostředcích městské hromadné dopravy k případnému předávání pokynů při evakuaci na území města a k informování obyvatel o situaci a správné reakci na ní. Ve městě je vybudován a dále v okrajových částech rozšiřován rozhlasový a varovací systém VISO (v současné době je zapojeno přes 250 hlásných míst), kterým lze předávat občanům potřebné pokyny a informace. Všechny ostatní postižené obce v kraji mají možnost využít nezasažené území v rámci svého katastrálního území k dočasné evakuaci postižených obyvatel. Proto se ochranná opatření kromě varování již tak detailně neřeší.
Plány ochrany území pod vodními díly před zvláštní povodní jsou zpracovány také na řece Blanici (vodní dílo Husinec) a v povodí řeky Dyje (vodní díla Landštejn a Nová Říše). Dosud však nebyla zpracována podkladová dokumentace pro povodí řeky Lužnice a rybniční soustavy na Blatensku a Jindřichohradecku. Přitom také zde jsou vysoká rizika spojená zejména s faktem, že navazující rybníky na vodotečích mohou vyvolat při svém protržení řetězovou reakci. Toto se potvrdilo při povodních v roce 2002, kdy v důsledku rozrušení malých, nekategorizovaných rybníků nad Metelským rybníkem došlo k jeho přelití a následnému protržení hráze s devastujícími následky pro obydlené území pod hrází. Je až znepokojující, že tento rybník byl obnoven se zvýšenou hrází bez toho, aby součástí stavebního povolení a následné rekolaudace byly zpracovány i účinky zvláštní povodně pod tímto vodním dílem.
Snaha o řešení problémů
HZS Jihočeského kraje se trvale snaží nepříznivý stav v zabezpečení ochrany obyvatelstva před účinky zvláštních povodní pod vodními díly řešit. Na jednání bezpečnostní rady kraje je každoročně předkládána Zpráva o stavu zpracování plánů ochrany území pod vodními díly před zvláštní povodní a jsou označováni vlastníci a provozovatelé vodních děl, kteří neplní své zákonné povinnosti v této věci. Jejich argument, že provádějí každoroční technické prohlídky a bezpečně manipulují s vodní hladinou, že se nic nemůže stát, vyvrací každoročně řada zpráv o protržení hrází, vzdouvajících a zadržujících velké objemy vody, které následně způsobují katastrofické průlomové vlny a rozsáhlé zátopy.
V Jihočeském kraji jsme již vyřešili problém účinného varování obyvatelstva před příchodem povodně vybudováním skupinových systémů varování v povodí Vltavy, Malše, Stropnice, Blanice a Lužnice, které lze samostatně spustit z operačního a informačního střediska HZS kraje. Využíváme také možnosti zadávání témat z oblasti ochrany obyvatelstva pro bakalářské a magisterské práce studentů oboru krizového řízení Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity (např. zpracování přehledů evakuace zvláštní povodní ohrožených oblastí a míst, vyhodnocení připravenosti orgánů samosprávy k řešení mimořádných událostí, průzkumy chování obyvatelstva při konkrétních mimořádných událostech).
Krajský úřad Jihočeského kraje v letošním roce vyhlásil grant k získání účelové dotace na zpracování vyhodnocení účinků zvláštní povodně po rozrušení vodního díla, o který se mohou ucházet vlastníci a provozovatelé vodních děl. Některé obce se také hlásí k jednotlivým výzvám v rámci Operačního programu životního prostředí k budování a modernizaci varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi (České Budějovice, Veselí nad Lužnicí, Planá nad Lužnicí). Současně požadujeme zapracovat problematiku vyhodnocení účinků zvláštních povodní a případné ochrany obyvatelstva do nově zpracovávaných nebo měněných územních plánů s důrazem na všechny obce v kraji, které jsou zvláštními povodněmi ohroženy.
plk. Mgr. Klement BLÁHA, HZS Jihočeského kraje, foto archiv autora