Útoky z 11. září 2001 probudily Američany a svět ze snu o nedotknutelné bezpečnosti a nastartovaly nevídané protiteroristické aktivity. Rozsah, místo a způsob provedení - to byl symbol a bod zlomu ve světovém bezpečnostním vývoji.

Tyto útoky byly aktem globálního terorismu. Politické požadavky s nimi spojené směřovaly ke změně celosvětového uspořádání, vyžadovaly změny v mezinárodních vztazích. Mezi příčinami útoku je teroristy uváděna především angažovanost USA v oblasti Blízkého východu, jejich vztah k Izraeli, Saudské Arábii a Pákistánu. Globální charakteristikou je původ pachatelů útoku, protože celosvětová síť teroristické organizace Al-Káida působí takřka v 60 zemích světa. Oběti útoků na budovy World Trade Center (dále jen „WTC“) byly ze 115 států světa [2, 19]. Budovy WTC byly cílem teroristů už v roce 1993. V některých zdrojích jsou tyto činy označovány jako kvaziválka mezi Západní a Islámskou civilizací [3].

Od události uplynulo deset let naplněných analýzami, které se snažily pochopit „PROČ“, které shromažďovaly dostupné informace a data, které dokumentovaly „CO“, ale rovněž „JAK“ se s bezpečnostní realitou vyrovnaly jednotlivé bezpečnostní složky, státní a správní orgány, instituce, postižení i nezúčastnění lidé. Tuto historickou událost připomeneme z pohledu záchranářů - hasičů.

Šli si pro smrt

V úterý 11. září 2001 byla unesena čtyři transkontinentální letadla společností American Airlines (lety č. 11 a č. 77) a United Airlines (lety č. 175 a č. 93). Unesená letadla měla posloužit jako řízené střely na strategické cíle. V 08.46 hodin narazilo letadlo společnosti American Airlines (let č. 11) do severní věže WTC a v 09.02 hodin letadlo společnosti United Airlines (let č. 175) do jižní věže. V 09.37 hodin útočilo letadlo (let č. 77) na budovu Pentagonu. Na letu č. 93 došlo k potyčce mezi pasažéry a únosci. Výsledkem byl náraz do polí poblíž Shanksville v Pensylvánii [17]. V důsledku teroristických útoků bylo bezprostředně po útocích 5000 osob pohřešováno, z toho bezmála 3000 zemřelo. Uváděné počty se liší: internetová encyklopedie Wikipedia uvádí 2977 osob [16], analýza zveřejněná v magazínu New York uvádí k 9. květnu 2002 konečné číslo 2819 osob [19], New York Times celkem 2992 osob [18]. V budovách WTC se údajně nacházelo 14 154 osob a dalších 940 v hotelu Marriott, který byl umístěn mezi severní a jižní věží zřícených budov. Po útocích na budovu Pentagonu zahynulo 125 osob [16].

Odezva Hasičského sboru New Yorku (dále jen „FDNY“ – Fire Department City of New York) na útoky nastala bezprostředně po nárazu do severní věže. Na místo zásahu se dostavil útvar o velikosti batalionu (komplex pěti až devíti jednotek, které jsou zodpovědné za určenou část města; jednotka je tvořena čtyřmi až pěti hasiči a jedním důstojníkem; čtyři až sedm batalionů tvoří divizi), a ihned zahájil záchranné práce [9]. Nejefektivnějším způsobem ochrany obyvatelstva bezprostředně po útocích byla evakuace. Díky ní se podařilo zachránit celkem asi 25 000 osob z budov WTC a ohroženého okolí [1, 9].

Richard Picciotto, příslušník FDNY, se v roce 1993 účastnil likvidace následků bombového útoku v severní věži WTC. Dne 11. září 2001, již jako velitel útvaru, vedl na stejném místě záchranné práce. V 09.59 hodin, po sesunutí jižní věže, nařídil evakuaci zasahujících příslušníků sboru. Bylo 10.28 hodin a on byl se svými muži v šestém patře. Severní věž se zbortila. Propadl se do třetího poschodí a v sutinách strávil čtyři hodiny. Znalost prostředí a šťastná shoda okolností mu umožnily, jako jednomu z mála, přežít.

Jména přímých obětí z 11. září 2001 jsou uvedena na oficiálním seznamu FDNY, který prováděl většinu záchranných a likvidačních prací. Počet obětí z řad hasičů se podle různých zdrojů liší. Některé zdroje uvádějí 343 obětí [15,19]. FDNY uvádí na vlastní internetové stránce, věnované obětem z vlastních řad celkem 348 jmen hasičů, jejichž úmrtí bylo v přímé souvislosti s útoky [9] a databáze Oddělení požární ochrany Federal Emergency Management Agency (dále jen „FEMA“) uvádí 341 obětí [10]. Za celý rok 2001 zemřelo při výkonu služby podle oficiálních statistik 450 příslušníků hasičských sborů. Průměrná četnost úmrtí u hasičského sboru ve Spojených státech amerických v souvislosti s výkonem služby je 100 úmrtí příslušníků za rok. V důsledku útoků byl tento počet převýšen více než čtyřnásobně [15]. Největší ztráty na životech vznikly v důsledku zborcení obou budov WTC.

Tabulka obsahuje názorný přehled o struktuře počtu zemřelých hasičů v přímé souvislosti s útoky na WTC. Skutečný počet, který by zahrnoval počet zemřelých hasičů rovněž v důsledku získaných zdravotních potíží v souvislosti s likvidačními pracemi, v informačních materiálech vyčíslen nebyl.

Největší nápor zraněných hasičů řešila univerzitní nemocnice New York Downtown Hospital umístěná nedaleko bývalých budov WTC. Nejčastějšími poraněními byly závažné popáleniny, crush syndromy (traumatická ischémie)a intoxikace kouřem. Zdravotní služby využilo 269 hasičů, policistů a dobrovolných záchranářů.

Nejvyšší četnost nasazení, a tedy i nejvíce obětí, bylo z řad příslušníků jednotek požárních automobilů - CAS (36 jednotek) a jednotek s výškovou požární technikou (33 jednotek). V den útoku bylo nasazeno celkem 121 CAS a 62 požárních automobilových žebříků a plošin. Se specializací příslušníků FDNY klesal i počet obětí z řad těchto jednotek (např. v jednotkách pro operace s nebezpečnými materiály a v protichemických jednotkách). Strukturu počtu obětí je možné připodobnit k pyramidě s širokou základnou hasičů v přímém výkonu a nižšími počty z řad velitelských funkcí a jednotlivých specializací. Nejvíce zasaženou skupinou byli hasiči v přímém výkonu služby (250 obětí) a skupina poručíků (45 obětí). Vysoká četnost ztrát na životech byla rovněž u hodnosti kapitán (20) a velitel útvaru – batalionu (19).

Následky teroristických útoků pro příslušníky FDNY byly rozsáhlé. V důsledku účasti na záchranných a likvidačních pracích byl zvýšen odchod do předčasného důchodu. Pro srovnání je možné uvést oficiální údaje FDNY o odchodech příslušníků do důchodu. V období mezi lednem a červencem 2002 to bylo 661 odchodů (rok 2001, ještě před útoky, 274 odchodů). Nepříjemným důsledkem útoků byly zdravotní komplikace u všech, kteří prováděli likvidační práce. Škodlivými látkami, které se podílely na poškození zdraví, byly především letecké palivo, azbest, olovo, rtuť a toxické zplodiny při požáru. Do ledna 2002 opustilo FDNY z důvodů respiračních obstrukcí 300 příslušníků. Pro sledování nemocnosti v souvislosti s odstraňováním následků útoků byl zřízen „WTC lékařský a léčebný program“ s registrem. V roce 2011 je do centrální evidence přihlášeno 30 000 záchranářů. Odhadované náklady na likvidaci trosek zborcených budov byly 600 miliónů dolarů. Celkové škody však dosáhly mnohem vyšších částek. Citelné snížení schopností FDNY představovala ztráta materiálu a v ní 98 požárních automobilů [7, 19, 20].

Struktura počtu obětí z řad FDNY (podle [5])

Funkce	Příslušnost k jednotkám FDNY
	BAT	CMDCTR	ENG	HAZMOP	HMC	LAD	RES	SFTYB	SOC	SQD	další	Celkem
AC	-	2	-	-	-	-	-	-	-	-	-	2
BC	12	-	-	1	-	1	-	1	3	1	-	19
COD	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	1	1
CPT	-	-	5	-	1	11	3	-	-	-	-	20
DC	-	-	-	-	-	-	-	-	1	-	-	1
FPC	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	1	1
FF	4	-	75	-	6	101	35	1	-	28	-	250
FM	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	1	1
Chaplain	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	1	1
LT	-	-	14	-	1	19	4	-	-	7	-	45
PAR	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	2	2
Celkem	16	2	94	1	8	132	42	2	4	36	6	343

Vysvětlivky: Funkce: AC – Assistant Chief – zástupce velitele, BC – Battalion Commander – velitel útvaru (batalionu), COD – Chief of Department – velitel sboru, CPT – Captain – kapitán, DC – Division Chief – velitel divize, FPC – First Deputy Commisioner – první komisař oddělení (zástupce velitele sboru), FF – Firefighter – hasič, FM – Fire Marshall – požární vyšetřovatel, Chaplain – kaplan, LT – Lieutenant – poručík, PAR – Paramedic – zdravotník.
Příslušnost k jednotkám FDNY: BAT – Battalion – útvar, CMDCTR – Command Center – velitelství, ENG – Engine – jednotka náležící k výjezdovému vozidlu se stříkačkou (obdoba CAS), HAZMOP – Hazzardous Material Operations Unist – jednotka pro operace s nebezpečnými materiály, HMC – Hazzardous Material Co. – protichemická jednotka, LAD – Ladder – jednotka náležící k žebříku, RES – Rescue Unit – záchranářská jednotka, SFTYB – Safety Battalion – bezpečnostní útvar, SOC – Special Operations Co. – jednotka pro zvláštní operace, SQD – Squad – oddíl.

Důsledky teroristických útoků

V důsledku teroristických útoků bylo přistoupeno k zásadním změnám bezpečnostního systému USA. Vzniklo Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA, zpravodajské i výkonné složky byly reorganizovány. Jedním z průvodních jevů byla i tvorba strategických bezpečnostních dokumentů. Pro FDNY je platná Strategie připravenosti na terorismus a katastrofy (Terrorism and Disaster Preparedness Strategy) z roku 2007. Odvolává se na první Národní strategii pro bezpečnost vlasti (National Strategy for Homeland Security) z července 2002. Podle této strategie poskytuje FDNY pomoc a záchranu životů při všech ohroženích, zejména při požárech, narušení veřejného pořádku, zdravotních mimořádných událostech, nehodách, teroristických útocích a přírodních pohromách. Strategie je členěna do čtyř klíčových kapitol. První kapitola podává vysvětlení nutnosti zpracování strategie pro FDNY, zejména vzhledem k připravenosti na hrozbu terorismu, ale i přírodní pohromy a jiná nebezpečí. Druhá kapitola uvádí poslání a zaměření sboru s důrazem na čtyři klíčové body efektivní připravenosti (organizační přizpůsobivost, schopnost odezvy, prevence a ochrana, koordinace a spolupráce). Třetí kapitola je věnována operační připravenosti. Uvádí, jakým způsobem sbor zajistí příslušníkům výzbroj, výcvik a podporu pro výkon služby. V kapitole jsou zahrnuty všechny body, které Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA označilo jako klíčové pro dosažení schopnosti operační připravenosti. Jedná se o plánování, organizaci a vedení, zařízení a systémy, výcvik, nácvik, hodnocení a korekci akcí, personální zajištění. Čtvrtá kapitola popisuje koordinaci a hodnocení, především způsoby k dosažení vytyčených cílů strategie a postupy jejich hodnocení [1].

Vytvoření Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA se uskutečnilo na základě zákona o bezpečnosti vlasti z 25. listopadu 2002 (Homeland Security Act). Na strategické úrovni byly vytvořeny dvě strategie bezpečnosti vlasti, a to v červenci 2002 a říjnu 2007. Obě řeší především otázku boje proti terorismu. Vedle této strategie současně na federální úrovni platí i Národní bezpečnostní strategie z května 2010 (National Security Strategy), která kromě problematiky terorismu uvádí v preambuli i důležitost obnovy vedoucího postavení USA ve světě [6, 11, 12, 13].

Od 1. března 2003 byla začleněna FEMA do struktur Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. V Národním systému pro zvládání nouzových událostí (National Incident Management System – NIMS) plní klíčovou roli při zajištění civilní nouzové připravenosti. NIMS integruje vládní, nevládní zdroje a kapacity ze soukromého sektoru pro efektivní odezvu. Pro potřeby FEMA je území USA rozděleno na deset sektorů, společné velitelství je ve Washingtonu. Součástí organizační struktury FEMA, a tedy i Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA, je U. S. Fire Administration – Oddělení požární ochrany [8].

Závěr

Útoky z 11. září 2001 měly rozsáhlé důsledky. Ovlivnily vnitřní bezpečnostní vývoj USA, ale rovněž mezinárodní vztahy a celý vstup do 21. století. V souvislosti s nimi byl poprvé v historii NATO použit článek 5 Washingtonské smlouvy z roku 1949 o kolektivní obraně. Hasičské sbory prováděly většinu záchranných a později likvidačních prací. Od té doby se stalo jednou z priorit hasičských sborů v USA a celé společnosti zaměření příprav na řešení teroristických ohrožení.

Při pietním aktu za zemřelé příslušníky FDNY je tradicí uctít památku rozezněním zvonu. Tento zvyk byl rozšířen i na připomenutí památky všech obětí teroristických útoků. Každý rok se 11. září rozezní na Ground Zero v New Yorku zvon, který událost připomene.

Literatura

[1] BLOOMBERG, Michael R. et al. Fire Department City of New York: Terrorism and Disaster Preparedness Strategy. New York: Center for Terrorism and Disaster Preparedness, 2007. 45 s.
[2] EICHLER, Jan. Terorismus a války v době globalizace. 2. doplněné vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. 397 s. ISBN 978-80-246-1790-9.
[3] HUNTIGTON, Samuel - Philips. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu. Ladislav Nagy. 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 2001. 447 s. ISBN 80-86182-49-5.
[4] JANOŠEC, Josef. O terorismu: pro pracovníky bezpečnostního systému. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě, 2010. 109 s. ISBN 978-80-7385-097-5.
[5] PICCIOTTO, Richard – PAISNER, Daniel. Poslední, kdo se zachránil. Jana Pacnerová, Michael Volný. 1. vyd. Praha: Baronet a. s., 2002. 238 s. ISBN 80-7214-520-7.
[6]-[20]: internetové zdroje

Mgr. František PAULUS, doc. Ing. Josef JANOŠEC, CSc., Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, foto archiv autorů
 

Na Krajské operační a informační středisko HZS Pardubického kraje (KOPIS) byl dne 6. června 2011 ve 13.37 hodin ohlášen požár pryže a plastů v areálu bývalého zemědělského družstva v Boru u Skutče na Chrudimsku.

Operační důstojník na místo mimořádné události vyslal čtyři jednotky PO v I. stupni požárního poplachového plánu. Již během příjezdu velitel jednotky stanice HZS Pardubického kraje Hlinsko situaci vizuálně zhodnotil a požádal KOPIS o povolání jednotek PO podle II. stupně požárního poplachového plánu. Po příjezdu na místo požáru byl velitelem zásahu vyhlášen III. stupeň požárního poplachu. Množství a způsob uskladnění materiálu, který tvořily převážně pneumatiky a pryžové těsnění, rychlost šíření požáru a bezprostřední ohrožení stavebních objektů, nasvědčovalo zásahu dlouhodobého charakteru s nasazením velkého množství sil a prostředků. Úplná likvidace požáru trvala týden, nasazeno bylo 33 jednotek PO, včetně Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR) a chemiků z Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (IOO Lázně Bohdaneč). Byly požádány čtyři subjekty o poskytnutí osobní a věcné pomoci. Při likvidaci tohoto požáru byla vyzkoušena a následně využita metoda smáčení hořícího materiálu ve vodní lázni s příměsí smáčedla.

Popis areálu

Areál bývalého zemědělského družstva (ZD) je využíván z velké části k příjmu, třídění, drcení a expedici plastových a pryžových odpadů. K této činnosti jsou využívány původní objekty ZD, a to ocelová hala (tzv. Košická) o ploše 15,30 x 45,15 m a výšce v hřebenu 7,7 m, zastřešená sedlovými ocelovými girlandovými vazníky o vzepjetí přibližně 1,5 m, na nichž jsou přišroubovány hliníkové šablony zhruba 2,5 m dlouhé. K hale přiléhá přístavek situovaný západním směrem o šíři 9 m a délce jako hlavní hala, tedy 45,15 m. Přístavek je zastřešen pultovou střechou s nosníky kotvenými ke sloupům hlavního objektu, podepřenými sloupy v polovině rozpětí a sloupy v obvodové stěně přístavku. Výška přístavku je přibližně 3,75 až 5,5 m. Hala má původní vyzděný sokl výšky 1,75 m (přístavek přibližně 1,0 m) a střechu z eternitových vlnitých šablon. Hala a přístavek tvoří jeden požární úsek.

Východním směrem od haly ve vzdálenosti 25 m je další podélně situovaný objekt o rozměrech 69,1 x 19 m. Objekt je dělen do třech požárních úseků. Ze severního pohledu jsou kanceláře tvořící jeden požární úsek. Za kancelářemi jsou sklady se stavebním materiálem a vaky s drcenými plasty tvořící další požární úsek. Posledním úsekem je truhlárna.

Severním směrem od objektů je nezastavěná plocha o rozloze přibližně 5000 m² využívaná k volnému skladování drceného, ale i nedrceného materiálu - pryže. Nedrceným materiálem byly pneumatiky, těsnící pryžové pásky a lemovky.

V objektech zasažených požárem byla drcená a nedrcená pryž na ploše zhruba 6000 m², truhlárna, z malé části obvodová stěna haly (tzv. Košická).
V době vzniku požáru byl i prostor mezi oběma objekty využit pro uložení velkého množství tohoto hořlavého materiálu.

V areálu provozují činnost dva subjekty. Téměř celý areál využívá majitel ke třídění, drcení a expedici plastových a pryžových odpadů. Jen malá část areálu je využívána dalším subjektem pro výrobu panelů na dřevostavby.

Na postup prací a zvolenou taktiku zásahu měly zásadní vliv dvě skutečnosti. Na jižní stranu areálu přímo navazuje zastavěná oblast obce Bor u Skutče a místo požáru je v ochranném pásmu podzemních vod.

Příčina vzniku požáru

Dne 6. června 2011 v čase mezi 13.00 a 13.30 hodin byly zahájeny práce na demontáži střechy ocelové haly (tzv. Košická) subjektem, který si objednal k realizaci prací majitel areálu. Cílem těchto prací byla demolice nevyhovujícího střešního pláště. Práce měly v první fázi spočívat v demontáži hliníkových trapézových šablon ze střechy. K demontáži bylo použito hořáku na propan butan a kyslík, kterým byl odtaven hliník šablony okolo šroubu, kterým byla šablona upevněna k ocelové střešní konstrukci. Kolem haly byla naskladněna pryž v nedrcené formě, ale i plasty a hromady tohoto materiálu, a to až ke stěně objektu. Pracovníci provádějící demontáž hliníkových šablon rozhodli, že je potřeba místa dopadů odtaveného hliníku kontrolovat, a tam, kde by došlo k zapálení pryže, oheň zlikvidovat kbelíky vody, případně hasicími přístroji.

Demontážní práce prováděli čtyři pracovníci. Dva z nich měli odtavovat hliníkové šablony a dva dozorovat místa dopadů roztavených částí kovu do hromad pryže a plastu. Po vyříznutí 11 otvorů v hliníkových šablonách zpozoroval požár jeden z pracovníků, kteří byli na střeše, a křičel, že hoří. Montážníci vzniklý požár hasili vodou a použili i hasicí přístroje, ale plameny se nedařilo uhasit. Požár byl tedy oznámen na tísňovou linku 150.
Jednoznačně bylo stanoveno, že příčinou vzniku požáru bylo odlétnutí rozžhavených částic materiálu při řezání propan butan – kyslíkovým hořákem do hromady hořlavého materiálu.

Zplodiny hoření pneumatik

Při hoření pneumatik hoří především butadienový nebo butadien-styrenový kaučuk, síra, antioxidanty, změkčovadla, aktivátory (oxid zinečnatý), dále hoří syntetické textilní vlákno, které je použito na kostru pneumatiky. Dochází ke vzniku značného množství toxických zplodin, dým obsahuje velké množství oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého, sirných derivátů, nitrózní plyny, toluen a zplodiny tepelného rozkladu butadienu a styrenu. Z dalších látek jsou to především alifatické uhlovodíky (alkeny, alkadieny) a polycyklické aromatické uhlovodíky, zejména benzen. Zdravotní ohrožení postižených osob při nadýchání zplodin mohou být různého charakteru. Inhalací oxidu siřičitého dochází k silnému dráždění očí a dýchacích cest i plic. Zplodiny hoření pneumatik jsou charakteristické také svými karcinogenními účinky, které jsou významné zejména při dlouhodobém působení. To je zapříčiněno především značným obsahem benzenu a 1,3-butadienu. V produktech hoření pneumatik se vyskytuje řada dalších karcinogenních látek, především polycyklických aromatických uhlovodíků.

Průběh zásahu

Na místo zásahu byly vyslány jednotky stanice Hlinsko s CAS 15, jednotky SDH obcí Proseč, Budislav, místní jednotka a CAS 32 jednotky SDH Luže.
Na místo zásahu se jako první dostavila ve 13.46 hodin jednotka SDH obce Proseč s CAS 32. V okamžiku jejího příjezdu velitel zásahu průzkumem zjistil, že jde o požár naskladněných pneumatik a pryžových těsnění na ploše přibližně 20 x 20 m mezi dvěma skladovými objekty. Jednotka nasadila tři proudy C 52 (dále jen „C proudy“) mezi budovy na zastavení šíření požáru a vynesla z objektu tlakové lahve a autogenní soupravu. Ihned po příjezdu ve 13.59 hodin převzal řízení zásahu velitel jednotky stanice Hlinsko. Požárem byla již zasažena plocha 40 x 60 m a silný jihovýchodní vítr šířil plameny dále na skládku a směrem k objektu s truhlárnou. Jednotka SDH obce Budislav s CAS 25 nasadila dva C proudy na zastavení šíření požáru na budovu truhlárny. Jednotka SDH obce Luže nasadila další dva C proudy. Byla zahájena ochrana budov C proudy s těžkou pěnou. Pro silné zakouření museli hasiči používat dýchací přístroje. Ve 14.39 hodin velitel zásahu povolal prostřednictvím KOPIS další jednotky PO podle III. stupně poplachového plánu.

Na místo zásahu se postupně dostavily jednotky stanice Litomyšl, jednotky SDH obcí Nové Hrady, Krouna, Skuteč, Chrast, Hlinsko, Vysoké Mýto, Vidlatá Seč. Hasiči stanice Hlinsko v dýchacích přístrojích nasadili dva C proudy na ochranu přilehlé budovy truhlárny a přístavku. Velitel zásahu si vyžádal dovoz těžké pěny. V objektu přístavku byla vybouraná díra pro lepší přístup k zadní stěně truhlárny, kterým se i přes veškeré úsilí hasičů požár rozšířil na střechu, protože došlo k prohoření podhledu v zadní části truhlárny. Na místo zásahu byla povolána požární výšková technika a proudy přesměrovány na hašení střechy. Po příjezdu dalších jednotek PO byly nasazeny další proudy, aby se zabránilo šíření požáru na budovu skladu. V první fázi zásahu bylo nasazeno 11 C proudů. Z truhlárny byl vynesen materiál a strojní zařízení. Jako zdroj požární vody byl využit nadzemní hydrant na okraji areálu. V 15.00 hodin bylo zřízeno čerpací stanoviště u místního rybníka, obsluhované jednotkami SDH obcí Bor u Skutče a Proseč, a následně hadicové vedení B 75 na dálkovou dopravu vody, které zásobovalo jednotky PO mezi oběma objekty. V areálu rekreačního zařízení Renospond, s.r.o., v obci Zderaz bylo zřízeno v 16.30 hodin další čerpací stanoviště na místním koupališti obsluhované dálkovou kyvadlovou dopravou. Po likvidaci požáru střechy byly proudy přesměrovány na hašení skládky. S dopravenou těžkou pěnou bylo zahájeno hašení v prostoru skládky. Jednotky se postupně střídaly na nasazených proudech. Na místo zásahu byly povolány dva manipulační roboty JCB a bagr ZD Zderaz, jejichž prostřednictvím se podařilo vytvořit proluky kolem objektů, aby v případě změny směru větru nedošlo k opětovnému hoření v prostoru mezi budovami.

Místo zásahu bylo rozděleno do tří úseků:
První úsek - jednotky SDH obcí Proseč a Skuteč, Krouna a další jednotky SDH obcí, které dopravovaly vodu a zabraňovaly rozšíření požáru na sklady a přilehlé haly.
Druhý úsek - jednotky stanic Hlinsko a Chrudim, SDH obcí Budislav, Luže, Nové Hrady a ostatní střídající jednotky prováděly ochranu truhlárny a přilehlého objektu skladu a likvidaci požáru skládky.
Třetí úsek - jednotky SDH obcí Chrast a Vysoké Mýto byly nasazeny na ochlazování zemědělského skladu ve směru šíření požáru. Objekt se podařilo uchránit.

Na místo zásahu byly povolány dva nakladače, za jejichž pomoci se podařilo vytvořit proluky kolem objektů, aby v případě změny směru větru nedošlo k opětovnému hoření v prostoru mezi budovami. V té době, v 17.54 hodin bylo nasazeno 12 C proudů, z toho čtyři s těžkou pěnou. Adekvátní zásah však nebyl možný, protože skládka je obestavěna objekty a z volné strany se valil hustý kouř.

V 17.45 hodin bylo na místě události svoláno jednání zástupců HZS Pardubického kraje, krajského úřadu, obecního úřadu a České inspekce životního prostředí. Bylo rozhodnuto, že hlavní prostor skládky se hasit nebude a nechá se kontrolovaně odhořet. Zplodiny hoření budou sice unikat do ovzduší, ale příznivý směr větru zabrání ohrožení obce Bor u Skutče. Ve směru šíření zplodin hoření je nejbližší obec Zderaz vzdálena přibližně 2 km, kde byla prováděna měření. K rozhodnutí nechat odhořívat skládku vedla skutečnost, že skládka se nachází v prostoru ochranného pásma spodních vod a velké množství hasební vody by mohlo spodní vody kontaminovat. Použití jiného způsobu hašení (pěna, zakrytí inertním materiálem) bylo nereálné.

V úterý 7. června ráno byl na místo povolán ZÚ HZS ČR, který byl po příjezdu nasazen na postupné rozebírání, dohašování v prostoru mezi halami z jižní strany areálu a odvoz pneu­matik a pryžových těsnění. Tímto měl vzniknout prostor pro činnost jednotek PO a zamezení možnosti opětovného přenesení požáru na stavební objekty. Skládka na volném prostoru o rozloze přibližně 5000 m² se nadále nechala odhořívat.

Ve středu 8. června dopoledne byla hlášena změna směru větru na severozápadní. Tím se zvyšovalo riziko ohrožení obce zplodinami hoření a byl zvažován další postup likvidace požáru. Tato změna proudění větru otevírala konečně možnost zasahovat ze severozápadní strany skládky, kde byl materiál naskladněn do výšky zhruba 5 až 6 m v délce více než 100 m.

Smáčení hořícího materiálu

Malý manipulační prostor, použití co nejmenšího množství vody a čas pro eliminaci možného dlouhodobého proudění zplodin do obce Bor u Skutče přiměly velitele zásahu k pokusu máčení hořícího materiálu ve vodní lázni. K tomuto účelu byla využita provizorní nádoba o objemu přibližně 15 m³. Nádoba byla naplněna vodou a do ní byl kolovým nakladačem navážen hořící materiál. Smočený materiál byl ihned vybírán pětiprstým nakladačem (1,5 t), nejprve pouze pokusně, zjišťovaly se základní parametry, za jaký čas poklesne teplota pod teplotu vznícení a jak velká bude potřeba doplňování vody do nádoby z důvodu odpařování a drobného uniku při vybírání. Měřila se rychlost práce a také se sledovalo, zda nedojde za krátký čas k usazení sedimentů atd. Výsledek byl velmi uspokojivý, což byl impulz pro velitele zásahu k přípravám na druhý den, čtvrtek 9. června, kdy klimatické podmínky měly dovolit práci z potřebné strany skládky a byla i možnost přímého ukládání uhašeného materiálu bez nutnosti použití nákladních automobilů pro přepravu uhašeného materiálu. I v těchto provizorních podmínkách byl automobil Tatra 815 plně naložen uhašeným materiálem během 8 až 10 minut. K použití této metody již s vyhovující technikou byl zajištěn pro vodní lázeň kontejner o objemu 40 m³ (standardní nástavba na nosič kontejneru), k nakládce kompaktor a předjednán pětiprstý nakladač (již 3 t).

► Postup při smáčení

V těsné blízkosti místa zásahu, z návětrné strany, byl umístěn kontejner o objemu 40 m³ do poloviny naplněný vodou s přidáním malého procenta smáčedla pro urychlení hašení. Vedle byl přistaven nakladač s hydraulickou rukou (pětiprstý). Druhý nakladač (kompaktor) s plně naloženým hořlavým materiálem ze skládky na lžíci vyložil hořící pneumatiky do kontejneru s vodou. Následně byl hydraulickou rukou materiál během několika vteřin opět vyndán a umístěn do volného prostoru u skládky. Proces likvidace je velmi rychlý a efektivní.

U tohoto postupu likvidace mimořádné události jsou minimální požadavky na síly a prostředky. Pokud je zajištěna doprava vody, tak při jednom stanovišti kontejneru stačí jedna CAS určená pouze k ochlazování hydrauliky a kabiny obsluhy nakladače a doplňování kontejneru. Nedochází k téměř žádnému úniku kontaminované vody do životního prostředí. Hořící materiál je okamžitě uhašen a nehrozí opětovné vznícení. K likvidaci požáru se použije malé množství vody. Likvidační činnost je výrazně urychlena.

Doplňování vody a smáčedla do kontejneru bylo prováděno zhruba jednou za hodinu v množství 2 až 3 m³. Tento časový prostor při „dopouštění“ byl využit k celkovému ochlazení nakladače mimo prostor potřebný při nakládání, aby nedošlo k podmáčení terénu a tím snížení nebo znemožnění možnosti pohybu. Lze říci, že rychlost likvidace skládky závisí na rychlosti přísunu hořícího materiálu do kontejneru. Praxe ukázala, že pokud je možnost (prostor, terén, technika k dispozici) použít i dva nakladače pro plnění, tak „pětiprsťák“ je schopen odebírat navážené množství. Vše samozřejmě záleží na konkrétních podmínkách – jak daleko může být umístěn kontejner od skládky, nosnost nakladače, zda je nutné uhašený materiál odvážet a jak daleko, nebo lze-li ho bez odvozu rovnou pokládat souběžně atd. Pro odhad počtu nákladních automobilů při kyvadlové dopravě uhašeného materiálu lze v závislosti na vzdálenosti a času na naložení použít již zmíněných osm minut, během nichž je vozidlo naloženo.

Likvidace požáru

V noci z 8. na 9. června silně pršelo. Voda silně podmáčela louku se stoupáním a byl tak znemožněn pohyb techniky. Likvidace požáru skládky novou metodou byla pro podmáčení půdy zhruba po třech hodinách ukončena, ale i za tento čas došlo k likvidaci několika desítek tun materiálu. O den později, v pátek 10. června, již bylo možné jak z důvodu směru větru, tak i po odvodnění příjezdových míst zahájit činnost v plném rozsahu. Likvidace novou metodou začala v 09.00 hodin a ukončena byla ve 20.00 hodin, následující den pokračovala a v 19.00 hodin byla problémová část skládky uhašena. Likvidace požáru trvala dva dny.

Ochrana obyvatelstva

Hned první den likvidace požáru byla v odpoledních hodinách přijata opatření k ochraně obyvatelstva. Důvodem byly obavy z náhlé změny směru větru, který byl jihovýchodní (tedy zplodiny neohrožovaly obec) a předpověď na následující den byla stejná, množství a složení zplodin hoření a bezprostřední blízkost obce Bor u Skutče (asi 180 obyvatel), což představovalo značné riziko. Přistoupilo se proto k základním prvkům ochrany obyvatelstva. Starosta obce zajistil, aby všichni obyvatelé byli informováni o možné evakuaci a poučeni o složení evakuačního zavazadla. Byla domluvena evakuační střediska s potřebnou kapacitou a také autobus pro přepravu osob s nepřetržitou pohotovostí. Tato opatření byla ponechána až do doby úplné likvidace požáru.

Zdroje požární vody

Nadzemní hydrant u objektu byl pro nedostatek tlaku v hydrantové síti využíván jen 6. června 2011. Také koupaliště rehabilitačního zařízení Renospond, s.r.o., v obci Zderaz bylo pro kyvadlovou dopravu vody využíváno jen 6. června. Požární nádrž I, v obci Bor u Skutče asi 250 m, byla využívána pro dálkovou dopravu hadicovým vedením od 6. do 7. června. Následně bylo čerpání vody zastaveno, neboť hrozil úhyn ryb.

Požární nádrž II, v obci Bor u Skutče vzdálená asi 400 m, byla pro dálkovou dopravu hadicovým vedením využívána od 7. do 8. června. Koupaliště v obci Bor u Skutče vzdálené 800 m, bylo pro dálkovou dopravu hadicovým vedením využíváno od 8. do 10. června. Od 8. června byl pro kyvadlovou dopravu využíván zatopený lom firmy Granita, a.s., za obcí Proseč ve vzdálenosti 4 km.

Nasazené síly a prostředky

Celkem zasahovalo 33 jednotek PO, z toho pět jednotek HZS Pardubického kraje, jednotka ZÚ HZS ČR, 27 jednotek SDH obcí a pracovníci chemické laboratoře IOO Lázně Bohdaneč. Ve 20.00 hodin tyto jednotky PO ukončily práci a byly střídány na noc jednou jednotkou HZS Pardubického kraje a třemi jednotkami SDH obcí, kolem 08.00 hodiny byly jednotky opět vystřídány. Zasahujících hasičů bylo 257, z toho 65 HZS Pardubického kraje a 192 z jednotek SDH obcí.

Požární technika
→ nasazené CAS – 28
→ přenosné stříkačky – 10
→ speciální technika ZÚ HZS ČR – 2x nákladní T 815, 2x UDS T 815, nakladač KN 251, tahač T 815
→ věcná pomoc – nosič kontejnerů, kontejner, 2x hydraulický nakladač, kompaktor Dressta, 2x JCB manipulátor, JCB bagr, zásobník pitné vody.

Týlové zabezpečení

K týlovému zabezpečení a jako stanoviště velitele zásahu byl využit kontejner nouzového přežití a stan, kde byly vytvořeny podmínky pro občerstvení a stravování zasahujících hasičů, ale i pro jednání členů štábu a zázemí pro jednotky PO určené k noční dohlídce.

Monitoring ovzduší

Monitorování ovzduší při hoření skládky pneumatik v Boru u Skutče bylo prováděno od 6. do 11. června 2011. Výjezdová skupina IOO Lázně Bohdaneč byla požádána o monitorování ovzduší během požáru skládky pneumatik v Boru u Skutče celkem třikrát, a to ve dnech 6., 8. a 11. června 2011. Pracovníci chemické laboratoře k měření koncentrací nebezpečných zplodin hoření použili detektory nebezpečných plynů a bojových otravných látek GDA 2 (výrobce AirSense Analytics, Německo) a multidetektory plynů MX 21 Plus, které byly osazeny čidly na metan, fosgen, kyanovodík, chlorovodík, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, sirovodík, amoniak, oxidy dusíku a chlór (výrobce Oldham, Francie). Jednotlivá měření byla prováděna na šesti stanovištích, a to jak v centru obce, tak na hranici obce sousedící s hořící skládkou.

První měření škodlivin ovzduší bylo provedeno v pondělí dne 6. června v odpoledních a večerních hodinách v obci Zderaz, jelikož škodliviny z hořící skládky směřovaly právě k této lokalitě. Opakované měření nepotvrdilo výskyt zvýšených koncentrací nebezpečných plynů, všechny přístroje vykazovaly nulové hodnoty koncentrací naměřených látek.

Ve středu 8. června se směr větru stočil východnějším směrem a vzniklo podezření, že spaliny hoření budou kontaminovat okraj vesnice. Výjezdová skupina monitorovala ovzduší ve večerních a nočních hodinách. Podezření na přítomnost toxických zplodin se nepotvrdilo, nebyly naměřeny zvýšené koncentrace nebezpečných plynů.

Poslední měření prováděli pracovníci IOO Lázně Bohdaneč v sobotu dne 11. června v odpoledních hodinách, kdy vítr z dohořívající skládky vál již směrem k obci Bor u Skutče. V ovzduší byly v nízkých koncentracích identifikovány látky, které jsou charakteristické jako zplodiny hoření pneumatik, a to styren, oxid uhelnatý, formaldehyd, chlór, vinylchlorid, oxid siřičitý a akrolein. Jejich koncentrace se neustále měnily podle povětrnostních podmínek, tudíž naměřené hodnoty v ovzduší byly jen krátkodobé. Pouze koncentrace oxidu siřičitého se po celou dobu pohybovala okolo 0,4 ppm. Vzhledem k tomu, že koncentrace SO₂ byla téměř padesátkrát nižší než havarijní akční úroveň (HAU) – 120, nebylo nutné přijmout významná bezpečnostní opatření k ochraně obyvatel obce.

plk. Mgr. Miroslav POLÁK, por. Bc. Vendula HORÁKOVÁ, HZS Pardubického kraje, pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, foto por. Bc. Vendula HORÁKOVÁ

 

Čas od času zaměstnává chovatele, úřady, záchraná­ře i média. Naposledy se objevila v roce 2007 na Par­du­bicku, Břeclavsku a na dalších místech České republiky. Někde zanechala několik uhynulých labutí, jinde klátila celé velkochovy drůbeže nebo krůt. Několik osob nakažlivému viru, obvykle ve spojitosti s nějakou další zdravotní komplikací, v minulosti i podlehlo. Řeč je o aviární infuenze - ptačí chřipce.

Nyní se o ní nemluví, je od ní chvilku pokoj. Bylo by ale naivní si myslet, že se už neobjeví. Je nemožné jí úplně předejít, lze s ní ale bojovat. K tomu má přispět i nová, právě dokončená, typová činnost složek IZS při společném zásahu. Obsahuje jak postup pro sběr jednotlivého volně uhynulého ptáka, tak i činnost složek IZS v ohnisku nákazy při likvidaci nakaženého chovu.

Chřipka ptáků je v pořadí jedenáctou typovou činností. Její členění má obvyklou, již zažitou, strukturu. Jednotlivé zúčastněné složky IZS postupují v souladu s příslušnými zpracovanými listy. V příloze společného listu je uveden rozsah provádění dezinfekce, standardní dezinfekční prostředky, k dispozici je rovněž průvodka sběru uhynulého ptáka nebo odhad spotřeby plynu potřebného k zaplynování haly.

Za mimořádnou událost se považuje situace, kdy nelze zvládnout likvidaci ohniska nákazy silami a prostředky chovatele, respektive příslušného orgánu veterinární správy. Likvidace ohnisek nákazy je specifickou odbornou záležitostí, kde sehrávají hlavní roli Státní veterinární správa ČR, místně příslušné krajské veterinární správy a působí další subjekty (HZS ČR, Policie ČR, Armády ČR apod.). Složky IZS budou zapojeny v případě, že příslušný orgán veterinární správy požádá HZS ČR o společné řešení mimořádné události spojené s mimořádnými opatřeními ke zdolání nákazy chřipky ptáků a v zájmu ochrany veřejného zdraví a k zabránění šíření nákazy.

Právním důsledkem uvedené žádosti je organizace záchranných a likvidačních prací podle zákona o IZS na úrovni:
a) místa zásahu (v místě bezprostředního působení mimořádné události, zpravidla v ohnisku chřipky ptáků nebo v ochranném pásmu), kde bude ustaven velitel zásahu pro koordinaci nasazení složek IZS dle zákona o IZS (§19),
b) operačního řízení společného zásahu složek IZS prostřednictvím operačního a informačního střediska IZS,
c) obce s rozšířenou působností, kraje, generálního ředitelství HZS ČR nebo Ministerstva vnitra jako tzv. strategické řízení, při kterém může být svolán pro koordinaci záchranných a likvidačních prací příslušný krizový štáb (obce s rozšířenou působností, kraje, generálního ředitelství HZS ČR, Ministerstva vnitra),
přičemž opatření a postup orgánů veterinární správy dle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů („veterinární zákon“), jakož i všechna ustanovení vyplývající z uvedeného zákona budou v souladu s odst. 5, § 4 zákona o IZS plně respektována na všech úrovních řízení v IZS.

Velitelem zásahu je velitel jednotky požární ochrany, který řídí zásah a koordinuje součinnost složek IZS v místě zásahu; při rozhodování vychází z odborných stanovisek nebo doporučení orgánů veterinární správy. Ke koordinaci činnosti složek IZS v místě zásahu zřizuje velitel zásahu štáb velitele zásahu. Taktika na místě zásahu spočívá na obecných pravidlech při zásahu na nebezpečnou látku. Prioritně je třeba zajistit ochranu zasahujících osob a zabránit šíření nákazy.

Zásah v místě nakaženého chovu spočívá v provedení průzkumu, uzavření místa mimořádné události; určení nebezpečné a vnější zóny se stanovením vstupů a výstupů pro zásah složek IZS a spolupracujících osob, likvidace chovu, vyklizení objektu, zajištění dezinfekce osob a techniky a provedení závěrečné dezinfekce objektu nakaženého chovu, vždy v souladu s pokyny orgánů veterinární správy. V případě jednotlivého sběru uhynulých ptáků v přírodě spočívá zásah ve sběru uhynulého zvířete (kadáveru), jeho uložení do transportních obalů k vyšetření nebo k likvidaci a případné dezinfekci místa nálezu.

Řešení mimořádné události začíná žádostí orgánů veterinární správy o společné řešení mimořádné události a končí ukončením požadovaných likvidačních prací, zpravidla po závěrečné dezinfekci objektu, kde byl nakažený chov.

Pro zdolání ohnisek nákazy ptačí chřipkou ve velkochovech byl Státní veterinární správou ČR vytvořen „Operační manuál pro zdolání aviární influenzy“, který je průběžně aktualizován. Ten stanovuje závazný postup orgánů veterinární správy v širším rozsahu (např. kdy ještě nejsou využity složky IZS). Nová typová činnost nahrazuje přílohu č. 10 Operačního manuálu pro zdolání aviární influenzy, která se zapojením složek IZS do záchranných a likvidačních prací dosud zabývala.

O vlastním způsobu utrácení drůbeže rozhodují v konečném důsledku orgány veterinární správy ČR. K tomuto účelu vedou „Standardní operační postupy usmrcování zvířat při likvidaci nákaz a jiných mimořádných událostech.“ Jde o materiál, průběžně aktualizovaný Státní veterinární správou ČR, který obsahuje veškeré povolené způsoby utrácení zvířat v ČR, z nichž pro danou konkrétní potřebu jde zejména o utrácení v kontejnerech pomocí CO2 a zaplynování haly pomocí CO₂ nebo CO.

Na vytváření typové činnosti se podíleli zástupci Státní veterinární správy ČR, ministerstev zemědělství, zdravotnictví, vnitra a obrany, Policie ČR, a dále HZS Pardubického kraje. Posledně jmenovaní se ve svém kraji na likvidaci ohnisek nákazy ptačí chřipkou ve velkochovech podíleli. Postup vytváření nové typové činnosti koordinoval odbor integrovaného záchranného systému a výkonu služby, MV-GŘ HZS ČR.

Všem aktérům patří poděkování.

Všechny typové činnosti jsou k dispozici na internetových stránkách www.hzscr.cz v sekci Dokumentace IZS.

pplk. Ing. Jiří MATĚJKA, kpt. Ing. Jaromír KONEČNÝ, MV-generální ředitelství HZS ČR, plk. Ing. Ivo OPRCHALSKÝ, HZS Pardubického kraje, foto archiv autorů

 

Dne 18. července letošního roku přijalo operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR informaci, že v německých Alpách se nacházejí v ohrožení života dva čeští horolezci. Na základě mezinárodní spolupráce záchranných složek na určené místo výstupové trasy v horách dorazila očekávaná pomoc německých záchranářů.

„Náhlá změna počasí zastihla pár českých horolezců na třídenní túře v německých Alpách. Za silných srážek a nízkých teplot nebyli vyčerpaní horolezci v horách schopni přivolat pomoc mobilním telefonem vzhledem k nízké úrovni signálu. Povedlo se jim nakonec spojit s kamarádem z České republiky pouze prostřednictvím sms zprávy, ten zavolal v České republice na tísňovou linku 112. Operátorka tísňové linky 112 požádala o spolupráci operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR,“ přibližuje kuriózní situaci nprap. Iva Brejzová z odboru operačního řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR. Neprodleně informovala příslušný národní kontaktní bod v Německu, odkud operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR obdrželo telefonní číslo na místní policii. „Informovali jsme místní záchranáře. Pomoc českým horolezcům byla poskytnuta prostřednictvím vrtulníku. Několikrát jsme německým kolegům telefonovali a informovali se o průběhu záchranné akce,“ uvádí a upozorňuje: „Telefonát na linku tísňového volání 112 v České republice pomohl k neodkladné záchranné akci v Německu. K uvedené situaci ovšem nemuselo dojít, kdyby uvedená dvojice disponovala také znalostí místních čísel tísňového volání a zkusila v extrémních podmínkách kontaktovat přímo policii nebo záchranáře z německé horské služby. Proto doporučujeme tyto základní kontakty přibalit do batohu na zahraniční cesty a předejít tak podobným nestandardním situacím.“

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto archiv redakce
 

Od února letošního roku se v řadě míst České republiky uskutečnilo vzdělávání starostů obcí zajišťované příslušníky HZS ČR. O zhodnocení jeho průběhu a výsledků jsme požádali plk. Ing. Ivana Koleňáka, ředitele odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR).

Proč bylo toto vzdělávání organizováno a s jakým cílem?

Vzdělávání probíhalo na základě „Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení“, kterou schválila Bezpečnostní rada státu svým usnesením ze dne 16. listopadu 2004 č. 14, a rovněž vycházelo z příslušných ustanovení krizového zákona a zákona o integrovaném záchranném systému, ve kterých je upravena působnost Ministerstva vnitra a hasičských záchranných sborů krajů při sjednocování postupů v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva a při organizování instruktáží a školení v těchto oblastech.
Cílem vzdělávání bylo poskytnout starostům a starostkám obcí a měst, primátorům a primátorkám statutárních měst a starostům a starostkám městských částí (dále budu používat jen obecný pojem „starosta obce“) základní informace týkající se přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací, při kterých je v souladu s příslušnými právními předpisy úloha orgánů obcí nezastupitelná. V letošním roce byl položen důraz na seznámení se změnami některých právních předpisů, zejména krizového zákona, včetně nařízení vlády k jeho provedení, a vodního zákona.

Na které problémy bylo vzdělávání zaměřeno?

Vzdělávání bylo zaměřeno zejména na problematiku bezpečnosti ČR, krizového řízení, krizové komunikace, ochrany obyvatelstva a preventivně výchovné činnosti, na integrovaný záchranný systém (IZS), jednotky požární ochrany v ČR a psychologickou službu v působnosti HZS ČR, na problematiku ochrany před povodněmi, na systém hospodářských opatření pro krizové stavy, ochranu veřejného pořádku a spolupráci s Policií ČR, na problematiku financování ve vazbě na krizovou legislativu, na místo a úlohu zdravotnictví v systému krizového řízení ČR. V neposlední řadě pak na úkoly k zajišťování obrany ČR a na síly a prostředky Armády ČR vyčleňované ve prospěch IZS. Obsah jednotlivých témat je převážně zaměřen na působnosti a pravomoci orgánů obcí, vyplývající z právních předpisů, které danou oblast upravují.

Jakým způsobem a kde bylo vzdělávání zajišťováno?

Na centrální úrovni bylo ze strany MV-GŘ HZS ČR ve spolupráci s Ministerstvem obrany, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem financí, Ministerstvem životního prostředí, Správou státních hmotných rezerv, Policejním prezidiem ČR a odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra organizováno vzdělávání starostů obcí s rozšířenou působností (ORP), včetně primátorů statutárních měst a starostů městských částí hl. m. Prahy formou jednodenních zaměstnání. Tato zaměstnání se uskutečnila 17. března 2011 v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč pro kraje Pardubický, Královéhradecký a Kraj Vysočina, dne 24. března 2011 v Institutu pro veřejnou správu Praha - vzdělávacím středisku Benešov pro kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Jihočeský a hl. m. Prahu a konečně 31. března 2011 ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR Brno pro kraje Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský. Organizační zajištění řešili příslušníci mého odboru, jako lektoři vystupovali příslušníci dotčených odborů MV-GŘ HZS ČR a zástupci uvedených rezortů.

A co ostatní starostové obcí?

Vzdělávání starostů obcí, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, organizačně zajišťovaly místně příslušné HZS krajů v úzké spolupráci s krajskými úřady, obecními úřady ORP, složkami IZS a dotčenými správními úřady s působností na území kraje zpravidla také formou jednodenních zaměstnání, ať již po jednotlivých správních obvodech ORP nebo v rámci celého kraje, podle konkrétních podmínek s využitím vhodných prostorů HZS kraje, nebo krajského úřadu, nebo obecního úřadu ORP. V některých případech převzal úlohu organizátora celé akce příslušný krajský úřad. Vzdělávání na této úrovni bylo ukončeno v červnu letošního roku.

Je pro starosty obcí toto vzdělávání povinné? Jaká byla účast?

Starostové obcí tvoří jednu z cílových skupin, uvedených v koncepci (volení a další funkcionáři nepodléhající požadavkům na vzdělávání podle zvláštních právních přepisů a vyžadující individuální přístupy), pro které není toto vzdělávání povinné, na rozdíl od úředníků územních samosprávných celků. Z hlediska systému jde podle koncepce o další profesní vzdělávání, které je z naší strany starostům obcí nabízeno, samotná účast je na jejich rozhodnutí. Jsme si plně vědomi pracovní vytíženosti starostů a primátorů, proto se snažíme koncentrovat penzum základních informací do jednoho dne s časovým průběhem od 09.00 do 16.00 hodin včetně přestávek, oběda a případné diskuse. V některých případech za sebe starostové vyslali své „zástupce“, zpravidla místostarostu obce, jiného člena zastupitelstva obce nebo zaměstnance obecního úřadu, který vykonává funkci tajemníka bezpečnostní rady ORP. Tyto případy jsme při vyhodnocování účasti brali v úvahu. Osobní účast starostů ORP v rámci ČR byla 140 z 227 pozvaných, což činilo 63 %, při započtení i vyslaných zástupců se počet zvýšil na 174 (79 %). Při porovnání mezi jednotlivými kraji jsme zaznamenali nejlepší účast v krajích Libereckém a Jihomoravském (90 %, resp. 100 % při započtení všech zúčastněných), dále v kraji Plzeňském (87 %, resp. 93 %), nejnižší účast pak na území hl. m. Prahy (14 %, resp. 50 %). Celková účast starostů ostatních obcí (bez započtení účasti starostů ORP) se pohybovala na 56 %, při započtení všech zúčastněných se účast vyšplhala na 64 % (3823 účastníků z 6183 oslovených starostů obcí). V porovnání mezi kraji opět potvrdil prvenství Liberecký kraj (78 % starostů obcí, při započtení všech zúčastněných zástupců obcí byla účast 86 %), dále kraje Moravskoslezský (73 %, resp. 80 %) a Olomoucký (72 %, resp. 83 %). Neslabší účast se ukázala v kraji Ústeckém (37 %, resp. 46 %), dále v kraji Vysočina (44 %, resp. 52 %) a Středočeském kraji (46 %, resp. 54 %).

Dají se uvedená čísla nějak zobecnit?

Z výše uvedených údajů vyplývá, že přístup k této problematice je v jednotlivých krajích rozdílný, ale samotné statistické údaje nemusejí vždy vyjadřovat určitá specifika kraje. Jako příklad mohu uvést, že paradoxně u krajů s nižším procentem účasti byla ale zaznamenána podstatně vyšší účast zvolených starostů obcí. Např. ve Zlínském kraji (celková účast 48 %) bylo ze 145 účastníků 143 starostů a v případě Karlovarského kraje (celková účast 58 %) bylo ze 76 účastníků přítomno 72 starostů, nikoli jiných zástupců obcí. V některých případech mohla být nízká účast ovlivněna kolizemi s dalšími akcemi, kterých se starostové obcí účastní. Do značné míry také záleží na osobní zkušenosti starosty obce, případně starosty obce s rozšířenou působností, s řešením konkrétních mimořádných událostí nebo krizových situací a z toho plynoucí potřeba informací z oblasti bezpečnosti. Osobně hodnotím jako pozitivum celé akce, že se procento účasti v porovnání s rokem 2007 mírně navýšilo.

Jak často se vzdělávání starostů organizuje?

Od doby přijetí koncepce a nabytí účinnosti tzv. krizové legislativy (k 1. lednu 2001) provádíme toto vzdělávání jedenkrát za volební období, zpravidla následující rok po komunálních volbách. Dosud tedy probíhala tato forma přípravy starostů obcí v prvním pololetí roku 2003 a roku 2007. Do budoucna nepředpokládáme, že bychom tento zaběhnutý systém zásadně měnili. Mohu ještě dodat, že stejně jako v předchozích letech, bylo také letos vzdělávání starostů obcí zahrnuto do plánů hlavních úkolů jak na úrovni MV-GŘ HZS ČR, tak na úrovni HZS krajů, a že je plnění tohoto úkolu věnována značná pozornost.

Jak je celá akce finančně zajišťována?

Naší snahou je, aby náklady se zajištěním tohoto úkolu byly minimální a byly pokryty jak z rozpočtu MV-GŘ HZS ČR, tak z rozpočtů jednotlivých HZS krajů. Jedná se zejména o zajištění občerstvení a obědů pro účastníky a lektory a ve výjimečných případech o náhradu za pronájem přednáškového sálu (to je případ IVS Praha - vzdělávacího střediska Benešov, tyto prostory nám však umožní provést vzdělávání starostů ORP ze sedmi krajů současně). V řadě krajů byly tyto náklady z části nebo zcela uhrazeny z rozpočtů krajských úřadů, případně se na nich podílely obecní úřady ORP.

Mají starostové obcí k dispozici nějaké informační materiály týkající se uvedené problematiky?

Pro tuto příležitost jsme připravili v elektronické verzi aktualizované vydání již dříve distribuované příručky „Řešení mimořádných událostí a krizových situací“. Na webových stránkách MV-GŘ HZS ČR (www.hzscr.cz) jsou k dispozici všechny prezentace přednesené pro starosty ORP, společně s dalšími důležitými dokumenty a informacemi v této oblasti. Některé informační materiály poskytlo také Ministerstvo zdravotnictví. Obdobně je tomu na internetových stránkách HZS krajů, na kterých jsou informace konkretizovány podle specifických podmínek jednotlivých krajů. K realizaci koncepce byly postupně zpracovány učební texty k jednotlivým modulům, které jsou k dispozici jak v tištěné, tak v elektronické podobě, opět na webu HZS ČR.

Tato forma vzdělávání je organizována jen pro starosty obcí nebo jsou připravovány akce i pro jiné cílové skupiny?

Vzdělávacích aktivit v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, na nichž se podílí, nebo je přímo organizuje HZS ČR, je celá řada. Jedná se o akce určené zejména pro úředníky územních samosprávných celků, nebo obecně pro odbornou veřejnost, jako jsou konference (často s mezinárodní účastí), instrukčně metodická zaměstnání, semináře a workshopy k aktuální tématice (v letošním roce převládá zaměření na novelu krizového zákona, která nabyla účinnosti k 1. lednu 2011, respektive na problematiku kritické infrastruktury). Dále sem patří lektorské zabezpečení kurzů v Institutu pro veřejnou správu Praha (příprava k ověření zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správní činnosti při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení, další kurzy v rámci průběžného vzdělávání). S nabídkou kurzů pro příslušníky HZS ČR i pro zaměstnance obecních a krajských úřadů přichází každoročně Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (vzdělávací zařízení MV-GŘ HZS ČR), ale také jiné rezorty – za všechny je možné zmínit Správu státních hmotných rezerv, která nabízí řadu kurzů v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy realizovaných cestou Institutu krizového managementu Vysoké školy ekonomické v Praze. Celá řada příslušníků HZS ČR externě vyučuje na vysokých školách, které nabízejí studium v oborech vycházejících z „Návrhu společného minima pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti“, schváleného usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 3. července 2007 č. 32. Zde se opět vracíme ke koncepci, která uvádí získání kvalifikace cestou vyššího odborného vzdělávání nebo vysokoškolského vzdělávání. Další z možných forem vzdělávání v této oblasti jsou cvičení orgánů krizového řízení, prováděná jak na centrální, tak na krajské úrovni (v loňském roce to byla např. cvičení ZÓNA, KRIZE a ZDROJE). Úloha MV-GŘ HZS ČR při koordinaci výkonu státní správy v oblasti krizového řízení, vyplývající z ustanovení § 10 krizového zákona, je zde mimo jiné naplňována tím, že v součinnosti s dotčenými ministerstvy a ústředními správními úřady zpracovává „Plán cvičení orgánů krizového řízení“ a pro potřeby orgánů samosprávy připravuje a průběžně aktualizuje „Přehled aktivit ústředních správních úřadů vůči územním samosprávným orgánům v oblasti ochrany obyvatelstva, krizového řízení a plánování obrany státu“ s cílem časově sladit aktivity ústředních správních úřadů a s dostatečným předstihem o nich informovat.

kpt. Ing. Bc. Ivana SVITÁKOVÁ, tisková mluvčí MV-generálního ředitelství HZS ČR, foto Jiří DRÁBEK, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč
 

Když se v roce 2007 zrodila v hlavě šéfredaktora časopisu Alarm revue Ivo Havlíka myšlenka uspořádat setkání požárních automobilů a jejich osádek, netušil, že se do historie zapíše jako tvůrce ojedinělého projektu pod názvem Pyrocar – svět požárních automobilů, jejich řidičů, strojníků a osádek.

Myšlenka dostala reálnou podobu, a tak si v posledním srpnovém víkendu daly na letišti Hřiště u Přibyslavi dostaveníčko tisíce fandů „hasičiny“ na v pořadí již třetím ročníku této v České republice bezkonkurenčně svým rozsahem největší přehlídky požární techniky a nejmasovějšího setkání jejich osádek. Zájem o tuto akci dokladuje skutečnost, že si na letiště našlo cestu 30 000 návštěvníků. A kdo přišel, určitě nelitoval, byť v sobotním odpoledni všechny překvapila náhlá změna počasí a prostor letiště opanoval déšť a chlad.

Pro každého něco

Program, který pro návštěvníky připravilo ve spolupráci s dalšími subjekty Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, byl opravdu pestrý – přehlídka historické a současné požární techniky, ukázky činnosti složek IZS, možnost setkání s výrobci a dodavateli požární techniky a věcných prostředků požární ochrany, festival kapel různých žánrů, množství atrakcí pro děti, večerní vatra a zakončení akce ohňostrojem. To vše bylo umocněno velkým množstvím stánků s občerstvením za „lidové“ ceny.

Nelze nezmínit oficiální slavnostní zahájení, kterého se zúčastnili vedoucí představitelé regionu v čele s hetmanem Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem, vedoucí funkcionáři SH ČMS a HZS ČR a další hosté. To bylo odstartováno příjezdem historického požárního automobilu Praga AN III, který tím završil historickou jízdu pořádanou u příležitosti konání Pyrocaru. Jeho osádka pod velením Jiřího Orsáka následně v kulise houkání několika set sirén předala praporec jízdy s 33 stuhami starostovi SH ČMS Ing. Karlovi Richtrovi k uložení do Centra hasičského hnutí Přibyslav.

Pastva pro oči, pohlazení pro duši

Tak by se dala charakterizovat přehlídka třísetpadesáti, převážně cisternových automobilových stříkaček. Vedle těch nejmodernějších, kterým dominovala CAS 30 S3R 4x4 na podvozku T 815, jejímž vlastnictvím se mohou pyšnit dobrovolní hasiči z Hřenska, byly na letištní ploše k vidění snad všechny „casky“, které byly a jsou používány českými hasiči od ukončení 2. světové války. Při pohledu na mnohé z těchto veteránů, i v současnosti plně provozuschopných a ve vynikajícím technickém stavu, je nutné vyjádřit všem jejich majitelům obdiv a uznání za jejich péči, um a zručnost. Oku lahodily i skutečné historické skvosty, například koněspřežné stříkačky z konce 19. století, požární automobily předválečné nebo meziválečné éry.

Račte vstoupit, račte koupit

Možnosti setkat se bezprostředně s profesionálními a dobrovolnými hasiči bezezbytku využili domácí výrobci a dodavatelé požární techniky a věcných prostředků požární ochrany, ale i záchranářského a bezpečnostního vybavení. Své produkty a služby přijelo představit a nabídnout celkem 58(!) výrobců a dodavatelů. Málo vídanou příležitost osahat si každý detail požárního automobilu, vyzkoušet několik typů zásahových oděvů, rukavic, bot, přileb nebo dýchacích přístrojů, podrobně se seznámit s novinkami nebo si vyměnit zkušenosti a poznatky s vystavovateli, nevyužil jen málokterý z hasičů, kteří na přibyslavské letiště zavítali. A protože vystavovatelé připravili i různé bonusy ať již v podobě slev na některé produkty nebo služby, praktických ukázek, poutavých propagačních předmětů, a také něčeho na zub, byla většina expozic doslova v obležení návštěvníků.

Ojedinělá akce

Pořekadlo „do třetice všeho dobrého“ platí při hodnocení 3. ročníku Pyrocaru v plném rozsahu. Hasiči měli ojedinělou možnost představit svým kolegům a široké veřejnosti svoji techniku a vzájemně si vyměnit poznatky z jejího užívání a údržby. Výrobci a dodavatelé mohli nejen představit své produkty a služby, ale nabízela se jim neopakovatelná možnost zpětné vazby – získání poznatků a zkušeností z praxe přímo od uživatelů. Obě strany této možnosti v plném rozsahu využily.

Za skvělé zážitky patří všem organizátorům velké poděkování. S nadsázkou lze říci, že „nezvládli“ pouze jediné – zabezpečit krásné počasí po celou dobu konání této velkolepé akce.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto Milan VÁVRŮ

 

Zpravidla není dosud mnoho akcí k propagaci studia na vysoké škole pro děti povinného školního věku. Tato skupina je často zatím opomíjena. Pozornost bývá zaměřena především na vyšší ročníky středních škol, od kterých se dá očekávat relativně rychlý efekt vložených prostředků, tj. přihláška na studium vysoké školy.

Slavnostní ceremonieFakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB–TU Ostrava) zvolila jiný způsob práce s mládeží. V rámci projektu zaměřeného na podporu technických přírodovědných oborů, který v Moravskoslezském kraji realizuje VŠB–TU Ostrava, uspořádala v měsících červenci a září v areálu Fakulty bezpečnostního inženýrství „Junior univerzitu“.

Akce velmi úspěšně proběhla ve čtyřech sledech rozdělených pro „hasiče“ mladší 11 let a starší 11 let. Bohatou náplň pro účastníky Junior univerzity zajišťovali vysokoškolští pedagogové doc. Kročová, doc. Kvarčák, Ing. Beňová a řada dalších, především studentů této fakulty. Mladí studenti se účastnili přednášek v areálu fakulty, mohli zažít atmosféru svých starších kolegů. Seznámili se s náplní studia bezpečnostního inženýrství, způsobem studia, možností následného uplatnění v praxi, laboratořemi a dalším zařízením, bez kterého se v současné době vysokoškolské studium neobejde. Pro zvýšení atraktivity a pestrosti programu mladí studenti v dalších dnech absolvovali cvičný požární zásah za účasti studentů fakulty a jejich lektorů, odborně zaměřený výlet do Ústřední hasičské školy v Jánských koupelích, exkurzi do hornického muzea na Landeku a celou řadu dalších doprovodných akcí.

Na závěr studia obdrželi při zasedání „vědecké rady“ v aule VŠB–TU Ostrava za obvyklé slavnostní ceremonie diplomy o absolvování Junior univerzity. Účastníci této ojedinělé akce odcházeli spokojeni. Mladí potenciální studenti VŠB–TU Ostrava s přáním a představou, že na ni po dokončení základní školní docházky a maturitě půjdou studovat. Organizátoři Junior univerzity zase s pocitem dobře vykonané práce a přáním, aby držitele tohoto, zřejmě v jejich  životě prvního diplomu, za nedlouhou dobu uvítali před katedrou této významné technické fakulty. Ani stát nepřijde zkrátka. Zřejmě alespoň část současných dětských představ se vyplní a po dokončení vysokoškolského studia na technické univerzitě pomohou České republice rozšiřovat prestiž státu ve vědecké i technické oblasti nejen v rámci Evropské unie, ale i za jejími hranicemi. Ze zájmu mladých budoucích studentů a jejich přístupu k vzdělávání je již nyní tento cíl, i když nevyřčený, zcela jasně pozorovatelný.

doc. Ing. Šárka KROČOVÁ, Ph.D., proděkanka pro pedagogickou činnost, Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TU Ostrava, foto archiv autorky
 

Po patnácti letech a od roku 1984 popáté se letos v srpnu opět podařilo zorganizovat společné Mistrovství České republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu. Pro jeho fandy by asi nebyl problém uhodnout, že jeho hostitelem byla Ostrava.

Slavnostní zahájení Mistrovství, na kterém se představilo celkem 50 soutěžních družstev mužů a žen, nabídlo nejen výborné sportovní výkony, ale také vynikající atmosféru, která svojí zvukovou kulisou v některých okamžicích připomínala loňský fotbalový šampionát v Jihoafrické republice. Jako již tradičně, výborné podmínky pro všechny aktéry zajistil početný perfektně sehraný tým příslušníků HZS Moravskoslezského kraje v čele s plk. Ing. Zdeňkem Nytrou a jeho nejbližšími spolupracovníky.

Drama se šťastným koncem pro domácí

Na startu jubilejního XXXX. mistrovství HZS ČR se představilo 14 družstev HZS krajů, družstvo HZS podniku Správa železniční dopravní cesty (HZSP SŽDC), a jako host reprezentační výběr HaZS Slovenské republiky.

Chyby, smůla, přemíra snahy a někdy také chybějící (ale i zrovna přítomný) kousek štěstíčka způsobily, že diváci nejen na stadionu (zájemci mohli dění sledovat prostřednictvím přímého přenosu na internetové televizi) byli svědky nevídaně dramatického průběhu. Byť se dalo očekávat, že o medailové posty si to opět „rozdají“ hlavní favorité – HZS Plzeňského kraje (úřadující mistr republiky), jejich hlavní rivalové z HZS Moravskoslezského kraje (HZS MsK), a po lesklejším kovu několik let prahnoucí HZS kraje Vysočina, o všem definitivně rozhodly až druhé pokusy v poslední disciplíně – požárním útoku.

Časy na věži ovlivnilo počasí

VěžVzhledem k charakteru mistrovství, které bylo tentokrát „nataženo“ do tří dnů, byla soutěž netradičně odstartována výstupem do 4. podlaží cvičné věže. Disciplínu, ve které soutěží pouze týmy mužů a která proběhla v areálu stanice HZS MsK v Ostravě-Porubě, ovlivnila prudká změna počasí. Silný déšť si vynutil nejen její přerušení, ale ovlivnil i druhé pokusy závodníků. I tak se první patnáctka závodníků „vešla“ pod 15 sekund. Podle předpokladů disciplínu ovládlo družstvo HZS MsK, které o kompletní sbírku medailí v soutěži jednotlivců v této disciplíně připravil bronzový Jan Hopp z HZS hl. m. Prahy (14,07 s), v loňském roce ještě reprezentující HZS kraje Vysočina. Vítězství si odnesl Jakub Pěkný (14,00 s) před Kamilem Bezručem (14,05 s). V soutěži družstev se za ostravské seřadila družstva Plzně a Vysočiny.

Rozdělovač černou můrou ostravských

Druhý den šampionát pokračoval na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích. Předpoklady expertů o suverénním kralování družstva domácích druhé soutěžní disciplíně – běhu na 100 m s překážkami, dostávaly trhlinu s přibývajícími pokusy ostravských borců. Vyjma obhájce loňského prvenství Pavla Krpce, který jako jediný pokořil šestnáctisekundovou hranici (15,45 s), zůstala většina jeho kolegů za očekáváním, když se nevyhnuli problémům s připojením hadice na rozdělovač, což se výrazně podepsalo na jejich psychice a v konečném důsledku i na dosažených časech. Šance tak beze zbytku využilo družstvo HZS Plzeňského kraje. V disciplíně zvítězilo před HZS MsK a HZS kraje Vysočina a navíc jeho členové Milan Netrval a Jindřich Harasimovič obsadili v soutěži jednotlivců druhé resp. třetí místo.

Po dvou disciplínách tak do dalších bojů šla družstva dvou největších favoritů mistrovství se shodným bodovým ziskem, s odstupem tří bodů před HZS kraje Vysočina. Plzeňští navíc určitě ve větší psychické pohodě.

Výsledky z „věží“ a „stovek“ rozhodly o mistrovském titulu ve dvojboji jednotlivců. Stupně ovládli domácí – z mistrovského titulu se radoval loni bronzový Pavel Krpec před dosud úřadujícím mistrem republiky Jakubem Pěkným, třetí příčku obsadil plzeňský Jindřich Harasimovič.

Štafety zvedaly diváky ze sedadel

ŠtafetyByť je požární útok právem označován za královskou disciplínu požárního sportu, z hlediska dramatičnosti letošnímu mistrovství kralovala třetí disciplína – běh na 100 m s překážkami. Právě zaváhání ostravských ve „štafetách“ na loňském mistrovství v Plzni bylo zlomovým z hlediska dalšího průběhu soutěže. Tehdy až třetí místo tým rozhodilo a po rovněž třetí příčce v požárním útoku se musel s myšlenkou na obhajobu titulu rozloučit.

K atraktivitě průběhu štafet přispělo i rozlosování startovního pořadí družstev, v jehož důsledku stála v obou pokusech proti sobě družstva Plzně a Vysočiny, což slibovalo vynikající časy a skvělý zážitek pro diváky. První „zajišťovací“ pokus vyšel lépe plzeňským. Družstvo HZS MsK, startující až v závěru, naservírovalo v prvním pokusu svým příznivcům infarktový předkrm, když na rozdělovači opět „nespojilo“. Konečné rozuzlení tak musely přinést až druhé pokusy. Hned v jejich úvodu zvedl diváky ze sedadel strhující duel štafet Plzně a Vysočiny. Drobné zaváhání plzeňských na rozdělovači je odsunulo o tři setiny sekundy(!) za skvěle běžící štafetu HZS kraje Vysočina (55,59 s). Všichni s napětím očekávali, jak se s nezdarem z prvního pokusu vyrovná druhá štafeta HZS MsK. Její členové však prokázali nervy ze železa a vynikajícím časem 55,15 s katapultovali tým nejen na první místo v této disciplíně, ale i do čela průběžného pořadí.

Radost domácích, zklamání pro Vysočinu

Vyhlášení výsledkůPokud ostatním disciplínám již několik let vládnou HZS Plzeňského a Moravskoslezského kraje, neplatí to plně pro požární útok. Stabilně výborně jej zvládají i reprezentace HZS kraje Vysočina, HZS Zlínského, Olomouckého nebo Královéhradeckého kraje, a také „železničáři“, což mohlo značně ovlivnit konečné výsledky šampionátu.

Že s největší ­pravděpodobností krá­lovskou disciplínu ovládnou borci z Plz­ně, se všeobecně předpokládalo. Otáz­kou bylo, jak požární útok zvládnou ostravští, kteří si mohli „dovolit luxus“ v podobě ztráty pouze jediného bodu na plzeňské, což by jim zaručovalo zisk celkového mistrovského titulu. A tato disciplína nepatří mezi jejich nejsilnější.

Loňské mistrovství se však neopakovalo. Plzeňští sice potvrdili roli favorita této disciplíny již v prvním pokusu a jako jediní se dostali pod 23 sekund (22,78 s). Po chybách a nezdarech dalších favorizovaných družstev však ostravským stačil čas 23,46 s ke druhému místu (a tím samozřejmě i k zisku celkového mistrovského titulu pro letošní rok), na třetí místo se časem 23,56 s poněkud překvapivě vyšvihl zástupce podnikových hasičů, družstvo HZSP SŽDC. Sportovní tragédie postihla tentokrát družstvo HZS kraje Vysočina. Po fatálních chybách skončilo až na 15. místě, což znamenalo propad z průběžného třetího místa o dvě příčky v celkovém pořadí. Bronz v celkovém pořadí tak nečekaně, ale zaslouženě, putuje do Olomouce.

Pořadím zamíchaly požární útoky

V pořadí již LVIII. mistrovství ČR sborů dobrovolných hasičů SH ČMS v požárním sportu, kterého se zúčastnily i reprezentace České hasičské jednoty a Moravské hasičské jednoty, přineslo několik zajímavostí.

V soutěžích mužů se tentokrát družstva musela obejít o individuality z řad příslušníků HZS ČR, kteří se v minulých letech jako členové SDH těchto mistrovství zúčastňovali, zpravidla obsazovali medailové pozice a svou účastí výrazně promlouvali i do soutěže družstev. Druhou zajímavostí pak bylo, že muži měli možnost změřit své síly i ve výstupu do 4. podlaží cvičné věže, která byla pojata pouze jako soutěž jednotlivců.

Jednotlivcům vévodili Jakub Paulíček a Lenka Tomandlová

Výstupu na věž jako i následující disciplíně – běhu na 100 m s překážkami, kraloval Jakub Paulíček ze SDH Široký Důl. Excelentní byl zejména v běhu, kde časem 15,68 s obsadil v absolutním pořadí druhou příčku za Pavlem Krpcem.

Mezi ženami v téže disciplíně svedly podle očekávání boj o vítězství úřadující mistryně republiky a držitelka národního rekordu v této disciplíně (16,52 s) Šárka Jiroušová ze SDH Poniklá s loni druhou Lenkou Tomandlovou ze SDH Ledenice. Obě zaběhly vynikající časy pod 17 s, Lenka Tomandlová ve druhém pokusu pak skvělých 16,73 s, což ji po zásluze vyneslo mistrovský titul. Třetí příčku obhájila domácí Petra Mifkovičová ze SDH Michálovice (17,23 s).

Tituly putují do Širokého Dolu a Ledenic

Vyhlášení výsledkůV soutěži družstev se v kategorii mužů představila ve skvělé formě reprezentace SDH Široký Důl, která si zaslouženě z Ostravy odváží mistrovský titul. V loňském roce až osmá, letos zvítězila jak ve „stovkách“, tak ve „štafetách“, v požárním útoku si pak připsala stříbro za vítězným družstvem SDH Olšovec.

Soutěž družstev žen se tentokrát konala bez účasti desetinásobných mistryň republiky a v posledních letech bezkonkurenčně vrcholnému měření sil kralujících děvčat z SDH Chválenice, které překvapivě uvízly v síti krajského mistrovství, stejně jako bez loni druhého družstva SDH Kvasiny.

O mistrovském titulu v celkovém pořadí se rozhodlo v požárních útocích. V něm zvítězily fantastickým časem 24,19 s z prvního pokusu děvčata z jihočeských Ledenic, což je z průběžně devátého místa po dvou disciplínách vyneslo na stupínek nejvyšší. Hořkou pilulku musela zkousnout před poslední disciplínou jasně vedoucí domácí reprezentace z Michálkovic, kterou nezdar v požárním útoku (až 9. místo) odsunul na místo druhé před jihomoravský SDH Miroslav. Obdobně se nezdarem v požárním útoku (až 13. příčka) připravily o celkové umístění na medailových stupních ženy z Meziměstí, nakonec celkově až páté.

Pořadí nejlepších

MUŽI - výstup do 4. podlaží cvičné věže: 1. Jakub Paulíček (SDH Široký Důl) 15,82 s; 2. Michal Janda (SDH Dehtín) 15,99 s; 3. Jan Vachata (SDH Pňovice) 16,22 s; běh na 100 m s překážkami (jednotlivci): 1. Jakub Paulíček (SDH Široký Důl) 15,68 s; 2. David Dopirák (SDH Horní Kamenice) 16,35 s; 3. Jiří Volf (SDH Široký Důl) 16,42 s; družstva: 1. SDH Široký Důl, 2. SDH Borová, 3. SDH Radimovice; štafeta 4x 100 m s překážkami: 1. SDH Široký Důl 57,79 s; 2. SDH Horní Kamenice 57,88 s; 3. SDH Radimovice 59,22 s; požární útok: 1. SDH Olšovec 25,70 s; 2. SDH Široký Důl) 26,50 s; 3. SDH Písková Lhota 26,57; celkově: 1. SDH Široký Důl 4 body; 2. SDH Horní Kamenice 11; 3. SDH Radimovice 12.
ŽENY - běh na 100 m s překážkami (jednotlivci): 1. Lenka Tomandlová (SDH Ledenice) 16,73 s; 2. Šárka Jiroušová (SDH Poniklá) 16,99 s; 3. Petra Mifkovičová (SDH Michálkovice) 17,23; družstva: 1. SDH Michálkovice, 2. SDH Meziměstí, 3. SDH Otaslavice; štafeta 4x 100 m s překážkami: 1. SDH Pravčice 63,00 s; 2. SDH Michálkovice 63,43; 3. SDH Meziměstí 64,59; požární útok: 1. SDH Ledenice 24,19 s; 2. SDH Krchleby 24,64 s; 3. SDH Miroslav 25,42 s; celkově: 1. SDH Ledenice 10 bodů; 2. SDH Michálkovice 12; 3. SDH Miroslav 18.

pořadí	družstvo	věž		100 m		štafeta		útok		celkem bodů
		čas	body	čas	body	čas	body	čas	body
1	HZS Moravskoslezského kraje	86,45	1	100,97	2	55,15	1	23,46	2	6
2	HZS Plzeňského kraje	89,96	2	100,59	1	55,62	3	22,78	1	7
3	HZS Olomouckého kraje	93,67	4	106,61	6	57,96	4	24,57	5	19
4	HZS Zlínského kraje	96,27	7	102,71	4	58,27	6	23,60	4	21
5	HZS kraje Vysočina	90,13	3	102,47	3	55,59	2	38,41	15	23
6	HZS Královéhradeckého kraje	94,67	5	107,66	8	58,04	5	25,45	8	26
7	HZS Jihočeského kraje	97,63	8	106,82	7	59,26	8	26,42	9	32
8	HZS hl. m. Prahy	95,75	6	104,94	5	60,27	9	30,26	12	32
9	HZS podniku SŽDC, s.o.	103,70	11	109,37	9	61,25	11	23,56	3	34
10	HZS Jihomoravského kraje	104,59	12	109,43	10	59,12	7	27,45	10	39
11	HZS Ústeckého kraje	100,75	10	111,03	12	62,29	12	25,30	7	41
12	HZS Středočeského kraje	98,42	9	109,63	11	60,79	10	31,56	14	44
13	HZS Pardubického kraje	112,93	13	117,88	14	66,55	14	24,76	6	47
14	HZS Libereckého kraje	119,65	14	112,17	13	73,32	15	28,80	11	53
15	HZS Karlovarského kraje	120,80	15	122,67	15	64,39	13	30,69	13	56

Budoucnost s otazníky

I když společně konaný šampionát dobrovolných a profesionálních hasičů svou sportovní úrovní a atmosférou nadchl, otázkou zůstává, zda se toto společné pořádání stane tradicí nebo na dlouhou dobu ojedinělým počinem. Dojmy hovoří pro první variantu, realita spíše pro druhou. Z hlediska finančních nákladů byly určitě vynaložené prostředky nižší, než by tomu bylo v případě, pokud by se obě soutěže konaly odděleně. Odhlédneme-li od nich, jsou zde především problémy organizačního a logistického zabezpečení. Pro zajímavost, když vezmeme v úvahu jen počet soutěžících, jejich bezprostřední doprovod a rozhodčí soutěží, tak oscilujeme kolem počtu šesti set osob, pro které bylo potřebné zajistit ubytování, stravování a částečně i dopravu. A v tomto směru, alespoň pokud se týká HZS ČR, nemají HZS Moravskoslezského kraje a město Ostrava v pořádání akce takového rozsahu v současnosti jinou alternativu.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto Milan VÁVRŮ

 

 

• ODBORNÁ PŘÍPRAVA
Vzdělávání a výcvik vyšetřovatelů požárů
plk. Mgr. Pavel Nejtek

• PŘÍPADOVÁ STUDIE
Havárie v Toulouse - deset let poté
Ing. Otakar J. Mika, CSc.

• ANALÝZY - HODNOCENÍ
Připravenost zdravotnictví na klimatické změny
MUDr. Lucia GREPL BAUEROVÁ