Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 1/2012

V úvodu připomínáme 10. výročí vydání prvního čísla časopisu 112 a přinášíme rozhovor s novým generálním ředitelem HZS ČR plk. Ing. Drahoslavem Rybou, jehož tématem jsou hodnocení současného postavení sboru a perspektivy naplňování jeho poslání v dalším období. V bloku PO analyzujeme zásah na požár v objektu bioplynové stanice, zabýváme se problematikou ochrany před bleskem v České republice a prezentujeme změny obsažené v novém nařízení vlády, které upravuje předpoklady pro zajištění požární bezpečnosti komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. V části IZS přinášíme poznatky z taktického cvičení zaměřeného na využití vrtulníků s bambivakem k zásobování vodou při likvidaci lesního požáru a představujeme jednotku podnikových hasičů působící ve FN v Motole. V časopisu dále naleznete ohlédnutí za prvním rokem činnosti ŠVZ HZS ČR nebo výsledky ankety o nejlepšího sportovce resortu Ministerstva vnitra za rok 2011. Součástí časopisu jsou dvě přílohy.  

Dne 1. prosince loňského roku vystřídal ve funkci generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR genmjr. Ing. Miroslava Štěpána plk. Ing. Drahoslav Ryba. Jeho hodnocení současného postavení sboru a především problémy naplňování jeho poslání v dalším období byly předmětem našeho rozhovoru.

Ve funkci ředitele HZS kraje Vysočina jste působil více než deset let a výrazně jste se podílel na naplňování poslání a plnění úkolů tzv. nového HZS ČR. Jste tudíž plně kompetentní hodnotit, jaký je sbor z hlediska akceschopnosti při vstupu do druhé dekády své novodobé historie.

plk. Ing. Drahoslav RybaAkceschopnost a vůbec fungování sboru je na vysoké úrovni. Sbor byl za desetiletí své novodobé existence několikrát důsledně prověřen při řešení mimořádných událostí menšího, ale hlavně velkého rozsahu. Povodněmi, které území republiky v podstatě postihují každoročně, rozsáhlými požáry, ale také závažnými dopravními nehodami, z nichž bych chtěl jmenovat například železniční nehodu ve Studénce v roce 2008 nebo téhož roku hromadnou dopravní nehodu na dálnici D1. Nezapomeňme také na doslova mravenčí práci odborníků vykonávajících státní požární dozor, stavební prevenci, zjišťování příčin vzniku požárů atd. Za zmínku stojí nepostradatelné krizové řízení a samozřejmě ochrana obyvatelstva. Nesmím také opomenout pomoc, poskytovanou do zahraničí. Je to dlouhá řada výborně propracovaných programů, strategií a koncepcí. Rovněž bych chtěl podtrhnout velmi důležitou spolupráci na úseku integrovaného záchranného systému s ostatními složkami systému, který je velmi dobře nastaven. Ale nesmíme usnout na vavřínech, stále je co zlepšovat, s postupem vědy, techniky a nejrůznějších technologií také se neustále učit a přizpůsobovat pokroku svoje činnosti.

Funkci jste převzal v období výrazně změněné ekonomické situace, jejíž první dopady sbor pocítil již v roce 2011. Ve svém vystoupení po slavnostním převzetí funkce jste dokonce upozornil, že sbor čeká boj o udržení a zachování jeho funkčnosti. S jakým rozpočtem bude v roce 2012 sbor hospodařit a s jakými dopady?

Rozpočet HZS ČR se na rok 2012 sníží o 306 milionů korun, prostředky na provoz a investice se sníží o 104 milionů korun, kázeňské odměny budou zkráceny o 35 milionů korun. A zbytek peněz se ušetří snížením počtu systemizovaných míst o 354. Rok 2012 „přežijeme“, ale následující roky, pokud se bude rozpočet nadále snižovat, mohou vést ke snížení úrovně požární ochrany, integrovaného záchranného systému a krizového řízení v celé České republice.

Lze v této souvislosti očekávat propouštění příslušníků a občanských zaměstnanců případně omezení provozu některých  stanic?

Snížení tabulkových míst se zřejmě obejde bez propouštění, protože bude možné tato místa vygenerovat z „odchodovosti“ v loňském a případně v letošním roce. Již v loňském roce byla obsazována pouze zcela nepostradatelná místa specialistů, jako jsou chemici, právníci, psychologové, stavební dozor apod., ostatní tabulková místa nebyla po jejich uvolnění obsazena.

O rušení stanic neuvažujeme. V roce 2010 prošel HZS ČR vnitřním auditem nastavení organizační struktury a jednotnosti, včetně početních stavů. Tím byla vytvořena optimalizace plnění úkolů, struktury a početních stavů. Počet a rozmístění stanic odpovídají schválenému plošnému pokrytí a poskytování pomoci občanům v tísni. Jakýmkoliv omezením provozu stanic bychom mohli ohrozit bezpečnost občanů a také plnění zákonem uložených úkolů.

S ohledem na vnitřní ekonomickou situaci jako i na problémy v rámci Evropské unie určitě nemůžeme, minimálně v nejbližším období, očekávat výrazné navýšení finančních toků. Pro zachování funkčnosti sboru bude pravděpodobně nezbytné hledat jiné vnější zdroje. Máte některé z nich vytipovány?

Pokud jde o prostředky investičního charakteru, vyvinulo HZS ČR aktivity směřující k získání dotačního titulu a následnému čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie na pořízení moderní techniky a technologií pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí a pro zvýšení akceschopnosti při záchranných a likvidačních pracích při živelních pohromách. Jde o velmi významnou částku ve výši jedné miliardy korun, přičemž 85 % způsobilých nákladů by financovala Evropská unie prostřednictvím integrovaného operačního programu. V nejbližším období by Česká republika měla obdržet k těmto operacím vyjádření Evropské unie, podle dosavadních signálů předpokládáme, že bude kladné. V současné době rozpočtových škrtů jde o významný počin, a to nejen pro jednotky profesionálních hasičů, kterým bude za tyto prostředky pořízená technika k zásahové činnosti primárně sloužit, ale i pro sbory dobrovolných hasičů obcí, jimž může být převedena do užívání technika, kterou nová technika nahradí. Při současné situaci s krácením rozpočtu HZS ČR by bez realizace projektů z EU byly investice do pořízení požární techniky téměř nulové.

Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR a zdravotnická záchranná služba krajů jsou společně zapojeny do projektu jednotné úrovně informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému. Projekt je realizován s podporou strukturálních fondů Evropské unie. Jeho cílem je zvýšení kvality služeb poskytovaných občanovi na úseku tísňového volání při mimořádných událostech, zkrátit čas mezi tísňovým voláním a zásahem na místě mimořádné události, sjednotit úroveň informačních systémů operačních středisek základních složek IZS, nasadit moderní technologie a nově využívat informace.

Je nutné také zdůraznit, že se do rozpočtů HZS krajů vracejí náklady vynaložené na likvidaci následků dopravních nehod, a to zejména na základě dohody uzavřené mezi HZS ČR a Českou kanceláří pojistitelů v roce 2010. Dosud se jednotkám HZS krajů vrátilo více než 30 milionů korun.

Pravděpodobně bude nutné hledat možné úspory i uvnitř sboru. Domníváte se, že existují oblasti, jejichž určité utlumení nebude mít dopad na jeho akceschopnost? Hovoří se například o snížení počtu cvičení nebo redukci soutěží požárního sportu.

Podívejme se na hledání úspor z jiného úhlu. Prioritou je zachování většiny stanic a samozřejmě plnění našich povinností vyplývajících ze zákona. Úkoly v oblasti integrovaného záchranného systému, krizového řízení, ochrany obyvatelstva, státního požárního dozoru atd., musíme i nadále plnit. Může se ale stát, že se například prodlouží lhůty vydání stanovisek stavební prevence. Co se týče cvičení, plány vycházejí z určité „potřeby“ co procvičit, vyzkoušet nové postupy, prostředky. Samozřejmě je to prostor pro určitou zvýšenou integraci cvičení, například sousedních krajů, ale i jednotlivých složek IZS. Jednotlivé HZS krajů s touto myšlenkou k plánování cvičení přistupují. V oblasti požárního sportu se s úsporami začalo již v roce 2011 uspořádáním republikového mistrovství společně se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska.

HZS ČR má zákonem stanovené poslání a úkoly. Mnohdy bylo poukázáno na skutečnost, že hasiči vykonávají činnosti, které s ochranou života, zdraví nebo majetku občanů bezprostředně nesouvisí. Jmenovat bychom mohli například úklid vozovek po dopravních nehodách nebo likvidaci padlých stromů v místech, kde nikoho neohrožují. Nezvažuje se alternativa jejich neprovádění nebo provádění za úhradu? Obojí by mohlo mít finanční přínos.

HZS ČR nejen zachraňuje životy, zdraví, majetek a životní prostředí, ale také na tyto činnosti musí své příslušníky připravovat. Myšlenku o „zpoplatnění“ některých činností zvažujeme. Samozřejmě se odvíjí specificky pro každý jednotlivý kraj. Obecně řečeno, pokud je překročena hranice naší zákonné povinnosti, můžeme na základě zákona o požární ochraně (§ 97 zákona č. 133/1985 Sb.) vyžadovat zaplacení vykonané práce. Když budu konkrétnější, může jít například v některých případech o likvidaci rampouchů nebo vos.

Také se nabízí možnost, že bychom byli využíváni na různé technické nebo technologické pomoci, které nesouvisejí se záchranou životů, zdraví, majetku a životního prostředí. Technika, kterou disponujeme, se musí stále udržovat v provozuschopném technickém stavu, a její obsluha v určité kondici.

Pokud nedojde k zásadní změně rozpočtové politiky, lze vůbec odhadnout, jak by tato situace mohla ovlivnit fungování samotného sboru a zajištění bezpečnosti občanů?

Systém bude fungovat stále, ale je zásadně ohrožena jeho úroveň. Chybějící finanční prostředky nutné na zajištění chodu celého sboru, a tím vykonávání jeho zákonných povinností, mohou mít za následek snížení úrovně vnitřní bezpečnosti. Bylo by naivní se domnívat, že když budou chybět finanční prostředky, nebude to mít následky. Naší snahou je, aby dopad na občana samotného byl právě z hlediska bezpečnosti co nejmenší.

Jak se stavíte k názorům, že by část kompetencí a úkolů, které plní HZS ČR, mohla být přenesena na jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí?

Spolupráce s jednotkami sboru dobrovolných hasičů obcí je realizována denně při řešení nejrůznějších událostí. Dá se říci, že spolupráce je nastavena výborně, že se navzájem doplňujeme a je i nepostradatelná. Já sám jsem členem sboru dobrovolných hasičů od svého mládí. Vím, jaké úsilí obce vyvíjejí k tomu, aby plně zastaly svoji roli na úseku požární ochrany. Ale nezapomeňme, že požáry tvoří přibližně 20 % všech událostí, které jak dobrovolné, tak profesionální jednotky požární ochrany během roku řeší. Denně se zasahuje u dopravních nehod, poskytují se technické pomoci, provádějí se záchranné a likvidační práce u živelních pohrom. A s tím je spojen velmi důležitý fakt, že pokud bychom uvažovali o přenesení části kompetencí na dobrovolné hasiče, bude nutné jejich dovybavení technikou, dalšími prostředky pro nejrůznější zásahy, a také nezbytné vzdělávání jejich členů. V neposlední řadě by to znamenalo finanční zatížení jednotlivých obcí. V konečném důsledku by toto řešení bylo výrazně dražší a vyžádalo by si i podstatné prodloužení doby, do které je občanovi dnes pomoc poskytnuta. Účast dobrovolných hasičů na zásazích ovlivňují ještě další okolnosti, a sice jejich nepřítomnost ve svém zaměstnání. V okolních státech, kde většina povinností „leží“ na dobrovolných hasičích, se neustále potýkají s problémy jejich uvolňování ze zaměstnání. Uvážíme-li, že hasiči denně řeší více než 280 událostí, opět se vracím k tomu, že je dobře, že máme profesionální hasiče, na jejichž bedrech leží větší břemeno a garantují rychlou pomoc v nouzi pro každého.

I přes problémy lze určitě konstatovat, že HZS ČR je stabilizovanou a vysoce akceschopnou organizací. Pokud byste měl postavit pořadí priorit, na co se bude nutné, z hlediska zkvalitňování činnosti sboru, zaměřit v nadcházejícím období?

Rozhodně tou nejdůležitější prioritou je přizpůsobit se současné ekonomické situaci tak, že pokud budou nutné jakékoliv zásahy do sboru a v jakémkoliv směru, tak aby byly vratné v následujících letech. Z toho vyplývá další neméně důležitá priorita, a sice zachovat standard bezpečnosti, jaký občanům dosud poskytujeme. Tady je důležité, aby i vláda České republiky pokládala vnitřní bezpečnost za velmi důležitou a měla to na paměti zejména při sestavování rozpočtu na roky budoucí. Co se týká zkvalitnění činnosti HZS ČR, chceme se zaměřit například na systém vzdělávání členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí mimo jiné prostřednictvím e-learingových kurzů, stejně tak budeme pokračovat ve vzdělávání starostů obcí.

V uplynulém období byly zahájeny práce na novelizaci komplexu v roce 2000 přijatých tzv. krizových zákonů. Bude se v tomto procesu pokračovat?

Ano, budeme pokračovat. Je nutné se podívat na aktuální potřeby novelizace právních předpisů v gesci HZS ČR, zejména v návaznosti na novou právní úpravu v oblasti informačních technologií. Mým cílem je upravit zákon o HZS ČR, který již neodpovídá současnému postavení sboru ve stále se vyvíjející době.

Jsme na prahu nového roku. Jak byste si ho přál prožít Vy osobně a co by Vás v prvním roce Vašeho působení v čele sboru nejvíce potěšilo?

Přeji si, aby se všichni hasiči, vrátili v pořádku od zásahů ke svým nejbližším. Aby práce, kterou dělají, je stále v této nelehké době těšila. Já osobně chci své síly věnovat na přesvědčení politiků, rozhodujících o rozpočtu, že prostředky vynaložené na zajištění vnitřní bezpečnosti jsou velmi důležité a že se dotýkají každého občana této země. Nikdy nevíme, kde začne hořet, kdy si rozmary počasí začnou vybírat svou daň, kdy budeme potřebovat rychle a odborně vyprostit zraněné ze zdemolovaného vozidla a věřte, že každá vteřina se v takové situaci zdá nekonečně dlouhá. Oblast bezpečnosti nelze podceňovat a být připraven se může jedině vyplatit! Potěšilo by mě, kdybychom už nikdy nemuseli řešit v podstatě ohrožení funkčnosti sboru a tím i bezpečnost občanů.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto archiv redakce

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook