Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 1/2012

V úvodu připomínáme 10. výročí vydání prvního čísla časopisu 112 a přinášíme rozhovor s novým generálním ředitelem HZS ČR plk. Ing. Drahoslavem Rybou, jehož tématem jsou hodnocení současného postavení sboru a perspektivy naplňování jeho poslání v dalším období. V bloku PO analyzujeme zásah na požár v objektu bioplynové stanice, zabýváme se problematikou ochrany před bleskem v České republice a prezentujeme změny obsažené v novém nařízení vlády, které upravuje předpoklady pro zajištění požární bezpečnosti komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. V části IZS přinášíme poznatky z taktického cvičení zaměřeného na využití vrtulníků s bambivakem k zásobování vodou při likvidaci lesního požáru a představujeme jednotku podnikových hasičů působící ve FN v Motole. V časopisu dále naleznete ohlédnutí za prvním rokem činnosti ŠVZ HZS ČR nebo výsledky ankety o nejlepšího sportovce resortu Ministerstva vnitra za rok 2011. Součástí časopisu jsou dvě přílohy.  

Zdolávání požáru v horském terénu je vždy náročné na zajištění zásobování vodou. Proto se v Krkonošském národním parku v Sedle pod Dvoračkami 14. října 2011 uskutečnilo taktické cvičení na likvidaci lesního požáru alternativní metodou.

Před dvěma lety se zrodila myšlenka, zda by se nedalo nechat si vrtulníkem vodu nanosit do přenosné nádrže a tu pak využít pro klasické hašení hadicovým vedením.

Dne 25. září 2009 došlo v Krkonošském národním parku (KRNAP) k lesnímu požáru ve svahu kopce Plešivce. Místo požáru se nacházelo ve značně svažitém skalnatém terénu s nízkým klečovitým porostem, vzdálené od nejbližší pojezdné komunikace 400 m s převýšením 120 m. Dálková doprava vody na místo požáru byla zajištěna hadicovým vedením, přenosnými přečerpávacími nádržemi a přenosnými stříkačkami.

Do hasebních prací byl zapojen i vrtulník Bell 412 Letecké služby Policie ČR, který pomáhal s likvidací požáru a provedl 28 shozů vody. Při hašení pozemního plošného požáru jsou shozy vody z vrtulníku velice efektivní, ale při dohašování podzemních ložisek je shození tak velkého množství vody do jednoho místa neekonomické.

Netradiční taktické cvičení

Na HZS Libereckého kraje územním odboru Semily si na rok 2011 naplánovali taktické cvičení, jehož předmětem bylo hašení ohnisek lesního požáru v těžko přístupném terénu prostřednictvím vrtulníku a přenosné nádrže. Předpokládaným taktickým využitím mělo být dohašování pozemních a podzemních požárů po provedené lokalizaci, nebo likvidace malých ložisek lesního požáru v době jeho rozvoje. Místem nasazení měly být terény pro jinou mobilní techniku nedostupné, ale vzrostlé stromy nebo jiné terénní překážky nesměly bránit vrtulníku, aby poblíž místa požáru vysadil zásahové družstvo a v místě zásahu položil zavěšené břemeno na zem.

Příprava cvičení

Prvním krokem bylo hledání odpovědi na otázku, zda lze vůbec přenosnou samonosnou lehkou nádrž z vrtulníku bambivakem plnit. Bude to bezpečné pro hasiče a vrtulník? Nepraskne nádrž, když se voda do ní naráz vypustí?

Tyto a další otázky byly diskutovány na setkání s techniky a piloty ve středisku Letecké služby Policie ČR na Letišti Praha, a.s. Vzhledem k tomu, že se v praxi ještě nic podobného neuskutečnilo, nepodařilo se na všechny otázky nalézt odpověď. Výstupem bylo rozhodnutí, že z hlediska bezpečnosti zasahujících hasičů a možného ohrožení vrtulníků musí být nádrž vybavena zařízením pro upevnění k zemi, aby nedošlo k jejímu vzlétnutí tlakem vzduchu od rotoru vrtulníku. Zda nádrž vypuštění vody z bambivaku vydrží, nebylo jisté. Postupné vypouštění vody z bambivaku není možné. Jediné co lze pro zdárné naplnění nádrže udělat, je posadit bambivak před vypuštěním vody až na dno nádrže.

Dalším krokem bylo zajistit přenosnou nádrž, která by vyhovovala daným požadavkům. Za tímto účelem bylo osloveno vedení podniku Technolen, a.s. v Lomnici nad Popelkou, kde se přenosné samonosné nádrže pro technické účely vyrábějí. Vedení podniku po objasnění záměru vyhovělo požadavkům HZS Libereckého kraje a pro účely cvičení bezplatně poskytlo upravenou přenosnou nádrž o obsahu 10 m³. Samonosná nádrž z pogumované textilie a molitanovým límcem o rozměrech 450 cm (průměr základny), 90 cm (výška), 390 cm (průměr horního okraje), o hmotnosti 25 kg byla osazena dvěma výpustnými ventily s přírubou DIN C 52. Nádrž byla oproti standardní nádrži doplněna o čtyři upevňovací popruhy s 50 cm dlouhými upevňovacími kolíky na dně.

Cvičení bylo i přípravou na zdolávání požáru ve vrcholových partiích Krkonoš. Mělo přinést zkušenosti, které by bylo možné využít při zdolávání skutečného požáru (například výběr vhodného místa pro plnění vrtulníku a výcvik jednotek pro plnění letecké techniky). Posledním krokem bylo dohodnout se Správou KRNAP vhodné místo pro cvičení. Ideální by bylo provést cvičení ve vrcholových partiích Krkonoš, ale s tím nesouhlasilo oddělení ochrany přírody. Jako rozumný kompromis bylo zvoleno Sedlo pod Dvoračkami.

Průběh cvičení

Cvičení bylo naplánováno na 14. října 2011 od 14.00 hodin. Ve stanovený čas se všichni cvičící dostavili na louku „u kapličky“ v Rokytnici nad Jizerou, kde bylo vytvořeno zázemí týlu. Po příletu vrtulníku byl připraven bambivak s příslušenstvím a s posádkou byly prodiskutovány poslední detaily cvičení. Do kabiny vrtulníku nastoupilo zásahové družstvo v počtu 1+3, byla naložena přenosná nádrž a 5 m dlouhá savice B + přechodky na armatury B/C a B/110, kulový ventil, hadicový koš (3x C), dvě náhradní hadice C, jedna kombinovaná proudnice C, kladivo a hřeby pro upevnění nádrže. (Pro ustavení nádrže v neznámém terénu by bylo vhodné zásahové družstvo vybavit ještě krumpáčem a lopatou). Ve 14.29 hodin bylo zásahové družstvo vysazeno na místě zásahu v Sedle pod Dvoračkami. Místo zásahu bylo od místa týlu vzdáleno 3,6 km s převýšením 380 m. Za sedm minut po vysazení mělo zásahové družstvo připravenu nádrž na plnění vodou a v osmé minutě jim vrtulník z místa týlu v podvěsu dopravil přenosnou stříkačku PS 12. V osmnácté minutě bylo provedeno první plnění nádrže bambivakem.

Plnění přenosné nádrže bambivakem

Místo zásahu bylo na svažité louce a pro umístění nádrže byla využita přírodní proláklina s dostatečnou rovinou na rozložení nádrže. Nádrž byla upevněna k zemi čtyřmi kotvícími popruhy za 50 cm dlouhé kovové kolíky na dně. Na výpustný ventil byla napojena PS 12 prostřednictvím pětimetrové savice B. V místě týlu bylo zahájeno plnění bambivaku. Velitel zásahu potvrdil pilotovi vrtulníku, že je nádrž připravena k plnění a byl domluven signál, který určoval přesný okamžik pro vypuštění vody z bambivaku do nádrže (překřížení rukou v úrovni pasu). Plán počítal s tím, že nádrž budou při plnění obsluhovat tři hasiči a čtvrtý (velitel) bude navigovat vrtulník. V průběhu cvičení při přenesení PS 12 na místo zásahu, ukázal tlak vzduchu pod rotorem, že bude nutné, aby nádrž při plnění obsluhovali čtyři hasiči. Roli velitele zásahu tedy převzal vedoucí cvičení.

Na místo zásahu přilétl vrtulník s plným bambivakem vody. Čtyři hasiči přidržovali v pokleku okraj nádrže. Vrtulník pomalu vyklesával, součastně se přibližoval k nádrži, a v daný okamžik byl bambivak nad středem nádrže a ke dnu nádrže mu zbýval přibližně jeden metr. Vrtulník pokračoval ve vyklesávání. V momentu, kdy se bambivak dotkl dna nádrže, hasiči nadzvedli okraj nádrže. Velitel zásahu překřížil ruce před tělem v úrovni pasu a na tento signál byla vypuštěna voda z bambivaku. Dynamický ráz vody při jejím vypuštění nebyl nijak velký a stěny nádrže mu bez problému odolaly. Odlehčení bambivaku se na pozici vrtulníku nijak výrazně neprojevilo. Pilot vrtulníku dokázal při vypouštění udržet bambivak v potřebné pozici a z nádrže s ním vystoupat pomalu ven, tak aby veškerá přinesená voda natekla do nádrže. Další plnění se cyklicky po sedmi až osmi minutách opakovala.

Plnění nádrže a současné hašení

Úkolem zásahového družstva bylo i hašení požáru jedním proudem C. U prvních pěti naplnění nádrže musejí bezpodmínečně asistovat čtyři hasiči. Pak již (po 48 minutách po vysazení zásahového družstva) na asistenci postačují dva hasiči a zásahové družstvo se může rozdělit na dvě dvojice, kdy první obsluhuje PS 12 a nádrž. Druhá dvojice vytvoří útočné vedení C hadicovým košem a zajistí hašení. Pokud by na místo zásahu bylo dopraveno ještě jedno družstvo, bylo by možné vzhledem k tomu, že je vypouštěcí ventil na dně nádrže, zahájit hašení již po prvním naplnění, ale je vhodnější provést minimálně tři naplnění, aby byla nádrž dostatečně stabilní při plnění. Množství odebírané vody se musí přizpůsobit intervalu plnění nádrže. Při dohašování ohnisek podzemního požáru dochází v praxi k častému přemísťování útočného proudu. Proto by přerušovaný odběr vody neměl způsobovat problémy s likvidací požáru.

Při taktickém cvičení bylo hašení zahájeno až po sedmém naplnění nádrže (63 minut po vysazení zásahového družstva) a v průběhu hašení bylo provedeno poslední osmé naplnění nádrže. Hašení bylo zahájeno později, aby se zjistilo, jak se bude při plnění chovat téměř plná nádrž. Vrtulník ale v důsledku zásahu na pátrací akci před příletem na cvičení neměl dostatek paliva k provedení dalších plnění.

Po osmém naplnění přenosné nádrže bambivakem rozhodl vedoucí cvičení, že po doplnění paliva nebude vrtulník v plnění nádrže pokračovat. Vrtulník odlétl pro palivo na letiště do Liberce a na místo zásahu se vrátil po 52 minutách. Mezitím zásahové družstvo ukončilo zásah a připravilo se na transport zpět do týlu. Nejdříve byla do týlu vrtulníkem přenesena v podvěsu přenosná stříkačka PS 12 a následně v kabině vrtulníku zásahové družstvo s veškerým příslušenstvím. Po krátkém vyhodnocení bylo cvičení v 16.47 hodin ukončeno.

Poznatky a zkušenosti

Cvičení prokázalo, že alternativní metoda zdolávání ohnisek lesního požáru s přenosnou nádrží plněnou závěsným zařízením pod vrtulník je technicky i organizačně proveditelná. Jen početní stav zásahového družstva 1+3 se ukázal jako nedostatečný. Po konzultaci s pilotem vrtulníku bylo upřesněno, že lze na místo zásahu přepravit najednou až pět osob. V praxi se zřejmě tato metoda bude využívat zejména v případech, kdy už na místě zásahu bude vrtulník provádět standardní hašení. Na místě zásahu by tak měl být dostatek hasičů na současné zajištění hašení požáru i obsluhy nádrže. V případě zásahu v místě pro běžnou techniku nedostupném, bude vhodné nejprve co nejblíže k místu zásahu dopravit z návětrné strany průzkumné družstvo v minimálním počtu 1+3. Průzkumné družstvo vyhledá příhodné místo pro přistání zásahového družstva a umístění nádrže. Velitel průzkumné skupiny se stane velitelem zásahu a dva členové průzkumné skupiny se zapojí do hasebních prací.

Cvičení přineslo mnoho cenných poznatků, které lze v praxi využít. Zda tomu tak bude, ukáže až čas.

mjr. Ing. Pavel VITÁK, HZS Libereckého kraje, foto kpt. Ing. Radek VOJÍK a Kamila ANTOŠOVÁ
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook