Houkání sirény požárního automobilu nemusí vždy souviset se závažnou mimořádnou událostí. Ačkoliv většina zásahů profesionálních i dobrovolných jednotek požární ochrany vyžaduje po zasahujících hasičích velkou míru odolnosti proti stresu, naprosté soustředění, odborné znalosti a náročnou fyzickou práci, vyskytují se i takové, které mají šťastný konec, ve tvářích hasičů vyvolají úsměv a natrvalo se zapíšou do kroniky tzv. kuriózních zásahů. O ty nebyla nouze ani v letošním roce.

„Obecná škola“ v Chodově

Scénu jak vystřiženou přímo z oblíbeného filmu Obecná škola si zahráli v praxi hasiči v Chodově na Sokolovsku. První únorový víkend, kdy venkovní teploty spadly na minus patnáct stupňů Celsia, se čtrnáctiletý školák rozhodl vyzkoušet, co se stane, když jazykem olízne namrzlý kovový sloupek dopravní značky. Stalo se přesně to, co ve filmu. Chlapec zůstal jazykem ke značce přilepený. Přivolaní hasiči začali sloupek značky zahřívat teplou vodou, připravili si také horkovzdušnou pistoli. Po zahřátí kovového sloupku chlapce opatrně odtrhli a předali k ošetření zdravotnické záchranné službě. V tu chvíli hasiči netušili, že je podobné případy budou pronásledovat celý víkend. Hned v sobotu dopoledne odtrhávali v Pomezí u Chebu přimrzlou packu malé kočky ke kovové tyči, v neděli navečer pak hasiči v Kraslicích vyjížděli k dalšímu případu přimrzlého jazyka. Tentokrát si tento pokus vyzkoušeli dva školáci na zábradlí. Jeden se nakonec odtrhl sám, druhému pomohli hasiči po zahřátí kovového zábradlí. Všichni nechtění herci slavné scény vyvázli naštěstí bez vážnějších zranění.

Parkovat se dá všude

Ostravští profesionální hasiči se pomalu ale jistě stávají odborníky na vyprošťování nezvykle zaparkovaných automobilů. Loni v září skončila Škoda Felicia na boku v podchodu v Ostravě-Výškovicích doslova jako ježek v kleci, ve středu 29. února 2012 stejný typ osobního automobilu v úzkém sjezdu do sklepa obytného domu v Ostravě-Hrabůvce.
Felicie ležela, stejně jako před půl rokem, na pravém boku, a to mezi vnější zdí sklepa a betonovou zdí, zpevňující sjezd pod silnicí. Hasiči ji vyprostili za použití speciální techniky.
Ani tentokrát nebyla na místě řidiče nalezena krev. Ten se na místě nehody pohyboval, ale podle zasahujících hasičů nepříliš jistě. Zraněním to nebylo…

Hlava v ledu

V úterý 14. února vyjela jednotka PO z jindřichohradecké stanice k záchraně člověka, který podle ohlašovatele na tísňovou linku zamrznul v rybníku Vajgar v Jindřichově Hradci a nad ledem byla vidět jen hlava. Na místě hasiči společně s příslušníky Policie ČR zjistili, že nejde o člověka, ale o figurínu, kterou následně z ledu vysekali.

Nepoučitelný

Dne 13. března 2012 v odpoledních hodinách byla jednotka hasičů ze stanice Jihlava vyslána do ulice Březinova. Patnáctiletý chlapec si zde chtěl „něco pěkného“ najít v kontejneru na elektroodpad. Dovnitř se dostal snadno, pomoci ven už mu museli hasiči. Kontejner byl nadzvednut jeřábem a chlapec za pomoci hasičů poté vylezl spodními dvířky ven. Celá záchranná akce trvala třicet minut. Na místě chlapce prohlédli zdravotníci a konstatovali, že neutrpěl žádná závažná poranění. Kdo by se však domníval, že tento nepříjemný zážitek chlapci stačil, ten se mýlil. Dne 1. dubna 2012 ho hasiči vyprošťovali znovu, tentokrát z kontejneru na elektroodpad v ulici U Břízek.

Kuřata „na černo“

Do objektu prodejny Billa v Českých Budějovicích vyjela 9. května 2012 k ohlášenému požáru místní profesionální jednotka hasičů. Na místě se však ukázalo, že zaměstnanci obchodu pouze spálili kuřata na grilu. Jednotka zasahovat nemusela.

Maraton s teletem

Jednotky profesionálních a dobrovolných hasičů z Vysokého Mýta byly dne 16. května 2012 přivolány do Týnišťka, kde své majitelce uteklo tele. Zvíře všechny skutečně prohnalo asi sedmikilometrovou trasou, přičemž je zavedlo do lesa a pak i na silnici I. třídy, kde zasahující hasiče ohrožoval volně pobíhající pes bojového plemene. Po několika nezdařených pokusech bylo tele zahnáno do rohu plotu v obci Rzy, kde bylo odchyceno, svázáno a v pořádku předáno majitelce.

„Špaček“ na třešni

O tom, že se za deště nevyplácí mlsat třešně přímo ze stromu, se 4. června 2012 přesvědčil jedenáctiletý Jakub z Ostravy. V Ostravě-Zábřehu jej museli zachránit z koruny mohutné třešně profesionální hasiči.
Pohybově nadaný školák bez větších problémů vylezl až do výšky osmi metrů, ale mokrý strom se pak začal účinně bránit – Kuba tak najednou nemohl ani nahoru, ani dolů. Hasiče přivolala jeho třídní učitelka, kterou na spolužáka na třešni upozornil kamarád. Hasiči ze stanice v Ostravě-Hrabůvce postavili pod větev, na níž chlapec visel, nastavovací žebřík a jistili jej lezeckým lanem. Během několika minut byl Kuba v bezpečí na pevné, byť také mokré zemi.

Litinový opasek

Další z neobvyklých případů museli řešit 14. června 2012 večer profesionální hasiči z Orlové. Pomáhali zhruba čtyřicetiletému hubenému muži od těžkého nákladu – místo koženého opasku si nedobrovolně navlékl litinový, přesněji kanálovou vpusť, zhruba deset centimetrů silnou.
Muži spadl do kanálu mobilní telefon. Ten sice vytáhl, ale s ním nahoru putoval i kus kanálu jako velmi těžká obruč, s níž nešlo bez újmy na zdraví hnout. Na tísňovou linku hasičů zavolali jeho kamarádi. Hasiči se pokusili litinovou skruž sundat u obnaženého kanálu, ale bez úspěchu. Proto postiženého muže převezli i se skruží do nemocnice v Orlové, kde zdravotníci pomazali muže vazelinou  pro lepší skluz kanálu. Dolů to i přes nově uzpůsobenou „hladkou“ cestu nešlo. Pak ale hasiči vyzkoušeli jinou variantu – cestu vrchem přes hlavu - a povedlo se! Bez rozřezání kanálu.

Slunečník pro koně

Táborská profesionální jednotka zasahovala 5. července 2012 v obci Bítov, kde jedním proudem ochlazovala koně. Kůň, jenž pravděpodobně utrpěl infarkt, byl přehřátý, pouze ležel a bylo nutné snížit jeho tělesnou teplotu. Po ochlazení hasiči pomohli se stavbou provizorního zastínění koně.

Západ slunce

Profesionální jednotka ze stanice Jindřichův Hradec vyjela 10. července 2012 se dvěma vozidly CAS do obce Horní Pěna, kde byl ohlášen požár stodoly. Operační a informační středisko svolalo zároveň jednotku místních dobrovolných hasičů. Během jízdy k zásahu byla informace o požáru operačním a informačním střediskem ověřována, ale nakonec se zjistilo, že se jedná o planý poplach, kdy si oznamovatel spletl požár se zapadajícím sluncem.

Čáp tentokrát v komíně

Dne 2. srpna 2012 byla vyslána jednotka ze stanice Karviná k záchraně čápa z komína. Na místě bylo zjištěno, že čáp zůstal uvězněn v patě samostatně stojícího komína, který je dnes již nefunkční. Komín je přibližně 30 metrů vysoký a má dva průduchy, každý o průměru asi 80 cm. Jedním z těchto průduchů čáp propadl až na dno komína, kde zůstal uvězněn. Po zvážení situace bylo rozhodnuto, že nejsnazším a pro čápa nejméně stresujícím způsobem jeho záchrany je vyproštění za použití lezecké techniky.
Úkolu se ujali členové lezecké skupiny, kteří nejdříve vystoupali na komín a zde zajistili místo zásahu. Poté se jeden z nich spustil do komína, kde nejdříve lepicí páskou zajistil zobák čápa, aby jeho ani sebe nezranil. Poté byl pták umístěn do batohu, na laně vytažen ven z komína a následně i s batohem spuštěn na zem. Pták nedoznal vážnější újmy na zdraví, pokud pomineme to, že jeho jindy pěkně bílé peří bylo černé od sazí.

„Zasekl se“ v baru

Milevská profesionální jednotka PO byla 14. srpna 2012 povolána do baru na Husově náměstí v Milevsku k vyproštění muže. Na místě hasiči zjistili, že dotyčný je zaklíněný mezi pevně ukotvenými barovými židlemi a vystříhali jej z neobvyklého vězení.

Kočka leze dírou, kocour oknem

Hasiči dostali dne 21. srpna 2012 krátce před 18. hodinou neobvyklou žádost z Opavy-Kateřinek. V plastovém okně bytového domu, pootevřeném jen na větrání, se ve velkém horku - s hlavou uvnitř, krkem skřípnutým ve „větračce“ a zbytkem těla venku na okenním parapetu - trápil v nepřirozené poloze statný kocour. Jeho nepochopitelný čin mohl způsobit buď stesk po páníčcích, nebo jen prostá kočičí zvědavost. Na místo tedy vyjela jednotka PO z Opavy. Na místě hasiči vyjeli v koši automobilového žebříku nahoru, kocoura bez problémů vysvobodili a viditelně vyčerpaného a dehydrovaného předali sousedům.

Račte nahoru

Dne 22. srpna 2012 byla vyžádána pomoc hasičů při záchraně jezevce, který uvíznul v přibližně dva metry hluboké jímce, poblíž letiště v areálu zemědělského družstva u obce Bánov. Na místo události byla vyslána jednotka PO z Uherského Brodu spolu s jednotkou sboru dobrovolných hasičů obce Bánov. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že jezevec zapadnul do betonové jímky o rozměru asi 4 x 4 m s výškou hladiny okolo 70 cm a sedí na kusu betonu nad úrovní hladiny.  Na první pohled jevil známky vyčerpání. Po spuštění žebříku do jímky se sám snažil vylézt, ale z kluzkých a hladkých příček žebříku spadl zpět do jímky. Následně zkusili hasiči spustit do jímky lano se smyčkou. Tento pokus však také k vytažení zvířete nevedl. Nakonec hasiči použili znovu žebřík, do kterého propletli hadici, a to tak, aby jezevec nepropadl a mohl se na žebříku zachytit. Snad i to, že byl hasiči slušně požádán, aby se ještě jednou pokusil, vedlo k tomu, že opravdu po žebříku sám z jímky vylezl.

Ani tam, ani zpátky

Dne 24. srpna 2012 ráno byli hasiči ze stanice Uherský Brod požádáni Policií ČR o asistenci při vyproštění osoby uvízlé u provozovny občerstvení. Po příjezdu na místo zásahu hasiči zjistili, že v úzké mezeře mezi dvěma zdmi přímo u objektu občerstvení, do kterého se chtěl pravděpodobně dostat, je zaklíněný mladý muž. Protože nebylo samozřejmě možné provést demolici stavebních konstrukcí nebo použít vyprošťovací prostředky a zařízení, musela nastoupit síla a obratnost. Muže se následně podařilo z mezery vytáhnout, aniž by došlo k jeho poranění. Poté byl předán do rukou přítomných policistů a jednotka se vrátila na svou stanici.

Velká hlavička

Na tísňovou linku hasičů volala 3. října 2012 zoufalá matka z Karviné-Ráje. Nemohla pomoci svému dvouletému chlapci, který uvízl hlavou v otvoru pod opěradlem houpacího křesílka. Do jejího bytu okamžitě vyjela jednotka PO z karvinské stanice. Pro maminku neřešitelný problém hasiči vyřešili okamžitě a bezbolestně – přestřihli kovové madlo křesílka a vysvobozeného chlapečka předali do matčina náručí. Zdravotní stav chlapečka zkontrolovala ještě zdravotnická záchranná služba.

Dobrá hospodyně i přes plot skočí

Dne 4. října 2012 vyjeli brněnští hasiči do městské části Královo Pole k záchraně ženy, která podle ohlášení visela na plotě. Pětapadesátiletá žena lezla přes více než dva metry vysoký plot oddělující dvůr domu od trafostanice dopravního podniku, protože tam chtěla vysvobodit uvízlého holuba. Zachránkyně ale sama uvízla na vrcholu plotu, kde se nejprve o kovové hroty zranila na noze a pak se za jeden trn zachytila za kalhoty a zůstala bezmocně viset hlavou dolů. K vysílené ženě visící na opačné straně plotu u uzamčené trafostanice hasiči pronikli za použití nastavovacích žebříků. Ženu uvolnili z plotu, postavili zpátky na nohy a po žebříku dostali zpátky do dvora domu. Tam jí poskytli předlékařskou pomoc a předali do péče zdravotníků.

Studená koupel

Dne 17. října 2012 nevěřili hasiči, kteří na Vyškovsku zasahovali u nehody osobního auta, vlastním očím. Řidička auta, které sjelo do rybníka, policistům a záchranářům vysvětlila, že za jízdy kolem rybníka v Rostěnicích-Zvonovicích jí do cesty vběhl divočák. Když ve snaze zabránit srážce strhla volant, sjela nejdříve do příkopu a poté do rybníka. Z auta, které se zastavilo 25 metrů od břehu potopené až po střechu, čtyřiasedmdesátiletá (!) řidička duchapřítomně vylezla a v šatech doplavala ke břehu. Z události seniorka vyvázla zcela bez zranění a jedinou újmou bylo prochladnutí ve studené vodě a v mokrém oblečení. K vytažení „utopeného“ automobilu musel velitel zásahu přivolat policejní potápěče. Ti vozidlo uvázali na lano a hasiči ho pak jeřábem dostali zpátky na břeh a na silnici.

Zpracováno redakcí podle podkladů tiskových mluvčích HZS krajů
 

V uplynulých dvou letech se na trhu rozšířila nabídka moderní bytové dekorace - krb na biopalivo („biokrb“). Biokrby vyráběné různými výrobci jsou dodávány i mnoha internetovými obchody, kdy jde často o dovoz ze zahraničí. Jejich hlavními výhodami jsou možnost instalace do míst, kde nelze instalovat tradiční krb, provoz bez kouřovodu a menší finanční náročnost.

Biokrby mohou být vyráběny jako stolní, nástěnné, volně stojící, vestavné nebo zavěšené v prostoru. Reklamy uvádějí jednoduchou instalaci a dále již bezpečný a bezproblémový provoz. Jenže je vše tak bezproblémové a bezpečné, jak to vypadá na první pohled? Praxe ukazuje, že tento typ krbu lze většinou bezpečně provozovat za předpokladu, že uživatel dodrží návod k použití. Mimo nutnost větrat prostory, kde jsou biokrby užívány, vzhledem k spotřebě vzdušného O2 a vývoji CO2, se uživatel může setkat také s nebezpečím vzniku požáru.

Popálení při zapalování

Nový rok, nedělení odpoledne. Na Integrovaném bezpečnostním centru HZS Moravskoslezského kraje je na tísňové lince 112 přijat hovor o požáru v bytě, kde mělo dojít k popálení dvou osob při zapalování biokrbu. Na místo je vyslána jednotka PO, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Na místo požáru vyjíždí také pracovník pro zjišťování příčin vzniku požáru, který zjišťuje, že zdravotnická záchranná služba ošetřuje dvě osoby, které není možné na místě vyslechnout. Požár údajně vznikl v obývacím pokoji u biokrbu, který byl zavěšen na zděné stěně. Prvotní ohledání obývacího pokoje neukazuje žádné známky požáru (zakouření nebo stopy po hoření vybavení bytu). U biokrbu byly jen střepy skla a několik bílých kamenů spadlých na podlahu. Při detailnějším pohledu na biokrb je patrná jen malá stopa po roztaveném plastu na horní hraně, kde byl podle vypálení umístěn kruhový předmět. Nezraněný uživatel bytu následně vypovídá, že k požáru mělo dojít v době, kdy jeho manželka přilévala do biokrbu palivo. Na dotaz, zda mají k dispozici návod k použití, odpověděl, že nikoliv¹⁾. Biokrb si objednali na internetu a byl jim doručen přepravní službou. Spolu s krbem si objednali šest kusů originálních plastových litrových lahví s palivem bioDECO2) pro krby a toto palivo použili pro provoz biokrbu. Internetový obchod, kde byl biokrb zakoupen, byl následně telefonicky kontaktován a operátorka na požádání návod k použití biokrbu zaslala elektronicky během patnácti minut. Po prostudování návodu bylo mimo jiné zjištěno, že je zde uvedeno: „Nikdy nedolívejte biopalivo, pokud v krbu stále hoří, hrozí riziko požáru. Je třeba počkat 15 minut na vychladnutí, aby nedošlo k popálení.“

Zraněnou uživatelku bytu, která chtěla doplnit palivo, bylo možné vyslechnout až po dvou týdnech, kdy se vrátila z nemocnice. Vypověděla, že biokrb zapálila, ale po několika minutách se jí zdálo, že nevidí plameny. Rozhodla se proto dolít do nádržek palivo zakoupené spolu s krbem. Poslední co si dále pamatovala, byla koule plamenů vyšlehnuvší z biokrbu.

V případě tohoto požáru došlo k porušení návodu k použití, kdy nebyla dodržena předepsaná doba patnácti minut „na vychladnutí“ a při dolévání biopaliva došlo k jeho okamžitému vzplanutí. Dále bylo zjištěno, že biokrb obsahoval bezpečnostní prvek umožňující zhašení/regulaci plamene (víčko hořáku), který také nebyl uživatelkou použit.

Zjištěné poznatky

Na základě konkrétní zkušenosti s tímto neobvyklým požárem bylo zahájeno zjišťování informací o biokrbech a požárech s nimi spojených.
Bylo zjištěno, že v České republice není certifikace této „dekorace“ povinná. Nejsou tak dány konstrukční standardy (normy), které by měly stanovit bezpečnostní minima. Jen někteří renomovaní zahraniční výrobci mají krby certifikovány (v rámci ČR byla zjištěna jediná společnost provádějící certifikaci - TÜV SÜD Group). Dále pak byl u některých krbů renomovaných výrobců uváděn odkaz na certifikaci v zahraničí (např. Švédsko, certifikační organizace SITAC).

Návody k použití

Kvalita návodů (z hlediska bezpečnosti) je velmi různorodá, od velmi strohých s uvedením bezpečnostních zásad jen v bodech, po obsáhlé, které obsahují podrobný popis, jak biokrb instalovat/používat. Jsou dány pokyny k instalaci (od textových po schéma s popisem), jak plnit biokrb palivem, jak zapalovat/zhášet, jaké palivo lze použít (jen originální palivo - bioetanol) nebo jak doplňovat palivo. Poslední bod, doplňování paliva, se jeví z hlediska možnosti vzniku požáru jako nejvíce rizikový. Návody k použití biokrbů se shodují v tom, že je možné palivo doplňovat pouze u zhašeného, vychladlého biokrbu. Některé návody dále uvádějí časový interval 15 až 20 minut od uhasnutí plamene, kdy je možné palivo doplnit.

Nezodpovězenou otázkou ale bylo, jak běžný uživatel pozná, zda je biokrb dostatečně vychladlý, a zda má teplota povrchu hořáku vliv na vznícení bioetanolu (hovorově biolíh). Pro prověření iniciace bioetanolu byla provedena praktická zkouška. Nejdříve bylo vyzkoušeno jeho vznícení na horkém povrchu. Bylo zjištěno, že ani při teplotě povrchu 358 °C nedošlo ke vznícení bioetanolu (teplota vznícení uváděná v literatuře³⁾ je 365 - 404 °C). Následně bylo zjištěno, že při uhasínání hořícího bioetanolu klesá teplota v zóně hoření, plamen zbarvený žlutě se zmenšuje (hoří jen na části povrchu) a přechází do modrého zbarvení, které bylo okem prakticky nepozorovatelné. Tato situace byla vyhodnocena jako nejnebezpečnější, protože při jakémkoliv dolití bioetanolu v době, kdy ještě probíhalo hoření, byť i jen minimální, došlo k okamžitému a prudkému vzplanutí plamene. Hořelo pak nejen v nádobě, kde byl bioetanol zapálen, ale došlo také ke vznícení výparů nad nádobou s palivem! Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze konstatovat, že časový interval udávaný v návodech slouží především k zajištění skutečnosti, že v biokrbu již neprobíhá plamenné hoření.

Technická kvalita

Rozhodující je použitý materiál, konstrukční řešení a vybavení biokrbu bezpečnostními prvky. V případě použitého materiálu se můžeme setkat od hliníkového plechu přes slitiny kovů až po kvalitní ocel (odráží se v ceně). Konstrukční řešení se týká například kvality zavěšení (možný přenos tepla do závěsných bodů). Mezi bezpečnostní prvky u biokrbů se kromě použitého materiálu a konstrukce dále počítají regulovatelný hořák (umožňující bezpečné zhašení biokrbu) a ochranné sklo (odráží se v ceně).

Používané palivo

Návody uvádějí, že je povoleno použití pouze originálního paliva pro biokrby – bioetanolu (kapalina, gel) určeného pro spalování v biokrbech. Jenže ani zde není situace jednotná. Biopalivo určené pro provoz v biokrbech je vyráběno a dodáváno různými výrobci, kdy složení tohoto paliva zásadně ovlivňuje kvalitu hoření (emise, barva plamene, produkce sazí). Kvalitní bioetanol pro biokrby obsahuje přibližně 96 % etanolu. Hoří bez prskání, žlutým plamenem bez produkce sazí. Pro samotné palivo nebyla zjištěna povinnost výrobce/prodejce prokazovat kvalitu/složení – prodejci krbů většinou doporučují nakoupit jimi prodávané palivo pro biokrby, kdy může být dodáno i palivo vyráběné v zahraničí. U zahraničních paliv pak bylo v případě požáru v Ostravě zjištěno, že dodané palivo bylo vyrobeno v Polsku.

Balení o objemu 1 l bylo na náš trh dodáno s obalem označeným pouze v polském jazyce s výstražným symbolem a textovým označením „wysoce łatwopalny“ (vysoce hořlavý).

Toto je v rozporu s pravidly pro balení, označování, uvádění na trh a používání chemických látek nebo látek obsažených ve směsích, které upravuje zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon). V § 3 odst. 1 chemického zákona je zakotvena povinnost: „Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs, je povinen při klasifikaci, balení a označování směsi postupovat podle tohoto zákona nebo podle příslušných ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí“. Způsob a rozsah označování obalů je pak stanoven v § 12 a je zde jednoznačně uvedeno, že dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs, zajistí, aby její označení na obalu splňovalo požadavky stanovené prováděcím právním předpisem a aby na obalu nebezpečné směsi byly jasně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce uvedeny mimo jiné tyto údaje: výstražné symboly, standardní věty označující specifickou rizikovost směsi (tzv. R-věty) a standardní pokyny pro bezpečné zacházení se směsí (tzv. S-věty).

Vlastnosti bioetanolu uváděné v bezpečnostních listech se odkazují na etanol³⁾, lehce vznětlivou bezbarvou kapalinu, která se velmi rychle odpařuje a páry tvoří se vzduchem výbušnou směs. Teplota vznícení 365 až 404 °C, teplota tání -114,6 °C, teplota varu 78 °C, teplota vzplanutí 13 až 21 °C, hustota 789,3 kg.m^-3, meze výbušnosti 3,6 až 19 % obj.

Experimentální měření

Laserovým teploměrem (Voltcraft IR-380, teplotní rozsah od -50 do +800 °C, přesnost ±2 %) bylo provedeno měření teplot závěsného biokrbu (BIO-03) bez ochranného skla o rozměrech 74 x 60 x 24 cm s těmito výsledky:
→ teploty na okraji nádobky s palivem v době hoření přibližně 280 až 290 °C,
→ ve 29. minutě došlo k dohořívání paliva v biokrbu a při teplotě přibližně 160 °C již nebyl vizuálně patrný plamen.

Údaje ze statistiky

K 1. červnu 2012 jsou na území České republiky registrovány tři závažné požáry související s provozováním biokrbů, u nichž došlo k usmrcení dvou osob a sedm dalších bylo zraněno. Níže jsou uvedeny základní informace o těchto požárech:
→ Praha, listopad 2011 - bytový dům, biokrb umístěný v nebytovém prostoru. Jedna usmrcená a tři zraněné osoby. Příčinou vzniku požáru byla s největší pravděpodobností nedbalost nebo nepozornost při manipulaci s hořlavou kapalinou.
→ Ostrava, leden 2012 - bytový dům, biokrb instalován na stěně obývacího pokoje. Dvě zraněné osoby (jedna vážně v obličeji). Příčinou vzniku požáru bylo nedodržení návodu výrobce při doplňování biopaliva.
→ Karlovy Vary, leden 2012 - penzion, biokrb instalován v obývacím pokoji bytové jednotky. Jedna usmrcená a dvě zraněné osoby. Příčinou vzniku požáru bylo nedodržení návodu výrobce při doplňování biopaliva.

Závěr

Na základě výše uvedených zjištěných skutečností lze konstatovat, že provoz biokrbu skrývá reálná nebezpečí ohrožení materiálních hodnot a zdraví jejich uživatelů. Scházející legislativa pro tyto krby umožňuje prodej a provozování zařízení, které nemají bezpečnostní prvky a nejsou dány standardy pro specifikování rizik uváděných v návodech.

nprap. Ing. Martin NANEK, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv autora, grafy a experimentální měření kpt. Bc. Radek KISLINGER, MV-generální ředitelství HZS ČR

----------------------------------------

¹⁾ Skutečnost, zda byl návod dodán nebo nikoliv, se nepodařilo u tohoto požáru jednoznačně ověřit.
²⁾ Výrobek firmy KRATKI.PL MAREK BAL, UL.GOMBROWICZA 4, JEDLIŃSK 26-660, Polsko, www.kratki.com. Palivo bioDECO bylo podrobeno praktické zkoušce, kdy bylo zjištěno, že hoří žlutým plamenem, jak bylo deklarováno, teplota plamene přibližně 340 °C při hoření na pánvi v krychlovém prostoru (strana 43 cm) s otevřenou přední stěnou. Při teplotě přibližně 160 °C, kdy již nebyl patrný plamen, bylo provedeno dolití biopaliva - došlo k okamžitému prudkému odpaření a vznícení!
³⁾ Dipl.-Chem. Dr. rer. nat. Hans-Dieter Steinleitner, Tabellenbuch brennbarer und gefährlicher Stoffe, Staatsverlag 1980. Český překlad a zpracování Vlastimil Novotný a Eduard Benda, Tabulky hořlavých a nebezpečných látek, 1. vydání 1980.

Prodej nekvalitního až smrtelně toxického alkoholu se stal od září 2012 černou můrou, kdy jsme se téměř denně dozvídali o narůstajícím počtu obětí. Kromě zdravotníků, Policie ČR, chemických laboratoří HZS ČR a dalších dotčených státních orgánů byli v pohotovosti také zaměstnanci krajských hygienických stanic, zejména moravských.

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně (KHS ZK) provádí kontroly v provozovnách stravovacích služeb, kterými jsou výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů podávaných v restauracích, ve školních jídelnách, menzách, při stravování zaměstnanců, podávání pokrmů jako součásti zdravotních a sociálních služeb, ubytovacích služeb a služeb cestovního ruchu apod. (jejich definice je obsažena v § 23 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Pokrmem se podle tohoto zákona rozumí potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby (§ 23 odst. 1). Kontroly se řídí tímto zákonem a při plnění úkolů jsou orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny přijímat opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropských společenství (nařízení ES č. 852/2004, nařízení ES č. 178/2002).

Když potravina ohrožuje lidské zdraví

Zjistí-li Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo zdravotnictví v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací podrobné důvody k názoru, že použití některé látky nebo suroviny v potravinách nebo některá potravina představují hrozbu pro lidské zdraví, třebaže je v souladu s právem Evropských společenství nebo seznamem vypracovaným podle tohoto práva, může omezit nebo zakázat používání nebo uvádění do oběhu takové látky, suroviny nebo potraviny, a tím pozastavit nebo omezit uplatňování práva Evropských společenství na svém území, jakož i rozhodnout o zrušení takového opatření. O tomto postupu a jeho důvodech jménem České republiky neprodleně uvědomí ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství (§ 16 odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Ing. Pavel Kopl, náměstek ředitelky pro odbornou činnost KHS Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně říká: „Orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o potravinách a tabákových výrobcích a zvláštním právním předpisem jednak pro poskytování stravovacích služeb a dále ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin, a to je možné i mimo provozovny stravovacích služeb.“

Dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, provádějí krajské hygienické stanice (kompetence KHS ZK vyplývá z § 23 odst. 3). Kontrolují také poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb, aby prodávající prodával výrobky a poskytoval služby v předepsané nebo schválené jakosti, aby neprovozoval nekalé praktiky (neovlivňoval spotřebitele tak, že by mohl učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil) ani klamavé obchodní praktiky (aby nebyl užit nepravdivý údaj). Prodávající je povinen výrobky prodávat v hygienicky nezávadných obalech.

Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků. Této povinnosti se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Také musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele a údaji potřebnými podle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití. Prodávající je povinen všechny údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona doložit. Provozovatel tržiště, včetně obce pronajímající část veřejného prostranství k příležitostnému stánkovému prodeji, jsou povinni vést evidenci prodávajících s údaji v předepsaném rozsahu, a předložit ji na žádost dozorovému orgánu. Evidenci je povinen uchovávat po dobu jednoho roku ode dne provedení evidenčního záznamu (§ 14a).

Kontroly původu alkoholických nápojů

„Příslušná oprávnění a opatření vyplývající z jednotlivých právních předpisů byla koordinována i s Policií ČR a Celní správou. Po výskytu otrav metanolem začali pracovníci KHS ZK dne 11. září 2012 od ranních hodin na území Zlínského kraje s intenzivními mimořádnými kontrolami, kdy se zaměřili především na původ alkoholu a na kontrolu nabývací dokumentace. V případě vážného podezření prováděli odběr vzorků alkoholických nápojů k laboratornímu vyšetření,“ uvedl Ing. Pavel Kopl a upřesnil: „V době od 11. září do 9. října 2012 provedla KHS ZK celkem 1007 mimořádných kontrol lihovin, tuzemáku a konzumního lihu. Na těchto mimořádných kontrolách se podílelo přibližně 20 až 25 pracovníků KHS ZK - všichni pracovníci odboru hygieny výživy. Vypomáhali i pracovníci jiných odborných částí KHS ZK. Kontroly probíhaly každodenně včetně sobot a nedělí v odpoledních i nočních hodinách.“

V pátek 14. září 2012 ve večerních hodinách vyhlásil ministr zdravotnictví mimořádné opatření, které zakazuje prodej a nabízení alkoholu o obsahu ethanolu od 20 % objemových všem provozovatelům potravinářských podniků včetně osob provozujících stravovací služby. Ještě týž večer zahájili pracovníci KHS ZK kontroly tohoto mimořádného opatření.

Vzhledem k tomu že se jednalo o celostátní akci, každá krajská hygienická stanice zajišťovala kontroly v rámci své krajské působnosti.

V souvislosti s případem závadného alkoholu zřídila KHS ZK kontaktní linku a e-mailovou adresu, kam bylo možné směřovat své dotazy a podněty.

Součinnost se složkami IZS

 Od 12. září 2012 se pravidelně scházela každý den včetně sobot, nedělí a svátků meziresortní pracovní skupina. Po celou dobu měli členové koordinační skupiny telefonní pohotovost 24 hodin. S účinností od 5. října 2012 byla četnost operativních porad v souladu s pokynem Ministerstva zdravotnictví snížena, a členové pracovní skupiny se pravidelně scházeli jednou týdně, vždy v pátek. Složena byla ze zástupců Policie ČR, Celní správy ČR, zástupce krizového řízení Krajského úřadu Zlínského kraje, zástupce Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), České obchodní inspekce (ČOI) a HZS Zlínského kraje.

O součinnosti složek IZS Ing. Kopl řekl: „KHS ZK měla v této mimořádné situaci koordinační roli, a proto se u ní sbíhaly veškeré informace o nových otravách, hospitalizacích apod. Spolupráce se zdravotníky měla převážně informativní charakter o nově hospitalizovaných, propuštěných apod. HZS ČR byl nápomocen především Policii ČR při zajištění analýz ve svých chemických laboratořích a technickým zabezpečením při rozsáhlejších policejních kontrolách. Pomohl také při společné akci Policie ČR, Celní správy ČR, SZPI a KHS ZK se svým detekčním přístrojem pro zjištění obsahu metanolu – Ramanovým spektrometrem.Velmi úzká byla spolupráce hygieniků výživy s Policií ČR - společné kontroly, pravidelné předávání informací, zjištění a podezření. Pracovníci protiepidemického odboru dále depistážemi - cíleným vyhledáváním osob podezřelých z otravy nebo zdrojů otravy - pomáhali Policii ČR při zjišťování dalších údajů. Ve Zlínském kraji byla tato spolupráce vyhodnocena jako vynikající,“ chválí Ing. Pavel Kopl.

Z epidemiologické analýzy vyplynulo, že jedovatý metanol nebyl zjištěn ani v jedné z provozoven stravovacích služeb, tedy žádný postižený se neotrávil v restauraci nebo jiném zařízení, které je pod kontrolou krajských hygieniků.

„Kvalita prodávaného potravinového zboží, včetně alkoholických nápojů velmi závisí na individuálním přístupu provozovatelů stravovacích zařízení. Snahou všech dozorových a kontrolních orgánů je, aby tato kvalita byla co nejvyšší, Krajská hygienická stanice Zlínského kraje dělá pro dosažení tohoto cíle maximum,“ uzavřel Ing. Pavel Kopl.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ

Ve dnech 16. až 19. října 2012 se Ostrava stala místem setkání speciálních vyhledávacích a záchranných USAR týmů (Urban Search and Rescue), jejichž hlavním posláním je záchrana osob ze zřícených budov. Týmy přijaly pozvání k účasti na taktickém cvičení nesoucím název Ostrava 2012, aby prověřily svou připravenost na plnění úkolů v rámci mezinárodní záchranné operace. Námětem cvičení bylo vyhledávání a záchrana osob zavalených pod troskami budov zřícených vlivem ničivého zemětřesení ve fiktivním státu Chachárie.

Cvičení se zúčastnily dva české USAR týmy (HZS Moravskoslezského kraje a HZS hl. m. Prahy), které byly složeny každý z 35 členů - hasičů, atestovaných kynologů předurčených pro mezinárodní záchranné operace a lékařů z Úrazové nemocnice v Brně. Z Polska dorazil sedmdesátičlenný USAR tým a pozvání pořadatelů rovněž přijal USAR tým ze Slovenska složený z 29 členů.

Cíl cvičení

Cílem cvičení bylo prověřit aktivaci, nasazení a demobilizaci dvou českých USAR týmů v rámci vyslání na mezinárodní záchrannou operaci v souladu s metodikou INSARAG a dále spolupráce se zahraničními USAR týmy. Mezinárodní metodika INSARAG (International Search and Rescue Advisory Group) byla přijata Rezolucí Valného shromáždění OSN č. 57/150 ze dne 16. prosince 2002, o posílení efektivity a o koordinaci pomoci při mezinárodních vyhledávacích a záchranných operacích. V rámci této metodiky jsou USAR týmy klasifikovány tak, aby potvrdily svou připravenost na mezinárodní záchranné operace. Český USAR tým tento náročný certifikát na úroveň HEAVY získal v roce 2010. Polský USAR tým dosáhl stejné úrovně již v roce 2009. Slovenský USAR tým se na získání tohoto certifikátu zatím připravuje a účast na cvičení Ostrava 2012 byla pro jeho členy neocenitelnou zkušeností.

Stěžejní činnost USAR týmů, tedy vyhledávání a záchrana osob ze zřícených budov následkem zemětřesení, probíhala v oblasti Dolních Vítkovic v Ostravě, kde Záchranný útvar HZS ČR (dále jen „ZÚ Hlučín“) ve spolupráci se střelmistry HZS ČR připravil reálné prostředí simulující objekty těžce destruované vlivem zemětřesení.

Průběh cvičení

V úterý 16. října 2012 v 03.00 hodin místního času (01.00 UTC) zasáhlo evropskou zemi Chachárii ničivé zemětřesení o síle 7,6 stupně Richterovy škály. Epicentrum zemětřesení bylo v hloubce 10 km a vzdáleno 8 km západně od hlavního města Ostravy. Závažné škody byly zaznamenány zejména v Ostravě, jejím okolí a dvou průmyslových oblastech. Následkem zemětřesení byla totální destrukce většiny budov městské aglomerace, u zbylých stojících objektů byl předpoklad velmi narušené stability. Existovala reálná hrozba zavalení mnoha osob troskami budov. Byla poškozena kritická infrastruktura, narušena dodávka vody, pravděpodobně došlo k úniku chemických látek. Vzhledem k tomu, že Chachárie neměla dostatečné síly a prostředky na zvládnutí situace, požádala o zahraniční pomoc prostřednictvím mezinárodních organizací.

Operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR obdrželo tuto žádost o pomoc v 08.00 hodin. Na základě této informace aktivuje řídící důstojník MV-generálního ředitelství HZS ČR štáb MV-generálního ředitelství HZS ČR pro vyslání zahraniční záchranářské činnosti a v následujících dvou hodinách je v simulovaném rozhodovacím procesu rozhodnuto o nabídce poskytnutí humanitární pomoci Chachárii formou vyslání dvou záchranných jednotek – středních USAR odřadů, jejichž specializací je vyhledání a záchrana osob ze zřícených budov v městské zástavbě. Tato pomoc je v 11.00 hodin Chachárií akceptována a USAR odřady v Praze a Ostravě začínají mobilizovat své síly a prostředky pro výjezd. Podle interních předpisů HZS ČR musejí být USAR týmy připravené k odjezdu do šesti hodin od jejich aktivace. Na stanicích HZS ČR v Praze-Strašnicích a Ostravě-Zábřehu jsou ustanovena mobilizační stanoviště, přijíždějí svolaní členové týmů, kteří procházejí zdravotními prohlídkami a kontrolou osobních dokumentů, probíhá nakládka vybavení a briefing členů týmů o situaci v Chachárii a jejich předpokládaných úkolech. V 17.00 hodin jsou již oba USAR týmy připraveny k výjezdu.

Vstupním místem do Chachárie byl pro účely cvičení hraniční přechod Hlučín, kde byl v areálu ZÚ Hlučín simulován hraniční přechod. Sem doráží přibližně ve 20.30 hodin první USAR tým, kterým je tým z Polska a během dvou hodin je následován USAR týmem HZS Moravskoslezského kraje, HZS hl. m. Prahy a USAR týmem ze Slovenska. Všechny USAR týmy projdou postupně celními a vízovými procedurami. Polský tým již ve 21.00 hodin jedná se zástupci místních krizových orgánů Chachárie zodpovědných za řízení záchranných prací v postižené oblasti a informuje je jak o svém poslání, tak i o dalších týmech z České republiky a Slovenska, které rovněž míří do Chachárie. Získávají informace o situaci na místě, doporučeném místě pro vybudování základny, následně styčný důstojník buduje tzv. RDC (Reception Departure Centrum = Recepční a odjezdové centrum pro koordinaci přijíždějících týmů). Zbytek polského USAR týmu již odjíždí na doporučené místo pro vybudování základny. Mezitím oba české a slovenský USAR tým poté, co projdou celními procedurami, získávají veškeré potřebné informace od polského styčného důstojníka v RDC. Celní procedury byly realistické především díky zapojení příslušníků Celního úřadu Opava, který je součástí Celního ředitelství Ostrava. Prostor hraničního přechodu byl režimově rozdělen se striktními pravidly chování, na jejichž dodržování dohlíželi příslušníci Speciální pořádkové jednotky Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje.

Základna týmů byla vybudována v areálu HZS Moravskoslezského kraje v Hranečníku, kde v noci z 16. na 17. října vybudovaly všechny týmy své tábory. Bezprostředně po příjezdu USAR týmu Polska na místo stavby základny je vyslána průzkumná skupina do Dolních Vítkovic. Činnost v Dolních Vítkovicích tak začíná již v brzkých ranních hodinách 17. října a pokračuje nepřetržitě až do 12.00 hodin následujícího dne.

Prvotní průzkum byl proveden polským týmem, jehož úkolem bylo vyhodnotit zadaných pět objektů z hlediska priorit (počet pohřešovaných osob), konstrukcí a komplikovanosti provádět záchranné práce (polská průzkumná skupina dostala k dispozici pouze GPS koordináty jednotlivých budov). Současně v průběhu průzkumu vznikl na základně mezinárodních týmů tzv. OSOCC (On-Site Operational Coordination Centre) v souladu s INSARAG Guideline. OSOCC je koordinačním orgánem mezinárodních týmů v místě mimořádné události pro zefektivnění jejich nasazení a usnadňuje především přenos informací a potřeb z místního krizového orgánu (LEMA) k jednotlivým týmům a zpětný přenos informací od týmů. OSOCC byl zřízen a fungoval po celou dobu cvičení. Do OSOCC měl povinnost každý tým obsadit svého zástupce. Organizačními opatřeními (rozsáhlá dokumentace včetně popisů jednotlivých budov v sektorech s GPS souřadnicemi a dalšími nutnými informacemi) se povedlo zajistit, že jeho činnost probíhala v reálném čase a členové OSOCC museli řešit a koordinovat řadu úkolů a požadavků vznesených ze strany LEMA.

OSOCC komunikoval po celou dobu cvičení v anglickém jazyce, musel být schopen pružně reagovat na požadavky nasazených týmů týkajících se možnosti využití dřeva pro stabilizaci, užitkové vody nutné pro korunkové vrtání a dělení konstrukcí a mnoho dalších.

Po prvotním průzkumu provedeném polským týmem OSOCC rozhodl o nasazení jednotlivých týmů na konkrétní zřícené objekty.

Činnost nasazených USAR odřadů byla korigována z hlediska organizace a operačního řízení veliteli sektorů, kteří v průběhu cvičení byli v postavení velitelů zásahu místních složek na místě mimořádné události. Velitelé sektorů byli schopni ovlivňovat svými pokyny průběh záchranných prací, v převážné většině byly jejich pokyny směrovány ke zkomplikování činností (průrazy přes konstrukce z visu na laně aj.). Velitele sektorů představovali vybraní příslušníci HZS Moravskoslezského kraje, HZS Jihomoravského kraje a HZS hl. m. Prahy se zkušenostmi z oblasti záchrany osob ze staticky narušených budov, kteří byli také částečnými autory scénářů.

Praktická část cvičení se odehrávala v areálu Dolních Vítkovic, který už více než osm let slouží pro výcvikové účely HZS Moravskoslezského kraje. Přípravné práce pro realizaci cvičení trvaly více než tři měsíce a aktivně se do nich zapojili střelmistři HZS ČR, opěrný bod Morava (příslušníci HZS Jihomoravského kraje, ZÚ Hlučín a HZS Olomouckého kraje). Provedením trhacích prací se podařilo připravit nově další dvě budovy jako sutiny, které byly maximálně reálné a vhodné pro výcvik USAR odřadů. Proto, aby byly sutiny bezpečné, bylo nutné je sanovat pomocí těžké techniky ZÚ Hlučín. Následná finální příprava scénářů vyžadovala částečné zapojení techniky ZÚ Hlučín a speciální techniky HZS Moravskoslezského kraje.

Celkově byl prostor Dolních Vítkovic rozdělen na 34 sektorů (tedy budov, jejich sutin nebo komplexů budov a sutin). Organizační skupina připravila celkem 114 scénářů, doba trvání jednoho scénáře se lišila v závislosti na obtížnosti plněných úkolů a pohybovala se od jedné do osmnácti hodin nepřetržité práce USAR týmu. V průběhu cvičení byly některé ze sektorů znovu připravovány, aby byly k dispozici pro jiné týmy. Velmi komplikovaná byla koordinace a načasování provedení jednotlivých scénářů. Snahou organizátorů, která byla nakonec úspěšná, bylo eliminovat prodlevy vzniklé při cvičení mezi ukončením jednoho úkolu a zadáním nového ze strany OSOCC. V praxi to znamenalo, že ve chvíli, kdy USAR odřad nahlašoval cestou OSOCC ukončení činnosti na sektoru, byl již pro něj připraven sektor další. Funkce figurantů se bezproblémově zhostili příslušníci ZÚ Hlučín a příslušníci – účastníci kurzů Školního a výcvikového zařízení HZS ČR, střediska Frýdek-Místek.

Scénáře byly většinou orientovány na činnosti, se kterými se členové USAR týmu v praxi setkávají a které musejí řešit. Součástí jednoho scénáře bylo vykopání přibližně 3 m hluboké šachty, její zajištění, prostup zeminou pod základy budovy a následně prokopání zpět nahoru do budovy. Tento pracně vytvořený vstup sloužil, jak bylo obvyklé i u jiných sektorů, jako jediný vstup do budovy a výstup z ní. V průběhu cvičení USAR týmy musely řešit záchranu osob z výšky a volné hloubky (po pádu zničená kabina výtahu v přibližně 40 m hluboké výtahové šachtě – ošetření a záchrana osob a následně vyproštění mrtvých těl), stabilizaci konstrukcí vzpěrami, podpěrami a rozpěrami různých typů, stabilizaci panelů a sloupů (celkem pět osobních automobilů v podzemní garáži, která byla značně poškozena zemětřesením), dělení konstrukčních prvků, provádění průrazů přes konstrukce včetně tzv. „čistých průrazů“, kdy nesmí dojít k pádu trosek a částí konstrukcí nekontrolovaně dolů, práci ve stísněných podmínkách – zasypané kabelové kanály a studny aj.

Účast na reálném zásahu

Jeden ze scénářů předpokládal transport části týmu vrtulníkem Policie ČR Letecké služby (dále jen „PČR LS“) s nezbytným vybavením a vysazení ve visu na zřícenou budovu s úkolem provést průzkum a záchranu osob, případně vyproštění těl. Několik desítek sekund před zahájením tohoto scénáře byl ale přítomný vrtulník PČR LS odvolán na reálný zásah ve Zlíně. Jelikož existovala pravděpodobnost výskytu osob pod sutinami, velitel zásahu si vyžádal na místo speciálně připravované a atestované záchranné psy se psovody na sutinové vyhledávání. Právě tito psi s psovody byli součástí USAR týmů HZS Moravskoslezského kraje a HZS hl. m. Prahy, které se účastnily cvičení. Rychlým zásahem organizátorů byli vybraní kynologové se psy přepraveni na určené místo do Zlína, přičemž oba dva české týmy pokračovaly ve cvičení. Po průzkumu kynologů nebyla nalezena žádná zavalená osoba a vrtulník převezl všechny kynology se psy zpět do Ostravy, kde se bezprostředně opět zapojili do cvičení.

Průběh cvičení Ostrava 2012 ve stejný den ovlivnila i další reálná událost, a to zřícení ocelové konstrukce bývalé koksové baterie o výšce přibližně 40 m při demoličních pracích a zavalení dvou zaměstnanců montážní firmy v areálu Dolních Vítkovic. Členové organizační skupiny HZS Moravskoslezského byli vysláni na místo zásahu, provedli průzkum a nalezli oba zavalené zaměstnance, kteří utrpěli zranění neslučitelná se životem. Následně byli vybraní členové USAR týmu HZS Moravskoslezského kraje odvoláni ze cvičení a společně se členy organizační skupiny provedli vyproštění těl (hrozilo další zřícení konstrukcí).

Součástí cvičení byla také kontrola totožnosti a osobních dokladů zasahujících členů USAR týmů provedená příslušníky Speciální pořádkové jednotky Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Ve spolupráci s touto jednotkou pak organizátoři prověřili reakci nasazených týmů na blíže neidentifikovatelnou střelbu z ručních zbraní. Druhou noc cvičení byla v areálu Dolních Vítkovic simulována letecká nehoda, zasahující USAR odřady byly staženy na jedno místo a všichni velitelé se museli dohodnout na koordinaci a provedení plošných vyhledávacích prací v prostoru o rozloze přibližně 500 x 1200 m.

USAR týmy za přibližně 34hodinovou nepřetržitou činnost v Dolních Vítkovicích vyprostily ze sutin 76 přeživších osob a vyprostili 15 těl obětí.
Cvičení přihlíželi i zahraniční pozorovatelé z Belgie, Velké Británie, Německa, Polska, Slovinska a Slovenska.

Závěr

Organizátory cvičení byli HZS Moravskoslezského kraje a MV-generální ředitelství HZS ČR. Dalšími partnery, kteří se podíleli na přípravě i samotném úspěšném průběhu cvičení, byly Záchranný útvar HZS ČR Hlučín, HZS hl. m. Prahy, HZS Jihomoravského kraje, Celní ředitelství Ostrava, Školní a výcvikové zařízení HZS ČR, středisko Frýdek-Místek a Speciální pořádková jednotka Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Všem těmto složkám patří velký dík. Finančně se na zajištění cvičení významně podílel Moravskoslezský kraj. Cvičení českých USAR týmů, ať už ve sloučené úrovni HEAVY nebo jako samostatné USAR týmy HZS hl. m. Prahy a HZS Moravskoslezského kraje úrovně MEDIUM, se konají každý rok jako součást přípravy záchranářů na mezinárodní záchranné operace a udržení úrovně získané certifikátem INSARAG.

plk. Ing. Lenka RAŠOVSKÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, mjr. Ing. Richard FRANC, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv autorů
 

O programu Hasík CZ – Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva se již v časopise 112 několikrát psalo a jistě ho mnozí z čtenářů znají. V následujícím článku bychom chtěli informovat o nových akcích, které se podařilo uskutečnit v rámci preventivně výchovné činnosti HZS Jihomoravského kraje (HZS JmK).

V roce 2007 byla v Jihomoravského kraji vyškolena první dvojice instruktorů programu Hasík CZ - Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Díky výborné spolupráci s Citadela, o.s. a HZS Moravskoslezského kraje se podařilo vytvořit Koncepci preventivně výchovné činnosti HZS JmK a začít s výukou.

I přes počáteční skepsi se díky ochotě a pomoci velitelů stanic i vedení HZS JmK podařilo vytvořit stabilní tým nadšených instruktorů, který v současnosti tvoří 138 dobrovolných a profesionálních hasičů. Přesný počet škol a dětí zapojených do systematické výuky budeme znát až začátkem roku 2013, ale již teď víme, že jen v rámci Jihomoravského kraje letos výuku absolvovalo přes 5500 dětí.

Základem úspěchu uvedeného programu je, že přípravu instruktorů zajišťují přímo jeho autoři - profesionální hasiči Bohdan a Štěpán Mikulkovi z HZS Moravskoslezského kraje a dětský psycholog Mgr. Miroslav Piňos, ředitel pedagogicko-psychologické poradny Bruntál. Veškerá metodika výuky vychází z jejich mnohaleté praxe a stovek odučených hodin. V pěti dnech intenzivní přípravy se budoucí instruktoři dostávají k praktickým radám, co a jak z témat požární ochrany a ochrany obyvatelstva předat dětem tak, aby je to provázelo celým životem. Kdo sám někdy učil nebo přednášel, ví, že zaujmout děti a studenty tak, aby byli ochotni přednášejícímu naslouchat, není nic jednoduchého. Hasiči mají v tomto ohledu před pedagogy nespornou výhodu – nejsou „okoukaní“ a děti jim věří.

Zaměření na středoškoláky

Se žádostí o výuku se začali obracet nejen ředitelé základních škol, ale také gymnázií, středních odborných škol a učilišť. A protože je zbytečné vymýšlet vymyšlené, požádali jsme o pomoc Citadela, o.s., které má za sebou téměř patnáctiletou praxi v tvorbě systému výuky. Abychom zjistili největší „slabiny“ dnešních středoškoláků, provedli vybraní instruktoři v první polovině letošního roku na jedenácti středních školách v Jihomoravském kraji dotazníkové šetření. Vytipovali jsme jak gymnázia, kde se předpokládá nejvyšší míra budoucích studentů vysokých škol, tak střední průmyslové školy, střední zdravotní školy a odborná učiliště. Správné odpovědi na otázky z analyzované problematiky dělaly studentům značné potíže a v oblasti požární prevence a ochrany obyvatelstva (dále i „PO“ a „OOB“) se orientovala sotva desetina dotázaných. Potvrdila se hypotéza, že je nejvyšší čas vypracovat instruktorům metodickou učebnici pro výuku témat PO a OOB na středních školách a začít zaplňovat „díru na trhu vzdělávání“. Tuto metodiku budou zpracovávat kolegové ze sdružení Citadela v součinnosti s odborníky z HZS JmK a měla by sloužit jako základní pomůcka pro instruktory programu z celé ČR. Velkým pomocníkem při sestavování metodiky nám budou zpracovaná témata v příručce projektu Vaše cesty k bezpečí, aneb Chytré blondýnky radí (www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci). Zahájit „zkušební výuku“ v Jihomoravském kraji chceme koncem prvního pololetí roku 2013. Na měsíc duben připravujeme první dvoudenní výcvik stávajících instruktorů, kteří výuku na středních školách odstartují. Zahájení výuky bude předcházet také tvorba nových materiálů preventivně výchovné činnosti, přizpůsobených cílové věkové skupině. Typ grafiky, kterou jsme se rozhodli pro středoškoláky používat, je vyzkoušený z časopisů pro „náctileté“. V současné době již probíhá akreditace tohoto vzdělávacího programu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Hasík mezi sluchově postiženými dětmi

Odvést svou práci jako profesionální hasič, učitelka, záchranář, řidič, účetní nebo vysokoškolský pedagog a ve svém volnu se sebrat a jít učit jako instruktor „Hasíka“, je v současné době často považováno za „postižení“. Zvláště když se ještě kvůli tomu, aby vám sluchově postižené děti při výuce rozuměli, začnete po nocích učit znakovou řeč. A když se na HZS JmK obrátila první škola pro sluchově postiženou mládež, přemýšleli jsme, zda jsme schopni vůbec tuto výuku provádět. Měli jsme za sebou pár přednášek pro neslyšící – dospělé, ale žádné zkušenosti s dětmi. „Objevil“ se však kolega Miroslav Mlečka ze stanice Lidická, který se „po hlavě“ vrhl do intenzivního studia znakové řeči. První zkušenosti se nám podařilo načerpat v Mateřské škole a Základní škole pro sluchově postižené Brno, příspěvkové organizaci v Novoměstské ulici. Opět se zúročila praxe našich „guru“ ve vzdělávání z Moravskoslezského kraje a díky jejich informacím jsme zvolili výuku o rok starších dětí, než je u programu obvyklé, tedy žáků 3. a 7. třídy.

Základním předpokladem úspěšné výuky je maximální spolupráce a porozumění se speciálním pedagogem, který má třídu na starost. Byli jsme překvapeni, že neexistuje nějaká „univerzální znaková řeč“ (ve školách se vyučuje v tzv. znakované češtině). Současně jsme zjistili, že na území České republiky jsou historicky dány dvě „znakové školy“. Existují tedy určité rozdílné znaky v Čechách a na Moravě. Výhodou je malý počet dětí ve třídách (do deseti) a tudíž v případě dotazů dostatečný prostor na individuální odpovědi. Naopak těžší je vysvětlení technických pojmů, které provázejí představování práce hasičů. Díky profesionalitě vyučujících, jejich znalostí žáků a obrovskému „improvizačnímu“ umění se podařilo dětem předvést vše, co jim například u požáru může zachránit život. Problémem je skutečnost, že dosud neexistuje jednotné např. faxové číslo, nebo číslo, na které by se mohla v případě nouze v rámci České republiky obrátit neslyšící osoba například formou SMS zprávy. Děti nás samy na tento problém upozornily. Jedinou možností je pro ně v případě nějaké mimořádné události SMS zpráva na rodiče nebo někoho známého, který bude předávat informaci na národní tísňová čísla nebo číslo 112.

Další možnost rozvoje programu spatřujeme ve vypracování názornějších materiálů – fotografií z konkrétních mimořádných situací. Obrázkový materiál, který používáme při výuce v klasických školách je pro sluchově postižené nedostatečný. Zvažujeme také změnit strukturu výuky a v první hodině navštívit s dětmi požární stanici nebo zbrojnici. Mnohem lépe se budeme „bavit“ o práci hasičů, když si děti vizuálně spojí pojmy z „hasičiny“.

Velmi milým překvapením pro nás byly samotné děti, které se nebály experimentovat. Při výuce v klasických školách se musejí instruktoři občas potýkat s nezájmem. U dětí sluchově postižených byla výuka opravdovou radostí z nového poznání. Jejich nadšení, když je hasič pozdraví znakovou řečí a snaží se od nich naučit něco nového, je obrovské.

Jsme zatím na začátku cesty za ideálně koncipovanou výukou pro sluchově postižené. Věříme, že jsme se vydali správným směrem. Jakékoliv poznatky a zkušenosti čtenářů z této oblasti rádi přijímáme. Vždyť nejde o nic menšího, než pomoci dětem, které to mají v životě o poznání těžší.

kpt. Bc. Pavla PRAŽÁKOVÁ, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv autorky
 

Dne 16. listopadu 2012 se na tradičním místě v budově Národní technické knihovny uskutečnil v pořadí již VIII. ročník Pražské bezpečnostní konference, pro niž bylo zvoleno téma „Energie – voda – potraviny, klíčové komodity bezpečnosti a prosperity pro Evropu a ČR ve 21. století“.

Akci pořádalo Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK, které se zabývá výzkumem v oblasti bezpečnosti a bezpečnostního systému a mimo jiné také prognózou vývoje bezpečnostní situace v České republice, v Evropě a ve světě. Budoucnost je možné odvozovat pouze na základě dat z minulosti, které naznačují určité trendy, a je možné odhadovat analogický vývoj, abychom se mohli včas připravit, případně některým hrozbám zabránit. Program konference zahájili pořadatelé prezentací scénářů bezpečnostního vývoje do roku 2027 se zaměřením na rizika v oblasti zajištění energie, vody a potravin. Na konkrétní názory obsažené ve scénářích postupně reagovali odborníci příslušných oborů.

Energie

Dne 15. listopadu 2012, den před konáním konference došlo v Mnichově k největšímu výpadku elektřiny za poslední čtvrtstoletí, který způsobil zřejmě defekt v rozvodné síti v důsledku jejího přetížení. Bez proudu se od sedmé hodiny ranní ocitlo téměř půl milionu obyvatel bavorské metropole. Podobné a pravděpodobně ještě větší výpadky čekají v budoucnu i další průmyslově vyspělé státy, zvláště když ekonomická krize omezuje finanční zdroje na realizaci mnohých programů, které by měly zdokonalit funkci energetických systémů. Vzrostly ceny ropy i plynu, některé státy se brání využívání jaderné energie, biopaliva vyžadují spotřebu zemědělských plodin na úkor pěstování potravin, solární energie se zatím také ukazuje jako nevýhodná, fosilní paliva se rychle vyčerpávají a jejich užívání má neblahý vliv na životní prostředí. Současná lidská populace hledá nové zdroje a nové cesty, pro které budou platit základní předpoklady – udržitelnost, bezpečnost, minimální dopady na životní prostředí.

Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., z Ministerstva průmyslu a obchodu se ve svém příspěvku zamýšlel nad neustále se zvyšující spotřebou surovin pro výrobu elektrické energie, ale i vzácných kovů pro nové technologie: „Rodí se stále noví energetičtí konzumenti a ti stávající jsou stále náročnější. Země, které dříve suroviny pouze vyvážely, se zařadily mezi spotřebitele, nebo již také potřebují dovážet. Lety propracovanou surovinovou strategii mají Japonsko a Jižní Korea, poslední dobou se k nim řadí také Čína, která uzavírá s některými, například africkými zeměmi, tzv. surovinová partnerství. Nerostné bohatství země je nenahraditelným národním majetkem, se kterým je nutné rozumně hospodařit. Evropa musí být konkurenceschopná, podporovat technické vzdělávání, vyvíjet materiálově úsporné technologie a budovat obchodní vztahy – podílet se na celosvětovém vývoji a najít si v něm svoje místo.“

Německo ustoupilo od výroby elektrické energie jadernou cestou, ale to mu nebrání spolupracovat s českými energetiky, jak řekl prof. PD Dr. Lutz Mez ze Svobodné univerzity v Berlíně. Informoval o transformaci německého energetického systému, který bude vyžadovat zapojení občanů, aby se co nejvíce omezilo používání fosilních paliv a snížily emise kysličníku uhličitého do ovzduší. Byla zahájena diskuze o co nejefektivnějším využívání elektrické energie, kde a jak dosáhnout co nejvyšších úspor a zda se zaměřit na energii solární, větrnou nebo vodní. Rovněž byly zadány studie řešící dočasné ukládání přebytečné energie (přenosové soustavy, podmořské kabely).

Prof. Dr. Catherine Cesarsky z francouzské Komise pro atomovou energii vyslovila názor, že budoucnost patří jaderné energii. Ve Francii je jádro využíváno pro výrobu energie ze 75 procent, a to v současné době 58 atomovými reaktory. Ropa se těží se stále vyšší energetickou náročností a její cena stoupá. Francie nemá tolik uhlí jako Německo a povařuje jadernou energii za čistší, bezpečnější a levnější. Dříve postavené elektrárny se nyní bohatě vyplácejí a Francie může být energeticky nezávislá na rozdíl například od Itálie, která veškerou elektřinu dováží. Nově se staví reaktory III. generace, které jsou ještě lépe zabezpečeny než ty předchozí, protože mají několikrát jištěny bezpečnostní systémy (pro chlazení reaktoru čtyři vodní rezervoáry). Neštěstí ve Fukušimi vývoj zpomalilo (hloubkové audity), ale nezastavilo, jen zpřísnilo bezpečnostní opatření a donutilo experty posilovat bezpečnost. Výstavba jaderných elektráren ve světě pokračuje, reaktory IV. generace efektivněji zpracovávají odpad a budou mít menší spotřebu uranu.

Ing. Pavel Cyrani, MBA, z ČEZ, a.s., doporučoval ne příliš radikální řešení – nezavádět plošně jeden typ výroby energie, protože se rychle vyvíjejí nové a dokonalejší, a je nutné přihlížet k místním podmínkám. Například „větrné parky“ se nyní staví hlavně v Polsku a v Rumunsku, naopak v Česku je výhodnější využít vodních toků a biomasy.

Optimální energetický mix prosazuje Ing. Dana Drábová, Ph.D., ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Nemáme žádné dobré řešení,“ říká, „hledáme to nejlepší ze špatných. Tento energetický hlavolam řeší každá země po svém v závislosti na lokálních možnostech a podmínkách, aby co nejvíce uspokojila potřeby obyvatel při co nejmenší újmě. Nutně však musíme myslet na budoucí generace.“ Dodala, že již řada lidí investuje do samostatného nezávislého řešení dobře zaizolovaných domů s vlastním zdrojem tepla a energie.

Voda

V souvislosti se změnou klimatu ubývá sladké vody. Srážky jsou nárazové, dochází k lokální akumulaci srážkových vod, často přicházejí sušší léta a na jaře povodně (voda však rychle odteče, aniž by se stačila vsáknout), ubývá lesů zadržujících vodu, ledovce tají, slaná voda proniká do řek a v oceánech klesá množství kyslíku a hrozí překyselení. V letním období, kdy málo prší, vysychají vodní zdroje pro nadměrné čerpání. Stále více lidí nemá přístup ke kvalitní pitné vodě. Odsolování mořské vody není efektivní, především pro svou vysokou energetickou náročnost.

Mgr. Mark Rieder z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masyryka, v.v.i., uvedl, že mnohé produkty například potravinářského a textilního průmyslu jsou vysoce náročné na spotřebu vody a roste poptávka po vodě i v energetickém průmyslu. Pro zadržování vody na našem území jsou nutná včasná řešení, dokud jsou dostupná. Čím později k nim přistoupíme, tím budou složitější a nákladnější.

„Diskuzi vyvolalo udělení Nobelovy cena za mír pro rok 2012 Evropské unii,“ zahájila svůj příspěvek Dr. Christiane Markard z Federální agentury pro životní prostředí SRN a pokračovala: „diskutovali však ti, kteří nevědí, kolik EU iniciovala mírových dohod například mezi sousedními státy, které se dělí o vodní zdroje. Kolik vyvolala jednání vedoucích k odstranění obrovského znečišťování vodních toků. Zabránila vypouštění dusíkatého odpadu do Severního moře způsobujícího přemnožení řas, které mělo za následek úhyn tuleňů. Plnění směrnic vydaných od roku 2000 značně ozdravilo životní prostředí a vodní ekosystém evropských povodí.“ Dále zmínila spolupráci Německa s Českou republikou v povodí Labe, kde dojde v souladu s ekologickými pravidly k rozvoji dopravy zboží a osob vodní cestou.

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc., z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masyryka, v.v.i., seznámil s koncepcí vodohospodářů, která obsahuje metodiku a postupy pro řešení krizové situace vyvolané výskytem sucha a nedostatkem vody na území ČR, podobně jako byly zavedeny a v příslušném právním řádu zakotveny pro povodně. Nová koncepce by měla definovat pravomoce orgánů státní správy, které mají rozhodující slovo v nakládání s vodou a vodními zdroji, včetně stanovení priorit způsobu využití vody v období sucha. Vodohospodářská opatření omezují předimenzované průmyslové provozy, výstavbě vodních nádrží brání složité majetkoprávní vztahy.

RNDr. Jan Hollan, Ph.D., z Akademie věd ČR hovořil o velkých letních teplotních extrémech, které přinášejí povodně nebo mimořádné sucho a způsobují zemědělcům každý rok jiná nepříjemná překvapení a nestejnoměrnou zátěž pro infrastrukturu země, přičemž variabilita změn se zvyšuje. Sucho je spojeno s ničivými požáry a neúrodou, záplavy devastují krajinu a znečišťují pitnou vodu. Pokud se nesníží emise oxidu uhličitého na celém světě, extrémní počasí se bude prohlubovat. Česká republika je na tom relativně lépe, má oproti jiným evropským zemím poměrně výhodnou polohu.

Potraviny

Zásobování rychle se množícího lidstva potravinami je stále obtížnější. Aby dosáhli konkurenceschopnosti, nahrazují výrobci dražší suroviny méně kvalitními náhražkami, které mohou způsobit oslabení zdravotního stavu populace a snížení její odolnosti. Rostoucí ceny potravin jsou příčinou zvyšujícího se počtu rodin žijících na hranici bídy a nedostatku jídla pro množství podvyživených obyvatel Země. Následkem nárůstu oxidu uhličitého v oceánech klesají zásoby ryb, lesy se kácejí jako biomasa pro výrobu elektrické energie, úrodná půda se zastavuje a využívá k nezemědělským účelům. Je nutné účelně aplikovat „zelené technologie“.

Doc. Ing. Luboš Smutka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze poukázal na fakt, že z asi sedmi miliard lidí na světě jich již polovina žije ve městech, zatímco ještě před sto lety to byla pouze pětina, ostatní se věnovali zemědělství. Velké množství potravin využíváme nepotravinářským způsobem (jako palivo, kosmetika, léčiva). Lidé, kteří nemají přístup ke kvalitním potravinám, trpí podvýživou a jejich organizmus proto nevydrží ani minimální pracovní zátěž (přibližně 15 % veškeré populace). Většinou trpí tzv. specifickým hladem, kdy jsou živeni neplnohodnotnou stravou s nedostatkem živočišných bílkovin, vitamínů a minerálů. Příčinou velkého množství hladovějících je také nerovnováha spotřeby, protože její růst na jednoho obyvatele je ovlivněn ekonomickým rozvojem regionu, v němž žije. Neexistuje solidarita vyspělého světa s rozvojovým (pro domácí mazlíčky, na podnikovou zábavu nebo za cigarety se v USA utratí mnohonásobně více, než činí potravinová pomoc hladovějícím).

Ing. Jitka Götzová z Ministerstva zemědělství se zabývala nejednotnou kvalitou potravin na evropském trhu, která je ovlivněna nedostatky dovozové politiky, nespravedlivými dotacemi některým farmářům a nevyváženým systémem podpor z finančního rozpočtu na rozvoj venkova. Na nestabilitu cen a kvality v ČR mají vliv obchodní řetězce a jejich nadměrná koncentrace na našem území. Stále se zvyšuje podíl dovozu, přitom spotřeba stagnuje. Nakupující stále více dávají přednost domácím výrobkům. Český trh je soběstačný v produkci obilí, mléka a drůbežího masa (zelenina z 90 %, vejce ze 70 %, vepřové maso z 65 %, ovoce ze 40 %).

Ing. Jan Veleba z Agrární komory ČR se ve svém příspěvku vrátil k výkyvům počasí, které ovlivňují každoroční výnosy našich plodin (na Jižní Moravě letos nepršelo a úrodu se ani nevyplatilo sklízet). Podle jeho názoru je nutné v zemědělství více uplatnit nové pěstební technologie, poznatky vědy ve šlechtění a ochraně rostlin. Potravinovou bezpečnost ohrožuje redukce stavů chovaných hospodářských zvířat.

Česká republika by měla opět dosáhnout soběstačnosti ve výrobě a zpracování potravin, aby byl zachován dlouhodobě udržitelný rozvoj.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Údolí Labe v chráněné krajinné oblasti Labských pískovců je významným a jedinečným přírodním územím. Protékající řeka spojuje Českou republiku se Svobodným státem Sasko ve Spolkové republice Německo. Lidé, žijící na obou stranách hranice, řeší stejné problémy v souvislosti s mimořádnými událostmi.

Při povodňových stavech dochází velmi často k zaplavení části údolí mezi městy Děčín a Bad Schandau. Vznikají tak velké škody na majetku a životním prostředí a jsou ohroženy i lidské životy. Z tohoto důvodu vznikl společný projekt s názvem „Spolupráce při řešení krizových situací na řece Labi v česko-saském příhraničí“, který řeší vzájemnou součinnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému na obou stranách hranice.

„Ahoj sousede!“

V rámci projektu jsou naplánována společná taktická cvičení, kurzy, semináře a workshopy s cílem koordinovat společné příhraniční zásahy při mimořádných událostech a krizových situacích typu povodně, ekologické havárie, požáru v obtížně dostupném terénu labského kaňonu, dopravní nehody na řece, železnici nebo pozemní komunikaci kopírující říční profil. „Ahoj sousede“ – takový slogan v českém i německém jazyce má logo Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu Cíl 3 / Ziel 3.

Soutěž v požárním útoku

V rámci projektu se ve dnech 8. a 9. září 2012 uskutečnily první společné aktivity všech partnerů - statutárního města Děčín, města Bad Schandau a obce Reinhardtsdorf-Schöna ze Svobodného státu Sasko.

V sobotu 8. září se u Mlýnského rybníka v zalesněné části děčínské městské části Maxičky uskutečnil již 45. ročník soutěže jednotek SDH obcí v požárním útoku „O putovní pohár města Děčín“, kterého se zúčastnilo 13 družstev z Děčínska, Ústecka a Saska. Pohár i letos zůstal v Děčíně, neboť zvítězila jednotka z Děčína-Boletic před svými kolegy z pořádajícího děčínského Horního Žlebu a třetími, rovněž děčínskými, Křešicemi. Soutěže se kromě družstev z partnerských obcí, které skončily hluboko v poli poražených, zúčastnili také hasiči z Ottendorfu, kteří se umístili ze zahraničních hostů nejlépe - na 6. místě.

Odborný seminář a workshop

Odpoledne se více než sedm desítek hasičů obou zemí přesunulo do pěkného prostředí Vysokoškolské koleje Českého vysokého učení technického v Děčíně (v objektu bývalé zámecké sýpky), kde pro ně byl připraven dvouhodinový odborný seminář, zaměřený na spolupráci jednotek dobrovolných hasičů v česko-saském příhraničí při ochraně před povodněmi. Dvoudenní program vyvrcholil v neděli na pravém břehu Labe v Děčíně-Starém Městě, kde se formou ukázek z projektu pořízeného motorového člunu a plovoucího mola konal workshop.

Taktické cvičení složek IZS

Své schopnosti natáhnout přes řeku Labe u státní hranice nornou stěnu a zlikvidovat tak únik ropného produktu prověřovali 13. října 2012 při taktickém cvičení složek IZS na soutoku říčky Suché Kamenice a řeky Labe u obce Hřensko společně čeští a němečtí dobrovolní i profesionální hasiči v součinnosti s poříčními oddíly policie obou států a saskými složkami THW z Pirny. Hornožlebští dobrovolní hasiči měli zároveň možnost si poprvé „naostro“ vyzkoušet kvality z projektu získaného motorového pracovního člunu Marine 17H s turbínou.

Prohloubení koordinace při zásahu

Poslední letošní společnou akcí projektových partnerů, která měla přispět ke zkvalitnění společných činností v příhraničním prostoru, byl seminář „Vodní poměry na Labi při povodni“ s teoretickou částí a praktickou ukázkou protipovodňových opatření saských sousedů, který se uskutečnil 10. listopadu 2012 v Bad Schandau.

Všechny projektové akce přispěly nejen k navázání nových kontaktů a přátelství mezi hasiči v příhraničním regionu, ale zejména k prohloubení a zdokonalení koordinace při společných zásazích, a to nejen při krizových situacích na Labi, ale i v území po obou jeho březích. Proto jsou i na příští rok plánována další společná cvičení se zajímavými tématy. Bude to například likvidace požáru při povodni, v jejímž důsledku bude poškozena silnice do obcí Dolní Žleb a Prostřední Žleb a doprava bude možná pouze po vodě nebo železnici, nebo na německé straně likvidace požáru na přívozu spojená s evakuací cestujících.

Pořídí novou techniku

Součástí projektu je také pořízení vhodné techniky k usnadnění zásahové činnosti záchranářů. Česká strana pořizuje v rámci projektu záchranářské vznášedlo, motorový člun, vybavení pro vodní záchranáře a komunikační prostředky, německá strana malý terénní traktor do těžko přístupného terénu labského kaňonu, motorový člun a komunikační prostředky.

Na projekt, trvající 24 měsíců v období od 1. dubna 2012 do 31. března 2014, s udržitelností ještě pět let po jeho ukončení, byly vyčleněny společné finanční prostředky ve výši 442 054 Eur. Z toho městu Děčín, jako lead partnerovi, bylo schváleno 243 260 Eur, městu Bad Schandau 171 524 Eur a obci ­Reinhardtsdorf-Schöna 27 270 Eur. Projekt je z 85 % dotován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu Cíl 3 / Ziel 3, na české straně dále přispívá 5% dotací stát prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj a 10 % tvoří spoluúčast každé ze zúčastněných obcí.

Na veletrhu záchranářské techniky FLORIAN 2012 v Drážďanech, kde se ve dnech 18. až 20. října 2012 představilo 152 vystavovatelů z 11 zemí, byl projekt statutárním městem Děčín prezentován a vzbudil u odborné i laické veřejnosti značný zájem.

Více informací o projektu naleznou zájemci na webových stránkách http://cil3.mmdecin.cz/.

Richard MUSIL, DiS., Magistrát města Děčín, foto archiv autora
 

• HODNOCENÍ-ANALÝZY
Zapojení HZS ČR do řešení problematiky výskytu otravy metylalkoholem v ČR
plk. Ing. Luděk Prudil, pplk. Ing. Jiří Matějka, kpt. Ing. Petra Najmanová, plk. Ing. Karel Musil, plk. Ing. Josef Urbánek, por. Ing. Jan Hrdlička, mjr. Ing. Jitka Pikulíková, Ing. Tomáš Čapoun, CSc.

• ZE ZAHRANIĆÍ
Evakuace hospitalizovaných pacientů po havárii v jaderné elektrárně Fukušima
Ing. Vlasta Neklapilová

• PŘÍLOHA
Obsah ročníku XI časopisu 112