Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 2/2012

V úvodu přinášíme statistické údaje o činnosti HZS ČR v uplynulém roce. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár v závodech na výrobu CD a DVD nosičů v obci Loděnice, seznamujeme s novými požárně bezpečnostními požadavky na cigarety, možnostmi využití počítačového modelování požárů v praxi a s elektronickou verzí jednotných dokladů ke stavbě. V části věnované IZS přinášíme zkušenosti s novým programem pro výcvik hasičů a představujeme projekt vzniku českého DVI týmu. V blocích OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o cvičení HUMPO 2011, objasňujeme, proč byl rok 2011 zlomovým v oblasti krizového řízení, seznamujeme s problematikou civilního nouzového plánování v NATO jako i s úkoly, které v oblasti krizového řízení plní Ministerstvo životního prostředí. V časopisu dále naleznete informace o nabídce preventivních a instruktážních filmů z video studia Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč nebo pozvánku na květnový veletrh FSDays.  

Dnem 1. ledna 2011 nabyla účinnosti novela zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

S touto skutečností byla také spojena změna prováděcího právního předpisu – nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a přijetí zcela nového prováděcího právního předpisu – nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Uvedené legislativní úpravy přinesly zásadní posun v oblasti „krizové legislativy“. Krizový zákon byl takto zásadním způsobem novelizován ve své podstatě poprvé za celou dobu své existence. Kromě nového legislativního zakotvení oblasti kritické infrastruktury byly provedeny další zásadní změny, které měly sloužit zejména k vyjasnění kompetencí a působností v oblasti krizového řízení.

Zpracování dokumentů nelegislativního charakteru

Jedním ze zásadních úkolů, který vyplynul z provedených úprav, bylo zpracování dokumentů nelegislativního charakteru, které by přispěly k jednotnému chápání a aplikaci novelizovaných norem v oblasti krizového řízení. Ke zpracování dokumentů nelegislativního charakteru bylo příslušné Ministerstvo vnitra, respektive generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je jeho součástí, a to v rámci kompetence sjednocovat postupy v oblasti krizového řízení, která je mu dána ustanovením § 10 odst. 1 písm. a) krizového zákona a v návaznosti na ustanovení zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo vnitra-generální ředitelství HZS České republiky (MV-GŘ HZS ČR) ve smyslu koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení zpracovalo:

- Metodiku zpracování krizových plánů podle § 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, č. j. MV-76085-1/PO-OKR-2011 (dále jen „metodika zpracování krizových plánů“);
- Směrnici Ministerstva vnitra, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce, č.j. MV-117572-2/PO-OKR-2011 (dále jen „směrnice Ministerstva vnitra ke krizovým štábům“);
- Metodiku zpracování plánů krizové připravenosti podle § 17 až 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, č.j. MV-140690-1/PO-OKR-2011 (dále jen „metodika zpracování plánů krizové připravenosti“).

Metodika zpracování krizových plánů

Prvním z dokumentů byla metodika zpravování krizových plánů. Ta stanoví obsahové vymezení náležitostí a další podrobnosti související se zpracováním krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky a jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán, dále krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností. Metodika zpracování krizových plánů byla vytvořena v rámci odborné pracovní skupiny složené ze zástupců hasičských záchranných sborů krajů (Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj, Jihomoravský kraj a Olomoucký kraj) a zástupců MV-GŘ HZS ČR. Na pracovní úrovni byla projednána se zástupci ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, s tajemníky bezpečnostních rad krajů a s řediteli odborů ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS krajů. Následně byla dne 12. července 2011 schválena generálním ředitelem HZS ČR, nabyla účinnosti dnem 1. srpna 2011 a nahradila předchozí metodiku z roku 2003. Metodika byla elektronickou cestou distribuována dotčeným orgánům krizového řízení a byla publikována jako příloha v časopisu 112, č. 8/2011.
Metodika zpracování krizových plánů, jako každý metodický dokument, má doporučující charakter, proto nelze postup podle ní vynucovat. V tomto smyslu není tedy závazná, ale ředitelům HZS krajů bylo doporučeno podle ní postupovat. Slouží k zajištění jednotného postupu zpracování krizových plánů a je považována za pomůcku krizového řízení. Metodika je členěna do čtyř hlav a přílohy, která obsahuje tři vzory – vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí, vzor rozhodnutí o změně krizových opatření a vzor rozhodnutí o zrušení stavu nebezpečí. Smyslem uvedených vzorů je zamezení případných rozporů, které by mohly mít za následek zrušení rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí vládou ČR z důvodu vyhlášení krizového stavu v rozporu se zákonem. Jednotlivé články metodiky zpracování krizových plánů formulují obsahové vymezení konkrétních náležitostí krizových plánů a přibližují obsah některých ustanovení krizového zákona a nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

Směrnice Ministerstva vnitra ke krizovým štábům

Dalším ze zpracovaných dokumentů je směrnice Ministerstva vnitra ke krizovým štábům. Návrh byl opět zpracován odbornou pracovní skupinou. Na rozdíl od metodik je v případě směrnice Ministerstva vnitra stanoven určitý procesní postup, v rámci kterého musí být návrh projednán. V souladu s požadavky byl návrh směrnice zaslán k připomínkám ministerstvům, Úřadu vlády České republiky, Magistrátu hl. m. Prahy a krajským úřadům. Uplatněné připomínky byly řádně vypořádány a následně byl návrh směrnice projednán na zasedání Koordinační komise Ministerstva vnitra pro přípravu směrnic ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů týkajících se orgánů krajů a orgánů obcí na úseku výkonu státní správy a text byl upraven s ohledem na závěry z tohoto jednání. Dokument byl předložen ministru vnitra, který jej dne 24. listopadu 2011 schválil s účinností od 15. prosince 2011 a nahradil tak předchozí směrnici z roku 2004.

Směrnice Ministerstva vnitra ke krizovým štábům stanoví organizační uspořádání a působnost krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce, pokud je zřízen a vymezuje činnosti těchto krizových štábů při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. Směrnice se zabývá otázkami použití krizového štábu, svolání krizového štábu, zasedání krizového štábu, spolupráce mezi krizovými štáby nebo odborné přípravy členů krizového štábu. Vzhledem k tomu, že byla publikována ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, ročník 9, částka 6 ze dne 30. listopadu 2011, je závazným dokumentem pro orgány krajů a orgány obcí. V rámci systematiky je směrnice členěna do tří hlav a obsahuje dvě přílohy – vzor standardizovaného hlášení a vybraná ustanovení právních předpisů. Slouží ke sjednocení organizace krizových štábů zřizovaných k řešení krizových situací a používaných ke koordinaci a provádění záchranných a likvidačních prací podle zákona o integrovaném záchranném systému. Vydání směrnice bylo avizováno dotčeným orgánům krizového řízení (je k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra v části „Legislativa – věstníky pro kraje a obce – částka 6/2011“). Uvedená směrnice byla otištěna v samostatné příloze časopisu 112 č. 1/2012.

Metodika zpracování plánů krizové připravenosti

Posledním dosud zpracovaným dokumentem metodického charakteru je metodika zpracování plánů krizové připravenosti, která stanoví obsahové vymezení náležitostí a další podrobnosti související se zpracováním plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. Plán krizové připravenosti je definován jako nástroj k zajištění připravenosti právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu a územního správního úřadu podle ustanovení § 24c krizového zákona na krizové situace, které mohou ohrozit plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, a dále obsahuje postupy k realizaci opatření vyplývajících z krizového plánu za krizové situace. Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury je potom vymezen jako nástroj k zajištění připravenosti subjektu kritické infrastruktury na krizové situace, které mohou ohrozit funkci prvku kritické infrastruktury.

Proces tvorby metodiky zpracování plánů krizové připravenosti byl obdobný jako u metodiky zpracování krizových plánů. Návrh opět vytvořila odborná pracovní skupina a následně byl text rozeslán k možnému vyjádření zástupcům ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, tajemníkům bezpečnostních rad krajů a ředitelům odborů ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS krajů. S ohledem na změnu, která nastala k 1. prosinci 2011, byla tato metodika schválena již novým generálním ředitelem HZS ČR plk. Ing. Drahoslavem Rybou a nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012. Metodika byla elektronickou cestou distribuována dotčeným orgánům krizového řízení a je publikována jako příloha tohoto čísla časopisu.

Závěr

Rok 2011 byl v oblasti krizového řízení rokem zlomovým. Došlo k zásadnímu posunu chápání pojmu krizové řízení, kdy nově zahrnuje také problematiku ochrany kritické infrastruktury. MV-GŘ HZS ČR bude i v tomto roce pokračovat ve zpracovávání dokumentů metodického charakteru, kterými bude naplňovat svou kompetenci sjednocovat postupy v oblasti krizového řízení a vytvářet podmínky pro aplikaci krizového zákona a prováděcích předpisů k němu do praxe.

Poznámka: Všechny tři uvedené dokumenty jsou k dispozici na webových stránkách www.hzscr.cz v části „Krizové řízení – Ke stažení“.

pplk. JUDr. Marika ROSINOVÁ, plk. Ing. Daniel MIKLÓS, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook