Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 5/2012

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na úmyslně založený požár obytného domu v Praze, přinášíme závěry 15. ročníku konference Červený kohout a seznamujeme s novými trendy v oblasti aktivní požární ochrany skladových prostor. V bloku IZS představujeme pracoviště Kriminalistického ústavu Praha, jehož služeb využívají hasiči zejména při zjišťování příčin vzniku požárů a informujeme o průběhu pracovní porady zástupců složek IZS. V části OCHRANA OBYVATELSTVA se zabýváme problematikou plnění úkolů ochrany obyvatelstva jednotkami SDH obcí a představujeme také vzdělávací program Výchova k bezpečí – ochrana osob za mimořádných okolností. Problematika stanovení limitů akutní toxicity nebezpečných látek a závěry z jednání představitelů civilní ochrany zemí Visegrádské čtyřky jsou hlavní náplní části věnované KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ. V časopisu dále najdete např. informaci o konferenci Internet ve státní správě a samosprávě 2012 nebo reportáž z předání Zlatých záchranářských křížů za rok 2011.  

V rámci českého předsednictví ve Visegrádské skupině uspořádalo MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR v Praze ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ve dnech 29. až 30. března 2012 setkání vysokých představitelů České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska činných v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci.

Oficiální jednání, kterého se kromě zástupců ČR zúčastnili generální ředitel civilní ochrany Maďarska a vysocí představitelé civilní ochrany Polska a Slovenska, bylo zahájeno 29. března 2012 generálním ředitelem HZS ČR plk. Ing. Drahoslavem Rybou v prostorách operačního a informačního střediska MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Nová podoba mechanismu civilní ochrany

Předmětem jednání byl návrh nové podoby Mechanismu civilní ochrany Evropské unie, který si klade za cíl dosáhnout vyššího stupně ochrany před mimořádnými událostmi, zlepšit připravenost a usnadnit rychlou a efektivní odezvu v případě mimořádné události uvnitř i vně EU. Návrh rovněž zavádí zjednodušená pravidla pro aktivaci mechanismu v případě mimořádných událostí ve třetích zemích a významně přispívá ke zjednodušení celého systému. Nové rozhodnutí slučuje do jednoho textu ustanovení týkající se fungování mechanismu a ustanovení související s financováním jeho činnosti, která byla v minulosti začleněna do samostatných rozhodnutí. To také zjednodušuje stávající postupy pro sdružování a spolufinancování dopravy (např. vyloučením systematických náhrad ve výši 50 % využívaných v rámci současných pravidel a jmenováním vedoucího státu v dopravních operacích, do kterých je zapojeno několik členských států), čímž se výrazně sníží administrativní zátěž Komise a členských států.

Česká republika považuje za důležité se navzájem informovat (s geograficky i názorově blízkými státy v rámci EU) o názorech a přístupu k problematickým otázkám nového Mechanismu civilní ochrany Evropské unie. Z tohoto důvodu byla pro setkání připravena prezentace, která sledovala strukturu čtyř hlavních bloků politiky civilní ochrany, kterými jsou prevence, připravenost, odezva a vnější rozměr společně s kapitolou o finančních ustanoveních a během které měly zúčastněné delegace možnost diskutovat jednotlivá Komisí navrhovaná opatření.

Zásadní změnou v novém návrhu (kromě níže uvedených bloků) je sladění činnosti upravované v mechanismu civilní ochrany s novým článkem 196 Smlouvy o fungování EU, který se zasazuje o spolupráci mezi členskými státy ve snaze posílit účinnost systémů pro předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a pro ochranu proti nim.

V oblasti prevence obsahuje novou kapitolu, ve které jsou členské státy vyzvány zaslat národní krizové plány do konce roku 2016 s cílem posílit význam rámce politiky prevence EU a efektivně ji navázat na opatření připravenosti a odezvy. Navrhovaná opatření především vycházejí ze sdělení o prevenci a ze závěrů Rady o rámci Společenství pro předcházení katastrofám v EU z roku 2009.

V oblasti připravenosti je hlavní důraz kladen na opatření, jejichž cílem je zlepšit plánování odezvy, zvýšit kapacitu EU pro odezvu a celkovou úroveň připravenosti na katastrofy velkého rozsahu. Mezi hlavní změny patří vytvoření a řízení střediska odezvy na mimořádné události (Emergency Response Centre), které bude navazovat na stávající monitorovací a informační středisko (Monitoring and Information Centre) a bude zajišťovat provozní kapacitu 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Návrh dále zavádí soudržný plánovací rámec pro operace související s odezvou. Tento prvek s sebou nese povinnost vypracovávat referenční scénáře, mapovat stávající kapacity a vytvořit pohotovostní plány pro jejich nasazení. Návrh rovněž řeší součinnost mezi věcnou pomocí a humanitární pomocí. Zásadní změnou oproti současnému mechanismu civilní ochrany je zavedení tzv. Evropské kapacity odezvy na mimořádné události ve formě dobrovolného společného souboru předem určených sil a prostředků, které dají členské státy k dispozici pro operace v rámci mechanismu. Další změnou je zjišťování a odstraňování nedostatků ve vyčleněných silách a prostředcích pro odezvu, a to podporou rozvoje doplňkových kapacit financovaných z EU v případě zvýšené efektivity z hlediska nákladů. Za tímto účelem se předpokládá uplatnění zvláštního monitorovacího postupu, podle něhož musí Komise Radě a Evropskému parlamentu každé dva roky podávat zprávu o dosaženém stavu. Návrh dále přináší rozšíření působnosti stávajících opatření pro připravenost EU v oblasti odborné přípravy, mimo jiné vytvořením sítě pro odbornou přípravu a diverzifikací vzdělávacích programů. V neposlední řadě návrh počítá s vysíláním odborných týmů, které budou poskytovat poradenství v oblasti prevence a připravenosti (na žádost postiženého státu nebo OSN a jejích agentur), a také s možností pomáhat členským státům předběžným rozmístěním sil a prostředků odezvy na mimořádné události v logistických střediscích uvnitř EU. Navrhovaná ustanovení vycházejí z návrhu obsažených ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě (Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci) a ze závěrů Rady o evropské odborné přípravě v oblasti zvládání katastrof z roku 2008.

V oblasti odezvy se navrhované změny zaměřují na efektivnější a rychlejší odezvu, a to dočasným umístěním sil a prostředků v oblastech se zvýšeným rizikem mimořádné události nebo na zajištění podpory hostitelského státu (v souladu s přijatými závěry Rady o podpoře hostitelských států z roku 2010).

U operací mimo EU návrh počítá s možností poskytovat pomoc prostřednictvím mechanismu na žádost OSN a jejích agentur nebo příslušných mezinárodních organizací. S ohledem na připravovaný návrh směrnice Rady o opatřeních pro koordinaci a spolupráci týkajících se konzulární ochrany nezastoupených občanů EU, se bude moci prostřednictvím mechanismu podporovat konzulární pomoc občanům EU při závažných katastrofách ve třetích zemích.

Finanční ustanovení jsou začleněna do nové kapitoly. Ustanovení, týkající se podpory dopravy v rámci současného nástroje, se mění, zjednodušují a zavádějí se v nich revidované podmínky pro spolufinancování až do výše 85 % celkových nákladů a až 100 % v omezených případech při splnění určitých kritérií. Nová ustanovení také umožňují jednomu členskému státu, aby se ujal vedení při žádání finanční podpory od EU pro operace zahrnující několik členských států, a dávají možnost dotčenému členskému státu žádajícímu o pomoc požádat i o spolufinancování nákladů na dopravu. Finanční ustanovení tohoto návrhu by se měla použít od 1. ledna 2014, protože souvisejí s víceletým finančním rámcem na léta 2014 až 2020.

Zástupci České republiky během jednání k návrhu nové podoby mechanismu civilní ochrany konstatovali, že záměr Komise spojit mechanismus civilní ochrany a finanční nástroj v jediný dokument je racionálním krokem. Řada navržených změn zjednodušuje stávající postupy pro sdružování a spolufinancování dopravy. Dále se zavádí zjednodušená pravidla pro aktivaci mechanismu v případě mimořádných událostí ve třetích zemích, čímž se zvýší účinnost, účelnost a soudržnost odezvy EU na katastrofy. Zároveň sdělili, že Česká republika má určité výhrady k některým kapitolám návrhu. Výhrady se týkají zejména povinností členských států zaslat Komisi národní krizové plány a s tím související povinnost vypracovávat referenční scénáře uvnitř i vně EU a dále návrhu na zřízení tzv. evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události ve formě dobrovolného společného souboru z předem určených sil a prostředků.

Následná diskuse ukázala, že zahraniční delegace ve většině případů zastávají stejný názor. Slovenští představitelé se na jednání vyslovili v tom smyslu, že Slovensko není proti dalšímu zlepšení nebo zjednodušení stávajícího systému, nicméně z návrhu vyplývají pro členské státy určité povinnosti, na jejichž základě ztrácí mechanismus civilní ochrany zásadní aspekt dobrovolnosti. Dále zdůraznili, že by role předsednického státu neměla být v novém návrhu ignorována. Polská delegace poukázala na to, že Komisí požadované krizové plány mohou obsahovat utajované skutečnosti. Maďarští představitelé vyjádřili názor, že by se měl v návrhu (v souvislosti s nasazením tzv. evropských kapacit) odrazit aspekt bezpečnosti. Pokud jde o finanční ustanovení, tak tento blok zahraniční delegace odmítly řešit s tím, že finanční stránka návrhu nebyla ještě ani projednávána v rámci pracovní skupiny pro civilní ochranu v Radě EU.

Je třeba dodat, že návrh mechanismu civilní ochrany Unie bude projednáván ještě více než rok, a to jak na půdě Rady EU, tak na půdě Evropského parlamentu. Proto finální text návrhu nebude obsahovat mnoho současných, poměrně kontroverzních kroků, protože budou ze současného znění odstraněny na jednáních pracovní skupiny Rady EU pro civilní ochranu (dále jen „Prociv“). Zástupci České republiky na jednáních Prociv doposud nahlásili ke stávajícímu textu více než 20 připomínek a uplatnili výhradu přezkumu i obecnou výhradu, a to jak přímo na jednáních, tak i písemně na Sekretariát Rady EU.

Výsledkem jednání byl podpis společné deklarace Visegrádské skupiny. Tímto aktem účastníci zdůraznili důležitost regionální spolupráce poskytující mimořádnou platformu pro úspěšnou kooperaci v rámci celé Evropské unie. Dále poukázali na platné bilaterální dohody a úspěšnou spolupráci zemí Visegrádské čtyřky v krizovém řízení, jejichž podpora a zlepšování je základním zájmem všech zúčastněných zemí. Podepsáním společné deklarace zároveň uznali, že výměna zkušeností a informací z oblasti krizového řízení zkvalitní účinnost systémů národního krizového řízení, a tím se přispěje k lepší připravenosti na mimořádné události v celém regionu.

Poskytování humanitární pomoci

Dne 30. března 2012 se uskutečnilo, v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, jednání na téma humanitární pomoci. Jednání, které proběhlo v prostorách Ministerstva zahraničních věcí ČR, se mimo účastníků čtvrtečního jednání zúčastnili zástupci ministerstev zahraničí z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska, kteří pracují v oblasti humanitární pomoci. Dále se jednání zúčastnila také polská diplomatka Stálého zastoupení v Ženevě, která má na starosti výkon spolupředsednictví v platformě Dobrého humanitárního dárcovství (dále „GHD“).

Jednání bylo zahájeno náměstkem ministra zahraničí Ing. Tomášem Dubem, který poukázal na probíhající reformu globálního humanitárního systému a na jednání v rámci EU o změně mechanismu civilní ochrany. Vyjádřil naději, že setkání Visegrádské čtyřky přispěje k nalezení praktických možností spolupráce, a bude přínosem jak pro občany EU, tak pro občany třetích zemí postižených katastrofou.

V úvodu vystoupil také generální ředitel HZS ČR plk. Ing. Drahoslav Ryba, který mimo jiné připomněl úspěšnou vzájemnou spolupráci např. při povodních, které na jaře roku 2010 postihly všechny země Visegrádské čtyřky.

Po úvodní části byly jednotlivé delegace vyzvány, aby prezentovaly své zkušenosti s poskytováním zejména záchranářské a materiální humanitární pomoci do zahraničí s důrazem na možnost vzájemné spolupráce.

Za Polsko postupně vystoupili představitel civilní ochrany, zástupkyně Ministerstva zahraničních věcí i diplomatka Stálého zastoupení v Ženevě. Představitel civilní ochrany připomněl, že tradice spolupráce orgánů civilní ochrany a odboru zahraničních věcí poskytujícího humanitární pomoc do zahraničí sahá až do roku 1988, kdy bylo zemětřesení v Arménii. Polsko se snaží promítat do svého systému prvky záchranného systému EU. Polští záchranáři v posledních letech zasahovali při mnoha mimořádných událostech v zahraničí, např. v roce 2010 při zemětřesení na Haiti nebo v Rusku pří lesních požárech. Polsko je také aktivní v poskytování materiální humanitární pomoci a rovněž vysílá své experty do zahraničních misí v rámci týmů EU. Zejména vysílání záchranářů a expertů do zahraničí se vždy realizuje v těsné spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí. Obě složky si vyměňují jak předběžné poznatky, tak následné zkušenosti.

Vedoucí pracovní skupiny pro humanitární pomoc na polském Ministerstvu zahraničních věcí potvrdila vzájemnou spolupráci s vedením polských hasičů. Připomněla, že v novém zákoně o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci (dále „ZRS a HP“), který je v platnosti od 1. ledna 2012, jsou zakotveny i formy humanitární pomoci včetně součinnosti s civilní ochranou. V návaznosti na nově vzniklý zákon polská vláda schválila v březnu čtyřletou strategii ZRS a HP, v níž je zdůrazněn strategický dialog s Úřadem pro koordinaci humanitárních záležitostí v rámci OSN, EU a dalšími relevantními partnery. Polsko se zaměřuje také na prevenci katastrof, v rámci které implementuje projekty v zemích Východního partnerství (Ukrajina, Moldavsko, atd.).

Zástupkyně Stálého zastoupení Polska v Ženevě navázala prezentací o současném spolupředsednictví Polska v platformě GHD v Ženevě. Jednak zdůraznila důležitost spolupráce neformální skupiny GHD s formálními partnery jako je Organizace spojených národů nebo nevládní organizace, tak i důležitost vhodného nastavení priorit (dle aktuálních humanitárních potřeb). Polsko se konkrétně zaměřilo na prevenci katastrof, kde usiluje o spolupráci s relevantními partnery (Světová banka, UNICEF, apod.) a o vytváření koherence a synergie mezi nimi. Pokud jde o praktické zajištění předsednictví, je důležité zřídit konzultační platformy v ústředí a předem si vytvořit rozpočet, zajistit lidské zdroje a zvolit si jasné zaměření.

Zástupkyně Ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky prezentovala celkový systém zahraniční rozvojové spolupráce Slovenska. Humanitární pomoc je zajišťována na základě programu z roku 2006, který by měl být letos revidován. Na realizaci humanitární pomoci do zahraničí se podílí vedle Ministerstva zahraničních věcí také Ministerstvo vnitra, které má vlastní rozpočet na realizaci materiální pomoci. Humanitární pomoc se zatím poskytuje převážně bilaterálně. Strategické multilaterální partnery Slovenská republika zatím nemá. Naopak již má zkušenosti s refundací přepravních nákladů v rámci mechanismu civilní ochrany EU. Vzhledem k rozvojovým prioritám (např. Jižní Súdán - sektor zdravotnictví) se Slovensko zajímá o způsoby implementace návaznosti humanitárních a rozvojových aktivit.

Za Maďarsko vystoupila zástupkyně Generálního ředitelství pro řízení katastrof, která představila vzájemnou spolupráci mezi jejich ředitelstvím a Ministerstvem zahraničních věcí. Zatímco Ministerstvo zahraničních věcí zodpovídá za realizaci humanitární pomoci (např. předkládá návrhy do vlády na uvolnění finančních prostředků), tak Generální ředitelství pro řízení katastrof je národním kontaktním místem krizových center EU i NATO a disponuje příslušnými krizovými experty. Generální ředitelství pro řízení katastrof a Ministerstvo zahraničních věcí vyvinuly společný komunikační postup, který se uplatnil mj. při evakuaci občanů Maďarska, EU i států mimo EU z Libye na jaře roku 2011.

Zástupci České republiky prezentovali systém poskytování humanitární pomoci do zahraničí a spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí a MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a představili expertní moduly registrované v rámci EU (6 expertních modulů, 6 individuálních expertů pro mise EU. V této souvislosti připomenuli, že v souladu s nařízením vlády č. 463/2002 Sb. vede seznamy expertů v rámci HZS ČR i mimo něj.

V diskusi se polská delegace zajímala o zkušenosti České republiky s operační strategií humanitární pomoci a o roli zastupitelských úřadů při poskytování materiální humanitární pomoci. V návaznosti na prezentaci MV-generálního ředitelství HZS ČR také doplnila, že Polsko disponuje 13 moduly, z toho šest je zaměřeno na pozemní hašení lesních požárů a čtyři na čerpání vody při záplavách, k nimž je Polsko obzvláště náchylné. Polská delegace opětovně zdůraznila potřebu strategického dialogu s globálními partnery a projevilo zájem o spolupráci Visegrádské čtyřky v této oblasti. Konkrétně upozornila na možnost spolupráce s organizací WFP (World Food Program) v oblasti skladování a logistiky materiální pomoci, která je finančně podporována také Generálním ředitelstvím pro humanitární pomoc a civilní ochranu. EU financovala např. vybudování skladů v Panamě, Ghaně, Dubaji a Malajsii. Tyto regionální sklady umožňují operativní uvolnění a přepravu v rámci regionu humanitární pomoci, včetně náležitého označení země, jež pomoc financuje. Tento systém nabízí výrazné snížení logistické a finanční náročnosti při poskytování materiální humanitární pomoci zejména v geograficky odlehlých oblastech.

Slovenští i maďarští zástupci ocenili plánované a realizované společné projekty Visegrádské čtyřky v rozvojové oblasti a projevili zájem o obdobné projekty i na pomezí mezi humanitárními a rozvojovými aktivitami (např. následná pomoc po katastrofách). Maďarská delegace zmínila také palčivý problém s dopravou záchranářské a materiální humanitární pomoci, kde by rovněž bylo vhodné sdílet zejména finanční břemeno.

Zástupci České republiky upozornili na problematiku vytváření zásob humanitární pomoci s tím, že může být perspektivní z hlediska poptávky i dlouhodobé skladovatelnosti bez nebezpečí zastarání například nouzové ubytování v úpravě pro extrémní podmínky a dlouhodobější využitelnost.

Zúčastněné státy se v závěru jednání shodly na důležitosti této problematiky a na další spolupráci, kterou budou rozvíjet při společných setkáních v následujících letech. Nejbližší vhodnou příležitostí k uskutečnění obdobného setkání bude předsednictví Polska v rámci Visegrádské čtyřky.

Setkání bylo završeno návštěvou Národní základny humanitární pomoci ve Zbirohu, kde bylo hostům představeno kompletní zázemí základny, skladové prostory, manipulační prostředky a sortiment disponibilních zásob – pro záplavy, ptačí chřipku, dekontaminaci osob i techniky, nouzové přežití, atd. Také byli seznámeni s úkoly a vybavením 3. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR. Hosté si rovněž prohlédli Expozici požární ochrany HZS ČR ve Zbirohu, kde ocenili rozsah a variabilitu vystavované techniky.

kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, nprap. Iva BREJZOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Milan VÁVRŮ a Mgr. Robert JANÁS, Ph.D., Ministerstvo zahraničních věcí
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook