Dne 22. února 2012 došlo k požáru v obytném domě v Bendlově ulici v Praze-Čakovicích. Při jeho likvidaci zasahovalo celkem 37 příslušníků HZS hl. m. Prahy. Pět dospělých osob muselo být evakuováno, tři osoby byly zraněny, zachráněno bylo 22 dospělých osob, pět dětí a jeden pes. Vzniklá škoda byla vyčíslena na 1,5 milionu korun.

Popis objektu

Pětipatrový bytový panelový dům, sloužící výhradně k bydlení, byl postaven v roce 1980. V každém patře domu se nachází 15 bytových jednotek o různé výměře. Objekt je rozdělen požárně dělící konstrukcí na pět částí, není průchozí v jednotlivých patrech a má pět samostatných vchodů. V každé části objektu je pouze nechráněná úniková cesta po schodišti. Každé patro je vybaveno požárním hydrantem s hadicí. V objektu jsou veškeré inženýrské sítě (plyn, voda, elektrická energie). K přední části bytového domu vede příjezdová komunikace, která zároveň slouží k parkování osobních vozidel obyvatel domu. Po stranách a v zadní části objektu dům obklopuje travnatá plocha se vzrostlými stromy. Objekt není zateplen, pouze má „plastová“ okna.
Byt zasažený požárem je třípokojový o výměře 65 m². Kuchyňský kout je spojený s obývací místností a umakartovým jádrem, v němž se nachází koupelna a WC. K bytu patří dva dětské pokoje, v zadním dětském pokoji je vstup na balkon.

Průběh zásahu

Požár bytu byl nahlášen dne 22. února 2012 v 01.57 hodin na linku 112 uživatelkou bytu. Na místo zásahu byly vyslány dvě jednotky HZS hl. m. Prahy ze stanice 10 Satalice s CAS 15, CAS 32, AZ 30 a stanice 3 Holešovice s CAS 24, CAS 15, CAS 30 a AZ 30. Dostavila se také jednotka stanice 2 Petřiny s PPLA, řídicí důstojník směny a příslušníci oddělení zjišťování příčin vzniku požárů ze stanice 1 Sokolská. Současně s jednotkami PO byly vyrozuměny i další základní složky IZS - Policie ČR a ZZS hl. m. Prahy.

Jako první se na místo zásahu dostavili příslušníci Policie ČR z Pohotovostní motorizované jednotky Praha, kteří se snažili provést prvotní hasební zásah z hydrantového systému hadicí D 25. Z důvodu velkého sálavého tepla byl však zásah neúspěšný. Podařilo se jim evakuovat a zachránit osoby z bytů, které se nacházely v patře pod požárem.

Po příjezdu jednotek PO bylo zjištěno, že jde o požár bytové jednotky 3+kk ve 3. NP ve třetí fázi hoření. Požárem byly zasaženy dvě místnosti a kuchyňský kout s umakartovým jádrem. Veškeré přívody energie byly v celém objektu vypnuty. Celý objekt byl silně zakouřen. Velitel zásahu (VZ) dostal informace, že se v zasaženém bytě mají nacházet čtyři osoby, které jsou na balkoně v zadní části objektu. Na pokyn VZ byl nasazen útočný proud C 52 do bytu v 3. NP a zároveň tlaková voda s použitím AZ 30. Současně s nasazením útočných proudů byla zahájena záchrana ohrožených osob v bytech nad požárem i v zasaženém bytě s vyváděcími maskami a přetlakovou ventilací. Požárem a zplodinami hoření ohrožené osoby se nacházely na balkonech v zadní části objektu, kde nebylo možné použít automobilový žebřík. Zásah probíhal ve spolupráci s Policií ČR. Hasiči vyváděli a vynášeli ohrožené osoby ze zakouřeného prostředí na odvětranou část schodiště, kde je předávali příslušníkům Policie ČR. Od nich je přebírali k ošetření členové ZZS hl. m. Prahy, kteří se dostavili se dvěma sanitními vozidly a speciálním vozidlem s větším počtem kyslíkových přístrojů. Tři osoby, které se nadýchaly zplodin hoření, musely být převezeny do nemocnice.

V 02.33 hodin, kdy byl požár lokalizován, byly všechny osoby z objektu již v bezpečí.

Na místo zásahu byl přistaven autobus MHD pro postižené obyvatele a vyrozuměn úřad Městské části Praha-Čakovice, aby bylo poskytnuto obyvatelům poškozeného domu náhradní ubytování.

Termokamerou byl proveden průzkum, který neodhalil žádná skrytá ohniska. V bytě provedla společnost Pražská plynárenská, a.s., rovněž měření koncentrace plynu, a to s negativním výsledkem.

Z důvodů podezření na úmyslné zapálení bytu povolal VZ na místo zásahu příslušníky odboru kriminalistické techniky a expertiz Policie ČR (OKTE) se speciálně vycvičeným psem pro vyhledávání zplodin hořlavých kapalin. Po likvidaci požáru, úplném odvětrání a zadokumentování místa zásahu příslušníky oddělení zjišťování příčin vzniku požárů HZS hl. m. Prahy a OKTE, byl umožněn vstup obyvatelům za doprovodu příslušníků HZS hl. m. Prahy do svých bytů.

Místo zásahu bylo v 04.43 hodin předáno Policii ČR a městské policii, aby zajistila ostrahu objektu.

Příčina vzniku požáru

Požár byl založen úmyslně vylitím hořlavé kapaliny před a na dveře a následným zapálením. Policie ČR po několika dnech zadržela pachatele. K založení požáru se přiznal a vyjádřil se, že netušil, co svým jednáním způsobí.

Specifikace zásahu

Pozitiva
→ nikdo nebyl těžce zraněn ani usmrcen,
→ rychlým zásahem jednotek PO nedošlo k rozšíření požáru do dalších bytových jednotek,
→ dostatečné síly a prostředky,
→ dobrá spolupráce složek IZS,
→ rychlá záchrana ohrožených osob.

Negativa
→ automobily zaparkované na příjezdové komunikaci,
→ nedostatečný počet vyváděcích masek,
→ nemožnost přistavit požární techniku ze zadní části objektu,
→ vysoká rychlost šíření požáru.

Závěr

Požáry založené zapálením hořlavé kapalné látky jsou nebezpečné svou rychlostí šíření a intenzitou. V tomto případě byl požár založen přes vstupní dveře, a tím byl znemožněn únik osob z bytu.

npor. Mgr. Pavel HOŠEK, nprap. Radek RYBÁK, foto prap. Jan KOSTÍK, HZS hl. m. Prahy
 

V Hluboké nad Vltavou se ve dnech 27. a 28. března 2012 uskutečnil jubilejní 15. ročník konference s mezinárodní účastí Červený kohout. Pod záštitou náměstka generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Ing. Miloše Svobody a hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly akci uspořádal Dům techniky České Budějovice, spol. s r.o.

Po odborné stránce program konference zajistili plk. Ing. Milan Brabec z HZS Jihočeského kraje, Ing. Ladislav Karda a Ing. Jan Pavlík. Vybrané příspěvky reagovaly na aktuální události v České republice i na Slovensku a informovaly o novinkách nebo praktických zkušenostech. Přišlo si je vyslechnout na 230 účastníků z obou republik, což je rekordní počet v dějinách konference.

Na úvod seznámil brig. gen. Ing. Miloš Svoboda se složitou finanční situací sboru ohrožující jeho plnohodnotnou funkčnost a s návrhy MV-generálního ředitelství HZS ČR na její řešení.

Dále se zabýval novou koncepcí požární prevence, která by měla být přínosem pro požární ochranu jako obor i pro veřejnost a prezentovat ČR na mezinárodní úrovni. Vzhledem k širokému záběru odborností je nutné zavést specializace některých oblastí, například pro požární zabezpečení tunelů, podzemních garáží nebo pro instalaci a údržbu stabilních hasicích zařízení. Projekty by se měly posuzovat s inženýrským přístupem a kontrolní činnost by měla být zaměřena zejména na nejrizikovější objekty. Efektivnější budou také formy vzdělávání, a to tak, aby příslušníci HZS ČR neztráceli čas v prezenčních kurzech, ale studovali samostatně po internetu a osobně vykonávali pouze závěrečné zkoušky.

Očekávají se změny v legislativě a v technických normách. K důležitým již schváleným dokumentům patří Meziresortní koncepce bezpečnostního výzkumu a vývoje, Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR a Bezpečnostní strategie ČR - 2011. Při současné politické a ekonomické situaci ve státě panuje obava nejen z dalšího omezování činností k zajištění bezpečnosti, ale i z toho, zda budou v dostatečném rozsahu schváleny další rozpracované dokumenty (koncepce surovinové a energetické bezpečnosti, dokumenty ke kybernetické bezpečnosti).

Požární ochrana kulturního dědictví

Konference se zabývala také požární ochranou kulturních památek, která vyžaduje citlivý přístup při instalaci současných zabezpečovacích systémů v historických objektech. Problematika má i jiná specifika, která je nutné řešit společně s odborníky různých oborů. MV-generální ředitelství HZS ČR navázalo v této oblasti spolupráci s Národním památkovým ústavem, Ministerstvem kultury a vlastníky památek. V roce 2012 se připravují seminář a konference na zámku Blatná a zámku Sychrov a také kurz pro památkáře a hasiče na zámku Kozel, v klášteře Plasy a v areálu HZS ČR ve Zbirohu. Spojení požární ochrany a národní kulturní památky je složité. I přes moderní metody v oblasti požární ochrany je nesnadné ji aplikovat v historickém objektu. Nenahraditelnou ztrátu kulturního dědictví mohou způsobit plameny, teplo, kouř a saze, ale i hasební práce a voda. Proto se památkáři v některých objektech dohodli s hasiči, aby asistovali při prohlídkách, ale také při opravách a rekonstrukcích. Požární hlídky slouží i v noci. Pro požární zásah bývá v památkových objektech většinou nedostatek vody, obtížně přístupové cesty i nástupní plochy pro požární techniku. V prostorech Státního hradu a zámku Český Krumlov, jehož areál je rozsáhlý a členitý, se uskutečňují pravidelná taktická a prověřovací cvičení. Jednotky PO prověřují například těsnost a funkčnost požárního vodovodu, který ústí v potoce Polečnice. Aby mobiliář zbytečně neutrpěl, jeho evakuace se nenacvičovala, ale byli prozkoušeni zaměstnanci, jak by při evakuaci postupovali a v nekompromisních zkouškách obstáli.

Účinné zdolávání požáru

Jiný příspěvek seznámil se zkušenostmi jednotek PO s využíváním dokumentace zdolávání požárů. Hasiči mohou mít při zásahu problémy s orientací v budovách, pokud v objektu chybí „operativní karta“, což je přehledná dokumentace zdolávání požáru (DZP) v konkrétních prostorách. Původně právní předpis nařizoval zpracování rozsáhlého textu i s grafickými přílohami (plánek objektu s vyznačenými přístupovými cestami, zdroji požární vody, hlavními uzávěry elektrické energie a plynu, umístěním klíčů apod.) Současná DZP má usnadnit a urychlit zásah, proto vyžaduje stručné a jasné zpracování. Existuje již také v elektronické podobě prostřednictvím geografického informačního systému, a protože objekty se dynamicky mění, musí být v zájmu majitele a provozovatele průběžně aktualizována. Od ústředny elektrické požární signalizace připojené k pultu centralizované ochrany HZS kraje může přijít impulz, který iniciuje zobrazení DZP v grafické nadstavbě. Ta je k dispozici operačnímu důstojníkovi, aby ji vytiskl a předal výjezdové jednotce. Existuje také koncept pro elektronický přenos DZP k veliteli zásahu do velitelského automobilu na místo zásahu.

Zjišťování příčin vzniku požárů

K významným složkám HZS ČR patří Technický ústav požární ochrany, který se zabývá expertizní činností z hlediska zjišťování příčin vzniku požárů. Zkušenosti z praxe se uplatňují ve výzkumu a rozvoji požární vědy. Nové poznatky slouží k zavádění opatření ke zmírnění rizika ohrožení osob a snížení škod způsobených požáry na majetku a životním prostředí. Některé konkrétní případy demonstruje aktualizovaná stálá expozice zjišťování příčin vzniku požárů, umístěná v Expozici požární ochrany HZS ČR ve Zbirohu.

Konference poukázala na další nebezpečí, s nimiž se požární experti setkávají a konzultují na mezinárodních fórech. Velmi často dochází například k požárům motorových vozidel, kdy příčinou bývá závada na elektroinstalaci, ale také na přívodu pohonné látky, nejčastěji motorové nafty. Spalováním vznikají saze, které se zachycují na filtru pevných částic. Aby nedošlo ke vznícení, filtr je nutné při vyšší koncentraci nahromaděných sazí nechat vyčistit nebo vyměnit.

Velmi nebezpečné mohou být takzvané „létající lampiony štěstí“. Měly by být vyrobeny z nehořlavého rýžového papíru, ale na trhu je mnoho druhů a odborníci z Technického ústavu požární ochrany zjišťovali, zda jeden z lampionů mohl zapálit plochou střechu konkrétní skladové haly. Při pokusu se svíčka ve větru naklonila a z lampionu se po několika vteřinách stala ohnivá koule, která při dopadu na plochu simulovanou střechou prohořela. Při pouštění této módní atrakce se doporučuje mimořádná opatrnost.

Požární ochrana v obcích

Obce mají postavení samosprávných institucí a zároveň jsou právnickými osobami. Proto se pro nové starosty po volbách pořádají semináře o jejich právech a povinnostech a většinu informací dostávají obce i v písemné podobě, aby je poskytly osobám, které budou za konkrétní činnost zodpovídat. Například, aby objekty byly podle předpisu vybaveny hasicími přístroji, které budou dostupné, únikové cesty aby zůstaly průchozí a dveře k nim odemknuty, spalování hořlavých látek bylo pod kontrolou, odpovědné osoby se staraly o zdroje požární vody (funkční hydranty, určená nejbližší místa pro zřízení čerpací stanice u přírodních vodních zdrojů).

Pojišťovnictví

Dříve měly pojišťovny zásadní vliv na požární prevenci a bezpečnost, protože jejich postavení bylo dominantní při schvalování a zkoušení požárně bezpečnostních zařízení. Dnes je zkušebnictví a certifikace třetí nezávislou právnickou osobou, vliv na bezpečnost je omezený, navíc přibyly hrozby jako terorismus, vandalismus a přírodní katastrofy. Globalizace odbourala národní a specifické přístupy, převažují sjednocující požadavky dané evropskými normami. Pojišťovnictví v ČR je garantováno zázemím v zahraničí u silných finančních skupin. Je založeno na nových podmínkách s novými profesemi, jako jsou risk manažeři, kteří posuzují velikost rizika. Současné tvrdé konkurenční podnikatelské prostředí vytváří podmínky pro žhářství a pojišťovací podvody. Zvláště v menších firmách bývá větší nepořádek a nedostatečná požární ochrana. Při posuzování rizik nerozhodují doklady, ale reálný stav pojišťovaných objektů, především předepsaná detekce požáru a funkční hydranty nebo jiný zdroj požární vody. Jako vysoce rizikové se hodnotí zejména sklady a obchodní úseky s plochou větší než 2000 m², vysokoregálové sklady, výškové budovy vyšší než 45 m, ubytovny a tržnice vietnamského typu i kamenné vietnamské obchody. Slevy a přirážky na pojistném, návrhy na opatření a podobně jsou nástroje ke snižování míry rizika, které současná praxe umožňuje minimálně.

Doprovodný program

Součástí konference bylo představení a ukázka činnosti prototypu zásahového robota ze Strojíren Třinec. Je určen pro využití v krizových situacích v nebezpečném prostředí, např. ve výrobních halách a letištích. Lze jím hasit oheň proudem vody s možností dálkového řízení tvaru proudu vody, přemísťovat předměty obecných tvarů jako válec nebo koule, například tlakové lahve z místa požáru do bezpečí. Je vybaven systémem ochlazování vlastního povrchu vodní mlhou. Manipulační otočné rameno s nosností maximálně 380 kilogramů je osazeno víceúčelovým efektorem se třemi nastavitelnými chapadly a integrovanou hasicí proudnicí. Všechna média jsou vedena uvnitř ramene, aby byla chráněna před vnějšími nepříznivými vlivy. Stroj o hmotnosti 4500 kilogramů rozpoznává terén prostřednictvím kamerového systému a je ovládán dálkově.

Nová technická a projektová řešení, nové materiály, odolné konstrukce, ochranné nátěry a pomůcky i jiné výrobky nebo služby z oblasti požární ochrany představily v rámci konference zástupci dalších firem působících v České republice.

Za zásluhy v oblasti rozvoje požární ochrany získali skleněnou sošku červeného kohouta plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška z MV-generálního ředitelství HZS ČR a Ing. Pavel Rybář, konzultant v oboru požární ochrany. Za nejzajímavější a nejlépe zpracovaný příspěvek na konferenci byla označena přednáška Ing. Petra Boháče ze společnosti Požární bezpečnost staveb, s.r.o., na téma Praktické zkušenosti s aplikací nových technických norem v oblasti elektrické požární signalizace.

Obsah patnáctého jubilejního ročníku Červeného kohouta byl mimořádně pestrý, přednášky se dotýkaly širokého spektra činností souvisejících s požární ochranou. Informoval o novinkách a současných trendech, ale ohlédl se i do historie z hlediska vývoje požární techniky, prevence, legislativy i záchranného systému. Bezesporu přispěl k výměně zkušeností a obohatil odbornou diskuzi v oboru.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto archiv HZS Jihočeského kraje a autorka
 

Kriminalistický ústav Praha (KÚP) je útvarem Policie ČR s celostátní působností specializovaným na provádění znalecké a kriminalistickotechnické činnosti. Na základě dožádání orgánů činných v trestním řízení nebo rozhodnutí ředitele KÚP provádí znalecká zkoumání u závažných trestných činů a mimořádných událostí a také poskytuje orgánům činným v trestním řízení a krizovým štábům odborné konzultace. Velmi úzká je spolupráce KÚP s Hasičským záchranným sborem ČR.

Kompletní kriminalistickou topografickou, fotografickou dokumentaci, audio a videodokumentaci na místě činu, resp. mimořádné události, zpracovávají dle požadavků policejního orgánu odborníci z oddělení audio-video a dokumentace KÚP.

„Spolupráce obecně vyplývá z platné legislativy a v případě požárů je navíc zpřesněna tzv. Dohodou o součinnosti mezi Policií ČR a Hasičským záchranným sborem ČR, která vznikla za účelem koordinovaného postupu při vyšetřování požárů a v roce 2005 byla novelizována. Kriminalistickou dokumentaci na dožádání zpracováváme na základě poznatků získaných snímkováním prostoru, pořízením a analýzou videozáznamů, zvukových záznamů apod.,“ uvádí vedoucí oddělení plk. Ing. Jaroslav Hüttl.

 Metody a technika

Data pro topografickou dokumentaci jsou získávána měřičskými metodami, nejčastěji leteckou jednosnímkovou fotogrammetrií (vytvoření plánků z podkladů získaných leteckým snímkováním), a dále doplněna o výstupy pořízené satelitním polohovým systémem GPS (zaměření stop, předmětů, apod.). K výhodám letecké jednosnímkové fotogrammetrie patří rychlost a efektivita mapování, možnost zachytit ve zlomku vteřiny exponovanou oblast. Je nenahraditelná při dokumentaci rychle se měnících dějů, například na území postiženém požárem, povodní nebo vichřicí. Tato metoda byla s úspěchem využita také při dokumentaci situace na místě železničního neštěstí ve Studénce. „Když jsme přiletěli vrtulníkem nad místo události, snažili jsme se ještě během záchranných prací pořídit ze vzduchu co největší počet kolmých i šikmých fotografických záběrů, na zemi jsme po odklizení trosek vlaku použili satelitní polohový systém GPS k doměření referenčních bodů a zapracovali naměřené hodnoty do mapových podkladů. Ke zpracování kompletní dokumentace byla nutná spolupráce s ostatními složkami IZS, zejména s HZS ČR, ale také s pracovníky Drážní inspekce, kteří nám poskytli další nezbytné informace,“ přibližuje kpt. Bc. Petr Švarc z oddělení audio-video a dokumentace KÚP. K zaměření byl použit přijímač GPS Trimble PATHFINDER PRO XRS, jehož výhodou je vysoká přesnost zaměření konkrétních bodů, linií a stacionárních ploch na velkém prostoru. Toto zařízení se osvědčilo také při dokumentaci následků tragického výbuchu zásobníků páry v průmyslovém podniku v Rudníku u Vrchlabí, jejichž trosky byly rozmetány do vzdálenosti několika stovek metrů od místa výbuchu.

Při vyšetřování velkých požárů, mimořádných událostí a zvlášť závažných trestných činů od roku 2006 slouží pro potřeby KÚP systém Spheron (sférická kamera Spheron s programy R2S a SceneCase), který napomohl dokumentaci při zjišťování příčin vzniku požáru v tržnici SAPA v Praze 4 a požáru levého křídla Průmyslového paláce na pražském Výstavišti. Sférická kamera Spheron s vysokým rozlišením výsledného obrazu (50 milionů pixelů) a velkou barevnou hloubkou (3 x 16 = 48 bitů) umožňuje rozsáhlé snímání prostoru (vertikálně 180°, horizontálně 360°). Pomocí programu, který je nainstalován v pracovní stanici, je možné sférické snímky prohlížet a dále exportovat do běžných obrazových formátů (např. jpg, bmp). Obslužný program pracuje na základě webového rozhraní v intranetové síti Policie ČR, ve které lze umožnit on-line připojení přidělením uživatelských práv.

Cvičení složek IZS

Znalci z oddělení audio-video a dokumentace KÚP se zúčastňují některých součinnostních cvičení složek IZS. Své zkušenosti prezentovali například při cvičení Dopravní nehoda 2011, při simulované nehodě osobního vlaku a autobusu s velkým počtem raněných. Získaná dokumentace byla využita nejen v průběhu vyšetřování příčin vzniku mimořádné události, ale také při celkovém vyhodnocení tohoto cvičení a analýze zásahu všech zúčastněných složek IZS.

Zahraniční spolupráce

Oddělení audio-video a dokumentace KÚP spolupracuje také se zahraničními kriminalistickými (forenzními) institucemi. Výměna zkušeností probíhá v pracovních skupinách ENFSI (European Network of Forensic Science Institutes) a v rámci trojstranné spolupráce kriminalistických institucí ČR-Polsko-Slovensko.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto autor a archiv Policie ČR
 

Každoroční pracovní porada zástupců složek integrovaného záchranného systému se tentokrát konala v areálu HZS ČR ve Zbirohu, a to 25. dubna 2012. Účastníci se měli možnost seznámit s technikou 3. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR, prohlédnout si skladové zařízení Národní základny humanitární pomoci, seznámit se s „ohňovým trenažérem“ a navštívit Expozici požární ochrany HZS ČR.

HZS ČR

Generální ředitel HZS ČR plk. Ing. Drahoslav Ryba zhodnotil dosavadní spolupráci složek IZS jako velmi dobrou a poděkoval všem, kteří se na společné činnosti podílejí. S politováním konstatoval, že se nacházíme v mimořádně těžkém období, kdy sbor doslova bojuje o přežití. Slíbil, že udělá všechno, co bude v jeho silách, aby zajistil potřebné prostředky pro fungování záchranných služeb, na které mají občané právo.

Náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. František Zadina hovořil o silách a prostředcích HZS ČR v současné době, kdy se snížil rozpočet sboru. Podařilo se například prosadit koncepci „Jednotné vybavení HZS krajů cisternovými požárními stříkačkami“. Unifikace technických a taktických požadavků na požární automobily a optimalizace jejich rozmístění na stanicích HZS krajů ve vztahu k plošnému pokrytí území kraje jednotkami PO a k charakteristice zásahového obvodu vedou k celkové úspoře prostředků. Ohrožení přibývá a zvýšil se také počet činností, které provádějí jednotky PO. Svědčí o tom také značné rozšíření Cvičebního řádu jednotek PO. Proto se hledaly cesty také k úspoře za nezbytné vzdělávání příslušníků HZS ČR, pro které byl vytvořen na webových a intranetových stránkách HZS ČR informační server k samostudiu. MV-generální ředitelství HZS ČR dále vydává řadu metodických pomůcek, například pro velitele zásahu.

Plk. Ing. Zadina dále informoval o činnosti složek IZS v roce 2011, kdy zasahovaly v průměru každých necelých šest minut. Bylo zaznamenáno 91 650 zásahů, jichž se účastnily jednotky PO, Policie ČR nebo ZZS, anebo všechny tři základní a některé z ostatních složek IZS. Zdůraznil, že spolupráce probíhá většinou bez větších obtíží, k čemuž napomáhá nyní již jedenáct typových činností složek IZS při společném zásahu (dále jen „typové činnosti“), z nichž některé byly aktualizovány a rozšířeny. K 1. listopadu 2011 byl aktualizován také Ústřední poplachový plán IZS, který je dostupný na www.hzscr.cz.

Plk. Ing. Jiří Šlechta z MV-generálního ředitelství HZS ČR upřesnil, že k novelizovaným typovým činnostem patří STČ-06/IZS - Opatření k zajištění veřejného pořádku při shromážděních a technopárty, která se nyní vztahuje na veškeré kulturní, sportovní a jiné akce s velkým počtem účastníků, na venkově i ve městech. Druhá STČ-11/IZS - Chřipka ptáků, byla doplněna o aktuální povolené způsoby utrácení zvířat a upřesněna. V letošním roce se připravují nové typové činnosti: STČ-12/IZS - Poskytování psychosociální pomoci a STČ-13/IZS - Reakce na teroristický útok v metru. Typová činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných osob a obětí (STČ-09/IZS) bude podle požadavku Policie ČR rozšířena o možnost akce tzv. „šíleného střelce“.

Policie ČR

Pplk. Ing. Milan Dubský z Policejního prezidia ČR informoval o nepříznivých dopadech úsporných opatření v Policii ČR na oblast krizového řízení a IZS, kdy od roku 2010 postupně odešla řada odborníků. Noví mladí příslušníci se zaměřili zejména na vytváření mapových podkladů a vizualizaci dat v reálném čase v informačních systémech, čímž  získává pracoviště krizového řízení opět na významu. Výstupy analýz v geografických informačních systémech (GIS) jsou využívány pro potřeby operačního řízení při zásazích. Využití GIS v havarijním plánování a IZS bylo ověřeno při cvičení CMX 2011 ve spolupráci s Armádou ČR. Další cvičení ZÓNA 2013 se připravuje na prověření Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Dukovany.

Na tvorbě typových činností složek IZS při společném zásahu se v Policii ČR nově podílí také Kriminalistický ústav Praha identifikací těl obětí při rozsáhlých mimořádných událostech a katastrofách. Identifikační DVI tým bude spolupracovat na typové činnosti STČ-13/IZS-Reakce na teroristický útok v metru (chemický útok). Útvar pro odhalování organizovaného zločinu je plně vybaven pro zásahovou činnost a u jmenované typované činnosti bude stěžejním zpracovatelem jeho specializované pracoviště zabývající se problematikou CBRN. Dalším zpracovatelem bude i Pyrotechnická služba Policie ČR, která prověřuje podezřelé předměty a zneškodňuje nástražné výbušné systémy a nalezenou munici. Letos ji například čeká spolupráce při obnově rybníku Jordán v Táboře, kde se pravděpodobně nachází munice ze druhé světové války (rybník nebyl od války vypuštěný).

V roce 2012 se předpokládá (v rámci Ústředního poplachového plánu IZS) uzavření dohody o součinnosti potápěčů HZS ČR s potápěči pořádkové služby Policie ČR, kteří mají vybavení využitelné při záchraně tonoucích osob nebo při živelních pohromách a zvládají na špičkové evropské úrovni práce ve velkých hloubkách, v prostorách bez otevřené hladiny nebo v kontaminovaném prostředí.

Zdravotnická záchranná služba

Ředitel Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje MUDr. Ilja Deyl představil Asociaci zdravotnických záchranných služeb (AZZS), která sdružuje ZZS všech krajů jako právní subjekty (kromě ZZS hl. m. Prahy) a supluje tím koordinační činnost Ministerstva zdravotnictví. Zároveň je AZZS ministerstvu konzultantem vůči ústředním orgánům. V listopadu 2011 byl konečně schválen první zákon o ZZS (dosud žádný neexistoval), který nabyl účinnosti 1. dubna 2012 jako zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Ze souvisejících předpisů vyplývá například, že při záchraně lidského života má posádka ZZS právo vstoupit na soukromý pozemek. Diskutovaný je stanovený časový interval o dojezdu k pacientovi do 20 minut na rozdíl od dosavadních 15 minut (z roku 1992). Prostřednictvím AZZS zařadí jednotně všechny ZZS do své struktury psychosociální intervenci, jak jim nový zákon ukládá.

Horská služba ČR

Náčelník Horské služby ČR Mgr. Jiří Brožek popsal činnost horských záchranářů v oblastech Beskyd, Jeseníků, Jizerských hor, Krkonoš, Krušných hor, Orlických hor a Šumavy, kde se nacházejí jednotlivé stanice a služebny různých typů. „Většinou fungují jako dispečink, ve kterých ten, který přijme tísňové volání, se ihned zvedá ze židle a jde do terénu zachraňovat, protože tam ani nikdo jiný, kdo by zasahoval, není,“ upozornil Mgr. Brožek. Vysvětlil, že spolupráce se všemi složkami IZS je podložená smluvně, což přináší nepříjemné „papírování“, ale reálná součinnost vždy nakonec záleží na dobrých osobních vztazích. Členové Horské služby nejčastěji zasahují v součinnosti se zdravotnickou záchrannou službou a žádné větší problémy se nevyskytují. Neodmyslitelnými pomocníky jsou lavinoví a pátrací psi, které využívají také při společných zásazích s Policií ČR. Upozornil na speciální aplikaci pro mobilní telefony, kterou je možné v případě nouze zaslat SMS zprávu obsahující souřadnice GPS s určením polohy volané osoby. Záchranáři přijedou na pomoc nebo mohou navigovat bloudícího k nejbližší stanici horské služby. Protože aplikace pracuje s lokalizací prostřednictvím GPS, není její funkce závislá na dostupnosti datového signálu. Mimo jiné poskytne základní aktuální informace o sněhových podmínkách, lavinovém nebezpečí, počasí v daném místě a dokonce i návod, jak poskytnout první pomoc. Zájemci si mohou aplikaci zdarma stáhnout na www.hscr.cz.

Prohlídka areálu

Po ukončení porady si její účastníci prohlédli celý areál HZS ČR. Kpt. Ing. František Los je provedl zařízením majícím podobu sedmi typů pracovišť (Výcvikové víceúčelové zařízení Zbiroh), na kterých lze simulovat podmínky při požáru v uzavřeném i venkovním prostoru. Pozorovací „ohňový“ trenažér na pevná paliva je určen pro sledování průběhu požáru v uzavřeném prostoru a ukázky možností aplikace vody do prostoru při hašení. Další tři pracoviště (výcvikový trenažér, podzemní garáž, zásobník LPG a plynovod) slouží k nácviku taktických postupů při hašení požáru a dynamických stereotypů při ovládání proudnice. Jako palivo se používá propan, což umožňuje v krátké době opakovaně simulovat podmínky odpovídající reálnému požáru. K zařízení patří také klasické silo, jako v zemědělských objektech, v němž jsou spalovány dřevěné piliny a cvičí se na něm zásah na podobné objekty a dovednosti s proudnicí s abrazivem (COBRA). Vodíkové hospodářství se používá k pozorování hoření vodíku a nácviku pohybu v prostředí s okem neviditelným plamenem. Nezbytná je i jímka s cisternou pro nácvik taktických postupů při úniku nebezpečné látky.

Techniku 3. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR představil plk. Ing. David Kareš. Těžká vyprošťovací technika, zemní stroje, dekontaminační jednotka a podobně, jsou určeny pro demoliční, likvidační a odklízecí práce (demolice staticky narušených budov) - zásahy dlouhodobějšího charakteru i ve vzdálenějších místech republiky, protože druhá, hlavní část ZÚ HZS ČR se nachází v Hlučíně.

Po prohlídce Národní základny humanitární pomoci s odborným výkladem Ing. Václava Vonáska obdivovali přítomní historickou požární techniku v Expozici požární ochrany HZS ČR, kde celou akci uzavřel náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. František Zadina. Poukázal na úspěšný vývoj hasičství v českých zemích, na úsilí a tvrdou práci příslušníků, zaměstnanců a členů základních a ostatních složek IZS, aby se ochrana zdraví, životů a majetku dostala na takovou úroveň, v jaké se v současné době nachází. „V žádném případě nesmíme dopustit, aby to, čeho se nám všem podařilo dosáhnout, vzalo za své. Nebylo by správné snižovat laťku a ohrozit bezpečnost obyvatel. Češi byli vždy schopní a vynalézaví, vždyť například automobily značky Tatra se při povodních osvědčily svou největší brodivostí a naše čerpadla z Lutína byla nejvýkonnější. Proto věřím, že i ve ztížených podmínkách, my ze záchranných služeb, neztratíme prestiž a důvěru veřejnosti,“ zdůraznil na závěr setkání zástupců složek IZS.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

 

Přípravou jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (dále „jednotek SDH obcí“) k plnění úkolů ochrany obyvatelstva se hasičské záchranné sbory krajů (dále jen „HZS kraje“) intenzivněji zabývají posledních přibližně pět roků.

Z § 70 odst. 5 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vyplývají jednotkám PO úkoly nejen v oblasti PO, ale také v oblasti ochrany obyvatelstva (konkrétní úkoly jsou uvedeny v § 30 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany). Členové jednotek SDH obcí by proto měli být schopni nejen provádět opatření týkající se ochrany obyvatelstva, ale také poskytnout potřebné informace občanům, kteří jsou postiženi mimořádnou událostí. Jednotka SDH obce by měla být podpůrným pilířem pro zabezpečení ochrany obyvatelstva v obci v souladu s „Koncepcí ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“, kterou schválila vláda ČR usnesením č. 165 ze dne 25. února 2008.

Důležitou roli při řešení úkolů ochrany obyvatelstva v regionu hraje obec. Obec a její orgány mají ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, a ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, celou řadu povinností. Mají se připravovat na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací, podílet se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva. Není v silách jen zastupitelstva obce nebo obecního úřadu provádět všechna opatření bez výkonného nástroje. Jako optimální řešení se jeví využití jednotky SDH obce, kterou obec zřizuje k hašení požárů a k provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. Výhodou také je, že HZS kraje dokáže s těmito jednotkami spolupracovat, organizovat jejich činnost a metodicky se podílet na jejich odborné přípravě.

V tomto příspěvku chci upozornit na to, jaké máme nástroje k organizování činnosti jednotek PO pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

Prvním nástrojem je Metodika pro zřizování jednotek SDH obcí vydaná MV-generálním ředitelstvím HZS ČR v roce 2009, která vychází z právních předpisů na úseku požární ochrany.

Metodika objasňuje problematiku spojenou se zřizováním jednotek SDH obcí, zejména:
→ způsob projednání možností zřízení jednotky,
→ provádění náboru členů jednotky,
→ vlastní proces zřízení jednotky,
→ zajištění zdravotní prohlídky členů jednotky,
→ způsob uzavření smluvních vztahů se členy jednotky a jmenování velitele jednotky,
→ vybavení požární technikou a věcnými prostředky PO a vybavení členů jednotky osobními a společnými ochrannými pracovními prostředky,
→ způsob zajištění odborné způsobilosti členů jednotky,
→ způsob získání dotace pro jednotku,
→ organizace výkonu služby v jednotce SDH obce,
→ způsob zajištění akceschopnosti jednotky,
→ organizace speciální služby u jednotky,
→ způsob spolupráce obce s občanskými sdruženími na úseku PO.

Z pohledu personálního zajištění akceschopnosti jednotky SDH obce k plnění úkolů ochrany obyvatelstva metodika upřesňuje, že je-li v jednotce zařazeno družstvo nebo členové plnící úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva, navyšují se celkové početní stavy jednotky o počet členů plnících úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva. Metodika dále objasňuje, že pokud je člen jednotky SDH obce určen k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a civilní ochrany, které nevyžadují zdravotní způsobilost na úrovni tzv. výjezdového hasiče, posuzující lékař zohlední jeho zdravotní stav ve vztahu k jeho zařazení v jednotce a k výkonu činností, které se od něj očekávají.

Minimální vybavení jednotky SDH obce stanovuje příloha č. 4 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. Metodika upřesňuje další vybavení nad rámec požadavků vyhlášky, které se odvíjejí z předurčenosti jednotky pro záchranné práce, např. v systému předurčenosti pro záchranné práce při silničních dopravních nehodách, předurčenosti na havárie spojené s únikem nebezpečných látek, a dále také z předurčenosti pro plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva.

Metodika také nabízí řešení problematiky zabezpečení některých speciálních služeb u jednotky SDH obce, mezi které se nově zařazuje i oblast ochrany obyvatelstva. Je zřejmé, že velitel jednotky SDH obce nemůže sám zvládat zabezpečení funkčnosti a akceschopnosti jednotky a tudíž může pověřit vybrané hasiče k plnění dílčích úkolů. Tito členové zajišťují v jednotce například činnosti spojené s výcvikem, odbornou přípravou, přípravou na plnění úkolů ochrany obyvatelstva, prevence nebo vedení veškeré evidence požární techniky, věcných prostředků PO či zabezpečování jejich pravidelných revizí, kontrol a údržby.

Metodika dále připomíná, že jednotka SDH obce rovněž udržuje provozuschopnost svěřených prostředků ochrany obyvatelstva (stany, elektrocentrály, čerpadla, vysoušeče, prostředky pro nouzové přežití apod.).

Metodika objasňuje i možné formy spolupráce obce s občanskými sdruženími působícími na úseku PO vycházející z § 74 a § 75 zákona o požární ochraně. Občanská sdružení, ale i veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku PO, pomáhají při plnění úkolů na úseku PO zejména tím, že:
→ pomáhají vyhledávat členy jednotek SDH obcí,
→ podílejí se na odborné přípravě členů jednotek SDH obcí,
→ podílejí se, se souhlasem vlastníka, na provádění údržby, oprav požární techniky, věcných prostředků PO a objektů PO, včetně vodních zdrojů,
→ podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,
→ podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie PO a hasičstva.

Druhým nástrojem k provádění přípravy členů jednotek jsou metodické listy č. 1 až 9 kapitoly „Ochrana obyvatelstva“ (Ob) Bojového řádu jednotek požární ochrany vydané Pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR č. 42/2011, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2012:
1 Ob Činnost jednotek při povodních
2 Ob Činnost jednotek při hlídkové činnosti v rámci povodňové hlásné služby
3 Ob Varování obyvatelstva
4 Ob Stavba protipovodňových hrází z pytlů plněných pískem
5 Ob Objektová evakuace
6 Ob Plošná evakuace
7 Ob Evakuační středisko
8 Ob Ubytování evakuovaných osob – nouzové ubytování
9 Ob Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí.

Posledním nástrojem by se měla stát připravovaná změna v systému odborné přípravy členů jednotek SDH obcí, kteří budou garantovat připravenost jednotky plnit úkoly ochrany obyvatelstva.

Cílem odborného vzdělávání je připravit vybraného člena jednotky SDH obce (technik ochrany obyvatelstva) tak, aby byl schopen na úrovni obce:
→ organizovat a provádět preventivně výchovnou činnost mezi členy jednotky SDH obce, členy občanských sdružení a občany obce v oblasti ochrany obyvatelstva a požární ochrany,
→ organizovat odbornou přípravu členů jednotky SDH obce v oblasti ochrany obyvatelstva,
→ zastávat funkci člena, popř. pracovních skupin, krizového štábu obce nebo pracovních orgánů ustanovených při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací v obci,
→ podílet se na tvorbě dokumentace vztahující se k realizaci opatření ochrany obyvatelstva a krizového řízení na úrovni obce,
→ spolupracovat se starostou obce a obecním úřadem na opatřeních ochrany obyvatelstva, která se připravují a v případě mimořádné události realizují,
→ znát základní pojmy a právní předpisy z oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení.

K realizaci změn v systému odborné přípravy se v současné době ze strany HZS ČR připravují k vydání osnovy pro odbornou přípravu z pohledu:
→ preventivně výchovné činnosti,
→ přípravy jednotek SDH obcí k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a
→ činnosti spočívající v přípravě obce na mimořádné události a krizové situace (činnost v krizových štábech obcí).

Předpokládá se, že HZS kraje bude organizovat odbornou přípravu „technika ochrany obyvatelstva“, a to na úrovni kraje nebo svých územních odborů, ověřovat jejich znalosti a vydávat osvědčení o jejich odborné způsobilosti.

Díky postupnému zkvalitňování pravidelné odborné přípravy jednotek SDH obcí získají starostové obcí kvalifikované pomocníky (kterých v dnešní době není mnoho) při řešení mimořádných situací a HZS kraje bude mít odborně a technicky připraveného partnera pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

mjr. Ing. Alice HRUBÁ, foto archiv HZS Olomouckého kraje
 

Smyslem zón havarijního plánování a vnějších havarijních plánů, zpracovávaných pro provozovatele zařazené do skupiny B podle zákona o prevenci závažných havárií [1], je v první řadě zajištění opatření k ochraně lidských životů a zdraví. Plánování opatření k ochraně obyvatelstva velmi úzce souvisí s analýzou rizika nejen samotných objektů a zařízení s nebezpečnými látkami, ale i s analýzou konkrétního území. Objekty a zařízení jsou pouhým nebezpečím, zdrojem potenciální havárie, teprve ve vztahu ke konkrétnímu území se stávají rizikem pro obyvatelstvo.

Zóna havarijního plánování (dále jen „ZHP“) je podle zákona [1] definována jako území, ve kterém jsou uplatňovány požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Způsob stanovení ZHP je dán prováděcím právním předpisem – vyhláškou Ministerstva vnitra [1], která vychází z principů metody TECDOC-727 [2]. Přestože tato metoda není vhodná pro tvorbu havarijních plánů území, kterými jsou i vnější havarijní plány, jsou její principy a postupy v českých podmínkách k tomuto účelu využívány (podrobnější analýza [4], [5]). Z tohoto pohledu území ZHP nemá atributy potřebné k plánování opatření k zajištění ochrany obyvatelstva.

Vedle ZHP je v Bojovém řádu jednotek požární ochrany [6] (dále jen „bojový řád“) definována „zóna ohrožení“ jako prostor předpokládaného šíření mimořádné události s důsledky na obyvatele nebo objekty. Pro účely plánování opatření k ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných látek je vhodné i tato území stanovovat preventivně.

Koncentrační limity

Zatímco ZHP je pro toxické plyny stanovována na úrovni nelogického limitu [4] dvojnásobku LC50 (inhalační, 30 minut), zóna ohrožení nemá stanoven limit, na který má být vymezována.

V Bojovém řádu jednotek požární ochrany a v Řádu chemické služby HZS ČR [7] jsou pro účely ochrany obyvatelstva uváděny limity HAU 20 a 120 (HAU – havarijní akční úroveň). Jde o limitní koncentrace, při kterých je nutné obyvatelstvo vyvést ze zamořeného prostoru do 20 nebo 120 minut. Tyto koncentrace však nedefinují toxikologický účinek, který lze u exponovaného obyvatelstva očekávat. Co nastane, pokud nebude obyvatelstvo vyvedeno? Exponovaní jedinci zemřou? Budou nezvratně poškozeni na zdraví? Budou mít akutní vratné potíže? Budou cítit zápach a slzet? Při podrobnějším porovnání ve světě používaných toxikologických limitů na referenční hranici neznemožňující sebezáchovu obyvatelstva (tabulka) je patrná nesmyslnost stanovených limitů. Spíše to vypadá, že vyplynuly z limitů pracovního prostředí [8] (např. pro amoniak 50 ppm a 20 ppm), jen byly o řád zvýšeny. Vzhledem k charakteru plánovaných opatření k ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných škodlivin při mimořádných událostech (tj. použití improvizovaných prostředků ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla nebo využití přirozených ochranných vlastností staveb) je vhodné používat takové limity, které neznemožňují sebezáchranu obyvatelstva (např. ERPG-2 [9], AEGL-2 [10]).

Pro účely zásahu je dále vymezována „nebezpečná zóna“, která je definována jako prostor bezprostředního ohrožení života a zdraví účinky mimořádné události. Nebezpečná zóna je v případě úniků amoniaku nebo chloru vymezována na nevhodně stanovený koncentrační limit, který se opírá o limity pracovního prostředí. Např. při úniku chloru je stanoven limit pro vymezení na koncentrační úrovni 1 ppm, což odpovídá čichovému prahu chloru, nikoliv koncentraci ohrožující bezprostředně lidské životy a zdraví (zde by byla vhodnější hodnota ERPG-3 [9] nebo AEGL-3 [10]); pro únik amoniaku je nebezpečná zóna stanovena na limit 50 ppm, což je rovněž úroveň čichového prahu amoniaku, nikoliv koncentrace bezprostředně ohrožující lidské životy a zdraví.

Limity pracovního prostředí vycházejí z chronické toxicity (opakované expozice), v případě havárií s nebezpečnými látkami bude obyvatelstvo vystaveno koncentracím jednorázově, jde o tzv. toxicitu akutní. Z tohoto důvodu není vhodné při řešení havarijní připravenosti a ochrany obyvatelstva vycházet z limitů chronické toxicity.

Pro účely analýzy rizika v rámci procesu prevence závažných havárií jsou koncentrační limity dány metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí [11], který je platný od poloviny roku 2011. Nabízí se tedy možnost využití hodnot používaných v tomto pokynu a spolu s definováním technologických a meteorologických podmínek, dále deterministického nebo probabilistického přístupu k analýze rizik, ke sjednocení přístupu v rámci plánování opatření k ochraně obyvatelstva v „zónách“. Problémem může být právní nezávaznost tohoto dokumentu, který má pouze doporučující charakter a nelze normativně vyžadovat jeho plnění.

Nejednotnost přístupu ke stanovování těchto „zón“ pak vede k tomu, že se na stejné zdroje rizik pohlíží na různých územích různými způsoby. Dva konkrétní zdroje rizik mohou mít, na základě použití různých koncentračních limitů nebo rozdílných meteorologických podmínek anebo použitím jiných parametrů úniku, stanoveny řádově rozdílné „zóny“.

Parametry úniku a meteorologické podmínky

Pro stanovení dosahu účinků havarijních projevů (dosahů limitních koncentrací nebezpečných látek) jsou rovněž klíčovými technologické parametry zařízení a meteorologické podmínky.

Technologické parametry zařízení spolu s fyzikálně-chemickými vlastnostmi nebezpečné látky určují množství látky, které může do ovzduší uniknout. Meteorologické podmínky určují rychlost a směr šíření látky v ovzduší. Řádově se budou lišit dosahy rozptylů při neutrálních meteorologických podmínkách, tj. třída stability ovzduší podle Pasquilla D - konvekce, rychlost přízemního větru 3 m/s, teplota vzduchu 20° C a v případě kritických podmínek, tj. třída stability ovzduší podle Pasquilla F - inverze, rychlost větru do 1 m/s, teplota vzduchu 5° C. Svou roli hraje také fakt, že v průmyslových aglomeracích bývají kritické meteorologické podmínky zejména v zimních měsících běžným jevem. Rovněž časový průběh šíření nebezpečných látek se bude diametrálně lišit. V případě neutrálních meteorologických podmínek, při kterých dochází k vertikálnímu i horizontálnímu proudění v atmosféře, a tím „nařeďování“ nebezpečné látky, bude obyvatelstvo nebezpečné látce vystaveno relativně kratší dobu. V případě kritických meteorologických podmínek, při kterých je vertikální i horizontální proudění v atmosféře minimální a mrak nebezpečné látky bude nad územím „viset“, nebo se jen zvolna pohybovat, bude doba expozice delší, může přesáhnout jednu hodinu.

Závěr

Při plánování opatření k ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných látek bude potřebné se zamyslet nad problémem, zda využívat limity akutní toxicity, nebo toxicity chronické. S ohledem na charakter plánovaných opatření k zajištění ochrany obyvatelstva bude potřeba volit takové limity toxicity, které neznemožňují sebezáchovu obyvatel (např. ERPG-2, AEGL-2).

Zóna ohrožení, která je stanovena jako prostor předpokládaného šíření mimořádné události s důsledky pro obyvatelstvo nebo objekty, nemá definován limit, na který má být stanovena. Z praktického hlediska je potřeba tento limit stanovit a určit probabilistický nebo deterministický přístup ke stanovování těchto zón.

Při hledání řešení se jako možné východisko v problematice využívaných limitů akutní toxicity pro havárie s úniky nebezpečných látek nabízí zapracování těchto limitů do plánu monitorování, který je jedním z plánů konkrétních činností stávajících územních havarijních plánů (vnější havarijní plán, havarijní plán kraje). V tomto plánu je nezbytné uvést konkrétní limity stanovené pro jednotlivé nebezpečné látky v řešeném území, od kterých mají být realizována opatření k ochraně obyvatelstva a rovněž limity, při kterých již mohou být tato opatření odvolána.

Použitá literatura

[1] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
[2] Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu.
[3] IAEA TEC DOC 727: Manual for the classification and prioritization of risks due to major accidents in process and related industries. International Atomic Energy Agency. Vienna 1996. 61 s. ISSN 1011-4289.
[4] Blažková, K.: Analýza rizik a ochrana obyvatelstva v zónách ohrožení úniky nebezpečných látek. Sborník přednášek z konference Ochrana obyvatelstva 2010. SPBI Ostrava, s. 383 – 392. ISBN: 80-86634-39-6.
[5] Blažková, K., Koval, T.: Zkušenosti Moravskoslezského kraje s ochranou obyvatelstva v zónách havarijního plánování. Sborník přednášek z konference Ochrana obyvatelstva 2012. SPBI Ostrava, s. 8 – 10. ISBN: 978-80-7385-109-5.
[6] MV-generální ředitelství HZS ČR: Bojový řád jednotek požární ochrany. Organizace místa zásahu, metodický list Ř7; Zásahy s únikem chloru, metodický list L16; Zásahy s únikem amoniaku (čpavku), metodický list L15.
[7] Pokyn generálního ředitele č. 30/2006, kterým se vydává Řád chemické služby HZS ČR. Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR.
[8] Nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
[9] ERPG, 2011 [cit. 2011-11-14]. Dostupný z WWW: <http://www.aiha.org/insideaiha/GuidelineDevelopment/ERPG/Documents/20  11erpgweelhandbook_table-only.pdf>.
[10] AEGLs, 2011 [cit. 2011-11-14]. Dostupný z WWW: <http://www.epa.gov/opptintr/aegl/pubs/chemlist.htm>.
[11] Metodický pokyn odboru environmentálních rizik a ekologických škod MŽP č. 4/2011 pro postup při stanovení limitů akutní toxicity pro analýzy rizik podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP, ročník XXI, částka 7/2011. ISSN 0862-9013.
[12] RMP EPA Guidance: Environmental Protection and Emergency Response, Chemical Emergency Preparedness and Prevention Office (1999): RMP Series Risk Management Program Guidance for Offsite Consequence Analysis, s. 256. 550-B-99-009.

Ing. Kateřina BLAŽKOVÁ, Ph.D., Ing. Tomáš KOVAL, HZS Moravskoslezského kraje, Ing. Libor FOLWARCZNY, Ph.D., Vysoká škola báňská – Technická Univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství

 

V rámci českého předsednictví ve Visegrádské skupině uspořádalo MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR v Praze ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ve dnech 29. až 30. března 2012 setkání vysokých představitelů České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska činných v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci.

Oficiální jednání, kterého se kromě zástupců ČR zúčastnili generální ředitel civilní ochrany Maďarska a vysocí představitelé civilní ochrany Polska a Slovenska, bylo zahájeno 29. března 2012 generálním ředitelem HZS ČR plk. Ing. Drahoslavem Rybou v prostorách operačního a informačního střediska MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Nová podoba mechanismu civilní ochrany

Předmětem jednání byl návrh nové podoby Mechanismu civilní ochrany Evropské unie, který si klade za cíl dosáhnout vyššího stupně ochrany před mimořádnými událostmi, zlepšit připravenost a usnadnit rychlou a efektivní odezvu v případě mimořádné události uvnitř i vně EU. Návrh rovněž zavádí zjednodušená pravidla pro aktivaci mechanismu v případě mimořádných událostí ve třetích zemích a významně přispívá ke zjednodušení celého systému. Nové rozhodnutí slučuje do jednoho textu ustanovení týkající se fungování mechanismu a ustanovení související s financováním jeho činnosti, která byla v minulosti začleněna do samostatných rozhodnutí. To také zjednodušuje stávající postupy pro sdružování a spolufinancování dopravy (např. vyloučením systematických náhrad ve výši 50 % využívaných v rámci současných pravidel a jmenováním vedoucího státu v dopravních operacích, do kterých je zapojeno několik členských států), čímž se výrazně sníží administrativní zátěž Komise a členských států.

Česká republika považuje za důležité se navzájem informovat (s geograficky i názorově blízkými státy v rámci EU) o názorech a přístupu k problematickým otázkám nového Mechanismu civilní ochrany Evropské unie. Z tohoto důvodu byla pro setkání připravena prezentace, která sledovala strukturu čtyř hlavních bloků politiky civilní ochrany, kterými jsou prevence, připravenost, odezva a vnější rozměr společně s kapitolou o finančních ustanoveních a během které měly zúčastněné delegace možnost diskutovat jednotlivá Komisí navrhovaná opatření.

Zásadní změnou v novém návrhu (kromě níže uvedených bloků) je sladění činnosti upravované v mechanismu civilní ochrany s novým článkem 196 Smlouvy o fungování EU, který se zasazuje o spolupráci mezi členskými státy ve snaze posílit účinnost systémů pro předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a pro ochranu proti nim.

V oblasti prevence obsahuje novou kapitolu, ve které jsou členské státy vyzvány zaslat národní krizové plány do konce roku 2016 s cílem posílit význam rámce politiky prevence EU a efektivně ji navázat na opatření připravenosti a odezvy. Navrhovaná opatření především vycházejí ze sdělení o prevenci a ze závěrů Rady o rámci Společenství pro předcházení katastrofám v EU z roku 2009.

V oblasti připravenosti je hlavní důraz kladen na opatření, jejichž cílem je zlepšit plánování odezvy, zvýšit kapacitu EU pro odezvu a celkovou úroveň připravenosti na katastrofy velkého rozsahu. Mezi hlavní změny patří vytvoření a řízení střediska odezvy na mimořádné události (Emergency Response Centre), které bude navazovat na stávající monitorovací a informační středisko (Monitoring and Information Centre) a bude zajišťovat provozní kapacitu 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Návrh dále zavádí soudržný plánovací rámec pro operace související s odezvou. Tento prvek s sebou nese povinnost vypracovávat referenční scénáře, mapovat stávající kapacity a vytvořit pohotovostní plány pro jejich nasazení. Návrh rovněž řeší součinnost mezi věcnou pomocí a humanitární pomocí. Zásadní změnou oproti současnému mechanismu civilní ochrany je zavedení tzv. Evropské kapacity odezvy na mimořádné události ve formě dobrovolného společného souboru předem určených sil a prostředků, které dají členské státy k dispozici pro operace v rámci mechanismu. Další změnou je zjišťování a odstraňování nedostatků ve vyčleněných silách a prostředcích pro odezvu, a to podporou rozvoje doplňkových kapacit financovaných z EU v případě zvýšené efektivity z hlediska nákladů. Za tímto účelem se předpokládá uplatnění zvláštního monitorovacího postupu, podle něhož musí Komise Radě a Evropskému parlamentu každé dva roky podávat zprávu o dosaženém stavu. Návrh dále přináší rozšíření působnosti stávajících opatření pro připravenost EU v oblasti odborné přípravy, mimo jiné vytvořením sítě pro odbornou přípravu a diverzifikací vzdělávacích programů. V neposlední řadě návrh počítá s vysíláním odborných týmů, které budou poskytovat poradenství v oblasti prevence a připravenosti (na žádost postiženého státu nebo OSN a jejích agentur), a také s možností pomáhat členským státům předběžným rozmístěním sil a prostředků odezvy na mimořádné události v logistických střediscích uvnitř EU. Navrhovaná ustanovení vycházejí z návrhu obsažených ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě (Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci) a ze závěrů Rady o evropské odborné přípravě v oblasti zvládání katastrof z roku 2008.

V oblasti odezvy se navrhované změny zaměřují na efektivnější a rychlejší odezvu, a to dočasným umístěním sil a prostředků v oblastech se zvýšeným rizikem mimořádné události nebo na zajištění podpory hostitelského státu (v souladu s přijatými závěry Rady o podpoře hostitelských států z roku 2010).

U operací mimo EU návrh počítá s možností poskytovat pomoc prostřednictvím mechanismu na žádost OSN a jejích agentur nebo příslušných mezinárodních organizací. S ohledem na připravovaný návrh směrnice Rady o opatřeních pro koordinaci a spolupráci týkajících se konzulární ochrany nezastoupených občanů EU, se bude moci prostřednictvím mechanismu podporovat konzulární pomoc občanům EU při závažných katastrofách ve třetích zemích.

Finanční ustanovení jsou začleněna do nové kapitoly. Ustanovení, týkající se podpory dopravy v rámci současného nástroje, se mění, zjednodušují a zavádějí se v nich revidované podmínky pro spolufinancování až do výše 85 % celkových nákladů a až 100 % v omezených případech při splnění určitých kritérií. Nová ustanovení také umožňují jednomu členskému státu, aby se ujal vedení při žádání finanční podpory od EU pro operace zahrnující několik členských států, a dávají možnost dotčenému členskému státu žádajícímu o pomoc požádat i o spolufinancování nákladů na dopravu. Finanční ustanovení tohoto návrhu by se měla použít od 1. ledna 2014, protože souvisejí s víceletým finančním rámcem na léta 2014 až 2020.

Zástupci České republiky během jednání k návrhu nové podoby mechanismu civilní ochrany konstatovali, že záměr Komise spojit mechanismus civilní ochrany a finanční nástroj v jediný dokument je racionálním krokem. Řada navržených změn zjednodušuje stávající postupy pro sdružování a spolufinancování dopravy. Dále se zavádí zjednodušená pravidla pro aktivaci mechanismu v případě mimořádných událostí ve třetích zemích, čímž se zvýší účinnost, účelnost a soudržnost odezvy EU na katastrofy. Zároveň sdělili, že Česká republika má určité výhrady k některým kapitolám návrhu. Výhrady se týkají zejména povinností členských států zaslat Komisi národní krizové plány a s tím související povinnost vypracovávat referenční scénáře uvnitř i vně EU a dále návrhu na zřízení tzv. evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události ve formě dobrovolného společného souboru z předem určených sil a prostředků.

Následná diskuse ukázala, že zahraniční delegace ve většině případů zastávají stejný názor. Slovenští představitelé se na jednání vyslovili v tom smyslu, že Slovensko není proti dalšímu zlepšení nebo zjednodušení stávajícího systému, nicméně z návrhu vyplývají pro členské státy určité povinnosti, na jejichž základě ztrácí mechanismus civilní ochrany zásadní aspekt dobrovolnosti. Dále zdůraznili, že by role předsednického státu neměla být v novém návrhu ignorována. Polská delegace poukázala na to, že Komisí požadované krizové plány mohou obsahovat utajované skutečnosti. Maďarští představitelé vyjádřili názor, že by se měl v návrhu (v souvislosti s nasazením tzv. evropských kapacit) odrazit aspekt bezpečnosti. Pokud jde o finanční ustanovení, tak tento blok zahraniční delegace odmítly řešit s tím, že finanční stránka návrhu nebyla ještě ani projednávána v rámci pracovní skupiny pro civilní ochranu v Radě EU.

Je třeba dodat, že návrh mechanismu civilní ochrany Unie bude projednáván ještě více než rok, a to jak na půdě Rady EU, tak na půdě Evropského parlamentu. Proto finální text návrhu nebude obsahovat mnoho současných, poměrně kontroverzních kroků, protože budou ze současného znění odstraněny na jednáních pracovní skupiny Rady EU pro civilní ochranu (dále jen „Prociv“). Zástupci České republiky na jednáních Prociv doposud nahlásili ke stávajícímu textu více než 20 připomínek a uplatnili výhradu přezkumu i obecnou výhradu, a to jak přímo na jednáních, tak i písemně na Sekretariát Rady EU.

Výsledkem jednání byl podpis společné deklarace Visegrádské skupiny. Tímto aktem účastníci zdůraznili důležitost regionální spolupráce poskytující mimořádnou platformu pro úspěšnou kooperaci v rámci celé Evropské unie. Dále poukázali na platné bilaterální dohody a úspěšnou spolupráci zemí Visegrádské čtyřky v krizovém řízení, jejichž podpora a zlepšování je základním zájmem všech zúčastněných zemí. Podepsáním společné deklarace zároveň uznali, že výměna zkušeností a informací z oblasti krizového řízení zkvalitní účinnost systémů národního krizového řízení, a tím se přispěje k lepší připravenosti na mimořádné události v celém regionu.

Poskytování humanitární pomoci

Dne 30. března 2012 se uskutečnilo, v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, jednání na téma humanitární pomoci. Jednání, které proběhlo v prostorách Ministerstva zahraničních věcí ČR, se mimo účastníků čtvrtečního jednání zúčastnili zástupci ministerstev zahraničí z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska, kteří pracují v oblasti humanitární pomoci. Dále se jednání zúčastnila také polská diplomatka Stálého zastoupení v Ženevě, která má na starosti výkon spolupředsednictví v platformě Dobrého humanitárního dárcovství (dále „GHD“).

Jednání bylo zahájeno náměstkem ministra zahraničí Ing. Tomášem Dubem, který poukázal na probíhající reformu globálního humanitárního systému a na jednání v rámci EU o změně mechanismu civilní ochrany. Vyjádřil naději, že setkání Visegrádské čtyřky přispěje k nalezení praktických možností spolupráce, a bude přínosem jak pro občany EU, tak pro občany třetích zemí postižených katastrofou.

V úvodu vystoupil také generální ředitel HZS ČR plk. Ing. Drahoslav Ryba, který mimo jiné připomněl úspěšnou vzájemnou spolupráci např. při povodních, které na jaře roku 2010 postihly všechny země Visegrádské čtyřky.

Po úvodní části byly jednotlivé delegace vyzvány, aby prezentovaly své zkušenosti s poskytováním zejména záchranářské a materiální humanitární pomoci do zahraničí s důrazem na možnost vzájemné spolupráce.

Za Polsko postupně vystoupili představitel civilní ochrany, zástupkyně Ministerstva zahraničních věcí i diplomatka Stálého zastoupení v Ženevě. Představitel civilní ochrany připomněl, že tradice spolupráce orgánů civilní ochrany a odboru zahraničních věcí poskytujícího humanitární pomoc do zahraničí sahá až do roku 1988, kdy bylo zemětřesení v Arménii. Polsko se snaží promítat do svého systému prvky záchranného systému EU. Polští záchranáři v posledních letech zasahovali při mnoha mimořádných událostech v zahraničí, např. v roce 2010 při zemětřesení na Haiti nebo v Rusku pří lesních požárech. Polsko je také aktivní v poskytování materiální humanitární pomoci a rovněž vysílá své experty do zahraničních misí v rámci týmů EU. Zejména vysílání záchranářů a expertů do zahraničí se vždy realizuje v těsné spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí. Obě složky si vyměňují jak předběžné poznatky, tak následné zkušenosti.

Vedoucí pracovní skupiny pro humanitární pomoc na polském Ministerstvu zahraničních věcí potvrdila vzájemnou spolupráci s vedením polských hasičů. Připomněla, že v novém zákoně o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci (dále „ZRS a HP“), který je v platnosti od 1. ledna 2012, jsou zakotveny i formy humanitární pomoci včetně součinnosti s civilní ochranou. V návaznosti na nově vzniklý zákon polská vláda schválila v březnu čtyřletou strategii ZRS a HP, v níž je zdůrazněn strategický dialog s Úřadem pro koordinaci humanitárních záležitostí v rámci OSN, EU a dalšími relevantními partnery. Polsko se zaměřuje také na prevenci katastrof, v rámci které implementuje projekty v zemích Východního partnerství (Ukrajina, Moldavsko, atd.).

Zástupkyně Stálého zastoupení Polska v Ženevě navázala prezentací o současném spolupředsednictví Polska v platformě GHD v Ženevě. Jednak zdůraznila důležitost spolupráce neformální skupiny GHD s formálními partnery jako je Organizace spojených národů nebo nevládní organizace, tak i důležitost vhodného nastavení priorit (dle aktuálních humanitárních potřeb). Polsko se konkrétně zaměřilo na prevenci katastrof, kde usiluje o spolupráci s relevantními partnery (Světová banka, UNICEF, apod.) a o vytváření koherence a synergie mezi nimi. Pokud jde o praktické zajištění předsednictví, je důležité zřídit konzultační platformy v ústředí a předem si vytvořit rozpočet, zajistit lidské zdroje a zvolit si jasné zaměření.

Zástupkyně Ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky prezentovala celkový systém zahraniční rozvojové spolupráce Slovenska. Humanitární pomoc je zajišťována na základě programu z roku 2006, který by měl být letos revidován. Na realizaci humanitární pomoci do zahraničí se podílí vedle Ministerstva zahraničních věcí také Ministerstvo vnitra, které má vlastní rozpočet na realizaci materiální pomoci. Humanitární pomoc se zatím poskytuje převážně bilaterálně. Strategické multilaterální partnery Slovenská republika zatím nemá. Naopak již má zkušenosti s refundací přepravních nákladů v rámci mechanismu civilní ochrany EU. Vzhledem k rozvojovým prioritám (např. Jižní Súdán - sektor zdravotnictví) se Slovensko zajímá o způsoby implementace návaznosti humanitárních a rozvojových aktivit.

Za Maďarsko vystoupila zástupkyně Generálního ředitelství pro řízení katastrof, která představila vzájemnou spolupráci mezi jejich ředitelstvím a Ministerstvem zahraničních věcí. Zatímco Ministerstvo zahraničních věcí zodpovídá za realizaci humanitární pomoci (např. předkládá návrhy do vlády na uvolnění finančních prostředků), tak Generální ředitelství pro řízení katastrof je národním kontaktním místem krizových center EU i NATO a disponuje příslušnými krizovými experty. Generální ředitelství pro řízení katastrof a Ministerstvo zahraničních věcí vyvinuly společný komunikační postup, který se uplatnil mj. při evakuaci občanů Maďarska, EU i států mimo EU z Libye na jaře roku 2011.

Zástupci České republiky prezentovali systém poskytování humanitární pomoci do zahraničí a spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí a MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a představili expertní moduly registrované v rámci EU (6 expertních modulů, 6 individuálních expertů pro mise EU. V této souvislosti připomenuli, že v souladu s nařízením vlády č. 463/2002 Sb. vede seznamy expertů v rámci HZS ČR i mimo něj.

V diskusi se polská delegace zajímala o zkušenosti České republiky s operační strategií humanitární pomoci a o roli zastupitelských úřadů při poskytování materiální humanitární pomoci. V návaznosti na prezentaci MV-generálního ředitelství HZS ČR také doplnila, že Polsko disponuje 13 moduly, z toho šest je zaměřeno na pozemní hašení lesních požárů a čtyři na čerpání vody při záplavách, k nimž je Polsko obzvláště náchylné. Polská delegace opětovně zdůraznila potřebu strategického dialogu s globálními partnery a projevilo zájem o spolupráci Visegrádské čtyřky v této oblasti. Konkrétně upozornila na možnost spolupráce s organizací WFP (World Food Program) v oblasti skladování a logistiky materiální pomoci, která je finančně podporována také Generálním ředitelstvím pro humanitární pomoc a civilní ochranu. EU financovala např. vybudování skladů v Panamě, Ghaně, Dubaji a Malajsii. Tyto regionální sklady umožňují operativní uvolnění a přepravu v rámci regionu humanitární pomoci, včetně náležitého označení země, jež pomoc financuje. Tento systém nabízí výrazné snížení logistické a finanční náročnosti při poskytování materiální humanitární pomoci zejména v geograficky odlehlých oblastech.

Slovenští i maďarští zástupci ocenili plánované a realizované společné projekty Visegrádské čtyřky v rozvojové oblasti a projevili zájem o obdobné projekty i na pomezí mezi humanitárními a rozvojovými aktivitami (např. následná pomoc po katastrofách). Maďarská delegace zmínila také palčivý problém s dopravou záchranářské a materiální humanitární pomoci, kde by rovněž bylo vhodné sdílet zejména finanční břemeno.

Zástupci České republiky upozornili na problematiku vytváření zásob humanitární pomoci s tím, že může být perspektivní z hlediska poptávky i dlouhodobé skladovatelnosti bez nebezpečí zastarání například nouzové ubytování v úpravě pro extrémní podmínky a dlouhodobější využitelnost.

Zúčastněné státy se v závěru jednání shodly na důležitosti této problematiky a na další spolupráci, kterou budou rozvíjet při společných setkáních v následujících letech. Nejbližší vhodnou příležitostí k uskutečnění obdobného setkání bude předsednictví Polska v rámci Visegrádské čtyřky.

Setkání bylo završeno návštěvou Národní základny humanitární pomoci ve Zbirohu, kde bylo hostům představeno kompletní zázemí základny, skladové prostory, manipulační prostředky a sortiment disponibilních zásob – pro záplavy, ptačí chřipku, dekontaminaci osob i techniky, nouzové přežití, atd. Také byli seznámeni s úkoly a vybavením 3. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR. Hosté si rovněž prohlédli Expozici požární ochrany HZS ČR ve Zbirohu, kde ocenili rozsah a variabilitu vystavované techniky.

kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, nprap. Iva BREJZOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Milan VÁVRŮ a Mgr. Robert JANÁS, Ph.D., Ministerstvo zahraničních věcí
 

• PREVENCE
Aktivní požární ochrana skladů
Ing. Petr Rybář

• Věda-výzkum-zkušebnictví
Možnost využití interference rázvé vlny při likvidaci požáru cisterny
Ing. Miroslav Janíček, Ph.D.

• PŘÍLOHA
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů