Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 6/2012
V úvodu přinášíme zpravodajství ze Zbirožského setkání s hasičskou historií, kterým byla slavnostně zahájena nová sezóna Expozice požární ochrany HZS ČR. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme březnový zásah jednotek PO v areálu Synthesia, a.s. Dále přinášíme poznatky a zkušenosti z požárních kontrol vietnamských tržnic a seznamujeme se zkouškami věcných prostředků požární ochrany prováděnými v Technickém ústavu požární ochrany. V části zaměřené na IZS informujeme o průběhu zdokonalovacího kurzu pro příslušníky chemických laboratoří a přinášíme závěry semináře věnovaného problematice psychosociální podpory uniformovaných záchranných složek. V části věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA a KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ seznamujeme s výsledky úspěšných testů využití systému automatického vyrozumění k vyrozumění a informování členů krizových štábů nebo se závěry, které vzešly z konference TopSafe 2012 věnované analýze v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku.
Dne 17. května 2012 se na Ministerstvu vnitra v Praze uskutečnil odborný seminář pod názvem Psychosociální podpora uniformovaných složek – evropská vodítka a trendy. Účastníci se seznámili s evropským projektem EUTOPA IP, který sjednocuje doporučené postupy včasné psychosociální péče po neštěstích, teroristických útocích a jiných šokujících událostech.
PhDr. Štěpán Vymětal z odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra informoval, že řešitelem projektu je za ČR Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK), která poskytuje personální a organizační zajištění projektu. Zástupci psychologického pracoviště Ministerstva vnitra jsou za český tým odborným garantem.
Nizozemská nadace IMPACT zpracovala pokyny pro psychosociální podporu záchranářů, na jejichž ověřování se podílelo 33 odborníků z Evropy, Austrálie a Kanady. Pokyny byly přeloženy do českého jazyka. Cílem je zajištění určité normy pro péči o mentální zdraví záchranářů, kteří často přicházejících do styku s rizikem traumatizujících situací.
„Hlavní důraz je kladen na kolegiální podporu, tzv. peer support, s níž jsou i v ČR v posledních letech dobré konkrétní zkušenosti. Směrnice poskytují standardy pro management organizací, jak řídit kolegiální podporu, správně identifikovat osoby, které potřebují odbornou psychologickou pomoc a včas zachytit případnou rozvíjející se psychickou nemoc,“ řekl PhDr. Štěpán Vymětal.
V ČR tyto pokyny nejsou závazné, mají pouze doporučující charakter. Český text je umístěn na webových stránkách Ministerstva vnitra www.mvcr.cz.
Kpt. Mgr. Martina Čapková z MV-generálního ředitelství HZS ČR přiblížila, jak vznikaly České standardy psychosociální krizové pomoci a spolupráce, na jejichž tvorbě se podíleli zástupci složek integrovaného záchranného systému, nestátních neziskových organizací, psychologové, zdravotníci, právníci i duchovní. Shodli se mimo jiné i na postoji, že osoba dotčená mimořádnou událostí pasivně nečeká na pomoc, ale chce se aktivně zapojit a spolupracovat.
kpt. Mgr. Martina ČapkováPozději byly vydány pro občany i další příručky a letáky, které najdete na www.hzscr.cz – psychologická služba (Když zahyne blízký, Než se stane vážná dopravní nehoda, Prožili jsme dopravní nehodu, Povodně a jejich následky, Psychosociální aspekty pandemie chřipky).
Dokončuje se příručka pro školy, která radí učitelům a školským zaměstnancům, jak se zachovat, když se stane neštěstí týkající se školy. Spolupracovali na ni také rodiče, které přišli o dítě a založili sdružení podobně postižených.
Klinická psycholožka PhDr. Blanka Čepická hovořila o tom, jak funguje ve zdravotnictví Systém psychosociální intervenční služby (SPIS). Zmínila, že přetrvává představa, že zdravotníci si musejí umět pomoci sami, a myslí si to i mnozí z nich. Před pěti lety se začal budovat systém založený na zahraničních zkušenostech. Nyní existuje certifikovaný program - PEER program péče a podpory zdravotnickým pracovníkům - strategie zvládání psychicky náročných profesních situací, který je možné absolvovat v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Vyškolení tzv. píři dokáží poskytnout skupinové a individuální psychosociální intervence, které pomohou odbourat následky stresu a vyrovnat se s nepříjemnými prožitky ze zásahu.
Kpt. Mgr. Jana Malíková představila systém krizové intervence u Policie ČR. Nikdy není jednoduché oznámit občanům, že jejich blízký zemřel, zvláště za tragických okolností. Příslušníci Policie ČR prožívají bezmoc například při řešení dopravních nehod, kdy došlo k úmrtí nebo těžkému zranění. Psychologická služba pomáhá nejčastěji právě při dopravních nehodách, ale i u případů trestné činnosti, nejčastěji znásilnění. Otevřená anonymní linka pomoci v krizi je linkou důvěry určenou policistům, hasičům a vojákům, která jim účinně pomáhá zvládat jejich psychicky náročné úkoly.
PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D., z katedry psychologie FF UK, seznámila s nástroji, které slouží ke třídění osob z hlediska jejich psychosociálních potřeb po rozsáhlých mimořádných událostech a s programem pro následnou podporu lidí po neštěstích (manuály intervencí zaměřených na specifické skupiny - TGIP).
PhDr. Simona Hoskovcová-Horáková, Ph.D., z katedry psychologie FF UK, seminář uzavřela přednáškou o nové klasifikaci nemocí (Mezinárodní klasifikace funkční disability a zdraví), která se zaměřuje nejen na poruchu, ale také na prostředí, včetně sociálního, v němž postižený žije. Dále popsala současné možnosti psychodiagnostiky odolnosti a stresových reakcí.
Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto kpt. Ing. Ivana SVITÁKOVÁ