Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 6/2012

V úvodu přinášíme zpravodajství ze Zbirožského setkání s hasičskou historií, kterým byla slavnostně zahájena nová sezóna Expozice požární ochrany HZS ČR. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme březnový zásah jednotek PO v areálu Synthesia, a.s. Dále přinášíme poznatky a zkušenosti z požárních kontrol vietnamských tržnic a seznamujeme se zkouškami věcných prostředků požární ochrany prováděnými v Technickém ústavu požární ochrany. V části zaměřené na IZS informujeme o průběhu zdokonalovacího kurzu pro příslušníky chemických laboratoří a přinášíme závěry semináře věnovaného problematice psychosociální podpory uniformovaných záchranných složek. V části věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA a KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ seznamujeme s výsledky úspěšných testů využití systému automatického vyrozumění k vyrozumění a informování členů krizových štábů nebo se závěry, které vzešly z konference TopSafe 2012 věnované analýze v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku.  

V současné době je pro svolání jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí k zásahům u mimořádných událostí využíván systém automatického vyrozumění AMDS. Pomocí tohoto systému lze obecně vyrozumět a informovat libovolnou skupinu osob za poměrně krátký časový interval. Tato možnost je v současnosti testována v Moravskoslezském kraji pro využití k vyrozumívání a informování členů krizových štábů. Následující text přináší výsledky prvních testů.

Krizový štáb

Obecně platí, že krizový štáb je pracovním orgánem zřizovatele (orgánu krizového řízení) pro řešení krizových situací [1], nebo jej lze využít ke koordinaci záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádných událostí [2]. Krizový štáb projednává možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření, a to zejména na základě podkladů členů bezpečnostní rady a stálé pracovní skupiny krizového štábu, která při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí [3].

Krizový štáb svolává jeho předseda ve stanovených případech [3] a současně stanoví místo a čas úvodního zasedání krizového štábu. Ústní, písemný nebo zpětným voláním ověřený telefonický pokyn předsedy krizového štábu ke svolání krizového štábu realizuje příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému (OPIS IZS), pokud předseda krizového štábu nestanoví jinak [4]. Vyrozumění členů krizového štábu může být provedeno prostřednictvím:
→ jednotné telekomunikační sítě na pevnou linku (telefonicky nebo faxem),
→ mobilní sítě (telefonicky na mobilní telefon, zasláním SMS zprávy, zasláním hlasové zprávy AMDS),
→ internetové sítě (např. zasláním emailu).

V podmínkách Moravskoslezského kraje je potřeba vyrozumívat krizový štáb kraje a dále krizové štáby 22 obcí s rozšířenou působností. Jedná se přibližně o 650 osob, které je nutné v nejnepříznivější situaci vyrozumět najednou.

Systém automatického vyrozumění

Automatic Message Delivery System (AMDS) je plně automatizované zařízení, které v případě potřeby obvolá v požadovaném čase stanovenou skupinu osob (telefonních čísel) a přehraje jim nahranou zprávu. AMDS je součástí komunikační technologie Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje v Ostravě [5]. V současné době se AMDS využívá k těmto účelům:
→ odeslání příkazu k výjezdu členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí formou hlasové zprávy, vytvořené systémem Text to Speech – tj. automatického přetvoření textu do hlasové podoby,
→ odeslání hlasové zprávy (např. namluvené operačním důstojníkem přes telefon do systému),
→ odeslání vygenerované textové zprávy (např. z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu) a transformované do hlasové podoby nebo
→ odeslání informace z integrovaného systému výjezdu formou hlasové zprávy, např. vytvořené z textových informací služebním funkcionářům Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (dále jen „HZS kraje“).

Provozovaný systém AMDS má v současné době k dispozici 30 výstupních kanálů, což znamená, že předem nahraná hlasová zpráva může být současně odeslána třiceti adresátům. Ostatní čekají ve „frontě“.

Po celou dobu vytáčení telefonního čísla, hovoru, až do „zavěšení“ adresátem AMDS se „kanál“ blokuje a nelze jej využít pro další volání. Pokud se systém napoprvé nedovolá (adresát je mimo telefonní signál, zvonění telefonu neslyší, má obsazeno apod.), zavěsí a po 15 vteřinách volání zopakuje. Teprve potom volání označí jako nedoručené a uvolní linku pro další volání.

Systém je tzv. obousměrný, tzn., že na rozdíl od zasílání SMS zpráv vytváří „zpětnou vazbu“. OPIS IZS má k dispozici informace o průběhu vyrozumívání skupiny osob, vyhodnocení úspěšnosti doručení hlasových zpráv i dobu, za kterou byla skupina osob vyrozuměna (viz obrázek).

Z protokolu je možné vysledovat, zda adresát hlasovou zprávu přijal nebo nikoli. Za úspěšné doručení zprávy se považuje stav, kdy adresát po výzvě systému stiskne „1“ – přijme zprávu. V případě nepřijetí zprávy existují informace o volání s jednoznačnou identifikací.

Vyrozumění členů krizových štábů prostřednictvím AMDS

V současné době se informace členům krizových štábů předávají prostřednictvím elektronické pošty, zasláním SMS zprávy a především telefonickým obvoláváním jednotlivých členů. Uvedené formy komunikace s členy krizových štábů jsou časově náročné a pro příslušníky OPIS IZS dost vyčerpávající. Vedení HZS kraje, po projednání s ostatními zainteresovanými složkami proto rozhodlo, že pro vyrozumívání členů krizových štábů v kraji bude využíván AMDS.

V průběhu prvního čtvrtletí roku 2012 byl HZS kraje, za účasti studentů doktorandského studia Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, Fakulty bezpečnostního inženýrství, připraven projekt přechodu na nový systém a pořízena potřebná data.

V dubnu 2012 byl nový systém vyrozumění testován. Bylo uskutečněno cvičné vyrozumění všech osob zařazených do krizových štábů v rámci Moravskoslezského kraje. Nejprve byly všechny krizové štáby vyrozuměny pomocí AMDS, poté byly čtyři vybrané krizové štáby obcí s rozšířenou působnosti (ORP) obvolány telefonicky. Pro obě formy svolání byly pořízeny časové snímky, které budou dále podrobně analyzovány. Již první získané výsledky naznačují, že časové rozdíly mezi oběma formami vyrozumívání jsou značné (viz tabulka).

Tabulka: Příklady doby trvání vyrozumění prostřednictvím AMDS a telefonicky

Krizový štáb ORP	Vyrozumění telefonicky (minuty)	Vyrozumění AMDS (minuty)
Hlučín	42,1	2,8
Frýdek-Místek	61,3	4,08

 

Zatímco AMDS byl schopen vyrozumět všechny krizové štáby za téměř 2,5 hodiny, telefonické obvolávání osob zařazených do jednoho krizového štábu ORP zaneprázdnilo příslušníky OPIS IZS průměrně na jednu hodinu. Vezme-li se v úvahu nejhorší možný scénář svolávání – potřebu informování a vyrozumění členů všech krizových štábů v Moravskoslezském kraji současně, je představa manuálního telefonického obvolávání téměř nereálná.

Závěr

Zavedením AMDS pro vyrozumění členů krizových štábů bude zefektivněna práce příslušníků na dotčeném OPIS IZS. Dále bude možné snížit počet příslušníků pro zajišťování vyrozumění a informování členů krizových štábů v kraji. Vysoká míra efektivnosti systému spočívá především ve zkrácení doby trvání vyrozumívání skupin osob. Předností AMDS je také přehled doručených a nedoručených hlasových zpráv u jednotlivých adresátů.

Pro zabezpečení vyrozumívání členů krizových štábů (popř. jiné skupiny osob) tímto systémem není potřeba zasahovat do stávající dispečerské podpory OPIS HZS kraje. Modul AMDS je již její součástí a je využíván pro svolávání jednotek SDH obcí Moravskoslezského kraje. Nezbytnou podmínkou funkčnosti systému je evidence a průběžná aktualizace kontaktů na dotčené osoby v příslušné databázi.

Článek byl zpracován s využitím výsledků získaných v rámci projektu SGS – SP2012/120.

Literatura

[1] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[2] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[4] Směrnice Ministerstva vnitra č.j. MV-117572-2/PO-OKR-2011 ze dne 24. listopadu 2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce (Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, ročník 9, částka 6 ze dne 30. listopadu 2011).
[5] Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje - Časopis 112, rok 2012, č. 4, s. 12-16. ISSN 1213-7057.

Ing. Karolína CHMELÍKOVÁ, Ing. Petr ROSTEK, doc. Ing. Vilém ADAMEC,Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook