Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 9/2012

V úvodu seznamujeme s průběhem námětového cvičení u příležitosti desátého výročí ničivých povodní, které v srpnu 2002 postihly značnou část území naší republiky. V mezinárodním kontextu se věnujeme možnostem vícezdrojového financování bezpečnostního systému ČR. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár budovaného hotelového komplexu v obci Dolní Morava na Orlickoústecku a prezentujeme výsledky kontrolní činnosti v oblasti požární prevence. Průběh cvičení složek IZS Maafex 2012 a představení nově koncipovaného Kurzu neodkladné zdravotnické pomoci jsou hlavní náplní části IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA otiskujeme materiál věnovaný specifikům poskytování humanitární pomoci příslušníkům vybraných církví a náboženských organizací, v části KRIZOVÉ ŘÍZENÍ se věnujeme historii krizových stavů a orgánů zabývajících se přípravou na řešení a řešením mimořádných událostí a krizových situací. V závěru přinášíme také informaci o podílu složek IZS na obnově vodní nádrže Jordán v Táboře. 

Desítky zraněných a mrtvých, množství zřícených domů, zaplavené ulice, přerušené dopravní spojení. Maximální nasazení všech dostupných sil a prostředků složek IZS kraje, hejtman kraje žádá o ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, jsou svolány krizové štáby kraje a ORP a štáb HZS kraje. Do České republiky přichází první nabídky pomoci ze zahraničí.

Tak vypadalo Tepelsko ráno 21. června 2012 poté, co bylo území zasaženo silným zemětřesením s následným porušením hráze Betlémského rybníka a vytrvalým deštěm.

Naštěstí nešlo o skutečnou přírodní katastrofu, ale o námět taktického cvičení složek IZS s mezinárodní účastí, které společně pořádaly HZS Karlovarského kraje, MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“) a Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZ“) pod názvem „Maafex1) 2012“. Samotné cvičení bylo rozděleno místně i časově do dvou částí. Štáb HZS Karlovarského kraje cvičil dne 21. června v budově krajského ředitelství. Taktické cvičení složek IZS pak pokračovalo ve dnech 22. a 23. června v katastru města Teplá a v areálu podniku Jitona.

Příprava cvičení

Z prvních neformálních setkání mezi zástupci HZS Karlovarského kraje a MV-GŘ HZS ČR vyplynulo základní zadání cvičení – ověřit připravenost orgánů krizového řízení Karlovarského kraje, složek IZS a vybraných nevládních neziskových organizací (dále jen NNO) na řešení rozsáhlých mimořádných událostí, prověřit aktuálnost mezistátní dohody o poskytování vzájemné pomoci uzavřené mezi THW-Bundesanstalt Technisches Hilfswerk-Svobodného státu Sasko a Duryňsko (dále jen „THW“) a prověřit akceschopnost Traumateamu ČR jako modulu AMP – předsunutá zdravotnická jednotka (z anglického Advanced medical post) sestaveného v souladu s požadavky Evropské unie. Úkolem HZS kraje bylo organizačně zajistit realizaci cvičení, MV-GŘ HZS ČR bylo ve spolupráci s MZ zodpovědné za přípravu účasti Traumateamu ČR na cvičení a dále odpovídalo za simulaci mezinárodního prostředí při nasazení Traumateamu ČR. Vzhledem k požadavku MZ na procvičení nepřetržité činnosti Traumateamu ČR po dobu 24 hodin a s ohledem na potřeby HZS kraje bylo rozhodnuto o organizaci dvoudenního cvičení v místě bývalé továrny Jitona Teplá a v samotném městě Teplá.

Průběh cvičení

Taktické cvičení štábu HZS Karlovarského kraje

Úkolem štábu HZS kraje byla zejména příprava strategie postupu HZS kraje a složek IZS při řešení simulované mimořádné události, včetně realizace požadavků na vyslání mezinárodní pomoci v rámci mezistátní dohody s THW a využití možností vybraných nevládních neziskových organizací (dále jen „NNO“) pro zajištění humanitární pomoci na postiženém území. Významnou částí činnosti štábu byla i komunikace s operačním a informačním střediskem (dále jen „OPIS“) MV-GŘ HZS ČR při upřesňování skladby nabízené mezinárodní pomoci a odřadů vysílaných v rámci Ústředního poplachového plánu.

Štáb HZS kraje využíval ke své činnosti připravené elektronické komunikační prostředí. Vedoucí štábu řídícího cvičení zasílal úkoly náčelníkovi štábu HZS kraje elektronickou cestou. Kladně byl hodnocen způsob využívání komunikačního prostředí štábu všemi účastníky, schopnost spolupráce napříč skupinami, efektivní začlenění zástupců NNO do činnosti štábu a v neposlední řadě i včasnost a kvalita řešení zadaných úkolů.

Taktické cvičení složek IZS

Cvičení probíhalo v katastru města Teplá a v areálu podniku Jitona Teplá nepřetržitě od 08.00 hodin 22. června 2012 do 14.00 hodin 23. června 2012. Štáb řídícího cvičení, jehož členové simulovali jednotlivé situace a zadávali úkoly přímo veliteli zásahu a plnili pro velitele zásahu zároveň úlohu OPIS HZS kraje. Jednotky PO a další účastníky vysílal na místo cvičení OPIS HZS kraje na základě požadavků štábu řídícího cvičení, přičemž po příjezdu na místo řídil jejich činnost velitel zásahu se svým štábem. Reálnost jednotlivých námětů byla zajištěna maskováním figurantů, skutečným stavem budov a instruktáží občanů města Teplá zapojených do cvičení. Součástí cvičení byla i spolupráce s odřadem THW (doprovod z hranic na místo cvičení, zapojení do struktury řízení na úrovni velitele zásahu i velitelů úseků, zajištění logistiky apod.). Činnost zúčastněných složek IZS a NNO byla hodnocena skupinou rozhodčích se zastoupením odborníků z HZS ČR, Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje (dále jen „ZZS“), MZ a NNO, kteří ovšem všichni používali jednotný formulář. Cvičení bylo časově a územně rozděleno na sedm samostatných úseků, ve kterých probíhaly činnosti, jako vyhledávání a záchrana osob, zajištění stavebních konstrukcí, výstavba a provoz materiální základny humanitární pomoci (dále jen „MZHP“), protipovodňová ochrana území, evakuace osob a organizace materiální humanitární pomoci.

Vyhledávání a záchrana osob, zajištění stavebních konstrukcí

Činnost jednotek PO a ZZS na úsecích č. 1 až č. 4 v areálu podniku Jitona byla zaměřena na vyhledávání, záchranu a transport zraněných osob z budov a z přilehlých ploch. Zranění byla velmi realisticky maskována členy OS ČČK Karlovy Vary a Royal Rangers, figuranty byli studenti střední zdravotnické školy v Karlových Varech, střední školy Trivis a příslušníci HZS hl. m. Prahy. Figuranti byli v příslušnou dobu ve stanovených počtech zaváděni na předem určená místa. Celkem bylo během 24 hodin pro potřeby Traumateamu ČR namaskováno 133 zraněných, zasahovalo 13 jednotek PO, posádky ZZS, odřad THW, jednotka Royal Rangers a hlídka vodní záchranné služby.

Zúčastněné jednotky PO prokázaly během cvičení vysokou profesionalitu, zejména při nasazení ve složitých podmínkách (práce ve výškách a v suterénních prostorách, záchrana z vodní hladiny). Jednotliví velitelé a vedoucí kladli velký důraz na bezpečnost práce při činnosti svých jednotek.

Výstavba a provoz MZHP

MZHP byla na určeném místě vystavěna zaměstnanci Základny logistiky Olomouc (dále jen „ZLO“) za podpory dvou jednotek SDH obcí. Kompletní MZHP obsahovala celkem 12 stanů pro ubytování 150 osob, čtyři stany jako zázemí (dva stany jako jídelny a dva stany pro vedení a obsluhu MZHP) a čtyři stany pro sprchy. Kompletní MZHP byla vystavěna za osm hodin a podílelo se na ní celkem 40 osob. Po její výstavbě byla provedena revize všech elektrických zařízení a došlo k předání MZHP určenému příslušníkovi HZS kraje, jednotka SDH obce pak zajišťovala obsluhu technických zařízení a zejména registraci ubytovaných a výdej stravy. Likvidace MZHP proběhla přibližně za pět hodin. Dodávka pitné vody a odvoz odpadů byl vyřešen dohodou s městem Teplá.

Zaměstnanci ZLO prokázali vysokou profesionalitu při výstavbě i likvidaci MZHP. Předurčené jednotky SDH obcí využily svou znalost postupů při příjmu a ubytování osob v evakuačním středisku.

Protipovodňová ochrana území (město Teplá a hráz Pivovarského rybníku)

Úkolem jednotek PO a odřadu THW na úseku č. 6 bylo vybudování protipovodňové hráze v délce asi 80 metrů a výšce jeden metr. První část hráze byla stavěna v nočních hodinách a podílelo se na ní celkem sedm předurčených jednotek SDH obcí s 35 členy a nákladními automobily ze stanice HZS kraje. Písek byl navezen na místo určené starostkou města Teplá nákladními automobily Záchranného útvaru HZS ČR. Velitel úseku rozdělil přítomné jednotky PO na část plnění pytlů a část stavění hráze, přičemž obě místa byla od sebe vzdálena přibližně 1,5 km. Hráz o délce 45 metrů a výšce 0,75 metru byla vystavěna za 2,5 hodiny a bylo na ni použito 600 pytlů a asi 15 tun písku. Druhá část hráze byla stavěna odřadem THW (33 členů, 8 automobilů), který používá jiné typy pytlů i odlišný způsob jejich kladení. Za tři hodiny bylo vystavěno asi 15 metrů hráze.

Jednotky PO postupovaly při výstavbě v souladu s nově vydanými listy Bojového řádu jednotek požární ochrany. Členové z předurčených jednotek SDH obcí prokázali znalost problematiky stavění hrází, kterou získali z předchozích výcviků a cvičení. Práce byla vysoce organizována a rychle dokončena.

Evakuace osob, organizace materiální humanitární pomoci (město Teplá)

Činnost složek IZS a NNO na úseku č. 7 byla rozdělena do dvou logických celků – vybudování evakuačního střediska pro osoby evakuované z domu s pečovatelskou službou a provedení plošného průzkumu humanitárních potřeb občanů města Teplá se zřízením výdejního místa materiální humanitární pomoci.

Evakuace 20 osob z Domu s pečovatelskou službou proběhla organizovaně dopravními prostředky HZS kraje. Evakuaci zajišťovaly dvě jednotky SDH obcí a jednotka HZS kraje. Kladně byl hodnocen přístup členů jednotek PO k evakuovaným osobám (fyzická i psychická opora, poskytnutí informací o situaci a plánovaných činnostech). Evakuační středisko bylo zřízeno v budově kulturního domu, který je městem předurčen pro zřízení střediska. Jednotky PO připravily prostor pro příjem a ubytování 40 osob s využitím materiálu pro nouzové přežití ze skladu HZS kraje. Během výstavby a provozu evakuačního střediska využili členové předurčených jednotek SDH obcí znalosti o organizaci evakuačního střediska i zásadách péče o evakuované osoby získané na předchozích cvičeních.

Plnění druhého úkolu bylo zahájeno jednáním velitele zásahu, zástupců NNO, velitele jednotky SDH města Teplá a starostky města Teplá. Velitel zásahu podal informaci o provedených opatřeních a obdržel žádost o pomoc při organizaci poskytování materiální humanitární pomoci občanům města v postižených územích. Koordinátor NNO poskytl starostce města informaci o možnostech NNO a navrhl postup řešení, který byl přijat starostkou i velitelem zásahu. Přítomní zástupci NNO pak ve spolupráci se členy SDH města Teplá provedli průzkum potřeb občanů. Navštívili přibližně 25 rodin, které byly předem vybrány a simulovaly domácnosti postižené povodněmi, zjištěné informace vyhodnotili a předali zástupcům města k dalšímu využití. Současně bylo zástupci NNO v budově hasičské zbrojnice SDH města vybudováno středisko příjmu a výdeje materiální humanitární pomoci. V průběhu cvičení se potvrdila výhoda využití NNO k organizaci humanitární pomoci na území postiženém mimořádnou události s ohledem na jejich zkušenosti a možnosti. Řízení činnosti NNO na území lze efektivně zajistit společným jednáním velitele zásahu, starosty obce a koordinátorem z řad NNO.

Činnost Traumateamu ČR

MV-GŘ HZS ČR na cvičení vyslalo poprvé nově vytvořenou předsunutou zdravotnickou jednotku, tzv. Traumateam ČR. Tato speciální jednotka je určena pro nasazování do mezinárodních záchranných operací a MV-GŘ HZS ČR ji vytváří ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Fakultní nemocnicí Brno a HZS hl. m. Prahy. Tato jednotka splňuje přísná kritéria Evropské komise na modul civilní ochrany „předsunutá zdravotnická jednotka“. Cílem účasti Traumateamu ČR na cvičení Maafex 2012 bylo prověřit jeho akceschopnost k nasazení do mezinárodních záchranných operací.

Traumateam ČR byl aktivován OPIS MV-GŘ HZS ČR na základě žádosti Karlovarského kraje 21. června v 09.40 hodin, svou činnost zahájil na místě mimořádné události dne 22. června v 11.20 hodin a ukončil 23. června ve 14.30 hodin. Průběh nasazení Traumateamu ČR byl ovlivněn požadavkem simulace jeho nasazení mimo území ČR, což pro účely cvičení probíhalo ve fiktivní zemi Teplau. Během cvičení se sledoval způsob aktivace sil a prostředků Traumateamu ČR, jeho přesun na místo katastrofy, překročení hranic s dodržením všech formalit, spolupráce s místní samosprávou a samotná činnost na místě katastrofy. Místní jednotky PO a ZZS nepřetržitě transportovaly do prostor Traumateamu ČR zraněné osoby, což mělo prověřit schopnost zvládnout příjem a ošetření velkého množství zraněných osob. Velitel Traumateamu ČR komunikoval v souladu s příslušnými předpisy se zástupci štábu OSOCC (štáb koordinace mezinárodní pomoci, z anglického On-Site Coordination Operations Centre), který tvořili proškolení styční důstojníci HZS ČR.

Hlavním úkolem Traumateamu ČR jako předsunuté zdravotnické jednotky je třídění pacientů na místě pohromy, jejich stabilizace a příprava na přesun do nejvhodnějšího zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření. Traumateam ČR je schopen roztřídit nejméně 20 pacientů za hodinu na místě katastrofy, stabilizovat nejméně 50 pacientů a ošetřit nejméně 100 pacientů s lehčími zraněními za 24 hodin. Tým je schopen pracovat nepřetržitě ve dvousměnném provozu. Je tvořen lékaři a zdravotnickým personálem Fakultní nemocnice Brno (23 členů) a osmi příslušníky HZS hl. m. Prahy. Pražští hasiči působí v Traumateamu ČR jako logistická a technická podpora, včetně velení týmu tak, aby se zdravotnická část Traumateamu ČR mohla plně soustředit na příjem a ošetření raněných v místě události.

Traumateam ČR během své 24 hodinové činnosti ošetřil celkem 134 raněných, z toho 64 vážně raněných. Účastníci cvičení hodnotili velmi kladně vysokou profesionalitu lékařské části Traumateamu ČR i jeho logistické části. Cvičení Maafex 2012 představovalo první praktickou prověrku Traumateamu ČR složeného z hasičů, lékařů a zdravotnického personálu. Na jeho činnost dohlíželi hodnotitelé z Ministerstva zdravotnictví a odborníci ze zdravotnictví, kteří svými poznatky rovněž přispěli ke zvýšení připravenosti Traumateamu ČR na mezinárodní záchranné operace. Na základě předběžných poznatků ze cvičení lze konstatovat, že Traumateam ČR je po provedení drobných úprav ve své struktuře a vybavení připraven k nasazení v zahraničí.

Činnost velitele zásahu a štábu velitele zásahu

Velitel zásahu pracoval se svým štábem nepřetržitě po celou dobu trvání taktického cvičení složek IZS, a to ve dvou směnách se střídáním asi po dvanácti hodinách. Velitel zásahu plnil úkoly zadané štábem řídícího cvičení a reagoval na události simulované přímo v prostoru cvičení. Dalšími partnery jim byla starostka města Teplá, která přinášela další rozehry, a členové štábu OSOCC, kteří koordinovali činnost Traumateamu ČR a odřadu THW.

Závěr

Jak již bylo řečeno, organizátoři cvičení měli na samém začátku dvě základní zadání: prověřit akceschopnost Traumateamu ČR jako modulu AMP sestaveného v souladu s požadavky Evropské unie a ověřit připravenost orgánů krizového řízení Karlovarského kraje, složek IZS a vybraných NNO na řešení rozsáhlých mimořádných událostí na území kraje.

Cvičení svou délkou a reálností námětů prověřilo schopnosti a dovednosti zúčastněných hasičů, zástupců složek IZS a NNO i spolupracujících krizových orgánů až na samé hranice. Dílčí zjištěné nedostatky budou odstraněny v dalším období, celkově lze ale konstatovat, že systém jako takový je připraven na zdolávání mimořádných událostí velkého rozsahu. Ověřili jsme si správnost nastoupené cesty intenzivního výcviku vybraných jednotek SDH obcí předurčených pro plnění úkolů na úseku civilní ochrany i smysluplnost úzké spolupráce s vybranými NNO, které působí na poli humanitární pomoci. Obě aktivity HZS kraje by v budoucnu měly pokračovat spolu se snahou o materiální nebo finanční podporu činnosti zapojených jednotek SDH obcí a NNO.

Aktivní účast odřadu THW a Traumateamu ČR byla pro zúčastněné i první příležitostí si prakticky nacvičit spolupráci při příjmu a využití mezinárodní humanitární pomoci pro řešení rozsáhlé mimořádné události nebo krizové situace.

Závěrem je nutné vyzdvihnout přístup zúčastněných příslušníků HZS Karlovarského kraje a zodpovědných funkcionářů města Teplá a krajského úřadu Karlovarského kraje, bez nichž by se cvičení nemohlo konat.

mjr. Ing. Miroslav LUKEŠ, HZS Karlovarského kraje, plk. Ing. Lenka RAŠOVSKÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Lenka RAŠOVSKÁ, Hana LUKASOVÁ a Jiří KOT

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook