Vícezdrojové financování bezpečnostního systému v poměrech mezinárodního rozhledu je systémové a v současnosti často využívané řešení. V nynější situaci, tedy zejména ekonomické krizi, jsou kladeny stále větší nároky na snižování financování bezpečnostního systému. Bezpečnostní systém má z hlediska státních rozpočtů neudržitelné postavení a bohužel spíše klesající tendenci. Proto je nutné hledat jeho vhodné dofinancování.

Předložené pojednání má za cíl popsat finanční zajištění systémů ochrany obyvatelstva a vnitřní bezpečnosti (bezpečnostní systém) ve vybraných evropských státech, a to se zaměřením na integrovaný záchranný systém (zejména hasičské sbory). Zaměření bude též na možnosti zapojení pojišťoven do financování jednotek požární ochrany nebo přímo vytvoření požární daně, což je v řadě států běžnou a letitou praxí. V článku je uveden i popis z hlediska spolufinancování ze zdrojů Evropské unie.

Řada zemí Evropy má zajištěnou formu financování jednotek požární ochrany čistě ze státního rozpočtu, tak tomu je v Belgii, Dánsku, Itálii, Litvě, Řecku a Španělsku.

Ovšem řada států využívá komplexní financování z více zdrojů, tedy od vícero subjektů. Jistě je nutné dodat, že státy mají rozdílné uspořádání a postavení bezpečnostního systému, tedy rozdílné organizační struktury a také zařazení hasičského sboru.

Též je nutné dodat, že vícezdrojové financování je v našich podmínkách chápáno jako dofinancování tohoto systému, rozhodně ne jako základní finanční kanál. Opět ve státech Evropy je tato situace chápána odlišně.

Fondy Evropské unie

Řada států Evropy, členů Evropské unie, má vhodně nastaveno zapojení vícezdrojového financování z fondů Evropské unie.

Fondy Evropské unie představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje těmito hlavními fondy:

→ Strukturální fondy
     ►Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
     ►Evropský sociální fond (ESF)
→ Fond soudržnosti (FS)¹⁾.

V rámci České republiky jsou v současné době tři velké projekty, které jsou začleněny v rámci Integrovaného operačního programu (IOP). Jedná se o jeden z operačních programů, který je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj, díky kterému je v letech 2007 až 2013 možné v České republice čerpat dotace z evropských strukturálních fondů. Evropská unie na jeho realizaci vyčlenila 1,582 miliard EUR a státní rozpočet ČR přispěje dalšími více než 279 miliony EUR. Poměr mezi těmito dvěma zdroji je 85 % Evropská unie a 15 % národní zdroje. Intervence IOP směřují na území České republiky a celým operačním programem prolíná společné téma modernizace a zefektivnění procesů státní správy a systému služeb občanům. Hlavním cílem programu je modernizovat a zefektivnit činnosti a procesy v oblasti státní správy, veřejných služeb a řízení územního rozvoje. IOP obsahuje šest prioritních os, které rozdělují operační program na logické celky. Ty jsou dále konkretizovány oblastmi intervence, které vymezují typy podporovaných projektů²⁾.

Jedná se o program „Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému“ (dále jen „IS IZS“). Realizací tohoto programu (jedná se o 45 dílčích projektů), dojde k:

→ zefektivnění příjmu tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému na všech tísňových číslech,
→ efektivní výměně informací o vyslaných silách a prostředcích na místo události.

Vzhledem k rychlejšímu zásahu přispěje program ke snížení škod na životech, zdraví a majetku cílových skupin – občanů ČR, ekonomických subjektů a návštěvníků ČR, a snížení následků na životní prostředí.

Program IS IZS je tedy zaměřen na vybudování jednotné systémové a technologické platformy pro příjem tísňového volání a výměnu dat operačního řízení jednotlivých základních složek IZS. Program IS IZS zajistí propojení technologií společně využívaných všemi základními složkami IZS na úseku operačního řízení a tísňového volání. Tímto krokem dojde k vyšší efektivitě fungování příjmu tísňových volání a vysílání sil a prostředků na místo události.

Další dva velké projekty jsou zaměřeny na pořízení požární techniky. Tyto dva projekty mají za cíl zmodernizovat techniku Hasičského záchranného sboru ČR.

Vícezdrojové financování – zejména příspěvek dalších subjektů (pojišťoven)

V některých státech Evropy je financování bezpečnostního systému dále doplňováno například formou vytvoření určitých fondů (zejména povinně vytvořených na základě závazných předpisů), do kterých přispívají např. soukromé subjekty (pojišťovny), nebo samosprávné celky. V řadě států je například také vytvořena přímo požární (protipožární) daň.

V jiných státech není sice zapojení soukromých pojišťoven ukotveno v zákoně (tedy povinně), ovšem podílejí se na financování hasičské služby dobrovolně. Např. ve Švédsku se některé pojišťovny dobrovolně zapojují v aktivitách, které zvyšují protipožární bezpečnost, a to prostřednictvím neziskové organizace „Švédské sdružení požární ochrany“.

V některých státech je spolufinancování zajištěno pouze na smluvní bázi (např. formou sponzoringu), jedná se například o Estonsko.
Další státy Evropy mají ukotven podíl na financování hasičské služby jinými subjekty přímo, a to Finsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Švýcarsko a Velká Británie.

Finsko

Hasičská záchranná služba je převážně financována obcemi, stát se však na financování podílí (speciální vybavení, příslušné fondy). Pojišťovny jsou v systému financování zapojeny. Každoročně odvádějí poplatek do zvláštního fondu (Finský fond pro požární prevenci). Výše poplatku je 3 % z pojistného proti požáru. Fond je nezávislý na vládním rozpočtu, spravován je finským ministerstvem vnitra.

Německo

Ve Spolkové republice Německo jsou výkonnými složkami požární ochrany a ochrany obyvatelstva jednotky požární ochrany obcí a jednotky Technické pomocné služby (Technisches Hilfswerk – THW). Řízení ochrany obyvatelstva respektuje federalistický přístup. Hasičská služba je financována zejména ze státních prostředků. Z důvodu restrikcí ve spolkovém rozpočtu začal stát na počátku devadesátých let 20. století postupně převádět některé funkce v oblasti ochrany obyvatelstva na spolkové země. V souvislosti s vývojem bezpečnostního prostředí a vznikem odlišných bezpečnostních hrozeb (zejména terorismu) přestaly jednotlivé spolkové země samostatně zvládat tyto hrozby, což v roce 2009 vedlo k převedení některých kompetencí zpět na spolkový stát. Uvedené změny se projevily i ve finančním zajištění.

Obce zřizují a na vlastní náklady vyzbrojují a provozují jednotky požární ochrany. V případě, že nemohou tento požadavek zajistit, musejí spolupracovat na jeho splnění s dalšími obcemi. Sdružení dvou nebo více obcí může vytvořit společnou požární stanici.

Ze zákona o civilní ochraně (1997)³⁾ vyplývá, že stát hradí ze státního rozpočtu náklady, které spolkové země a dotčené subjekty vynaloží na opatření vyplývající z tohoto zákona. K pokrytí finančních nákladů spojených s požární ochranou je možné využít protipožární daň. Jejím plátcem jsou pojišťovny. Podrobnosti jsou vymezeny zákonem o dani z protipožární ochrany z roku 1979⁴⁾, ve znění pozdějších předpisů.

Pojistné, které nespadá do některé ze tří níže uvedených skupin, nepodléhá dani z protipožární ochrany. Dani podléhají pouze pojištění proti požáru, pojištění objektů a pojištění domácnosti.

Polsko

Stát hradí většinu finančních nákladů spojených s investicemi, běžným provozem i mimořádnými výdaji Celostátní centrální výkonné složky. Sponzorské prostředky tvoří zanedbatelnou část celkových příjmů.

Dalším zdrojem finančních prostředků jsou výnosy z pojistného. Podle zákona o pojišťovnictví jsou pojišťovny povinny odvádět 5 % z pojistného proti požárům pro potřeby finanční podpory sdružení dobrovolných požárníků. Rovněž mají povinnost odvádět 10 % z celkového výnosu za pojistné proti požárům profesionálním jednotkám Státní požární ochrany. Částka získaná od pojišťovacích ústavů se dělí rovným dílem mezi Hlavní velitelství Státní požární ochrany a Hlavní správu Svazu dobrovolných hasičských sborů.

K hrazení investičních záměrů je možné použít i finanční prostředky strukturálních fondů Evropské unie, realizovaných zejména za účelem naplnění cíle konvergence.

Portugalsko

V Portugalsku působí čtyři typy hasičských sborů: dobrovolné, obecní, ženijní a soukromé. Těžiště spočívá v dobrovolných sborech.

Získání a údržba materiálu a vybavení je zajištěno primárně ze státního rozpočtu. Jsou ovšem i další zdroje, např. i odvod části pojistného proti požáru, na dopravu nebezpečného zboží, z kombinovaného požárního krytí. Financování je též zajišťováno z 6 % z pojistného krytí rizik zemědělství a chovu dobytka.

Rakousko

Zřizovateli jednotek požární ochrany jsou obce. V souladu se spolkovou ústavou je požární ochrana záležitostí spolkových zemí. Primární odpovědnost za pokrytí území jednotkami požární ochrany mají tedy obce. Za finanční zajištění výkonných složek požární ochrany jsou odpovědní zřizovatelé, kteří za tímto účelem využívají především vlastních rozpočtů.

Dalším zdrojem finančních prostředků, z nichž se hradí zejména provoz požárních škol, pořizování hasičské techniky a věcných prostředků požární ochrany, jsou podíly z výnosů daně na požární ochranu (výše 8 % ze sazby pojištění proti požáru). Daň je součástí pojištění proti požáru. Výnosy jsou přerozdělovány mezi spolkové země podle jejich hrubých příjmů z požárního pojištění. Podrobnosti upravuje zákon o dani na požární ochranu⁵⁾ č. 198 z roku 1952, ve znění pozdějších předpisů.

Na vybavení jednotek požární ochrany materiálem potřebným k zásahu při rozsáhlých mimořádných událostech a na nákup jednotného doplňkového materiálu byl zákonem zřízen tzv. fond pro mimořádné události (přispění částkou odpovídající 1,1 % z výtěžku z daně z příjmu). Zmíněný fond je blíže upraven zákonem⁶⁾ č. 201 z roku 1996, ve znění pozdějších předpisů. Jeho prostředky jsou použitelné i pro odstraňování následků rozsáhlých mimořádných událostí.

Slovensko

Celostátními centrálními výkonnými složkami požární ochrany a vnitřního bezpečnostního systému jsou jednotky Hasičského a záchranného sboru a záchranné brigády Hasičského a záchranného sboru.

Jejich zřizovatelem je stát, který hradí jejich činnost. Financování je částečně upraveno zákonem⁷⁾ č. 315/2001 Z.z., o Hasičskom a záchrannom zbore. Podle zmíněného právního předpisu je sbor financován z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím prezidia zařazeného ve struktuře ministerstva vnitra. Krajská ředitelství jsou rozpočtovou organizací napojenou finančními vztahy na rozpočet ministerstva vnitra. Sbor při plnění svých úkolů spravuje majetek ve vlastnictví státu.

Dalším zdrojem financování je odvod části pojistného, kde výše popisovaný princip funguje již takřka 10 let (konkrétně se jedná o zákon č. 8/2008 Z. z., o poisťovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov, účinný od 15. 2. 2008 a jemu předcházející právní předpis). Tuto povinnost upravuje § 33:

㤠33
Odvod časti poistného

(1) Poisťovňa, poisťovňa z iného členského štátu a pobočka zahraničnej poisťovne sú povinné odviesť 8% z prijatého poistného z povinného zmluvného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla z činnosti vykonávanej na území Slovenskej republiky za predchádzajúci kalendárny rok do konca februára príslušného roka na osobitný účet Ministerstva vnútra Slovenskej republiky. Poisťovňa, poisťovňa z iného členského štátu a pobočka zahraničnej poisťovne sú povinné odvedenie časti poistného podľa prvej vety písomne oznámiť Národnej banke Slovenska a Ministerstvu financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) najneskôr do troch pracovných dní od jeho vykonania.

(2) Prostriedky z osobitného účtu podľa odseku 1 rozdelí Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky po prerokovaní s ministerstvom hasičským jednotkám na úhradu nákladov spojených s obstaraním materiálno-technického vybavenia, jeho údržbou a s prevádzkovaním a zložkám Ministerstva vnútra Slovenskej republiky na úhradu nákladov spojených s obstaraním technických prostriedkov potrebných na plnenie úloh súvisiacich s výkonom dohľadu nad bezpečnosťou a plynulosťou cestnej premávky, objasňovanie príčin nehôd v cestnej doprave, s výstavbou a vybavením koordinačných stredísk integrovaného záchranného systému a operačných stredísk tiesňového volania a s výstavbou a obstaraním technického vybavenia operačných stredísk tiesňového volania záchrannej zdravotnej služby do konca júna príslušného roka.

(3) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky je povinné predložiť ministerstvu do 15. februára nasledujúceho roka prehľad všetkých prostriedkov podľa odseku 2 čerpaných do 31. decembra príslušného roka. Zároveň je Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky povinné zverejniť predmetné zúčtovanie v súlade s osobitným predpisom.

K finančnímu pokrytí investičních záměrů může být využíváno strukturálních fondů Evropské unie, realizovaných zejména v rámci konvergenčního cíle. Podmínkou je, aby hodnota hrubého domácího produktu na osobu nepřekročila 75% výši jejího průměru v zemích Evropské unie.“

Švýcarsko

Ochrana obyvatelstva je sdruženým systémem zajišťovaným spoluprací pěti partnerských organizací. Výkonnými složkami vnitřního bezpečnostního systému jsou především jednotky požární ochrany a civilní ochrana.

Náklady na činnost jednotek požární ochrany nesou převážně obce. Stát, kantony a zejména stavební pojišťovny poskytují na jejich činnost příspěvky, především na požární prevenci.

Další část nákladů se pokrývá náhradou výdajů, která je většině kantonů poskytována za osvobození od služební povinnosti v požární ochraně. Tyto výdaje se primárně používají na provoz a amortizaci investic.

Některé zásahy a výkony v záchraně na komunikacích, v silničním provozu, v rámci technické pomoci nebo při činnosti spojené s likvidací nebezpečných látek se považují za vyvolané a hradí je ten, kdo je zapříčinil.

Velká Británie

Zřizovateli jednotek požární a záchranné služby jsou municipality (hrabství, obce), které hradí většinu finančních výdajů určených k pokrytí její činnosti. Část rozpočtu je hrazena ze státních zdrojů.

Na úrovni obcí a vyšších samospráv jsou zřizovány pevné struktury požární a záchranné služby. Některé specifické zásahy jsou hrazeny subjektem, v jehož prospěch byl zásah proveden. Pro pokrytí finančních nákladů, mimořádných výdajů nebo pro kompenzaci sníženého státního příspěvku, jsou využitelné i lokální požární daně.

Závěr

Závěrem je tedy nutné dodat, že vícezdrojové financování je v některých státech Evropy (jak je výše popsáno) častým jevem. V našich podmínkách se také jedná o stále využívanější postup. Zejména ze strany územní samosprávy či dalších subjektů (např. soukromých, nebo státních firem) je dofinancování Hasičského záchranného sboru ČR postup ne neobvyklý. Jistě i v podmínkách ČR je financování bezpečnostního systému (tedy i Hasičského záchranného sboru ČR) zajištěno zejména ze státního rozpočtu, jelikož se jedná o jednu ze základních úloh státu zajistit bezpečnost. Ale v některých ohledech je nutné vhodně a systémově použít další zdroje k dofinancování bezpečnostního systému, jak je tomu i v jiných státech Evropy. V ČR se v současné době tento postup navrhuje; např. v senátním tisku č. 347 a i sněmovním tisku č. 709 je návrh na odvod části příjmu na zákonné povinné pojistné z provozu motorového vozidla.

Na úplný konec je mou milou povinností poděkovat kolegům z Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, kteří zpracovali podklad pro mezinárodní srovnání, což silně dopomohlo k sepisu tohoto pojednání.

Použitá literatura

1. Materiál vychází z dostupných zdrojů Hasičského záchranného sboru ČR, mezinárodních kontaktů Hasičského záchranného sboru ČR, analýzy Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč a materiálu Parlamentního institutu (z června 2007, doplněno v březnu 2012)
2. http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU. [cit.2012-7-20].
3. http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/ab/abf7ef8a-1d30-4ed8-9168-23ece16c2db6.pdf. [cit.2012-7-20].
4. Gesetz über den Zivilschutz und die Katastrophenhilfe des Bundes. [online]. [cit. 2012-3-22].
   http://www.gesetze-im-internet.de/zsg/index.html.
5. Feuerschutzsteuergesetz (FeuerschStG). [online]. [cit. 2012-3-22].
   http://www.gesetze-im-internet.de/feuerschstg_1979/index.html. 
6. Feuerschutzsteuergesetz(FSStG). [online]. [cit.2012-3-22]. 
   http://www.jusline.at/Feuerschutzsteuergesetz_%28FSStG%29_Langversion.html
7. Katastrophenfondsgesetz. [online]. [cit.2012-3-22]. 
   http://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfra­ge=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10005030
8. Zákon o Hasičskom a záchrannom zbore. [online]. [cit.2012-3-22]. http://www.minv.sk/?HaZZ_legislativa.

-----------------------------------------------------------------

1. http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU. [cit.2012-7-20].
2. http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/ab/abf7ef8a-1d30-4ed8-9168-23ece16c2db6.pdf. [cit.2012-7-20].
3. Zákon o Hasičskom a záchrannom zbore. [online]. [cit.2012-3-22]. 
   http://www.minv.sk/?HaZZ_legislativa.
4. Feuerschutzsteuergesetz (FeuerschStG). [online]. [cit. 2012-3-22]. 
   http://www.gesetze-im-internet.de/feuerschstg_1979/index.html. 
5. Feuerschutzsteuergesetz(FSStG). [online]. [cit.2012-3-22]. 
   http://www.jusline.at/Feuerschutzsteuergesetz_%28FSStG%29_Langversion.html. 
6. Katastrophenfondsgesetz. [online]. [cit.2012-3-22]. 
   http://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10005030.
7. Zákon o Hasičskom a záchrannom zbore. [online]. [cit.2012-3-22]. http://www.minv.sk/?HaZZ_legislativa.

plk. JUDr. František VAVERA, Ph.D., MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

Dne 30. března 2012 došlo v ranních hodinách k požáru hotelového komplexu v části obce Dolní Morava-Velká Morava v okrese Ústí nad Orlicí. Šlo o stavbu čtyřpatrového luxusního hotelu Vista před kolaudačním souhlasem, tvořenou čtyřmi nadzemními a dvěma podzemními podlažími.

Průběh zásahu

Požár byl ohlášen zaměstnancem stavební firmy na krajské operační a informační středisko HZS Pardubického kraje. V 07.34 hodin vyjelo k zásahu celkem devět jednotek PO (HZS Pardubického kraje ze stanic Ústí nad Orlicí, Žamberk, Králíky a dále jednotky SDH obcí Dolní Morava, Králíky, Lichkov, Červená Vody, Mladkov a Hanušovice - Olomoucký kraj). Při příjezdu první jednotky PO z Králík na místo události byla již polovina střechy v plamenech. V budově se v době požáru nikdo nenacházel. Při provedeném průzkumu bylo zjištěno, že požár se velmi rychle šíří skrytými cestami – stoupačkami, vzduchotechnikou a kabelovými kanály. Levá polovina střešní konstrukce o rozměrech přibližně 20 x 40 m byla celá zasažena požárem, a to ve fázi intenzivního hoření. Hrozilo, že se požár rozšíří i na druhou polovinu střechy a dojde tak k rozšíření požáru na nezasaženou polovinu objektu. Hasiče ohrožovaly odpadávající hořící části dřevěného obkladu a části střechy. Tyto hořící části navíc dopadaly na balkóny pokojů a způsobovaly šíření požáru i do jednotlivých pokojů. Nejvíce ohroženo bylo 4. NP, kde docházelo k pozvolnému rozvoji a šíření požáru uvnitř budovy a silnému zakouření.

Na základě průzkumu velitel zásahu rozhodl o povolání dalších sil a prostředků – na místo byly povolány jednotky PO z druhého stupně požárního poplachu.

Přes vnější stavební výtah bylo zřízeno vedení B 75 s cílem vytvoření dvou útočných proudů C 52. Jeden proud byl určen na ochranu nezasažené části střešní konstrukce a hašení zasažené střešní plochy, druhý na hašení vzniklých ohnisek a ochranu ve čtvrtém nadzemním podlaží.

Dále bylo zřízeno dopravní vedení B 75, které bylo vedeno po vnitřním schodišti v budově s rozdělovačem k vytvoření dvou proudů C 52 - jeden na hašení ohnisek a ochranu prvního nadzemního podlaží a druhý proud k hašení střešní konstrukce a zabránění rozšíření požáru na druhou polovinu střechy hotelu. Velitel zásahu na místo povolal výškovou techniku a další věcné prostředky, mezi ně patřila zejména dýchací technika.

Postupně na místo události dojížděly další jednotky PO, a tak bylo možné plně zřídit další proudy k likvidaci požáru (například zásah jedním proudem byl veden v I. NP, kde pravděpodobným rozšířením přes světlovody a vzduchotechniku docházelo ke vzniku a šíření požáru v kuchyni hotelu, další proud byl natažen ve 4. NP). Bylo vytvořeno čerpací stanoviště na řece Moravě a dopravní vedení na doplňování cisternové automobilové stříkačky. K čerpání vody byl využitý také vodovodní řad, který je normálně určený pro zasněžování přilehlých sjezdovek. Toto se nakonec ukázalo jako jedno z nejlepších čerpacích stanovišť a čerpací stanoviště na řece Moravě bylo během zásahu zrušeno.

Skrytá ohniska v I. a II. PP byla likvidována dalším proudem C 52. Výšková technika byla nasazena z jižní strany objektu. Celkem bylo místo zásahu rozděleno do pěti úseků. V 08.30 hodin byl zřízen štáb zdolávání požáru.

Likvidace požáru

V 09.36 hodin se podařilo hasičům dostat požár pod kontrolu. Velitel zásahu nařídil krátkodobé přerušení prací určené k odpočinku, občerstvení zasahujících, přeskupení sil a prostředků a seznámení s dalším postupem likvidace požáru. Hlavní důraz byl kladen na zásah na střešní konstrukci. Šlo o plochou střechu na konstrukci stropu 4. NP z betonu, tepelné izolace polystyrenové i vatové, vrstvy textilních izolací, vrstev dřeva a vrchní geotextilní vrstvy kryté 20 až 30 cm vrstvou kačírku. V této konstrukci se nacházely různé technologické prostupy - světlíky, vzduchotechnika. Tuto konstrukci bylo nutné rozkrýt a jednotlivá ohniska uhasit. K pracím byli využiti i zaměstnanci stavební firmy.

Velitel zásahu po celou dobu hasebních prací zdůrazňoval jednotlivým velitelům úseků omezení použití vody na nejnutnější množství, aby se zabránilo v co největší míře následným škodám způsobených hasební vodou.

Ve 13.44 hodin byly ukončeny práce na střeše a nahlášena likvidace požáru. Byl proveden závěrečný průzkum a místo bylo předáno zástupci firmy.
Zásahu se zúčastnilo celkem 59 zasahujících hasičů, během zásahu nebyl nikdo zraněn.

Příčina vzniku požáru

Stanoveny byly následující možné verze vzniku požáru:

1. Technická závada na elektroinstalaci,
2. Úmyslné založení,
3. Blíže nespecifikovaná nedbalost fyzické osoby.

ad 1) Elektrické zařízení nebylo v zapnutém stavu, verze byla vyloučena.
ad 2) Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by prokazovaly vznik požáru úmyslným založením. Na místo byl mimo jiné nasazen služební pes vycvičený k detekci reziduí hořlavých kapalin. Detekce sice byla pozitivní, následnou fyzikálně chemickou analýzou však byly nalezeny pouze běžné produkty hoření. Na základě uvedených skutečností a na základě provedení svědeckých výpovědí, ohledáním místa požáru a šetřením na místě samém byla verze úmyslného založení vyloučena.
ad 3) V konstrukci průchozí části střechy bylo nalezeno místo, které bylo dělníky využíváno ke kouření a svačení. Domníváme se, že ke vzniku požáru došlo právě v tomto prostoru. Mohlo zde dojít například ke vzniku plamenného hoření po tepelném působení odhozeného nedopalku na papírovou kartonáž. Konkrétní osoba, která by byla za vznik požáru zodpovědná, však nalezena nebyla.

Škoda byla vyčíslena na 26 190 527 korun.

Poznatky ze zásahu

Pozitiva

→ k čerpání vody bylo využito také vodovodního řadu, který je normálně určen pro zasněžování přilehlých sjezdovek,
→ pomoc zaměstnanců stavební firmy při rozebírání střešních konstrukcí.

Negativa

Negativem celého zásahu byla samotná skutečnost, že šlo o rozestavěnou stavbu, která byla velmi rozsáhlá, členitá a nepřehledná. Navíc tvořila jeden požární úsek, kde většinou fyzicky nic nebránilo volnému šíření požáru. Také se zde objevily další specifické prvky stavby, které tato negativa ještě umocnila. Šlo zejména o lešení z hořlavých materiálů po celé výšce obvodové stěny, prostřednictvím kterého se požár šířil rychleji mezi jednotlivými patry a nedokončené příjezdové cesty nástupní plochy k objektu, zejména pro výškovou techniku.

nprap. Mgr. Karel HLAVA, por. Bc. Vendula HORÁKOVÁ, foto archiv HZS Pardubického kraje

V loňském roce došlo na Ostravsku ke dvěma požárům v souvislosti s neplánovaným provozem elektrických saunových kamen. Oba případy měly stejnou příčinu vzniku požáru, která se vyskytuje ojediněle.

Požár v sauně rodinného domu

Pohled do vyhořelé saunovací místnosti v rodinném doměV dubnu 2011 vznikl požár osobních věcí odložených v sauně rodinného domu, a to v sauně, která nebyla užívána ke svému účelu již déle než deset let. Čtyři dny před požárem majitel domu sekal elektrickou sekačkou na zahradě trávu a během sekání došlo k výpadku elektrického proudu a k vyřazení hlavního domovního jističe. Majitel postupně zapínal a vypínal dílčí jističe ve spínací skříňce a snažil se zjistit, co výpadek způsobilo. Zapnul však také jistič pro elektricky vytápěnou saunu a byl přesvědčen, že při zapnutí jističe pro saunu se nic nestane, protože pro zapnutí vyhřívání sauny je potřebné manuálně zapnout saunový regulátor (typ S 150) na boční stěně sauny. Nevěděl, že saunový regulátor je ovládací digitální prvek, který má ve své paměti uloženo základní nastavení pro ovládání, spouštění, resp. je zde naprogramován systém spouštění elektrických saunových kamen.

Při ohledání místa požáru bylo zjištěno, že ohnisko vzniku požáru je v místě elektrického saunového topného tělesa na pravé straně saunovací místnosti. Zde došlo k vyhoření uložených věcí a ohoření nejbližšího dřevěného obložení stěn. Následně bylo při zjišťování příčiny vzniku požáru zkontrolováno ovládání sauny a bylo prokazatelně potvrzeno, že časové spínání je nastaveno pro každý den po dobu přibližně jedné hodiny. Toto naprogramování bylo stále aktivní, protože baterie v saunovém regulátoru byla funkční. Po kontrole saunového regulátoru a naprogramovaném spouštění bylo zjištěno, že elektrické vytápění spínalo každý den asi v 11.30 hodin, požadovaná teplota byla nastavena na 91 °C.

Saunové topné těleso mělo programové jištění spočívající v automatickém vypnutí vytápění po jedné hodině provozu v případě, že není sauna otevřena (po otevření dveří se mělo rozsvítit světlo a vypnout toto jištění), nebo při překročení teploty 133 °C. Jištění by ale bylo dostatečné pouze v případě prázdné sauny. Časové ovládání a zapínání saunového topného tělesa bylo podrobně a srozumitelně popsáno v návodu k sauně, které měl majitel k dispozici.

Vzhledem k prokazatelně zjištěným skutečnostem bylo konstatováno, že po zapojení jističe (který byl samostatný a správně popsán v pojistkové skříni umístěné v přízemí rodinného domu), došlo ke spuštění uloženého časového spínání a sauna byla v provozu v předchozích čtyřech dnech, kdy se každý den vytápěla po dobu přibližně jedné hodiny. V den požáru pak nejpravděpodobněji došlo vlivem tepelného namáhání k pádu poblíž uložených věcí (plastové tašky, textilie) na elektrické topné saunové těleso, a tím ke vzniku požáru.

Požár v nemocniční sauně

Pohled do vyhořelé sauny nemocnice v době lokalizace požáruDruhý požár od saunových kamen se stejnou příčinou vzniku požáru byl zaznamenán v září 2011 v objektu rehabilitačního pavilonu nemocnice.
Již v průběhu hasebních prací vyšetřovatelé příčiny vzniku požáru identifikovali ohnisko vzniku požáru v prostorách sauny, která byla situována v 1. NP objektu.

Rovněž tato sauna nebyla minimálně od roku 2000 používána ke svému skutečnému účelu. Místnost sloužila k uložení rehabilitačních pomůcek pro plavání, volně rozmístěných v prostoru sauny, zejména na dřevěných lavicích. Další věci byly uskladněné mimo saunu, a to v prostorách sprchovacího koutu, odděleného od sauny dveřmi, celkem více než 100 kusů plaveckých pomůcek, převážně z gumy, některé z PVC, jako např. plavecké pontony, plovací desky, nadlehčovací kroužky, pěnové „žížaly“. Elektrická saunová kamna byla při ohledání místa požáru nalezena v místě své instalace, tedy na podlaze na pravé straně po vstupu do saunovací místnosti. Policií ČR byla odebrána k expertiznímu zkoumání, které prokázalo jejich přítomnost v ohnisku vzniku požáru. Zároveň na nich nebyla zjištěna technická závada nebo neodborný zásah do jejich vnitřního zapojení.

Saunová kamna byla ovládána regulátorem provozu saun, který byl umístěn na vnější straně saunovací místnosti, na stěně ve výšce 170 cm nad podlahou. Regulátor byl volně přístupný. Tento výrobek s typovým označením S 150, tvořený převážně plasty, byl při požáru poškozen sálavým teplem zplodin hoření. V uživatelské příručce a návodu k použití je mimo jiné uvedeno, že regulátor umožňuje řídit provoz sauny ručně i automaticky, udržuje nastavenou teplotu sauny s velkou přesností, zvyšuje životnost saunových kamen elektronickým řízením. Uživatel si může předvolit čas zapnutí sauny až na týden dopředu a omezit dobu provozu na nezbytně nutnou dobu. V příručce je uvedeno, že regulátor si i při dlouhodobém odpojení pamatuje poslední navolené hodnoty, které není nutné znovu zadávat. Pro účely zálohování dat a času je regulátor vybaven miniaturní knoflíkovou baterií typ BR2032, napětí 3 V, životnost minimálně 10 let. Při prvním zapojení regulátoru je předprogramována požadovaná teplota 90 °C na dobu provozu pěti hodin. Také saunový regulátor byl odebrán Policií ČR k expertiznímu zkoumání.

Regulátor provozu sauny byl poškozen sálavým teplem Z expertizního zkoumání vyplynulo, že naprogramovaná data (hodnoty) uchovává regulátor i při dlouhodobém odpojení od zdroje. Obsahuje jištění pouze vnitřních obvodů regulátoru a osvětlení sauny, a to trubičkovou tavnou pojistkou hodnoty 1 A. Tato pojistka nebyla poškozena a nebyly na ní nalezeny stopy působení nadproudu (nebyla přetavená). Na elektrických obvodech regulátoru a součástkách nebyly vizuálním zkoumáním zjištěny stopy lokálního poškození nebo anomálie, jež by svědčily o technické poruše regulátoru. Neodborný úmyslný zásah do zapojení regulátoru a jeho přívodních a odvodních kabelů nebyl zjištěn. Dále bylo zjištěno, že saunový regulátor je trvale pod napětím, neboť v předložené dokumentaci nebyl popsán žádný vícepólový vypínač, kterým by bylo možné celé zařízení od sítě odpojit. Jistič, na který byl regulátor připojen, byl podle svědecké výpovědi, s největší pravděpodobností v provozu („nahozen“).

Jednotlivé pavilony nemocnice jsou vybaveny záložním zdrojem dodávky elektrické energie, kterými jsou dieselagregáty. Podle záznamů v provozní knize byla poslední funkční zkouška dieselagregátu při zátěži provedena v odpoledních hodinách den před požárem. Během této zkoušky vznikaly problémy, proto musel být opakovaně simulován výpadek dodávky elektrického proudu. Tato simulace a opětovné zapnutí bylo provedeno asi čtyřikrát až pětkrát za sebou.

V souvislosti s opakovanou simulací výpadku elektrického proudu docházelo k restartování saunového regulátoru. Regulátor uchovával v paměti poslední nastavení pro spuštění sauny. To bylo pravděpodobně nastaveno tak, aby ke spuštění saunového topného tělesa došlo podle posledního uloženého nastavení, tedy i doby před vznikem požáru. Saunová kamna se zahřívala až na teplotu vznícení rehabilitačních pomůcek pro plavání. Vzhledem k jejich množství v prostorách sauny nelze vyloučit, že některé byly v bezprostřední blízkosti saunových kamen nebo přímo na nich.

Příčinou vzniku požáru v sauně rehabilitačního pavilonu nemocnice bylo vznícení hořlavých materiálů – rehabilitačních pomůcek, který byly uskladněny v blízkosti rozpálených saunových kamen (v zapnutém stavu). Vzhledem k závěrům odborného vyjádření příslušníků odboru kriminalistické techniky a expertíz Policie ČR Brno lze konstatovat, že k požáru došlo v souvislosti se sepnutím saunového regulátoru, a tím i saunových kamen. Toto sepnutí regulátoru mohlo nastat v důsledku přechodových jevů v elektrické síti, k níž byl regulátor připojen. Přechodové jevy probíhaly v elektrické síti den před požárem, a to v důsledku zkoušek dieselových agregátů. Charakter přechodových jevů – opakovaný výpadek elektrického proudu – mohl mít za následek vyvolání impulsního signálu k sepnutí saunového regulátoru a následné sepnutí saunových kamen podle uloženého programu.

Závěr

Přesto, že sauna nebyla dlouhodobě užívána ke svému skutečnému účelu, bylo zjištěno minimálně porušení návodu k použití saunových kamen, v němž je mimo jiné uvedeno:

„Saunová kamna se nesmějí během provozu zakrývat hořlavými látkami.“

„Do sauny, na saunová kamna se nesmí nic pokládat, v případě náhlého sepnutí může dojít k požáru (např. ručník, osuška)! Sauna nesmí sloužit k uskladňování žádných materiálů, i když je mimo provoz.“

Předběžná přímá škoda u prvního požáru dosáhla výše 100 000 Kč, u požáru v rehabilitačním pavilonu nemocnice pak několika milionů korun. Náklady na opravu však byly mnohem vyšší.

nprap. Ing. Kamil KLAR, foto nprap. Ing. Martin NANEK a autor, HZS Moravskoslezského kraje
 

Desítky zraněných a mrtvých, množství zřícených domů, zaplavené ulice, přerušené dopravní spojení. Maximální nasazení všech dostupných sil a prostředků složek IZS kraje, hejtman kraje žádá o ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, jsou svolány krizové štáby kraje a ORP a štáb HZS kraje. Do České republiky přichází první nabídky pomoci ze zahraničí.

Tak vypadalo Tepelsko ráno 21. června 2012 poté, co bylo území zasaženo silným zemětřesením s následným porušením hráze Betlémského rybníka a vytrvalým deštěm.

Naštěstí nešlo o skutečnou přírodní katastrofu, ale o námět taktického cvičení složek IZS s mezinárodní účastí, které společně pořádaly HZS Karlovarského kraje, MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“) a Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZ“) pod názvem „Maafex1) 2012“. Samotné cvičení bylo rozděleno místně i časově do dvou částí. Štáb HZS Karlovarského kraje cvičil dne 21. června v budově krajského ředitelství. Taktické cvičení složek IZS pak pokračovalo ve dnech 22. a 23. června v katastru města Teplá a v areálu podniku Jitona.

Příprava cvičení

Z prvních neformálních setkání mezi zástupci HZS Karlovarského kraje a MV-GŘ HZS ČR vyplynulo základní zadání cvičení – ověřit připravenost orgánů krizového řízení Karlovarského kraje, složek IZS a vybraných nevládních neziskových organizací (dále jen NNO) na řešení rozsáhlých mimořádných událostí, prověřit aktuálnost mezistátní dohody o poskytování vzájemné pomoci uzavřené mezi THW-Bundesanstalt Technisches Hilfswerk-Svobodného státu Sasko a Duryňsko (dále jen „THW“) a prověřit akceschopnost Traumateamu ČR jako modulu AMP – předsunutá zdravotnická jednotka (z anglického Advanced medical post) sestaveného v souladu s požadavky Evropské unie. Úkolem HZS kraje bylo organizačně zajistit realizaci cvičení, MV-GŘ HZS ČR bylo ve spolupráci s MZ zodpovědné za přípravu účasti Traumateamu ČR na cvičení a dále odpovídalo za simulaci mezinárodního prostředí při nasazení Traumateamu ČR. Vzhledem k požadavku MZ na procvičení nepřetržité činnosti Traumateamu ČR po dobu 24 hodin a s ohledem na potřeby HZS kraje bylo rozhodnuto o organizaci dvoudenního cvičení v místě bývalé továrny Jitona Teplá a v samotném městě Teplá.

Průběh cvičení

Taktické cvičení štábu HZS Karlovarského kraje

Úkolem štábu HZS kraje byla zejména příprava strategie postupu HZS kraje a složek IZS při řešení simulované mimořádné události, včetně realizace požadavků na vyslání mezinárodní pomoci v rámci mezistátní dohody s THW a využití možností vybraných nevládních neziskových organizací (dále jen „NNO“) pro zajištění humanitární pomoci na postiženém území. Významnou částí činnosti štábu byla i komunikace s operačním a informačním střediskem (dále jen „OPIS“) MV-GŘ HZS ČR při upřesňování skladby nabízené mezinárodní pomoci a odřadů vysílaných v rámci Ústředního poplachového plánu.

Štáb HZS kraje využíval ke své činnosti připravené elektronické komunikační prostředí. Vedoucí štábu řídícího cvičení zasílal úkoly náčelníkovi štábu HZS kraje elektronickou cestou. Kladně byl hodnocen způsob využívání komunikačního prostředí štábu všemi účastníky, schopnost spolupráce napříč skupinami, efektivní začlenění zástupců NNO do činnosti štábu a v neposlední řadě i včasnost a kvalita řešení zadaných úkolů.

Taktické cvičení složek IZS

Cvičení probíhalo v katastru města Teplá a v areálu podniku Jitona Teplá nepřetržitě od 08.00 hodin 22. června 2012 do 14.00 hodin 23. června 2012. Štáb řídícího cvičení, jehož členové simulovali jednotlivé situace a zadávali úkoly přímo veliteli zásahu a plnili pro velitele zásahu zároveň úlohu OPIS HZS kraje. Jednotky PO a další účastníky vysílal na místo cvičení OPIS HZS kraje na základě požadavků štábu řídícího cvičení, přičemž po příjezdu na místo řídil jejich činnost velitel zásahu se svým štábem. Reálnost jednotlivých námětů byla zajištěna maskováním figurantů, skutečným stavem budov a instruktáží občanů města Teplá zapojených do cvičení. Součástí cvičení byla i spolupráce s odřadem THW (doprovod z hranic na místo cvičení, zapojení do struktury řízení na úrovni velitele zásahu i velitelů úseků, zajištění logistiky apod.). Činnost zúčastněných složek IZS a NNO byla hodnocena skupinou rozhodčích se zastoupením odborníků z HZS ČR, Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje (dále jen „ZZS“), MZ a NNO, kteří ovšem všichni používali jednotný formulář. Cvičení bylo časově a územně rozděleno na sedm samostatných úseků, ve kterých probíhaly činnosti, jako vyhledávání a záchrana osob, zajištění stavebních konstrukcí, výstavba a provoz materiální základny humanitární pomoci (dále jen „MZHP“), protipovodňová ochrana území, evakuace osob a organizace materiální humanitární pomoci.

Vyhledávání a záchrana osob, zajištění stavebních konstrukcí

Činnost jednotek PO a ZZS na úsecích č. 1 až č. 4 v areálu podniku Jitona byla zaměřena na vyhledávání, záchranu a transport zraněných osob z budov a z přilehlých ploch. Zranění byla velmi realisticky maskována členy OS ČČK Karlovy Vary a Royal Rangers, figuranty byli studenti střední zdravotnické školy v Karlových Varech, střední školy Trivis a příslušníci HZS hl. m. Prahy. Figuranti byli v příslušnou dobu ve stanovených počtech zaváděni na předem určená místa. Celkem bylo během 24 hodin pro potřeby Traumateamu ČR namaskováno 133 zraněných, zasahovalo 13 jednotek PO, posádky ZZS, odřad THW, jednotka Royal Rangers a hlídka vodní záchranné služby.

Zúčastněné jednotky PO prokázaly během cvičení vysokou profesionalitu, zejména při nasazení ve složitých podmínkách (práce ve výškách a v suterénních prostorách, záchrana z vodní hladiny). Jednotliví velitelé a vedoucí kladli velký důraz na bezpečnost práce při činnosti svých jednotek.

Výstavba a provoz MZHP

MZHP byla na určeném místě vystavěna zaměstnanci Základny logistiky Olomouc (dále jen „ZLO“) za podpory dvou jednotek SDH obcí. Kompletní MZHP obsahovala celkem 12 stanů pro ubytování 150 osob, čtyři stany jako zázemí (dva stany jako jídelny a dva stany pro vedení a obsluhu MZHP) a čtyři stany pro sprchy. Kompletní MZHP byla vystavěna za osm hodin a podílelo se na ní celkem 40 osob. Po její výstavbě byla provedena revize všech elektrických zařízení a došlo k předání MZHP určenému příslušníkovi HZS kraje, jednotka SDH obce pak zajišťovala obsluhu technických zařízení a zejména registraci ubytovaných a výdej stravy. Likvidace MZHP proběhla přibližně za pět hodin. Dodávka pitné vody a odvoz odpadů byl vyřešen dohodou s městem Teplá.

Zaměstnanci ZLO prokázali vysokou profesionalitu při výstavbě i likvidaci MZHP. Předurčené jednotky SDH obcí využily svou znalost postupů při příjmu a ubytování osob v evakuačním středisku.

Protipovodňová ochrana území (město Teplá a hráz Pivovarského rybníku)

Úkolem jednotek PO a odřadu THW na úseku č. 6 bylo vybudování protipovodňové hráze v délce asi 80 metrů a výšce jeden metr. První část hráze byla stavěna v nočních hodinách a podílelo se na ní celkem sedm předurčených jednotek SDH obcí s 35 členy a nákladními automobily ze stanice HZS kraje. Písek byl navezen na místo určené starostkou města Teplá nákladními automobily Záchranného útvaru HZS ČR. Velitel úseku rozdělil přítomné jednotky PO na část plnění pytlů a část stavění hráze, přičemž obě místa byla od sebe vzdálena přibližně 1,5 km. Hráz o délce 45 metrů a výšce 0,75 metru byla vystavěna za 2,5 hodiny a bylo na ni použito 600 pytlů a asi 15 tun písku. Druhá část hráze byla stavěna odřadem THW (33 členů, 8 automobilů), který používá jiné typy pytlů i odlišný způsob jejich kladení. Za tři hodiny bylo vystavěno asi 15 metrů hráze.

Jednotky PO postupovaly při výstavbě v souladu s nově vydanými listy Bojového řádu jednotek požární ochrany. Členové z předurčených jednotek SDH obcí prokázali znalost problematiky stavění hrází, kterou získali z předchozích výcviků a cvičení. Práce byla vysoce organizována a rychle dokončena.

Evakuace osob, organizace materiální humanitární pomoci (město Teplá)

Činnost složek IZS a NNO na úseku č. 7 byla rozdělena do dvou logických celků – vybudování evakuačního střediska pro osoby evakuované z domu s pečovatelskou službou a provedení plošného průzkumu humanitárních potřeb občanů města Teplá se zřízením výdejního místa materiální humanitární pomoci.

Evakuace 20 osob z Domu s pečovatelskou službou proběhla organizovaně dopravními prostředky HZS kraje. Evakuaci zajišťovaly dvě jednotky SDH obcí a jednotka HZS kraje. Kladně byl hodnocen přístup členů jednotek PO k evakuovaným osobám (fyzická i psychická opora, poskytnutí informací o situaci a plánovaných činnostech). Evakuační středisko bylo zřízeno v budově kulturního domu, který je městem předurčen pro zřízení střediska. Jednotky PO připravily prostor pro příjem a ubytování 40 osob s využitím materiálu pro nouzové přežití ze skladu HZS kraje. Během výstavby a provozu evakuačního střediska využili členové předurčených jednotek SDH obcí znalosti o organizaci evakuačního střediska i zásadách péče o evakuované osoby získané na předchozích cvičeních.

Plnění druhého úkolu bylo zahájeno jednáním velitele zásahu, zástupců NNO, velitele jednotky SDH města Teplá a starostky města Teplá. Velitel zásahu podal informaci o provedených opatřeních a obdržel žádost o pomoc při organizaci poskytování materiální humanitární pomoci občanům města v postižených územích. Koordinátor NNO poskytl starostce města informaci o možnostech NNO a navrhl postup řešení, který byl přijat starostkou i velitelem zásahu. Přítomní zástupci NNO pak ve spolupráci se členy SDH města Teplá provedli průzkum potřeb občanů. Navštívili přibližně 25 rodin, které byly předem vybrány a simulovaly domácnosti postižené povodněmi, zjištěné informace vyhodnotili a předali zástupcům města k dalšímu využití. Současně bylo zástupci NNO v budově hasičské zbrojnice SDH města vybudováno středisko příjmu a výdeje materiální humanitární pomoci. V průběhu cvičení se potvrdila výhoda využití NNO k organizaci humanitární pomoci na území postiženém mimořádnou události s ohledem na jejich zkušenosti a možnosti. Řízení činnosti NNO na území lze efektivně zajistit společným jednáním velitele zásahu, starosty obce a koordinátorem z řad NNO.

Činnost Traumateamu ČR

MV-GŘ HZS ČR na cvičení vyslalo poprvé nově vytvořenou předsunutou zdravotnickou jednotku, tzv. Traumateam ČR. Tato speciální jednotka je určena pro nasazování do mezinárodních záchranných operací a MV-GŘ HZS ČR ji vytváří ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Fakultní nemocnicí Brno a HZS hl. m. Prahy. Tato jednotka splňuje přísná kritéria Evropské komise na modul civilní ochrany „předsunutá zdravotnická jednotka“. Cílem účasti Traumateamu ČR na cvičení Maafex 2012 bylo prověřit jeho akceschopnost k nasazení do mezinárodních záchranných operací.

Traumateam ČR byl aktivován OPIS MV-GŘ HZS ČR na základě žádosti Karlovarského kraje 21. června v 09.40 hodin, svou činnost zahájil na místě mimořádné události dne 22. června v 11.20 hodin a ukončil 23. června ve 14.30 hodin. Průběh nasazení Traumateamu ČR byl ovlivněn požadavkem simulace jeho nasazení mimo území ČR, což pro účely cvičení probíhalo ve fiktivní zemi Teplau. Během cvičení se sledoval způsob aktivace sil a prostředků Traumateamu ČR, jeho přesun na místo katastrofy, překročení hranic s dodržením všech formalit, spolupráce s místní samosprávou a samotná činnost na místě katastrofy. Místní jednotky PO a ZZS nepřetržitě transportovaly do prostor Traumateamu ČR zraněné osoby, což mělo prověřit schopnost zvládnout příjem a ošetření velkého množství zraněných osob. Velitel Traumateamu ČR komunikoval v souladu s příslušnými předpisy se zástupci štábu OSOCC (štáb koordinace mezinárodní pomoci, z anglického On-Site Coordination Operations Centre), který tvořili proškolení styční důstojníci HZS ČR.

Hlavním úkolem Traumateamu ČR jako předsunuté zdravotnické jednotky je třídění pacientů na místě pohromy, jejich stabilizace a příprava na přesun do nejvhodnějšího zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření. Traumateam ČR je schopen roztřídit nejméně 20 pacientů za hodinu na místě katastrofy, stabilizovat nejméně 50 pacientů a ošetřit nejméně 100 pacientů s lehčími zraněními za 24 hodin. Tým je schopen pracovat nepřetržitě ve dvousměnném provozu. Je tvořen lékaři a zdravotnickým personálem Fakultní nemocnice Brno (23 členů) a osmi příslušníky HZS hl. m. Prahy. Pražští hasiči působí v Traumateamu ČR jako logistická a technická podpora, včetně velení týmu tak, aby se zdravotnická část Traumateamu ČR mohla plně soustředit na příjem a ošetření raněných v místě události.

Traumateam ČR během své 24 hodinové činnosti ošetřil celkem 134 raněných, z toho 64 vážně raněných. Účastníci cvičení hodnotili velmi kladně vysokou profesionalitu lékařské části Traumateamu ČR i jeho logistické části. Cvičení Maafex 2012 představovalo první praktickou prověrku Traumateamu ČR složeného z hasičů, lékařů a zdravotnického personálu. Na jeho činnost dohlíželi hodnotitelé z Ministerstva zdravotnictví a odborníci ze zdravotnictví, kteří svými poznatky rovněž přispěli ke zvýšení připravenosti Traumateamu ČR na mezinárodní záchranné operace. Na základě předběžných poznatků ze cvičení lze konstatovat, že Traumateam ČR je po provedení drobných úprav ve své struktuře a vybavení připraven k nasazení v zahraničí.

Činnost velitele zásahu a štábu velitele zásahu

Velitel zásahu pracoval se svým štábem nepřetržitě po celou dobu trvání taktického cvičení složek IZS, a to ve dvou směnách se střídáním asi po dvanácti hodinách. Velitel zásahu plnil úkoly zadané štábem řídícího cvičení a reagoval na události simulované přímo v prostoru cvičení. Dalšími partnery jim byla starostka města Teplá, která přinášela další rozehry, a členové štábu OSOCC, kteří koordinovali činnost Traumateamu ČR a odřadu THW.

Závěr

Jak již bylo řečeno, organizátoři cvičení měli na samém začátku dvě základní zadání: prověřit akceschopnost Traumateamu ČR jako modulu AMP sestaveného v souladu s požadavky Evropské unie a ověřit připravenost orgánů krizového řízení Karlovarského kraje, složek IZS a vybraných NNO na řešení rozsáhlých mimořádných událostí na území kraje.

Cvičení svou délkou a reálností námětů prověřilo schopnosti a dovednosti zúčastněných hasičů, zástupců složek IZS a NNO i spolupracujících krizových orgánů až na samé hranice. Dílčí zjištěné nedostatky budou odstraněny v dalším období, celkově lze ale konstatovat, že systém jako takový je připraven na zdolávání mimořádných událostí velkého rozsahu. Ověřili jsme si správnost nastoupené cesty intenzivního výcviku vybraných jednotek SDH obcí předurčených pro plnění úkolů na úseku civilní ochrany i smysluplnost úzké spolupráce s vybranými NNO, které působí na poli humanitární pomoci. Obě aktivity HZS kraje by v budoucnu měly pokračovat spolu se snahou o materiální nebo finanční podporu činnosti zapojených jednotek SDH obcí a NNO.

Aktivní účast odřadu THW a Traumateamu ČR byla pro zúčastněné i první příležitostí si prakticky nacvičit spolupráci při příjmu a využití mezinárodní humanitární pomoci pro řešení rozsáhlé mimořádné události nebo krizové situace.

Závěrem je nutné vyzdvihnout přístup zúčastněných příslušníků HZS Karlovarského kraje a zodpovědných funkcionářů města Teplá a krajského úřadu Karlovarského kraje, bez nichž by se cvičení nemohlo konat.

mjr. Ing. Miroslav LUKEŠ, HZS Karlovarského kraje, plk. Ing. Lenka RAŠOVSKÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Lenka RAŠOVSKÁ, Hana LUKASOVÁ a Jiří KOT

Národní základna humanitární pomoci (NZHP) byla vybudována v letech 2009 a 2010. Šlo o projekt realizovaný v rámci Integrovaného operačního programu, za spolufinancování ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně Evropské regionálního rozvojového fondu. Z Integrovaného operačního programu bylo uhrazeno 85 % způsobilých výdajů projektu¹⁾.

Cílem projektu bylo vytvoření minimálně 2500 m² nových kapacit pro efektivní zajištění poskytování humanitární pomoci a pořízení odpovídající techniky pro manipulaci, přepravu a distribuci humanitární pomoci z nebo do základny nebo na jakékoliv místo určení. Tohoto cíle bylo dosaženo. Projekt vytvořil potřebnou infrastrukturu pro příjem a poskytování humanitární pomoci, která je garantem urychlení a zdokonalení poskytovaných veřejných služeb v této oblasti v České republice. Zrychlením dodávek humanitární pomoci do zahraničí dojde ke zlepšení vnímání České republiky jako země poskytující včasnou pomoc, čímž může dojít k růstu její prestiže. Mimo uvedený projekt byl do NZHP pořízen materiál určený pro potřeby humanitární pomoci.

Úkoly a zaměření činnosti NZHP

NZHP je nedílnou součástí víceúčelového zařízení Základny logistiky Olomouc ve Zbirohu (dále jen „Základny logistiky“). Hlavním úkolem NZHP je centralizovat organizaci příjmu a poskytování humanitární (věcné a technické) pomoci poskytnuté zahraničními dárci České republice nebo Českou republikou příjemcům v zahraničí. Ve skladovém areálu ve Zbirohu díky NZHP, která je v majetku HZS ČR, je soustředěn materiál určený k okamžitému odeslání do zahraniční při velkých mimořádných událostech (stany, deky, protipovodňové pytle apod.). Sklad je také určen ke shromažďování, třídění a především rychlé expedici dalšího materiálu, pokud by do zahraničí byly vyžádány jiné komodity než ty, které jsou v současné době ve skladu umístěny. Tím, že materiál pro potřeby pomoci je soustředěn v jednom centrálním skladovém prostoru, dochází k časovým, personálním a finančním úsporám. NZHP může vzhledem ke stálým zásobám reagovat v řádu hodin na mimořádné nebo krizové situace.

Činnost NZHP byla od počátku směrována do těchto oblastí:

a) poskytovat humanitární pomoc - materiál a věcné prostředky při vzniku havarijních a krizových situací v České republice i v zahraničí,
b) přijímat humanitární pomoc ze zahraničí určenou pro ČR (roztřídění, uskladnění, distribuce a přeprava).

V rámci své působnosti jsou kapacity a prostory NZHP využívány k ukázkám činnosti, školení a prezentací pro určené pracovníky (propagace, osvěta).
Doplňkově jsou personální kapacity, technika a materiální prostředky soustředěné v NZHP v rámci Základny logistiky ve Zbirohu využívány k poskytování sil a prostředků pro zabezpečení logistických a týlových služeb v rámci plnění úkolů souvisejících s činností HZS ČR (cvičení, velké zásahy, soutěže, ukázky).

Činnost NZHP v uplynulém období

V letech 2010 až 2011 byl v souladu s daným účelem NZHP vydáván materiál a byly odstraňovány následky bleskových povodní v Ústeckém a Plzeňském kraji, dále byl připraven materiál pro humanitární pomoc Japonsku.

Trvale byla zabezpečena nepřetržitá připravenost všech prostředků a materiálu pro humanitární pomoc.

Personální kapacity, technika a materiální prostředky NHZP se podílely na zabezpečování a podpoře mnoha služebních akcí v rámci HZS ČR a toto období bylo završeno návštěvou komisařky pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc v Evropské komisi paní Kristaliny Georgievové.

Činnost NZHP v roce 2012

V letošním roce pokračovalo využití personálních kapacit, techniky a materiálních prostředků NHZP hlavně v činnostech, které poskytují podporu a logistické zabezpečení služebních akcí HZS ČR a ve výchovné a prezentační činnosti.

V rámci otevření Expozice požární ochrany ve Zbirohu v nové muzejní sezóně v květnu tohoto roku byl NZHP organizován Den otevřených dveří i pro širokou veřejnost. Návštěvníci NZHP si prohlédli vybavení, zejména některé prostředky pro nouzové přežití obyvatelstva, evakuaci nebo pro záchranné a likvidační práce.

V měsíci červnu byly zabezpečeny dvě důležité služební akce mezinárodního významu. V Kaznějově postavila NZHP týlové, sanitární prostředky a stanové systémy pro zabezpečení IV. mezinárodního setkání kynologů USAR týmů. Kvalita poskytnuté logistické podpory byla vysoce hodnocena všemi zúčastněnými.

Další služební akcí, při níž byly využity prostředky NZHP ve spolupráci s ostatními sklady Základny logistiky, byla výstavba a provoz Materiální základny, humanitární pomoci (MZHP) při cvičení Maafex 2012 v Teplé u Karlových Varů. Při zabezpečení tohoto cvičení byla využita jedna kompletní MZHP pro 150 osob, která je součástí připravených prostředků v NZHP ve Zbirohu. Dále byla tato základna doplněna nafukovacími stanovými systémy z jiných skladů Základy logistiky Olomouc. V rámci cvičení byla tato MZHP uvedena do pohotovosti, přepravena v určeném čase do prostoru cvičení, kde byla postavena a provozována pracovníky Základny logistiky po celou dobu cvičení. Šlo o velice důležitou prověrku využitelnosti prostředků NZHP.

V měsíci červenci a srpnu byly prostředky MZHP využity pro logistické a týlové zabezpečení v Blovicích při 1. mistrovství České republiky jednotek SDH ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel, v Pelhřimově při 12. celostátním hasičském festivalu dechových hudeb a v Uherském Hradišti při mistrovství České republiky v požárním sportu.

Závěr

Zabezpečování všech výše uvedených akcí prohlubuje praktické dovednosti a zvyšuje odbornou zdatnost všech pracovníků NZHP a dává záruku vysoce profesionálního přístupu ke všem úkolům a činnostem, které jsou a budou před NZHP postaveny.

Užitečnou činnost provádí NZHP i v oblasti výcviku a školení zaměřených na problematiku ochrany obyvatelstva a celkové propagace její činnosti. Je zapotřebí připomenout, že již od zahájení činnosti NZHP se v průběhu výcviku a školení vystřídalo na několik desítek odborných pracovníků HZS krajů, mnoho pracovníků krizových štábů obcí a měst z Plzeňského, Karlovarského, Středočeského a Jihočeského kraje. Tito odborníci jsou seznamováni hlavně se smyslem činnosti NZHP směrem k potřebám uvedených regionů, ale i celé České republiky a s možnostmi a kapacitami, kterými NZHP disponuje.

Jednou z nejvytíženějších kapacit NZHP je dopravní technika. Ta je neustále využívána na sto procent svých možností. Zabezpečuje hlavně dopravu všech prostředků a materiálu na všechny služební akce, ale plní i další přepravní úkoly hromadného charakteru, v rámci úkolů Základny logistiky (přeprava hasiv-pěnidel, přeprava materiálu centrálně pořizovaného pro HZS krajů a také přeprava materiálu pro ochranu obyvatelstva stahovaného z jednotlivých krajů do centrálních skladů Základny logistiky).

Závěrem bych chtěl vyjádřit poděkování všem pracovníkům NZHP ve Zbirohu za vynaložené úsilí při zabezpečování všech úkolů a činností. Jejich zásluhou si NZHP vybudovala vysoký kredit u odborné i laické veřejnosti.

¹⁾ Více informací o projektu, jeho obsahu, průběhu realizace i spolufinancování z Integrovaného operačního programu je zveřejněno na webových stránkách projektu http://www.hzscr.cz/zakladnazbiroh.
 

Ing. Jiří NĚMEČEK, ředitel Základny logistiky Olomouc, plk. Ing. Vladimíra KRACÍKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Milan VÁVRŮ

 

• HUMANITÁRNÍ POMOC
Poskytování humanitární pomoci přílušníkům vybraných církví a náboženských společností
mjr. Ing. Jan Kyselák, Ph.D., kpt. Ing. Zdeněk Procházka

• HISTORIE
Historie krizových stavů a orgánů zabývajících se přípravou na řešení a řešením mimořádných událostí a krizových situací
Ing. Ladislav Karda, kpt. Mgr. Ladislav Karda