Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 1/2013

V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR plk. Ing. Drahoslavem Rybou, který věnujeme ohlédnutí za prvním rokem jeho působení v čele sboru. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár v areálu zooparku zapříčiněný úderem blesku, seznamujeme s poznatky z kurzu počítačového modelování požárů a zařazujeme přehled certifikátů vydaných TÚPO v posledních dvou letech. V bloku IZS uveřejňujeme výsledky výzkumu, jehož cílem bylo analyzovat doby strávené jednotkami profesionálních a dobrovolných hasičů u zásahů a seznamujeme se závěry konference Medicína katastrof. Možnostem digitalizace systému varování a vyrozumění obyvatelstva a prezentaci nových ochranných prostředků pro civilní obyvatelstvo a složky IZS se věnujeme v části OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme poznatky z kontrol obcí prováděných podle krizového zákona.  

Dnem 1. prosince 2011 převzal funkci generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR plk. Ing. Drahoslav Ryba. Ohlédnutí za prvním rokem jeho působení v čele sboru, současné situaci, jako i nejbližší budoucnosti sboru jsme proto věnovali náš rozhovor.

Při slavnostním uvedení do funkce jste mimo jiné upozornil, že vzhledem k přidělenému rozpočtu čeká sbor boj o udržení a zachování jeho funkčnosti. Jak se sbor se složitou ekonomickou situací nakonec vypořádal? Měly tyto problémy dopad na plnění jeho hlavních úkolů, resp. na úroveň služeb poskytovaných občanům?

plk. Ing. Drahoslav Rybaplk. Ing. Drahoslav RybaVe chvíli, kdy jsem přebíral funkci, byla finanční situace opravdu nelehká a výhled na další roky velmi pesimistický (rozpočet na rok 2013 měl být podle střednědobého výhledu vlády nižší o 31 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2010). Proto moje hlavní úsilí směřovalo k odvrácení černých prognostik, které by skutečně vedly ke snížení úrovně poskytovaných služeb občanům a prakticky by neumožňovaly zachovat Hasičský záchranný sbor ČR v té podobě, na kterou jsme byli zvyklí. Mnohé analýzy, které jsme zpracovali a jednání, která jsme vedli, směřovaly k jedinému cíli - navýšit rozpočet pro další roky a najít možná úsporná opatření, která by ještě byla únosná.

Je potřeba si uvědomit, že už ve chvíli, kdy jsem se stal generálním ředitelem, bylo nutné pracovat s rozpočtem, který byl oproti roku 2010 zkrácen o 19 %. Následně rozpočet na rok 2012 byl téměř ve výši předchozího roku, nicméně již v březnu jsme byli nuceni vázat finanční prostředky tak, že se rozpočet propadl o 23 % oproti roku 2010.

Jsem rád, že v tuto chvíli mohu říci, že snahy a úsilí generálního ředitelství HZS ČR i Ministerstva vnitra nebyly marné a rozpočet na rok 2013 je vpodstatě shodný s loňským rozpočtem.

Je všeobecně známo, že vedení sboru nereagovalo na složitou situaci se založenýma rukama. Velké úsilí věnovalo hledání dalších zdrojů zvýšení příjmové části rozpočtu, zejména znovu iniciovalo myšlenku zapojení pojišťoven do financování jednotek PO. Má tato iniciativa tentokrát šanci na reálné prosazení?

Myšlenka na zapojení pojišťoven do financování požární ochrany není nová. Jde o systémovou změnu, které má své historické kořeny. Novela představuje optimální nástroj k dosažení tzv. vícezdrojového financování, které je běžné v jiných státech (nejen) Evropské unie.

Návrhy předložené v Parlamentu ČR předpokládají odvod z celkového příjmu pojišťoven na povinné ručení z provozu motorových vozidel. Tento model navíc dobře funguje i na Slovensku, kde je obdobný právní stav jako v České republice a kde jsou pojišťovny schopny již téměř 10 let odvádět 8 % z přijatého pojistného povinného ručení za provoz motorových vozidel. V Československé republice byl tento model zakotven v právním řádu v obdobné podobě do roku 1945, potažmo do roku 1989 (formálně do roku 1999) ve formě Fondu zábrany škod.

V současné době prošla novela zákona o pojišťovnictví prvním čtením a probíhá rozsáhlá diskuze v jednotlivých výborech parlamentu. Souběžně probíhají i jednání s Ministerstvem financí, jejichž průběh ukazuje, že bychom mohli najít společný kompromis.

Stále věřím, že se tento legislativní krok podaří prosadit, protože jsem přesvědčen, že vícezdrojové financování přispěje ke stabilizaci rozpočtu HZS ČR a zapojení pojišťoven v této snaze hraje klíčovou roli.

Kromě zapojení pojišťoven hledáme ale i další cesty navýšení příjmů a zároveň se snažíme odstranit duplicity, například sloučení s HZS Správy železniční dopravní cesty.

Zvažovaly se rovněž další zdroje spolufinancování sboru, například zpoplatnění některých činností nebo získání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie na pořízení nové požární techniky. Byl v těchto alternativách dosažen nějaký pokrok?

Po zrušení projektu výstavby Školicího a výcvikového zařízení v Hradci Králové se podařilo část finančních prostředků zapojit do dvou nových projektů EU. Jednalo se o projekty operace Zvýšení kvality a Živelní pohroma.

V rámci projektu operace Živelní pohroma jde o 13 projektů hasičských záchranných sborů krajů, jejichž hlavním cílem je zvýšení mobility a akceschopnosti HZS ČR v případě mimořádných událostí, konkrétně živelních pohrom (zejména povodní a bleskových povodní), a zlepšení připravenosti sboru v rámci integrovaného záchranného systému na různé mimořádné události.

Tohoto cíle bude dosaženo pořízením požární techniky specializovaného určení pro HZS krajů a Záchranný útvar HZS ČR, která bude plošně rozmístěna v každém kraji České republiky mimo hl. m. Prahu a bude určena pro záchranné a likvidační práce k odvrácení bezprostředních rizik, zejména při živelních pohromách v těžce přístupném terénu tak, aby stejná kvalita, efektivnost a časová dostupnost záchranných a likvidačních prací (veřejné služby poskytované HZS ČR) byla občanům garantována ve všech regionech České republiky.

V prosinci loňského roku byla první technika, konkrétně autobusy a nakladače, slavnostně předána zástupcům HZS krajů. V letošním roce počítáme s dodáním veškeré techniky z těchto projektů, zejména se bude jednat o požární automobily v provedení CAS 20 a CAS 30.

Bylo by asi na místě připomenout, že řada úsporných opatření směřovala také dovnitř sboru. Do kterých oblastí byla zaměřena a co od nich očekáváte?

Samozřejmě, že pokud jsme chtěli uspět při jednáních o navýšení rozpočtu, museli jsme v prvé řadě ukázat, že jsme schopni udělat úsporná opatření i na naší straně. Všechna opatření byla vždy prováděna tak, aby se nedotkla úrovně služeb poskytovaných občanům. Realizovaná opatření by se dala rozdělit do dvou skupin. Jednak jsme se snažili najít finanční úspory. Do této skupiny patří například snížení početních stavů nevýjezdových částí organizace o přibližně 300 osob, což představuje 10 % všech zaměstnanců sboru na denní směně. Dále jsme omezili rozsah některých činností vykonávaných našimi zařízeními a zahájili jsme reformu systému vzdělávání.

Na druhou stranu jsem velmi rád, že jsme nepodlehli některým tlakům a nezrušili chemické laboratoře. Metanolová kauza jasně prokázala, že zbavovat se takovýchto specifických činností, vykonávaných HZS ČR, by bylo velkou chybou.

Pokud jde o druhou skupinu opatření, nemohu zde nejmenovat zrušení celé jedné řídící úrovně na HZS krajů (ředitelé odborů), což by mělo vést k větší efektivitě řízení a zároveň k jeho zjednodušení. Do této skupiny patří dále sloučení Opravárenského závodu Olomouc se Základnou logistiky Olomouc, stanovení jednotného systému operačních středisek HZS krajů a podobně.

Kromě řešení výše jmenovaných problémů bylo úsilí nasměrováno také do oblasti legislativy, zejména do novelizace některých právních předpisů v gesci HZS ČR. Došlo v této oblasti k nějakému posunu?

Legislativní práce pokračovaly na všech právních předpisech, které spadají do gesce generálního ředitelství HZS ČR, zejména právních předpisů v oblasti krizového řízení, požární ochrany a integrovaného záchranného systému. Nejdále jsme pokročili v zákoně o HZS ČR, který je v současné době v legislativním procesu. Půjde o zcela nový předpis, který mimo jiné řeší postavení HZS ČR v rámci současného právního řádu ČR (zejména ochrana osobních údajů, přístup do základních registrů nebo přesné vymezení činnosti sboru). Mimo jiné umožňuje nošení uniforem po ukončení činné služby. Dále se z důvodu problémů v aplikační praxi podařilo rychle a efektivně novelizovat vyhlášku týkající se jednotek PO.

I když v loňském roce nepostihly naši republiku ve větším rozsahu tradiční povodně, připravenost hasičů prověřila zejména jarní série lesních požárů, která kulminovala ničivým požárem lesního porostu v prostoru tzv. Moravské Sahary. Jaké poznatky z těchto zásahů vyplynuly pro hasiče?

Velmi suché období a s ním spojený zvýšený počet požárů se vyskytuje zpravidla každý rok. Požár lesa u Bzence letos v květnu představoval raritu, protože plocha tohoto požáru byla 174 ha. Standardně jsou při požárech lesů zasaženy malé plochy a celkem bývá za celý rok při požárech lesů zasaženo 200 až 300 ha. Zásahu se účastnilo celkem 207 jednotek PO, včetně jednotek ze Slovenska. Trval sedm dní a byl velmi náročný zejména kvůli značnému riziku rychlého šíření požáru v korunách stromů. Při zásahu bylo nutné organizovat rozsáhlé logistické zázemí - střídání jednotek PO, stravování, odpočinek, opravy techniky, značné množství pohonných hmot. Obzvlášť náročná byla činnost velitele zásahu a jeho štábu, protože bylo nasazeno značné množství sil a prostředků včetně letadel a vrtulníků, a povětrnostní podmínky měnily situaci v místě nasazení. Nebylo vůbec jednoduché získávat aktuální informace o činnosti složek IZS v jednotlivých úsecích. Zásah potvrdil již dříve známé aspekty, zejména, že je nutné mít dobře připravený štáb velitele zásahu, pro jehož činnost musí být připraveno nemalé množství osob, aby byly schopny se střídat. Dále, že je nutné nasazovat speciální techniku i z jiných krajů (lesní speciály, čerpadla pro dálkovou dopravu vody, vozidla pro zásobování pohonnými hmotami), protože taková technika dokáže zefektivnit zásah, a že je nutné disponovat technikou na terénních podvozcích, protože i když šlo o rovinatý terén, písčitý povrch vyžadoval pohon všech kol.

Zásah byl specifický také tím, že se na jeho likvidaci, vedle jednotek HZS krajů, podílely i jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí ze všech okresů Jihomoravského kraje.

Zmínil jste již specifickou záležitost, do které je HZS ČR od září loňského roku zapojen, tzv. metanolovou kauzu. Masově byly zapojeny zejména chemické laboratoře HZS ČR. Jak se podařilo tento úkol zvládnout?

Výskyt toxických alkoholických nápojů v tak značném množství si vyžádal nasazení HZS ČR, při kterém jsme plnili mimořádné úkoly, přestože se nejednalo o záchranné nebo likvidační práce. Mezi hlavní činnosti, které zajišťoval HZS ČR zejména ve spolupráci s Policií ČR a Celní správou ČR, patřila urgentní analýza dodaných vzorků prováděná v chemických laboratořích HZS ČR a servisní úkoly jednotek HZS krajů, spočívající v práci s těžkou manipulační technikou (kontejnery o objemu tisíc litrů), v přepravě zabavených zásob do skladů a v uskladnění části zabavených zásob na žádost Policie ČR ve skladech HZS ČR.

Chemické laboratoře HZS ČR od 12. září 2012 analyzovaly více než 2500 vzorků alkoholu, z nichž bylo 271 pozitivních na výskyt metanolu. Tyto výsledky značnou měrou přispěly k úspěšnému pátrání Policie ČR po pachatelích trestné činnosti. Chemické laboratoře HZS ČR, ale i ostatní součásti HZS ČR potvrdily, že jsou schopny poskytovat rychle a operativně účinnou pomoc i při jiných událostech, než které patří do standardní sféry naší činnosti. Pro další obdobné případy je nutné vyřešit způsob financování činnosti sboru při takových akcích, protože se zpravidla jedná o akce dlouhodobé a finančně náročné.

Do letošního roku vstupuje sbor s rozpočtem na úrovni loňského roku a s určitými změnami v organizační struktuře. Jak by se tato situace měla odrazit uvnitř sboru, a jak se promítne do zajištění služeb pro občany?

Všechna realizovaná opatření měli možnost v nějaké formě pocítit zaměstnanci sboru již v loňském roce, letos by již změny neměly být citelné. Stabilizace rozpočtu a přijatá opatření dovnitř sboru umožňují zachovat všechny činnosti a služby pro občany na úrovni, na kterou jsou zvyklí, a která byla poskytována v předcházejících letech. Na druhou stranu ale nemohu zastírat problémy, které sbor má. Na snížení mezd v roce 2011 navazuje jejich další stagnace. Praktické zmrazení investic mimo projekty EU zamezuje dalšímu rozvoji organizace. Všechna tato omezení mají přímý dopad na rostoucí vnitřní dluh HZS ČR.

Je zřejmé, že ani letošní rok nebude pro sbor jednoduchý. Co od něj očekáváte Vy osobně a co byste na jeho prahu popřál jeho příslušníkům a občanským zaměstnancům?

Po rozbouřených letech přijde klidnější rok, kdy se nebudu muset zabývat pouze zajištěním finančních prostředků pro fungování sboru, ale budu mít víc času na přípravu koncepčních materiálů, které v konečném důsledku povedou ke zlepšení kvality činnosti sboru.

Jsem ale rád, že mohu alespoň ujistit všechny zaměstnance sboru, že největší úsporná opatření snad máme za sebou a letošní rok by neměl přinést snižování mezd ani početních stavů.

Do nového roku bych chtěl všem popřát především hodně sil a zdraví, dále pak radost z vykonávané práce, a nezbytnou podporu ze strany rodiny.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL

vytisknout  e-mailem