Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 1/2013

V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR plk. Ing. Drahoslavem Rybou, který věnujeme ohlédnutí za prvním rokem jeho působení v čele sboru. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár v areálu zooparku zapříčiněný úderem blesku, seznamujeme s poznatky z kurzu počítačového modelování požárů a zařazujeme přehled certifikátů vydaných TÚPO v posledních dvou letech. V bloku IZS uveřejňujeme výsledky výzkumu, jehož cílem bylo analyzovat doby strávené jednotkami profesionálních a dobrovolných hasičů u zásahů a seznamujeme se závěry konference Medicína katastrof. Možnostem digitalizace systému varování a vyrozumění obyvatelstva a prezentaci nových ochranných prostředků pro civilní obyvatelstvo a složky IZS se věnujeme v části OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme poznatky z kontrol obcí prováděných podle krizového zákona.  

Zdravotní a sociální akademie a Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje pořádaly 28. listopadu 2012 zajímavý workshop zaměřený na přípravu ZZS a nemocnic na hromadný příjem pacientů. Lektory byli Dr. Moshe Michaelson, vedoucí lékař traumatologického centra a vzdělávacího centra izraelské nemocnice Rambam v Haifě a vedoucí sestra téže nemocnice Gila Hyams.

Nemocnice Rambam, ležící asi 30 km od libanonské hranice, je největším traumatologickým centrem v zemi. Za války i po teroristických útocích musela zvládnout opakovaně hromadný příjem raněných osob. V Izraeli je 24 státních nemocnic a řada soukromých klinik. Vojenské nemocnice zde nejsou. Po zkušenostech z posledních desetiletí byl v Izraeli vybudován jednotný systém přednemocniční péče a byly stanoveny standardní postupy pro hromadný příjem v nemocnicích.

Hromadný příjem pacientů

Situace s hromadným výskytem postižených se dělí na dvě fáze:

1. fáze od vyhlášení poplachu do příchodu posledního pacienta poraněného při této události,
2. fáze navazuje, trvá do propuštění posledního pacienta z nemocnice.

Mimořádné události se dělí podle ohrožení na konvenční, chemické, biologické a radiační. Největší důraz se klade na konvenční situace, se kterými se v Izraeli běžně setkávají, dále chemické a radiační hrozby. Biologické ohrožení je řazeno zvlášť, protože po nákaze uplyne určité mezidobí (inkubační doba) a řešení situace si vyžaduje odlišný přístup. Při vstupu do nemocnice jsou pacienti rozděleni podle toho, zda utrpěli fyzické nebo psychické trauma.

Cílem je rozmístit pacienty do nemocnic podle jejich kapacit, specializace a vzdálenosti od místa neštěstí tak, aby se zachránilo co nejvíce životů. Pacienti jsou na místě neštěstí velmi rychle roztříděni podle priorit ošetření. Na místě události poskytují zdravotníci jen nejnutnější péči (postup „scoop and run“), protože při teroristických útocích hrozí další výbuch a je nutné pacienty velmi rychle transportovat do nemocnic. Během 30 minut je převezeno 20 až 30 pacientů.

Při hromadném neštěstí se volí princip „minimálního přijatelného ošetření“, tedy nejprve se poskytuje pouze nejnutnější život zachraňující péče.

Při hromadném příjmu se v nemocnici informace zpracovávají pomocí speciálního software. Neustále musí být přehled o počtu přijatých, počtu pacientů na urgentním příjmu, počtu propuštěných atd. Pacienti jsou pro usnadnění identifikace fotografováni s přiděleným číslem. Základní informace i s fotografií jsou elektronicky předávány do Národního registru pacientů.

Nestátní organizace Magen David Adom (MDA - Červená Davidova hvězda) je od roku 1950 jediným oficiálním provozovatelem zdravotnické záchranné služby v Izraeli. Provozuje 11 operačních středisek, má 1200 zaměstnanců a spolupracuje s ní asi 7000 dobrovolníků (z toho 60 % tvoří mládež). MDA má 170 sanitních vozidel pro intenzivní péči, 470 standardních sanitních vozidel a 280 dalších vozidel pouze s řidičem. Pro hromadné neštěstí jsou k dispozici speciálně vybavená vozidla. Zaměstnanci jsou paramedici, záchranáři – řidiči a dispečeři operačního střediska. Jsou pravidelně speciálně školeni a cvičeni pro činnosti při hromadných neštěstích. Doba dojezdu na místo události prvního sanitního vozidla je do 5 minut, první pacient je odvezen do 13 minut od výzvy, poslední do 52 minut. Zaměstnanci jsou svoláváni prostřednictvím pagerů, v pohotovosti na přivolání je také 30 % dobrovolníků.

Místo mimořádné události je rozděleno na sektory. Pacienti projdou tříděním (urgentní nestabilní, urgentní stabilní a neurgentní případy), akutní případy jsou přepravovány do nejbližší vhodné nemocnice. Na místě neštěstí velí policejní velitel, zdravotníkům velí zkušený paramedik, který má také dohled nad tříděním zraněných osob. Dále je určen velitel odpovědný za transport, vytížení vozidel a distribuci pacientů. Zásadou je, aby nemocnice byly rovnoměrně vytíženy s ohledem na jejich specializaci.

Podzemní nemocnice

Podzemní nemocnice Rambam před dokončením Z důvodu ohrožení nemocničních budov za války nebo při ostřelování města byla vedle nemocnice Rambam postavena nouzová nemocnice se třemi podzemními podlažími. Stavba budovy byla zahájena v srpnu 2008 a dokončena v loňském roce. V běžném provozu slouží jako podzemní garáže, ale jsou v ní umístěny přívody medicinálních plynů a další vybavení. V případě ohrožení nebo válečného stavu lze stavbu velmi rychle přeměnit na nemocnici s 1500 lůžky.

Pro případ teroristického útoku nebo katastrofy s vysokým počtem postižených (např. v Madridu v roce 2004 bylo 191 mrtvých a 2062 poraněných) je v Izraeli plánován speciální postup při záchranné akci. Pro velké počty obětí se tyto situace nazývají Mega – hromadné neštěstí (Mega-MCI), v plánech jsou odstupňovány podle počtu obětí od 500, 1000 až 2000, z toho se předpokládá 15 % mrtvých, 25 % těžce a 60 % lehce raněných. Intenzivní péči by potřebovalo 15 % pacientů, operaci přibližně 10 %. Do nemocnic by se nejprve převáželi pacienti s těžkým poraněním, nejbližší nemocnice by se přeměnily v tzv. třídící nemocnice. Tam by byla poskytována pouze život zachraňující péče, většina pacientů by byla po stabilizaci stavu sekundárně převezena do dalších nemocnic. V třídící nemocnici by zůstali jen pacienti, kteří se podrobili akutně nutné operaci. Lehce ranění by byli transportováni později do vzdálených nemocnic mimo postižený region. Celé záchranné akci by velel národní krizový štáb se zástupci ministerstev zdravotnictví, obrany a vnitra (policie).

Připravenost prověřují cvičení

Cvičení je jednou z cest ke zvládnutí situací s hromadným výskytem postižených. Důraz je zde kladen především na organizaci záchranných prací. V Izraeli pravidelně školí pro tyto situace nejen zdravotníky, ale veškerý personál nemocnic. Vždy je nutné určit cíl cvičení, vhodné je se soustředit například na určitou část postupů. Procvičují a ověřují se zavedené protokoly pro standardní postupy. Rozhodčími při cvičení v nemocnicích bývají podle námětu pracovníci týchž odborností z jiných nemocnic.

Velké plošné cvičení musí být předem dobře připraveno, dává lepší představu o reálné situaci a je pro zaměstnance motivací. Jeho pořádání je však ekonomicky náročné a narušuje běžný provoz nemocnice. Tato předem ohlášená přehledová cvičení by však měla být prvním krokem při přípravě nemocnice na hromadné neštěstí.

Dalším krokem je jednodušší cvičení, které by nemělo být předem ohlášeno a procvičuje se tak například noční příjem několika poraněných na konkrétní oddělení. Ukáže se reálně, jak by byla tato situace řešena, je to však jen částečný obraz situace a tento přístup nelze aplikovat pro všechny části záchranných prací při hromadném neštěstí.

Procvičení přístupů k řešení situace „od stolu“ je tzv. štábní cvičení, které se používá pro přípravu vedoucích pracovníků, ale i pracovníků jednotlivých oddělení. Zadá se modelová situace, dostupný počet lůžek a personálu a s podporou nákresů a mapek se hledají možné problémy při řešení.

Po každém cvičení se provádí debriefink, kde se rozeberou získané zkušenosti, nové poznatky se pak zapracují do standardních postupů.

Pozornost vzdělávání

V nemocnici Rambam se nachází celostátní vzdělávací centrum, kde probíhá vzdělávání a výcvik ošetřujícího personálu pro případ hromadných neštěstí. Účastní se lékaři, studenti medicíny, zdravotní sestry i další personál. Vzdělávací programy zahrnují základní resuscitační postupy při hromadných příjmech pacientů. Procvičuje se synchronizace úkolů týmu, které jsou prováděny současně. Pro vzdělávání slouží i počítačové simulační programy, kdy účastník kurzu volí další postupy a je upozorňován na chyby. Zvláštní pozornost je věnována školení zdravotníků z jiných než urgentních oddělení, kteří by na urgentních příjmech sloužili jako posila. Také vedoucí pracovníci procházejí školením, při kterém si v simulačních programech vyzkoušejí rozhodování v konkrétních situacích, přidělování úkolů apod.

Zpráva byla zpracována s finanční podporou Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci realizace projektu Podpora spolupráce a vytvoření sítě partnerů mezi institucemi terciálního vzdělávání, vědeckovýzkumnými pracovišti a veřejným sektorem v oblasti urgentní medicíny, medicíny katastrof a hromadných neštěstí, CZ.1.07/2.4.00/17.0113.

Ing. Vlasta NEKLAPILOVÁ, Informační středisko MEKA, Úrazová nemocnice v Brně, foto archiv autorky
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook