V průběhu loňského roku zakoupil Hasičský záchranný sbor České republiky s využitím prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie 10 nových autobusů pro evakuaci osob a 13 nových nakladačů. Jejich slavnostní předání hasičským záchranným sborům krajů se uskutečnilo v prosinci.

Technika byla pořízena v rámci projektů operace Zvýšení akceschopnosti Hasičského záchranného sboru České republiky pro záchranné a likvidační práce při živelních pohromách (Živelní pohroma). Tyto projekty jsou realizovány v letech 2012 až 2013 se spolufinancováním ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z Integrovaného operačního programu prostřednictvím Evropského regionálního rozvojového fondu. Jejich hlavním cílem je zvýšení mobility a akceschopnosti HZS ČR, který je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému, v případě mimořádných událostí, konkrétně živelních pohrom (zejména povodní a bleskových povodní), a zlepšení připravenosti sboru v rámci integrovaného záchranného systému na různé mimořádné události, zejména živelní pohromy.

V rámci projektů operace Živelní pohroma bylo pořízeno celkem 10 požárních autobusů pro HZS Středočeského, Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, Pardubického, Královéhradeckého, Jihomoravského, Moravskoslezského a Zlínského kraje v celkové hodnotě 43 668 000 Kč, přičemž 85 % způsobilých výdajů je spolufinancováno z Integrovaného operačního programu. Dále bylo pořízeno celkem 13 nakladačů pro HZS Středočeského, Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, Jihočeského, Plzeňského, Pardubického, Královéhradeckého, Olomouckého, Jihomoravského, Moravskoslezského a Zlínského kraje v celkové hodnotě 12 355 200 Kč, přičemž 85 % způsobilých výdajů je rovněž spolufinancováno z Integrovaného operačního programu.

Požární autobusy budou sloužit především pro evakuaci osob z míst postižených živelní pohromou, průmyslovou havárií nebo jiným ohrožením do míst nouzového přežití. Dále jsou určeny pro přepravu jednotek PO při střídání nasazených sil na místě zásahu na velké vzdálenosti nebo pro přeskupování sil HZS ČR nejen v rámci celé České republiky.

Pro účely evakuace jsou autobusy vybaveny minikuchyňkou pro ohřev stravy, chladničkou, kotvícími úchyty pro transport vozíčkářů nebo zdravotnickými nosítky. Na první pohled zaujmou bílým reflexním pruhem, světelným a zvukovým výstražným zařízením. V autobusech jsou velké rozteče sedaček, aby byl zajištěn dostatek prostoru při evakuaci. Samozřejmostí je vybavení komunikačními prostředky integrovaného záchranného systému. Jelikož jde o vozidla zvláštního určení, jsou speciálně upravena a schopna jízdy rychlostí až 130 km/h.

Pořízené nakladače v požární verzi budou v kompletu s další technikou (požární kontejnerové nosiče a požární kontejnery nákladní) sloužit pro přepravu speciálních prostředků, odvoz a dovoz materiálu na místě zásahu a pro záchranné a likvidační zemní práce po povodních, při vyprošťování osob ze zřízených budov, dále pro odklízení sutě při vyhledávání a záchraně zavalených osob, provádění zemních prací, jako například zpevňování hrází místních vodních děl, budování protipovodňových hrází a zábran nebo hloubení odvodňovacích rýh.

Plošné rozmístění techniky umožňuje rychlé nasazení v rámci zásahového obvodu HZS kraje a zkvalitnění veřejné služby pro občany.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto František ŠPAČEK

Dnem 1. prosince 2011 převzal funkci generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR plk. Ing. Drahoslav Ryba. Ohlédnutí za prvním rokem jeho působení v čele sboru, současné situaci, jako i nejbližší budoucnosti sboru jsme proto věnovali náš rozhovor.

Při slavnostním uvedení do funkce jste mimo jiné upozornil, že vzhledem k přidělenému rozpočtu čeká sbor boj o udržení a zachování jeho funkčnosti. Jak se sbor se složitou ekonomickou situací nakonec vypořádal? Měly tyto problémy dopad na plnění jeho hlavních úkolů, resp. na úroveň služeb poskytovaných občanům?

plk. Ing. Drahoslav RybaVe chvíli, kdy jsem přebíral funkci, byla finanční situace opravdu nelehká a výhled na další roky velmi pesimistický (rozpočet na rok 2013 měl být podle střednědobého výhledu vlády nižší o 31 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2010). Proto moje hlavní úsilí směřovalo k odvrácení černých prognostik, které by skutečně vedly ke snížení úrovně poskytovaných služeb občanům a prakticky by neumožňovaly zachovat Hasičský záchranný sbor ČR v té podobě, na kterou jsme byli zvyklí. Mnohé analýzy, které jsme zpracovali a jednání, která jsme vedli, směřovaly k jedinému cíli - navýšit rozpočet pro další roky a najít možná úsporná opatření, která by ještě byla únosná.

Je potřeba si uvědomit, že už ve chvíli, kdy jsem se stal generálním ředitelem, bylo nutné pracovat s rozpočtem, který byl oproti roku 2010 zkrácen o 19 %. Následně rozpočet na rok 2012 byl téměř ve výši předchozího roku, nicméně již v březnu jsme byli nuceni vázat finanční prostředky tak, že se rozpočet propadl o 23 % oproti roku 2010.

Jsem rád, že v tuto chvíli mohu říci, že snahy a úsilí generálního ředitelství HZS ČR i Ministerstva vnitra nebyly marné a rozpočet na rok 2013 je vpodstatě shodný s loňským rozpočtem.

Je všeobecně známo, že vedení sboru nereagovalo na složitou situaci se založenýma rukama. Velké úsilí věnovalo hledání dalších zdrojů zvýšení příjmové části rozpočtu, zejména znovu iniciovalo myšlenku zapojení pojišťoven do financování jednotek PO. Má tato iniciativa tentokrát šanci na reálné prosazení?

Myšlenka na zapojení pojišťoven do financování požární ochrany není nová. Jde o systémovou změnu, které má své historické kořeny. Novela představuje optimální nástroj k dosažení tzv. vícezdrojového financování, které je běžné v jiných státech (nejen) Evropské unie.

Návrhy předložené v Parlamentu ČR předpokládají odvod z celkového příjmu pojišťoven na povinné ručení z provozu motorových vozidel. Tento model navíc dobře funguje i na Slovensku, kde je obdobný právní stav jako v České republice a kde jsou pojišťovny schopny již téměř 10 let odvádět 8 % z přijatého pojistného povinného ručení za provoz motorových vozidel. V Československé republice byl tento model zakotven v právním řádu v obdobné podobě do roku 1945, potažmo do roku 1989 (formálně do roku 1999) ve formě Fondu zábrany škod.

V současné době prošla novela zákona o pojišťovnictví prvním čtením a probíhá rozsáhlá diskuze v jednotlivých výborech parlamentu. Souběžně probíhají i jednání s Ministerstvem financí, jejichž průběh ukazuje, že bychom mohli najít společný kompromis.

Stále věřím, že se tento legislativní krok podaří prosadit, protože jsem přesvědčen, že vícezdrojové financování přispěje ke stabilizaci rozpočtu HZS ČR a zapojení pojišťoven v této snaze hraje klíčovou roli.

Kromě zapojení pojišťoven hledáme ale i další cesty navýšení příjmů a zároveň se snažíme odstranit duplicity, například sloučení s HZS Správy železniční dopravní cesty.

Zvažovaly se rovněž další zdroje spolufinancování sboru, například zpoplatnění některých činností nebo získání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie na pořízení nové požární techniky. Byl v těchto alternativách dosažen nějaký pokrok?

Po zrušení projektu výstavby Školicího a výcvikového zařízení v Hradci Králové se podařilo část finančních prostředků zapojit do dvou nových projektů EU. Jednalo se o projekty operace Zvýšení kvality a Živelní pohroma.

V rámci projektu operace Živelní pohroma jde o 13 projektů hasičských záchranných sborů krajů, jejichž hlavním cílem je zvýšení mobility a akceschopnosti HZS ČR v případě mimořádných událostí, konkrétně živelních pohrom (zejména povodní a bleskových povodní), a zlepšení připravenosti sboru v rámci integrovaného záchranného systému na různé mimořádné události.

Tohoto cíle bude dosaženo pořízením požární techniky specializovaného určení pro HZS krajů a Záchranný útvar HZS ČR, která bude plošně rozmístěna v každém kraji České republiky mimo hl. m. Prahu a bude určena pro záchranné a likvidační práce k odvrácení bezprostředních rizik, zejména při živelních pohromách v těžce přístupném terénu tak, aby stejná kvalita, efektivnost a časová dostupnost záchranných a likvidačních prací (veřejné služby poskytované HZS ČR) byla občanům garantována ve všech regionech České republiky.

V prosinci loňského roku byla první technika, konkrétně autobusy a nakladače, slavnostně předána zástupcům HZS krajů. V letošním roce počítáme s dodáním veškeré techniky z těchto projektů, zejména se bude jednat o požární automobily v provedení CAS 20 a CAS 30.

Bylo by asi na místě připomenout, že řada úsporných opatření směřovala také dovnitř sboru. Do kterých oblastí byla zaměřena a co od nich očekáváte?

Samozřejmě, že pokud jsme chtěli uspět při jednáních o navýšení rozpočtu, museli jsme v prvé řadě ukázat, že jsme schopni udělat úsporná opatření i na naší straně. Všechna opatření byla vždy prováděna tak, aby se nedotkla úrovně služeb poskytovaných občanům. Realizovaná opatření by se dala rozdělit do dvou skupin. Jednak jsme se snažili najít finanční úspory. Do této skupiny patří například snížení početních stavů nevýjezdových částí organizace o přibližně 300 osob, což představuje 10 % všech zaměstnanců sboru na denní směně. Dále jsme omezili rozsah některých činností vykonávaných našimi zařízeními a zahájili jsme reformu systému vzdělávání.

Na druhou stranu jsem velmi rád, že jsme nepodlehli některým tlakům a nezrušili chemické laboratoře. Metanolová kauza jasně prokázala, že zbavovat se takovýchto specifických činností, vykonávaných HZS ČR, by bylo velkou chybou.

Pokud jde o druhou skupinu opatření, nemohu zde nejmenovat zrušení celé jedné řídící úrovně na HZS krajů (ředitelé odborů), což by mělo vést k větší efektivitě řízení a zároveň k jeho zjednodušení. Do této skupiny patří dále sloučení Opravárenského závodu Olomouc se Základnou logistiky Olomouc, stanovení jednotného systému operačních středisek HZS krajů a podobně.

Kromě řešení výše jmenovaných problémů bylo úsilí nasměrováno také do oblasti legislativy, zejména do novelizace některých právních předpisů v gesci HZS ČR. Došlo v této oblasti k nějakému posunu?

Legislativní práce pokračovaly na všech právních předpisech, které spadají do gesce generálního ředitelství HZS ČR, zejména právních předpisů v oblasti krizového řízení, požární ochrany a integrovaného záchranného systému. Nejdále jsme pokročili v zákoně o HZS ČR, který je v současné době v legislativním procesu. Půjde o zcela nový předpis, který mimo jiné řeší postavení HZS ČR v rámci současného právního řádu ČR (zejména ochrana osobních údajů, přístup do základních registrů nebo přesné vymezení činnosti sboru). Mimo jiné umožňuje nošení uniforem po ukončení činné služby. Dále se z důvodu problémů v aplikační praxi podařilo rychle a efektivně novelizovat vyhlášku týkající se jednotek PO.

I když v loňském roce nepostihly naši republiku ve větším rozsahu tradiční povodně, připravenost hasičů prověřila zejména jarní série lesních požárů, která kulminovala ničivým požárem lesního porostu v prostoru tzv. Moravské Sahary. Jaké poznatky z těchto zásahů vyplynuly pro hasiče?

Velmi suché období a s ním spojený zvýšený počet požárů se vyskytuje zpravidla každý rok. Požár lesa u Bzence letos v květnu představoval raritu, protože plocha tohoto požáru byla 174 ha. Standardně jsou při požárech lesů zasaženy malé plochy a celkem bývá za celý rok při požárech lesů zasaženo 200 až 300 ha. Zásahu se účastnilo celkem 207 jednotek PO, včetně jednotek ze Slovenska. Trval sedm dní a byl velmi náročný zejména kvůli značnému riziku rychlého šíření požáru v korunách stromů. Při zásahu bylo nutné organizovat rozsáhlé logistické zázemí - střídání jednotek PO, stravování, odpočinek, opravy techniky, značné množství pohonných hmot. Obzvlášť náročná byla činnost velitele zásahu a jeho štábu, protože bylo nasazeno značné množství sil a prostředků včetně letadel a vrtulníků, a povětrnostní podmínky měnily situaci v místě nasazení. Nebylo vůbec jednoduché získávat aktuální informace o činnosti složek IZS v jednotlivých úsecích. Zásah potvrdil již dříve známé aspekty, zejména, že je nutné mít dobře připravený štáb velitele zásahu, pro jehož činnost musí být připraveno nemalé množství osob, aby byly schopny se střídat. Dále, že je nutné nasazovat speciální techniku i z jiných krajů (lesní speciály, čerpadla pro dálkovou dopravu vody, vozidla pro zásobování pohonnými hmotami), protože taková technika dokáže zefektivnit zásah, a že je nutné disponovat technikou na terénních podvozcích, protože i když šlo o rovinatý terén, písčitý povrch vyžadoval pohon všech kol.

Zásah byl specifický také tím, že se na jeho likvidaci, vedle jednotek HZS krajů, podílely i jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí ze všech okresů Jihomoravského kraje.

Zmínil jste již specifickou záležitost, do které je HZS ČR od září loňského roku zapojen, tzv. metanolovou kauzu. Masově byly zapojeny zejména chemické laboratoře HZS ČR. Jak se podařilo tento úkol zvládnout?

Výskyt toxických alkoholických nápojů v tak značném množství si vyžádal nasazení HZS ČR, při kterém jsme plnili mimořádné úkoly, přestože se nejednalo o záchranné nebo likvidační práce. Mezi hlavní činnosti, které zajišťoval HZS ČR zejména ve spolupráci s Policií ČR a Celní správou ČR, patřila urgentní analýza dodaných vzorků prováděná v chemických laboratořích HZS ČR a servisní úkoly jednotek HZS krajů, spočívající v práci s těžkou manipulační technikou (kontejnery o objemu tisíc litrů), v přepravě zabavených zásob do skladů a v uskladnění části zabavených zásob na žádost Policie ČR ve skladech HZS ČR.

Chemické laboratoře HZS ČR od 12. září 2012 analyzovaly více než 2500 vzorků alkoholu, z nichž bylo 271 pozitivních na výskyt metanolu. Tyto výsledky značnou měrou přispěly k úspěšnému pátrání Policie ČR po pachatelích trestné činnosti. Chemické laboratoře HZS ČR, ale i ostatní součásti HZS ČR potvrdily, že jsou schopny poskytovat rychle a operativně účinnou pomoc i při jiných událostech, než které patří do standardní sféry naší činnosti. Pro další obdobné případy je nutné vyřešit způsob financování činnosti sboru při takových akcích, protože se zpravidla jedná o akce dlouhodobé a finančně náročné.

Do letošního roku vstupuje sbor s rozpočtem na úrovni loňského roku a s určitými změnami v organizační struktuře. Jak by se tato situace měla odrazit uvnitř sboru, a jak se promítne do zajištění služeb pro občany?

Všechna realizovaná opatření měli možnost v nějaké formě pocítit zaměstnanci sboru již v loňském roce, letos by již změny neměly být citelné. Stabilizace rozpočtu a přijatá opatření dovnitř sboru umožňují zachovat všechny činnosti a služby pro občany na úrovni, na kterou jsou zvyklí, a která byla poskytována v předcházejících letech. Na druhou stranu ale nemohu zastírat problémy, které sbor má. Na snížení mezd v roce 2011 navazuje jejich další stagnace. Praktické zmrazení investic mimo projekty EU zamezuje dalšímu rozvoji organizace. Všechna tato omezení mají přímý dopad na rostoucí vnitřní dluh HZS ČR.

Je zřejmé, že ani letošní rok nebude pro sbor jednoduchý. Co od něj očekáváte Vy osobně a co byste na jeho prahu popřál jeho příslušníkům a občanským zaměstnancům?

Po rozbouřených letech přijde klidnější rok, kdy se nebudu muset zabývat pouze zajištěním finančních prostředků pro fungování sboru, ale budu mít víc času na přípravu koncepčních materiálů, které v konečném důsledku povedou ke zlepšení kvality činnosti sboru.

Jsem ale rád, že mohu alespoň ujistit všechny zaměstnance sboru, že největší úsporná opatření snad máme za sebou a letošní rok by neměl přinést snižování mezd ani početních stavů.

Do nového roku bych chtěl všem popřát především hodně sil a zdraví, dále pak radost z vykonávané práce, a nezbytnou podporu ze strany rodiny.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL

V průběhu prvního srpnového víkendu loňského roku přešly přes jižní Čechy tři velmi silné srážkové a bouřkové aktivity, v jejichž důsledku bylo nutné řešit velké množství událostí, převážně typu technická pomoc.

V neděli 5. srpna 2012 ve 22.56 hodin, kdy třetí silná víkendová bouřková činnost opouštěla území Jihočeského kraje, zahájilo OPIS HZS Jihočeského kraje (dále jen „OPIS“) zpracování v pořadí šedesáté víkendové události. Řidič osobního vozidla ohlásil, že při průjezdu kolem zemědělské usedlosti v obci Borovany, místní části Dvorec, se stal svědkem úderu blesku a následného vzniku požáru.

K nahlášenému požáru jako první vyjela jednotka HZS Jihočeského kraje ze stanice Trhové Sviny. Po příjezdu na místo požáru požádal velitel jednotky OPIS o vyslání dalších jednotek PO vzhledem k tomu, že podkrovní prostory objektu v délce 20 m byly zasaženy v plném rozsahu. Průzkumem bylo zjištěno, že jde o požár střechy a obytného podkroví zemědělské usedlosti.

Popis objektu

Zemědělská usedlost s uzavřeným obdélníkovým dvorem, o půdorysných rozměrech 29 x 27 m, byla postavena v první polovině 20. století a je využívána v současnosti jako administrativní, provozní a obytná budova ZOO – parku exotických zvířat (dále jen „zoopark“). K budově z východní strany přiléhá areál tvořený voliérami, výběhy pro chovaná zvířata, chodníky a dětským hřištěm. Na východní straně sousedí usedlost se silniční komunikací Borovany – Trhové Sviny. Na severní a jižní straně usedlosti je vzrostlý smrkový les ve stáří 80 až 100 let.

Požárem byla zasažena západní část zemědělské usedlosti. Ze stavebního hlediska jde o stavbu tvořenou kamenocihelnými obvodovými stěnami. V požárem zasažené části je strop přízemí tvořen valenou cihlovou klenbou a strop v obytném podkroví dřevěnými trámy, latěmi a sádrokartonem. Polovalbová střecha v požárem zasažené části je tvořena dřevěnou konstrukcí a kryta pálenými střešními taškami. Objekt zemědělské usedlosti není vybaven hromosvodem. Půdní a podkrovní prostor je na severní a jižní straně ohraničen štítovými stěnami z plných cihel. Přízemí požárem zasažené části zemědělské usedlosti slouží částečně k bydlení a částečně jako společenské prostory. K bydlení slouží i podkrovní prostor nad přízemím, kde bylo souběžně umístěno přibližně 20 terárií s exotickými plazy a ještěry.

Průběh zásahu

Od okamžiku oznámení požáru se do 23.39 hodin dostavilo na místo události šest jednotek PO, které plnily úkoly stanovené velitelem zásahu. Vzhledem k tomu, že zásah probíhal v nočních hodinách, za doznívající bouře a v prostoru zooparku exotických zvířat, byl zásah poměrně složitý. Část zooparku, kde byli umístěni primáti, šelmy, sudokopytníci a ptáci sice požárem zasažena nebyla, ale v důsledku celkového zakouření prostoru byla některá chovaná exotická zvířata silně podrážděna. V prostoru podkroví, nad kterým došlo ke vzniku a nejintenzivnějšímu projevu požáru, byli v zabudovaných a přenosných teráriích chováni exotičtí hadi a ještěři. Naštěstí většina z přibližně dvaceti terárií byla uzavřena, takže zde chovaná zvířata přečkala požár do okamžiku jejich evakuace. Volně se pohybující zvířata v podkrovním prostoru byla v průběhu likvidace požáru odchycována a evakuována příslušníky jednotek PO a majiteli zooparku. Jednotkám PO se naštěstí podařilo udržet požár převážně mimo podkrovní prostor, takže k destrukci krovu a narušení terárií s plazy a ještěry nedošlo.

Samotný požár byl netradiční právě přítomností volně se pohybujících hadů, ještěrů a pavouků, schopných produkovat a použít jed – toxin. Drobným útokům odchytávaných zvířat naštěstí ochranné prostředky zasahujících hasičů odolaly a k ohrožení zdraví hasičů nedošlo. Odchycená zvířata byla evakuována v igelitových silnostěnných pytlích. Při této činnosti byly zúročeny znalosti profesionálních hasičů, získané při školení problematiky zásad manipulace se zvířaty obsažené v publikaci Záchrana zvířat II (Edice SPBI SPEKTRUM 35.). Použitím taktického postupu pro požáry střešních konstrukcí se po rozebrání střešní krytiny zabránilo šíření požáru a byly ochráněny nosné konstrukce krovu.

Příčina vzniku požáru

Již z prvotních indicií bylo zřejmé, že příčinou vzniku požáru byl úder blesku do hřebene krovu původní zemědělské usedlosti, u jižního průčelního štítu. Úder blesku byl zaznamenán nejen očitým svědkem vně usedlosti, ale i samotnými obyvateli objektu. V přízemí, v obývacím pokoji pracující majitel nemovitosti s GPS navigací a jeho syn v podkroví pracující na notebooku, oba připojeni na rozvod elektrického proudu, pocítili úder blesku „na vlastní kůži“, slabým elektrickým výbojem. Pro všechny čtyři obyvatele objektu pak byl nepřeslechnutelný silný akustický projev úderu blesku.

Při atmosférickém výboji – blesku, se okolní vzduch ohřeje až na teplotu 30 000 °C. Tato teplota je zachována v celé dráze atmosférického výboje – kanále blesku. Výboj atmosférické elektřiny je provázen elektromagnetickými, dynamickými, akustickými a zejména tepelnými účinky. Následkem bleskového výboje dochází přímo nebo nepřímo k zapálení hořlavých předmětů a látek.

Na hoření se podílel materiál krovu - smrkové dřevo, což je hořlavý materiál s teplotou vznícení 397 °C a teplotou samovznícení 120 °C.

Šetřením na místě požáru, provedeným v den vzniku požáru a následně dne 6. srpna 2012, bylo zjištěno, že k úderu blesku došlo v místě styku hřebene a nejvyššího bodu jižní valby střechy. Toto místo bylo zároveň charakterizováno jako kriminalistické ohnisko požáru s nejvyšším stupněm odhoření částí krovu. Úderem blesku zde došlo k rozbití a odhození několika střešních tašek. Vzhledem k tomu, že v době vzniku požáru převládal v předmětné lokalitě jižní až jihozápadní vítr o síle 5 m/s, podporoval šíření požáru uvnitř půdního prostoru z jižní strany k severní. Tímto způsobem došlo k rychlému rozvoji požáru v celém půdním prostoru.

Specifika zásahu

Zemědělská usedlost a zoopark je obklopen lesními pozemky se stromy o několik metrů převyšujícími místo úderu blesku a přibližně 80 m od místa úderu blesku je na sloupu osazena trafostanice, připojená prostřednictvím dalšího sloupu na rozvod středně vysokého napětí.

Tyto a další skutečnosti spojené se vzniklým požárem inspirují pozorovatele k zamyšlení nad okolnostmi, které vedly atmosférický výboj právě do místa jeho úderu. Částečným vysvětlením by mohla být informace několika pozorovatelů, kteří viděli ojedinělý atmosférický výboj, o kterém se domnívali, že právě ten inicioval požár zooparku. Jednalo se o výboj tvořený poměrně rovnou linií, kolmou k horizontu, ukončenou bíle svítící koulí. Výboj směřoval přímo dolů a nebyl rozvětven. V takovém případě lze předpokládat, že se jednalo o, ne tak často opakovaný, tzv. teplý kulový blesk, který se nechová jako častý negativní typ výboje mrak – země.

Při požáru došlo ke zranění dvou synů majitelů nemovitosti, kteří byli popáleni a nadýchali se zplodin hoření hlavně proto, že se před příjezdem jednotek PO snažili zachránit z hořícího podkroví co nejvíce zvířat. Ke zranění ani úhynu chovaných zvířat nedošlo.

Pozitiva
→ nikdo nebyl těžce zraněn ani usmrcen,
→ rychlým zásahem jednotek PO se zabránilo rozšíření požáru na celý objekt,
→ dostatečné síly a prostředky,
→ dobrá spolupráce složek IZS.

Negativa
→ vysoká rychlost šíření požáru,
→ přístup pro požární techniku pouze ze západní strany objektu,
→ přítomnost jedovatých plazů a ještěrů na místě zásahu.

por. Bc. Josef VANĚK, HZS Jihočeského kraje, foto archiv HZS Jihočeského kraje

Zdravotní a sociální akademie a Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje pořádaly 28. listopadu 2012 zajímavý workshop zaměřený na přípravu ZZS a nemocnic na hromadný příjem pacientů. Lektory byli Dr. Moshe Michaelson, vedoucí lékař traumatologického centra a vzdělávacího centra izraelské nemocnice Rambam v Haifě a vedoucí sestra téže nemocnice Gila Hyams.

Nemocnice Rambam, ležící asi 30 km od libanonské hranice, je největším traumatologickým centrem v zemi. Za války i po teroristických útocích musela zvládnout opakovaně hromadný příjem raněných osob. V Izraeli je 24 státních nemocnic a řada soukromých klinik. Vojenské nemocnice zde nejsou. Po zkušenostech z posledních desetiletí byl v Izraeli vybudován jednotný systém přednemocniční péče a byly stanoveny standardní postupy pro hromadný příjem v nemocnicích.

Hromadný příjem pacientů

Situace s hromadným výskytem postižených se dělí na dvě fáze:

1. fáze od vyhlášení poplachu do příchodu posledního pacienta poraněného při této události,
2. fáze navazuje, trvá do propuštění posledního pacienta z nemocnice.

Mimořádné události se dělí podle ohrožení na konvenční, chemické, biologické a radiační. Největší důraz se klade na konvenční situace, se kterými se v Izraeli běžně setkávají, dále chemické a radiační hrozby. Biologické ohrožení je řazeno zvlášť, protože po nákaze uplyne určité mezidobí (inkubační doba) a řešení situace si vyžaduje odlišný přístup. Při vstupu do nemocnice jsou pacienti rozděleni podle toho, zda utrpěli fyzické nebo psychické trauma.

Cílem je rozmístit pacienty do nemocnic podle jejich kapacit, specializace a vzdálenosti od místa neštěstí tak, aby se zachránilo co nejvíce životů. Pacienti jsou na místě neštěstí velmi rychle roztříděni podle priorit ošetření. Na místě události poskytují zdravotníci jen nejnutnější péči (postup „scoop and run“), protože při teroristických útocích hrozí další výbuch a je nutné pacienty velmi rychle transportovat do nemocnic. Během 30 minut je převezeno 20 až 30 pacientů.

Při hromadném neštěstí se volí princip „minimálního přijatelného ošetření“, tedy nejprve se poskytuje pouze nejnutnější život zachraňující péče.

Při hromadném příjmu se v nemocnici informace zpracovávají pomocí speciálního software. Neustále musí být přehled o počtu přijatých, počtu pacientů na urgentním příjmu, počtu propuštěných atd. Pacienti jsou pro usnadnění identifikace fotografováni s přiděleným číslem. Základní informace i s fotografií jsou elektronicky předávány do Národního registru pacientů.

Nestátní organizace Magen David Adom (MDA - Červená Davidova hvězda) je od roku 1950 jediným oficiálním provozovatelem zdravotnické záchranné služby v Izraeli. Provozuje 11 operačních středisek, má 1200 zaměstnanců a spolupracuje s ní asi 7000 dobrovolníků (z toho 60 % tvoří mládež). MDA má 170 sanitních vozidel pro intenzivní péči, 470 standardních sanitních vozidel a 280 dalších vozidel pouze s řidičem. Pro hromadné neštěstí jsou k dispozici speciálně vybavená vozidla. Zaměstnanci jsou paramedici, záchranáři – řidiči a dispečeři operačního střediska. Jsou pravidelně speciálně školeni a cvičeni pro činnosti při hromadných neštěstích. Doba dojezdu na místo události prvního sanitního vozidla je do 5 minut, první pacient je odvezen do 13 minut od výzvy, poslední do 52 minut. Zaměstnanci jsou svoláváni prostřednictvím pagerů, v pohotovosti na přivolání je také 30 % dobrovolníků.

Místo mimořádné události je rozděleno na sektory. Pacienti projdou tříděním (urgentní nestabilní, urgentní stabilní a neurgentní případy), akutní případy jsou přepravovány do nejbližší vhodné nemocnice. Na místě neštěstí velí policejní velitel, zdravotníkům velí zkušený paramedik, který má také dohled nad tříděním zraněných osob. Dále je určen velitel odpovědný za transport, vytížení vozidel a distribuci pacientů. Zásadou je, aby nemocnice byly rovnoměrně vytíženy s ohledem na jejich specializaci.

Podzemní nemocnice

Podzemní nemocnice Rambam před dokončením Z důvodu ohrožení nemocničních budov za války nebo při ostřelování města byla vedle nemocnice Rambam postavena nouzová nemocnice se třemi podzemními podlažími. Stavba budovy byla zahájena v srpnu 2008 a dokončena v loňském roce. V běžném provozu slouží jako podzemní garáže, ale jsou v ní umístěny přívody medicinálních plynů a další vybavení. V případě ohrožení nebo válečného stavu lze stavbu velmi rychle přeměnit na nemocnici s 1500 lůžky.

Pro případ teroristického útoku nebo katastrofy s vysokým počtem postižených (např. v Madridu v roce 2004 bylo 191 mrtvých a 2062 poraněných) je v Izraeli plánován speciální postup při záchranné akci. Pro velké počty obětí se tyto situace nazývají Mega – hromadné neštěstí (Mega-MCI), v plánech jsou odstupňovány podle počtu obětí od 500, 1000 až 2000, z toho se předpokládá 15 % mrtvých, 25 % těžce a 60 % lehce raněných. Intenzivní péči by potřebovalo 15 % pacientů, operaci přibližně 10 %. Do nemocnic by se nejprve převáželi pacienti s těžkým poraněním, nejbližší nemocnice by se přeměnily v tzv. třídící nemocnice. Tam by byla poskytována pouze život zachraňující péče, většina pacientů by byla po stabilizaci stavu sekundárně převezena do dalších nemocnic. V třídící nemocnici by zůstali jen pacienti, kteří se podrobili akutně nutné operaci. Lehce ranění by byli transportováni později do vzdálených nemocnic mimo postižený region. Celé záchranné akci by velel národní krizový štáb se zástupci ministerstev zdravotnictví, obrany a vnitra (policie).

Připravenost prověřují cvičení

Cvičení je jednou z cest ke zvládnutí situací s hromadným výskytem postižených. Důraz je zde kladen především na organizaci záchranných prací. V Izraeli pravidelně školí pro tyto situace nejen zdravotníky, ale veškerý personál nemocnic. Vždy je nutné určit cíl cvičení, vhodné je se soustředit například na určitou část postupů. Procvičují a ověřují se zavedené protokoly pro standardní postupy. Rozhodčími při cvičení v nemocnicích bývají podle námětu pracovníci týchž odborností z jiných nemocnic.

Velké plošné cvičení musí být předem dobře připraveno, dává lepší představu o reálné situaci a je pro zaměstnance motivací. Jeho pořádání je však ekonomicky náročné a narušuje běžný provoz nemocnice. Tato předem ohlášená přehledová cvičení by však měla být prvním krokem při přípravě nemocnice na hromadné neštěstí.

Dalším krokem je jednodušší cvičení, které by nemělo být předem ohlášeno a procvičuje se tak například noční příjem několika poraněných na konkrétní oddělení. Ukáže se reálně, jak by byla tato situace řešena, je to však jen částečný obraz situace a tento přístup nelze aplikovat pro všechny části záchranných prací při hromadném neštěstí.

Procvičení přístupů k řešení situace „od stolu“ je tzv. štábní cvičení, které se používá pro přípravu vedoucích pracovníků, ale i pracovníků jednotlivých oddělení. Zadá se modelová situace, dostupný počet lůžek a personálu a s podporou nákresů a mapek se hledají možné problémy při řešení.

Po každém cvičení se provádí debriefink, kde se rozeberou získané zkušenosti, nové poznatky se pak zapracují do standardních postupů.

Pozornost vzdělávání

V nemocnici Rambam se nachází celostátní vzdělávací centrum, kde probíhá vzdělávání a výcvik ošetřujícího personálu pro případ hromadných neštěstí. Účastní se lékaři, studenti medicíny, zdravotní sestry i další personál. Vzdělávací programy zahrnují základní resuscitační postupy při hromadných příjmech pacientů. Procvičuje se synchronizace úkolů týmu, které jsou prováděny současně. Pro vzdělávání slouží i počítačové simulační programy, kdy účastník kurzu volí další postupy a je upozorňován na chyby. Zvláštní pozornost je věnována školení zdravotníků z jiných než urgentních oddělení, kteří by na urgentních příjmech sloužili jako posila. Také vedoucí pracovníci procházejí školením, při kterém si v simulačních programech vyzkoušejí rozhodování v konkrétních situacích, přidělování úkolů apod.

Zpráva byla zpracována s finanční podporou Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci realizace projektu Podpora spolupráce a vytvoření sítě partnerů mezi institucemi terciálního vzdělávání, vědeckovýzkumnými pracovišti a veřejným sektorem v oblasti urgentní medicíny, medicíny katastrof a hromadných neštěstí, CZ.1.07/2.4.00/17.0113.

Ing. Vlasta NEKLAPILOVÁ, Informační středisko MEKA, Úrazová nemocnice v Brně, foto archiv autorky
 

 Obce se ke kontrolám staví vstřícně

Hasičský záchranný sbor kraje provádí podle ustanovení § 33 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, kontroly obcí a obcí s rozšířenou působností (ORP).

Kontroly ORP jsou prováděny v součinnosti s krajským úřadem a kontroly obcí v součinnosti s příslušným obecním úřadem ORP. Formálně a procesně se tyto kontroly řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a od října roku 2012 také pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky. Předmětem kontrol jsou ustanovení týkající se povinností ORP a obcí vycházející z krizového zákona, z nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a směrnice Ministerstva vnitra, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce (dále jen „směrnice Ministerstva vnitra“). Plán kontrol ORP a obcí na příslušný rok projednává a posuzuje bezpečnostní rada kraje.

Způsob provádění kontrol

Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje (dále jen „HZS kraje“) začal provádět kontroly podle krizového zákona ve druhém pololetí roku 2011, protože v průběhu prvního pololetí bylo potřeba se na kontroly připravit po stránce procesní a formální, zejména vytvořit vzory dokumentů pro zvládnutí celého procesu kontroly (vzor k pověření ke kontrole, vzor oznámení kontroly a vzor kontrolního protokolu). Na tvorbě vzorů se podílel odbor (nyní oddělení) ochrany obyvatelstva a krizového řízení ve spolupráci s oddělením kontrolní činnosti a s pracovištěm právním ředitelství HZS kraje (dále jen „krajské ředitelství“). Vše bylo ještě konzultováno s pracovníky Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“), kteří měli zkušenosti s těmito kontrolami z předchozích let. Kontroly u ORP v rámci kraje prováděli příslušníci a občanští zaměstnanci krajského ředitelství, u obcí příslušníci územních odborů HZS kraje. Uvažuje se, že by se v letošním roce zúčastňovali kontrol u ORP také příslušníci územních odborů, a to z toho důvodu, že v souladu s krizovým zákonem již byly zpracovány a schváleny krizové plány ORP.

Při tvorbě plánu kontrol bylo mimo jiné nutné brát do úvahy velikost kraje, resp. počet obcí v kraji (celkem 1146 obcí, z toho 26 je ORP), a to ve vztahu k personálním a časovým možnostem HZS kraje a s ohledem na plnění dalších úkolů. Dalším limitujícím faktorem byl také rozdílný počet obcí ve správních obvodech jednotlivých ORP, který se pohybuje v rozmezí od necelých deseti až do téměř stovky obcí. Při plánování kontrol bylo tedy dohodnuto, že bude v daném kalendářním roce provedeno šest až sedm kontrol ORP (vycházelo se z počtu kontrol, které v minulosti prováděl krajský úřad). Pokud jde o obce, bylo stanoveno, že budou s kratší periodou kontrolovány obce, na jejichž katastrech bylo identifikováno významnější ohrožení, zejména přirozenými a zvláštními povodněmi, úniky nebezpečných látek nebo rozsáhlými lesními požáry. Pro názornost je plánovaný počet kontrol ORP a obcí na rok 2012 a 2013, členěný podle územních odborů HZS kraje, uveden v tabulce.

Počet kontrol ORP a obcí plánovaný na rok 2012 a 2013

V případě kontrol ORP bylo s krajským úřadem dohodnuto, že souběžně s kontrolou podle krizového zákona provede krajský úřad kontrolu podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento postup byl konzultován s pracovníky krizového řízení obecních úřadů ORP a doposud všem vyhovoval. V případě kontrol obcí se osvědčilo a bylo často realizováno souběžné provedení kontroly podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, kterou realizovali příslušníci oddělení požární prevence územních odborů HZS kraje. Nejméně 14 dnů před termínem zahájení (provedení) kontroly bylo obcím nebo ORP zasíláno oznámení o kontrole a program kontroly. Pověření ke kontrole bylo určeným příslušníkům HZS kraje vystaveno na celý kalendářní rok. Kontrolující sepisovali kontrolní protokol na místě a po seznámení se závěry z kontroly jej podepisovali spolu se zástupcem kontrolované obce nebo ORP.

Pojetí kontrol

Ačkoliv se jedná o státní kontrolu, snahou HZS kraje, krajského úřadu a ORP v kraji bylo a nadále bude poskytovat obcím, starostům a pracovníkům krizového řízení také metodickou pomoc v oblasti přípravy na řešení krizových situací, včetně poskytnutí dostupných písemných materiálů. Zejména u obcí jsou tyto kontroly prováděny s vědomím, že někteří starostové byli poprvé seznámeni se skutečností, že mají krizovým zákonem vymezeny působnosti a úkoly v oblasti krizového řízení a že by měli být připraveni na řešení případných krizových situací. V rámci následujících (periodických) kontrol bude mít HZS kraje možnost ověřit, nakolik byla takto poskytnutá metodická pomoc účinná, tedy zda bude zaznamenán znatelný posun v úrovni připravenosti dané obce na řešení krizových situací, pokud mezitím nedojde k praktickému ověření při vzniku reálné krizové situace.

Poznatky z provedených kontrol ORP

Všeobecně lze konstatovat, že připravenost ORP na řešení krizových situací je na vyšší úrovni než u obcí, současně však lze vyhodnotit rozdílnou úroveň připravenosti mezi jednotlivými ORP. Odvíjí se to jak od stupně ohrožení správních obvodů jednotlivých ORP, tak od počtu pracovníků krizového řízení a jejich pracovní náplně, která se zpravidla netýká jen oblasti krizového řízení. V rámci doposud provedených kontrol nebyly u ORP zjištěny zásadní nedostatky. Nejvíce výhrad ze strany kontrolovaných ORP zaznívá k vytvoření účelové rezervy finančních prostředků dle ustanovení § 25 krizového zákona na přípravu a řešení krizových situací a také k přípravě a provádění cvičení krizových štábů. ORP většinou nemají v rámci svého rozpočtu finanční rezervu vyčleněnou výhradně na přípravu a řešení krizových situací, ale je zahrnuta v rámci jiných položek či rezerv, které jsou všeobecně určeny ke krytí neplánovaným výdajů v průběhu během roku. Tento stav je ze strany HZS kraje akceptován, neboť je pro ORP funkční a naplňuje smysl výše citovaného ustanovení krizového zákona. Vyčleňovaná finanční rezerva se obvykle pohybuje ve výši do 100 tis. Kč.

Při kontrolách bylo dále zjištěno, že v ORP není prováděna pravidelná odborná příprava členů krizových štábů. Podle dříve platné směrnice Ministerstva vnitra (čj. PO-365/IZS-2004 ze dne 8. října 2004) měl proběhnout nejméně jedenkrát v roce nácvik svolání krizového štábu a jeho uvedení do pracovního stavu. Stávající směrnice Ministerstva vnitra, která nabyla účinnosti dne 15. prosince 2011, ukládá povinnost organizovat odbornou přípravu členů krizového štábu formou školení a cvičení, organizovaných příslušnými orgány krizového řízení. Předseda krizového štábu (v případě ORP je to starosta ORP) nařídí cvičení krizového štábu, pokud během uplynulého roku nebyl krizový štáb svolán při cvičení složek integrovaného záchranného systému nebo při cvičení orgánů krizového řízení nebo k řešení reálné mimořádné události nebo krizové situace.

Poznatky z provedených kontrol obcí

U kontrol obcí je situace různorodější zejména v závislosti na ohrožení obce. Významným faktorem je i samotná osoba starosty – zda je pro výkon funkce uvolněný, nebo neuvolněný (vykonává ji vedle svého zaměstnání), neboť v těchto případech bylo ze strany HZS kraje nutné řešit dobu provedení kontroly a respektovat přítomnost těchto starostů na obecních úřadech až v pozdních odpoledních hodinách. Důležitá je také skutečnost, jak často a v jaké kvalitě probíhá komunikace s ORP v této oblasti a celková situace v obci. Obecně lze konstatovat, že starosta obce má na pořadu dne celou řadu úkolů souvisejících se zajištěním „běžného“ chodu obce, které odsouvají problematiku připravenosti obce na řešení krizové situace do pozadí. Přesto lze konstatovat, že v průběhu kontrol nebyla zaregistrována vyložená averze nebo neochota se touto problematikou zabývat. Starostové malých obcí naopak vítají každou pomoc a radu, jak připravenost v konkrétních podmínkách obce zabezpečit. Současně lze vyhodnotit, že jsou v kraji obce, které, ačkoli nejsou na základě analýzy rizik bezprostředně ohroženy např. vznikem povodně nebo únikem nebezpečných látek ze stacionárních zdrojů, jsou připraveny perfektně a starostové i zaměstnanci obce mají v oblasti připravenosti na řešení krizových situací dobrý přehled. Za pozitivum bylo možné považovat i to, že s narůstajícím počtem kontrol se zvyšovala úroveň připravenosti obcí, což dokládá, že se starostové obcí o průběhu a výsledku kontrol vzájemně informovali. Na základě závěrů z kontrol obcí lze identifikovat stejný problém jako u ORP, a to otázku vytvoření účelové rezervy finančních prostředků na přípravu a řešení krizových situací, umocněnou tím, že tyto obce ve většině případů hospodaří s podstatně nižším rozpočtem, než ORP nebo velká města. Proto je tato rezerva také často řešena v rámci obecné rezervy a není vyčleňována jako samostatná položka. Občas ze strany obcí zazní argument, že by v případě nutnosti finanční prostředky na řešení krizové situace uvolnili rozpočtovým opatřením. Diskutabilní záležitostí je určení výše finanční rezervy, která z krizového zákona nevyplývá a její určení by možná bylo vhodným námětem pro jiný článek.

Některé obce nedostatečně informují své občany o možném ohrožení a připravených krizových opatřeních, ať již s využitím úřední desky, webových stránek obce nebo jiným v místě obvyklým způsobem. Je tedy snahou přimět obce, aby se informace z této oblasti takto zveřejňovaly. Naopak existují i obce, které považují za ohrožení vše, co je v jejich okolí. Jako příklad lze uvést obec, u které se nachází ve vzdálenosti 3,5 km objekt s uzavřenou technologií výroby zařazený do skupiny typu A dle zákona o prevenci závažných havárií (zákon č. 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zástupce obce nechtěl přijmout tvrzení, že tímto objektem není obec přímo ohrožena a důrazně požadoval po HZS kraje, ORP a po provozovateli objektu přístup k bezpečnostní dokumentaci.

Diskuze v průběhu kontrol obcí také často směřovala k problematice jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí, což není předmětem kontroly podle krizového zákona, nicméně se ukázalo za vhodné přizvat ke kontrole také např. velitele stanice HZS kraje příslušného hasebního obvodu.

Závěr

Kontroly dle krizového zákona jsou pro HZS kraje novým úkolem, a stále se proto sbírají zkušenosti a nastavují nejvhodnější podmínky pro jejich provádění. I přesto proběhly již vykonané kontroly v rámci Středočeského kraje bez vážnějších organizačních problémů. Jednotlivé náležitosti ke kontrolám byly sladěny a dohodnuty podle požadavků všech zúčastněných. V současné době je již v platnosti pokyn generálního ředitele HZS ČR, který sjednocuje provádění kontrol dle krizového zákona, upravuje postup při kontrolách a stanovuje vzory jednotlivých dokumentů používaných při kontrole.

Jedním z nejčastěji diskutovaných problémů v rámci kontrol byla otázka vyčleňování účelové rezervy finančních prostředků na přípravu a řešení krizových situací. Co se týká výše této rezervy, stálo by za zvážení stanovit postup, jak ji určovat např. v závislosti na velikosti obce, počtu obyvatel či na míře ohrožení obce. Z pohledu HZS kraje by vyhovovalo řešení alespoň formou metodiky, která by sice nebyla závazná, ale byla by alespoň nějakým konkrétním vodítkem. Potěšujícím faktem je skutečnost, že obce se ke kontrolám staví vstřícně, a přestože úroveň připravenosti na řešení krizových situací není vždy ideální, příslušné orgány obcí se o tuto problematiku zajímají a snaží se zjištěné nedostatky napravit, a oceňují snahu HZS kraje poskytovat souběžně s kon­trolou také metodickou pomoc. Pro HZS kraje je to signálem, že takto nastavená cesta je správná.

plk. RNDr. Tomáš HOLEC, HZS Středočeského kraje, foto archiv redakce
 

Ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v Brně se 23. listopadu loňského uskutečnil XVII. řádný sněm České asociace hasičských důstojníků (dále jen „ČAHD“ nebo „asociace“). Hlavní pozornost byla zaměřena na zhodnocení činnosti za uplynulý rok a projednání úkolů a zaměření aktivit asociace v roce 2013.

V úvodu jednání prezident ČAHD plk. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., přivítal hosty sněmu – náměstka generálního ředitele HZS ČR plk. Mgr. Slavomíra Bella, prezidenta Moravské hasičské jednoty Zdeňka Milana a Ing. Leo Kuběnu ze Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.

Všestranné aktivity

Po schválení programu jednání, volbě pracovních orgánů sněmu a přijetí nových členů byly předneseny zprávy o činnosti orgánů ČAHD - zpráva o činnosti prezidenta, viceprezidenta a rady ČAHD a doklady vedoucích odborných skupin asociace – prevence a vzdělávání, IZS a sportu, technických disciplín, informatiky a odborné skupiny hasičských veteránů.

Z přednesených hodnotících materiálů vyplynulo, že úkoly, které si asociace stanovila na XVI. sněmu, byly v převážné míře splněny nebo jsou plněny průběžně. Ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR se její členové podíleli na zkvalitňování odborné přípravy profesionálních a dobrovolných hasičů, např. na rozvoji systému výcviku hasičů v podmínkách požáru v uzavřených prostorech nebo systému e-learningového vzdělávání zpracováním e-learningového kurzu zaměřeného na problematiku vyprošťování osob z havarovaných vozidel.

Členové ČAHD se v loňském roce aktivně podíleli na realizaci projektů SIMPROKIM a FIRESAFE řešených v rámci bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra. Byly podány nové projekty zaměřené na problematiku požární prevence, protivýbuchové prevence a technických prostředků. Další aktivity byly směřovány do oblasti zahraničních projektů. ČAHD se stala partnerem projektu H4R (Heli for Rescue), jehož cílem je nalézt možnosti využití speciální letecké techniky (vrtulníky, vzducholodě, bezpilotní prostředky) při záchranných operacích. V loňském roce se rovněž zapojila do přípravy mezinárodního projektu OCYPUS zaměřeného na sdílení informací při záchranných operacích, identifikaci polohy osob v sutinách, stav objektů apod. Oba projekty jsou realizovány v rámci programu Evropské unie FP7.

ČAHD zajišťovala i organizaci kurzu pro členy modulu vysokokapacitního čerpání „BaltFloodCombat“, který je tvořen hasiči z Lotyšska, Litvy a Estonska. 

Z hlediska dlouhodobých projektů se členové asociace i v loňském roce výrazně podíleli například na výcviku hasičů ve flashover kontejnerech, na organizaci řady soutěží (vyprošťování osob z havarovaných vozidel, soutěže záchranářů Slezská Harta a Rallye Hamry, soutěže v disciplínách TFA nebo v požárním sportu) a výrazně se angažovala v preventivně výchovné činnosti, např. zpracováním propagačních a metodických materiálů, organizováním tradičního Dne požární bezpečnosti nebo podílem svých členů na budování Expozice požární ochrany HZS ČR ve Zbirohu.

Zaměření činnosti v roce 2013

Své aktivity předpokládá asociace rozvíjet a prohlubovat i v letošním roce. Hlavní úsilí chce zaměřit zejména na hledání nových zdrojů pro financování aktivit ČAHD, zapojení asociace do nových národních a mezinárodních projektů a na realizaci již započatých projektů zaměřených na oblast požární ochrany, IZS, ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Jedním z aktuálních úkolů je uzavření dohody o spolupráci mezi ČAHD a MV-generálním ředitelstvím HZS ČR.

V průběhu sněmu byla předána ocenění udělená ČAHD za spolupráci s asociací a za aktivní práci členů. Plakety ČAHD byly uděleny Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB -TU Ostrava a Sdružení požárně bezpečnostního inženýrství, Medaile ČAHD I. stupně pak převzali členové asociace Ing. Břetislav Janošek a Jan Vrzal.

Podrobné informace o průběhu XVII. sněmu ČAHD jsou k dispozici na www.cahd.cz.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto archiv ČAHD
 

• VĚDA-VÝZKUM-ZKUŠEBNICTVÍ
Přehled certifikátů vydaných TÚPO Praha (v období od 1. 1. 2011 do 15. 11. 2012)
plk. Ing. Vladislav STRAKA

• STATISTIKA
Analýza doby strávené jednotkami PO u zásahů v Jihočeském kraji v letech 2006 až 2010
Mgr. Pavel Havlík, Ing. Ladislav Karda

• ANALÝZY-HODNOCENÍ
Digitální bezdrátový informační systém pro varování a vyrozumění obyvatelstva
Ing. Jiří Otisk

• PŘÍLOHA
Veletrhy a výstavy pořádané v České republice a v zahraničí v roce 2013